Miony a Teotihuacan  
Pyramida Slunce v nejvelkolepějším městě všech předhispánských kultur ležícím v centrální plošině Mexika, je zkoumána detektorem mionů. Miony - částice s 207krát větší energií než má elektron, by měly dát odpověď na to, zda v pyramidě jsou dosud neobjevené prostory.

 

Zvětšit obrázek
Pohled na pyramidu Slunce z pyramidy Měsíce. Ta dlouhá, skoro dvoukilometrová cesta, je cesta mrtvých.

Teotihuacan je rozsáhlý archeologický komplex severně od Mexico City. Jeho dvě neznámější dominanty jsou viditelné už z dálky. Jsou jimi pyramida Slunce a pyramida Měsíce. Pyramida Měsíce je ta menší. Z obrázku není celý komplex vidět celý, ale na místě to možná jde. Ale i z obrázků je patrná působivá atmosféra tohoto kultovního místa. Překlad názvu není jednotný, ale velmi často se můžete setkat s "místem bohů" či "místo, kde se člověk stal bohem".

Zvětšit obrázek
Pyramida Slunce z úpatí. Za oltářem v popředí je skrytý vstup do pyramidy.

Co se historie a funkce týče, tak zcela bez nároku na úplnost a přesnost (ono to taky není zdaleka uzavřená kapitola), můžeme zmínit následující fakta:

 

První zmínky o místu sahají do roku kolem 800 pnl, ale základy města a hlavních objektů (tj. obě zmíněné pyramidy ale také cesta mrtvých, která je spojuje a chrám Quetzalcóatla s detailní a jemnou výzdobou) se objevily mezi 100 a 250 nl.

 

Vrchol civilizace se datuje mezi obdobím 250 a 600 našeho letopočtu s významnými znaky vyspělé kultury jako je umění (keramika, nástěnné malby, textilie, etc.), náboženské obřady (spojené patrně s lidskými obětmi) a diplomatické a obchodní styky s jinými kulturami.

 

 

Zvětšit obrázek
Výzdoba chrámu Quetzalcóatla

Předměty kultury Teotihuacanu byly nalezeny na velmi vzdálených místech v Mexiku a Guatemale, což svědčí nejen o čilém obchodu ale i o politickém vlivu jaký tato kultura měla na velkou část Střední Ameriky.

 

 

Zvětšit obrázek
Nástěnné malby nalezené v areálu.

Jak už to bývá, po roce 650 se kultura z dosud ne jasných důvodů rozpadla a místo bylo opuštěno.

 

Následující civilizace samozřejmě Teotihuacan znaly (právě název přišel od Aztéků). ale místo zůstalo až do začátku 20. století v podstatě netknuté (více informací viz třeba na Archaeology
Kupodivu se ani Španělé se nerozhodli na vrcholu postavit katolický kostel. Takový osud potkal nepříliš vzdálenou pyramidu v Cholule (patrně největší postavenou v lidských dějinách), ze které je nyní „ohlodaný kopec“ s kostelem na vrcholu.


Jak jsem již poznamenal, pyramida Slunce je do dálky viditelný skoro 70ti metrový monument a právě on je předmětem zkoumání s metodami v archeologii ne zrovna běžnými - blízko středu čtvercové základny pyramidy je umístěný detektor mionů.

 

Pěkně po pořádku, jak se tam detektor dostal, proč to dělat a co jsou to miony? Archeologové už na začátku vykopávek objevili tunel vedoucí do nitra pyramidy, který je z doby před kolonizací. Je to rovná chodba, veřejnosti nepřístupná, přibližně 1.5 metru široká s dvěma většími prostory po 48 a 102 metrech, kde také končí. Archeologové mají podezření, že v obrovské hmotě pyramidy jsou další prostory, možná s pozůstatky vládců z období rozkvětu, ale chtěli by to zjistit nějak "nedemoličně". Zde právě svou roli hraje detektor mionů a celá fyzikální stránka projektu vedená A. Menchacou z fyzikálního ústavu UNAMu (jedna z největších univerzit světa s univerzitním městečkem o rozloze Liberce). Ti se rozhodli detektor mionů právě do centra pyramidy umístit. S jeho pomocí hodlají případné dosud neodhalené prostory najít.

 

Zvětšit obrázek
Detektor mionů je umístěn blízko středu čtvercové základny pyramidy.


Abychom ocenili mionový přístup, připomeňme pár mionových faktů. Jedná se subatomickou částici 207krát energetičtější než elektron se stejným nábojem. Jeho největším zdrojem (kromě urychlovačů) je zemská atmosféra, kde po interakci kosmického záření s molekulami atmosféry nejprve vzniknou krátce žijící piony rozpadající se záhy na miony (jde tedy o sekundární spršky přibližně 20 km nad povrchem země). Ani miony nežijí dlouho, ale stačí to na to (díky relevantním relativistickým efektům), abychom je  při povrchu země zaznamenali (encyklopedické údaje).

 

Zvětšit obrázek
Detail výzdoby chrámu Quetzalcóatla.

Fyzikové nejprve nasimulovali, kolik mionů by měli zaznamenat, pokud je objem pyramidy zaplněn celý. Tyto údaje budou sloužit pro porovnání s reálnými údaji z detektoru a pokud se najde odchylka, může to být vodítko, že uvnitř je nějaký volný prostor.

 

Miony nepatří k částicím, které by zas tak ochotně reagovaly s hmotou. V případě pyramidy Slunce by ale tento úbytek již měl být měřitelný. Případný úbytek mionů bude znát s rozumným prostorovým rozlišením (úhlové rozlišení kolem jednoho stupně).

 

 

Zvětšit obrázek
Podle cesty dopadajícího mionu lze určit směr odkud přiletěl.

Detektor mionů (si skoro můžete postavit doma), není v tomto případě mlžná komora jako v odkaze ale multiwire spark chamber. V té se nacházejí pozlacené wolframové drátky připojené na vysoké napětí a ponořené ve směsi argonu a oxidu uhličitého (pokojová resp. pyramidová teplota). Dopadající mion ionizuje atomy, uvolněné elektrony v silném elektrickém poli lavinovitě ionizují další molekuly (jde o stejný princip jako u fotonásobiče) a to vše se děje podél cesty dopadajícího mionu . Plynná směs se stává vodivou a lze v ní pozorovat záblesk plazmy. Záblesk jednak informuje o přítomnosti mionu a také o směru, odkud mion přiletěl. Pro lepší lokalizaci a rozlišení jsou drátky navzájem kolmé a v několika vrstvách.

Datum: 02.11.2006
Tisk článku

Nedaleko nekonečna - Punčochář Miroslav
 
 
cena původní: 295 Kč
cena: 254 Kč
Nedaleko nekonečna
Punčochář Miroslav

Diskuze:

Re: X-rays

Arccos,2006-11-03 15:26:16

Jak bys chtel pouzit rentgen? Rentgen potrebuje zdroj zareni a prijimac. Asi by dost dobre neslo zrentgenovat tak velky objekt, jako je pyramida. Nehlede k tomu, ze X paprsky zas az takovy prunik hmotou urcite nemaji.

Odpovědět


Rentgen zcela určitě ne

Pavel Brož,2006-11-03 18:43:39

rentgenové paprsky neprojdou už několika decimetry kamene. Ale ani ten radar nebude použitelný - kámen je pro rádiové vlny také prakticky neprostupný.

Odpovědět

Radar

Arccos,2006-11-03 12:26:56

Jistě zajímavý pokus. Nebylo by ale, z čistě praktického hlediska, lepší použí nějakou osvědčenou metodu, například radar?

Odpovědět


X-rays

Robert,2006-11-03 14:43:07

nebo rentgen?

Odpovědět


jine metody

kamil,2006-11-03 15:28:36

ono by v principu slo pouzit jine metody ale je treba si uvedomit nekolik veci. V pripade mionu (:) mame zdroj zareni zdarma a jedine co je treba udelat je vhodne postavit neprilis nakladny detektor. Pokud byste pouzivali treba radar, rentgen apod, musite si jednak postavit zdroj a hlavne s nim nejak objizdet tu horu. A verim, ze pro slusne rozliseni s tim musite byt blizko povrchu. No nicmene se podivejte na pyramidu znova a verte, lezt po ni, to je ukol pro kamzika. Umistit toto (radar, cokoliv) dovnitr problem neresi nebot znova, detektor musi byt umisteny na povrchu a pokud chcete mit detektor u sebe, neverim, ze z toho sumu po odrazech vytahnete nejakou smysluplnou informaci (alespon ne s tak dobrym rozlisenim).

Ja netvrdim, ze jine metody nejdou, ale musite taky optimalizovat naklady a vytezek.

Odpovědět

Mion

josef pazdera,2006-11-03 10:38:26

V článku jsme anglickou terminologii počeštili. V anglicky psané literatuře se ale například s pojmem mion nesetkáme. Částicová fyzika třídí částice do tří rodin, se dvěma kvarky (a jejich antičásticemi) a dvěmi leptony v každém: "up" a "down" quarky, elektron a elektron-neutrino ve první; "strange" a "charm" quark, muon a muon neutrino v druhé; "top" a "bottom" quark, tauon a tau neutrino ve třetí. Síly, které se starají o kombinaci elektro-slabých interakcí jsou fotony, Z-částice a W-bosony, a pro silné interakce mezi quarky jsou tak zvané gluony.
V tomto článku je mezinárodně vžitý termín muon přeložen jako mion.

Odpovědět


Jasně

Kosmopolita,2006-11-03 11:02:50

No jasně, proč bychom používali to co všichni. Jinde se s tím nedomluvíme, ale doma víme o co jde...
Ta snaha vymýšlet na všechno cizí, obrozenecké ekvivalenty, je hrozně kontraproduktivní. Pojmenovat si všechno jinak a z autorů našim překlápěním (podle pravidel) taky udělat někoho úplně jiného.... Místo toho, abychom se vyspělému světu přibližovali, tak si tu vytváříme vlastní skanzen hantýrky. Možná to vyhovuje nám starším, ale našim dětem tím akorát komplikujeme život. Budou-li chtít v konkurenci obstát, musí pracovat s mezinárodně používanými termíny a stejně tak nesmí překlápět, protože by ani v Google jinak nic nenašli. Do češtiny to mladí brzo budou překládat jen babičce a dědovi, když jim budou chtít vysvětlit na čem dělají... A je to tak dobře.

Odpovědět


Ach jo.

josef pazdera,2006-11-03 11:10:23

Jeden se holt nezavděčí...

Odpovědět


Trosku nechapu smysl teto poznamky

Jirka,2006-11-03 11:11:52

Anglicky muon je proste cesky mion. Nebo to snad nekomu nebylo zrejme?

Odpovědět


cesky a anglicky

martin o.,2006-11-03 11:38:50

Mam za to, ze kosmopolita si muze vybrat z mnoha anglicky psanych serveru podobneho zamereni a nema zapotrebi cist ceskeho Osla.Narky nad tim, ze pouzivame jinou terminologii, nez "vsichni jinde", mi prijdou nesmyslne, napriklad nemci nebo svedove tu castici prozmenu nazyvaji "Myon" a co delaji "vsichni jinde" je vubec netrapi. Druha vec je, ze mezinarodni (tedy v dnesni dobe anglickou) terminologii je uzitecne znat, takze neskodi i na ceskem serveru dat za cesky termin poznamku typu: (angl. "muon"). Coz Josef Pazdera vlastne udelal svym komentarem.

Mimochodem, netusi nekdo, jestli by se nedaly k podobnemu pruzkumu pouzit zvukove vlny? Nakonec, poklepat na stenu, jestli to bude znit dute, to se docela prirozene nabizi...

Odpovědět


Re: Jasně

-rh-,2006-11-03 14:04:07

No žeby to bolo až tak hrôzostrašne prekrútené tým „ohyzdným“ počeštením…

Na http://en.wikipedia.org/wiki/Muon sa dá dočítať „The muon (from the letter mu (μ) used to represent it) is…“.

No a keď angličania „múkajú“ (μ) a česi (a slováci) „míkajú“, tak my máme jednoducho mión, oni zase muón… Sú aj horšie a nelogickejšie preklady…

Odpovědět


Celá tato diskuze je o ničem

Pavel Brož,2006-11-03 14:19:23

V české odborné literatuře se termín mion používá více než půl století. Je to logicky dáno českou výslovností řecké abecedy, tato částice má totiž původ svého názvu v mí-mezon, kde to mí je řecké písmeno, časem se vžilo zkrácené označení mion, anglicky muon. Pochybuji, že nějaká nedorozumění někdy vznikla, protože kdo ví, co je mion, tak z anglického textu snadno pochopí, že mu v něm odpovídá termín muon. Jak už bylo výše zmíněno, Němci, Švédové, ale i Rusové mají také své transkripce (Rusové mjůon), a nikomu to nevadí. Nemyslím si, že by se světovost musela dokazovat užíváním výhradně anglické terminologie tam, kde se desítky let používají zaběhané národní termíny.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace