Na první pohled se to sice nezdá, ale mořská hladina není vytesána do kamene. Kromě toho, že se pohybuje od přílivu k odlivu, se také mění v průběhu historie. Odborníci již dříve zhruba odhadli, s využitím fosilií a sedimentů, jak se hladina oceánů měnila. Bylo to ale na škále tak asi miliónů let.
Douwe van der Meerz z Universiteit Utrecht a jeho spolupracovníci nedávno nashromáždili dost dat a nápadů na to, aby rekonstruovali pohyby hladiny oceánu během posledních 540 milionů let, tedy od počátku prvohor do dneška, v poněkud detailnějším měřítku.
Pohyby mořské hladiny ovlivňují hlavně dvě věci. Klima, tedy klima v tom smyslu, že když je voda vázaná v ledu, tak je vody málo a hladina oceánu je nízko. Stručně řečeno, doby ledové znamenají dramatický propad hladiny oceánu a také velké kolísání, protože obvykle nejsou stálé. Druhým zásadním faktorem je desková tektonika, která mění tvar krajiny, včetně mořského dna a jeho hloubky.
Rekonstruovat pohyby moře tak během posledního milionu let není až takový problém, vzhledem k množství dostupných geologických záznamů. Až doposud ale bylo obtížné odhalit změny mořské hladiny na kratší časové škále ve vzdálenější minulosti.
Van der Meerz a spol. použili trik. Spočítali vztah mezi pozemským klimatem a velikostí ledového pokryvu pro období posledních pár milionů let, pro které máme slušná data. Díky tomuto vztahu pak mohli odhadnout pohyby mořské hladiny na kratší časové škále až do počátku prvohor.
Výsledky potvrzují, co jsme už tušili, jen v detailnějším měřítku. Hladina oceánu během historie, tedy od počátku prvohor, pohybuje zhruba v rozsahu 300 metrů. Když planeta zamrzne do ledových dob, klesne hladina oceánu rekordně nízko. Došlo k tomu na přelomu karbonu a permu a druhé takové období, v němž je hladina oceánu snad ještě níž, je dnes, tedy v současném cyklu ledových dob. V dlouhodobém průměru je oceán možná nejníž od počátku prvohor. Současné obavy o vzestup světového oceánu kvůli oteplování, to staví do zajímavého kontextu, i když obyvatelům pobřeží to nejspíš přijde jako slovíčkaření.
Video: Humanity and a Million Years of Sea Level Change - Dr Nicholas Flemming
Literatura
Zemské nitro polyká ohromnou spoustu vody
Autor: Stanislav Mihulka (22.11.2018)
Ozonové díry škodí životu, ale antarktické ledovce chrání
Autor: Josef Pazdera (16.12.2018)
Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun
Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Nové nálezy v Grónsku ukazují, že zcela roztálo během posledního milionu let
Autor: Stanislav Mihulka (06.08.2024)
Diskuze:
zajimave
Zdeno Janeček,2025-07-15 17:33:27
ze o tom stoupaniladin nevedia arabsti sejkove, ktori stavaju pisecne ostrovy s prevysenim o 1-2 metre. Ze by vedeli, ze je to chujovina ??
informace pro EK
Frantisek Zverina,2025-07-15 12:35:33
Zkusil jsem přeposlat článek Ursule von Leyen, ale šlápl jsem jen do leyena.
Zajímavé
Josef Šoltes,2025-07-15 12:01:14
Článek naznačuje, že by hladina mohla teoreticky vzrůst o 200 metrů, nicméně, jak je to možné? Podle odhadů by i při roztátí všech ledovců vzrostla hladina jen o 65 metrů. Že by byla příčinou teplotní roztažnost vody? Podle p. Stanislava máme teď průměrnou teplotu na Zemi výrazně nižší než bylo běžné, až o 10 stupňů, to může znamenat výrazně odlišnou teplotu oceánu než dnes a výrazně odlišnou hladinu.
Re: Zajímavé
Florian Stanislav,2025-07-15 14:58:41
V současnosti asi 1/3 nárůstu hladiny dána tepelnou roztažností vody.
Tepelná roztažnost vody je malá, každý někdy vařil vodu a z konvice nekyne jako těsto.
Dnešní ledovce včetně Antarktidy by daly sotva 70 m nárůst hladiny. Nárůst 200 m hladiny nemá z čeho být. Permafrost nejvýše 0,5 mil. km3 ledu, což je asi 1/5 Gronského ledovce. Podzemní vody jsou pod 1/3 vody veškeré vody, asi 1/2 vody v ledovcáích.
Vysvětlení snad, že vody během gelogické minulosti ubylo. Voda se rozkládá fotolyticky ve stratosféře a vodík uniká do vesmíru. Ale kolik vody takto mizí, to nevím.
Nevíme ani, jestli voda pochází ze Sluneční soustavy (komety, planetky) nebo z původní zemské kůry.
Petr Nováček,2025-07-15 10:20:19
V současné době se nacházíme v období, kdy je hladina moří vysoko. Kdyby roztál veškerý led na Zemi – tedy ledovce, ledové čepice i trvale zmrzlá půda (permafrost) – hladina světových moří by se zvýšila přibližně o 66 metrů (někdy se uvádí rozsah kolem 65–70 metrů podle různých studií a způsobu výpočtu). Z toho je 58 metrů Antarktida a 7 metrů Grónsko.
Teploty, hladina a tektonika
Florian Stanislav,2025-07-15 09:53:03
Teploty za 540 milionů let
https://www.osel.cz/_img/graf-3-od-kambria-1600.jpeg vcelku shoda s hladinou oceánů kromě období asi před 250-200 milionů let, kdy teplota asi 22°C a hladina až jen k +50 m.
Období ppřed 125-50 mil.let je teplota asi 22°C a hladina kolem +200 m.
Prohloubení oceánů podsouváním a nasouvání desek by nemělo vést k velkému ovlivnění hladiny kontinentálními deskami.
Vznik vysokých pohoří na pevnině a vliv na hladinu, moc jsem toho z grafů nevykoukal.
Alpinské vrásnění před 145–65 miliony let, podobně Andy a Kordilliery. Hladina i teploty trvale nahoře.
Krátce kolem 150 milionů let je teplota nízko a hladina se zvedá.
Himálaje od 50 mil. let dodnes, teplota i hladina klesá. kromě posledních let ( globální oteplování)
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
