Klementinum – opravdu nejtepleji za 244 roků?  
Na rozdíl od novinářů, kteří se honí za senzacemi, racionální skeptik si musí počkat na data. Takže horké léto lze s odstupem ohodnotit až nyní.

V novinách jsme se mohli dočíst, že „Letošní léto bylo v Klementinu nejteplejší za 244 let“ (novinky.cz). Stalo se zvykem dělat senzaci z překročení čehosi o drobné desetiny stupně Celsia. Na druhou stranu to opravdu důležité v médiích neuslyšíte. Záznamy z Klementina zcela vyvracejí známý „hokejkový graf“ podle kterého se prý teploty vymknuly kontrole.

Podle údajů z portálu INFOMET Českého hydrometeorologického ústavu letošní léto dle Klementina mělo průměrnou teplotu 22,7°C. Léto 2003 mělo průměrnou teplotu 22,4 °C, Na čtvrtém místě rekordů je léto 1834 s průměrnou teplotou 22,1°C. To je pokojová teplota. Kdybych vás přivedl do dvou místností, které se takto liší, poznali byste ten rozdíl?


Známý Mannův hokejový graf tvrdil, že do roku 1900 byly teploty stabilní a pak začalo katastrofální oteplování. Že jsme teploty roku 1800 překročili mnohonásobně. Klementinum nic takového nepotvrzuje. Podle Klementina byly kolem roku 2000 stejné teploty jako v době po zrušení nevolnictví. Takže po 200 letech emisí skleníkových plynů jsme měli v Praze skoro stejnou teplotu jako v preindustriální éře.

Teprve posledních pár let je teplejších. Přičemž lze předpokládat, že za část oteplení nemůže změna klimatu, ale vliv městského tepelného ostrova. Před dvěma sty lety ve městech nebylo tolik asfaltu a betonu, automobilů a motorů, které jsou zdrojem tepla.


To potvrzují i záznamy teplot z oblasti Alp, které ukazují totéž – sto let ochlazování a pak sto let návratu na původní hladinu (Reinhard Böhm et al., Regional temperature variability in the European Alps 1760 – 1997 from homogenized instrumental time series, International Journal of Climatology, Vol. 21, Issue 14, 2001).


A není to jen střední Evropa. Analýza ledovců v Antarktidě ukazuje stejný příběh. Okolo roku 1800 bylo stejně teplo jako okolo roku 2000 (David P. Schneider et al. Antarctic temperatures over the past two centuries from ice cores. Geophysical Research Letters, Vol, 33, 2006).

 

graf1

GRAF 1: Letní teploty dle Klementina. Letošní léto bylo nejteplejší. I když ne o mnoho.

 

Klimatičtí alarmisté říkají, že se změnou klimatu můžeme čekat extrémy počasí. To rozhodně můžeme. K těm docházelo vždy a za každého podnebí, ač na této planetě byli lidé nebo ne. Letos se třeba hodně psalo o tom, jak zemědělci naříkají na sucho. Ovoce a řepka očekává však rekordní výnosy. A i u obilovin se dle Českého statistického úřadu očekává solidní výnos asi 5,04 t/ha (zdroj: AKCR). Což nijak nevybočuje z výnosů minulých let - roky 2002, 2003, 2005, 2006, 2007, 2010, 2012 mělo výnos nižší (zdroj – tabulka „Hektarové výnosy sklizně zemědělských plodin“ na webu ČSÚ). Například rok 2005 byl v ČR docela chladný (0,2°C pod „normálem“), ale výnosy byly jen 4,75 t/ha. Tehdy si nejspíše zemědělci stěžovali, že je moc zima a mokro.


graf2

GRAF 2: Srovnej posledních 250 let. Vlevo Mannův „hokejkový graf“. Vpravo záznamy z Klementina. Otázka zní, odkud Mann vzal svoje data?

Datum: 10.09.2018
Tisk článku

Klíma školy a klíma triedy - Petlák Erich
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 160 Kč
cena: 150 Kč
Klíma školy a klíma triedy
Petlák Erich
Související články:

Mohly by být nedávné supernovy zodpovědné za masová vymírání?     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2018)
Nastává dramatická změna postoje českého Greenpeace k energetice?     Autor: Vladimír Wagner (12.07.2018)
K Napoleonově definitivní porážce u Waterloo přispěla erupce sopky     Autor: Stanislav Mihulka (24.08.2018)
Boj s klimatem pomůže 24, ale poškodí 75 milionů lidí     Autor: Vítězslav Kremlík (28.08.2018)



Diskuze:

zeme je placata

Petr Valkoun,2018-09-24 13:38:23

Kazdy slusny cech vi, ze zeme se neotepluje, nase planeta je modra, nikoli zelena a hlavne, je placata. Kdo tvrdi, ze je kulata, tak uveril propagande NASA a USA.....

popirace globalniho oteplovani jiz delsi dobu radim do stejne kategorie jako flat earth society. Moc ctou spitnika a pod ruske weby, ktere, protoze rusko je zavisle na prodeji foslinich paliv, tak zpochybnuje oteplovani. kouknete na Before the floods, to neni nejaka teorie, to je realita.

Odpovědět

Obávám se,

Jaroslav Lepka,2018-09-14 14:46:26

ani v Klementinu nepoužívají ty samé teploměry, jako před půltřetím stoletím. Přesnost měření je tedy velmi snadno zpochybnitelná.
A že toho klimaalarmisti využijí, na to vemte jed!

Odpovědět

Jaké globální oteplování???

Jan Novák9,2018-09-13 20:02:41

Graf je naprosto jasný - teď je STEJNĚ teplo jako bylo PŘED 244 lety. Kolikpak asi měli tenkrát aut a elektráren?

Odpovědět


Re: Jaké globální oteplování???

Petr Valkoun,2018-09-24 13:39:36

ano. a to, ze behem te doby zizely temer vsechny evropske ledovce a masivne taje led na polech, je proste nejaky omyl v realite, ktery se musi prizpusobit teto krasne teorii, totiz se ne neotepluje.

Odpovědět

Správně.

Vlastimil Národník,2018-09-11 22:23:07

Dr. Archibald vyslovil větu: Čím je sluneční cyklus delší, tím je ten následující slabší. 23. SC trval 13 let a několik měsíců. 24. SC začal v prosinci 2009 a jeví se jako téměř identická kopie 5.SC - prvního z období Daltonova minima 1790-2030. Jaký bude 25. a 26. si ještě musíme počkat. Římské teplotní optimum před více než 2000 lety bylo znatelně teplejší než vikingské před tisícem let, a to bylo zase teplejší než to současné. (Dnes totiž v Grónsku žije méně lidí než tehdy a v Británii se nepěstuje vinná réva v takovém rozsahu jako tenkrát.) Navíc - Daltonovo minimu předcházelo desetiletí extrémních výkyvů počasí - vedra. povodně, neúrody, silné bouřky a záplavy - stejně jako současných posledních 20 let. Takže co nás čeká? Sluneční minimum se všemi průvodními jevy, s průběhem komplikovaným tisíciletým optimem a zvýšenou aktivitou supervulkánů v Yelowstone, Campi di Flegrei a Laacher See. K tomu Aphophis v r. 2029 a 2036 a válka v Sýrii a na Ukrajině. Jakým způsobem chcete ukončit lidskou civilizaci? Račte si vybrat...

Odpovědět


Re: Správně.

Karel S.,2018-09-16 15:57:48

Jenže tehdy byl lidský vliv na krajinu mnohem menší, od 50. jsme ztratili asi 4 mld kubíků akumulační schopnosti v krajině, kolik je to od doby Mojmírovců je otázka, ale taky to bude dost.

Odpovědět


Re: Re: Správně.

Michal Lichvár,2018-09-17 09:32:41

IMHO akumulačná schopnosť krajiny len tlmí výkyvy, čiže strata akumulačnej schopnosti spôsobuje väčšie extrémy. Nemalo by to mať veľký vplyv na priemerné teploty.

Odpovědět

Vlastimil Národník,2018-09-10 22:34:10

Veškeré nesmyslné úvahy o tzv. globálním oteplování padnou:
a) okamžikem, kdy se projeví následky začínajícího Archibaldova slunečního minima (2009 - 2050)
b) zahájením nového Bondova cyklu nejpozději za 100 - 150 let,
c) ukončením současné doby meziledové v horizontu cca 5000 let.
Více slov netřeba.

Odpovědět


Re:

Florian Stanislav,2018-09-11 09:34:12

Určitě.
a) Archibald sliboval a nic
b) Kdy a jestli se vůbec projeví Bondův cyklus, to ví jen 007 James Bond.
c) Konec doby meziledové za 5000 let bude platné jako mrtvému kabát během 100 let, kdy je třeba vyřešit náhrady fosilních paliv ( ropy).

Odpovědět


Re: Re:

Josef Hrncirik,2018-09-11 15:08:25

Severní mořská cesta se opět otevřela.
Někde u cca arctic ice ... NASA píše a ukazuje graf, že za posledních 60 let se celá Sibiř a hlavně Arktida ohřály o 2°C.
Lední medvědi už z hladu ochutnali čechy v arktidě se potloukající.

Odpovědět


Re: Re:

Michal Lichvár,2018-09-11 16:13:14

a) akoze nic? Sluboval slaby 24 cyklus? Sluboval ... bol slaby? Bol ... tak?
http://1.bp.blogspot.com/_tZroioKRjYM/TQ-9uWmKfXI/AAAAAAAABQE/ovu-EP7HYxg/s1600/GW%2BSunspot%2BPredictions2.jpg

Odpovědět


Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2018-09-11 21:37:54

Klasický graf
https://www.meteocentrum.cz/images/zmeny-klimatu/slunce-teplota.png
Sluneční aktivita klesá a teplota roste.
Čili jak jsem psal dopad Archibaldovy předpovědi na teplot nic moc.
Souhrnný graf solární irradiance a sluneční skvrny 1976 - 2018.
https://magazin.gnosis.cz/snimky/slunecni-ozareni-a-cisla-slunecnich-skvrn.png
Nejteplejší jsou poslední roky.
http://www.e-pocasi.cz/globalni-oteplovani/rok-2017-byl-treti-nejteplejsi-v-historii-mereni-1175.html
Rok a odchylka od průměru
1. 2016 0,94
2. 2015 0,90
3. 2017 0,84
4. 2014 0,74

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Michal Lichvár,2018-09-12 13:22:54

a tie teploty ziskali ako?

Viete, po tom, co som si precital Climategate, cize uniknute emaily od prednych klimatologov, tak neverim v objektivitu nejakych priemernych rocnych teplot ... obzvlast ak sa do nich zaratavaju kadejake nejake proxy.

Ak sa dobre pamatam, daky klimatolog odhadol teplotu v nejakej oblasti na zaklade letokruhov z JEDNOHO stromu. Ak sa toto zanieslo do globalnych historickych teplot, a myslim ze zanieslo, tak amen tma s presnostami udajov. Potom to vychadza tak, ze je najteplejsie v historii.

A len klimatici vedia (a mozno ani ti nie), kolko chyb zaniesli do grafov, aby im vyslo co chceli, aby vyslo.

Ako v Climategate emaily napisal jeden vedec: "no uz sa 10 rokov neochladzuje ... a co, vies si predstavit, zeby som s tym vysiel na verejnost"

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2018-09-12 21:19:02

Mořská hladina roste, shoda je, že příčinou je globální oteplování vedoucí k tání pevninských ledovců.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vzestup_hladiny_oce%C3%A1n%C5%AF#/media/File:Trends_in_global_average_absolute_sea_level,_1880-2013.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Recent_Sea_Level_Rise.png
https://magazin.gnosis.cz/snimky/GMSL_TPJAOSV4.2-nahled.png

Tak se nám neotepluje kvůli Climategate a úniku e-mailů.
A mořská hladina zřejmě roste kvůli úniku moči.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-09-13 17:30:23

Když je dno plní plasty, hladina logicky roste.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Josef Hrncirik,2018-09-13 18:04:58

Roste i když se plasty plaví.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2018-09-13 20:46:12

http://www.osn.cz/fakta-o-znecisteni-mori-a-oceanu/
"Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů."
Povrch oceánů je řádově 3,5E+11 m2, plasty ročně zvýší hladinu oceánu o 2E-11 m.
https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/clanek/594/pdf
Rychlost sedimentace vyjadřujeme obvykle v centimetrech
za tisíc let a rozumí se jí čerstvě usazený sediment. Při přepočtu na zpevněný fosilní sediment dělíme tuto mocnost dvěma. Zásadním poznatkem je, že se hemipelagické sedimenty usazují mnohokrát rychleji než eupelagické. Hemipelagity dosahují rychlosti sedimentace 10 až 200 cm za tisíc let.
Komentář : řekněme 5 cm zpevněného sedimentu za 100 let, nárůst hladiny oceánu je 20 cm a víc za 100 let.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-09-13 21:39:43

Tedy vody ubývá - fúze a výroba vodíku zatracená! Zvedá se dno, k tomu plasty, odpad, ...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hladina_mo%C5%99e

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Michal Lichvár,2018-09-14 15:14:15

Krasne ste mi neodpovedali na otazku ... ako ziskali tie teploty?

A reakcia na Vas:
Zhoda je, ze Jezis Kristus bol prijaty na nebesa a Zem je plocha. Tolko k zhode.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2018-09-18 22:05:49

Teploty získali nejspíš měřením, tak se to dělá. No a protože se v nějakém norském fjordu ochladilo, tak je samozřejmě špatně celá Zeměkoule. Nebo lze najít období, kdy se 14 roků neoteplilo. Že byly poslední 3 roky nejteplejší, to nevadí, vyčkáme a pak zase jako po 1998 a El Niňu se bude oteplovat méně. Zpochybnit se dá všechno, třeba i počet obyvatel naší republiky.
Rostou i satelitní teploty, i když pomaleji, než pevninské.
Jiná věc je, zda se finance na snížení emisí CO2 vynakládají smysluplně.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Radiosonde_Satellite_Surface_Temperature.svg/1000px-Radiosonde_Satellite_Surface_Temperature.svg.png

Odpovědět


Re: Re:

Radoslav Porizek,2018-11-13 01:31:22

c) Konec doby meziledové za 5000 let bude platné jako mrtvému kabát během 100 let, kdy je třeba vyřešit náhrady fosilních paliv ( ropy).

Tema je oteplovanie, nie fosilne paliva.

Pokial nasi potomci za 5000 rokov budu desiatky tisiroci uvrhnuti do dalsej doby ladovej, tak nam za tu nasu snahu "zachranit" klimu asi nepodakuju - aj keby sme im just usetrili nejake fosilne paliva na par rokov...

Odpovědět


Re:

Michal Lichvár,2018-09-11 15:47:31

a) Archibald je ten chlapik, co na rozdiel od NASA spravne predpovedal koniec 23. slnecneho cyklu? A tvrdil ze dalsi bude este slabsi? A ved to predpodpovedal spravne ... 24. bol slabsi ako 23. A tusim tvrdil, ze 25. alebo 26. bude zaciatok dalsieho Daltonovno minima. Mylim sa?

Odpovědět

Prehraný boj

Michal Lichvár,2018-09-10 15:29:19

Osobne mám žial pocit, že bojovať s Klimatickou zmenou je prehraný boj ... mám na mysli ideológiu nazývanú Klimatická zmena, preto veľké K.

Keď už vedci myslia skratkovito a stádovito (99% vedcov si to myslí, tak to bude pravda), ako sa môže presadiť, že celé je to len marketing:
- vedci majú svoje granty a za ne výlety po konferenciách a dovolenky po exotických miestach, kde merajú oteplenie
- politici majú svoje body pre verejnosť, lebo riešia, ale za ich politickú kariéru nedoriešia
- a verejnosť žije v strachu

Keď som túto tému neuvážene otvoril pred svojimi kolegami vedcami (odbor biológia, genetika atp.) dostal som aj otázku, či som proti separácií plastov a že 97% vedcov si myslí, že je to manmade, tak to musí byť pravda. Tak hlboko sa zažrala propaganda, že "problém" s CO2 dávajú do súvisu so separáciou odpadu ... a tých 97% vedcov ... s tým prišla jedna falzifikovaná metaštúdia a média sa jej chytili, ... a už sa to nesie.

Mnoho ľudí podceňuje stádovitosť myslenia a vplyv masmédií.

Odpovědět

no, tak nějak,

Dag Bedmen,2018-09-10 11:36:22

problém je v tom, že část klimatologů se rozhodla, udělat z klimatologie, IDEOLOGII. Ono totiž, hlásat správnou ideologii, přináší slávu, moc a peníze. Tak proč k tomu nepoužít svého vzdělání, spojit se s těmi co ovládají finance, mají moc ovlivňovat veřejné mínění a na takovéto ideologii mohou zase jen vydělat a upevnit své mocenské postavení. Globální "šílenství" okolo změny klimatu tomu jen nasvědčuje. Prostou skutečnost, že klima na planetě Zemi (a zřejmě ani na jiných planetách) se neustále měmí prostě ideologové ze svých dogmat vypouštějí, stejně jako mnohé jiné reálné skutečnosti.

Odpovědět

A co

Mojmir Kosco,2018-09-10 11:27:55

(Mravenci) promiňte kalibrace nestandardní umísteni .ale myslím pro důkaz neměnnosti klimatu je výhodnější vzít měření v nějakém ostravském dole tam je to jasné a srozumitelné zcela potvrzující hlavně ne ledové jeskyně v Alpách to by nevyšlo !

Odpovědět


Re: A co

Petr Kr,2018-09-10 12:16:44

Cítím, kam míříte. Ale pokud chcete být objektivní, musíte uznat, že každé měření by mělo být za obdobných podmínek atd. A to tu nemáme. Praha před 200 lety byla vesnice a nyní to skutečně je tepelný ostrov, zvláště dobře viditelný v zimě. Vltava už také nezamrzá, a to ne vinou pražských kaváren.
Já třeba nechápu, že někdo se dohaduje, zda ohřev o 0,2°C je moc nebo málo. Už jste např. viděl led s teplotou 0°C a vodu s toutéž teplotou? A je tedy mezi -0,1°C a 0,1°C rozdíl v klimatu? Prostě klima na Zemi je "téma" k věčným diskuzím a to navíc těžko číselně dokumentovatelným.

Odpovědět


Re: Re: A co

Mojmir Kosco,2018-09-10 17:01:50

souhlas ale nedávno tady byl článek s obdobným námětem .Vtip je asi v tom že změny klimatu je celkový děj .Argument že v středověku jsme měli tepleji a pěstovali na úrovni Prahy melouny ( i to je problém to co označujeme ve středověku jako meloun bychom dnes označili asi jako tykvomeloun) je pravda jenom potud že v té době se musela rozšiřovat poušť - k tomu ale nemáme žádné informace .Vybití Egypťanů Araby v 10 -11 st . může mít jak příčiny čistě náboženské politické nebo i klimatické . Ale vím že i když přijmu názor že se Evropa ochlazuje (nemyslím) tak na Sahaře víc neprší . Tudíž vypozorované souvislost z minulých dějů se mi nedaří aplikovat na dnešek a mi se můžeme dohadovat co je jinak .

Odpovědět


Re: Re: Re: A co

Jiří Kocurek,2018-09-10 18:18:43

Bylo by fajn vysvětlit, co zapříčinlo roztátí pevninského ledovce v pobaltí. Si to představte: Nasednete do letadla ve Vídní (br, kosa jak v ruském filmu), přeletíte tundru a někde u Štramberku vás uvítá kilometr vysoká stěna ledu. Možná i vyšší. Letíte dál na sever a Balt nikde, všude jenom ledová poušť, až k severnímu pólu. Některé oblasti Norska se dodnes vynořují z moře, odlehčeny od ledu. Od dob pana Celsia to dělá až dva metry.

Jedno je jasné: Po neandrtálcích jsme uhelné elektrárny nenašli. Pneumatiky by se měly zachovat...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A co

Milan Krnic,2018-09-10 18:50:14

"Si to představte" "by se měly" je přesné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A co

Jan Novák9,2018-09-11 23:44:07

Z doby ledové se granty tlučou těžko. Můžeme být jenom rádi že neandrtálci byli špatní v klimatologii jinak tu máme kilometr ledu dodnes pod heslem "Zachraňte lední medvědy v Ostravě".

Odpovědět

Neplést si klima s počasím.

Jan Kavalír,2018-09-10 10:41:03

"Rozsypaný čaj" červených teček nic nevypovídá o tom, jak se vyvíjí klima. O tom nám vypovídají až třicetileté klouzavé průměry a ty v posledních letech rostou nad úroveň 20 stupňů - poprvé ve sledovaném období. Ostatně letošní léto bylo podle měření v Klementinu nejteplejší, ale ani jeden letní měsíc nebyl nejteplejší. Jen se "asi náhodou" sešly všechny tři najednou.

Odpovědět

Interpretace grafu

Petr Kuběna,2018-09-10 10:22:07

Brát jen maxima a to ještě roční nedává smysl. Proto je tam 30-letý průměr, který ignoruje krátké změny (v podstatě low-pass filtr).
Co mi ten graf říká, že před 15 roky, kdy končí vypočtený 30-letý klouzavý průměr, jsme byli o 1 stupeň nad historickým maximem z let okolo přelomu 18 a 19 století. Graf má cca od roku 1975 stoupající tendenci (zhruba 0.5 stupně za 10 let!) a stoupavá tendence platí i posledních 15 let. Jinými slovy jsme ~1.5 stupně nad maximem z let okolo roku 1800, které ještě nedávno bylo 500-letým maximem.
Dále co jde z grafu vysledovat je zmizení "hiatusu", o kterém tady autor ještě před dvěma roky básnil.
Mimochodem, tím že někoho nálepkujete ("alarmista") nevyvracíte jeho argument. Na druhé straně drobné podrazy, jako je zakroužkování maxima v minulosti a zakroužkování části před maximem v současnosti vám na důvěryhodnosti nepřidávají.

Odpovědět

Mann

Jaromir Mrazek,2018-09-10 09:42:40

Na otazku, kde vzal Mann svuj graf -
http://www.meteo.psu.edu/holocene/public_html/shared/research/ONLINE-PREPRINTS/Millennium/mbh99.pdf
-
se odpoved nachazi v https://www.nature.com/articles/33859

Jedine, co se ted zda jasne je, ze to nejsou srpnova data z Klementina.

Odpovědět

Přichází potopa?!

Josef Hrncirik,2018-09-10 09:32:07

Možná ani ne před týdnem jsem viděl na síti, že prý za posledních 25 let stoupla hladina světového oceánu o cca 75 mm.
Je to vůbec měřitelné s takovou přesností (přílivy), zastavení proudění způsobeného větrem …
Staví už někdo Archu?

Odpovědět


Re: Přichází potopa?!

Josef Hrncirik,2018-09-10 12:33:54

Masy vzduchu proudí oproti vodstvům příliš proměnlivě a mají malou tepelnou kapacitu.
Teploty vzduchů jsou tedy příliš chaotické. Jezovité by měli více sledovat teploty oceánů.
Zajímavější je měřit ev. trend oteplování nejlépe hluboké vody v oceánech, či koukat až k jak starým ledovcovým ledům momentální oteplování se protavuje.
Měření v hloubce Bajkalu však ničím nenahradíš.

Odpovědět


Re: Re: Přichází potopa?!

Milan Krnic,2018-09-10 17:24:06

Nemyslíte oteplování hluboké vrstvy plastu v oceánu?

Odpovědět


Re: Re: Re: Přichází potopa po nás?!

Josef Hrncirik,2018-09-11 15:15:06

V Bajkalu či oceánu je problém s klesáním vody 4°C ke dnu.
To nehrozí v jezeru Tanganjika na rovníku, kde vlivem oteplování vody klesl rybolov na 40% a voda se otepluje i hlubokých vrstvách.
Buy an article cca DOI 10.4319/lo.2009.54.6_port2.2418

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Přichází potopa po nás?!

Jan Novák9,2018-09-11 23:47:09

Rybolov klesl vlivem oteplování nebo vlivem toho že díky populační explozi v Africe je tam teď 10x tolik rybářů?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Přichází potopa po nás?!

Josef Hrncirik,2018-09-13 13:33:15

Detaily neznám. Teplota i v hloubce se měří systematicky cca 110 let a na povrchu stoupla cca o 1,6°C.
Prý se snad dostává více nahoru voda bez živin. Detaily neznám, ani mě nezajímaly. Těšil jsem se na dlouhodobé teplotní řady v různých hloubkách.
V článku cca 10.4319/… viz výše cca … analýza fyzikálních příčin oteplení lake Tanganyika?... bylo buy article; ale scihub mi to nenašel. Buď je chyba v DOI nebo scihub to nemá, či je blokovaný.
Možná že existují teplotní profily hlubokých vrtů v ledu či quarcitu (křemenci) či jinýcha ev. oteplování je v nich vidět. Není za dveřmi podle kalendáře ledových dob již další doba ledová?
Tvrdí se že skleníkové oteplení je cca 2 W/m2. Kde se zjevně měřitelně projevuje jeho řekněme až 100 leté působení?
Nic nepropaguji. Chci jen, aby mě někdo ukázal doložitelná měření s rozptyly.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přichází potopa po nás?!

Milan Krnic,2018-09-13 17:38:26

Procítit to globální oteplování přeci můžete krásně, i třeba s husí kůží po těle, a to zcela bez jakýchkoli důkazů. Poddejte se tomu. Představte si topící se suchozemské savce, nejlépe kočičky, na teplo hynoucí chladomilné tvory, jako polární medvíďátka, delfíny a kytovce na souši, slůňata umírající žízní ...

Odpovědět

Přijde potopa:

Josef Hrncirik,2018-09-10 09:26:32

Odpovědět


Re: Přijde potopa:

Josef Hrncirik,2018-09-10 13:03:10

Protavili jsme se až k Oetzimu zamrzlému v Alpách Ppřed 3 klety

Odpovědět


Re: Re: Přijde potopa:

Josef Hrncirik,2018-09-11 07:24:35

5300 a B.P. (3300 a B.C.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Přijde potopa:

Josef Hrncirik,2018-09-13 16:30:01

2 W/m2 GW na izotermě 0°C (či v blízkém okolí) za rok roztaví cca (2W/m2)*32Ms*(18 g/mol*1000g/mmm*30000 J/mol) (teplo tání ledu) = 40 mm ledu /rok = 4 m ledu/100 let

Odpovědět

letní a roční průměry

Florian Stanislav,2018-09-10 09:20:38

Nechci obhajovat Mannův graf, ale jde o průměrné světové roční teploty, má jiné měřítko osy teplot, časovou osu 1000 let a uvedené možné rozptyly hodnot. Grafy Klementina uvedené v článku jsou grafy LETNÍCH a SRPNOVÝCH teplot.
Graf ročních teplot Klementina 1770-2017 je na
http://zmeny-klima.wz.cz/klementinum-data/Klementinum-1770-2017.jpg
a data
http://zmeny-klima.wz.cz/klementinum-data/Klementinum-teploty-1770-2017-graf-data-trendy.xlsx

Globální oteplování se nejvíce týká Arktidy a Antartického polostrova a nikdo neplaší srovnáním lokální teploty tam s globálním průměrem.
Globální střední teplota od r. 1880 do r. 2017 podle instrumentálních měření (podle GISS). Černá čára je roční průměr a červená čára je pětiletý klouzavý průměr.
Tyto teploty rostou jinak, než v Klemntinu. Nu a co.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Global_Temperature_Anomaly.svg/langcs-800px-Global_Temperature_Anomaly.svg.png

Odpovědět


Re: letní a roční průměry

Florian Stanislav,2018-09-10 09:52:22

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1536178479
"Jak již bylo uvedeno, letošní léto přepsalo dosud nejvyšší průměrnou letní teplotu v Praze-Klementinu od roku 1775, a to průměrnou teplotou 22,7 °C. Dosud bylo nejteplejší léto v roce 2003, s průměrnou teplotou 22,4 °C, a za ním nedávné léto 2015, s průměrnou teplotou 22,3 °C. Tři nejteplejší léta za posledních 244 let tedy byla v tomto století. Až na čtvrtém místě je léto 1834 s průměrnou teplotou 22,1 °C, na pátém rok 1811 s 22,0 °C, šestý byl rok 1807 s průměrem 21,8 °C, no a na pěkném sedmém místě je loňské léto 2017. Ostatně kumulaci nejvyšších průměrných letních teplot v posledním období vidíme i na grafu na obrázku 3.
Vzhledem k tomu, že léto jako celek bylo na prvním místě z 244 let, asi nemá smysl hodnotit nějaká jednotlivá kratší teplá období, protože k "lepšímu" než prvnímu místu se už stejně dopracovat nemůžeme"
Takže pořadí teplot léta
1. 2018......22,7 °C
2. 2003......22,4 °C
3. 2015......22,3 °C
4. 1834......22,1 °C
5. 1811......22,0 °C
6. 1807......21,8 °C
7. 2017...... neuvedeno

Odpovědět


Re: Re: letní a roční průměry

Vladimir Mertan,2018-09-10 10:39:40

Nanestastie nemozeme uplne porovnavat data s Klementina v minulosti a sucasnosti. Zasadny rozdiel je v celkovom otepleni Prahy vplyvom teplotneho ostrova (cierny asfalt, rozhorucene mesto). Po odratani vplyvu teplotneho ostrova sa da o rekorde pochybovat. Teploty okolo roku 1800, boli podla zaznamov naozaj podobne ako v sucasnosti. Je to zaujimave, pretoze to bol iba vykyv v trvajucej malej dobe ladovej.

Odpovědět


Re: Re: letní a roční průměry

Martin Grajcar,2018-09-10 12:38:06

> 1. 2018......22,7 °C
> 6. 1807......21,8 °C

Takze dle vasich dat, narust maxima o 0.9 °C za 211 let. Mam pocit, ze horim, vy ne?

Z toho vetsina je dana tepelnym ostrovem (0.7 °C podle wikipedie). Takze to mame 0.2 °C za dve stoleti.

> Vzhledem k tomu, že léto jako celek bylo na prvním místě z 244 let, asi nemá smysl hodnotit nějaká jednotlivá kratší teplá období, protože k "lepšímu" než prvnímu místu se už stejně dopracovat nemůžeme

Nema to smysl nebo by vam nevyslo prvni misto?

Odpovědět


Re: Re: Re: letní a roční průměry

Florian Stanislav,2018-09-10 21:02:36

Nevyšlo to mně, ale je to oficiální údaj meteorologů, který jsem citoval a dal i do uvozovek.
http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1536178479

Článek má novou pocitovou metodu měření :"To je pokojová teplota. Kdybych vás přivedl do dvou místností, které se takto liší, poznali byste ten rozdíl?"

No, první tři letní maxima jsou během 15 let. Pokud maxima jakoby nic nevypovídají, tak roste i celkový trend.
Trend grafu je rostoucí a to i od doby 177O ( 1775 oficiálně). Viz
http://zmeny-klima.wz.cz/klementinum-data/Klementinum-1770-2017.jpg

Historická data teplot podle krajů, tedy i mimo Prahu a případný tepelný ostrov jsou na
http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: letní a roční průměry

Radoslav Porizek,2018-11-13 01:47:19

Tak podme na teploty nepocitovo, exaktne:

Pri spracovavani statistickeho suboru za ucelom urcenia trendu (rastie, klesa, ako velmi + chyba) su pocitania vyskytu extremov irelevatne = nema oporu v exaktnom statistickom spracovani experimentalnych dat.

Takze ked niekto argumentuje oteplovanie tym, ze poslednych X z Y rokov bolo najteplejsich za Z rokov mernia - je to SARLATAN.

Odpovědět


Re: letní a roční průměry

Milan Krnic,2018-09-10 17:16:49

Kalibrační protokoly k měřidlům nejsou, ovšem měření je "nestandardní, ale naše"
https://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/meri-v-klementinu-teplotu-spravne--1672437
https://technet.idnes.cz/jak-se-meri-teplotni-rekordy-v-prazskem-klementinu-fx0-/tec_reportaze.aspx?c=A070718_132914_tec_reportaze_rja
Tedy fakticky není čím se zabývat, leda tak pocitově. Naše, tradiční, něco jako pomlázka, nebo kroje.

Odpovědět


Re: Re: letní a roční průměry

Josef Hrncirik,2018-09-13 16:04:56

Sklárna určitě kalibrovala kapiláry teploměrů rtutí a hotové teploměry minimálně mezi bodem tání a varu vody či vhodnými teplotami tání a přechodů jiných látek.
Určitě byl kontrolován souběh hodnot mezi mnoha teploměry a nejspíše byly zakoupeny i s cejchovními tabulkami (grafy) a teploměry byly průběžně znovu kontrolovány minimálně v metropolích bohatých impérií.

Odpovědět


Re: Re: Re: letní a roční průměry

Milan Krnic,2018-09-13 17:41:13

Jo tenkrát, to byla ještě doba poctivá. A když si člověk půl kila koniny koupil, ani s papírem mu jí nevážili, a ještě mu za nákup poděkovali.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace