Jednoprstý dinosaurus z pouště  
…aneb Představuje se Vespersaurus

Část kostry pravé dolní končetiny vespersaura, holotyp s označením MPCO.V 0065d1. Nápadná je zejména délka prostředního prstu, který u tohoto dinosaura nejspíše nesl celou váhu těla. Jedná se tak o jediného dosud známého dinosaura s funkční monodaktylií. Kredit: Langer, M. C.; et al. (2019). Wikipedie (CC BY 4.0)
Část kostry pravé dolní končetiny vespersaura, holotyp s označením MPCO.V 0065d1. Nápadná je zejména délka prostředního prstu, který u tohoto dinosaura nejspíše nesl celou váhu těla. Jedná se tak o jediného dosud známého dinosaura s funkční monodaktylií. Kredit: Langer, M. C.; et al. (2019). Wikipedie (CC BY 4.0)

V současnosti již známe množství bizarních dinosaurů, kteří se svým vzhledem a anatomií výrazně odlišují od jakéhosi standardu, se kterým všechny nové druhy poměřujeme. Známe už například miniaturní „netopýří“ teropody, podivné obojživelné spinosauridy nebo třeba obří ornitomimosaury s „kachním“ zobákem na čelistech. Nový přírůstek do dinosauří rodiny, představený světu letos v červnu[1], by ale mohl všechny předchozí podivnosti hravě překonat. Jak již název článku napovídá, měl pouze jeden funkční prst, to by ale ještě nebylo tolik zvláštní. Jediný prst na přední končetině měli například také někteří alvarezsauridi, malí opeření teropodi, živící se zřejmě termity. Co je na vespersaurovi tolik zvláštního, je ale fakt, že jeho jediný funkční prst se netýkal předních, nýbrž zadních končetin! Jinými slovy, jedná se o jediného známého dinosaura, kráčejícího pouze po jednom prstu, nesoucím celou jeho váhu. Tato takzvaná funkční monodaktylie je naprosto unikátní nejen mezi dinosaury, ale i mezi většinou plazů obecně. Již dříve objevené otisky stop s podivným úzkým profilem, známé z geologicky starších sedimentů, mohly patřit některým vývojovým předchůdcům vespersaura. Je otázkou, jak dobře dokázal dinosaurus s takto anatomicky konstruovanou dolní končetinou běhat, manévrovat, skákat a tak podobně. Pravděpodobně však pro něj byla tato adaptace v dlouhodobém měřítku nějakým způsobem výhodná. Mohlo snad jít o přizpůsobení životu ve vyprahlé krajině tzv. pouště Botucatu na území současné Brazílie v době před 90 miliony let? Zatím o tom můžeme jen spekulovat. Objevuje se také zajímavý názor, že podobně jako později v evoluci koňovitých kopytníků mohly i v případě dalšího vývoje těchto dinosaurů postupně zaniknout „postranní“ prsty úplně a pro chůzi by tak nakonec zbyl jediný zbytnělý prst, plnící roli jakéhosi pomyslného kopyta. Ale to už se pohybujeme zcela v rovině nepodložených spekulací.


 

Kost lebky a virtuální model zubu teropoda druhu Vespersaurus paranaensis. Tento malý dinosaurus byl zřejmě aktuivním predátorem, lovícím menší obratlovce a příležitostně snad pojídajícícm i bezobratlé, vajíčka, části rostlin apod. Při velikosti německého ovčáka zřejmě nepředstavoval hrozbu pro větší živočichy, mohl ale ohrožovat mláďata některých dinosaurů a ptakoještěrů. Kredit: Langer, M. C.; et al. (2019). Wikipedie (CC BY 4.0)
Kost lebky a virtuální model zubu teropoda druhu Vespersaurus paranaensis. Tento malý dinosaurus byl zřejmě aktuivním predátorem, lovícím menší obratlovce a příležitostně snad pojídajícícm i bezobratlé, vajíčka, části rostlin apod. Při velikosti německého ovčáka zřejmě nepředstavoval hrozbu pro větší živočichy, mohl ale ohrožovat mláďata některých dinosaurů a ptakoještěrů. Kredit: Langer, M. C.; et al. (2019). Wikipedie (CC BY 4.0)

 

Vespersaurus paranaensis, jak zní jeho celé vědecké jméno, žil v období rané svrchní křídy (geologické stupně turon až santon, asi před 90 až 85 miliony let) a patřil do podčeledi Noasaurinae. Obvykle se jednalo o menší a štíhle stavěné teropody, kteří vykazovali množství neobvyklých adaptací – stačí připomenout bizarní druh Masiakasaurus knopfleri z Madagaskaru s jeho podivně vyčnívajícími zuby.[2] Vespersauři byli velmi malí draví dinosauři, jejichž maximální délka je odhadována asi na 1,5 až 2 metry a výška v nejvyšším bodě hřbetu zhruba na 80 cm. Vespersaurus byl tedy nejspíše lovcem malé kořisti, snad drobných pouštních plazů, pra-savců a mláďat ptakoještěrů. Mohl se však přiživovat také na vajíčkách, bezobratlých nebo snad i částech rostlin. Jeho rodové jméno znamená doslova „Západní ještěr“, což odkazuje k městu Cruzeiro de Oeste („Západní kříž“), u kterého byly fosilie objeveny. Druhové paranaensis se zase vztahuje k brazilskému státu Paraná, na jehož území byl objev učiněn. Vespersaurus také pomohl ve vytvoření přesnější systematiky noasauridů a nadčeledi Abelisauroidea obecně. Mezi jeho nejbližší příbuzné patřily argentinské druhy Velocisaurus unicus a Noasaurus leali, dále pak již zmíněný Masiakasaurus knopfleri z Madagaskaru. Skutečnost, že vespersauři obývali značně nehostinná prostředí, je patrná i z toho, že kromě fosilie tohoto dinosaura už z dané oblasti (v sedimentech tzv. geologické skupiny Caiuá, souvrství Rio Paraná) známe pouze zkameněliny jedné želvy, ještěra a zejména pak velkého množství jedinců jediného druhu ptakoještěra jménem Caiuajara dobruskii.[3] Druhová skladba zdejší fauny tedy nejspíš nebyla příliš bohatá a vespersauři museli být adaptováni na velmi těžké životní podmínky. Ačkoliv známe přibližně 40 % původní kostry vespersaura, což je poměrně hodně, bude nezbytné najít ještě více zkamenělin, abychom se o podivném dinosaurovi i jeho dávném ekosystému dozvěděli více.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Vespersaurus was a genus of noasaurine theropod dinosaur living in the Late Cretaceous period (about 90 million years ago). Its fossils were found in sediments of the Rio Paraná Formation in the Paraná Basin, Brazil. It was only about 1.5 meters long and it is notable for its unusual functionally monodactyl foot anatomy.

 


 

Odkazy:

https://www.nature.com/articles/s41598-019-45306-9

https://en.wikipedia.org/wiki/Vespersaurus

http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2019/07/vespersaurus-beast-of-week.html

https://www.nationalgeographic.com/science/2019/07/new-dinosaur-brazil-balanced-single-toes/

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=388270

 

[1] Langer, Max Cardoso; et al. (2019). „A new desert-dwelling dinosaur (Theropoda, Noasaurinae) from the Cretaceous of south Brazil“. Scientific Reports. 9. doi: 10.1038/s41598-019-45306-9

[2] Rauhut, Oliver W. M.; Carrano, Matthew T. (2016). „The theropod dinosaur Elaphrosaurus bambergi Janensch, 1920, from the Late Jurassic of Tendaguru, Tanzania“. Zoological Journal of the Linnean Society. 178 (3): 546–610. doi: 10.1111/zoj.12425

[3] Manzig, P. C.; et al. (2014). „Discovery of a Rare Pterosaur Bone Bed in a Cretaceous Desert with Insights on Ontogeny and Behavior of Flying Reptiles“. PLOS ONE. 9 (8): e100005. doi: 10.1371/journal.pone.0100005

Datum: 07.08.2019
Tisk článku

Budoucnost mysli - Kaku Michio
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 339 Kč
Budoucnost mysli
Kaku Michio

Diskuze:

Bizarní dinosauři

Tomáš Novák,2019-08-08 11:39:01

Osobně se domnívám, že bychom se hodně divili, jak bizarní byli dinosauři ve skutečnosti. Kosterní pozůstatky toho moc neprozradí, mnozí mohli mít hrdelní vaky, barevné měkké tkáně na hlavě, krku i jiných částech těla (stačí vzpomenout krocana), nemluvě o opeření, výrůstcích z kůže, osteodermech apod. Byla by to určitě dost zajímavá menažerie...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace