Zničí klimatická změna světovou ekonomiku?  
I při oteplení o 2°C bude za sto let svět 11x bohatší než dnes.

Čeští aktivisté demonstrují s oprátkou na krku proti klimatické změně, která podle nich ohrožuje přežití člověka na planetě. Video z akce na iDNES.tv (Zdroj).
Čeští aktivisté demonstrují s oprátkou na krku proti klimatické změně, která podle nich ohrožuje přežití člověka na planetě. Video z akce na iDNES.tv (Zdroj).

Vzdělaná střední třída v průmyslově vyspělých zemích v posledních letech propadla naprostému pesimismu. Ženy odmítají rodit děti do světa odsouzeného k záhubě (BirthStrike). Aktivisté z Extinction Rebellion demonstrují proti vyhynutí lidstva, které podle jejich mínění hrozí kvůli oteplování. Švédská holčička přednáší světovým státníkům o tom, že mají propadnout panice, protože náš pomyslný dům hoří. Prý máme 12 let do konce světa, hlásají Fridays for Future.

 

Zničí opravdu klimatická změna světovou ekonomiku? Na tuto otázku se pokoušely odpovědět například studie Burke a kol. (2015) nebo Pretis a kol. (2018). Výzkumy se shodují, že pro ekonomiku (zvlášť agrární) je ideální průměrná roční teplota okolo 13°C. Proto také země mírného podnebného pásma jako Česká republika (roční průměrná teplota okolo 8°C) budou z dalšího oteplení o 2°C profitovat.

Naopak země okolo rovníku (Jižní Amerika, Afrika...) se dalším oteplením budou od ideální hladiny 13°C vzdalovat. Takže při oteplení bude jejich růst HDP pomalejší, než kdyby klima zůstalo neměnné. Některé z tropických zemí by prý mohly být za sto let na tom ekonomicky i hůře než dnes. Nebylo by to poprvé. Jako když kolonie dostaly samostatnost a místní diktátoři je uvrhli svými ekonomickými experimenty do ještě větší chudoby.


 

GRAF 1: Pokud se oteplí o 1,5°C, země severní polokoule se budou mít v teplejším klimatu lépe. Jižní země na prý na oteplení trochu doplatí. Jejich ekonomika bude růst, ale bude růst o něco pomaleji než by rostla bez oteplení. Třeba porostou o 2,5% místo o 3% ročně. (Pretis 2018)


To nás přivádí k tvrzení, že máme jen 12 let na záchranu planety. Tato teze pochází z nepochopení zprávy klimatického panelu OSN z roku 2018, která říká, že světové emise CO2 musí do roku 2030 přestat růst a mají začít klesat. Když to nezvládneme, oteplení prý překročí 1,5°C.


Co by takové oteplení znamenalo?

Podle Burke a kol. (2015) při očekávaném oteplení do roku 2100 světová ekonomika bude o 23% chudší, než by byla bez klimatické změny. Na první pohled to zní hrozně, zvláště vyčísleno v bilionech dolarů. To ale neznamená, že budeme chudší, než jsme dnes. Pouze to znamená, že růst HDP se o něco zpomalí. Těch 23% je kumulativně za jednotlivé roky. Jestli dvacet let za sebou světová ekonomika roste o 2% místo o 3% pak je to za dvacet let celkem okolo oněch 23%.

 

Od 1960 světová ekonomika roste dlouhodobě tempem 3% ročně. To je průměr, některé roky je to 5% a jindy jen 2%. Ekonom z Yale University, Ed Dolan, vysvětluje, že bez změny klimatu by v roce 2099 byla světová ekonomika 14x bohatší než v roce 2010. Pokud by klimatická změna srazila růst HDP o 23% (jak uvádí Burke a kol. 2015), pak by v roce 2099 byla světová ekonomika jen 11x bohatší než v roce 2010.


V roce 2100 svět ale nebude potřebovat tak velký hospodářský růst jako dnes. Protože podle populačních trendů se do roku 2100 růst světové populace zastaví asi na 10 mld osob.

Pesimistické prognózy pro rovníkové státy ovšem závisí na spolehlivosti použité statistiky. Zejména mne zaráží, že za oblast nejhůře postiženou oteplováním tito vědci označují Sahel (ta část Afriky těsně jižně od Sahary). To je ovšem nesmysl, protože v Sahelu se růst teplot shoduje s obdobím nárůstu srážek.



 

GRAF 2: Na mapce nahoře vlevo je vyznačen Sahel. Na mapce vpravo nahoře jsou předpovědi klimatologů, že při oteplení o 2°C ta rudá část utrpí nehorší snížení HDP. Spodní graf ale ukazuje, že období růstu teplot od 70. let je v Sahelu období růstu srážek a zlepšování situace v zemědělství. Nějak to nejde dohromady. (Zdroj)


Autoři rovněž tvrdí, že Indie je už dnes o 30% chudší, než by bývala byla, kdyby se neoteplovalo. Jenže Indie je ve skutečnosti prosperující země, která patří k tahounům světové ekonomiky. V letech 2004 a 2011 chudoba v Indii poklesla z 38,9% populace na 21,2% populace (dle Světové banky). Existuje totiž těsná korelace mezi hospodářským růstem země a Indexem hospodářské svobody – o tom se klimatické modely nezmiňují. Jakmile se Indie vydala cestou tržní ekonomiky, lidem se začalo dařit lépe. Navzdory oteplení. To je názorný příklad toho, jaké „hrůzy“ nás čekají následkem oteplení klimatu. Pesimistické modely ignorují schopnost lidské adaptace.

 

 

GRAF 3: Výnosy produkce potravin v tunách na hektar. V éře globálního oteplování produktivita zemědělství roste i v zemích, kde oteplování údajně „již škodí“. Výjimkou je Subsaharská Afrika, kde války, revoluce a malárie odrazují investory. (Zdroj)





GRAF 4: Studie Moore a Diaz (2015) ukazuje (modře a červeně) scénáře, jak se bude růst HPD vyvíjet v důsledku dopadů klimatických změn. Růst ekonomik je pomalejší, než by byl bez vlivu klimatických změn (zeleně). Nicméně i při oteplení bude prosperita narůstat.  Horní křivky jsou vyspělé státy, spodní křivky jsou rozvojové země. (Zdroj)


ZDROJE:

Niles, R.C. Climate Change and the Power of Scaremongering. AIER 14.1.2019 https://www.aier.org/article/climate-change-and-power-scaremongering

Dolan, E. Will Climate Change Destroy the Global Economy? Niskanen Center, July19, 2017 https://niskanencenter.org/blog/will-climate-change-destroy-global-economy/

Pretis, Schwarz, Tang, Haustein, and Allen. 2018. "Uncertain Impacts on Economic Growth When Stabilizing Global Temperatures at 1.5°C or 2°C Warming". Philosophical Transactihttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5897830/ons of the Royal Society,

 

Burke, M. et al. Global non-linear effect of temperature on economic production, 2015, Nature 527 , 235–239. http://emiguel.econ.berkeley.edu/research/global-non-linear-effect-of-temperature-on-economic-production

Our World in Data https://ourworldindata.org/grapher/econimpact15c

Datum: 12.08.2019
Tisk článku

Budoucnost lidstva - Kaku Michio
 
 
cena původní: 397 Kč
cena: 349 Kč
Budoucnost lidstva
Kaku Michio

Diskuze:

horko a sucho

Mojmír Hájek,2019-08-28 11:40:24

Domnívám se, že za současnou změnu klimatu v Evropě nestojí vysoká koncentrace CO2 v atmosféře, ale vysoký počet větrných elektráren v západní a severozápadní Evropě, které odebírají z větrů značné množství kinetické energie (hovoří se o tom že množství vyrobené elektrické energie přesahuje výkon jaderných elektráren), takže pohyb vzduchových mas je pomalejší a nerovnoměrnější.Ekologové nám říkají, že člověk by se měl k přírodě chovat šetrně a s předběžnou opatrností. Říkají nám také, že klima je křehké a že i malá příčina může mít dalekosáhlé následky.Touto malou příčinou mohou být desetitisíce VE v západní a severozápadní Evropě a další desetitisíce, ne-li statisíce VE na americkém a asijském kontinentu. Bylo tady vybudováno ve velkém něco, co tady nikdy nebylo a s čím nejsou žádné zkušenosti jen na základě pochybného předpokladu, že elektrická energie vyrobená bez vzniku CO2 je ta nejlepší. Soustavu VE v západní a severozápadní Evropě můžeme považovat za hráz omezující a zpomalující původní přirozené proudění vzduchových mas přinášejících do Evropy dešťové srážky z Atlantického oceánu. Proto zde máme nejen méně dešťových a sněhových srážek, ale i méně oblačných dní. VE pravděpodobně nastartovaly úplně jiné proudění vzduchových mas, takže se teplý a suchý vzduch ze severní Afriky dostane i tam kam by se jinak nedostal. Zajímavá je aplikace windy.com , ukazuje nám např. počet tlakových níží nad Atlantikem, stále tam na několika místech vypadávají vodní srážky.

Odpovědět

Odtržení od reality

Roman Salátek,2019-08-16 07:54:41

Když čtu některé příspěvky, nemohu se zbavit dojmu naprostého odtržení od reality. Nejsem si jist, jestli za to může spůsob vzdělávání, nebo je to nastavením společnosti. Život se neřídí podle excelovských tabulek. Jestliže jsme po druhé světové válce zažili možná už neopakovatelný růst HDP a nyní se ho snažíme udržet pomocí anabolik (zadlužování budoucnosti, likvidací životního prostředí), tak i přesto křivku exponencionálního růstu není možné protahovat donekonečna. Kolik času by jsme si ušetřili, kdyby jste si tento jednoduchý a důležitý fakt konečně uvědomili. Jste jak trénéři kteří si nakreslí křivku růstu výkonosti sportovce a nechápou, že jsou fyzikcé a mentální limity, přes které lidské tělo nemůže jít. Tak do toho naperete podpůrné prostředky a ono to stejně neroste podle vašich představ a dokonce tomu dochází dech??? Teoretici, kdyby důsledky neohrožovaly všechno živé, tak by jste byli k smíchu.

Odpovědět


Re: Odtržení od reality - proč je horko?

Lenka Svobodová,2019-08-21 11:23:37

Článek brilantně vysvětluje, že i kdyby k oteplování došlo, žádná katastrofa to nebude.
Jenže občané jsou znepokojeni popíráním oteplování, které je zjevné především v létě, a chtějí vědět jak toto oteplování zastavit. Proč bývá v létě přes 30°C a za našich mladých let když bylo 25°c, tak se to považovalo za horký letní den?

1) Dočasně do roku 2040 je snížená sluneční aktivita, což v našem pásmu vede k výkyvům počasí. Tedy i horko je větší, když se obrátí vítr a jde 3 týdny z jihu.
2) Skleníkové plyny odrážejí zpátky asi 2%-3% sluneční energie. Proto vliv skleníkového efektu je zanedbatelný.
3) Zorané pole zachycuje o 100% až 200% víc energie než např. pole s jetelem. Tmavé střechy domů i aut zachycují více energie než světlé střechy. Jestli z toho množství odrazí skleníkový jev 2%-3% zpátky, to už nehraje roli. Silnice a parkoviště pohlcují mnohonásobně více sluneční energie než zeleň. Nejvíce energie zachycují sluneční kolektory. Proč je to špatně?
4) Horký vzduch 50°C stoupající nad sklizeným polem nebo halou obsahuje více vody i při vlhkosti 20% než studený vzduch nad lesem, který má vlhkost blížící se 100%. Rozdíl je v tom, že horký vzduch i když se nahoře ochladí, nedosáhne rosného bodu. Je i s obsaženou vlhkostí odvanut pryč.
Studený vlhký vzduch po vystoupání nahoru dosáhne rosného bodu, a prší z něj, nad chladnou ozeleněnou půdou se tvoří rosa. Jak stoupá horký vzduch z horkých ploch, vysává vzduch z okolní chladné zeleně a vysušuje ji.
5) To vše se děje jen v létě, protože slunce stojí výše a na 1 m2 dopadá více sluneční energie. V zimě už slunce svítí šikmo. I když se vzduch nad polem ohřeje např. ze 3°C na 8°C oproti zasněženému lesu, nemá to zásadní vliv na srážky a vysušování.
Jan Pokorný - Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie... (USČR 9.4.2019)
https://youtu.be/AEtepYuvwyk

Jak tedy ochladit planetu? Je to snadné. Až bude opravdu horko, může stát nařídit, aby se povinně přikrývaly sluneční panely bílou plachtou od června do srpna a ochladí se již druhého dne od platnosti nařízení. Vyjímku by tvořily sluneční kolektory svislé.
Mezitím se ještě můžou zdanit šedé střechy, dlažby a laky aut. Tmavě šedé až černé dvojnásobnou sazbou. To by během 10-20 let vedlo ke zvýšení odrazivosti slunečního zážení a nižší teplotě vzduchu zvláště v obcích.
Já to vidím optimisticky. Až se lidé přestanou hádat a začnou něco dělat, stav se zlepší a zmenší se sucho.

Odpovědět


Re: Re: Odtržení od reality - proč je horko?

Florian Stanislav,2019-08-21 15:34:29

Hezky, trochu opakování ZŠ a dost chyb.
Píšete :Skleníkové plyny odrážejí zpátky asi 2%-3% sluneční energie. Proto vliv skleníkového efektu je zanedbatelný. "
Komentář : to tu ještě nebylo. Řešíme oteplování díky skleníkovému efektu a on není.

Odpovědět


Re: Re: Re: Odtržení od reality - proč je horko?

Lenka Svobodová,2019-08-21 17:45:13

Proto jsem to napsala, abyste neřešil něco, co není. Kdyby se zvětšil skleníkový efekt, muselo by být horko i na jižní polokouli, kde je samé moře a málo lidí. I zimy by musely být teplejší.
Takže si můžeme oddechnout. Až se potvrdí, kde horko vzniká, tak jak jsem psala, půjde to ochladit ze dne na den.
A ještě jednu věc si povšimněte. Horké teplé plochy nejsou dobré už z toho důvodu, že vysávají vlhkost, a z horkého vzduchu neprší ani nesedá rosa.
Stačí převrátit horké povrchy v chladné. V chladném vzduchu se kondenzuje pára, mraky, a ty odrážejí ještě více slunečního záření. Můžeme se těšit na malé výdaje a velké změny k lepšímu. Tady vám to vysvětlí odborník v přednášce:

Jan Pokorný - Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie... (USČR 9.4.2019)

https://youtu.be/AEtepYuvwyk

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Odtržení od reality - proč je horko?

Florian Stanislav,2019-08-22 23:34:17

https://cs.wikipedia.org/wiki/Terestri%C3%A1ln%C3%AD_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Globalni_toky_energie_cs.svg/800px-Globalni_toky_energie_cs.svg.png
Skleníkové plyny jsou ta červená šipka zpátky 333 W/m2, ze Slunce dopadá 341 W/m2. Žádné 2-3%, ani náhodou. Takže se neopírejte o RNDr. Pokorného, který nemluví o skleníkovém efektu, ale o toku slunečního záření. Laciné srovnávání dopadu slunečního záření s Temelínem je hezké, když svítí slunce, energie plno a nikdo ji nepotřebuje. A naopak je ouvej. Jak v rozboru zde v článku píše pan Wagner, přečtěte si alespoň jeden jeho odstavec.
Přednáška na odkazu je o tom, že je lepší mít les, než nemít. Není o tom, jak se vypořádat s kůrovcem, který odlesňuje. Přednáška je tom, že je dobré mít zeleň a rybníky. Řeší se rybníky v Keni, pole v Indii. Stačí se projet Třeboňskou krajinou, kde přednášející a ENVI sídlí. Rybníky, zvláště menší a lesní, zanikají, nemají vodu a jsou plné rákosu, každý rok víc. A řeční se o zadržování vody.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Odtržení od reality - proč je horko?

Lenka Svobodová,2019-08-23 01:16:06

jEN BYCH UPOZORNILA, ŽE NA VAŠEM OBRÁZKU VUŮBEC NENÍ NAKRESLENA SKLLENÍKOVÁ VRSTVA.
Za druhé informace špatně interpretujete. Na zem přichází asi něco pod 1000 W/m2.

Obrázek říká, že přichází 341 W/m2 svěla a odchází 102 W/m2 světla a 239 IR záření. Nedokazuje to nic z toho, co píšete.
Další nepřesnost: 161 W/m2 a 333 W/m2 je pohlcováno povrchem. Jenže i malé dítě ví, že bílé povrchy pohlcují 10% energie a černé povrchy až 95% energie, např. sluneční kolektory. Na obrázek můžete zapomenout, protože si vycucal z prstu nějakou odhadovanou hodnotu. My přece víme, že v posledních 30 letech přibývá tmavých povrchů, střech, silnic, parkovišť, aut, slunečních kolektorů. A to mnohem významněji než nějakých skleníkových plynů, které odrazí zpátky 2-3%.

Přednáška je o principu, že horký suchý vzduch odvádí mnoho vody mimo naše území, ale vlhký studený vzduch vrací vodu v podobě deště a rosy + tvoří mraky odrážející teplo. Napadené lesy jsou suché a méně odolné proti kůrovci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odtržení od reality - proč je horko?

Florian Stanislav,2019-08-23 22:38:15

Tak jo, končím, je to beznadějné. Obrázek je o globálním oteplování tedy o celé Zemi, ne u nás. 341 W/ m2 dopadá průměrně na povrch Země, je to solární konstanta (1364 W/m2 dělená 4, protože povrch koule je S = 4*3,14*R^2)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Odtržení od reality - proč je horko?

Lenka Svobodová,2019-08-23 01:21:05

Vemte v potaz i fakt, že k nám příchází z Německa teplý vysušený vzduch, ohřátý německými slunečními elektrárnami. A ten horký vzduch obsahuje minimum mraků. Proto je tepleji.

Odpovědět

Oteplovani

Emil Houba,2019-08-15 02:42:23

"To nás přivádí k tvrzení, že máme jen 12 let na záchranu planety. Tato teze pochází z nepochopení zprávy klimatického panelu OSN z roku 2018, která říká, že světové emise CO2 musí do roku 2030 přestat růst a mají začít klesat. Když to nezvládneme, oteplení prý překročí 1,5°C."

Emise CO2, ktere produkuje Lidstvo nema temer zadny vliv na klimaticke oteplovani, pokud skutecne takove oteplovani vubec existuje.
Za poslednich 200 let se mel obsah CO2 v ovzdusi zvysit na ca. 0.04%. Kdyby se za dalsich 200 let zvysil obsah CO2 v ovzdusi na 0.05%, zpusobi to otepleni 0.05°C. Je treba ale zduraznit, ze lidstvo produkuje jen jednu osumnactinu 1/18 CO2, priroda 17/18. Takze otepleni pricinou lidstva by bylo necele 0.003°C.

Je jen tezke pochopit, ze vsude sedi jen dementni blbci, kteri produkuji jen blaboly. Kdo mi neveri, at si to spocita sam z hodnot planety Venuse a prislusneho ableda, staci k tomu jen znalosti matematiky ze zakladni skoly.
Jde jen o penize a okradani lidi.

Ale nama treba na 30 000 vetrnych kol v Nemecku podstatny vliv na proudeni vzduchu, ktere zavinuje lokalni oteplovani, kdyz je vitr logicky daleko slabsi? Zde chybi jakekoliv analyzy, vypocty a meteorologicke simulace. Ziji na Kanarskych ostrovech a vloni (i letos) bylo jarni pocasi tak studene, ze manga dozravaly az i v lednu, zatimco predtim v rijnu?

Jen lzi a kecy, i kdyz se snazim to nevulgarne napsat.

Odpovědět

Dopady su najpochybnejsie

Radoslav Porizek,2019-08-13 05:32:35

Z alarmistickych tvrdeni mi prijdu najpochybnejsie prave proroctva dopadov oteplenia, kde sa klimatologovia hraju na multidisciplinarnych exportov a nemaju problem napriklad tvrdit, ze klimaticke zmeny sposobia vojny, co uz je naozaj velmi zlozita predpoved.

Oteplilo sa uz predsa o 1'C, tak vieme exaktne preukazat dopady tohto oteplenia: urodonost, extremalizacia pocasia, sucha, dopad na HDP?
Toto sa pytam uprimne, mne sa okrem heslovitych prehlaseni naozaj nepodarilo dopatrat nic relevatne, budem rad, ked ma niekto navedie na relevatnu studiu.

Mne sa nezda ani to optimum 13'C, biologicke je tusim okolo 25 'C. Logicky nebudem ocakavat nizsie HDP krajiny, kde mozu urodu zberat celorocne, nemusia si zhromazdovat zasoby a pripravovat sa na zimu, pretoze tam nie su ludia motovovani pracovat a vyvijat technologie. Ale este som si neprecital tie studie, pozriem na ne.

Nechapem ani arguemntaciu suchom, podla mna predsa pozorovania a dokonca aj klimaticke modely ukazuju ze globalne zvysenie teploty vedie ku globalnemu zvyseniu zrazok (co je dost logicke, ked 2/3 Zemskeho povrchu je voda). Samozrejme v niektorych lokalitach sa moze v dosledku zneneho prudenia sucho zvacsit, ale globalne nenarastie.

Vid napriklad clanok: "Examination of the results of this analysis indicates that, for the global land areas examined, on average during the second half of the 20th century, the world has become both warmer and wetter."
https://www.int-res.com/articles/cr2002/19/c019p193.pdf

ALebo tento clanok klame/ ma velmi vynimocne tvrdenia?

Odpovědět

Různé modely klimatických změn

Richard Vacek,2019-08-13 03:34:40

Kdo si chce pohrát s různými modely klimatických změn pro různé oblasti světa, tak World bank má stránky, kde je toto možné:
https://climateknowledgeportal.worldbank.org/country/czech-republic/climate-data-projections
Ten nejteplejší scénář s RCP 8.5 je nereálný, protože na něj nemáme dostatek fosilních paliv ke spálení. https://en.wikipedia.org/wiki/Representative_Concentration_Pathway
Škoda, že nejde zvolit i výpočet pro data zpět do minulosti, abychom viděli, jak se modely rozcházejí s realitou.

Odpovědět

Re: Honza Barborík

Vitezslav Kremlik,2019-08-13 00:15:53

Nemyslím si, že "švédská holčička má pravdu". Za prvé výzvy k tomu, abychom zpanikařili, nejsou racionální. Zpanikařený mozek nic rozumného k snížení emisí nevymyslí. Za druhé, k panice není důvod. Počet lidí v chudobě a podvýživě stále klesá - i v éře oteplování. Stoupají stále i výnosy z hektaru, světově. A lidem se i v dalším oteplování bude dařit lépe a lépe. Třeba i jedenáctkrát lépe. Epocha oteplování zkrátka není žádná pustina, naopak.

Odpovědět

death match

Radovan Slegl,2019-08-12 23:11:37

death match (pro neznalé.. termín herního módu z online her ...ano znamená to co má v názvu) se mi tak nějak vybavilo při čtení diskuze u tohohle článku....ono to vážně je tak nějak jako jsem nedávno četl v jednom článku, že buď je člověk popírač nebo alarmista (https://nazory.ihned.cz/c7-66614710-12188u-6b21cfcf5ddbb1a) a lidé se v diskuzi budou tepat a tepat i když argumenty jsou občas pofidérní...nechci být ani v jednom klubu, ale líbí se mi články, které ukazují věci z různých stran...tak proč se hašteříte?

Odpovědět

Autor (popírač globálního oteplování) se utěšuje studiemi, že pokud se nám náhodou (navzdory lidem jako je on) podaří udržet změnu teploty pod dvěma stupni, tak to světová ekonomika (možná) přežije do roku 2100

Honza Barborik,2019-08-12 21:59:11

Tři problémy.
Teplotu pod 1.5 stupni teď už prakticky určitě neudržíme. Mnohem pravděpodobnější je, že ji dosáneme už ve 40tých letech tohoto století. Alespoň to říká Váš (a hlavně Vámi) zcela nepochopený klimatický panel na který odkazujete. Že se vejdeme do dvou stupňů je v tomto okamžiku také pořád silně nepravděpodobné - a to je důvod proč děti křičí v ulicích. (Ano, Švédská holčička má pravdu a Vy ne. Máte děti? Děti mají pravdu častěji než jsem čekal.)

V tom je také maličký zádrhel ve studiích Burke a kol. (2015) nebo Pretis a kol. (2018). (Pochopitelně kromě toho, že nemodelují zatím nejpravděpodobnější variantu - více než dva stupně změny.) Korelují historická data podnebí a hlavní ekonomické indikátory (GDP, GDP na hlavu). Podle mně jsou tak konzervativní i proto, protože povaha změn, které utváří jejich statistický soubor je z velké části jiná než povaha změn, které zažíváme teď. Teď to není náhodné teplejší nebo studenější období v nějaké oblasti. Teď se mění klima na celé světě, současně a ani jedna ze studií nebere v potaz "synergický efekt" ani "dynamiku"/rychlost těchto změn za faktory. Úkolem těchto studií nění ani tak ukázat opravdovou budoucnost jako spíš jaký radikální rozdíl je ve změně o pouhého půl stupně.


Konečně - Cituji: >>Některé z tropických zemí by prý mohly být za sto let na tom ekonomicky i hůře než dnes. Nebylo by to poprvé. Jako když kolonie dostaly samostatnost a místní diktátoři je uvrhli svými ekonomickými experimenty do ještě větší chudoby.

Odpovědět


Re: Autor (popírač globálního oteplování) se utěšuje studiemi, že pokud se nám náhodou (navzdory lidem jako je on) podaří udržet změnu teploty pod dvěma stupni, tak to světová ekonomika (možná) přežije do roku 2100

Honza Barborik,2019-08-12 22:01:18

damned ;)

Konečně - Cituji: >>Některé z tropických zemí by prý mohly být za sto let na tom ekonomicky i hůře než dnes. Nebylo by to poprvé. Jako když kolonie dostaly samostatnost a místní diktátoři je uvrhli svými ekonomickými experimenty do ještě větší chudoby.

Odpovědět


Re: Re: Autor (popírač globálního oteplování) se utěšuje studiemi, že pokud se nám náhodou (navzdory lidem jako je on) podaří udržet změnu teploty pod dvěma stupni, tak to světová ekonomika (možná) přežije do roku 2100

Honza Barborik,2019-08-12 22:02:39

Teď jsem na to přišel (kéž by tento interface měl "preview") :

Konečně - Cituji:" Některé z tropických zemí by prý mohly být za sto let na tom ekonomicky i hůře než dnes. Nebylo by to poprvé. Jako když kolonie dostaly samostatnost a místní diktátoři je uvrhli svými ekonomickými experimenty do ještě větší chudoby" = Takže zatímco naše GDP je jedenáctinásobné některé tropické země budou mít čistě díky efektu globálnímu oteplování v roce 2100 nižší GDP než mají teď a podle Vás je to v pořádku - protože už jsou na to já nevím asi "zvyklí?" od "diktátorů?" To je Váš erudovaný názor historika? I kdyby to nebylo rasistické - není to maličko krátkozraké? Je zajímavé, že nezmiňujete, že ty "některé tropické země" jsou v originálu "5%-43% zemí světa". A to se pořád pohybujeme v tom 2 stupňovém modelu na který kdoví jestli vůbec došáhneme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Autor (popírač globálního oteplování) se utěšuje studiemi, že pokud se nám náhodou (navzdory lidem jako je on) podaří udržet změnu teploty pod dvěma stupni, tak to světová ekonomika (možná) přežije do roku 2100

Petr 1,2019-08-13 19:10:00

Klimatickou změnu globální ekonomika určitě přežije. Co ekonomika nepřežije (možná ne globální ale evropská určitě) jsou masivní regulace spojené s co do výsledků trapnými pokusy o omezení emisí CO2 (viz Německo). Mudrování o vlivu klimatické změny na HDP nemá smysl do té doby, dokud se neprovede srovnání s katastrofickými ekonomickými dopady bilionových dotačních tunelů do oze parodií na elektrárny nebo tzv. biopaliv, které probíhaly a probíhají různě po Evropě nebo ve světě. Není pochyb, že ten bilion, který zaplatíme na dotace do tzv. oze měl a má devastující vliv na české HDP. TO samé platí o Německu (i když ti si to stále nechtějí přiznat), Bulharsku (kde kvůli dotacím do oze padla vláda), Španělsku, atd. Rovněž platí, že pokud země třetího světa nebudou rozvíjet energetiku založenou na stabilních zdrojích a průmyslové zemědělství, tak se z prdeIe, kde dosud jsou, nevyhrabou, ať už nějaká klimatická změna na ně vliv bude mít nebo nebude.

Odpovědět


Re: Autor (popírač globálního oteplování) se utěšuje studiemi, že pokud se nám náhodou (navzdory lidem jako je on) podaří udržet změnu teploty pod dvěma stupni, tak to světová ekonomika (možná) přežije do roku 2100

Emil Houba,2019-08-15 02:50:52

Teplotu pod 1.5 stupni teď už prakticky určitě neudržíme.
Asi jsi mel na mysli otepleni pod 1.5°C.

Co by mel byt duvod tohoto otepleni?
Kecani na otepleni nestaci.

Odpovědět

ad: klima, ekonomika, matematika

Vitezslav Kremlik,2019-08-12 17:57:29

Poznámka k Sahaře a Sahelu: Tato oblast sice ve 20.století trochu vyschla, ale to se stalo při ochlazování po druhé světové válce. Nyní v éře oteplování se to zlepšuje. https://en.wikipedia.org/wiki/Sahel_drought

Odpovědět


Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Florian Stanislav,2019-08-12 21:25:52

Ano, nyní v éře oteplování se otepluje, asi 30 let po sobě jsou nejvyšší globální teploty a srážky v Sahelu se zvyšují ( od 1985 do 2010 dál graf není) ALE, srážky nedosáhly v grafu ještě ani rovnovážného stavu za 100 let ( linie 0 v grafu).
https://www.eckralupy.cz/clanky.php?page=desertifikace
" Každoročně se 120 000 km2 pevniny změní v poušť...K rozšiřování pouští dochází na celém světě. Ohroženy jsou suché oblasti, přibližně 65% půd světa je znehodnoceno. V Austrálii čelí rozšíření Velké Viktoriiny, Velké písečné, Simpsonovy a Gibsonovy pouště. Jižní Amerika se potýká s problémem desertifikace u Atakami a Peruánské pouště. Dříve obydlená území v Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu jsou dnes nehostinnou pustinou. V Asii se rozšiřuje poušť Gobi, největší problémy způsobuje Číně. Nové Mexiko, Madagaskar, ale i Itálie, Španělsko nebo Portugalsko se již s problémem desertifikace setkaly.
Nejznámější oblastí, která se potýká s desertifikací, je však africký Sahel. Nachází se na jižním okraji Sahary a je součástí krajiny 12-ti afrických států. Sahara se ročně zvětší až o 60 000 km2, od roku 1980 se Sahara rozšířila o 233 kilometrů na jih a o 106 kilometrů na sever. Důsledkem rozšíření pouští je větší sucho, vysychání zdrojů vody, neúroda, hladomory a migrace obyvatel postižených států."
Komentář : Váš odkaz na Sahel
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Greening_Sahel_1982-1999.jpg
je hezký, ještě tak mít jistotu, kde a co je Sahel ( mezi pískem pouště a zelení savany), když je mezi prokazatelně na jih postupující Saharou. V obrázku v kontaktu se Saharou je sucho a nedivím se.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Sahel_rainfall_timeseries_en.svg/1280px-Sahel_rainfall_timeseries_en.svg.png
Pod obrázkem se píše :"Více než století údajů o srážkách v Sahelu ukazuje neobvykle vlhké období od roku 1950 do roku 1970 (kladné hodnoty indexu), následované extrémně suchými roky od roku 1970 do roku 1991 (záporné hodnoty indexů). Od roku 1990 do současnosti se srážky vrátily na úrovně mírně pod průměrem 1898–1993, ale meziroční variabilita byla vysoká."
Když tuto závislost srovnáme s grafem globální teploty 1880-2018, tak teorie oteplení ----> více srážek v Sahelu rozhodně neplatí v trendu ( regresní přímka nebo 5 leté průměry)
10 nejchladnějších roků na teplotním grafu ( 1880-2018) je mezi 1900-1920, všechny roky po 1987 včetně jsou nejteplejší na grafu, to je víc jak 30 roků. A pětiletý klouzavý průměr roste od 1965.
Ještě jinak: Trend teploty ( na grafu je 5 letý klouzavý průměr trvale roste od 1910, klesá jen v období 1940-1950.
Srážky Sahelu kolísají. Takže závislost žádná rozumná. Každý, kdo si oba grafy dá pod sebe, tak vidí, že srážky Sahel za 100 let kolísají kolem rovnovážného stavu ( na grafu 0), teploty za 100 let rostou o 1,4°C. Vyvozovat teplota roste --> zelený Sahel, to nelze. Otepluje se a Sahara roste. Že někdy před 10 000 roky byla Sahara zelená a asi teplo --> nu a co, když teď se otepluje a Sahara roste před očima satelitů.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Global_Temperature_Anomaly.svg/langcs-800px-Global_Temperature_Anomaly.svg.png

Odpovědět


Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Petr Golich,2019-08-12 22:30:52

Z hlediska změn klimatu se počítá u klouzavého průměru teplot minimálně se třiceti léty. Kratší periody nemají smysl.

Odpovědět


Re: Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Florian Stanislav,2019-08-13 09:07:54

Už jste viděl graf s 30 letým klouzavým průměrem? V grafu chybí 30 roků, než se rozběhne. 30 let se považuje za dobu, kdy se v klimatu relativně vykompenzují krátkodobé jevy včetně hlavních vlivu proudění oceánů.
Klouzavý průměr je jednoduché matematické zpracování kolísavých dat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Petr Golich,2019-08-13 10:45:50

Ano viděl i s padesátiletým klouzavým průměrem. Vím co je to klouzavý průměr a k čemu se používá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Florian Stanislav,2019-08-13 12:09:36

Dobře, ale padesátiletý klouzavý průměr není na pro tento typ grafu pro krátké období 100 let, které článek řeší.
Graf s 11 letým klouzavým průměrem 1880-2018
https://magazin.gnosis.cz/snimky/teplotni-odchylky-1880-2018-oproti-1880-1920-nahled.png
a graf srážek Sahelu
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Sahel_rainfall_timeseries_en.svg/1280px-Sahel_rainfall_timeseries_en.svg.png
se v trendu liší.
Dejte si ty dva grafy pod sebe alespoň Vy, když ne autor článku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Petr Golich,2019-08-13 17:47:24

Tady by to místo globální teploty chtělo surová data ze sahelu a okolí včetně oceánů a moří + celý pás země od severu Indie až po sahel, pokud by byla k dispozici mapa s dopočítanými hodnotami, pak i model, pomocí kterého to bylo dopočítané včetně výpočtů chyb modelu i celkové chyby výsledku, aby se dala stanovit horní a spodní mez rozptylu. Ten úhrn srážek je poněkud v tmavých barvách, ale zase bych raději surová data, protože nad tím mohu udělat i vhodnější formu grafu stejně tak i pomocné agregace. Navíc v obou případech by bylo záhodno použít stejnou metodu pro určení trendu. Se záznamy větru a vlhkosti pro oblast definovanou výše asi nejde počítat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Florian Stanislav,2019-08-13 21:03:35

Je dobře, že kdybyste měl surová data teplot ze Sahelu, mapy a modely a večer chvíli času, tak už víte, jak to řešit...
Píšete :"Tady by to místo globální teploty chtělo surová data ze sahelu a okolí včetně oceánů a moří + celý pás země od severu Indie až po sahel,"
Konentář: Článek řeší vztah globálního oteplování ( tedy globální teploty Země) a srážek na Sahelu.
Srovnání grafů změn globální teploty a srážek na Sahelu jsem dal na
http://zmeny-klima.wz.cz/Globalni-teplota-a-srazky-Sahel/Globalni-teplota-a-srazky-Sahel.html
S rostoucí teplotou řekněme od poloviny 80 let rosou i srážky na Sahelu.
ALE.
Pořád jsou srážky od 80 let pod staletým průměrem , který na grafu vyznačuje hodnota nula. Srážky byly 19420-1940 nad průměrem ( v grafu O) a přitom teplota rostla srovnatelně s obdobím třeba 1980-2000, kdy srážky byly pod průměrem a vzrůstaly.
Takže závěr z článku typu větší teplota --> více srážek na Sahelu neplatí. Obecně určitě ne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Petr Golich,2019-08-14 19:50:19

Data ze sahelu mám k tomu grafu, ale dolovat data z noaa ftp je na velkou dávku trpělivosti(v závislosti na dostupnosti připojení mi to může trvat i týdny).

"Takže závěr z článku typu větší teplota --> více srážek na Sahelu neplatí. Obecně určitě ne."

S tímto závěrem si dovoluji nesouhlasit. Když je větší teplota, je větší odpar jak z vodních ploch tak z vegetace a větší vlhkost vzduchu podporuje kondenzaci vody v něm obsažené. Za předpokladu, že ve produkce kondenzačních jader je stejná, pak jsou srážky vydatnější. Samozřemně mezi změnou teploty a srážek je zpoždění.
Ano druhá věc co ovlivňuje srážky je množství kondenzačních jader v kde které oblasti. Jako zdroje kondenzačních jader nám slouží prach z kosmu, bakterie pseudomonas syringae, stromy, popel ze spalování fosilních paliv či výbuchů sopek. Dalším způsobem je kondenzace přímá, kde velké listy jsou schopny vysrážet vzušnou vlhkost a zalít zem.

Pro mě z toho plyne jediné: pro zajištění srážek při zvyšující se teplotě je nutno zajistit dostatečné množství kondenzačních jader v ovzduší, nebo zajistit srážení přímé - např. na kanárech můžete vidět i sítě, které za tímto účelem suplují vykácené stromy a nebo živou variantu v podobě pralesa.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Florian Stanislav,2019-08-15 01:37:44

Ach jo. Porovnáním grafů plyne, že korelace srážky Sahel a růst globální teploty je slabá až žádná.
Stahujte si data NOAA klidně dál. Pokud je umíte zpracovat, dostanete to, co říká jejich graf.

Kondenzačních jader je v atmosféře jako celku dost až přebytek. Mimo jiné i pyl rostlin nebo prach ze suchých oblastí nesený i přes oceán ze Sahary. Kosmické záření není podstatný vliv na klima, to bylo téma tak před 10 lety, autor Svensmark už to vzdal taky. Psal jsem už několikrát.

Nejen tropické pralesy. Kácí se a hoří Sibiř. Mafie prodávají dřevo Číně, ta z toho dělá dřevotřísku, o které Ikea tvrdí, že je z ekologických zdrojů. Ano, na 1 km2 a kolem 10 km2 taktéž zlikvidují a tvrdí, že je to z toho původního plácku.
Jehličnatý strom na dobrém stanovišti (u nás) vyprodukuje víc kyslíku jak listnatý, srovnání je jednoduché, vyrobí fotosyntézou víc dřevní hmoty za rok.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Petr Golich,2019-08-15 19:44:26

Snažíte se mi tu podsouvat Svensmarka, ač jsem hovořil o prachu, nikoliv o kosmickém záření, ale když jste to nakousl:
1. Mechanismus, který Svensmark popsal existuje, problém je v prokázání míry
2. Kosmické záření má vliv na tvorbu blesku
3. Nevím, nevím jestli to Svensmark vzdal

Dále jsem uvedl pouze příklad, že lesy mají důležitou funkci v koloběhu vody, nijak jsem nenarážel na pokoutné praktiky drancovaní krajiny za každou cenu.
Dřevo různých stromů se liší hustotou, strukturou a chemickým složením. Růst dále stimuluje např. hustota lesa. No ještě bych zmínil blahovičník, to není jehličnatý strom a přesto je oblíbený v papírenském průmyslu pro nárůst objemu dřeva v čase. A já si třeba pod pojmem jehličnan představuju Tis.

Nicméně původní myšlenka alarmistů je, že za sucha může oteplování - s tím nesouhlasím, protože to odporuje faktům. Souhlasím s tím, že je za to spoluodpovědný člověk, protože se nenaučil od krajiny, jak hospodařit s vodou(jediná vyjímka je snad Izrael).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ad: klima, ekonomika, matematika

Florian Stanislav,2019-08-16 01:10:28

Dobře, kosmický prach a vliv na klima existuje, jak je velký tento vliv nevím a jak se mění tento vliv, to už vůbec ne. Můžete jistě uvést podrobnosti.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%BD_prach
"Například na Zemi každoročně dopadne až 40 000 tun kosmického materiálu, kde dle výpočtu se jedná přibližně o 1 zrnko kosmického prachu za den na metr čtvereční."
Jinak řečeno za 1 s dopadne na Zemi 1,27 kg kosmického prachu.
https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/kosmicky-prach-muze-transportovat-biologicky-material-mezi-vzdalenymi-planetami.html
"„Do zemské atmosféry vniká obrovské množství kosmického prachu v množství zhruba 100 tun denně, který je tvořen částicemi různé hmotnosti (blížící se až jednomu gramu) a vniká do zemské atmosféry vysokými rychlostmi 10 až 70 km/s. Tento hyper-rychlý kosmický prach vytváří silný a nepřetržitý proud v atmosféře,“ vysvětluje Arjun Berera a dodává:
„Jestliže se částice, které vytvářejí termosféru nebo se do ní dostanou ze zemského povrchu, srazí s tímto kosmickým prachem, mohou být přemísťovány, modifikována jejich forma nebo odneseny přilétajícím kosmickým prachem. To může mít důsledky pro počasí a vítr,...
https://link.springer.com/article/10.3103/S0027134909020234
https://dailygalaxy.com/2012/04/codita-measuring-the-cosmic-dust-swept-up-by-the-earth/

Odpovědět

Průměry a statistiky

Josef Šoltes,2019-08-12 16:57:17

Průměry a statistiky jsou docela fajn, ale faktem je, že v ČR dlouhodobě neprší a ten stav se spíše zhoršuje, než že by se nějak zásadně zlepšoval. Za posledních 5 let máme deficit celého srážkového roku. Tím nechci tvrdit, že s tím můžeme něco dělat omezováním CO2 apod. Tím jen chci říct, že to oteplení možná nebude moc rovnoměrné a někde zůstane stejně, někde se oteplí v průměru o 10 °C a někde se dokonce možná značně ochladí. Změna klimatu a rozkolísání ustáleného stavu atmosféry může vést ke zcela nepředpokládaným výsledkům. Taky se může stát, že tu v Evropě budeme mít pravidelné hurikány.

Odpovědět

ad pocet obyvatelov

Pavel Ondrejovic,2019-08-12 15:48:50

este za cias budovania svetlych zajtrajskov v nasich koncinach existovala prognoza poctu obyvatelov sveta hovoriaca o maxime cca 12mld. Dovod bol ten isty, co lubovolny ne-hokejkovy vyskum hovori aj dnes: pocet deti na jednu zenu na svete klesa.

Vobec nechapem, ako ktokolvek okolo ktoreho sa obtrelo nejake serioznejsie vzdelanie moze hovorit o nejakych absurdnych poctoch ludi v strednodobom vyhlade. Je uplne jedno ci sa hovori o 9/10/12/14mld, ked to prepocitate na m2, nie je problem tolko ludi popchat na tuto planetu. Dolezite je, ze nik sudny nebude na pocet obyvatelov kreslit hokejku ako je cervenou na tej wikipedii a uz toboz nie na nu odkazovat ako na serioznu prognozu.

Odpovědět


Re: ad pocet obyvatelov

Richard Vacek,2019-08-12 17:56:19

Barvy na grafu jsou velmi důležité. Jistě sledujete v televizi předpovědi počasí. Ještě nedávno byly letní třicítky vybarveny krásnou zelenou barvou, na kterou se smálo žluté slunce. Dnes ty samé třicítky zobrazuje rezavě hnědá barva. I to je důkazem, jak se klima mění. Mimochodem - jedná se o nejošklivější barvu, kterou musí mít v některých zemích krabičky cigaret.

Odpovědět

klima, ekonomika, matematika

Florian Stanislav,2019-08-12 10:29:16

Článek :"Těch 23% je kumulativně za jednotlivé roky. Jestli dvacet let za sebou světová ekonomika roste o 2% místo o 3% pak je to za dvacet let celkem okolo oněch 23%."
rok 2% 3%
1 100,00 100,00
2 102,00 103,00
3 104,04 106,09
4 106,12 109,27
......................
18 140,02 165,28
19 142,82 170,24
20 145,68 175,35
Rozdíl je 29,67%, čili okolo 30%.
Graf 1 ukazuje jak si Kanada, Sibiř, Kazachstán nebo Mongolsko bde mít kvůli oteplení líp. A kolik tam žije lidí ve srovnání s Indií nebo Čínou? Extrémně rostoucí populace v kolem řeky Kongo a Niger, arabské pouštní státy, Brazíilie.. na tom budou hůř.
Už jsem psal, že výkony světového zemědělství závisí na srážkách v oblastech s úrodnou půdou, tam srážky klesají.
http://zmeny-klima.wz.cz/ledovce-a-klima/ledovce-1-dil/svet-zmeny-srazek-do-2041-2070-m.jpg
Oteplení Sibiře to nezachrání, líp tam porostou stromy, nic moc k jídlu. Kromě toho nejde jen o množství srážek, ale Palmerův index sucha.
Ekonomika do 2100 neporoste tak jako dřív, musí se investovat do energetiky, pokud emise CO2 mají radikálně klesat nebo alespoň se nezvyšovat, což se děje. Čili počítat současně se zastavením růstu emisí CO2 (do 2030)a s dosavadním růstem ekonomiky( do 2099) jde proti sobě.Právě investice do zpomalení nárůstu teploty autor trvale kritizuje, protože odčerpávají obrovské prostředky s malým efektem na klima. Což na základě statistických dat rozumně tvrdil už asi před 10 lety Lomborg.
Sahara zvětšila svou rozlohu za 100 let o 10%, takže s prosperitou Sahelu to nehraje.
Obecně zlepšená zemědělská produkce jako celku souvisí s podstatným rozšířením zavlažování a využitím odrůd odolných proti suchu ( vyšlechtěné pšenice v USA, myslím koncem 60 let, a poskytnuté Indii, což umožnilo je populační explozi).
Článek :"Protože podle populačních trendů se do roku 2100 růst světové populace zastaví asi na 10 milionech osob."
Komentář: Možná se skoro zastaví kolem 2100, odhady jsou různé. A právě od počtu obyvatel se odvozuje ekonomický růst, DHP na obyvatele atd.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/World-Population-1800-2100.png/800px-World-Population-1800-2100.png

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace