Nejstarší včela na světě  
Včela, která byla uvězněna v jantarové pryskyřici před 100 miliony let, se stala důkazem potvrzujícím společný počátek pozemské pouti kvetoucích rostlin a jejich pilných opylovačů.


 

Bryan Danforth

U fosílií platí, že čím jsou starší, tím  jsou pro vědce přitažlivější. Bryan Danforth a George Poinar z Oregonské státní univerzity našli včelu uvězněnou v jantaru z dolů severní Barmy. Vědci už dlouho předpokládali, že první včelky se objevily někdy před 120 miliony let, ale fosilní záznam  jejich odhad  až doposud nijak nepotvrzoval.


 

Zvětšit obrázek
George Poinar, druhý ze šťastných objevitelů.

Nejstarší objevené včelí fosílie byly totiž  staré „pouze“ 65 milionů let. Nově nalezená včelka ale vše mění - je jí úctyhodných 100 milionů let a představuje tak první doslova hmatatelný důkaz podporující tuto teorii.


A nejen to. „Pravčela“ vykazuje krom znaků typicky včelích také některé rysy jejich podstatně méně oblíbených příbuzných - vos - a poukazuje  tak na jejich vzájemnou evoluční spřízněnost. Danforth navíc zachované tělesné struktury této rané včely spolu s včelí DNA použil k doposud nejrozsáhlejší fylogenetické studii  s cílem rozpoznat evoluční vzorec včelí skupiny a zjistit, jak její rozvoj časově odpovídá úspěšnému nástupu kvetoucích rostlin.

 

Kvetoucí rostliny jsou  jedny z nejrozmanitějších skupin organismů, které kdy na naší planetě existovaly. Jejich druhová pestrost ohromila i samotného Charlese Darwina, který příčiny jejich různorodosti  označil za  „odpornou záhadu“. A právě včely by mohly k tomuto tajemství poskytnout klíč. Byly totiž usvědčeny z toho, že ovlivňují evoluci kvetoucích rostlin tím, jak roznášejí jejich pyl a upřednostňují  přitom určité typy květů před jinými.

Zvětšit obrázek
Nejstarší včela (Foto: National Geographic)

Protože se vědci domnívají, že tito pilní opylovači zde s rostlinami jaksi vždy byli, vytvářejíce svou činností nové rostlinné druhy a tím i onu ohromnou diverzitu, zdálo se jim podivné, že jejich fosilní záznam sahá pouze 65 milionů let nazpět. Nový nález posouvající historii včel mnoho milionů let do minulosti však i tuto nejasnost vyřešil.

 

Zvětšit obrázek
Počítačem upravený obraz pravěké včely, který George Poinar použil na svou knihu „Jantarový les“

Dnes je známo více jak 16 000 druhů včel řazených do 7 rodů, nebylo ale jasné, který z nich je nejprimitivnější. Doposud se za takovéto včelí primitivy považovali zástupci pocházející z čeledi Colletidae, což naznačovalo původ celé skupiny odkudsi z jižní polokoule (Afriky či Austrálie). Zmíněná práce Danfortha a jeho kolegů ovšem nyní naznačuje, že nejpůvodnějšími včelami jsou ty ze skupiny Melittidae a kořeny veškerého včelstva je tedy nutno hledat v Africe.

Poznámka: Pro tohoto třímilimetrového(!) prcka byl vytvořen nový rod - Mellitosphex (druh M. burmensis).

 

 


Hmyz je často v jantaru zachován milion let i s takovými detaily, jako jsou jemné chloupky. (Foto: George Poinar)

 

Celou řadu neprozkoumaných pokladů pro entomology ukrývají muzejní sbírky, například tento šperk z Natural History Museum, London. 

 

Pramen: Science, PNAS

Datum: 26.12.2006 13:19
Tisk článku

Jantar a železo -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 187 Kč
Jantar a železo


Diskuze:

Zajímavý článek, ale...

Daniel Madzia,2006-12-26 14:34:29

... našel jsem několik chybiček. Především to není "ranná" včela, nýbrž "raná" - ranní šálek čaje a rané brambory;o)
Ve větě "Dnes je známo více jak16 000 druhů..." má být pauza za "jak". Ještě bych se možná zastavil u "rodiny Colletidae". Česky by víc sedělo "čeleď Colletidae".
Možná by ještě šlo dodat, že pro tohohle třímilimetrového(!) prcka byl vytvořen nový rod - _Mellitosphex_ (druh _M. burmensis_).

Odpovědět


Diky

Redakce,2006-12-26 16:19:03

Opraveno, doplněno.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace