Opravdu jsou požáry v Amazonii rekordní?  
Francouzský president Macron nenadále vyhlásil, že tématem nadcházejícího summitu G7 musí být vyhlášení „výjimečného stavu“ (emergency). Prý kvůli gigantickým megapožárům v Amazonii, které přesahují všechny rekordy klimatické krize. Brazilský president Bolsonaro se urazil, že jeho zemi chce koloniální velmoc poučovat. Macron dokonce vyhrožuje, že pohřbí 20 let připravovanou obchodní smlouvu mezi EU a Mercosur. Aby potrestal Brazílii za chování k přírodě. Tím už ale dopálil i Angelu Merkelovou, která takto impulsivní boření dlouhých let diplomacie odmítla.

Ano, satelitní snímky požárů svým rozsahem vyvolávají úzkost, to musím uznat bez mučení. A čísla, že jde o desítky tisíc – ne desítky požárů ale desítky tisíc požárů – to vyvolává i ve mě paniku a závrať. Navíc jsem vloni ani předloni, vlastně nikdy jsem o ničem takovém neslyšel.


Pokud ale porušíte zásady „pokrokové“ žurnalistiky a zkusíte si ověřit tvrzení, než něco napíšete, zjistíte, že celá tato panika je jen dezinformace.


NASA na webu Earth Observatory uvádí: K 16. srpnu 2019 se požáry v Amazonii pohybují okolo průměru ve srovnání s posledními 15 lety (close to the average in comparison to the past 15 years). Situace se jeví nad průměrem ve státech Amazonas a Rondonia, avšak hluboko pod průměrem v Mato Grosso a Pará.

Můžete se přesvědčit na vlastní oči podle údajů NASA ze satelitů Aqua a Terra v databázi Modis. Vše je dostupné třeba na Globalfiredata.org. Za posledních 20 let jsme zažili mnoho roků, kdy rozsah požárů byl větší.

Jděte sem http://www.globalfiredata.org/forecast.html#totals


Novinové titulky, že letošní rozsah požárů je dramaticky vyšší než vloni (o 84%), jsou průhledná statistická manipulace. Pokud porovnám mírně nadprůměrný rok s hluboce podprůměrným rokem, tak mohu podobné titulky chrlit neustále prakticky o čemkoliv. Oba roky ale nevybočují z běžného rozsahu, co je v regionu obvyklé.

Další statistický trik spočívá v tom, že média uvádí jen data od 2012. A říkají, že požárů je nejvíce od roku 2012 (což je pravda). Proč zamlčují starší roky?


My co v Amazonii nežijeme, nevíme, jak to tam chodí. Pravda je taková, že v Amazonii v létě jsou požáry každé léto. Citované počty požárů jsou tam v sezóně běžné. Nejsou způsobeny klimatickou změnou, ale dělají to farmáři. A nejde o požár prastarého pralesa. Jde o rolníky, kteří vypalují zemědělské pozemky, louky a pole zarostlé plevelem („slash and burn“). Řízené vypalování. Aby se připravili na příští zemědělskou sezónu. Co se odlesňování týče, vláda se snaží kácení regulovat a po roce 2005 dramaticky pokleslo (viz graf 3). Tedy dobrá zpráva.


Francouzský president Macron přesto 24.srpna na Twitteru napodobuje Grétu a její metaforu s hořícím domem: „Náš dům hoří... tento požár je mezinárodní krize.“ Inu, blíží se záříový klimatický summit v New Yorku a je třeba vyburcovat veřejnost. To je ten summit, kam se Gréta s tatínkem a kameramanem plaví na jachtě, aby mohli natočit o plavbě dokument a pohádkově zbohatnout.

Díky si zaslouží bloger Paul Homewood na svém webu „Notalotofpeopleknowthat“, který na dezinformaci upozornil.

 

GRAF 1: Údaje o požárech v Brazílii dle NASA satelitů Aqua a Terra. V tomto grafu je zeleně (zelené tečky jsem přidal pro zvýraznění) zobrazen letošní rok 2019. (Zdroj)


GRAF 2: Tady je srovnání celoročního běhu požárů od roku 2000 v různých letech (červeně). Modře je rok 2019 dosud. Opět – nic mimořádného k vidění. (Zdroj)

 

GRAF 3: Dobrá zpráva je, že kácení pralesů v Brazílii po roce 2005 dramaticky pokleslo. Žlutý rok na konci řady je rok 2018. (Zdroj)

 

Zdroj:

http://www.globalfiredata.org/forecast.html

https://news.yahoo.com/merkel-opposes-macron-threat-block-164247790.html

https://www.nytimes.com/interactive/2019/08/24/world/americas/amazon-rain-forest-fire-maps.html

https://www.researchgate.net/figure/Annual-fire-behaviour-in-the-Brazilian-Amazon-Fire-season-estimated-as-the-months-with_fig2_323151084

https://wattsupwiththat.com/2019/08/23/amazon-fires-update/

https://notalotofpeopleknowthat.wordpress.com/2019/08/24/amazon-fires-latest-bbc-fake-news/#more-41079 https://www.thequint.com/news/world/amazon-deforestation-already-rising-may-spike-under-bolsonaro



Datum: 25.08.2019
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.
Související články:

Lesní požáry v USA zřejmě mají na svědomí ekologové     Autor: Vítězslav Kremlík (07.10.2014)



Diskuze:

takže každý rok 7% je dobrá zpráva? :-)

Jiri Jilek,2019-08-28 21:50:17

"Dobrá zpráva je, že kácení pralesů v Brazílii po roce 2005 dramaticky pokleslo. Žlutý rok na konci řady je rok 2018"

Odpovědět

existují jiné údaje, pane Kremlíku

Jiri Jilek,2019-08-28 21:48:02

Vědci z brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru spočítali, že tam bylo o 35 procent více požárů v tomto roce, než v průměru za posledních osm let.

Odpovědět

existují jiné údaje, pane Kremlíku

Jiri Jilek,2019-08-28 21:41:04

https://cdn.images.express.co.uk/img/dynamic/78/590x/secondary/Amazon-fires-2028106.webp?r=1566974081309
https://www.express.co.uk/news/world/1170538/amazon-fires-cause-how-did-amazon-rainforest-fire-start-normal-fire-season

Odpovědět

Tak je to v pohodě

Julius Šuman,2019-08-27 23:37:47

Tak hlavně že nás autor uklidnil, že se nic hrozného neděje.
Ano, nehoří víc než průměrně hořelo posledních 10 let.
Amazonský prales má 5,5 milionu km2, od 70tých let lidé vypálili 800 tisíc km2. Vypalovaná plocha požárů po roce 2005 poklesla, tleskejme, teď už ročně vypalujeme jenom 7500 Km2, to bude za 30 let jenom 225 tisíc km2. Pohoda, klidně to může Brazilská vláda zase víc uvolnit a můžou vypalovat víc. Takže není zapotřebí nic dělat, politici ať do toho Brazilcům nekecají. A hlavně ať noviny nehysterčí, ať píšou klidně, věcně a bez palcových titulků, nejlépe ať otisknou grafy a čísla, protože to pak nebude nikoho zajímat, občany a tím pádem ani politiky. A nebudou na Brazilskou vládu tlačit.
Je to super, bude víc sóji pro kravičky a bude víc masa na hambáče.

Odpovědět


Re: Tak je to v pohodě

Florian Stanislav,2019-08-29 23:27:23

Počítal jsem na konci této diskuze, že vzrostlý les našeho typu s 500 m3 dřeva /ha, tedy 1m3 dřeva na 20 m2 plochy, má v sobě 10x víc vázaného CO2, než je nad ním CO2 ve vzduchu. Jinak řečeno, když plocha pevniny je 1/3 plochy Země a na 1/3 souše vypálíme náhle takový les, tak bude koncentrace CO2 dvojnásobná (800 ppm). Když Greta zagituje miliardu sázečů stromů a osází 1/3 souše navíc a ty stromy se dožijí dospělosti a množství dřeva 1 m3 na 20 m2 plochy, a bude ten objem dřeva navíc proti dnešku, tak za 100 let nebudeme mít CO2 žádný.
Jistě, je to blbost, ale v soutěži, co blbostí se už kolem CO2 vymyslelo, to je v normě.

Odpovědět

A tenhle

Mojmir Kosco,2019-08-26 12:19:31

Znáte? Za zapálení můžou neziskovky -lidovy vypravěč Brazílie.Nebo Černobyl vybuchl kvůli afroamericanske agentce CIA - dramaturgie TV russia .

Odpovědět

David Novák2,2019-08-26 10:03:35

Koho zajímá proč a jak se místo spálené plochy udává počet požárů, tak tady je to dobře popsaný: https://earthdata.nasa.gov/learn/articles/wildfires-cant-hide-from-earth-observing-satellites

Odpovědět

Data z NASA

Vilem Prkno,2019-08-26 08:51:20

https://earthobservatory.nasa.gov/images/145498/uptick-in-amazon-fire-activity-in-2019

Odpovědět

Kdo chce vidět katastrofu,

Richard Vacek,2019-08-26 07:31:23

tak ji uvidí. Třeba že ty četnější požáry v minulosti byly jenom takové malé ohníčky, kdežto dnes tam zuří jedno obrovské inferno, které vbrzku stráví celý prales.

Odpovědět

Pocet vs plocha

Ivo Brabec,2019-08-26 07:29:34

Mohl by mi někdo objasnit, proč se u požáru měří jejich množství, nikoliv zasazena plocha? Přijde mi to jako porovnávat počet požáru každý rok v Praze (určitě desítky) s požárem který srovnal nové město v roce 1541 (byl jen jeden). Asi se shodneme ze na počtu tak úplně nezáleží...

Odpovědět


Re: Pocet vs plocha

Jakub Kmec,2019-08-26 09:36:55

To mě taky zaujalo. Jsou někde relevantní data, kde je srovnání požárů v posledních letech na plochu?

Odpovědět


Re: Re: Pocet vs plocha

Vojtěch Běhunčík,2019-08-27 15:40:25

Relevantní data jako počet právě probíhajících požárů, postižená plocha (aktuálně k dubnu 2019) jsou zde:
https://firms2.modaps.eosdis.nasa.gov/
mapa:
https://firms2.modaps.eosdis.nasa.gov/map/

Odpovědět


Re: Re: Pocet vs plocha

Radek Janovský,2019-08-28 10:28:56

Také Emise CO2 a "Radiative Power" s intenzitou požáru úzce souvisejí.

Líbí se mi článek zde: https://atmosphere.copernicus.eu/cams-monitors-amazonian-fires

Odpovědět

Hoří víc jak celá Země

Florian Stanislav,2019-08-26 00:04:23

Článek https://aeronet.cz/news/greta-paradox-snazi-se-nas-nekdo-udusit-na-teto-planete-masivni-pozary-zachvatily-amazonsky-prales-aljaska-je-v-plamenech-hori-najednou-porosty-i-v-gronsku-a-nekdo-predtim-zapalil-tajgu-na-sibiri/
nemůže zklamat, jenom jako obvykle klamat.
" Za jediný den tak z těchto požárů unikne do ovzduší 5-násobek toho, co vyprodukuje průmysl a populace Evropy, USA a Číny za deset let."
Komentář : emise EU, USA, Číny jsou přes 4+5+9 GtCO2 = přes 18 Gt CO2 za rok, asi 5 GtC za rok. Pak údajně za den odpovídající pětinásobku emisím za 10 let
5 GtCx 5x365x10 =91 250 GtC
Pokud počítáme u nás les vzrostlý až 500 m3 dřeva/ha, tak by musela denně shořet plocha asi 5x převyšující povrch Země.

Odpovědět


Re: Hoří víc jak celá Země

Richard Vacek,2019-08-26 07:39:39

Těmi požáry třeba bojují aktivisté proti globálnímu oteplování. Z lesa se odpařuje mnohem víc vodní páry, která je skleníkovým plynem, takže náhradou lesa křovinami chráníme Zemi. Dle http://ekologie-v-kostce.blogspot.com/2011/07/hydrologicky-cyklus.html "Les odpaří více vody než křoviny a louky; největší odpar –jehličnatý les"

Odpovědět


Re: Hoří víc jak celá Země

Petr Nejedlý,2019-08-26 09:26:33

"Pokud počítáme u nás les vzrostlý až 500 m3 dřeva/ha, tak by musela denně shořet plocha asi 5x převyšující povrch Země."

To je údaj, který mi dlouho chyběl. Jestli dobře počítám, tak to dělá v průměru 50mm vrstvu dřeva, z něhož tvoří cca polovinu hmotnosti uhlík. Pro srovnání, veškerý CO2 v atmosféře by stačil cca na 8mm vrstvu dřeva rozprostřenou po celém povrchu zeměkoule, resp. cca 35mm na veškeré souši...

Odpovědět


Re: Re: Hoří víc jak celá Země

Florian Stanislav,2019-08-26 21:50:01

Počítal jsem a zhruba se shodujeme.
https://globe-czech.cz/_files/userfiles/Metodika5.pdf
Atmosféra obsahuje 750E+15 g uhlíku, tedy 750E+12 kg uhlíku , to odpovídá 2 750E+ 12 kg CO2.
Povrch Země je 510E+6 km2 = 510E+12 m2.
Nad 1 m2 povrchu tedy je 5,4 kg CO2 , čili 2,75 m3 ( 0°C a 101 325 Pa) CO2. Jinak řečeno je to vrstva CO2 vysoká 2,75 m, tedy výška stropu místnosti.
Les vzrostlý , 500 m3/ha, tedy 500 000 dm3/10 000 m2 = 50 dm3 dřeva na 1 m2 plochy. 50 dm3 dřeva je asi 50*0,8 = 40 kg dřeva s 50% uhlíku, tedy 20 kg uhlíku ( 73,3 kg CO2) Počítalo se se suchým dřevem, vlhkost řekněme 12%. Ale dřevo syrové má 50% i více vody, Tedy uhlíku může být i jen 10 kg/ m2 ( 36,6 kg CO2)
Závěr : vzrostlý les 500 m3/ha představuje 73,3/5,4 =13,6 krát víc CO2 vázaného, než kolik má volného CO2 nad sebou. Pro syrové dřevo to bude až 2x méně , tedy 36,6/5,4 =6,8 krát více CO2 vázaného ve dřevě, než je nad ním volného CO2.
Tím se dostáváme k nesmyslu zvanému obnovitelná biomasa. Nejen, že odvážíme organickou hmotu potřebnou na poli nebo v lese, ale tvrdíme, že rovnováha není (v budoucnosti) narušena.
Vzrostlý les roste 100 let a nový za 50 let bude mít objem v plnometrech sotva poloviční.
Tím se dostáváme k zeleným myšlenkám : nech brouka žít.
ALE. Kůrovec sežere stromy, ty se spálí. uvolní se řekněme 10x víc CO2, než kolik bylo nad plochou lesa, později bývalého lesa a pastvy kůrovce, později biomasy, údajně nezasahující do rovnováhy v přírodě. Ekologové si u pramenů Vltavy nakreslili na mapu čáru, za ní nekáceli a dali feromonové pasti. Kůrovec se na to vykašlal a množí se všude.
Pokud by se kůrovec (čistě matematicky) množil 2x za rok ( může až 4x) a dva měli 20 vajíček ( samička může naklást až 60 vajíček), čili množící koeficient by byl 10, tak za 8,5 let by řada 5mm dlouhých brouků kůrovců dosáhla délky 1 světelného roku. Je to stejná pitomost, jako byla kdysi, že když ponecháme přírodu, ta si s tím poradí. Ano, příroda si poradí i bez zásahu lidí. Na místech kůrovcové paseky může narůst samo něco jen ze semen, která tam už jsou, tedy smrková. A k tomu náletová bříza (nižší polohy) a jeřabiny někde úplně nahoře.

Odpovědět


Re: Hoří víc jak celá Země

Tomáš Korbela,2019-08-26 16:32:17

Zdravím. Malá chyba vo výpočtoch. Ak sú " emise EU, USA, Číny jsou přes 4+5+9 GtCO2 = přes 18 Gt CO2 za rok, asi 5 GtC za rok. ", potom 5-násobok 10-ročnej produkcie je
5×5×10= 250 GtC denne. Ibaže by 5 GtC bola denná produkcia.

Odpovědět


Re: Re: Hoří víc jak celá Země

Florian Stanislav,2019-08-26 18:14:39

Citát z aeronet.cz jsem uvedl výše :" Za jediný den tak z těchto požárů unikne do ovzduší 5-násobek toho, co vyprodukuje průmysl a populace Evropy, USA a Číny za deset let."
Čili opravdu píšou za den.

Odpovědět


Re: Hoří víc jak celá Země

Michal Lichvár,2019-08-26 23:50:37

budem vycházať z Vašich výpočtov, v ktorých ste sa sekol.

" Za jediný den tak z těchto požárů unikne do ovzduší 5-násobek toho, co vyprodukuje průmysl a populace Evropy, USA a Číny za deset let."

5 GtCx 5x10 = 250 GtC

a teraz jednoduchá trojčlenka:
91 250 GtC = 5x povrh Zeme
250 GtC = 7 mil km2

to znie stále dramaticky, je to skoro rozloha celej Brazílie a nezhorí za deň.

Poziare na Sibiri: 20 000 km2 (podla clankov, polovica rozlohy slovenska)
Poziare v Brazilii: 131 000 km2 (podla clankov, rozloha vacsia ako Grecko)

spolu 150 000 km2

jednoducha trojclenka, kolko sa uvolnilo (podotykam, ze podla vasich vypoctov)
7 mil km2 = 250 GtC
0,15 mil km2 = 5,4 GtC

OK, takže môžem konštatovať, že ich hyberbola nebola taká strašná, tieto požiare za mesiac vyprodukovali (podľa vašich výpočtov vzianosti uhlíka v biomase) toľko, čo najväčšie svetové ekonomiky za rok.

Čiže celé CO2 obmedzovanie je nezmysel. Obvzlášť ak započítame podmorské sopky, ktoré chrlia neustále.

Odpovědět


Re: Re: Hoří víc jak celá Země

Florian Stanislav,2019-08-27 23:21:21

Sopečná emise CO2 představuje 1/10 emisí antropogenních.
Trojčlenka platí jistě, pokud nejsou zcela chybné předpoklady, a to je Váš případ.
Asi ne. Počítáte :" Za jediný den tak z těchto požárů unikne do ovzduší 5-násobek toho, co vyprodukuje průmysl a populace Evropy, USA a Číny za deset let.
5 GtCx 5x10 = 250 GtC "

Komentář : Emise 5 GtC za rok , pak za 10 let 50 GtC a pětkrát víc je 250 GtC za rok. Jenže v citátu je, že to vznikne požárem za jediný den. Srovnáme -li tedy emise a hoření obojí za rok za rok, tak hoření musíme násobit 365,
což je 91 250 GtC.
Atmosféra obsahuje 750E+15 g uhlíku, tedy 750E+12 kg uhlíku , to odpovídá 2 750E+ 12 kg CO2. emise EU, USA, Číny jsou přes 4+5+9 GtCO2 = přes 18 Gt CO2 za rok, asi 5 GtC za rok. Pak údajně za den odpovídající pětinásobku emisím EU, USA,Číny za 10 let, pak 5 GtCx 5x365x10 =
91 250 GtC = 91 250E+12 kgC. Povrch Země je 510E+6 km2 = 510E+12 m2. Čili údajně 5x emise EU, USA a Číny za 10 let přepočtené na 1 m2 jsou (91 250 E+12 kg C/ 510E+12 m2) =179 kgC/m2.
Uhlík v atmosféře 750 E+12 kg C přepočtený na 1 m2 povrchu Země (= 510 E+ 12 m2) = 750/510 = 1,47 kg C/m2 je v atmosféře.
Počítal jsem jinde, že ve vrostlém lese s 500 m3 dřeva na ha je 6,8 x (až 13,6 x) víc CO2 vázaného ve dřevě, jak ve vzduchu nad ním, počítejme jakýsi průměr 10x víc, tedy asi 15 kgC/ na m2 lesa.
Jestliže se údajně za DEN (!!) hořením lesa spálí 91 250 GtC = 91 250E+12 kgC , odpovídá to při ploše Země = 510 E+12m2 hodnotě 91 250E+12 kgC/ 510E+12m2 = 179 kgC/m2. To je emise 179kgC/m2 děleno uhlík v lese po celé Zemi s 15kg C/m2 = 11,9 x víc. Tedy denně by musel shořet vzrostlý les na ploše víc jak 10x větší povrch, než má celá Země.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace