Horský ještěr z Maroka  
…aneb Představuje se stegosaur Adratiklit boulahfa

Kosterní diagram stegosaurida druhu Dacentrurus armatus, jednoho z vývojově nejbližších příbuzných nového marockého stegosaura. Dacentrurus byl však asi o 15 milionů let mladší a žil v období pozdní jury na území současné západní Evropy. Kredit: Jaime A. Headden; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Kosterní diagram stegosaurida druhu Dacentrurus armatus, jednoho z vývojově nejbližších příbuzných nového marockého stegosaura. Dacentrurus byl však asi o 15 milionů let mladší a žil v období pozdní jury na území současné západní Evropy. Kredit: Jaime A. Headden; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Stegosauři byli skupinou ptakopánvých dinosaurů z kladu Eurypoda a představovali tak jednu ze dvou hlavních podskupin tzv. obrněných dinosaurů. Vedle ankylosaurů jsou proto nejznámějšími býložravými dinosaury, pokrytými tělesným pancířem – v jejich případě zejména z krčních, hřbetních a ocasních desek (plátů) a různě dlouhých bodců na ocase. Stegosaurus a jeho příbuzní patří k nejpopulárnějším, ba přímo ikonickým dinosaurům. Jejich evoluční počátky jsou zatím zahaleny tajemstvím, ale právě nově popsaný stegosaur z Maroka by mohl do záhady počátků jejich vývoje vnést trochu více světla. K roku 2017 bylo známo pouze 11 vědecky platných rodů stegosaurů, z toho pouze dva druhy (Kentrosaurus aethiopicus z Tanzanie a Paranthodon africanus z Jihoafrické republiky) z území někdejší Gondwany (tedy druhohorních pevnin jižní polokoule).[1] Nový dinosaurus z Maroka tuto bilanci vylepšuje a vzhledem ke svému geologickému stáří přidává i cenné svědectví o samotných počátcích kladu Stegosauria. Od paleontologů se mu dostalo vědeckého jména Adratiklit boulahfa, přičemž rodové jméno znamená v překladu z berberštiny „horský ještěr“ a druhové jméno odkazuje k lokalitě objevu.[2] Nález byl učiněn v marockém pohoří Střední atlas, jižně od města Fes, a to v sedimentech souvrství El Mers II, které byly datovány za pomoci biostratigrafie na základě fosilií ostnokožců, ramenonožců a amonitů do období střední jury (geologické věky bath až kelloway, tedy asi před 168 až 163 miliony let). To činí z adratiklita nejstaršího s jistotou datovaného stegosaura vůbec, s jedinou možnou výjimkou, kterou by mohl představovat argentinský druh Isaberrysaura mollensis.[3] Holotyp má podobu jediného hrudního obratle (s označením NHMUK PV R37366), další fosilie tohoto druhu představují tři krční obratle, hrudní obratel, levou kost pažní o délce 61 cm a některé jiné fragmenty.

 

Adratiklit byl paradoxně blíže příbuzný evropským stegosaurům než stegosaurům africkým. Jedním ze dvou dosud známých afrických druhů byl také populární Kentrosaurus aethiopicus, pozdně jurský druh z Tanzanie, popsaný již roku 1915. Podle některých výzkumů se tento menší stegosaurid dokázal postavit na zadní a dosáhnout tak na listnatou potravu až ve výšce 3,3 metru nad zemí. Kredit: Foolp; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Adratiklit byl paradoxně blíže příbuzný evropským stegosaurům než stegosaurům africkým. Jedním ze dvou dosud známých afrických druhů byl také populární Kentrosaurus aethiopicus, pozdně jurský druh z Tanzanie, popsaný již roku 1915. Podle některých výzkumů se tento menší stegosaurid dokázal postavit na zadní a dosáhnout tak na listnatou potravu až ve výšce 3,3 metru nad zemí. Kredit: Foolp; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Fylogenetická analýza ukázala zajímavou věc, a sice že Adratiklit byl blíže příbuzný západoevropským stegosaurům rodů Dacentrurus a Miragaia než ostatním africkým rodům Kentrosaurus a Paranthodon. Specifické vývojem odvozené znaky na obratlích a pažní kosti nového dinosaura přitom bezpečně dokazují, že se skutečně jednalo o zástupce kladu Stegosauria. Nejedná se přitom jen o nejstaršího známého stegosaura (opět nepočítáme-li patagonský druh Isaberrysaura mollensis z geologického věku bajok, tedy o stáří kolem 170 milionů let), ale také o vůbec nejstaršího zástupce kladu Eurypoda z Afriky. Jde tedy také o vůbec první kosterní fosilii zástupce této skupiny ze Severní Afriky. Výzkum odbornice na stegosaury Susannah Maidmentové a jejích kolegů, kteří před nedávnem marockého stegosaura formálně popsali v periodiku Gondwana Research, ukazuje ještě jednu zajímavou věc. Když analyzujeme různá data, související s fragmentárním fosilním materiálem, početností jednotlivých lokalit a historickým vedením výzkumů, dospějeme k překvapivému závěru. Ačkoliv se početnost obrněných dinosaurů jeví na jižních pevninách Gondwany jako velmi nízká, ve skutečnosti zde byli eurypodi možná stejně rozšíření a početní, jako na severních kontinentech Laurasie. Důvodem je především výběrovost v objevech, a to jak geologická a geografická, tak i čistě daná lidským faktorem. Je tedy velmi pravděpodobné, že na různých nalezištích od Argentiny přes Antarktidu a jižní Afriku až po Austrálii můžeme nejspíš objevit ještě značné množství nových druhů těchto fascinujících „obrněných“ dinosaurů. O samotném marockém stegosaurovi zatím mnoho dalšího nevíme, a jsme tak odkázáni na případné budoucí objevy. Jen ty nám mohou zodpovědět otázky o tom, jakým dinosaurem Adratiklit byl a jakou podobu měl svět, ve kterém v dávné střední juře existoval.

 

Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Adratiklit was a genus of herbivorous stegosaurian dinosaur that lived in what is now Morocco during the Middle Jurassic Period, about 165 million years ago. The only known species is Adratiklit boulahfa, from the El Mers II Formation (Bathonian stage).

 


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Adratiklit

http://novataxa.blogspot.com/2019/08/adratiklit.html

http://www.sci-news.com/paleontology/adratiklit-boulahfa-07518.html

https://www.nhm.ac.uk/discover/news/2019/august/the-oldest-stegosaur-ever-has-been-discovered-in-morocco.html

http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2019/08/adratiklit-beast-of-week.html

https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/dawn-of-the-stegosaurs/

 

[1] Raven, T. J., Maidment, S. C. R. (2017). A new phylogeny of Stegosauria (Dinosauria: Ornithischia). Palaeontology 60: 401–408. doi: 10.5061/dryad.ds543

[2] Maidment, Susannah C. R.; et al. (2019). „North Africa’s first stegosaur: Implications for Gondwanan thyreophoran dinosaur diversity“. Gondwana Research. doi: 10.1016/j.gr.2019.07.007

[3] Salgado, Leonardo; et al. (2017). „A new primitive Neornithischian dinosaur from the Jurassic of Patagonia with gut contents“. Scientific Reports. 7: 42778. doi: 10.1038/srep42778

Datum: 26.08.2019
Tisk článku


Diskuze:

Stegosauři z Gondwany

Tomáš Novák,2019-08-27 15:04:50

Přesně jak stojí v článku, tam budou ještě desítky neznámých druhů stegosaurů i jiných tyreoforů. Jen pod antarktickým ledovcovým příkrovem bude nepředstavitelně bohatý fosilní materiál, jen se k němu dostat... :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz