Tajemný cyklus biodiverzity o délce 62 miliónů let  
Nový a poměrně senzační objev milovníků kamenů a kostí. Řídí vymírání a vznik druhů záhadný cyklus kosmických rozměrů?

 

Zvětšit obrázek
Pikaia, příšerka ze světoznámého kambrického naleziště Burgess-Shale. Patří někam k chordátům, s trochou nadsázky předek nás všech. Cykly vymírání ji vynechaly, kdyby ne, tak bych tohle teď nepsal.

Jednou z otázek, které fascinují celou řadu badatelů je vývoj biodiverzity v průběhu historie života na naší planetě. Přes jisté "opotřebování" tohohle magického slovíčka soudobé vědy je v "biodiverzitě" stále ještě velká síla. Je stále ještě dobrým kořením pro grantové přihlášky a taky nevysychající pramen inspirace. Není to nijak snadný výzkum. Historie je kluzká, zanechala nám jen hodně nezřetelné otisky v kamenech a v DNA. Stále lépe a lépe vyzbrojení paleontologové se však stále urputněji prohrabují tím málem, co nám do dneška zbylo a tak jsme často konfrontování s novými objevy, někdy až senzačními.


Mezi takové se rozhodně může počítat výzkum fyziků R. Mullera a R. Rohdeho z University of California v Berkeley. Jeho význam docenil i časopis Nature, který přijal jejich studii do tisku. Tito pánové přitom udělali poměrně nevinnou věc - převedli do počítačové podoby Přehled rodů fosilních mořských živočichů, databázi vytvořenou J. Sepkoskim - slavným, dnes již zesnulým paleontologem z University of Chicago.

Zvětšit obrázek
Dunkleosteus

S její pomocí pak analyzovali časové změny ve výskytu fosilních mořských živočichů. Není to jen tak nějaká databáze, ve skutečnosti jde o nejobsáhlejší soubor dat využitelný ke studiu záležitostí kolem biodiverzity, vymírání a vzniku nových evolučních linií. Zahrnuje 542 miliónů let historie života moří, přičemž pracuje s taxonomickou kategorií "rod", tedy o úroveň výše, než jsou jednotlivé druhy. Rody jsou všetečnými taxonomy revidovány méně často a jsou vůbec více "user-friendly" než druhy, výhoda mořských zvířat navíc tkví v tom, že fosilizují snadněji než ta suchozemská.


 

Muller s Rohdem během dvou let zpracovali historii celkem 36 380 rodů a z analýz se jim vynořil pozoruhodný cyklus vzestupů a pádů biodiverzity o délce 62 miliónů let. Senzační na tom celém je to, že nikdo včetně autorů studie zatím nedokáže vysvětlit, co by tenhle cyklus mohlo způsobovat. K samotnému objevu došlo na sklonku roku 2003. Od té chvíle se ho autoři snaží ověřit a přijít na to, co by jej mohlo způsobovat. Vyzkoušeli celkem 14 různých možných příčin, dosud marně. Vypadá to, že vymírání a vznik druhů ovlivňuje nějaký záhadný mechanismus s podivnou periodou 62 miliónů let.


Oba autoři mají své oblíbené vysvětlení. Muller podezřívá Oortovo mračno, polomýtický mrak komet, jenž zvnějšku obklopuje naší hvězdnou soustavu. Průchod mlhovinami, galaktickými rameny nebo nějakou jinou strukturou by mohl vyrážet komety a posílat je k Zemi. Potíž je v tom, že povětšinou schází jak vhodné krátery na Zemi, tak vlastně i ona kosmická struktura, kterou by naše planeta procházela s potřebnou periodicitou. Rohde dává přednost cyklům gigantických sopečných erupcí, hmatatelné důkazy ovšem opět schází.
Objevený cyklus biodiverzity je nejzřetelnější v případě krátkověkých rodů, které ve fosilním záznamu nejsou déle než 45 miliónů let. Rovněž se ukazuje, že některé skupiny živočichů odolávají více než jiné. 62 miliónů let trvajícímu cyklu podléhají koráli, mořské houby, členovci a trilobiti, naopak ryby, hlavonožci a plži nikoliv. Celkově je tento cyklus nicméně každopádně vysoce robustní a není citlivý na použitou statistickou metodu.


 

Zvětšit obrázek
Ediakarské moře. Stejná planeta, jen opravdu hodně dávno. Vzestupy a pády biodiverzity změnily úplně všechno.

Autoři v datech ulovili i další cyklus biodiverzity trvající pro změnu 140 miliónů let. Vůči němu jsou poněkud skeptičtější, přece jenom je ve fosilním záznamu sledovaného období 542 miliónů let z logických důvodů patrný jen čtyřikrát a je méně výrazný. Pokud by ale náhodou o statistickým šum nešlo, bylo by možné uvažovat o souvislostech s velmi podobným cyklem velkých globálních zalednění. 140 miliónů let je i vcelku reálná perioda pro průchod sluneční soustavy rameny Mléčné dráhy, čili naší domovské galaxie.


Skeptik by mohl poznamenat, že může jít o artefakt našeho pohledu na geologický záznam. Jednotlivá geologická období, která vymezují určité typy fauny (a jsou od sebe tím pádem logicky oddělena většími vymíráními) trvala zhruba kolem 60 miliónů let a většina paleontologů má tendenci datovat své nálezy právě vzhledem k těmto obdobím. Jenže Muller s Rohdem použili zcela nové geologické datování, na jehož základě se až následně ona cyklicita objevila.

Zvětšit obrázek
USS Enterprise. Star Trek pro nezájem divákům definitivně končí. Kdo nám teď pomůže zjistit, co nám to jednou za 62 miliónů let buší do biosféry?

 

Jinými slovy, staré datování fosilních nálezů je mnohem méně cyklické, než se ukázalo po jeho zpřesnění nezávislými metodami. Skutečnost, že jednotlivá geologická období trvala kolem šedesáti milionů let, tedy je spíše důsledkem oné cyklicity než její příčinou.

 


Pravda ovšem je, že ani taxonomie na úrovni rodů není prostá dohadů a nevyhnutelných omylů. A také není od věci vzpomenout na osud lalokoploutvých ryb, které jen díky šťastnému nálezu latimérie podivné nefigurují v Sepkoskiho databázi s datem vymření "konec druhohor" a dokumentují tak extrémní děravost fosilního záznamu. Nicméně pozorovaný cyklus vzestupů a pádů biodiverzity je zjevně reálný a nikdo neví, co s ním. Zatím to vypadá, že konečná odpověď na otázky života, vesmíru a tak vůbec, citovaná Stopařovým průvodcem po Galaxii - čili "42" - je od pravdy pouhých 38 procent.


Pramen: Nature 434(7030): 208-210.

 

Datum: 10.06.2005 10:07
Tisk článku

Velké vymírání - Primeval - Abnett Dan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 259 Kč
cena: 259 Kč
Velké vymírání - Primeval
Abnett Dan

Diskuze:

hm, hm

Jindřich Rácek,2015-02-22 19:42:22

Na Oslu je přece jenom radost si přečist většinu příspěvků, na rozdíl od jiných webů, ale úvaha v tomto příspěvku by zasloužila vlastní grant na další propracování. Řekl bych (neznaje stav studia této oblasti jako pouhý zájemce),že potvrzuje víceméně extraterestrický zdroj vymírání. Samozřejmě s vědomím způsobu zjištění výchozích dat (způsob datace nálezů, silná fragmentárnost nálezů vůči předpokládané realitě v různých dobách, různé možnosti uchování pozůstatku v různých podmínkách a kdoví co ještě). Což jsou okolnosti, které limitují veškeré úvahy. Podstatná je nesouvislost se známým děním na povrchu zeměkoule, což vylučuje jako zdroj nebeskou mechaniku (v diskuzích k jednotlivým případům se jako samostatný zdroj objevuje i sopečná činnost, mnohdy jako protiváhá impaktu bez ohledu na to, že nejen samotný impakt, ale i těsný průlet bez impaktu nemohou ponechat magma v klidu). Myšlenky principiálně v jiném příspěvku uvažují přinejmenším prozatím nezjistitelné zdroje (známé či neznámé částice), připomínka čtvrtiny doby oběhu Sluneční soustavy kolem jádra Galaxie naznačuje možnou souvislost - kdyby to byla polovina, mohla by kupř. Sluneční soustava procházet pravidelně vytrysky z rotující černé díry apod.; o astronomickém útvaru, produkujícím výtrysky do kříže jsem prozatím nic nečetl a procházet všem čtyřmi výrony by byla supernáhoda; ale když nevíme vše o Zemi, co ještě nevíme o naší galaxii?.
Mohla by existovat i úvaha o zradě v genetické výbavě, která by vedla k vymírání (nebo stavu blízkém vymírání) některých větví vývoje s určitou pravidelností. I v tomto případě by však nemělo docházet ke stálé pravidelnosti. S ohledem na různou délku života, na různé vlivy a na různou vnímavost na ně by nutně muselo dojít k výraznému rozkolísání a pravidelnost by zmizela, nanejvýše by se rozdrobila na několik méně výrazných poloh.

Odpovědět

A čo keď

Chrenus,2005-08-09 09:54:56

A čo keď 6:2 je 3 čo symbolizuje trojicu svätú a tá každých 62 milionov rokov spôsoby kataklizmu, kvôli hriechom ktoré napáchali trilobiti, alebo iný inteligentný druh :O)

Odpovědět

Napada mne,

J.,2005-06-16 20:53:57

ze pokud vymiraji korali atd a prezivaji ryby atd, ze se jedna nepochybne o vzestup (pokles) hladiny mori. Ryby proste odplujou, ale korali muzou zit jen v urcite hloubce...

Odpovědět

hm...

Tinny,2005-06-14 09:37:24

(pořád nevim, co mám do toho nadpisu vyplňovat...)

Koukal jsem se na ty grafy zobrazující počty rodů, které se ze záznamu vytratili a které objevily.. napadla mě taková otázka:

Připusťme teoretický myšlenkový pokus - řekněme, že skutečně nějaký takový pravidelný cyklus existuje. Ať už je jeho příčina jakákoliv - "nebeská mechanika" nebo nějaké biolické či geo-biologické cykly;

V prvním případě by se cyklus musel opakovat s velkou přesností, v druhém by mohl být "gumový", tj. jednotlivé periody by byly nestejně dlouhé - někdy výkyv trochu dřív a delší a jindy zas trochu později a třeba kratší a mělčí.

Je také možné, že do takovéto série cyklů může zasáhnout něco jiného, co nesouvisí s "normálními" příčinami cyklů. Takovými "anomáliemi" by mohlo být třeba vymírání na konci permu nebo křídy... (ať už jsou příčiny těchto událostí jakékoli - impakty, nešťastné postavení kontinentů a tím ovivněné klima, zběsilá sopečná činnost, zhroucení nějakého globálního biologického systému ap.) co když
do toho "pravidelného" cyklu nepatří a jen od něho odpoutávají pozornost? Zkusilo se např. tyto události při hledání ohoho cyklu ingnorovat?

A ještě rozvíjející myšlenka - takovéto události by se na cyklech podmíněných "nebeskou mechanikou" podstatně neprojevily, zatímco na biologických cyklech určitě ano, neboť by v podstatě takový cyklus "resetovali" a ten by musel začít od začátku (a byl by třeba kratší nebo já navím co)...

Odpovědět

Zajímavé

Dinosaurus,2005-06-10 18:52:49

Ale doporučoval bych předtím projít toho Raupa ;o) Díky za URL. http://dinosaurus.bloguje.cz/

Odpovědět


Raup ...

SM,2005-06-13 11:59:23

je už maličko oldschool a mírně demagogickej. Nicméně jako úvod do vymírání to není úplně špatný :) Každopádně čtenář neznalej světovýho jazyka to uvítá, v češtině už toho moc jinýho není.

Odpovědět

bohužel ...

SM,2005-06-10 15:30:35

až teď jsem narazil na tenhle paper z American Scientistu, moje chyba .../>
http://www.americanscientist.org/template/PDFDetail/assetid/44980
celý to uvádí do kontextu a pro Dinosaura tam jsou požadovaný odpovědi

Odpovědět

David M. Raup

Dinosaurus,2005-06-10 14:35:13

Kde na internetu se dá sehnat statistické info? Podle klasické knihy Raupa "Extinction: Bad Genes or Bad Luck? (česky "O zániku druhů, 1995) vycházel Sepkoski ze své databáze o 17.505 rodech, ale to je k r. 1986 (S. zemřel roku 1999, takže předpokládám, že databázi postupně doplňoval). A co se stalo s původní periodicitou 26 milionů let pro vymírání? Jaké postupy vedly k odmítnutí původních teorií, pouze nová datace? In advance, Dino

Odpovědět


statistické info ...

SM,2005-06-10 15:43:05

nevím, co je přesně myšleno, Sepkoskiho Compendium je publikace plus cedeso za 90$, tam ale jistě veškerá statistika je :)

Odpovědět

Oběh Slunce

Havelka,2005-06-10 12:23:13

Je známo, že oběh Slunce v naší Galaxii trvá téměř 250 milionů let. Zmíněná periodicita je zřejmě přesnou čtvrtinou. Lze něco logicky odvozovat z průchodu Slunce galaktickou rovinou, ale nic mě nenapadá pro ostatní dvě čtvrtiny, kdy je Slunce nejdál od zmíněné roviny. Bylo by asi vhodné kontaktovat astronomy specializující se na naši Galaxii.

Odpovědět


A co když

Teutonka,2005-06-13 10:59:04

A co když to naše Slunce prochází každou čtvrtinu cesty nějaký pásmem, ze kterého se jeho průchodem uvolní energetické částečky, které zasáhnou Zemi a které jsou s DNA některých druhů neslučitelné,čímž je zahubí ? Vždyť co víme o neutrinech a podobných blbinkách popisovaných zatím jen autory SF ?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace