Pravým viníkem požárů v Řecku je les  
Za letošní ničivé požáry v Řecku zdaleka nemohou jen žháři a vedro. Může za ně především špatná ochrana přírody.

 

 

Zvětšit obrázek
Zalesňování se nevyplácí. Ohně na dohled od Atén

Letošní požáry v Řecku byly apokalyptické. Spáleniště ještě doutnají a úřady honí žháře. Intenzita a ničivá síla požárů v evropském Středomoří rok od roku narůstají. Zároveň je ale povrchní hledat viníky jen mezi teroristy, spekulanty s pozemky či staříky vypalujícími trávu. Problém je totiž mnohem hlubší.

 


Ve středomořském klimatu s charakteristicky drsnými letními vedry, jsou požáry stejně normální jako u nás letní bouřky. Tamní příroda s ohněm počítá. Typický středomořský strom, třeba borovice pinie, má silnou kůru, která chrání citlivé lýko, a jehličí plné snadno vznětlivých silic. Když se přes takový strom přežene běžný požár, ožehne ho, aniž by mu výrazněji ublížil. Neměl by to však být požár příliš silný. Aby nezesílil, nesmí cestou narazit na příliš mnoho hořlavého materiálu. Jinými slovy, nesmí vypuknout v hustém lese.

 

Současné požáry jsou tak silné proto, že v Řecku a dalších středomořských zemích roste nadbytek snadno hořlavých lesů. Zní to jistě kacířsky, vždyť generace Evropanů vyrůstaly ve víře, že Řecko či Itálii v pradávnu pokrývaly husté hvozdy, které až obyvatelé antických měst vykáceli na stavbu svých flotil. Tento názor pochází dokonce už od Platóna, který ve své pozdním dialogu Kritias zmiňuje stráně kdysi se zelenající hustými lesy, za Platónova života však dávající jen pastvu včelám. Jenže ve skutečnosti tou dobou lidé na území současného Řecka už nejméně 7000 let provozovali zemědělství – a Platón sám žádné husté lesy okolo Atén nezažil. Středomořská krajina se v jeho době nijak nelišila od středomořské krajiny, řekněme, kolem roku 1950.

 


V dialogu Kritias najdeme představu hustě zalesněného Středomoří hned vedle popisu Atlantidy, o jejíž bájnosti mnozí lidé nepochybují. Zakořenila však bohužel tak pevně, takže až úplně moderní archeobotanika pracně zjišťuje, že ani bez lidí ve Středomoří žádné husté lesy severského typu nebyly.

 

Zvětšit obrázek
Letošní řecké léto pohledem satelitů.


Ve středomořském rostlinstvu je spousta druhů s trny a pichlavými listy, evidentně vyzbrojených proti pravidelnému spásání. Takové adaptace by se těžko vyvinuly za posledních pár tisíciletí, musí být mnohem starší. Paleontologie navíc mluví jasně. V časech, kdy Evropu sužovala zatím poslední doba ledová, žili ve Středomoří kromě současné evropské fauny (jež sem uprchla před zaledněním) i třeba sloni a hroši. Ti by si se souvislým lesem hravě poradili. Nejvíce otrněných rostlin najdeme na ostrovech, například na Krétě, kde v poledové době žili malí sloni, ale největší šelmou zde byl jezevec. Krétu proto bezpochyby pokrývaly lesy v menší míře než dnes.

 


Za důkaz zalesnění Středomoří odborníci dlouho podkládali značné množství borových a dubových pylů v jezerních sedimentech. Jenže jak každý na jaře vidí a jak potvrzují i molekulární studie, pyl stromů doletí daleko a stromy také produkují mnohem víc pylu než keře a byliny. Také argument spojující odlesnění se stavbou lodí byl dávno zpochybněn. Z písemných záznamů víme, že aténská flotila závisela na dovozu dřeva zdaleka – hlavně z makedonských hor. Zato antické tavírny stříbra vystačily plných 500 let s palivem z místních zdrojů. Dřevěné uhlí však nepocházelo z vysokého lesa, ale z často mýcených křovin.
Dřeviny ve Středomoří pochopitelně vždy rostly, s výjimkou vysokých hor však spíše řídce – buď jako nízké trnité křoví, nebo jako osamělé stromy. Úplně stejně je to na afrických savanách. Jakmile člověk vyhubil velké býložravce, ihned je nahradil stády koz, ovcí a skotu.
Stromy v savaně rostou daleko od sebe, býložravci se starají, aby se mezi nimi nehromadil hořlavý materiál. Hoří zde pravidelně, ale oheň se příliš nešíří a je spíše prospěšný, neboť spálí suchou vegetaci a uvolní místo pro novou zeleň. Bylinná vegetace je po takových požárech kupodivu druhově bohatší, než byla před nimi, a většina drobných živočichů dokáže ohně docela dobře přečkat v podzemních úkrytech.

 


Současnou tragédii Středomoří způsobuje útlum pastevectví, jež zdejší krajinu utvářelo po dlouhá tisíciletí. Řídké křoviny se mění v souvislý les, vysoké stromy se objevují v místech, kde od poslední doby ledové nikdy nerostly. Souvisí to s ekonomickým růstem. Pro občany společností, jejichž bohatství roste, přestává být pastva ovcí a koz atraktivním způsobem obživy.

 


 

Zvětšit obrázek
Bojovat s lesními požáry není hračka. Prevence se sekyrou by byla snazší.

Situaci přitom dramaticky zhoršují naivní ekologická opatření, především zalesňování a zákazy pastvy v lesích. Obojí se děje s velkorysou podporou vlád i Evropské unie. Člověk tak na jih Evropy přenáší recepty ze severnějších oblastí kontinentu, které ve Středomoří nefungují. Výsadba lesů jen chystá potravu pro nejbližší požár. Užitek je veskrze iluzorní, neboť většina dřeva stejně dříve či později shoří. Totéž platí pro takzvanou protierozní funkci: les sice může zadržovat půdu o něco účinněji než bezlesí, jakmile ale shoří, karta se dramaticky obrátí. Požární ochrana nefunguje, neboť tlumí jen ony lehké a rychlé ohně, čímž akumuluje palivo pro nekontrolovatelné gigantické požáry v budoucnu.

 


Škodí i lokální legislativa, která za les označuje území se stromy, ale už nikoli třeba spáleniště. Pokud je v takto definovaném lese zakázáno pást, vesničany svrbí zápalky v kapse. Zalesňováním velmi trpí i místní unikátní flóra a fauna – ve Středomoří najdeme tisíce druhů rostlin a živočichů, které nikde jinde nežijí, ovšem prakticky nikdy v lesích, ale na pastvinách a na křovinatých stráních.

 


Na současných požárech je tragické, že řádí v obydlených oblastech, kde se neobejdou bez obětí na lidských životech. V okolí měst neměl les nikdy v historii šanci. Jenže právě zde jako první zaniklo tradiční pastevectví a proběhly první výsadby v rámci různých zkrášlovacích programů. Lesní porosty okolo Atén či Olympie mají přibližně 80 let – ideální věk pro pořádný požár.

 


Vinu nese i změna kultury bydlení, ovlivněná telenovelami a skandinávskými designéry. Dědečkové dnešních Řeků, Italů či Španělů by dům ve vzrostlém borovém lese pokládali za nebezpečné šílenství. Dnes tam chce bydlet každý. Někteří odborníci sice varovali, že takzvané zelené pásy okolo Atén či Soluně představují tikající časované bomby, nikdo jim ale nevěnoval pozornost.

 


 

Zvětšit obrázek
Platon. Romantický snílek, kterému uvěřila ochrana jihoevropské přírody

Podobné problémy donedávna trápily obyvatele jižní Kalifornie, oblasti, která se Středomoří velmi podobá klimatem, rostlinstvem i frekvencí požárů. Kaliforňané ovšem časem pochopili, že bájení o dávných hustých hvozdech je vlastně ohrožuje na životě a že drobné sezónní požáry je dobré nechat vyřádit. Stavět v lese vám tam nikdo nezakáže, ale blízkost stromů se znatelně projeví na ceně pojistek. Dotace na zalesňování zde neexistují, příslušné agentury naopak chrání křovinatou savanu s příslušnou flórou a faunou.

 


Řecko, Itálie, Španělsko či chorvatská Dalmácie nebyly nikdy za posledních 5000 let tak zalesněné jako dnes. Protože úpadek pastevectví i zalesňovací bláznovství jsou relativně mladé, je jih Evropy posetý hustými lesy mladšími než ty kolem Olympie či Atén. Požáry kolem Atén jsou jenom předkrm.

 


Jak z toho ven? Relativně snadno. Středomořské země by musely přestat napodobovat lesnickou politiku svých severnějších sousedů a poučit se ze své minulosti. Měly by rázně proředit umělé lesní výsadby - aby se z lesů stala savana, velkoryse podporovat tradiční pastevectví a vůbec si začít vážit té drsné, skalnaté krajiny, jež byla svědkem zrodu evropské civilizace. I kvůli ní sem ostatně každý rok putují miliony návštěvníků – kdyby chtěli vidět plantáže borovic, pojedou do Skandinávie nebo do jižních Čech. Platónovi není radno věřit.

Pramen: Respekt 2007(37): 56-57.
Převzato a redakčně upraveno s laskavým svolením Respektu.

 

Autoři pracují v Entomologickém ústavu AV ČR a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské University


 

 

 

Datum: 17.09.2007 18:17
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.

Diskuze:

původní lesy nehoří tak snadno

:-),2007-10-30 00:50:45

někteří přišli na to, že původní duby nehoří tak snadno jako borovice. Zdravím je :-) Ano, požáry, třeba ne korunové, ale přízemní zde vždy byly, lesy byly řidší, než ve střední Evropě. Ale záleželo hlavně na druhovém složení - a tomu čistě borové lesy neodpovídají.
O tom, že se Středomoří odlesňovalo a šíří se zde polopouště a pouště, je bez diskuze. Ze starých popisů a map. Z toho, že tam, kde před 200 lety žili lvi, je dnes v Maroku a Alžíru poušť.
A nakonec - po změně letopočtů byly např na řekách v malé Asii pozorovány nárůsty sedimentů. Dokonce takové, že se měnily přístavy, vodní cesty, atd. Souvisí to s řeckým intenzivním osídlení, velkých městech a intenzivním odlesňování. Něco podobného můžeme pozorovat na Moravě po 11tém století, kdy řečiště řeky Moravy, v době Velké Moravy odtokově stabilní, začalo trpět velkými průtoky a usazováním sedimentů , tzv. povodňových hlín. Důvodem je odlesnění výše položených oblastí.

Odpovědět

Tam nejde jen o les jako takový

:-),2007-10-30 00:40:22

ale i o jeho druhové složení. Právě borovice (nebo eukalypty) mají vysoké procento suchého opadu a jsou na přízemní každoroční ohně adaptovány.
Spousta původních dřevin,jako dub korkový ,ale i olivovník a další, také.
Je pravda, že požáry se konají díky vysokému podílu surového hořlavého opadu. Ten se pomalu rozkládá - díky přehoustlosti lesů, díky tomu, že se nehrabe a nepoužívá jako stelivo, a taky díky nepůvodnímu druhovému složení - opad listnáčů přece jen hoří hůře a lépe se rozkládá, než jehličnanů. Ted druhové složení ! :-)
Ano, velká zvířata likvidovala vegetaci. Ale vymřela. Mezi tím a intenzivním zemědělstvím v Řecku (natož v celém Mediterránu) je časová prodleva. Jako původní vegetaci proto musíme brát tu, jež se zde vyvinula potom, po jejich vyhynutí. Co se týče Řecka, jeho obyvatelé nebyli původně mořeplavci. Proto museli nejdřív vystačit s domácími existujícími zdroji. Víme, že krajina byla zalesněnější. Obyvatelstva pořád přibývalo, počet dobytka se zvětšoval. Přesto ze starých map a popisů několik století nazpět , popisu lesů víme, že se výměra lesa (i když ten byl parkového, nebo savanovitého rázu) neustále zmenšovala. V severní Africe, Blízkém východě i Evropě, všude. A tento původní les byl tvořem původními duby a ostatními dřevinami. NEJEDNALO SE o trnité neprostupné houští typu machcie, šibljak atd... To jsou už "lesy" druhotné. A to jediné autorům vytýkám.
Zbytky původního lesa můžeme vidět v rezervacích, třeba na ostrovech v Chorvatsku. Pohled na spontánní šibljak, nebo vysazené borové porosty, je odlišný.

Odpovědět

Další škody způsobené tzv. stromy

Mirda,2007-09-23 11:56:36

Vynikájící postřeh. Stromy se nám, potvory, přemnožily úplně všude. A to se ještě autor článku nezmínil o jejich další velmi negativní vlastnosti: ze stromů totiž padají na zaparkovaná auta nejrůznější sajrajty, sedí na nich ptáci, jejichž trus může způsobit nenávratné škody na s láskou opečovávaném laku. A jako by toho nebylo dost, v zahradních restauracích z nich zas padají do piva brouci!!!

Odpovědět


Jak lampa

Maaartin,2008-03-12 01:06:34

Ty jses ale ... jak lampa.

(Aby to nevypadalo ze mam lesy nerad nebo ze nadavam bezduvodne: Lesy mam rad, ale autor ma nejpis pravdu; rozhodne na rozdil od tebe seriozne argumentuje).

Odpovědět

Pravým viníkem požárů v Řecku

lihoska,2007-09-21 14:56:23

není les,jak nám to bylo podáno a naservírováno v médiích.Zamyslel se někdo nad tím,že by to mohl být politický záměr některých velmocí.Vždyť přece není možné,aby oheň najednou vzplál na 120 místech.Jen bláhový uvěří této pohádce.

Odpovědět

macchie je také les

Marie,2007-09-21 10:25:09

Výborný článek, ale na ostrově Thasos borové lesy vyhořely v roce 1985. Protože je to turistická destinace, kozy a ovce tam nikdo nepase. Na starých spáleništích dnes roste hustý porost cca 2 m vysokých dubů cesmínolistých a čehosi co vypadá jako přírodní ostnatý drát. Postavit si v tom barák by mohl akorát fakír, ale když uvážíte, že dubové dřevo má mnohem nižší výhřevnost a mnohem vyšší zápalnou teplotu než borovice, dá se předpokládat, že to asi moc hořet nebude. Určitě ne tak moc jako borovice.

Odpovědět

suhlas

Peca,2007-09-19 10:19:32

Pěknej článek, souhlasím s prvním komentářem. Tzv. ekologie je dneska padlá na palici.

Odpovědět


Rozlisovat nutno!

melkor,2007-09-21 21:34:14

Ekolog - vedec
Ekologista - sasek ve sluzbach Greenpiss a podobnych

Odpovědět

Perfektní článek...

Al,2007-09-18 12:59:41

Myslím, že tohle je vynikající ukázka současné vědy v oblasti ekologie. Racionální věda, která má racionální výstupy - a jak odlišné, od všech těch výmyslů/ mýtů/ hloupostí nedouků, aktivistů, amatérů a naivků, co tzv. "mají rádi přírodu"!!!

Myslím, že rozdíl je vidět při srovnání např. Sardinie (kouzelná středomořská vegetace plná různých rostlin a květů) a Istrie (pustina složená z borovicového lesa).

Odpovědět

Odlesnění

J,2007-09-18 10:21:59

Souhlasím že za vznikem požárů může stát vysazování nevhodných typů stromů a zcela určitě se na něm podílí bránění malým požárům, kdy se pak nahromadí seschlá hmota a dojde k požáru o to většímu.

Nezdá se mě ale že by ve středomoří byle všude původní savana a k odlesnění nedošlo. Třeba na Korsice mě přišlo zřetelný že v méně přístupných oblastech na jihu byly borovicové lesy, zatím co na severu jen křovinaté porosty.

Odpovědět


Ale o tom ten článek přece taky mluví!

Al,2007-09-18 12:52:47

V přirozených podmínkách zde byla fauna býložravců (ostrovní sloni, králíci, atd.). Po příchodu člověka to bylo rychle snědeno - ale následně nahrazeno pastevectvím. Tedy: žádná změna.
VELKÁ změna nastala (snad poprve od doby ledové) až dnes: kozy dnes nikdo nepase, naopak se vysazují lesy (s dotacemi EU) atd.

Už to chápete?

Odpovědět


Re

J,2007-09-18 15:36:32

Chápu to docela dobře. Já jen říkám, že to, že v některých oblastech středomoří odpovídá rozložení lesů přístupnosti oblasti (zalesněné méně přístupné oblasti) se mě zdá svědčit spíš pro postupné odlesňování.

Odpovědět

zaujimavy clanok

Alexander Ac,2007-09-17 21:36:42

Az by som si skoro myslel, ze pokial sa v stredomori nezdvihli priemerne rocne teploty a nepoklesli priemerne zrazky v dosledku "globalneho oteplovania", tak ze CO2 na narastajucej tendencii poziarov nema ziadny vplyv :-)

Inak velmi dobry clanok...

Odpovědět


CO2

Bikkhu,2007-09-18 11:10:36

CO2 požáry tlumí, dává se do sněhových hasících přístrojů...
... nevím jak vy, ale já jsem nikdy neslyšel že by v Řecku někdy léto propršelo, podle Vás měl problémy s oteplováním i Platón.
A postřeh ze života: Do letošního roku byly v Bangladéši každý rok monzunové záplavy které zabily xx lidí. A to od té doby co se zvedly Himaláje. Ale letos poprvé nebyly monzunové deště. Letos psaly noviny o tom, že OTEPLOVÁNÍ zabilo 80 lidí. Tolik k oteplovací histerii na které se tak rád podílíte.

Odpovědět

druhové zloženie lesov

Martin,2007-09-17 19:06:12

"Tamní příroda s ohněm počítá. Typický středomořský strom, třeba borovice pinie, má silnou kůru, která chrání citlivé lýko, a jehličí plné snadno vznětlivých silic. Když se přes takový strom přežene běžný požár, ožehne ho, aniž by mu výrazněji ublížil. Neměl by to však být požár příliš silný."

Toto platí aj pre kanárske borovice - tie sú schopné zregenerovať aj z pňa po vyrezaní, naša borovica niečo také nedokáže. Rád by som videl, ako sa príroda na Kanároch spamätáva po tohtoročných letných požiaroch.

Na druhej strane sa treba spýtať, aká je horľavosť napríklad dubového lesa s prevládajúcim dubom cezmínovým alebo korkovým.
Je totiž celkom možné, že horľavé borovice s rovnými kmeňmi vhodnými ako technické stavebné drevo boli uprednostňované pred menej horľavými, ale pomaly rastúcimi dubmi s tvrdým, ťažšie opracovateľným drevom.

Odpovědět


duby vs borovice

sona,2007-09-18 10:47:19

Klasickou ukázkou, že borovice, byť lépe hoří, je odolnější k ohni než dub, je oblast New Jersey na východě USA. Klimaxovým společenstvem by tam měly být doubravy, ale protože tam velmi často hoří (přirozeně - blesky), je tam les tvořen borovicí banksovkou. Je to proto, že borovice plodí dřív a má létací semena, takže se dostanou i na rozsáhlé paseky, banksovka má navíc další přizpůsobení požárům. Duby plodí později, žaludy místě požáru se upečou a pak trvá podstatně déle, než je tam nějaké ptactvo roznosí. Tak to funguje tam. Možná jinde se vyvinulo jiné přizpůsobení, příroda je úžasná.

Odpovědět


...

Martin,2007-09-18 19:04:46

Banksovka sa tam drží aj vďaka tomu, že vytvára mozaiku porastov rôzneho veku. Keď starý porast s množstvom suchého dreva zhorí, semená priletia z plochy s mladšími stromami, ktorú požiar nepoškodil, lebo na nej bolo menej suchého dreva. Z toho vychádza manažment ochrany krajiny, malé požiare tam začali tolerovať. Pokiaľ ide o tamojšie duby, asi nebudú prispôsobené požiarom, na rozdiel od druhov zo stredomorskej klímy. Rád by som napríklad vedel, načo je korkovému dubu taká hrubá nehorľavá borka, ak nie na ochranu proti požiarom.
Je možné, že keby v Stredomorí boli normálne lesy z málo horľavých drevín, krajina by zadržala viac vody, to by zasa znamenalo viac zrážok a menšie riziko požiarov (pozitívna spätná väzba), celkovo by tamojšia krajina možno bola odolnejšia voči požiarom.

Odpovědět

Já si to myslím taky

Honza,2007-09-17 19:03:35

"Hoří zde pravidelně, ale oheň se příliš nešíří a je spíše prospěšný, neboť spálí suchou vegetaci uvolní místo pro novou zeleň."
Z toho je třeba vzít si příklad, třeba formou občasného vypalování trávy. Dělalo se to vždycky a je to jen ku prospěchu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace