Chladná kometa s „horkými“ minerály  
První, předběžné výsledky analýzy kometárního prachu, který zpět na Zemi dopravila sonda Stardust, byly oznámeny na tiskové konferenci konané 13. března. K velkému překvapení nalezli vědci v prachových částečkách minerály, které vznikají za vysokých teplot. Vyvstává tak otázka, jak se vůbec mohly dostat do komety, která vznikla v nesrovnatelně chladnějších podmínkách panujících na periférii Sluneční soustavy.

 

Zvětšit obrázek
Obrázek ukazuje křehký aerogel se zachycenými částicemi, které do něj byly vstřelovány během experimentu provedeného v laboratorních podmínkách. Aerogel je z 99,8% tvořen vzduchem.(kredit – NASA/JPL)

Sonda Stardust odstartovala ze Země v roce 1999 a po pěti letech putování Sluneční soustavou prolétla v blízkosti komety Wild 2. Pomocí lapače ve tvaru tenisové rakety vyplněného extrémně řídkým materiálem zvaným aerogel zachytila prachové částice z komety vyvržené. Výprava byla úspěšně završena přistáním návratového pouzdra sondy v poušti amerického státu Utah v letošním lednu.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Návratové pouzdru je po přistání dopravováno do laboratoří NASA. Na obrázku je zakryto ochrannou fólií.(Kredit – NASA)

Prach, prach, jenom prach

 

Když bylo pouzdro druhý den po přistání převezeno do Johnsonova kosmického střediska NASA v Houstonu a otevřeno, ukázalo se, že aerogel přečkal přistání bez jakékoliv újmy. A co potěšilo vědce nejvíce, už při pohledu pouhým okem v něm zaznamenali množství stop, které zde zanechaly zachycené prachové částice. Některé z částic byly dokonce i přímo viditelné. „To předčilo veškerá naše očekávání,“ říká Donald Brownlee (University of Washington, Seattle), který je hlavním výzkumníkem projektu Stardust. „Můžeme vidět množství stop. Největší z nich jsou viditelné i ze vzdálenosti tří metrů,“ dodává.

 

 

Předběžná analýza ukázala, že ve sběračích vyplněných aerogelem může být více než milión mikroskopických částeček, což zhruba tisíckrát překračuje původní odhady. A co víc, zdá se, že alespoň deset částic je větších než desetina milimetru. Největší z nich pak dosahuje průměru kolem milimetru. Do stopy, kterou taková částice v aerogelu zanechala, je možno zasunout celý prst. Černý kometární prach je skutečně na koncích některých stop opravdu viditelný.

Na první vzorky kometárního prachu čekalo na 150 vědců z celého světa.

 

 

Zvětšit obrázek
Dvě stopy vzniklé pro průniku částic kometárního prachu do detektoru vyplněného aerogelem.(Kredit – NASA/JPL)

 

Minerály v kometě

 

První analýzy vzorků přinesly překvapivá zjištění. V kometárním prachu byly objeveny minerály bohaté na vápník, hliník či titan. Tento fakt sám o sobě už dost komplikuje současně akceptované teorie o vzniku Sluneční soustavy. Tyto prvky by měly v původní mlhovině, ze které se náš planetární systém vytvořil, vznikat v její centrální části. O kometách se naopak předpokládá, že byly vytvořeny daleko od centrální hvězdy, v místech, kde panovaly mnohem nižší teploty. Donald Brownlee to komentuje slovy: „Když vznikaly, byly doruda nebo doběla rozžhavené a my jsme je nalezli na Sibiři Sluneční soustavy.“

 

 

 

Zvětšit obrázek
Kreslířova představa sondy Stardust.(Kredit – NASA/JPL)

Vzorky jsou bohaté na minerál olivín. Na naší planetě jej nalézáme třeba v zeleném písku některých havajských pláži. Tento minerál je tvořen především železem a hořčíkem, společně s dalšími prvky. Zastoupení obou hlavních prvků je proměnlivé. Ve vzorcích z komety převládá hořčík nad železem. Olivín ovšem ke svému vzniku potřebuje teplotu kolem 1100 ºC. To znamená, že by se musel vytvářet blíže ke Slunci než obíhá planeta Merkur a nějaká síla jej posléze dopravila do vzdáleností více než 45 astronomických jednotek. „Pokud byly tyto minerály vytvořeny v naší Sluneční soustavě, musely být transportovány z nejteplejších do nejchladnějších oblastí,“ upozorňuje Donald Brownlee.

 

 

 

Z jiných hvězd

 

Alternativním vysvětlením pro přítomnost „horkých“ minerálu v kometě je jejich extrasolární původ. Minerály vznikly v těsné blízkosti jiných hvězd podobným způsobem jako tomu bylo ve Sluneční soustavě. Během vývoje těchto hvězd mohly být vyvrženy do okolního vesmíru – například při zániku hvězdy – a postupně se dostaly i do našeho planetárního systému. Vědci věří, že tuto hypotézu se jim podaří potvrdit či vyvrátit na základě analýzy izotopového složení. Tyto testy by měly proběhnout v nejbližší době.

 

 

 

Promíchání Sluneční soustavy

 

Pokud se prokáže, že minerály vznikly skutečně ve Sluneční soustavě, bude nutno vymyslet mechanismus jakéhosi „mixování“ materiálu vytvořeného v různých teplotních zónách během vývoje planetárního systému.

 

V této souvislosti není nezajímavé srovnání s výsledky loni proběhnutého experimentu Deep Impact. Studie materiálu vyvrženého z komety Tempel 1 po dopadu projektilu vystřeleného kosmickou sondou ukázala rovněž přítomnost některých materiálů, které vědci v kometě nečekali. Jsou to například uhličitany čí jíl, které musely také vznikat blíže ke Slunci než komety samotné. I tyto výsledky naznačují nutnost promíchání původního materiálu.


Zdroje:
University of Washington press release
www.space.com
www.newscientistspace.com

 

Autor: Pavel Koten
Datum: 15.03.2006 11:33
Tisk článku

Související články:

Lovec komet Deep Impact zkoumal kometu 103P/Hartley     Autor: Stanislav Mihulka (14.11.2010)
Kometa náhle viditelná i okem     Autor: Pavel Koten (26.10.2007)
Slunce utrhlo kometě ohon     Autor: Pavel Koten (02.10.2007)
Překvapivá zjištění Deep Impactu     Autor: Pavel Koten (12.09.2005)
Kvůli výzkumu komety žaluje NASA     Autor: Miroslava Hromadová (04.05.2005)



Diskuze:

překvapení?

Ucholák,2006-03-15 20:29:09

"Vzorky jsou bohaté na minerál olivín. Na naší planetě jej nalézáme třeba v zeleném písku některých havajských pláži. Tento minerál je tvořen především železem a hořčíkem, společně s dalšími prvky."

Zajímavé, ale žádné překvapení. Již před lety W. Brown:

" Light analysis shows that the atoms in comet dust are arranged in simple, repetitive, crystalline patterns, primarily that of olivine,40 the most common of the 2,000 known minerals on Earth. In fact, the particular type of olivine in comet dust appears to be rich in magnesium, as is the olivine in rocks beneath oceans and in continental crust. In contrast, dust between stars (interstellar dust) has no repetitive atomic patterns; it is not crystalline, and certainly not olivine."

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz