Epocha fosilních paliv patřila k nejvlhčím obdobím z celého tisíciletí  
Za úsek od 1960 se sucho zhoršilo, protože na konci této řady byly suché roky. Pokud ale počítáme od 18. století, naopak srážek přibylo.

Teprve počátkem roku 2019 byla publikována data shrnující suchý rok 2018. Takže je čas na malé ohlédnutí, nikoli už na základě senzacechtivých novinových titulků, ale podle faktů.


V některých částech republiky bylo sucho roku 2018 nejhorší od počátku 20. století. Přispěl k tomu vysoký výpar v důsledku vysokých letních teplot. Přesto data posledních sto roků žádný trend nevykazují, zdá se, že šlo spíše o náhodný výkyv. V jiných částech republiky takové rekordy nepadly. Na některých tocích zase zůstaly hladiny vysoké díky přehradám a rybníkům. [1]

Obdobně suchou periodu jsme zažili ve 40. letech 20.století. Při neúrodě suchých let nám USA nabídly potravinou pomoc v rámci Marshallova plánu. Jak známo, sucho tehdy zasáhlo do politických dějin. Stalin nás donutil americkou pomoc odmítnout a raději nám obilnou pomoc poslal sám (z obilí, které zabavil hladovějícím rolníkům na Ukrajině).


Jinou suchou periodu jsme měli v 60. letech 19. století. Vyústila v kůrovcovou kalamitu na Šumavě, kterou románově zpracoval Karel Klosterman („Ze světa lesních samot“). Velmi suchou dekádu cca 1861–1870 dokládá fakt, že v letech 1864–1870 téměř úplně vyschlo Neziderské jezero, rozkládající se v rakouské spolkové zemi Burgenland a v západním Maďarsku.


Podíváme-li se do starších dějin, zmíněná sucha 20. století vypadají jako procházka růžovým sadem. Srážky v Evropě a Středomoří stoupaly celých posledních 200 let, tedy po celou éru spalování fosilních paliv. Ve starších dějinách preindustriálních byla sucha mnohem horší. [3]


Tak či onak, sucha posledního století či posledních desetiletí nijak nevybočují z přirozené a obvyklé variability klimatu. Je zavádějící uvádět pouze trend za posledních pár desítek let, bez kontextu celého tisíciletí. Na závěr bych rád citoval, co říká spoluautor české studie, klimatolog Markonis: „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí.“[5] Otázka ale je, co se se srážkami stane, až spadnou na zem. Využití krajiny se za posledních 100 let změnilo a její schopnost zadržovat vodu klesla. Nicméně navzdory tomu podle studie Hanela, Marconise a kol. (2018) se zdá, že územní rozsah ani intenzita sucha 2003 a 2015 nebyla v historickém kontextu ničím výjimečná.[6]


Že posledních ca 30 let patří v Evropě (mimo Středozemí) k nejvlhčím obdobím za tisíc let, to potvrzuje i nedávná studie, na které známý americký odborník E.R. Cook spolupracoval s českými vědci (2018). [7].

 

GRAF 1: Průtoky na Odře v profilu Ostrava-Svinov. V některých částech republiky sucho 2018 nebylo rekordní. Například na Odře. [1]
GRAF 1: Průtoky na Odře v profilu Ostrava-Svinov. V některých částech republiky sucho 2018 nebylo rekordní. Například na Odře. [1]
GRAF 2: Na řece Moravě u Strážnice bylo sucho 2018 rekordní. [1]
GRAF 2: Na řece Moravě u Strážnice bylo sucho 2018 rekordní. [1]
GRAF 3: Dekádové četnosti výskytu roků se suchými epizodami pro letní půlrok (duben-září)  v českých zemích. Nejsušší za posledních 200 let byla 60. léta 19. století (kůrovcová kalamita na Šumavě) a 40. léta 20. století (viz Stalinova obilná pomoc 1947).
GRAF 3: Dekádové četnosti výskytu roků se suchými epizodami pro letní půlrok (duben-září) v českých zemích. Nejsušší za posledních 200 let byla 60. léta 19. století (kůrovcová kalamita na Šumavě) a 40. léta 20. století (viz Stalinova obilná pomoc 1947). [2]
GRAF 4: Podle letokruhů starých stromů rekonstruované letní sucho/vlhkost v Evropě a Středomoří za posledních asi tisíc roků. Posledních 200 let srážek přibývá a sucha ubývá. Výrazné sucho bylo třeba v půli 15. století. [3]
GRAF 4: Podle letokruhů starých stromů rekonstruované letní sucho/vlhkost v Evropě a Středomoří za posledních asi tisíc roků. Posledních 200 let srážek přibývá a sucha ubývá. Výrazné sucho bylo třeba v půli 15. století. [3]
GRAF 5: Na prériích Severní Ameriky byla sucha mezi lety 900 až 1600 dramaticky horší než cokoli v posledních staletích. [4]
GRAF 5: Na prériích Severní Ameriky byla sucha mezi lety 900 až 1600 dramaticky horší než cokoli v posledních staletích. [4]
GRAF 6: V posledních 30 letech v severní Evropě srážek přibylo, v jižní Evropě ubylo. Koncem 19. Století byla většina Evropy sušší. [7]
GRAF 6: V posledních 30 letech v severní Evropě srážek přibylo, v jižní Evropě ubylo. Koncem 19. Století byla většina Evropy sušší. [7]

 

 

Autorovi článku v březnu 2019 vychází kniha OBCHODNÍCI SE STRACHEM. Podrobnosti ZDE.
Autorovi článku v březnu 2019 vychází kniha OBCHODNÍCI SE STRACHEM. Podrobnosti ZDE.

REFERENCE:

[1] Daňhelka, J., Kubát, J. a kol. Sucho v roce 2018. ČHMÚ, Praha 2019.

 

[2] Brázdil, R., Trnka, M. a kol. Sucho v českých zemích – minulost, současnost, budoucnost. Historie počasí a podnebí v Čeckých zemích, Svazek XI: Brno, Czechglobe 2015.

 

[3] Cook, E. R. et al. Old World megadroughts and pluvials during the Common Era. Science Advances, 6.10.2015, Vol. 1, No. 10.

 

[4] Cook, E.R. et al. North American Megadroughts in the Common Era: Reconstructions and Simulations. WIREs Climatic Change 2016. doi: 10.1002/wcc.39

 

[5] Venku je horko, podle českých vědců má ale Evropa nejvíc vody za tisíc let (iDnes).

 

[6] Hanel, M. a kol. Revisiting the recent European droughts from a long-term perspective. cientific Reportsvolume 8, Article number: 9499 (2018)

 

[7] Markonis et al. Persistent multi-scale fluctuations shift European hydroclimate to its millennial boundaries. Nature Communications, Volume 9, Article number: 1767 (2018)

Datum: 19.03.2019
Tisk článku

Související články:

Panika kolem Černobylu ublížila lidem více než radiace     Autor: Vítězslav Kremlík (10.03.2019)



Diskuze:

V ČR bude sucho

Florian Stanislav,2019-03-19 17:28:57

National Geographic, 5/2009 , viz mapka
http://pardalnet.wz.cz/PDF/42-45-Voda-na-Zemi-ledovce-1-a-2-dil.pdf str. 3.
Do odhad srážek za 30 let 2041- 2070 -mapa světa. Místa s více srážkami budou mít srážek jěště více. Místa s málo srážkami budou mít srážek ještě méně. Středomoří a subsaharská Afrika, obilní oblasti středozápadu USA (Texas), Mexiko, Argentina, východní Čína, Austrálie. Což může být potravinový problém- srážky se přesunou, úrodná půda ne.
Článek dokládá v podstatě totéž pomocí Palmerova indexu sucha pro Evropu. Víc srážek ( vlhka) ve Skandinávii ( řeknu místo 300 dní v roce v Norsku pršet 310 dní, což je lesům jedno). Sucho ve Středomoří ohrozí pěstování plodin ( Španělsko, Jadran..).
Srážky u nás vychází z grafů v článku na stejno, bylo občas sucho a málo vody v řekách a je tak i dnes. Jenomže klesá hladina spodních vod, sněhu je méně, voda víc odtéká i díky přílivovým dešťům.
Odkaz [2] hovoří zhruba od obr. 248 zcela jinak : bude u nás sucho a ovlivní to i vegetaci.
https://www.intersucho.cz/userfiles/file/Sucho_v_ceskych_zemich_SAZBA_web.pdf
str. 55 uvádí odhad průběhu teplot od 1500 asi do 2010
podle očekávání nejtepleji v posledním desetiletí
Obr. 36 ukazuje zhoršení kondice porostů ČR v roce 2014 ( jižní Morava, Polabí).
Obr. 52 - pokles půdní vlhkosti 1930-2012.
Obr. 248. Popis viz obr. 243, ale pro změny srážek v létě a v zimě (%) pro roky 2021–2050 vzhledem k referenčnímu období 1961–1990
Obr. 257. Změna průměrné roční relativní vlhkosti vzduchu v České republice v obdobích 2021–2050 a 2071–2100
Obr. 261. Počet tropických dnů na území České republiky podle simulace korigovaného modelu ALADIN-10 pro období 1961–2000, 2021–2050 a 2071–2100
Obr. 271. Vývoj hodnot klimatického stresového faktoru D10 (počet dnů suchých období ve vegetační sezoně) v České republice v pěti studovaných obdobích od roku 1961 do roku 2099
Obr. 272. Průběh hodnot klimatického stresového faktoru D10 podle lesních vegetačních stupňů v pěti studovaných obdobích na území České republiky

Odpovědět


Re: V ČR bude sucho

Radoslav Porizek,2019-03-19 21:28:39

National Geographic, 9/2012
https://www.national-geographic.cz/clanky/do-ctyr-let-je-arktida-bez-ledu-na-evropu-to-bude-mit-nepredstavitelny-dopad.html

Do ctyr let (=tri roky dozadu) je Arktida bez ledu.
Mam verit takemuto zdroju predpoved na 50 rokov dopredu, ked sa uz pri 4-rocnej tak fatalne sekli?

"Místa s málo srážkami budou mít srážek ještě méně."
Toto tvrdenie je casto pocut, ale nikdy som k nemu nevidel padne vedecke argumenty. Zaujimave je hlavne tvrdenie zmenseni zrazok pri celkovom zvyseni mnozstva vody v atmosfere.
Vseobecne sa s oteplovanim mozu menit vzdusne prudenia, a teda sa mozu menit aj zrazky, ale tieto zmeny budu disribuovane nahodne.

Odpovědět


Re: Re: V ČR bude sucho

Florian Stanislav,2019-03-19 22:49:00

Zdůvodnění více srážek na severu severního mírného pásu by mělo být, že se posune severnějí hlavní pás tryskového proudění.
Píšete
"Zaujimave je hlavne tvrdenie zmenseni zrazok pri celkovom zvyseni mnozstva vody v atmosfere."
Zajímavé to je, ale říkáte to Vy. Jde o to kde. Grafy i v tomto článku o Evropě ukazují, že jižní část severního mírného pásu se stává sušší a severnější vlhčí.
Nehledě na to, že zvýšení teploty o 1°C přináší asi 6-7% víc vodních par v ovzduší v rovnováze. V teplejší části se víc vody odpaří a zkondenzuje jinde. KOndenzace nasatne jako všude ochlazením tohoto teplého parami nasyceného vzduchu.
Při vyšší teplotě se víc vody i z pevniny odpaří, což mimo jiné zohledňuje index sucha.

Odpovědět


Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Josef W,2019-03-20 08:17:07

Váš předpoklad, že v tropech se bude vypařovat a vysoko na severu (ev. jihu) kondenzovat ale vychází z nějaké zvláštní představy. V tropech se sice hodně vypařuje, ale taky nejvíc prší, vždyť právě tam jsou deštné pralesy. Vlhkost ve vzduchu se snad ani nemůže významně dostat přes obratníky, tam už se dostává vypršený a mrazem ve vysokých vrstvách vysušený vzduch, který tam klesá a vytváří pouštní oblasti. Podívejte se na nějaký model cirkulace atmosféry.
Např.: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/video/cirkulace-atmosfery.mp4

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Florian Stanislav,2019-03-20 09:35:42

No, Hadleyova buňka a Ferrelova buňka mají i na tom Vašem videu spojnice šipky směrem do mírnéého pásu (na obrázku vpravo nahoře).
Viz též :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry#/media/File:Earth_Global_Circulation.jpg
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry
"Ferrelova buňka
Mezi 30° a 60° zeměpisné šířky jsou poměry složitější. Cirkulace zde není poháněna rozdíly teploty, nýbrž prouděním v sousedících buňkách, v tropech a v polární oblasti. Převládající směr větrů je zde směrem k pólu a k východu, proudění je však velmi proměnlivé a podléhá hlavně lokálním vlivům. Pro tuto oblast je typické nepravidelné střídání oblastí nízkého a vysokého tlaku."

Viděl jsem schéma, které ukazuje posun rozhraní těchto buněk od rovníku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Josef W,2019-03-20 10:46:09

A všiml jste si směr těch spojnic - jak jimi přechází ten suchý vzduch shora (dávno před tím "vypršený" blíž u rovníku)? Že se něco pohne, třeba rozhraní, nikdo nezpochybňuje. Na Sahaře možná zase začne pršet (jako před sedmi tisíci roky) a tady ve střední Evropě se bude lépe dařit vínu - to už tu taky bylo a nazývalo se to "optimum". Ovšem globálně oteplení znamená větší vlhkost vzduchu a víc srážek, nikoliv šíření pouští. To je na rozdíl od těch lokálních změn celkem dobře předpověditelné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Florian Stanislav,2019-03-20 17:39:45

https://en.wikipedia.org/wiki/Global_temperature_record
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ca/Holocene_Temperature_Variations.png
Holocénní gobální průměr teplot. Mezi tím vyschla Sahara, mongolské stepi, Mezopotámie, Aralské moře, sucho je v biblické Galileji.
Vyznačen je rok 2004 nad úrovní průměrných teplot asi za 12 000 let.
A všechny nejteplejší roky za dobu měření byly po roce 2000, kromě 1998.
Přesuny srážek mají souviset s 20 000 letým Milankovičovým cyklem, který ovlivňuje monzuny.
Prostě s rovnicí zvýšení teploty ---> zelenání pouští je třeba zacházet opatrně.
Ostatně už to na Oslu bylo
http://www.osel.cz/6393-vysychani-sahary-a-sahelu-mytus-a-skutecnost.html
a diskuze k tomu a nijak hezká.
https://www.freeglobe.cz/ShowArticleMobile.aspx?id=2482
klimaskeptik.cz zrušil diskuzi a svá data neaktualizuje.
https://www.klimaskeptik.cz/velikost-otepleni/a21-stoleti/
A globální oteplování nezmizelo, Sahara postupuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Milan Krnic,2019-03-20 18:35:39

A víte a nebo Vás napadá, proč Sahara postupuje?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Josef W,2019-03-21 10:24:51

Florian Stanislav: Stejně tak je potřeba velmi, ale opravdu velmi, opatrně zacházet s rovnicí "Oteplení = sucho a rozšiřování pouští". Klimaalarmisty je to silně propagováno a považováno za axiom.

Sahara: zajímavé zobrazení vývoje http://i67.tinypic.com/25hgxhy.png
Srážky ovlivňují dlouhodobé oceánské cykly. Úbytek spodní vody v Sahelu (možná tedy i to šíření pouště) má určitě na svědomí člověk. Tedy přesně místní přelidnění, spotřeba vody je tam určitě 10x větší než před sto lety.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Josef W,2019-03-21 10:27:57

Ještě dodatek k tomu několikatisíciletému období zelené Sahary (v předchozích schématech žlutá):
https://www.greensahara-leverhulme.com/palaeoenvironment

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Florian Stanislav,2019-03-21 11:23:28

Sahara a Milankovičův cyklus 20 000- 21 000 let.
https://www.novinky.cz/veda-skoly/494254-zelena-sahara-jednou-k-tomu-zase-dojde-tvrdi-vedci.html
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-9/milankovicovy-cykly.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Josef W,2019-03-21 11:50:09

Děkuji za odkazy. Jsme-li tedy 7-8 tisíc let po období nejzelenější Sahary, blížíme se teprve k vrcholu saharského sucha. To by mohl být taky jeden z důvodů jejího současného rozšiřování i bez vlivu člověka, nebo dokonce bez vlivu toho ošklivého CO2.
Z textu vychází taky rovnice tepleji=vlhčeji "Jak se planeta naklání, aby získala maximum slunečního svitu, zintenzivňuje se tím období monzunových dešťů, což vede k zelenější Sahaře".

Je tedy možné, že bez současného mírného oteplování (ať už způsobeného čímkoliv), by pouště rostly mnohem více. Měli bychom za něj děkovat a né jím strašit, nebo proti němu bojovat (i když jako vášnivý lyžař to nesu těžko) ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Milan Krnic,2019-03-21 16:48:41

(Sahara) Zatímco za to (s největší pravděpodobností) může eroze způsobená vymýcením zeleně, zejména lesů. A když už písek máme, na černozem ho nepřeměníme a erozi nezastaví byť velká zelená zeď a podobné projekty, protože i les je organismus, tedy potřebuje podmínky a čas.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Milan Krnic,2019-03-24 18:31:29

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jatirsk%C3%BD_les

Odpovědět


Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Radoslav Porizek,2019-03-21 02:05:58

Este raz vas citujem: "Místa s více srážkami budou mít srážek jěště více. Místa s málo srážkami budou mít srážek ještě méně."
Takze ste to napisal vy, a bolo to bez toho "Jde o to kde." - bolo to vseobecne tvrdenie. Beriem to, ako ze svoje povodne tvrdenie beriete spat.

"Při vyšší teplotě se víc vody i z pevniny odpaří, ..."
Ano, ale viac vody sa odpari z oceanov. A kedze tie tvoria skoro 3/4 povrchu, tak zvysenim teploty sa na pevninu dostane viac vlahy, nez sa stihne odparit.

Toto potvrdzuju aj historicke zaznamy: teplejsie obdobia boli vlhsie a nazyvame ich klimaticke optima, zatial co studensie obdobia boli suchsie a sposobovali rozne krizy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Florian Stanislav,2019-03-21 10:17:46

Ale ne.
Psal jsem, že místa s velkým množstvím srážek budou mít strážek více a místa s malým množstvím ješte méně. Čili o celkovém nožství srážek se neříká nic.
Vaše věta :"Zaujimave je hlavne tvrdenie zmenseni zrazok pri celkovom zvyseni mnozstva vody v atmosfere."
vyjařuje něco jiného. Zvýšení množství vody v atmosféře ---> zmenšení srážek.
Ano, ale jen na místech, kde srážek je málo už dnes.
Takže jsem nic neodvolal, to jste pochopil hodně špatně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: V ČR bude sucho

Florian Stanislav,2019-03-21 20:08:15

http://zmeny-klima.wz.cz/ledovce-a-klima/ledovce-1-dil/milankovicovy-cykly.htm
http://zmeny-klima.wz.cz/ledovce-a-klima/ledovce-1-dil/milankovicovy-cykly-a-doba-ledova.jpg
Zelená křivka je vývoj nejkratšího Milankovičova cyklu presese 21 000 let. Před asi 10 000 roky byl v minimu, nyní je v maximu a bude klesat. Jde o to, jak chápat souvislost maxima/minima tohoto Milankovičova cyklu a teploty severní polokoule. Neříkám, že tomu rozumím. Psal jsem to podle Kutílek M." Racionálně o globálním oteplení, Dokořán, 2008.
Jestliže jsou všechny Milankovičovy cykly v minimu, nastávají podmínky pro dobu ledovou.
http://zmeny-klima.wz.cz/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf
Odstavec Precese na str. 23
Geolog prof. Kutílek říká : před 9 000 roky bylo naklonění severní polokoule takové, že dostávala o 8% víc světla než dnes. Prof Kutílek říká, že se doklady k tomu dají najít v půdách.
Ukazuje to i graf Milnkovičových cyklů a jeho část s osluněním na 65°N
https://en.wikipedia.org/wiki/Milankovitch_cycles
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/MilankovitchCyclesOrbitandCores.png/440px-MilankovitchCyclesOrbitandCores.png

Odpovědět

Letokruhy

Jan Kavalír,2019-03-19 14:53:43

Velké přírůstky dřeva(široké letokruhy) nemusí znamenat jen dostatek vláhy, ale i teplé léto, dostatek živin (dusíku - emise) a v případě posledních desetiletí i zvyšující se obsah CO2 v atmosféře, Kremlíkův oblíbený "greening".

Odpovědět


Re: Letokruhy

Petr Petr,2019-03-19 15:55:28

V lecčems lze s panem Kremlíkem nesouhlasit, ovšem vy si asi také neumíte ověřovat informace. Ona totiž ta reference [3] nemluví o letokruzích, ale o indexu scPDSI
http://advances.sciencemag.org/content/advances/1/10/e1500561.full.pdf
https://cran.r-project.org/web/packages/scPDSI/index.html
(samozřejmě, že indexy, proxy data, letokruhy, ale i radioizotopické poměry jsou diskutabilní paleoklimatické modely...)

Odpovědět

ono to má svou logiku

Jarda Votruba,2019-03-19 07:57:04

čím víc se topilo a dostávalo drobných částeček do atmosféry, tím víc pršelo. Protože na prach se nabalují molekuly vody a vznikají kapky které spadnou jako déšt´. Příkladem mohou být deště po velkých požárech a po výbuších sopek ( pokud je tedy v atmosféře dostatečná vlhkost).

Oni kdyby ekologičtí aktivisté znali všechny souvislosti, tak by zjistili, že kdyby nědělali nic, bylo by to pro planetu asi to nejlepší. Samozřejmě je třeba zabránit očividným prasárnám jako je vypouštění oleje do potoka a podobně.
Jak jsem říkal již mnohokrát. Každý extrémista, at již jakýkoliv, by měl být zlikvidován.

Člověk si myslí, že tak jak je za jeho života, tak by mělo být počasí pořád. Málokdo si uvědomí, že lidský život je historii planety méně než prd. Až při dlouhodobém srovnání se zjistí, že to co považujeme za tragédii je úplně nicotné.

Odpovědět


Re: ono to má svou logiku

Richard Vacek,2019-03-19 19:48:13

Ono je to způsobeno tím, že lidské společenství na některém místě má "mezigenerační paměť" asi 20 let. Co bylo předtím, jako by neexistovalo. Zjistilo se to třeba na studiu změny zástavb obcí po záplavách. Po záplavě lidé 20 let pamatovali, kde stavět nemají a až poté opět stavěli tam, kde jim to další záplava vzala.
A dnes lidé slyší (a mnohdy i věří), že je dnešní klima špatné a že dříve bylo lepší, když bylo chladněji a v květnu se chodilo do průvodu s mávátkem a v zimní bundě.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz