Příliš mnoho supernov  
V eliptické galaxii byly během pěti měsíců spatřeny hned dvě supernovy. Za posledních 26 let to byl už třetí a čtvrtý případ této hvězdné exploze. Takové množství supernov v jedné galaxii je velmi neobvyklé.

 

 

Zvětšit obrázek
Na snímku z družice Swift připomíná galaxie NGC 1316 tvář s nosem (jasné galaktické jádro) a dvěma očima (supernovy SN 2006 dd – vpravo, SN 2006 mr – vlevo).
Kredit – NASA / Swift / Stefan Immler

Galaxie NGC 1316 je obří eliptickou galaxií, která od nás leží ve vzdálenosti 80 miliónů světelných roků. Při pohledu ze Země ji na obloze nalezneme v souhvězdí Pece (Fornax). Nachází se zde čtvrtý nejsilnější rádiový zdroj na obloze nesoucí označení Fornax A. Astronomové se domnívají, že galaxie v minulosti prodělala srážku s jinou, spirální galaxií.

 

 

Jihoafrický amatérský astronom Berto Monard v této galaxii objevil během pěti měsíců hned dvojici supernov. První z nich SN 2006dd spatřil 19. června, druhou SN 2006mr 5. listopadu. Na galaxii se poté zaměřila i kosmická observatoř Swift a získala její snímky v ultrafialovém a rentgenovém oboru elektromagnetického spektra. Na přiloženém portrétu galaxie je patrné její jasné jádro uprostřed, které je z obou stran obklopené stále ještě zářícími supernovami. Tu dřívější nalezneme jako nažloutlou skvrnu vpravo, mladší supernova je vlevo uprostřed. Dalším jasným objektem dále vlevo od středu galaxie je hvězda z naší Mléčné dráhy, která se shodou okolností na obraz galaxie NGC 1316 promítá.

 

Zvětšit obrázek
Na starším snímku Hubbleova kosmického dalekohledu jsou viditelné prachové pásy promítající se na jasném jádru na pozadí, které jsou pozůstatky splynutí dvou galaxií.
Kredit - Carl Grillmair (California Institute of Technology) a NASA

 

Dvě supernovy v jedné galaxii během necelého půl roku, to už je poměrně neobvyklý úkaz. Zvláště, připočteme-li si k tomu ještě další dvě nedávné hvězdné exploze ve stejné galaxii (v letech 1980 a 1981), dostáváme se k velmi vysokému číslu čtyř supernov za 26 let. Typické velké galaxie totiž obvykle vykazují kolem tří supernov za celé století.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Snímek galaxie NGC 1316 byl pořízen v roce 2000 za pomoci 8,2m dalekohledu VLT Antu na observatoři Paranal. Snímek ukazuje galaxii bez supernov. Kredit – European Southern Observatory

Dávné splynutí dvou galaxií může s neobvyklým tempem explozí supernov souviset. Srážky galaxií v nich obvykle „zamíchají“ prachem a plynem takovým způsobem, který spustí mohutnou tvorbu nových hvězd. Mezi nimi samozřejmě i hvězd hmotných, které později vybuchují jako supernovy. A jak ostatně říká i Peter Brown (Pennsylvania State University, State College), „když zde více hvězd vzniklo, tak jich tady také více bude zanikat.“

 

 

Na druhou stranu i vědci připouští, že se může jednat o šťastnou shodu okolností. Pokud pozorujeme velké množství galaxií a hledáme v nich supernovy, větší část se jich bude chovat „spořádaně“ a počty supernov budou průměrné. Nalezneme ale mezi nimi i ty, které budou neobvyklým počtem supernov náhodně vyčnívat, na což upozorňuje i další člen vědeckého týmu John Nousek ze stejné university.

 

 

Dávné splynutí dvou galaxií spojené s rychlou tvorbou nových, hmotných hvězd které nyní explodují jako supernovy ale nemůže dost dobře vysvětlit jinou skutečnost. Všechny čtyři hvězdné exploze v NGC 1316 totiž vykazují spektra supernov typu IA. Tento typ supernov není spojen s těžkými hvězdami ale naopak jsou v nich zapojeny „lehké“ hvězdy typu bílý trpaslík. Pokud se tato trpasličí hvězda nachází v dvojhvězdném systému nasává od svého průvodce hmotu. Po dosažení kritické hmotnosti dochází k jejímu gravitačnímu kolapsu do neutronové hvězdy a odvržení vnější obálky, což můžeme pozorovat právě jako explozi supernovy.

 

Neexistuje přitom důvod domnívat se, že při splynutí galaxií vzniká vyšší než obvyklé množství bílých trpaslíků. Pro jejich vyšší četnost je nutno hledat jiné vysvětlení.

Astronomové zatím hledají vysvětlení těchto pozorovaných skutečností.

 

Zdroje:
Pennsylvania State University
NewScientist.Com

 

Autor: Pavel Koten
Datum: 26.11.2006 00:28
Tisk článku

Supernova - Buttlar Johannes von
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 139 Kč
Supernova
Buttlar Johannes von

Diskuze:

Podla casu

paul,2006-11-26 11:35:28

Ta premietnuta hvizda z nasej galaxie je tam stale (mozno vykazuje aj isty malicky posun vzhladom na galixiu v pozadi). Kdezto vybuchy supernov trvaju kratku chvilu (minuty, hodiny, dni? neviem ako dlho, ale urcite nie roky).

Odpovědět


problem definicie

dusko,2006-11-26 12:35:08

zalezi na tom, co definujeme ako vybuch supernovy... pokial fazu zjasnovania, ta moze trvat tyzdne az mesiace...

Odpovědět


Tohle muj mozek...

Karel Chabera,2006-11-26 14:37:42

Tohle muj mozek nechape,jak dospejou tito vedci k tem casomiram a svetelnym vzdalenostem.Einstainovu teorii nedavno vedci rozcupovali na kusy a uz zase plati.Pred 80 miliardami vybuchly nejake dve hvezdy, a hvezdari to spocitali na chlup.Cimpak asi? Myslim si ,ze nam asi trochu curaji na paty.

Odpovědět


Kam se hrabou

Colombo,2006-11-26 15:38:17

na naše české politiky a podobné poctivce. Ti si to taky pěkně spočítali, bohužel na náš úkor.

Odpovědět


Karle

Jirka,2006-11-27 12:23:15

to o tom cupovani jste se dovedel z ktereho platku?

Odpovědět


Karle Chabero

Pavel,2006-11-27 12:52:14

Máte dvě možnosti. Ta první je studium a snaha o pochopení, t.j. dva roky všeobecných zákládů fyziky, další asi tři roky studium všeobecných základů astrofyziky, pak dalších pět let prohlubování znalosti o kvantové mechanice, obecné terii relativity, fyzice supernov, astrometrických měřeních, apektrální analýze, mezihvězdném prachu, atd., no a když začnete hned, tak asi tak za deset let můžete dosáhnou toho, že tomu opravdu budete rozumět. Nebo to dělat nechcete, ale pak vám nezbývá, než věřit lidem, kteří tímto studiem prošli a rozumějí tomu. Ale myslet si, že během četby populárních článků dokážete plně pochopit znalosti a metody, které tisíce vědců vyvíjely stovky let, a že vám četba populárních článku dává dostatečné argumenty, abyste tyto teorie mohl vyvracet, je dost naivní.

Odpovědět


vzdialenosti vo vesmire...

elessar,2006-11-28 18:08:33

... sa merajú pomocou:
1. paralaxy - geometria - zš - využíva sa tu ročný pohyb zeme okolo slnka (zmena polohy zeme je pritom cca 299mil km). Tato metoda sa používa na meranie menších vzdialeností. Zem počas svojho obehu vytvára základňu trojuholníku ktorého vrchol je meraný objekt
http://sk.wikipedia.org/wiki/Paralaxa
2. červený posuv - posuv spektrálnych čiar v spektre zodpovedá dobe-vzdialenosti šírenia svetla
http://sk.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_posun
3. iné... napr. tzv. "štandardné sviečky" čo sú hviezdy so štandardnou svietivosťou... určité typy hviezd majú rovnakú úroveň svietivosti na základe čoho je možné z ich zdanlivej (pozorovanej) jasnosti určiť ich vzdialenosť. Autor uvádza že supernovy v galaxii boli typu Ia - tieto supernovy patria madzi "štandardné sviečky"... je teda možné celkom presne určiť vzdialenosť galaxie.
http://sk.wikipedia.org/wiki/%C5%A0tandardn%C3%A1_svie%C4%8Dka

PS. vzdialenosť galaxie je uvádzaná 80 miliónov svetelných rokov... určite to nieje hodnota s presnosťou na 1 svetelný rok (priemer tej galaxie može byť niekoľko desaťtisíc svetelných rokov). A chyba, aj keď v článku nebola uvedená sa može pohybovať odhadom v niekoľkých percentách (tých 80miliónov je určite zaokrúhlené)

Odpovědět

zdroj

pavelm,2006-11-26 02:28:24

Jak se pozná, že zdroj záření pochází zrovna z dané galaxie a ne z naší? Ta hvězda co tam je vidět se od supernovy od pohledu nijak neliší.

Odpovědět


metody urcovania prislusnosti hviezdy

dusko,2006-11-26 12:38:23

cerveny posun, paralaxa...

Odpovědět


taky

PT,2006-11-26 15:14:06

a taky hadam bude vypadat uplne jinak v jinem nez viditelnem spektru (oproti tem supernovam)?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace