Černá díra jako kaleidoskop barev  
Kvasar 3C273 byl sice objeven už v roce 1963, ale nové snímky z kosmických observatoří nás nepřestávají udivovat svými barvami (i když jsou falešné), ale především získanými detaily.

 

Zvětšit obrázek
Jet u kvasaru 3C273. Credit: NASA/JPL-Caltech/Yale Univ

Boty nemohou mít jakoukoliv barvu, ale vesmírné objekty ano. Všechny objekty ve vesmíru, všechno od prachu až po vzdáleného galaxie, se presentuje celou paletou světla - včetně světla, které naše oči nemohou vidět. Tady je místo pro velké observatoře NASA, které společně pomáhají astronomům vidět všechny barevné odstíny vesmíru.

 

Zvětšit obrázek
Rentgenový snímek jetu u kvasaru 3C273. Kosmická observatoř Chandra (6.11.2000). Credit:NASA/CXC/SAO/H.Marshall et al.

 

 

Nový snímek v nepravých barvách z HST, Chandry a Spitzera skvěle demonstruje tento princip. Barevný portrét ukazuje obří výtrysk částic (jet), které byly vyvrženy ze sousedství superhmotné černé díry -  kvasaru. Výtrysk je obrovský, dosahuje ve vesmíru do vzdálenosti více než 100 000 sv.l. -  rozměry jsou srovnatelný s Mléčnou dráhou (naší Galaxií)!

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Snímek složený z různých pozorování kvasaru 3C273. Credit: CASA-CU Boulder

Kvasary patří ve vesmíru mezi nejjasnějšími objekty. Tvoří je superhmotná černá díra, obklopená proudícím materiálem, který je zahříván tím, že je strháván směrem k černé díře. Takto zahřátá hmota jasně září a část může být odfouknuta pryč do vesmíru ve formě mohutných výtrysků.

 

 

 

Černá díra není přímo vidět, ale můžeme ji vytušit z projevů jetů (na snímku leží úplně vlevo). Výtrysk (jet), vyobrazený na snímku, proudí od prvního známého kvasaru, označeného 3C273, který byl objevený v roce 1963 v souhvězdí Panny (Virgo). Kaleidoskop barev reprezentuje rozmanitost světelného vlnění výtrysku.

Zvětšit obrázek
Kombinovaný optický (HST) a rádiový (MERLIN) snímek jetu u kvasaru 3C273. Credit: HST/Merlin

Rentgenové záření (X-ray), nejenergetičtější „světlo“ na snímku, je modré vlevo na obrázku. Rentgenové záření bylo zachyceno Chandrou. Směrem zleva doprava energie světla klesá a vlnová délka roste. Viditelné světlo, zaznamenané Hubblem, je zelené, zatímco infračervené světlo, zachycené Spitzer, je červené. Oblasti, kde se viditelné a infračervené světlo překrývají, jsou žluté.

 

 

Kvasar (animace). Credit: CASA-CU Boulder

 

 

Zvětšit obrázek
Síť radioteleskopů MERLIN/VLBI (University of Manchester a Jodrell Bank Observatory) ve Velké Británii. MERLIM (Multi-Element Radio Linked Interferometer Network), VLBI (Very Long Baseline Interferometry). Credit: UM/JBO

 

 

Astronomové chtějí takto získaná data použít pro vyřešení problému, jak vzniká světlo ve výtryscích (jetech) u kvasarů. Světlo vzniká několika velmi různými způsoby.

Např. naše Slunce tvoří většinu světla procesem nazvaným jaderné fúze, při které se atomy vodíku spojují a vzniká světlo. V případě tohoto výtrysku bylo neočekávaně zjištěno, že nejenergičtější světlo je výsledkem průchodu nabitých částic přes magnetické pole po spirále (tzv. synchrotronové záření).

 

Zdroj:

Spitzer.caltech.edu

Datum: 20.08.2006 21:33
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace