Koroljov se narodil před 100 lety  
Sovětský letecký a raketový konstruktér Sergej Pavlovič Koroljov se narodil 12. ledna 1907 (Žitomir, Ukrajina).

 


 

Sergej Pavlovič Koroljov (12. 1. 1907 - 14. 1. 1966)

Koroljova od dětství fascinovaly kluzáky (v 17 letech sestrojil svůj první kluzák) a když se v 9 letech odstěhoval s matkou do Oděsy, trávil spoustu času na letecké základně s hydroplány, kde také pomáhal. Za odměnu ho piloti brali do letadla.

 

Zvětšit obrázek
S.P.Koroljov přímo řídí start Vostoku 1 s Jurijem Gagarinam (12.4.1961).

 

 

Nejdříve se vyučil zedníkem-pokrývačem, ale již v roce 1924 začal studovat letectví na Polytechnickém institutu v Kyjevě a v roce 1926 pak pokračoval vel studiu na Fakultě mechaniky Baumanovy vysoké školy technické v Moskvě. Během studia se intenzivně věnoval konstrukci kluzáků. Na konci roku 1930 obhájil u Andreje N.Tupoleva školní práci, která byla (jak jinak) věnována lehkému letounu. A již v únoru příštího roku byl promován přímo na leteckého inženýra.

 

 

 

Po ukončení studia začal pracovat v leteckém průmyslu (1927 - 1931). Byl jedním ze zakladatelů Skupiny pro výzkum reaktivního pohybu - GIRD (Moskva), kterou vedl v letech 1931 až 1933. Pak byl jedním z vedoucích odborníků institutu RNII (Reaktivní výzkumný ústav), který vznikl sloučením GIRD a GDL (Laboratoř pro výzkum dynamiky plynů, Leningrad).

 

 

 

 

S.P.Koroljov se psem Lajkou (červenec 1954).

V čase Stalinových předválečných čistek byl i on zatčen pro zpronevěru, nespravedlivě odsouzen k 10 letům těžkých prací a poslán do jednoho z nejdrsnějších táborů v Kolymě na Sibiři.

 

 

 

Po vypuknutí II. světové války bylo požádáno o jeho propuštění z Gulagu , aby pomohl vyvíjet nové zbraně - Kaťuše (Stalinovy varhany). V roce 1941 byl původní rozsudek změněn na domácí vězení v Moskvě. Zde se Koroljov nesměl s nikým stýkat a mohl pouze pracovat domova nebo v laboratoři.  Koroljov sice útrapy věznění přežil, ale od té doby měl problémy se srdcem.

 

 

Zvětšit obrázek
Sergej P. Koroljov (12. 1. 1907 - 14. 1. 1966) a Jurij A. Gagarin (9.3.1934 - 27.3.1968)

 

V roce 1946 byl Koroljov rehabilitován a jmenován hlavním konstruktérem institutu, kde se vyvíjely a vyráběly sovětské balistické a kosmické rakety. Koroljov je mimo jiné konstruktérem první mezikontinentální rakety R-7, která byla vypuštěna 3. srpna 1957 (byla schopna donést atomovou bombu až do USA). Její modifikovaná verze však sloužila v kosmonautice pro dopravu družic na oběžnou dráhu.

 

 

 

Pod Koroljovým vedením se uskutečnilo vypuštění první umělé družice Země Sputnik I (4. října 1957), let prvního kosmonauta Jurije Gagarina (12. března 1961) a plánoval se let člověka na Měsíc.

 

 

Tým kosmonautů s Koroljovem v Hvězdném městečku v roce 1961. Horní řada zleva: Popovič, Něljubov, Titov, Bikovskij. Dolní řada zleva: Nikolajev, Gagarin, Koroljov, Karpov

 

Koroljov zemřel v Moskvě 2 dny po svých 59. narozeninách na komplikace při operaci (14. ledna 1966). Ale teprve po jeho smrti se svět dozvěděl jeho jméno a poprvé jsme mohli vidět jeho portrét. Do té doby jej všichni znali jen pod jménem „Hlavní konstruktér“ (občas Sověti používali pseudonym prof. K. Sergejev). Sovětská vláda dokonce ani neodpověděla na dopis z Výboru pro udělování Nobelovy ceny, aby zachovala jeho utajení.

 

Jeho nečekaná smrt znamenala velkou ránu a komplikace pro sovětskou kosmonautiku, protože ho nikdo nedokázal plnohodnotně nahradit.

Datum: 12.01.2007 17:41
Tisk článku

Související články:

Akademik Vilém Laufberger - výzkum regulací     Autor: Igor Tureček (01.06.2007)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace