GMO  
Kompletní přepis vystoupení Jaroslava Petra v Českém rozhlasu Leonardo a zvukový záznam pořadu.



Dobrý den, vážení posluchači

 
Zvukový záznam vystoupení:

DOWNLOAD

STREAM

Na vlnách Českého rozhlasu Leonardo vás vítá Jaroslav Petr - reprodukční biolog z Výzkumného ústavu živočišné výroby a České zemědělské university. Pro dnešní pořad Vstupte! jsem vybral žhavé téma, které lze shrnout do tří písmen – GMO. Na exkursi za geneticky modifikovanými organismy se s vámi vydám tak trochu oklikou přes své rodné Polabí.

Když se posadíte na některý z tamějších nevysokých kopců, otevře se vám výhled daleko do kraje. V dálce se zvedá modravá hradba Krkonoš, v rovině před námi se ve větru vlní pole s obilím a chvílemi se stříbřitě zaleskne. Ostře žluté lány s řepkou připomínají kompozici abstraktního malíře. Pod nohama vám spadá až k břehům klikatého potoka strmá stráň ševelící kavylem, tu a tam se tyčí ztepilá bělozářka liliovitá. Kousek odtud prozrazují rozpadlé valy z kamení, že tu takhle lidé stávali a hleděli do kraje už  před pěti tisíci lety.
Od dob pravěkých zemědělců se nezměnila jen ta stráň s kavyly. Vše ostatní prošlo neuvěřitelnou metamorfózou. Zemědělci vykáceli lesy, rozorali stepi, po generace seli a sklízeli. Mnohé druhy rostlin a živočichů to nevydržely a nenávratně zmizely. Jiné se naopak rozmohly a prosperují. Dramatickou proměnou prošlo i těch několik druhů rostlin a zvířat, jež člověk domestikoval. Moderní odrůdy kukuřice jsou vzhledem i vlastnostmi na hony vzdálené svému planému mexickému předkovi teosintě. Liší se od sebe asi jako žebřiňák od luxusní limuzíny.


První zemědělci čistě empiricky vybírali k dalšímu pěstování ty rostliny, které jim více vyhovovaly, a tak postupně vytvářeli z planých rostlin kulturní plodiny. Teprve moravský mnich Johan Gregor Mendel odhalil základní zákonitosti dědičnosti a šlechtění přešlo od pokusů a omylů na vědeckou bázi. V roce 1953 objevili Francis Crick a James Watson strukturu kyseliny deoxyribonukleové jako základní molekuly dědičnosti. Šlechtitelům se otevřely další možnosti. Dnes umíme zasahovat do dědičné informace rostlin zcela cíleně a využíváme toho k tak zvaným genetickým modifikacím. Je to další v dlouhé řadě kroků, jež vedou od pravěkého člověka  k dnešním zemědělcům.
Naši předci si nikdy neřekli, že právě teď došli na nejzazší mez a že ze snah o další vylepšení rostlin a zvířat dobrovolně sleví. Zavedli do Evropy řadu novinek, například pěstování amerického bramboru, a změnili tak dějiny lidstva.

Moderní zemědělství vládne prostředky, jaké jihoameričtí šlechtitelé kukuřice nebo maloasijští tvůrci pšenice neznali. Přesto nejsou rostliny, jejichž dědičnou informaci změnili cíleným zásahem genoví inženýři, ničím jiným než logickým pokračováním snah našich dávných předků. Stále častěji však slýcháme hlasy požadující jejich plošný zákaz. Ta mají opodstatnění jen v případě, že se zaváděním geneticky modifikovaných rostlin vstupujeme na tenký led, kde sebemenší chybný krok hrozí škodami na zdraví lidí i zvířat, závažnými nevratnými změnami životního prostředí nebo hospodářskými kolapsy. Hrozí nám něco z toho?


 

II.
V dnešním Vstupte! si vyprávíme o genetických modifikacích. Co to vlastně je?  Suchá definice říká, že jde o cílený zásah do dědičné informace vybraného organismu – bakterie, rostliny, živočicha.
Vědci vystupují v roli jakýchsi genových krejčích. Izolují vybraný gen, upraví jej a opět jej vrátí do živých organismů. Ty tím získávají nové vlastnosti. V konečném důsledku se postup neliší od klasického šlechtění. Takto získané organismy jsou vybaveny novou dědičnou vlohou a jsou pro zemědělce výhodnější. Přesto nemůžeme některé do očí bijící rozdíly mezi tradičními šlechtitelskými postupy a metodami genového inženýrství opominout.
Genový inženýr ví, jakou použil genetickou surovinu, jak ji v laboratoři „přistřihl“ či „popošil“. Jeho dílo není výsledkem slepé náhody, ale přesného záměru. Na druhé straně se zdá zásah genového inženýra mnohem razantnější, než metody „mírného pokroku v mezích zákona“, jež se opírají o tradiční výběr nejvhodnějších  rostlin. Genový inženýr může prolamovat i zdánlivě nepřekročitelné hranice. Nic mu nebraní v tom, aby vzal gen z bakterie a propašoval jej do rostliny. Takovou mesalianci by příroda jistě nestrpěla. A nebo snad ano?
Pro odpověď si zajdeme do přírody. Možná už jste viděli rostliny znetvořené velkými boulemi. Pohled do nitra rostlinného nádoru odhalí bakterie s vědeckým názvem Agrobacterium tumefaciens.  Není to náhoda. Právě tato bakterie nutí rostlinné buňky k bujení. Uchyluje se k triku hodnému nejlepších genových inženýrů. Po napadení rostliny bakterie vnese do hostitelových buněk část své dědičné informace.  Ta obsahuje geny pro hormony, jež nutí buňky rostliny  ke zběsilému množení. Zároveň vnáší bakterie do rostlinných buněk i geny pro syntézu tzv. opinů, jež slouží bakterii jako potrava. Agrobacterium tumefaciens tedy provádí to, co nám připadalo zcela nepřirozené - přenáší geny z jednoho organismu na jiný. Její činnost můžeme bez velké nadsázky označit za přírodní genetickou modifikaci.
Genoví inženýři se inspirují přírodou. Bakterii seberou některé geny a místo nich podstrčí geny, které by rádi viděli v dědičné informaci rostlin. Bakterie působí jako „trojský kůň“. Napadne laboratorně pěstované rostlinné buňky a jejich dědičnou informaci upraví tak, jak si přeje člověk. Buňky, u kterých bakteriální trojský kůň splnil svůj úkol, biologové izolují, namnoží a následně z nich vypěstují celou rostlinu. Ta nese podvržené geny ve všech svých buňkám a vládne novými, pro člověka výhodnými vlastnostmi.

Představa, že přenosem genů do rostlin pácháme něco, co tu nikdy nebylo, je mylná. Celá příroda funguje jako jedna velká genová burza, kde se mění, půjčuje i krade. Ze směnného genového obchodu nemá výjimku ani člověk. Bezmála 10% naší dědičné informace jsme získali od virů, kteří nakazili naše dávné předky a vnesli svou dědičnou informaci do lidské DNA. A tak když vnášíme geny do bakterií, rostlin nebo živočichů, není to zpupná zvůle. Spíše jen půjčka za oplátku.

 


III.
Před písničkou jsme si vysvětlili, jak se geneticky modifikované rostliny získávají. Teď si řekneme, k čemu jsou dobré. Pšenice, sója, řepka nebo brambor jsou zhýčkané primadony. Vyžadují od zemědělce neustálou péči - hnojení, závlahu, odstraňování plevelů a ničení škůdců. Genoví inženýři se rozhodli postavit „nesamostatné“ plodiny alespoň zčásti na vlastní nohy. Některé rostliny důkladně obrnili proti útokům hmyzu. Použili k tomu gen, podle kterého vyrábí bakterie Bacillus thuringiensis toxickou bílkovinu. Repertoár těchto bílkovin je široký a na rozdíl od insekticidních postřiků působí jednotlivé bakteriální toxiny jen na úzce vymezenou skupinu hmyzu. Otráví se jím například housenky motýlů, ale neškodí broukům nebo včelám. Kukuřicí vybavenou tímto genem můžeme bez problémů krmit dobytek. Její zrno lze použít k výrobě potravin. 

Zásadní rozdíl mezi geneticky upravenou a neupravenou kukuřicí je patrný ve chvíli, kdy se na kukuřičné pole zatoulá oplodněná samička motýla zavíječe kukuřičného a naklade tam vajíčka. Housenky se po vylíhnutí rychle zavrtají do kukuřičného stonku, kde jsou jako v bunkru chráněny před všemi postřiky. Rostliny napadené housenkami polehnou a jsou pro sklizeň ztraceny.  Navíc je napadají plísně produkující smrtelně jedovaté mykotoxiny. S těmi není žádná legrace. Jsou s to vyvolat nádorové bujení.
Geneticky modifikovaná kukuřice škůdci odolá. Housenka pozře s jejími buňkami i bílkovinu vyrobenou podle podstrčeného genu a otráví se. Geneticky modifikovaná kukuřice je chráněná před zavíječem a nebezpečné plísně nemají šanci. Zemědělec ji nemusí stříkat insekticidy a na poli přežívá pestré hmyzí společenstvo, jež v porostu obyčejné kukuřice zdecimuje sprcha jedů.

Geneticky modifikované rostliny usnadňují i boj s plevely. Na ty často platí jen těžká chemie. Herbicidy bývají cíleny na určitou skupinu plevelů a tak není výjimkou, když se pole stříká opakovaně různými herbicidy. Je to drahé a ničí to životní prostředí. Existují sice jednoduché a k životnímu prostředí šetrné herbicidy, ale po jejich použití by z pole zmizela i pěstovaná  plodina. Kudy ze začarovaného herbicidového kruhu ven? 
Genoví inženýři vybavili vybrané  zemědělské plodiny genem pro odolnost k herbicidu. Nemuseli pro něj chodit daleko. Ve své dědičné informaci jej mají například půdní bakterie, kterých se v každé hrsti půdy z pole nachází bezpočet. Plodině vybavené tímto genem vybraný herbicid neškodí. Plevele gen postrádají a po postřiku hynou.
Hospodyňku, která jde nakupovat, nezajímá, jestli obílí použité na pečení chleba pěstoval zemědělec snáze či obtížněji. Pokud jí geneticky modifikované rostliny nenabídnou nějakou hmatatelnou výhodu, nemá důvod sáhnout v samoobsluze po potravinách, které z nich byly vyrobeny. Co tedy nabízejí geneticky modifikované rostliny široké veřejnosti?
Jednou z možností jsou kvalitnější potraviny. Vědci mohou vybavit rostlinu geny, které zajistí produkci potřebných vitamínů nebo v ní zvýší obsah minerálních prvků. Obyvatelům rozvinutého světa  to celkem oprávněně připadá zbytečné, protože si mohou dopřát  pestrý jídelníček odpovídající zásadám zdravé výživy. Jinak je tomu však u obyvatel  rozvojových zemí trpících hladem a podvýživou. Pro ně představují geneticky modifikované plodiny obrovskou šanci  - šanci na zdraví a na přežití.

 

 

IV.
V pořadu Vstupte! věnovanému genetickým modifikacím pokračujeme otázkou, zda můžeme geneticky modifikované rostliny jíst. Nejsou jedovaté? Popravdě řečeno, jedům se při jídle nevyhneme. I obyčejné brambory obsahují toxický alkaloid solanin a ten připravil o život tisíce lidí. V geneticky modifikovaných rostlinách najdeme stejné jedy jako v ostatních příslušnících jejich druhu. Také množstvím jedů se nijak neliší. Na to můžeme dát ruku do ohně.

Nestala se však geneticky modifikovaná rostlina přeci jen jedovatější? O tom se přesvědčíme při testech, kterými geneticky modifikované rostliny ze zákona procházejí. Nejprve se prověřuje gen určený k propašování do rostliny. Když se ukáže, že se ani vzdáleně nepodobá  genu pro některý ze známých toxinů, přikročíme k prověrce bílkoviny, kterou si rostlina podle podvrženého genu vyrobí. Ta se zkouší na buňkách i laboratorních živočiších. Testy musí vyloučit i možnost, že zásah do DNA spustí produkci toxinu podle vlastních genů rostliny. Proto se testuje celá geneticky modifikovaná rostlina. V krmivu ji konzumují nejrůznější živočichové – od hmyzu, přes ryby a ptáky až po savce. Zdraví zvířat je opět pečlivě sledováno. Když ani při těchto experimentech nedojdou zvířata žádné újmy, může se rostlina pěstovat.

A co alergie? Nemůže genetická modifikace změnit rostlinu tak, že u konzumentů vyvolá alergickou reakci. Opět platí, že geneticky modifikované rostliny nejsou o nic lepší ale ani o nic horší než ostatní rostliny. Flóra je bohatým zdrojem alergenů. Lidé alergičtí na pyly by mohli vyprávět. Bohatými zdroji alergenů jsou i běžné potraviny, např. burské oříšky nebo plody aktinidie čínské známé jako kiwi. Bezpečnost geneticky modifikovaných rostlin z alergologického hlediska prověřuje opět velmi důkladná baterie testů.
Celý systém testování geneticky modifikovaných rostlin je zdlouhavý. Trvá i deset let a je velmi drahý.  Ve své podstatě je absurdní. Testy nejsou motivovány faktem, že je uváděna na trh nová odrůda, ale skutečností, že při šlechtění této odrůdy  přišly ke slovu metody genového inženýrství. Pokud vznikne nová odrůda tzv. klasickými metodami šlechtění, nikdo ji srovnatelným zkouškám nepodrobí. Přitom i při klasických metodách šlechtění může docházet k velmi významným změnám v dědičné informaci. Podstatu genetických změn vyvolaných  klasickým šlechtěním navíc halí tajemství. Známe jen výsledek, nikoli jeho příčiny. Platí parafráze orwellovského hesla. Před zákony chránícími naše zdraví jsou si všechny zemědělské plodiny rovny. Ovšem ty, které vznikly bez přispění genového inženýrství, jsou si rovnější.

Závěr je jednoznačný. Geneticky modifikované rostliny a potravin, které jsou z nich vyrobené, můžou konzumovat jak lidé tak i zvířata. Jsou přinejmenším stejně bezpečné  jako rostliny vyšlechtěné bez přispění  metod  genového inženýrství.

 


V.
V pořadu Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo pokračuje exkurze světem genetických modifikací. Položme si otázku, zda se přenášený gen zastaví v geneticky upravené kukuřici.  Nepřestoupí třeba do dědičné informace stračeny, která dostala siláž z téhle kukuřice do žlabu? Nemůže se cizí gen zabudovat do dědičné informace bakterií obývajících kravský bachor? Nemůže se jím nakazit člověk?  A co by nám takový zatoulaný gen mohl způsobit?
Dědičnou informaci cizích tvorů konzumujeme dnes a denně. Kdybychom naši potravu zbavili veškeré vody, našli bychom v každé tuně dokonale vysušené hmoty 50 až 200 gramů DNA. Pokud  bychom použili potravinu vyrobenou výhradně z geneticky modifikované rostliny, našli bychom v této hromádce DNA asi půl miliontiny gramu DNA tvořené genem použitým ke genetické modifikaci. Kdybychom chtěli ohrozit život dospělého člověka jedním z nejsilnějších jedů -  konotoxinem mořských plžů homolic - museli bychom mu přímo do žíly píchnout pětsetkrát vyšší dávku.

Ale pohrajme si s představou, že DNA je mnohonásobně škodlivější než konotoxin, protože na rozdíl od jedu nese informaci.  Ani pak není důvod k obavám.Naše žaludky si s DNA poradí. Drtivá většina dědičné informace je už při vstupu do střeva rozložená na jednotlivá písmena genetického kódu. Hledat v této změti jakoukoli informaci je stejně bláhové, jako pátrat po souvislém textu v polévce s „písmenkovou“ zavářku. 
Ale připusťme, že se nějaká dědičná informace z potravy přeci jen zachránila a putuje dále naším trávicím traktem. Je to jen kapka v moři ve srovnání se záplavou DNA pocházející z našich mikroskopických „podnájemníků“. Ve střevu hostíme asi 500 druhů bakterií, jejichž celkový počet se pohybuje v milionech miliard. Současně s nimi hostíme i astronomické počty zhruba 1 200 druhů virů a neznámé spektrum dalších organismů, jako jsou prvoci nebo houby. Naše útroby jsou zoologickou zahradou jejíž „chovanci“ se množí i umírají – a přitom uvolňují dědičná informace. Nic z toho nám nevadí.

Ale připusťme, že gen použitý ke genetické modifikaci je zcela unikátní. Mohly by si tento gen osvojit buňky našeho těla? Cizí DNA by zachytily bílé krvinky. Ty jsou na likvidaci cizí DNA dobře zařízeny, protože „šrotují“ DNA bakterií, kterými se nakazíme. Ale i kdyby jim gen z geneticky modifikované rostliny náhodou nechutnal, nehrozí nám žádné nebezpečí. Gen by se  musel zabudovat do dědičné informace lidské buňky. Navíc tak, aby neztratil nic ze svých schopností. To je krajně nepravděpodobné. Protože však neštěstí nechodí po horách ale po lidech, připusťme, že k tomu dojde. V některé buňce našeho těla usídlí cizí gen a začne tu pracovat. Vyrobil by bílkovinu, jakou si podle něj vyráběla geneticky modifikovaná rostlina. Mohla by nám tahle bílkovina ublížit? Je to krajně nepravděpodobné. Naše tělo by produkovalo jen zcela mizivé množství bílkoviny. Ta navíc při prověřování geneticky modifikované rostliny prošla důkladnými testy a my můžeme dát ruku do ohně za to, že je lidem i zvířatům neškodná.

Poněkud hrozivěji vypadá možnost, že by se gen z geneticky modifikované rostliny dostal do dědičné informace bakterií, jež hostíme ve svých útrobách. Největší obavy vyvolává skutečnost, že jsme některým geneticky modifikovaným rostlinám podstrčili i geny pro odolnost vůči antibiotikům. Mohla by lidská střevní bakterie tuto vlastnost získat a vyvinout se v choroboplodný zárodek, na nějž nezabírají léky? Teoreticky ano. Je to však krajně nepravděpodobné. Nejvyšší šanci na přenos genu do bakterie lze vyjádřit číslem, které má za desetinnou čárkou nejprve 12 nul a teprve pak jedničku. Šance, že bakterie získá odolnost k antibiotiku spontánní změnou vlastní DNA je přinejmenším tisíckrát vyšší. Bakterie vzdorující antibiotikům představují vážný problém. Jejich nejčastějším zdrojem jsou lidé a zvířata léčení antibiotiky. Geneticky modifikované rostliny jsou z tohoto hlediska neškodné.

 


VI.
Na Českém rozhlasu Leonardo v pořadu Vstupte! si teď položíme otázku, jaké  představují geneticky modifikované rostliny riziko pro životní prostředí.
Pyl z geneticky modifikovaných plodin může opylit planě rostoucí zástupce vlastního druhu nebo i druhy blízce příbuzné. Na ně se s dědičnou informací pylového zrna přenese i vlastnost dodaná plodině genetickou modifikací. Mohl by se na plevel přenést z geneticky modifikovaných rostlin třeba gen pro odolnost vůči herbicidům?
Vznik nezdolných plevelů není žádná novinka a zdaleka se netýká jen pěstování geneticky modifikovaných zemědělských plodin. Kdekoli může vzklíčit rostlina, které náhodná změna dědičné informace zajišťuje odolnost k některému herbicidu. Rostlina ji využije jen v případě, že se s tímto postřikem setká, protože pak na rozdíl od jiných příslušníků vlastního druhu přežije. Vznik odolných plevelů proto nehrozí jen v okolí polí s geneticky modifikovanými plodinami. Je aktuální všude, kde přicházejí ke slovu herbicidy. Třeba na železničních náspech,  které železničáři udržují „čisté“ herbicidními postřiky.

Ani přenos genů z pole do přírody není výsadou geneticky modifikovaných rostlin. Tradiční plodiny se kříží s planě rostoucími rostlinami po dlouhá desetiletí a přenášejí na ně nejrůznější vlastnosti. Přenos genů z obyčejných zemědělských plodin už přispěl k vymizení některých planě rostoucích druhů – například tajwanské plané rýže nebo švýcarské plané vojtěšky. 
Samostatnou kapitolu představují změny, které postihnou při pěstování geneticky modifikované plodiny společenstva organismů na poli. Výzkumy z posledních let ukazují, že rozhodující není to, jestli je na poli pěstována geneticky modifikovaná nebo klasická plodina. Mnohem větší vliv má farmář -  tedy to, jak často a jakým způsobem do porostu na poli zasahuje. I proto docházejí vědci k velmi rozdílným výsledkům. Například jedna studie prokázala, že při pěstování geneticky modifikované cukrové řepy mizí z pole další rostlinné druhy. Na pole pak zalétá méně motýlů i včel, protože tu nenacházejí dostatek květů s nektarem. Také ptáci takové pole nemají dvakrát v oblibě, protože tu nacházejí méně semen. Jiná studie sledovala pole téže geneticky modifikované cukrové řepy na polích obhospodařovaných v jiném režimu a došla k závěru, že více postižena jsou pole s klasickou cukrovkou.

Důležitý je i pomyslný metr, který pro hodnocení ekologických vlivů použijeme. Sledováním bezprostředních dopadů na poli můžeme dojít ke zcela jiným výsledkům, než když vezmeme do úvahy širší souvislosti – například množství skleníkových plynů, jež se při různých typech hospodaření uvolní do ovzduší. Pole s geneticky modifikovanou cukrovkou se při komplexním pohledu jeví jako výrazně šetrnější k životnímu prostředí než pole s řepou vyšlechtěnou klasicky.
Geneticky modifikované plodiny nejsou samy o sobě ani dobré ani špatné. Záleží jen na nás, jak s nimi zacházíme. Těžce poškodit životní prostředí bohužel umíme i při pěstování klasicky vyšlechtěných zemědělských plodin.

 


VII.
Na Českém rozhlasu Leonardo se chýlí ke konci páteční Vstupte! A tak je načase provést závěrečné shrnutí naší diskuse o geneticky modifikovaných rostlinách. Pěstují se na stále větších plochách. Prosazují se stále více v rozvojových zemích. V řadě zemí už vlastně ani nikoho nezajímá, jestli sklizené sójové boby nebo kukuřičné zrno pochází z klasických odrůd nebo z odrůd vzniklých s přispěním genetické modifikace. Za desetiletí jejich využívání s nimi neměli jediný problém. Naopak. Jejich přínos je neoddiskutovatelný. Když začali například obyvatelé čínského venkova pěstovat geneticky modifikovanou sóju, jež nepotřebuje postřiky proti škůdcům, byli v následujících letech zdravější než rolníci z oblastí, kde se sója stále ještě chrání toxickými postřiky.

Volání „Prokažte nejprve, že geneticky modifikované rostliny nemohou nikdy škodit!“ zní na první pohled racionálně. Ale skrývá v sobě velký háček. Důkaz neexistence je pro vědu velmi tvrdý oříšek. Tisková konference s rožmberskou bílou paní by byla nesporným důkazem existence této pohádkové bytosti. To, že se to zatím nikomu nepovedlo, nám ale z ryze vědeckého hlediska neskýtá stoprocentní záruku, že je bílá paní pouhým výplodem lidské fantazie.

Podobným nejistotám čelíme dnes a denně. Když postavíme novou budovu v souladu se všemi platnými normami, obvykle se nebojíme do ní vstoupit, i když nikdo na sto procent nedokázal, že se její strop nezřítí. Špetka nejistoty se stále vznáší ve vzduchu.
Proč jsme právě ke geneticky modifikovaným rostlinám najednou tak přísní? V naší přirozenosti je klást na pomyslné misky vah „pro“ a „proti“. Zisk, který nám připadá dost významný,  nás smíří i s velkým rizikem. Pohodlí cesty automobilem tak považujeme za dostatečnou kompenzaci rizika, že se staneme jednou z obětí dopravní nehody. Geneticky modifikované rostliny obyvatelům ekonomický rozvinutých zemí v současné době žádné velké výhody nepřinášejí. Potraviny, které se z nich vyrábějí, nejsou ani levnější, ani chutnější ani zdravější. Ve srovnání s nulovým ziskem nám připadá i nicotné riziko nepřijatelné. Jinak je tomu u obyvatel zemí třetího světa. Volba rolníka, který buď zaseje odolnou geneticky modifikovanou plodinu a sklidí dost, aby nakrmil svou rodinu, a nebo zaseje tradiční odrůdu a bude se dívat, jak rodina umírá hlady, je celkem jednoznačná.
Geneticky modifikované rostliny mohou přinášet prospěch všem. Lze je využít k čištění půd kontaminovaných toxickými látkami. Mohou produkovat nové léky. A bát se jich nemusíme. Už dnes je nálepka „vyrobeno z geneticky modifikovaných organismů“ synonymem nejvyšší kvality. Geneticky modifikované plodiny procházejí tak důkladnými testy, jaké neabsolvuje žádná jiná rostlina vstupující do služeb člověka. S tím se s vámi za všechny, kdo dnešní Vstupte připravili, loučí Jaroslav Petr.  


Audio záznam vystoupení ke stažení:


DOWNLOAD

STREAM

 

Autor: Redakce
Datum: 10.11.2007 04:42
Tisk článku

Botanicum - Broomová Jenny
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 404 Kč
Botanicum
Broomová Jenny
Související články:

Šetřit vodou se dá i úpravou průduchů rostlinám     Autor: Josef Pazdera (26.06.2019)
Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti     Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)
A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně     Autor: Josef Pazdera (24.01.2019)
GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)
Fotorespirační mutanti aneb zkratka ve fotosyntéze = 40 % výnosu k dobru     Autor: Josef Pazdera (07.01.2019)



Diskuze:

Proc nechcete slyset nazory Zephira

Freon,2008-02-14 17:22:47

Byla jednou jedna doba, kdy vedci vynalezli zcela neskodny plyn. Ve 40.letech se zacal ve velkem pouzivat v prumyslu atd. Na zacatku 80let vykoukla ozonova dira. Jake prekvapeni..a jakou snahu dalo se z toho prekvapeni vzpamatovat. A byla take jednou jedna doba, kdy vynalezli neskodne DDT a praskova letadla ho pak ve velkem roznasela. Bohuzel to nejsou pohadky, jak vsichni zucastneni vi a nechteji si priznat. Neni na case se poucit a priznat si, ze potrebujeme princip predbezne opatrnosti?

Odpovědět


No proc asi

Maaartin,2008-03-11 20:36:32

Protoze vzdy beznadejne zasfini (jiny slovo pro to opravdu pouzit nelze) kazdou diskuzi. A kdyby mel aspon obcas pravdu.... aspon obcas.

Odpovědět

Bohouš

JosefŽ,2007-11-22 18:44:16

Zajímavé články lze nalézt po zadání v Google-Fenolické látky v potravinách(je jich hodně a mají velmi zajímavé účinky i proti rakovině).

Odpovědět

Proti pleveli

Raff,2007-11-21 11:59:04

Zvláštním a život velmi znepříjemňujícím plevelem je plevel v diskuzi. Konkrétně ZEPHYR. Nejde jen o jeho stále se opakující demagogie, ale také o stále se opakující jejich vyvracení.
K odplevelení dávám redakci následující návrh:
Zavést plevelnou diskuzní stránku, kam by byly automaticky směrovány diskuzní příspěvky ZEPHYR. Ti, kdo by chtěli jeho blbosti vyvracet, by automaticky diskutovali na této stránce. Normální diskutující a opravdoví zájemci o problém by nebyli rušeni a nervováni plevelem a při tom by se nejednalo o žádnou cenzuru, protože plevelné příspěvky by byly žádně zveřejněny každý by měl možnost se snimi seznámit a reagovat na ně

Odpovědět

Evidence that Links GM Foods to Allergic Responses

ZEPHIR,2007-11-19 01:28:38

Evidence that Links GM Foods to Allergic Responses

http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=7277

Odpovědět


No, ještě lepší je navštívit homepage :-))))))))

ruger,2007-11-19 11:00:15

http://www.globalresearch.ca/

Odpovědět


Díky Zephyre! Je to lepší než návštěva multikina,

ruger,2007-11-19 11:10:34

moc dobře se bavím :-))
například-
-Venezuela: Reform battle continues as Chavez ally splits
-A Financial System under Siege
- Venezuela: The struggle for a united socialist party
........

Odpovědět

Prodejny zdravé výživy?

Bohouš,2007-11-18 10:10:02

Stejně bych rád viděl,kdo z diskutérů je obchází velkým obloukem ne z důvodů vysokých cen,ale ze zásady.A raději kupuje pečlivě chemicky mnohonásobně ošetřené plodiny,případně si je sám chemicky vypěstuje pro své dětičky.Ono vlastně těch škodlivin máme nepřeberné množství,na které každý jinak reagujeme(takže stejně nebudu vědět,z čeho jsem tu rakovinu dostal).

Odpovědět


Právě proto, že konzumujeme velký množství..

ZEPHIR,2007-11-19 01:27:18

..různejch sajrajtů bychom neměli tuhle situaci zhoršovat tím, že je přestaneme značit. To bychom jen postupovali stejným směrem, který tuto situaci vyvolal.

Odpovědět


jarda petr,2007-11-21 05:53:55

Biopotraviny ze zásady nekupuji. Obávám se například mykotoxinů (některé biopotraviny byly staženy, protože měly nad normu mykotoxinů)ale i fenolických látek, které tvoří rosltiny po napadení škůdci a které mají karcinogenní účinky. Také se obávám těžkých kovů v biopotravinách, protože ekologický zemědělec smí neomezeně používat např. modrou skalici. Pokud si mohu vybrat mezi olejem z konvenční olejniny a olejem z GM soji, volím ten "geneticky modifikovaný". Škoda, že těch potravin z GM plodin je v naší obchodní síti tak zoufale málo. Jsou to ty nejprověřenější potraviny, jaké lze na trhu najít.

Odpovědět


Jarda Petr

Bohouš,2007-11-21 16:11:00

Škodlivinám v potravinách i mimo ně se nevyhneme,v půdě máme vše možné(spady,pole u frekventovaných silnic,různá rezidua z postřiků,hnojiv,pohonných hmot a olejů na polích,shnilé siláže-se dříve vyvážely na pole,včetně silážních šťáv atd).Výroba potravinových olejů z GM a konvenčních rostlin je stejná?Plísním v potravinách se nevyhneme,mohou být dobře vyrobeny,ale skladování dělá své-nejen doma.Měď se usazuje v játrech-hlavně při nadměrném požívání alkoholu.Dost starých lidí dnes žijících se živilo značně nezdravě,patřím mezi ně.Nepiji pivo,tvrdé alkoholy málo,v jídle si nevybírám,ani se nepřejídám,mastné živočišné pokrmy nezamítám.Tlak 125/85 mám od vojny.Grilování,smažení na levných olejích,topínkovače,friťáky,nevhodné nádoby pro vaření,dříve tolik diskutované mikrovlnky aj.Těžké kovy v amalgámech,spreje,praní,léky,garáže uvnitř domů,desinfekční,čistící a krášlící prostředky mohou ovlivnit naše zdraví.Měděné rozvody ohřáté vody,staré vodovody,staré molitanové matrace a spousta dalších látek nás může ovlivnit.

Odpovědět

Promiňte,připomínám,že:

JosefŽ,2007-11-15 21:09:33

Škodlivost,neutrálnost či prospěšnost potravin a čehokoliv-co používáme,dýcháme,v čem žijeme,pracujeme atd nelze přesně stanovit(ani testováním na zvířatech).Každý jsme jinak odolní,přizpůsobiví,žijeme rozdílným způsobem života od početí až po smrt.Zdejší konfrontační diskuze mi připadá trochu nadbytečná.Preventivní (nad)užívání chemie při ošetřování rostin je možná důležité,ale může hodně škodit.Alergií nebude ubývat,ale nebude snadné přesně stanovit příčinu z důvodu naší odlišné citlivost na alergeny.Stovky se může z nepochopitelných důvodů dožít aktivní kuřák a neabstinent.Dědičné zdravotní potíže nebo náchylnost k chorobám se mohou zdědit přes několik generací.Známe dobře choroby svých praprapředků,po kterých jsme mohli zdědit náchylnost k neduhům ztrpčujícím náš život?Zda nám GM plodiny pomohou nebo uškodí-poznáte za desetiletí a můžete pyšně prohlašovat:Vidíte,přece jsem měl(a) pravdu JÁ!

Odpovědět


Chápu Váš přístup, je moudrý, pokud chybí

Ruger,2007-11-16 11:50:27

informace. Nicméně v mnohých bodech svého příspěvku vycházíte právě z premisy "nevíme jak a proč to funguje právě takto".
Studium patologických mechanismů , netoliko v oblasti imunologie učinilo za posledních necelých třicet let naprosto neuvěřitelnou, fascinující a nepopsatelnou explozi v poznání konkrétních , jemných nuancí imunitních procesů, a to až na úrovní nitrobuněčných mechanismů a mechanismů spouštění genové exprese. Je to fantastické - to, že během necelé jedné generace došlo k tomu, že se medicína dostala z pozice slepce tápajícího ve tmách k prozření umožnilo tichou , ale naprosto neuvěřitelnou revoluci v diagnostice i terapii. Dnes nejsou výjimkou v klinické praxi používané léky, které ovlivňují zcela konkrétní jemný mechanismus zánětlivé kaskády . Tedy primárně modifikují průběh choroby, nikoliv pouze (jako dříve) , kdy léky zmenšovaly pouze tíži příznaků. Mnohé choroby, které byly nemilosrdným zabijákem -například astma se podařilo ovlivnit natolik, že umrtí jsou na ně ve srovnání s minulostí výjimečná a například u dětských pacientů skutečně raritní (Zde často zjistíte, že nebyl dodržován léčebný režim).
Kouzelné je, že nové léky jsou bvyvýjeny imunitnímu systému "na klíč". Zároveň se díky masivnímu pokroku v diagnostických metodách a masivnímu nasazení výpočetní techniky v do praxe aplikované podobě stále rozšiřuje diagnostické spektrum, často velmi detailnbího charakteru a metody, které dříve vlastnilo pouze několik top pracovišť na zeměkouli jsou pro průmyslový svět dostupné plošně. Můžete tedy mapovat takřka všechno na co si vzpomenete . Nic samozřejmě není dokonalé, nicméně co se týče konkrétních alergenů , či potenciálních alergenů je zde realita skutečně dobře a exaktně popsatelná.
Stejně lze dnes dobře zmapovat imunitní mechanismy netoliko ve výzkumu , ale u konkrétního (!) pacienta.
A u látek , které budete konkrétně sledovat můžete takřka s určitostí říci, že nebudou zasahovat do života Vašich potomků. Na mnohé výsledky prostě nemusíte čekat, "Až příroda ukáže".
Hloubka poznání nese jiné problémy -
- ekonomickou zátěž
- zásahy nejrůznějších institucí do "Quality of Life" jedince (zaměstnavatel, pojišťovny, etc. mohou vyžadovat nejrůznější data o vašich dispozicích k té či oné chorobě etc.)
- přemrštěná snaha o ochranu jedince před škodlivými vlivy konkrétní látky, léku, fyzikálního jevu vede dnes ke stavu, že se například mnohé léky nedostanou do výroby. Nikoliv pro svojí nebezpečnost, ale prostě a pouze pro nenávratnost vložených investic. Smutným příkladem mohou být léky pro pediatrii, ve které , pokud výrobce nevymyslí "Block Buster" se prakticky neuvádí nové léky na trh. Je to tragikomické , zvlášť vzhledem ke skutečnosti , že pokud bychom retrospektivně vyžadovali testy bezpečnosti napříklalad na léky uvedené na trh před 20 lety, 90 % z nich by neprošlo. Podobná situace je samozřejmě na trhu s potravinami . Je racionální sledovat bezpečnost, ale nesmyslné činit iracionální závěry na základě "litanií" , bez tvrdé řeči čísel.
Prostě stojí za to sledovat REÁLNÉ nebezpečí a "Benefit Cost" implementace konkrétní technologie do běžného života.
-budete - li mít lék X, který významně sníží úmrtnost na konkrétní chorobu a zachráníte-li jeho rozšířením statisíce lidí, je možnost úmrtí jednotlivých jedinců ve sledované kohortě kalkulovaným rizikem a je přijatelná. Je to logické? Jistě ano, ale praxe je odlišná. Media a zelení fanatikové jednotlivý případ rozmáznou a je sklizeno.
Stejné je to s trhem potravin, jednak potravinové alergie činí procentuální zlomky všech alergií a navíc, pokud byste chtěl populaci skutečně chránit - uděla byste pro ní nejlépe, pokud byste zakázal například pro naše etnikum konzumaci všeho exotického - to by se pulty sakra vyčistily..
Na druhou stranu, regulátor by místo přijímání populistických opatření před GMO, a jinými papírovými čerty měl mít odvahu regulovat trh ve smyslu ostřejších regulí na směsné výrobky - viz níže zmíněné krémy na promaštění prsu u kojících matek....
Je to samozřejmě těžké a problém není odborný , ale politický - i nejnižší příjmové kategorie vyžadují "luxus", který dřív příslušel střední a vyšší třídě. Vše musí být levné...

Odpovědět

Ještě jednou vyzkouším "močení na husu"

Ruger,2007-11-15 01:56:01

Drahá superstruno, skutečně mne z Tebe bolí ruce, ale nebojím se ani "přímé akce" zelených fanatiků.
Takže

A.
York Laboratory, ve kterých tebou zmíněný Prof. Graham je spolumajitelem a ředitelem se zabývá komerční výrobou setů na diagnostiku nejrůznějších látek.(1) Domněnka o navýšení alergií vyslovená při tiskovce se neopírá o studii , ale o předběžná data nevalidizovaná jednotnou metodikou sběru dat a samotný závěr je toliko hypotézou pana profesora. Díky předmětu podnikání , kterému se pan profesor věnuje může vzbuzovat otazníky kolem účelovosti jeho výzvy.(NAvíc jejich bezpochyby kvalitní testy jsou hodnoceny jako jedny z nejcitlivějších, což jak uvidíme dál nemusí být vždy právě ku prospěchu věci) Testování GMO by navíc znamenalo specifické imuno kity, dražší a jiné, než ty současné :-)))A to vše ve zdravotnickém systému, kde již dlouhou dobu odbornou zdatnost alergologa nahrazuje "userfriendly test-kit" :-))

B.
V minulosti byly zveřejněny studie nejlepší tuším v The Journal of Allergy and Clinical Immunology v roce 1995, která popisovala trojnásobný nárůst alergie na buráky, posléze byla kompletně rozcupována za chybějící laboratorní výsledky "Alergie" byly zjišťovány dotazníkem , subjektivně a kohorta byla malá .Dále celá řada autorů napadla v renomovaných časopisech anglická data - zjednodušeně řečeno pro přecitlivělost testů u těch "pacientů" jejichž test byl hraničně pozitivní ale bez jakýchkoliv klinických projevů,byly tedy zahrnutí mezi "alergické na buráky" za všechny jedna citace z (2), samotné shrnutí je natolik pikantní, že jej nechávám v původním znění nejvtipnější je bod I.(podobných prací je ale celá řada:-))
Summary points
I.)The incidence of severe food allergy reactions in children is small and not increasing
II.)The risk of death is very small
III.)Many effective and simple measures are available to reduce risk
Dál to snad nepotřebuje komentář...

C.
Nicméně k nárůstu v GB (alergie na buráky) dochází a proti jiným zemím s ekvivalentní spotřebou buráků a v některých skupinách je rozdíl tak velký, že nutně budí otazníky. Vzhledem k tomu, že i děti z těchto dobře komparovatelných skupin, které po porodu NEMĚLY pozitivní specifické imunoprotilátky na buráky (v pupečníkové krvi!)- nemohly být tedy imunizovány přestupem alergenu již v těle matky hypotetickým přestupem alergenu.ZA pár měsíců, ač přijímaly pouze mléko mateřské , nebo náhradní potravu byly alergizovány !!!!(práce popisuje pouze dg. na základě alergických projevů, nejčastěji atopický ekzém a následně IgE)
Záhada zavřeného pokoje , že? A vzhledem k tomu, že v jedné studii byla zvolena ke skupině anglické ekvivalentní kontrolní kohorta s naprosto stejnými mapovatelnými stravovacími návyky (ortodoxní židé, skvělý etalon z hlediska homogenity) MUsel být extrémní rozdíl (takřka desetinásobný) nějak vysvětlen! Jak se děti v Anglii imunizovaly? Nějak se do nich burák musel dostat...Odpověď je triviální - z mastí, kterými si prs ošetřovaly kojící matky , v Anglii velmi rozšířené levné krémy obsahující olej z buráků... prací na toto téma nalezneme v medline celou řadu, za všechny několik reprezentativních z posledních let(3,4,5,6,7,8,9,10:-))))

Kupodivu se drahá Srnko-Struno nedají nalézt žádné validní práce, ve kterých by renomovaní autoři, či výzkumné týmy zaujímali stejné stanovisko jako pan profesor - podnikatel Graham. Čim to asi bude? Asi je podmaziali ti hnusní kapitalisté..
To jsou věci! LITANISTO!



1. http://www.yorktest.com/html/about-us/?PHPSESSID=e6f150681590cff20eb963960803ec60

2.Are the dangers of childhood food allergy exaggerated? Allan Colver, professor of community child health BMJ 2006;333:494-496 (2 September), doi:10.1136/bmj.333.7566.494

3.Volume 348:977-985 March 13, 2003 Number 11
Factors Associated with the Development of Peanut Allergy in Childhood, Gideon Lack, and all, for the Avon Longitudinal Study of Parents and Children Study Team
4.Dixon, V., Habeeb, S., Lakshman, R. (2007). Did you know this medicine has peanut butter in it, doctor?. Arch. Dis. Child. 92: 654-654
5. Baral, V R, O'B Hourihane, J (2005). Food allergy in children. Postgrad. Med. J. 81: 693-701
Wang, J., Nowak-Wegrzyn, A. (2004).
6.Reactions of 2 Young Children With Milk Allergy After Cutaneous Exposure to Milk-Containing Cosmetic Products. Arch Pediatr Adolesc Med 158: 1089-1090
7. Origins of peanut allergy. Arch. Dis. Child. 88: 694-694 [Full Text]
8.Quint, J (2003). Allergic sensitisation to peanut may occur through inflamed skin. Thorax 58: 469-469
9.Skin Care Products a Risk Factor for Peanut Hypersensitivity. Journal Watch Dermatology 2003: 1-1 10. The Evolving Science of Peanut Allergy. JWatch Pediatrics 2003: 1-1

Odpovědět


Mno milá Strunko-Zephyre

ruger,2007-11-15 11:33:15

Níže jsi mne nařknul,cituji: "Jsi tak chytrej, až si blbej!", zda tomu tak je musí posoudit ostatní čtenáři. Nicméně mne to společně s Tvými příspěvky přivedlo milý Zephyre k myšlence, že jsi se pokušel otočit vlastní přístup , kdy "jsi tak blbej, že doufáš, že z toho budeš chytrej."

Obávám se však drahý litanisto, že máš pouze malou pravděpodobnost, že se tak skutečně stane.

Odpovědět

Drahý, nepříliš bystrý Zephyre! Add potravinové

ruger,2007-11-13 20:56:45

alergie, speciálně zaměřeno na alergii na buráky.Je až úžasné, že přes obrovskou šíři potravin, které lidé konzumují, většinu POTRAVINOVÝCH alergií má na svědomí relativně malý počet položek: mléko, vejce a burské oříšky u dětí , burské a jiné oříšky, ryby a korýši u dospělých Ve výskytu specifických potravinových alergií zjevně hrají roli i regionální dietní návyky a způsoby úpravy potravin. Spotřeba burských oříšků v Číně a ve Spojených Státech je prakticky stejná. V Číně, kde se alergie na ně téměř nevyskytuje, se burské oříšky jedí především vařené nebo smažené, zatímco Američané je jedí téměř výhradně pražené. (1, 2).
Obecně se ale intolerance k potravinám (včetně alergií) vyskytuje častěji u dětí než u dospělých. Ve zmíněném UK se odhaduje, že je tímto způsobem postiženo 5-8% dětí a 1-2% dospělých. Alergie na potraviny, což je forma intolerance, která vyvolává nepříznivou specifickou odpověď imunitního systému , se objevuje asi u 1-2% dětí a u méně než 1% (obvykle 0,2-0,5%) dospělých (3) V Evropské Unii je podle odhadu 3 až 7 miliónů lidí, kteří trpí alergiemi na potraviny. Subjektivně to laik vnímá jinak, dochází k matení pojmů – výše zmíněná číxsla jsou v přímém kontrastu s výsledky průzkumu v UK, kdy bylo zjištěno, že 20% lidí – tedy jeden z pěti – je přesvědčeno, že trpí intolerancí nebo alergií na nějakou potravinu či skupinu potravin (4).Je to výsledek úspěšného brainwashingu zelených fanatiků a senzacechtivých médií.
Hlavní problém nárůstu potravinových alergií obecně je fakt, že moderní svět nevaří z primárních surovin, ale kupuje velké množství polotovarů a hotových jídel, tento trend se stává dominantním v posledních 30 letech a stále akceleruje i v donedávna chudých regionech. Díky této změně v chování velkých populací v průmyslových státech musí čelit lidé s alergií na potraviny, a zvláště ti, kteří jsou citliví na složku hojně využívanou (jako např. sója a kravské mléko) situaci, že v mnoha případech není snadné začlenění této složky do hotového výrobku vůbec rozpoznat. Například sója je přidávána do širokého spektra potravin, jako jsou polévky, omáčky, chleba a pečivo, masné produkty (např. párky). Nakupování potravin je pak pro lidi s alergií na sóju nesmírně časově náročné, protože musí zkontrolovat složení mnoha výrobků.
Není to tedy zavinění GMO, ale změna spotřebitelských zvyklostí drahý Greenpeacaku! Naopak pro budoucnost nabízí genetické inženýrství použití „hypoalergenních potravin“ (5), jako výsledků úspěchů v oblasti GMO.
Navíc potravinové alergie korelují se stravovacími návyky i tehdy, nejsou –li nakupovány hotové potraviny, mají tedy souvislost s kulturními – kulinářskými návyky a potravinovými preferencemi nešťastníku! U dětí jsou příčinou 9 reakcí z 10 mléko, vejce, sója, burské a lískové ořechy a pšeničný lepek. V mnoha případech reakce na tyto potraviny odezní s přibývajícím věkem. Většina alergických reakcí dospělých je způsobena citlivostí na ryby, měkkýše a burské a lískové ořechy. V různých zemích je zastoupení výskytu alergií na danou potravinu různé, což odpovídá již zmíněné odlišnosti skladby potravy v různých regionech -tady rozdílným jídelníčkem. Například alergie na rýži a sóju jsou mnohem běžnější ve východní Asii, kde patří k základním složkám potravy, než v Evropě. A naopak, v zemích, kde je vysoká spotřeba ryb (např. v Dánsku), se častěji vyskytují alergie na ryby a měkkýše (6)
Ale už na tebe skutečně kašlu, stručná rešerše je určena hlavně přemýšlejícímu čtenáři, což Ti Superstruno nejspíš nehrozí..




1. Sicherer SH, Munoz-Furlong A, Sampson HA. Prevalence of peanut and tree nut allergy in the United States determined by means of a random digit dial telephone survey: a 5 year follow-up study .J Allergy Clin Immunol 2003;112:1203/7.

2 .Skolnick HS, et al. The natural history of peanut allergy. J. Allergy Clin. Immunol. 2001;107:367–374. [PubMed]

3. Buttriss J (Ed) (2001) Adverse Reactions to Food. Report of a British Nutrition Foundation Task Force. Oxford: Blackwell Science.
4. Young E, Stoneham MD, Petruckevitch A, Barton J & Rona R (1994) A population study of food intolerance. Lancet 343, 1127-30.
5. EAACI Newsletter Food allergy. Food for thought, 2004; 4: 12–15.

6. Hughes DA & Mills C (2001) Food allergy: A problem on the increase. Biologist 47, 201-204.

Odpovědět


Muzu potvrdit,

Jirka,2007-11-14 10:06:17

ze Finove jsou na neco alergicti prakticky vsichni (alespon podle jejich vyjadreni). Alespon jsem jeste za ta leta ve Finsku nepotkal Fina, ktery by na neco nebyl alergicky. Pripadam si jako exot, kdyz jsem se osypal jen jednou jako dite po nejakem pakistanskem antibiotiku.

Nezapominejte, ze alergie / intolerance na nejakou zakladni potravinu jeste pred sto lety mohl byt pro dite rozsudek smrti. Dite umrelo, aniz by se poradne vedelo, proc. To populaci od alergii (zblazneni imunitniho systemu) dost cistilo. Dneska alergii dokazeme nejen diagnostikovat, ale dovedeme do lidskeho organismu privadet spoustu novych alergenu z celeho sveta. A to se ani nezminuju o tom, jak asi na imunitni system pusobi nase uzkostliva hygiena.

Odpovědět


Ad sója...

Comodor W. Falkon,2007-11-15 14:25:54

Já bych jen podotknul tohle:

Jako malý jsem se takhle jednou prohnal skrz kukuřičné pole - a na půl dne jsem byl poněkud opuchlejší a téměř neschopen dechu...
...pak jsem léta bral Flonidan - přesto nějak nefungoval, měl jsem závažné dýchací potíže i tehdy, pokud jsem ráno místo 1 tablety vzal 2,3,4,5,6 tablet... Bez efektu...

Pak jsem nějak několikrát nebyl přítomen na rodiném nákupu, který se konal vždy jednou ročně při návštěvě Sušice v tamním krámku "se zrním", čímž jsem byl odříznut od většinou železné zásoby sojových desertů a dalších produktů ze sóji...takže mi došly až na podzim...
...krom toho jsem měl tehdy i problémy s přecitlivělostí zubů na sladké, takže se z mého jídelníčku vytratily i sojové tyčinky všeho druhu...
...a ačkoliv jsem si pak nestihl opatřit další Flonidan, na jaře byly moje reakce minimální...

Teď, po pár letech už vím, že pokud si hlídám jídelníček, a krom pečiva se mi v něm sója příliš nevyskytuje, je vše OK...

...ale tuhle po dešti jsem si dal Margot - myslel jsem si, že vzduch je bez alergenů tak je vše Ok...sednul jsem do auta a málem nedojel, protože jsem v půlce cesty už pomalu neviděl přes slzy a nateklé oči na silnici...

Odpovědět

Tady to Zephyre neokecáš, jako když stávkuješ před

Ruger,2007-11-13 19:36:02

Temelínem. Počet DIAGNOSTIKOVANÝCH pacientů s alergickými potížemi roste obecně v celé Evropě.(A desítky let nazpět před nějakým GMO :-)))))
Problém je v tom, hodnotit jaký skutečně růst je.
Dlouho neexistovala jednotná metodika, což je velký problém, protože zjištěné výsledky epidemiologických studií se pak mohou lišit o desítky procent z černé může být bílá a naopak. Dokonce i jednotná metodika (Jedná se takřka vždy o dotazníky s velkou mírou subjektivity, jak na straně pacienta, tak i lékaře data sbírajícího) vede k extrémním rozdílům v populaci i regionálně. Nicméně určitým přelomem ve zjišťování epidemiologických dat o astmatu a alergických příznacích v dětské populaci bylo zavedení metodiky ISAAC (International Study of Asthma and Allergy in Children). Tato velmi dobře standardizovaná dotazníková metodika je dnes využívána k celosvětovému mapování prevalence základních astmatických a alergických příznaků u dětí. Sleduje standardně dvě věkové skupiny školních dětí, 6-7 let a 13-14 let. Metodika ISAAC dává možnost dobrého srovnání zjištěných dat v různých zemích světa a stala se určitým standardem, s nímž jsou porovnávány jiné použité metodiky v pediatrických epidemiologických studiích. Rozsah studie dokumentuje, že v první fázi bylo vyšetřeno 463 801 dětí ve věku 13-14 let ve 155 centrech v 56 zemích.
Proč Ti to píšu LITANISTO? Prostě proto, že jednotná kritéra jsou velmi nedávného data. (Většina prvních výsledků hodnocení standardizovanou metodikou se objevila koncem tisíciletí)A co je obzvláště zajímavé je fakt, že tato data , sesbíraná v Anglii a Skotsku (1) potvrzují nejen významné zvýšení prevalence astmatických příznaků a astmatu, ale i nadále přetrvávající významný faktor NEDOSTATEČNÉ diagnostiky nemoci a následně i nedostatečné léčby.
A jsme u jádra pudla nešťastníku! Kouzlo je v tom, že počet alergických onemocnění obecně bezpochyby roste, ale nelze jednoznačně říci, zda je to jenom zhoršováním nemocnosti populace na danné onemocnění, nebo zda se jenom extrémně zlepšily metody sběru epidemiologických dat a vlastní diagnostiky (tj. oddiagnostikuješ i lidi, kteří by dříve byli "papírově" zdraví), případně zda jde o průnik obou faktorů a jaký podíl má na konečný výsledek která ze zmíněných složek.
Důležitým parametrem tíže alergických onemocnění je samozřejmě sledování úmrtnosti na astma, jako markantu výskytu nejgorší formy alergického onemocnění - to ale provází řada metodických úskalí. Přesné údaje jsou zřejmě k dispozici jen vzácně, neboť většina hodnocení vychází z oficiálních statistických dat založených na frekvenci kódů podle mezinárodní klasifikace nemocí, s velkou odchylkou v jednotlivých zemích. I po korekci posunu daného překódováním tabulek mezi MNK 9 a MKN 10 - tedy pokusu o sjednocení diagnostických kritérií nejsou data obecně asi zcela spolehlivá, neboť se mění citlivost lékařů vůči diagnóze a astma se nyní z diagnostikuje ČASTĚJI, než tomu bylo dříve. Na druhé straně je nadále astma mezi příčinami smrti zaměňováno za chronickou obstrukční plicní nemoc nebo za nemoci kardiovaskulární (2).
Vzhledem k vysoké a dosud rostoucí prevalenci lze celkovou situaci v úmrtnosti asi posuzovat jako příznivou, protože podle posledních údajů zůstává nadále relativně nízká a hodnoty jsou stabilní (3). Ukazují se ovšem velké rozdíly v úmrtnosti mezi jednotlivými oblastmi světa. V USA a v Kanadě dosahuje úmrtnost 5-34letých nejvýše 0,5/100 000 obyvatel, v Austrálii je 3 - 5x vyšší a na Novém Zélandu dosahují uváděné hodnoty až desetinásobku. V Japonsku je uváděna úmrtnost do r. 1970 asi 1/100 000, po r. 1975 se ale přibližuje USA a Kanadě. V SRN byly hodnoty od r. 1960-75 do 0,5/100 000, v období 1980-1986 stoupla úmrtnost téměř na 1/100 000, ale v posledních letech opět došlo k poklesu.


Literatura:
1.Kaur B, Anderson HR, Austin J et al. Prevalence of asthma symptoms, diagnosis, and treatment in 12-14 year old children across Great Britain (international study of asthma and allergies in childhood, ISAAC UK). Br. Med.J. 1998; 316: 118-124.

2. Guite HF, Burney PGJ. Accuracy of recording of deaths from asthma in the UK: The false negative rate Thorax 1996; 51: 924-928.

3. Sly RM, Odonnell R. Stabilization of asthma mortality. Ann Allergy Asthma Immunol. 1997; 78: 347-354.

Odpovědět


už vidím ten dotazník:D

Colombo,2007-11-13 21:13:15

Měl jste vy, nebo někdo vám blízký astmatický záchvat?
Ano x ne
Kolikrát?
[]
Zemřel jste vy, nebo někdo vám blízký na astmatický záchvat?
Ano x ne

Odpovědět


Hmm, nevím kam dokatem míříte, ale pokud Vás to

ruger,2007-11-13 22:26:35

zajímá, tak jsem se velkou část profesního života s pacienty nemocnými astmatem zabýval a shodou dokolností doma jednoho astmatika mám. Ale to nic nemění na relevanci napsaného. Nemixujte osobní utpení a pravdivost výpovědi. Astma je svinstvo, naštěstí je dnes možné často zabránit nejhoršímu (ve srovnání s minulostí), ale je nesmyslné do problematiky míchat emoce.

Odpovědět


OMLUVA COlombovi

ruger,2007-11-13 22:31:30

Omlouvám se Vám za příkrou reakci - na Zephyra jsem nepřečetl nadpis :-)). Nicméně Dotazník je v mezích možného udělaný velmi dobře. Problém je ale kdo jej vyplňuje - paradoxně čistota a validita byla dobrá v ČR, kde dotazníkovou akci měli pod palcem alergologové a pneumologové. V jiných zemích praktičtí lékaři, což někdy modifikovalo pravdivost výpovědí na úroveň edukovaného laika.
Ještě jednou se Vám omlouvám.

Odpovědět


Typickej příklad odporníka..

ZEPHIR,2007-11-14 12:35:53

..kterej je tak chytrej, až je blbej. Pokud by dispozice k alergii byly nešený od dětství, tak by v podstatě neexistovaly alergie, resp. ze všech by se staly atopie. Jenže my víme, že alergeny existujou a některý fungujou docela rychle a spolehlivě u většiny lidí - např. jed vosy. Pokud zavedení GMO soji v Anglii zvedlo počet alergií během jednoho roku o 50%, pak není třeba vysokýho IQ, aby se člověk dovtípil, že k takovejm alergenům může patřit i GMO soja. Litanie o úrovni alergologický péče sou taky zbytečný, protože opět nevysvětlujou, proč by se ta péče měla během jednoho roku tak výrazně změnit.

Jak vidíte, jednoduchou logikou jde v pár větách vyvrátit kilometrový cintáty, když se totiž netýkaj podstaty problému.

Odpovědět


Já tím nemířil vůbec nikam

Colombo,2007-11-14 15:34:58

jen že častokrát jsou dotazníky provedeny HODNĚ špatně. Nemluvím přímo o těchto dotaznících, ale o dotaznících celkově, co sem měl tu čest vyplňovat.

Zephir: ano, v naprosto izolované, 2x2 metry velké místnosti ti podáme sojovou pastu. Ty ji zblajzneš a po třech bo kolikati hodinách umřeš. Co to znamená? Si alergický na soju, že?

Odpovědět

Bože dej mi sílu !!!!! Zephyr mne přivede do hrobu

Ruger,2007-11-13 11:16:49

Zephyr superstruna opět prokázal pragnantní meznalost problematiky. Bůh buď milostiv ostatním čtenářům, zvláště vzhledem k času, kterým Zephyr při svém pracovním zatížení disponuje, a který může využít k prezentaci LITANIÍ.
Těžko hledat eufemismy...
Proboha, tak už si Superstruno přečti něco jiného něž bulletin Earth First!
Alergický proces je kontinuální záležitost - moderní alergologie ani nerozlišuje mikroskopické změny na úrovni hladké svaloviny nejjemnějších částí dolních dýchacích cest, alergickou rýmu a astma jako izolované položky, jedná se o specifický typ zánětu (tzv. chronický perzistující zánět)jehož různé stupně progrese se manifestují zmíněnými příznaky. Přičemž vyvolávací faktory jsou spouštěčem pro z drtivé většiny již DISPONOVANÉHO jedince.(viz. teorie níže, proč jsme alergici) Důležité je celý proces vnímat jako nepřetžitý a kontinuální - a tudíž jej i kontinuálně léčit a to i v bndobí, kdy je (povětšinou mrňavý) pacient subjektivně "zcela zdráv". je zde jasný korelát, prokázaný sofistikovanými multicentrickými studiemi , prospektivně designovanými na velkých kohortách.

Proč to píši? Protože tyto pěkné neoddiskutovatelné multicentry ukazují, že ač se může alergie projevit i ve vyšším, výjimečně i seniorském věku. Drtivá většina všech alergiků má "založeno" již od kojeneckého věku. Tedy z doby, kdy dítě přijímalo pouze mateřské mléko...
Důležité je pro takto disponovaného jedince s prokázaným alergickým terénem (specifické IgE vyš a diferenciální diagnostika), aby byl sledován a kontinuálně (Tj. furt Greenpeace kazateli!) léčen tzv. antihistaminiky novější generace, neboť ty modifikují a potlačují již zmíněný chronický perzistující zánět a tedy následně i rozvoj bronchiálního astmatu ve srovnání se skupinou neléčenou. Znovu pro zelené čtenáře zdůrazňují, že celý proces doutná u většiny pacientů již v kojeneckém věku ! (mimo laboratoře jsou hlavními rizikovými markanty alergie alespoň u jednoho rodiče v anamnéze, a (nebo) projev atopického ekzému v většinou v typických lokalizacích , a (nebo) projev alergické rýmy).
Další vývoj , kdy může být alergický projev vyvolán na světlo boží alergeny - ze všeho nejčastěji pyly travin, obilovin, dřevin, pak dlouho nic, a pak roztočem, spory plísní, bodnutím, zvířecími alergeny,pak burákem, sezamovým semínkem, kravským mlékem, whiskou, ovocem, mořskými plody, latexem,aspyrinem, ..(etc) jsou již jenom spouštěčem povětšinou existujícího stavu, je nutné se tedy před těmito spouštěči chránit, nicméně primární porucha zde již byla.

Píši to pouze proto, abych uvedl na pravou míru zcela pokřivený Zephyrových "teorií" , které naprosto nerespektují mechanismy vzniku alergií a to hlavně z klediska kauzality a zastoupení primárních vyvolávacích faktorů.

PS. ještě jedna poznámka typu "močím na husu, stejně se oklepe a bude kejhat dál".
Litanie jak Tady alergie dřív nebyly jsou skutečně směšné.. Kouzlo je v tom, že v minulosti medicína nic takového jako pojem "alergie" neznala, stejně jako neznala mnoho jiných neobjevených chorob. Ale i v historických textech nalezneme dokladované případy například "travičství" , ve kteřích pradávní autoři popsali bouřlivou alergickou reakci postiženého.

Stejně tak je velmi veselé argumentovat nekompatibilními systémy zdravotní péče v současnosti, speciálně Anglií. ta má naprosto raritní (A špatný) systém zdravotní péče, který bohužel nedisponuje patřičnou kapacitou alergologů, ty můžete v Anglii spočítat na prstech dvou rukou... Léčba alergických onemocnění zde spadá do sféry praktických lékařů, kožních lékařů a pneumologů. Problém je navíc v tom, že anglické zdravotnictví js ekutečně na špatné úrovni a pacienti s alergickými onemocněními jsou léčeni většinou pouze "nárazově" v době nejmarkantnějších příznaků onemocnění. což je přesný opak již zmíněného trendu kontinuální terapie alergika. Je to koneckonců patrné i na množství astmatiků v GB a stupni tíže, jakým stonají (ve srovnání s ostatním civilizivaným světem) Dobře to lze ilustrovat i na skladbě spotřebovaných léků (moderní trend je imunitní proces modelovat a modifikovat, nikoliv jenom potlačovat). V Anglii například dominují ve spotřebě tzv. Bronchodilatancia, tj. léky které astmatikovi rozšíří dýchací cesty - což ale nijak neřeší příčiny. Ale dobře to ilustruje péči, jaké je pacient vystaven - tj. řešení akutních problémů. Pacienti jsou zde pak samozřejmě těžší (což plátí pro alergiky v anglii obecně, nejenom pro astmatiky), frekvence znovuvzplanutí onemocnění je vyšší a reakce na nejrůznější alergeny jsou u takto suboptimálně léčených pacientů dramatičtější, než v systémech, kde je atopikovi věnován trvalý dozor a v případě prvních projevů alergie je dobře léčen.
Mimojiné, díky výše popsanému stavu nelze podle Anglie dost dobře komparovat a ji empidemiologii, rozvoj alergických onemocnění ani skladbu (podílem) používaných farmakologických intervencí..

Lékařům se omlouvám za často velmi zjednodušující prezentaci problematiky, ale je to dáno zkratkou a použitým formátem i příjemcem informace.
Děkuji, R

Odpovědět


upřesnění -

Ruger,2007-11-13 12:14:26

add. bronchodilatancia , nevyjádřil jsem se přesně - Bronchodilatancia jsou v Anglii používána více než jinde. Současné trendy jsou ve světě takové, aby pokud možno k rozvoji astmatu nedošlo, nebo aby bylo udržována na nízkém stupni tíže. Bronchodilatancia se v rozvinutých systémech používají pouze jako doplňková terapie k ostatním farmakům , které modulují imunitu (nemusí to být nutně pouze inhalační steroidy), přičemž moderním trendem je i zde podávat (například) příslušný kombinovaný inhalační kortikoid, nebo ústy podávaná specifická farmaka - typicky montekulast , či kombinaci obého -stále, denně bez ohledu na to zda se pacient cítí OK.

Prameny,ze kterých jsem mimo jiné vycházel u svých příspěvků na které si vzpomenu :-)) (důležité jsou prameny uvádějící trendy, další práce jsou spíš typickými zástupci zpracování tématu, nikoliv jediným zdrojem

ARIA -http://www.whiar.org/, ARIA (Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma)

GINA - http://www.ginasthma.com/

Von Mutis E. Rising trends in asthma and allergic disease, Clin Exp. Allergy 1998, 28:45-9

Elsevier - Efficacy and safety of montekulast in adults with asatma and allergic rhinitis. Resp.Med 2006;100:1952-59

Leynaert and all. Perennial rhinitis: and indepedent risk factor for asthma in nonatopic subject: results from the European Community Respiratory health Survey. J Allergy Clin Immunol 1999; 104:301-4

Price D,Zhang Q, Kocevar, Effect of a concomitant dg of allergic rhinitis on asthma- related health care use by adults Clin Exp Allergy 2005; 35:282-7

Odpovědět


upřesnění stavu farmakologických intervencí v léčb

Ruger,2007-11-13 13:06:34

a astmatu v GB. Situace není způsobena tím, že by angličtí lékaři byli takovými hlupáky, ale tím, že systém zdravotní péče neupřednostňuje aktivní vyhledáváni atopiků, alergiků a neposkytuje jim kontinuální péči. Pacienti jsou více méně ponechání osudu a většina se objevuje u lékaře při znovuvzplanutích onemocnění, či při zhoršení stavu - z toho vyplývá i vyšší podíl bronchodilatancií, které jsou samozřejmě pouze sysmptomatickým lékem, tj, lékem tlumícím příznaky.. Dále pak můžeme v GB pozorovat vyšší spotřebu léků, které by laik nazval "Tlustou Bertou", prostě proto, že pacient s alergickým onemocněním, nebo dokonce astmatem zde stoná hůře. Má to i ekonomické konsekvence- v dobře fungujícím systému prvozáchytu alergických nemocných nebude nikdy tak vysoká spotřeba (třebaže obecně roste) inhalačních farmak, jako právě v GB.

Odpovědět


Jak si tedy vysvětlujete,

ZEPHIR,2007-11-13 13:41:03

že počet alergií významně roste a to i v západních zemích, kde se vlastně kromě zavedení GMO potravin od roku 1998 ve stravovacích návycích ani životních zvyklostech nic tak zásadně nezměnilo?

Odpovědět


Jak si tedy vysvětlujete

ZEPHIR,2007-11-13 13:54:54

źe ve stejném roce, kdy se v GB povolil dovoz GMO sóji vzrostl počet alergiků na sóju o 50%? Je vám známo, že GMO soja nebyla povolena pro přímou konzumaci člověkem právě pro svý alergenní účinky? Zřejmě někdo usoudil, že když alergen projde kravou, bude po alergenu.

Odpovědět


Zephire,

karpinus,2007-11-13 17:51:04

dotaz "jak vysvětlíte, že počet alergií roste..." je totiž přesně tou otázkou, na kterou hledá celý svět odpověď a kdo ji nalezne, dostane nobelovku. Jenom pár zaslepených fanatiků jako Ty (Omlouvám se za tykání, ale fanatik neschopný poznat opravdové argumenty a volající po diskuzi mi nepřipadá dost vyzrálý na jakoukoliv úctu) dokázalo odpověď najít okamžitě, naprosto účelově. Už se těším, jak budeš příští rok "nobelově" slavný !! Bohužel ale nejsi schopný chápat to, co čteš. Článek, pod kterým je tato debata, mluví o tom, že alergie nevzniká náhle teď hned po jediném jídle, ale že ji máme v sobě od narození a je jen otázkou času, kdy ji tím pravým alergenem probereme. Takže pokud vzrostl počet projevů alergie na sóju v roce, kdy byla levná sója dovezena, zcela jistě právě tato sója NENÍ tím, co alergii ZPŮSOBILO ! Ta byla v těle pacientů již z dob, kdy GMO nebylo. Takže je jisté, že levná GMO sója se najednou dostala do mnoha potravin, kde dřív nebyla, i masné výrobky se začaly falšovat sójovou bílkovinou, takže dovoz levné sóji a následná nechtěná konzumace této sóji ve zcela jiných než makrobiotických potravinách způsobil u lidí, kteří sóju dosud nepotřebovali k životu VYVOLÁNÍ PROJEVU ALERGIE, ne alergii samotnou !!! Namísto laického, demagogického, fanaticky zaslepeného a zcela nepodloženého kritizování GMO se zamysli, co působí už téměř 100 let automobilismus, spalování ropných produktů a uhlí! Mí rodiče se narodili ve 30-tých letech, alergie neměli. Naše generace 60-70tých let již alergie znala, ale GMO ne.( Nebo jsi skutečně zázračný chytrák a dokážeš, že GMO sója tady byla již v roce 1960 ? S tvým cucáním argumentů z prstu zcela jistě.) A naše děti od 90tých let ji již mají skoro všechny. Tak kde se vzaly, když GMO nebylo ? Sundej si klapky z očí než ti úplně zatvrdne mozek ! Postupně 100 let tady chemickým a jiným sajrajtem z ovzduší a z plastů "měníme své tělesné vlastnosti" a naše děti to dostávaj koncentrovaně v genech, proto je tolik alergií! Pokud se to podaří, snad nás genové manipulace v budoucnu zase zachrání. Ty si raděj nakup galony ropy a uleť na Mars , ten je nedotčenej !

Odpovědět


Karpine,

Jirka,2007-11-14 09:56:05

ze ty chces za tu posledni vetu taky Nobelovku!

Odpovědět


Karpine,

Jirka,2007-11-14 09:57:30

Sorry, neni to posledni veta, ale treti od konce. (A doufam, ze jsem to ted spocital dobre.)

Odpovědět


Proboha, jen to ne !

karpinus,2007-11-14 12:25:13

To mi tak nějak ulítlo, jen jsem chtěl říct, že problémy začaly dřív, a doba plastová je víc na ráně než GMO. Ale jinak mě Tvoje poznámka příjemně pobavila, tak dík !

Odpovědět

add GMO po x-té... Potravinové alergie

Ruger,2007-11-12 21:57:42

Pouze úvodem - potravinové alergie tvoří mezi všemi ostatními alergiemi pouze zcela minoritní podíl (řádově v procentech..) Pravé potravinové alergie, jsou relativně málo frekventním onemocněním. Neplést s potravinovými intolerancemi!
Greenpeacovské LITANIE jsou tedy hlavně tendenční propagandou, hřešící jednak na obecnou "informovanost" laika o alergiích a tedy i možností malovat efektně čerty na zeď. Nejedná se samozřejmě o znalost problematiky, ale pouze a jenom o pokřivenou "znalost" klíčového slova.
Z hlediska vzniku alergií je nejfrekventnější potravinou burský oříšek (nerekombinovaný :-))) a pak snadná dostupnost potravin, které nejsou tradiční součástí jídelníčku - exotické potraviny, mořské plody etc..

Pouze malá poznámka, USA tradičně bez uzardění patří k velkým producentům GMO produktů, již dlouhé roky. Přes to se zde nepopisuje vyšší incidence alergických onemocnění - tj. – počet nově vzniklých případů nemoci ve sledované populaci za daný časový interval.

Odpovědět


Řeč není o alergiích...

ZEPHIR,2007-11-13 00:29:37

..na potraviny, ale o alergiích vyvolanej potravinama. To je rozdíl. Např. GMO soja vůbec nemusí vyvolávat alergii na sóju, proč taky.

Odpovědět


Blafy

mustafa ibrahim,2007-11-13 02:51:21

To jsou jen teoretické blafy, Zephire. Byl popsán případ alergie, kdy má člověk alergii nikoli na běžné proteiny sóji, ale třeba na Bt-toxin ze sóji rezistentní ke škůdcům nebo na enzym, který zajišťuje GM sóji rezistenci k herbicidu Roundup? Nebyl! Takže zase jen normálně kecáš. Prostě si svoje hypotézy jen tak cucáš z prstu, nemáš pro ně sebemenší důkaz a opruzuješ s nimi. Už jsi dočetl to review od Flachowskyho, co ti doporučil prof. Petr? Je tam také kapitola o alergiích na GM plodiny. Pusť se do čtení! Evidentně postrádáš základní informace.

Odpovědět


Byl popsán případ alergie

ZEPHIR,2007-11-13 09:32:21

Byl zdokumentován 50% nárůst alergií na sóju v roce 1998, kdy byla ve velký Británii povolen dovoz sóji. Co s tím naděláš, Mustafo?

Odpovědět


uveď zdroj, skunku

mustafa ibrahim,2007-11-13 09:56:33

Uveď zdroj, skunku! Ale ne nějakou internetovou srágoru, nýbrž solidní publikaci v solidním vědeckém časopise. Pak se budeme bavit!

Odpovědět


Klinickou studii čekat nemůžeš

ZEPHIR,2007-11-13 14:14:05

v případě nečekanýho výskytu alergií, to neni nic co by se dalo zopakovat. Dvakrát po sobě GMO soju do Velký británie zavést nelze.

A study by York Nutritional Laboratory, Europe's leading specialists on food sensitivity found health complaints caused by soya - the ingredient most associated with GM foods - have increased from 10 in 100 patients to 15 in 100 over the past year. Mr. Graham said researchers tested 4,500 people for allergic reactions to vegetables including soya.

John Graham, spokesman for the York laboratory, said: "We believe this raises serious new questions about the safety of GM foods because it is impossible to guarantee that the soya used in the tests was GM-free." It is the first time in 17 years of testing that soya has crept into the laboratory's top 10 foods to cause an allergic reaction in consumers.

Odpovědět


EPIDEMIOLOGICKÁ STUDIE!

mustafa ibrahim,2007-11-14 03:25:04

Ano, přesně to chci. Epidemiologickou studii, která by řekla: Sledovali jsme alergie na sóju od roku do roku u tolika a tolika lidí. A v tomto okamžiku dochází k signifikantnímu nárůstu. A pak diskuse, proč to tak může být. A to by mělo vyjít v peer-review vědeckém časopise. Jinak jsou to jen kecy. Mimochodem, laboratoř, která není s to zjistit, zda při testech používá GM sóju nebo sóju nemodifikovanou je na tak nízké úrovni, že nemá do celé problematiky co kecat. Na povolené GM odrůdy - a jiné Britové konzumovat nemohou, protože jiné se tam nedovážejí - existují standardní testy. Takže jsou to normální neumětelové, co si neumějí koupit za pár liber kit a zanalyzovat, s čím dělají. A nebo to umějí, ale nechtějí, protože byste vy - zelení skunkové - neměli čím opruzovat.

Odpovědět

S GMO reálně souvisejí dva problémy:

Jan Šimůnek,2007-11-12 20:26:35

1. zanesení alergenů do potravin, v nichž nebyly očekávány (např. při vytváření rostlin s hodnotnějším spektrem bílkovin mohou mít potíže lidé s alergií na zdrojovou rostlinu, případně byl zkoušen gen pro tvorbu latexu - faktor přirozené rezistence - a měli problémy lidé alergičtí na salát nebo smetánku). Zatím bylo vždy od podobných rostlin opuštěno; můj názor je, že by mohly být při dobrém značení puštěny na trh.
2. problematika patentovaných genů. Je tendence kriminalizovat rolníky, jejichž rostliny byly kontaminovány pylem z GMO rostlin. Tohle je asi zásadní problém a promítá se do něj nenažranost některých firem, které GMO zavádějí na trh. Zde by asi stačila legislativní úprava ve smyslu, že neúmyslná kontaminace jiných kultur pylem GMO rostlin jde k tíži jejich pěstitele.

Odpovědět


kriminalizace kriminálníků

jarda petr,2007-11-13 02:44:27

Pokud je mi známo, tak těch pár případů údajné kriminalizace vypadalo tak, že ten člověk měl pole komplet oseté GM plodinou a tvrdil, že jde o příměsi, které se mu dostaly na pole odjinud. Přesně podle zásady, že žádná výmluva není tak blbá, aby se nedala použít. Evidentně porušil pravidla licence na GM osivo, ale udělal ze sebe oběť. Za vydatné pomoci odpůrců GMO. Jaký div, že mu soud neuvěřil a odsoudil ho. Za nepatrnou příměs, jaká může vzniknout nežádoucím opylením vás žádná firma žalovat nebude. A tak je to skutečně příběh o lidské nenažranosti. Jen tím nenežrancem je ten farmář. Spíše ale sedí přirovnání, že v tomto případě křičí zloděj (farmář): Chyťte zloděje'

Odpovědět

Srovnání GMO s běžným šlechtěním pomocí ozařování

Bikkhu,2007-11-12 11:26:07

Je to asi jako kdybychom řekli že doktor při operaci nesmí vidět na to co provádí a zavázali bychom mu oči, protože kdyby viděl tak by mohl být nebezpečný. (doporučuju ZEPHIROVI, obzvlášť pro operaci mozku)
To je stejné jako způsobovat mutace náhodně zářením a ještě si myslet že to je bezpečnější než vědět do čeho v genomu zasahujeme a co měníme.

Odpovědět

Ale bezpečné to není.

raff,2007-11-12 10:50:23

Co když fermentor praskne, nebo si někdo ukradne násadu, nebo se toho zmocní teroristi a zošíří to po septikách, kde se modifikovaná escherichia skříží s přírodními z lidských traktů, a pak se nějaká dostane přes nepovolené hnojení obsahem septiku do lidské potravy pak se namnoží v lidských střevech a mezi námi bidou chodit neoznačení mutanti s GMO bakterií ve svém zažívacím traktu. Tak toho bych se nechtěl dožít.
Že je to blbost? Ale vy jich taky píšete dost.

Odpovědět


také tady mohou přistát krvežízniví mimozemšťané

jarda petr,2007-11-12 11:57:56

Ano, to všechno se může stát. Pravděpodobnmsot je asi taková, jako že tady přistanou krvežízniví mimozemšťani a všechny nás povraždí. Ale máte pravdu. Riziko to je. Sice mizivé, ale je. Tak bychom to asi měli zakázat, ne. Ať je život bez rizika. Ale co kdybychom se nejdřív zeptali těch diabetiků, jestli s tím souhlasí. Oni by na po tom zákazu umírali jako první, protože by neměli k dispozici kvalitní lidský inzulín, ale jen jeho zvířecí verze. A jen tak mimochodem, znám technologii, která jen za letošní rok zabila více než 1000 obyvatel České republiky. Neměla by se zakázat především tahle technologie? Co myslíte, která to je? Nápověda: GMO to nejsou.

Odpovědět


To jest demagogie,,,

ZEPHIR,2007-11-13 00:33:36

...protože automobily jsou pro rozvoj průmyslu nezbytný, zatímco GMO nikdo nepotřebuje. K čemu nám bude GMO kukuřice, obsahující pesticidy, na který se už dnes hledá náhrada? V čem je taková kukuřice lepší, než ta, co se prostě postříká a nehrozí, že budeme nuceni jíst pesticid spolu s ní? To nemá logiku.

Odpovědět


logika houpacího koně

jarda petr,2007-11-13 09:53:55

No, já můžu klidně argumentovat tím, že se tady ještě před sto lety žilo úplně bez aut a svět byl lepší, čistší a bezpečnější. Ale to bych jen přejímal vaši logicku houpacího koně. Ta vás například dovedla k dech beroucí úvaze, že je lepší kukuřice stříkaná pesticidy, prolezlá zavíječem a navíc i plísněmi a mykotoxiny než kukuřice geneticky modifikovaná. No, dobrou chuť! Mimochodem, i za ty vámi opěvované postřiky se hledá náhrada, protože i na ně vzniká mezi škůdcio rezistence. Sám dobře víte, že existuje hmyz rezistentní na ekologické postřiky, jako je Bt-toxin nebo bakuloviry. A netvrďte mi, že to nejsou ekologické postřiky, jak je vaším dobrým zvykem. Už teď jste se svými argumenty směšný. Tak jak byste vypadal potom?

Odpovědět


lepší kukuřice stříkaná.. prolezlá ..plísněmi..

ZEPHIR,2007-11-15 20:56:59

Jedna z úprav GMO kukuřice a soji je právě taková, aby snesla vyšší dávky herbicidů, čili aby se mohla stříkat víc. A co se plísní a mykotoxinů týče, nebuďte legrační, ty chytaj GMO kukuřici stejně jako tu obyčejnou. GMO kukuřice zatím vzdoruje jen tomu zavíječi a Rundapu.

Odpovědět

pořad se nezmiňuje o dalších létech pěstitelů GMO

r.m.,2007-11-12 01:19:34

Ony zavrtávající se housenky GMO vyřadilo z provozu a volný prostor rychle obsadil jiný škůdce, tentokrát létající.
Takže soudruzi zemedělci nejenže platí dražší GMO osivo, ale zároveň znovu vesele stříkají insekticidy. Vše plyne. v přírodě je to jako když Klaus zhasnul při privatizaci, pamatujete?

Odpovědět


To je možné, nicméně GMO potraviny obecně

Ruger,2007-11-12 01:57:53

Vykazují vyšší efektivitu, nižší spotřebu klasické chemie a pozitivní efekt na celé odvětví.
Koneckonců ani dnešní klasické "kulturní" plodiny nemají s přírodou nic společného. Vezměněme si něco tak triviálního, jako je obilí - dnešní obilí, šlechtěné původně pouze výběrem , posléze mendelovským křížením a vyhledáváním mutací (Způsobených jakkoliv..) má s obilím z doby historicky velmi blízké (počátek našeho letopočtu) pramálo společného..
Rostlin, které jsou člověkem pojídány, a které bojují s hyzími škůdci nejbizarnějšími chemickými zbraněmi je také známa fůra.
Poplach kolem GMO má ale hlavně rozměr politický a ekonomický, odborná argumentace proti je ryze účelová.
Sama EU se dlouho bránila GMO pouze a jenom díky konkurenční ompotenci. Eu zemědělec (míním tím staré země EU) není ve svých šílených dotovaných režimech ani náznakem konkurovat farmáři v USA.

Odpovědět


v některých případech

jarda petr,2007-11-12 04:31:18

Nelze zobecňovat. V Číně k tomu skutečně v některých lokalitách a v některých letech došlo. Ale není to obecný jev. Například pěstování bavlníku v USA je klasickou ukázkou. Tam se bavlna zachránila právě díky Bt-odrůdám. Klasické odrůdy už neměly proti škůdcům šanci. Kdyby bylo pěstování GM plodin prodělečné, tak by s ním farmáři záhy sekli. Kdo by vydával prachy navíc, když by mu to nic nepřinášelo.

Odpovědět

Drahá superstruno - Zephire, náboženský fanatiku

Ruger,2007-11-11 23:07:39

Možná by bylo dobré pro Tebe něco o atopiích a alergiích nastudovat.....Hned po té, co zvládneš základy českého pravopisu:-)) Zároveň je úžasné , jak Superstruna míchá nesopuvisející témata (Broskve, eskymáci, alergie, chřipka, imunita) Tvá fantasmagorická pseudoargumentace eskymáky a chřipkou je jenom blbá. Zcela účelově jsi jak je pro fündamentalistického GRERENPEACAKA typické namíchal jablka ani ne s hruškami, ale s řepou, jenom , aby Ti to sedělo do krámu. TVé odkazy na studie bohužel neodkazují na relevantní prameny, ale na "Studie" , které účelově dokazovaly, že toxin zůstává toxinem.

Ještě několik poznámek, to že máš odlišný názor je jedna věc, to ale že jej iracionálně hájíš argumenty typu "To mi řekla moje intimní partnerka po coitu, tak je to pravda" (Prameny Greenpeace a ostatních náboženských hnutí) je jenom úsměvné.

Pokud bys byl přístupný racionální úvaze, nemohl bys napsat například takovou hovadinu, jako že za menší výskyt BSE může vymlácení stád v EU... To mne skutečně pobavilo.. Vzhledem k latenci prionových nákaz a diskutabilitě přenosu na člověka jsi argumentoval spíše jako varietní komik. VYbíjení stád mělo v EU pouze politický charakter a důvod jak nalít v tradičních baštách dotovaného zemědělství zemědělcům miliardy dotací...Ale argumentovat kazatelům jako jsi Ty je drahý Zephyre stejné, jako když močíš na husu, oklepe se a kejhá dál..
Na druhou stranu závidím majitelům GREENPEACE protestního PRůMYSLU tak oddanné aktivisty , jako jsi ¨Ty, jste výkonnější než jehovisté. ...Doufám pouze, že nejste stejně aktivní jako defraudant a pašerák hodinek McTaggart, který byl prezidentem Greenpeace dvanáct let, nebo jako
Fernand Pereira (zahynul při útoku francouzské tajné služby na loď Rainbow Warrior), který měl kontakty na sovětskou KGB, Komunistickou stranu Holandska a západoněměcké ultralevicové teroristy z gangu Baader-Meinhofové. Podle mnoha náznaků dokonce Pereira organizoval protijaderné protesty v režii KGB.
Fanatická oddanost GREENPEACE se pak jeví v jiném světle, než pouze jako hnutí naivních snílků.

Odpovědět


Snažiš se akorád problém politizovat

ZEPHIR,2007-11-11 23:44:39

a vytvářet obraz nepřítele. S Greenpeace nemam nic společnýho, všechny problémy spojený s umělejma zásahama do genomu vyplývaj z čistý logiky věci. Náě imunitní systém rozlišuje, co pochází z baktérie a co z kytek, protože se to tak naučil za milióny let vývoje. Když to teď pomícháme, bude zblblej a buďto nebude reagovat na správný infekce vůbec, nebo bude naopak reagovat přehnaně i na běžný podněty. A takhle oslabenej imutiní systém nemusí fungovat jen u nás, ale i u dalších živočichů, který s GMO přicházej masivně do styku, např. včely, sbírající pyl.

Když firmy nabízející GMO osivo zakazujou zemědělcům z ně dělat vlastní výsevy, koledujou si jen o to, že ten zákaz budou porušovat a přimíchávat ho k normálním osivům, aby "ušetřili". Škůdci si s podprahovou koncentrací toxinů poraděj a získaj na ni rezistenci, pak přestanou fungovat i běžný přípravky. To je taky logický a s Greenpeace to nemá co dělat.

To, že k nasazení GMO produktů došlo vlastně bez vědomí veřejnosti, takže dnes pronikly do potravního řetězce nepřímo, v krmivech pro hospodářský zvířata a různý nutrienty je rovněž pravda. Takže dnes je vlastně relevantní srovnávací studie s GMO a bez nich vlastně nemožná, protože bakteriální toxiny cestujou do Evropy v krmnejch směsích.

To, že současný schvalování GMO probíhá podivně, že o něm ministerstvo ani vedení GMO neuvolňuje žádný relevantní podklady je taky logický. Tahle záležitost od počátku smrd průšvihama, současně se v ní točej veliký prachy. Úředníci nemaj zájem vystavovat svou kariéru zbytečnýmu riziku, veřejná kontrola tudíž chybí. Proto jsou materiály o rozmístění GMO a odborný studie k dispozici všude možně, jen ne na úřadech, který je zpracovávaj. To taky nemá nic společnýho s GreenPeace. Přijde ti to zábavný? Mě ne.

Odpovědět


za menší výskyt BSE může vymlácení stád v EU

ZEPHIR,2007-11-12 00:03:10

Prionová choroba je silně infekční. Proč svý duchaplnosti šíříš tady? Zkus jír do Británie, a říct jim, že si českej expert a že svý stáda vybili zbytečně...;-)

Odpovědět


Milý Greenpeaceaku! Pokud by prionové nákazy byly

Ruger,2007-11-12 00:21:30

infekční, nemocných by bylo o několik řádů více.
Pokud umíš studovat i něco jiného, než příručky "Snadno a rychle ekologem" , pak doporučuji přečíst něco o reálné virulenci prionů při jejich příjmu potravou, tepelně upravenou...
A také něco o individuálních citlivostech na prionové infekce..

Odpovědět


Oprava - pokud by byli silně infekční

Ruger,2007-11-12 00:24:20

Odpovědět


náš imunitný systém...

Martin,2007-11-12 07:27:04

"Náš imunitní systém rozlišuje, co pochází z baktérie a co z kytek, protože se to tak naučil za milióny let vývoje."

???

Náš imunitný systém reaguje predovšetkým na antigény na povrchu buniek a na bielkoviny vírusových kapsulí, nie na DNA.

Odpovědět


Přesně

Colombo,2007-11-12 17:28:43

protože kdyby reagoval na DNA, tak je to v čudu, bo spousta úseků je si strašně podobná, ne-li stejná.

Odpovědět


Panu Petříkovi

jitka,2007-11-13 20:38:01

Pane Petříku, superstruno, vždyť vy melete pár stále stejných pouček. Ja ti ze Strážní věže. Ke stejným věcem jste už u článků pana Petra a Mihulky psal úplně totéž už několikrát. Stejné věci Vám v diskusi různí přispěvatelé už tolikrát vysvětlili. Proč melete stále totéž a zatěžujete vyžadováním odpovědí na stále to samé. Proboha přečtěte si už to, co Vám odpověděli. Vždyť vy si vůbec nedáváte práci s tím, abyste četl to, co Vám v dobré víře vysvětlili, objasnili,vyvrátili. To je přece pohrdání s těmi,co si dají práci Vám Vaše neznalosti doplnit. Kolikrát myslíte, že stále totéž má někdo chuť Vám vysvětlovat. Jste arogantní blb. Zkuste dálkově studovat, nebo si aspoň pozorně přečtěte, co Vám tady chytří již vysvětlovali a vyvraceli, ať nemelete pořát to samé.

Odpovědět

Ale přesto

Raff,2007-11-11 22:51:31

Ale přesto by pacienti diabetici měli být informováni o GMO inzulínu a mít možnost ho odmítnout. Zvláště také proto, že se v blízké budoucnosti zřejmě přejde na humánní inzulín produkovaný (ve větším množství, aby k němu měli přístup i lidé z chudých zemí 3. světa)rostlinami

Odpovědět


HMMM, kupodivu by mi jich bylo po jejich zbytečném

ruger,2007-11-11 23:32:44

úmrtí na komlikace neléčeného diabetu líto....

Odpovědět


Rozlišoval bysem produkty

ZEPHIR,2007-11-11 23:58:17

vyráběný podle GMO technologií, kde je chemikálie výsledným produktem a dá se libovolně vyčistit. V geneticky modifikovaný kukuřici je naopak BT-toxin nežádoucí příměs, je to jako kdybysme jedli pesticid zamíchanej přímo do jídla.

Kdybysem vzal BT-pesticid a přímo z pytle ti zamíchal ho do talíře s kukuřičnou kaší, asi by si na to poulil oči. No a přesně to teď Monsanto lidi nutí jíst...;-\

Odpovědět


omyly

jarda petr,2007-11-12 04:36:52

GM inzulín už si diabetici píchají. Dělají ho modifikované bakterie. je to pro pacienty lepší než brát izulín izolovaný z prasat, protože na ten vzniká imunitní reakce. Ale jsitě můžete lidský inzulín z bakterie odmítnout a brát ten horší prasečí a zadělat si na zdravotní potíže. Lidové tvořivosti se meze nekladou. Ale je fakt, že z bakterií je inzulín drahý. Z GM rostlin bude levnejší. A Zephirovi - Bt-toxin se používá jako ekologický postřik proti škůdcům. Takže nás ho nutí baštit i ekologičtí zemědělci. V tom nejsou genoví modifikátoři první. Dokonce první rezistence na Bt-toxin vznikly v ekologicky obhospodařovaných sklenících a na ekologicky obhospodařovaných polích.

Odpovědět


dekuji

Jana K,2007-11-12 20:40:15

Pánové, teprve tadyz diskuse vidím, jak je ten Zephir blbej. A bez takové konfrontace bych mu to předtím i věřila, že má pravdu. Ale on je to fakt vůl.
Já Vám děkuji za vysvětlení.

Odpovědět


K ekologistovi

Jan Lansky,2007-11-12 20:46:06

Ono je pro toho neznalce, kterej se tady tolikrát ztrapnil příznačné, že když uvedete konkrétní důkazy a usvědčíte ho z laické a nepodložené demagogie, tak uteče jinam a tam, jakoby se nic nedělo, bez sebemenšího studu šíří další nepředloženosti. Ale lidi, kteří sem chodí už si o něm udělali obrázek. Někdo ho tu nazval místním šaškem. To sedí.

Odpovědět

Dotaz na Zephyra

raff,2007-11-11 16:44:09

Jedním z hojně užívaných GMO produktů je "humánní" inzulín izolovaný z některžch geneticky modifikovaných bakterií (Escherichia coli) nebo jiných organizmů (Saccharomyces cerevisiae). Většina diabetiků, kterým je tento preparát ordinován netuší, že se jedná o Geneticky manipulovaný produkt a představuje pro ně riziko.
Proč nikdo nebojuje za to, aby tento "humánní" (jaká ironie) inzulin byl jasně označován jako GMO produkt a aby lékaři byli povinni, dříve než ho předepíší, na to pacienta upozornit?

Odpovědět


Oni toho nevědí více

František I.,2007-11-11 17:27:59

Například, že většina kyseliny citronové je GMO, o dalších produktech biotechnologií raději nemluvím.

Odpovědět


Asi je rozdíl jíst kyselinu citronovou..

ZEPHIR,2007-11-11 18:05:10

..v čistým stavu a bakteriální toxin naředěnej kukuřičnejma lupínkama. Nemluvě o tom, že baktérie co vyráběj inzulín vyžadujou specifický životní podmínky a daj se bezpečně zavřít do fermentoru, zatímco geneticky modifikovaná řepka či rýže se pěstuje ve volný přírodě, kde se může šířit, zvlášť když jí v tom zemědělec, co chce ušetřit za GMO osivo pomůže.
Na GMO produkty bych se díval jako na speciálně balený chemikálie, jejichž obal jim umožňuje se nekontrolovatelně šířit biosférou a ovlivňovat její rovnováhy.

Odpovědět


Bože dej mi sílu!

Ruger,2007-11-11 23:18:29

Bože dej mi sílu!

Odpovědět

Velký riziko i pro klasický zemědělství..

ZEPHIR,2007-11-11 16:21:56

..představujou stále rozšířenější GMO kontaminace. Je to podobný jako s penicilínem v zubních pastách: v okamžiku, kdy se začnou osívat plodiny kontaminovaný GMO produkci, začnou se jejich škůdci učit toleranci na jejich pesticidy. V brzký době tak můžeme mít vypěstovaný celý čeledě rezistentních škůdců a klasický zemědělství pude spolu s GMO do kytek. Kdo todle vymyslel... ;-\

Evropská komise řekla „Ne“ geneticky modifikované rýži
Kontaminace geneticky modifikovanou rýží stála 1,2 miliardy dolarů

http://www.greenpeace.cz/?x=2055079
http://www.greenpeace.cz/registr/

Odpovědět


Proč ministerstvo zemědělství..

ZEPHIR,2007-11-11 16:31:19

..nezveřejňuje plochy osetý GMO plodinama? Proč tuhle činnost za něj dělá GreenPeace? Jak si má potom odborná veřejnost zjišťovat souvislosti, když sou tyhle informace tajený?

http://www.greenpeace.cz/archiv/pestovani-kukurice-2007-1.jpg

Odpovědět


To je totéž

František I.,2007-11-11 16:41:24

milé Srnkozefirátko, to je totéž, jakobyste nás odkázal na Trnky Brnky nebo Hallo noviny. Ale beru, že tu působíte, možná dokonce placeně, jako ono smrduté zviřátko v povídce mých oblíbených Š+G: Ale moudrý tchoř se na zajíčka rozlobil."Ale smrdí to tu. A my tu zůstaneme, dokud ten zápach nevyvane!" Pak se nedá nic dělat. Pár let jsme si to ověřili.

Odpovědět


Ještě dodateček

František I.,2007-11-11 16:56:59

Nebohé, melounovité Zefirátko, možná máte i trochu pravdu. Velká část klasického zemědělství půjde jistě do háje. Stejně jako už dnes málokdo svítí loučemi, či že se velmi špatně shání punčošky do tlakových petrolejových lamp. Marxleninisté by vás poučili, že jde o dialekticky progresívní vývoj. Ad. rezistence : Už z toho důvodu, že ony biopesticidy, které jste milí melounci začali propagovat, skutečně k rezistenci vedou, se mnozí zemědělci vrací opět k obstojným jedům např. od Greenpeace miléné firmy Basf (prý pár milionků EU opustilo jejich kapsy a nadilo vaše). Naštěstí a k smůle podobných kebulek vaší, se zatím nepotvrdil jediný případ rzistence na GMO plodinu.

Odpovědět


se zatím nepotvrdil jediný případ rezistence na GM

ZEPHIR,2007-11-11 18:13:17

Zrovna tenhle článek pojednává o vzniku škůdců rezistentních na BT-toxin, kterej stojí i za rezistencí BT-kukuřice. Můžeme tedy směle konstantovat, že rezistentní škůdci vznikli ještě dřív, než se GMO kukuřice stihla rozšířit.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=3060

Jak je toto možné, Smiřický? Inu tak, že se BT-toxiny používaj v přírodě široce i bez GMO plodin. Čili my škudce rezistentní na GMO už dávno máme a dokonce se o nich píše i tady na Oslu, to bys ovšem musel sledovat i něco jinýho, než moje příspěvky.

Odpovědět


Jeslti já sem placenej Greenpeace a firmou BASF

ZEPHIR,2007-11-11 18:17:35

tak z toho jednoznačně vyplývá., že všichni oponenti, co tu ste ste placený společností Monsanto, sdružením Biotrin a dalšíma firmama.

Odpovědět


zephire ty debile

mustafa ibrahim,2007-11-12 04:40:46

Zephire, ty debile, přečti si ten článek na Oslu, na který odkazuješ, ještě jednou a zjistíš, že jde o rezistenci vzniklou po postřicích v EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ! Nikoli o rezistenci na geneticky modifikované plodiny. Nové Bt-toxiny jsou určeny zase jako postřiky pro ekologické zemědělce. zatím nikoli pro Bt-plodiny.

Odpovědět


jde o rezistenci vzniklou po postřicích

ZEPHIR,2007-11-12 17:06:14

Na ten samej pesticid, co obsahuje i GMO kukuřice. Kdo je u tebe debil, ty poťapo, kterej se tu podepisuješ za mě?

Odpovědět


tak proč

mustafa ibrahim,2007-11-13 11:17:34

Ale proč jseš proti GM kukuřici, na kterou žádný hmyz rezistenci nemá, a ne proti ekologickému psotřiku, na který rezistence již vznikla? To kdybys mi vysvětlil. To bych byl žádostivý. Ona ti nevadí ani rezistence - jinak bys chtěl zakázat třeba bakuloviry - ani alergie - jinak bys chtěl zakázat buráky - ale GMO, proti kterým nemáš solidní argument. Takže si musíš vypomáhat touhle vygooglovanou demagogií. Je mi tě líto, hochu.

Odpovědět

Jarda Petr

Pepa z depa st,2007-11-11 08:23:15

Jsou krmné pokusy prováděny i na opicích?Jsou autoři Vámi zmíněných studií vzájemnými rivaly?Čili jaké jsou mezi nimi v oblasti výzkumů vztahy?Řídí se firmy závěry jejich výzkumů-i když jsou pro ně trochu nepříznivé?

Odpovědět


Otázka může být i mnohem jednoznačnější.

ZEPHIR,2007-11-11 13:53:58

Na základě jakých studií povolilo vedení EU komerční využívání geneticky modifikovaný kukuřice NK603? Kdo byl za to povolení zodpovědný?

Odpovědět


Biopotraviny

František I.,2007-11-11 16:33:01

milý Báči(váš původní nik, že?)byly testovány na Zefirátku. Co to s tímto nebohým tvorečkem udělalo, si můžete přečíst níže. Apro, myslíte si, že opice žerou soju? Já to nevím. Určitě ji však dlabou Amici, Indové a Číňani(např. jako sojové oříšky apod.), kde se v současné době začíná pěstovat nejvíce GMO rostlinek na světě (a mimochodem také vyvíjet. Možná, že vám o tom chytří soudruzi od Žluté řeky povědí více, ale pochybuji, že budou diskutovat.). Také bych chtěl nepotěšit přitroublé Srnkozefirátko. Těch geneticky modifikovaných proteinů v krmivech je na našem trhu běžně více než 85 %.(Alespoň podle statistik ZO, které se mi dostaly do paciček.) Navíc produkty, které označují jako NGMO, mohou být tzv. kontaminované tuším 7 % GMO. To toto číslo ještě zvyšuje. Takže se asi Zefirátko ufrká alergiemi. Na druhé straně si ho však važme, protože alespoň, co se mne týká, považuji jeho vynalézavě trhlé pseudokonstrukce za natolik zajímavé, že si automaticky proti nim vytvářím protiargumenty. Pokud následně diskutuji s někým podobným (a tomu se dnes bohužel nikdo nevyhne), jsem připravený snad na vše. I když jsou oblasti... neb, jak to říkal Murrphy:"...blbci jsou strašně vynalézaví!"

Odpovědět


Takže se asi Zefirátko ufrká alergiemi

ZEPHIR,2007-11-11 18:21:55

S alergiema mam osobní zkušenost, takže se nediv, že mam všechny přiblblý technokraty, co chtěj míchat baktériální toxiny do kukuřičnejch lupínků, aby je na poli nemohlo sežrat černopáska v záběru. Je to jen o vyvažování poměru jedu.

Odpovědět


opice

jarda petr,2007-11-12 04:53:34

Testy musí být provedeny na tak velkém počtu zvířat, že studie na primátech prakticky nepřipadají v úvahu. O tom, zda firmy mohou vědomě fixlovat, pochybuji. ne, že by to nešlo, ale brzy by to prasklo a pro firmu by to mělo fatální následky. Kdyby byla kukuřice alergenní a toxická, jak straší zephirové, brzy by se to projevilo na zdraví konzumentů a byl by z toho rpšvih jako vrata. V USA se baští GM plodiny více než 10 let a otrava či alergie z nich zatím zjištěna nebyla. Už to dokazuje, že stávající systém testů je dostatečný. Ale on se stále vylepšuje a zdokonaluje. Škoda, že podobně nejsou testovány i další plodiny a potraviny.

Odpovědět

Zkuste se zamyslet nad timdle

ZEPHIR,2007-11-11 00:38:49

Sem tu vlastně jedinej, kdo tu hájí současnou oficiální politiku Evropský Unie. Přesto že sme už nějakej ten pátek její součástí. A ještě ze mě děláte buhvíjakýho odbojáře. Jako bych byl v nějaký úplně cizí zemi...;o))

Odpovědět


Výsledek zavedení RR GMO soji v Anglii

ZEPHIR,2007-11-11 01:30:43

Fresh fears over the safety of genetically modified foods surfaced faced yesterday after new research revealed that food allergies relating to soya Increased by 50 per cent last year

A study by Europe's leading specialists on food sensitivity found health complaints caused by soya - the ingredient most associated with GM foods - have increased from 10 in 100 patients to 15 in 100 over the past year. Researchers at the York Nutritional Laboratory said their findings provide real evidence that GM food could have a tangible, harmful impact on the human body...

http://www.mindfully.org/GE/Soy-Allergies-GMOs.htm

Odpovědět


Výsledky testování GMO kukuřice

ZEPHIR,2007-11-11 01:32:22

Prof. Petr uvádí, že GMO produkty jsou jedny z nejlépe testovaných. Pokud je tomu tak, jaké jsou výsledky?

The research on NK603 maize from Monsanto was independently assessed by the independent french research institute CRIIGEN. In a report, released in June 2007, they pointed out that there were 60 significant differences between rats that were fed the GE maize and those fed normal maize (all for 90 days). The first group showed differences in their kidney, brain, heart and liver measurements, as well as significant weight differences. CRIIGEN concludes that the results indicate a negative effect of the maize.

http://altercampagne.free.fr/pages/2007/PressRelease_CRIIGEN_Feb07.pdf

Odpovědět


Je zajímavý se dočíst,

ZEPHIR,2007-11-11 01:39:43

že veškerý dostupný referenční do tý doby provádělo pouze Monstanto samotný a nepublikovalo přitom ani výsledky rozborů moči nebo hormonů. Jsem zvědav, jaký referenční testy může poskytnout prof. Petr, když tvrdí, že GMO je tak sqěle testovaný. Možná by byly zajímavější než to rozjímání nad krásama Polabí.

Odpovědět


Studie provedená francouzským ústavem CRIIGEN

ZEPHIR,2007-11-11 01:55:08

popisuje výsledky krmných pokusů s GM kukuřici firmy Monsanto na laboratorních potkanech. Vyzvedává 60 významných rozdílů mezi potkany krmenými po poměrně krátkou dobu 90 dní GM kukuřicí a těmi, kdo po stejně dlouhé období konzumovali konvenční kukuřici. První skupina vykazovala rozdíly ve velikosti ledvin, mozku, srdce a jater, jakož i významné váhové rozdíly. Může jít o příznaky toxicity, které ale nebyly prozatím hlouběji prozkoumány. 1) Kukuřice firmy Monsanto známá jako linie NK 603 je odolná vůči herbicidu Roundup téže firmy. Tato GM plodina, již od roku 2004 v Evropě schválená k dovozu coby potravina a krmivo, je nyní i v ČR pokusně pěstována a plánuje se její komerční pěstování.
Ani Monsanto, ani vědecký výbor, kterému byly předloženy výsledky krmných pokusů, se nepozastavili nad rozdíly mezi testovanou a kontrolní skupinou laboratorních zvířat. Naopak, smetli výsledky ze stolu tvrzením, ze jsou rozdíly „ biologicky nevýznamné“. Jedná se již o druhý případ tohoto druhu: Jiná kukuřice firmy Monsanto, linie MON 863, byla předmětem vědecké studie publikované v březnu 2007. Také tato plodina vykazovala známky toxicity pro játra a ledviny potkanů krmených po dobu 3 měsíců.

http://www.springerlink.com/content/02648wu132m07804/?p=d30bc1e184b3411f80c60965ce00df0a&pi=18

Odpovědět


Seralini

jarda petr,2007-11-11 03:38:20

To čím argumentujete je jedna jediná solidně publikovaná studie, v které Serralinimu vyšlo, že by GM kukuřice mohla mít negativní efekt na zdraví. Proti ní stojí asi 135 studií, které dokazují opak. Jak je to možné? To je tím, že Seralini dostal od Greenpeace data z testů GM kukuřice na potkanech, která vysoudli na firmě Monasnto a přepočítal je jinou statistickou metodou. Je jasné, že použil metodu zcela nevhodnou, která například nepočítá s variabilitou u zvířat na počátku pokusu nebo bere po sobě jdoucí měření jednotlivých zvířat (potkanů) jako zcela nezávislé veličiny. Takže napříkald by to znamenalo, že potkan, který byl v celé skupině tento týden nejtěžší, může být při vážení za týden se stejnou pravděpodobností jak nejtežší, tak i nejlehčí. To evidentně neplatí. Z tohoto důvodu má Seraliniho počítací studie velmi nízkou vypovídací hodnotu (česky = je to paskvil). Je zajímavé, že vy jako objektivně se tvářící kritik mlátíte o stůl jedinou zfušovanou studií a evidentně ignorujete tu horu studií, které dokazují bezpečnost GM plodin. Sem tam vytáhnete něco z webu a plesknete tím do éteru (ke všemu ještě pěnovýho či jakýho). Prosím vás, prostudujte si třeba studie Flachowsky et al. Arch. Anim. Nutr. 59, 1-40 nebo Sanvido et al. Adv. Biochem. Engin/Biotechnol. 107, 235-278 a budete mít jasněji. První studie je o vlivu GM plodin na zdraví , druhá pak na životní prostředí. První napsali Němci a Skot, druhou pak Švýcaři. Je těžké je vinit z bolševické propagandy.

Odpovědět


Proti ní stojí asi 135 studií, které dokazují opak

ZEPHIR,2007-11-11 12:32:41

Pokud je tomu tak, proč EU vůbec vzala při posuzování jak Serralini uvádí? Kde je vlastně k dispozici zpráva o rozhodnutí EU zařadit NK603 do komerčního využívání a kde je seznam studií, na jejichž základě bylo toto schválení uděleno? Serralini neustále píše o studii Monsanta jakožto o jediném zdroji posuzování NK603. Můžete dokázat opak?

Studie, na které se odkazujete ani neuváděj, jakej typ GMO byl vzat do studie. Např. z téhle studie pro mě nevyplývá vůbec nic. http://www.isb.vt.edu/articles/mar0702.htm

Odpovědět


Probůh

František I.,2007-11-11 16:43:44

Zefirátko a kritik? Ale jinak je dobrý na zvýšení odolnosti....

Odpovědět


studie

jarda petr,2007-11-12 04:49:08

Když GM plodiny začínaly a byly vzneseny požadavky na jejich testování, tak se všichni ptali, kdo ty testy zaplatí. Logicky se řeklo: firmy, které je chtějí uvést na trh. tak to firmy dělají. Teď se probudí různí Zephirové a říkají, jak to , že to testují ty firmy. Kde je prý nezávislost? Tak ať EU vyčlení peníze a kapacity atestuje si sama. Ale nemůžete argumentovat tím, že testy chcete, provádět je nebudete a testům firem nevěříte. Navrhněte řešení místo neustálého mrmlání, že to či ono je prostě blbě. A když už se ptáte, kde se posuzují Gm plodiny pro schválení v EU, tak se podívejete na stránky EFSA a bude vám jasno. Tu webovou stránku Flachowskyho, na kterou se odkazujete, jsem vám nedoporučil já. Tu jste si zase vy vygoogloval. To je vaše naprosto zcestná metoda získávání informací. Přečtetě si ty studie, které jsem vám doporučil a pak má cenu pokračovat v diskusi. Dříve nikoli.

Odpovědět


zephire, zkus se zamyslet

mustafa ibrahim,2007-11-12 05:04:58

Zephire, zkus se zamyslet. Jsi jediný, kdo tady mele úplné hovadiny. Není to důvod korigovat své ničím nepodložené názory?

Odpovědět

add . Zephyrův strašák alergie, atopie

Ruger,2007-11-10 21:34:41

možná by bylo vhodné něco málo o alergiích nastudovat, než jimi budeš argumnetovat.
VYsoký a zvyšující počet atopií ve vyspělých zemích dnes ani tak nesouvisí s "průmyslem znečištěným prostředím" , či "GMO potravinami" , ale hlavně s vysokým podílem mléčné bílkoviny v potrvě (hlavně u malých dětí.) Za další příčinu považuje moderní alergologie i příčiny mající kořeny v tzv. hygienické teorii. Velmi zjednodušeně řečeno - čisté prostředí, nsaha vše dezinfikovat a eliminovat všechny alergeny je nakonec zhoubnější , než přirozená expozice běžným prostředím. Jeden z našich nejpřednějších alergologů a specialista evropského formátu na potravinové alergie, přednosta PED. kliniky Bulovka Prim.MUDr. Martin FUCHS tuto hygienickou teorii lakonicky a s trochou nadsázky glosuje slovy :" Dítě by mělo vyrůstat na hnoji!"

Odpovědět


Ruger

JosefŽ,2007-11-10 22:21:48

Dnes existuje tolik protichůdných názorů na výživu,alergie,všudypřítomnou chemii a biochemii,radiové vlny,čistoty vody a ovzduší,kumulaci vlivů atd a každý hájí svou pravdu a někdy se vysmívá tomu druhému a všichni chceme svůj názor prezentovat jako nejlepší a nepravdivější.O masokostní moučce najdeme přemíru informací i na internetových stránkách včetně energetické krize,která způsobila špatné tepelné ošetření surovin z kafilerií.Možná jsem si špatně všimnul,ale po prvních rozsáhlých povodních byl zvýšený nárust plísní a začalo se nadužívat postřiků.Selektivními herbicidními postřiky ošetřené plodiny vypadají hezky a přes ujišťování prodavačů-že postřiky jsou prakticky neškodné,tak s nimi razantně šetřím.Raději ohnu svůj hřbet při okopávce.

Odpovědět


OK, na mnoho věcí máme asi identický názor

Ruger,2007-11-10 22:48:00

Nicméně alergie , přesněji atopie mají v dnešní době velmi hezky zpracovanou imunologickou etiologii. Pokud půjdeme skutečně hodně nazpět, zjistíme, že Evropská civilizace prošla několika extrémně silnými selekčními cykly. (Morové epidemie), které "vyšlechtily" jedince s imunitně agresivnějším a odolnějším systémem (koneckonců i rozložení krevních skupin je důkazem morových ran). "Hyperreaktivita" imunitního aparátu má ale i své plusy a mínusy. Organizmus prostě musí s něčím stále bojovat, nečíni-li tak , spouští se tyto mechanismy v nesprávném okamžiku, někdy více, někdy méně než by měly. Dobrým příkladem jsou například studie atopie vs paraziti. Pokud máte v podstatě stejně geneticky vybavenou populaci vystavenou parazitární expozici, je u ní signifikantně ménší výskyt atopií, ale i nádorových onemocnění. ..
Add. atopie a kravská bílkovina - nade vší pochybnost prokázaná souvislost. Kravská bílkovina prostě do jídelníčku dítěte do 12-16 měsíců věku nepatří. Protektivní efekt kojení vs. atopie nespočívá až tak ve faktu, že by mateřské mléko obsahovalo nějaký úžasný faktor X, chránící před atopiemi a následným astmatem, ale hlavně v tom, že je prosté cizorodé bílkviny. Mimochodem , pokud matky kojí déle než zmíněnou minimální dobyu, protektivní efekt se nezvyšuje, ani nepotencuje. Dítě už je prostě natolik velké, s natolik vyzrálou bariérou v tenkém střevě, že může přijímat standardní potravu.
Hygienická teorie je též podložena mnoha hmatatelnými důkazy, hovoří se o možnostech aktivní imunizace a tedy zabránění vzniku atopií.
druhá cesta je samozřejmě triviálnější - u predisponovaných dětí (tj. atopie v anamnéze alespoň jednoho z rodičů)alergeny samozžřejmě eliminovat, ale vyhnout se i extrémně čistému a dezinfikovanému prostředí.

Odpovědět


ještě drobná poznámka k mnoha protichůdným teorií

Ruger,2007-11-10 23:04:35

Moderní medicína argumentuje velmi hezkou tzv. "evidence based medicine" , je to nejlepší argument na populistické poplašné zprávy. Pokud se jí řídíte, zjistíte , že drtivá většina tzv. problémů civilizace má rozměr spíše žurnalistický, nežli faktický. Člověk prostě miluje strach v bezpečných podmínkách - počínaje děsivými pohádkami v dětství, přes městské mýty v dospělosti až po děsivá nebezpečí, obklopující jej na každém kroku. Prostí lidé tomu samozřejmě podléhají snadněji, vzdělaní o něco méně. Kouzelné je, že dnešní svět , ve kterém žije průměrný evropan, nebo američan je nesrovnatelně a mnohonásobně bezpečnější, než svět našich dědů, či pradědů . Nemocnost, úmrtnost, střední doba dožití jsou proti minulosti směšně nízké v absolutních hodnotách (přesněji, mnohé , dnes diagnostikované choroby naši předci neznali, nebo je nebrali jako nemoc, podobný stav je dnes ve třetím světě). Přes to je euroamerická civilizace posedlá poplachy z chorob, katastrof a negativním vlivu čehokoliv na zdraví. Důležitější pro subjektivní vnímání "nebezpečnosti" pak není objektivně měřitelný koeficient nebezpečnosti, ale emotivní náboj alarmující informace..
Příklad, to že BSE zabila několik desítek lidí na celém světě je smutné,je naprosto v pořádku, že se změnily kafilérní technologie a "zelená " nízkoteplotní a nízkotlaká technologie ATLANTIS skončila v propadlišti dějin ,ale tzv. zelené lékárny v USA přinesly mnohonásobně více obětí požitím "přírodních" přípravků (například extraktů jmelí..). Viděl jste, že by informace o nebezpečnosti "přírodních" přípravků opakovaně měsíce a měsíce plnily přední strany všech periodik , že by politici a žurnalisté varovně zvedali prst a že by se přijímala drahá opatření na nápravu stavu.? Já ne, tyto informace jsou prostě suché a málo emotivní a jedinec umírající na selhání jater nevypadá tak skvěle na obrazovce televizoru , jako klopítající, očima koulející kráva.

Odpovědět


To, že preony (zatím) nezlikvidovaly lidí víc

ZEPHIR,2007-11-11 00:31:40

je jen důsledek toho, že se na západě zdecimovaly stáda krav. Zatím tady nemám z většiny diskutujících pocit, že by se mohli kdy zodpovědně podílet na řízení státu a zodpovídat svejma rozhodnutíma za životy ostatních lidí. Fakt mě mrzí, že tak kazim přátelskou atmosféru na tuzemský baště fandů GMO a ochlazování, ale život je hold takovej...;-)

Odpovědět


Rozdily mezi hold a holt

Araon,2007-11-11 12:38:57

Vazeny SRNKOPHYRE, doporucuji k prostudovani slovnik cizich slov (jste koneckoncu jejich castym uzivatelem), aby se zamezilo dalsimu sireni zcestneho pouzivani vyrazu "hold", jako napriklad ve: "ale život je hold takovej". Pochybuji, ze jste mel na mysli, vzdati nekomu hold, ale spise napsat neco ve smyslu, ze "zivot je (inu) zkratka takovy".

Odpovědět


Atopie s GMO skutečně přímo souviset nemusej

ZEPHIR,2007-11-11 13:41:47

proto taky píšu alergie, ne atopie. Atopie je dědičně založený sklon k alergii, má proto zřetelný rodinný výskyt. Myslím, že pokud v souvislosti s GMO píšete o atopiích, jste jednoduše lama, která se na mě snaží dělat chytrýho tím, že použije jiný cizí slovo, než co já...;-)

Odpovědět

Zephir - robot generující "příspěvky"

Ruger,2007-11-10 20:57:54

Už zcela programově nereaguji přímo na Zephirovy příspěvky.
Zephir mne původně iritoval , svými rádoby informovanými příspěvky.
Jeho přesvědčení a sprvedlivý boj proti hnusnému kapitalismu nemá nic společného s chemií, biologií, nebo medicínou. Jediná stmelující ideologie je pro drahého Zephira fundamnetalistická negace hnusného kapitalismu.:-))
Navíc je tak prodchnutými odporem k establishmentu, že s ortodoxií sobě vlastní není schopen ani neprasit krásný český jazyk a píše "slangem" - dnešní TAXE namísto "tak se" mi vyrazilo dech více, než zcela autorské a objevné hovadiny o prionových infekcích . Jeho příspěvky jsou tak zoufale hloupé, třebaže sestavené vcelku inteligentním jedincem (který ale již od pánaboha ke svému IQ nejspíš nevyfasoval návod k použití), že mne napadá ještě jedna hypotéza. Osel potřebuje diskusi - nejlépemjí podpoříme co největším počtem kontroverzních příspěvků. To je ideální úkol pro robota, generujícího právě takové příspěvky. Zephyr tedy možná se svými floskulemi s chronicky se opakujícími klíčovými slovy "mamon" , "nebezpečí", "zlej kapitalista".:-))
Proboha ! ,pokud nejsi robot tak místo půtek s holými lebkami a hulení trávy nastuduj solidně genetiku a lehkou chemii, a pokud by to bylo obtížné tak alespoň pravidla českého pravopisu.
PS. Milý Zephire - rozšíření BSE převážně v Anglii mají na svědomí zelení fanatici, kteří tlačili na úspory energií i na místech iracionálních. Mimo jiné i u energeticky náročných kafilérních technologií. A tak díky zeleným fanatikům v Anglii vznikla technologie na výrobu masokostní moučky při teplotách nižších než bod varu a za atmosférického tlaku....Pod závojem zelených úspor fosilních paliv tak došlo k projevení nečekaného side effectu.

Odpovědět


Už zcela programově nereaguji na Zephirovy...

ZEPHIR,2007-11-11 00:20:25

Nejsem robot ani bojovník proti hnusnému kapitalismu. Zbytek příspěvku pro mě nepředstavuje podklad pro relevantní debatu. Rozvoj BSE maj samozřejmě firmy, provozující kafilérie a "snižující náklady". I šíření GMO je zdůvodňovaný snížením nákladů. Nakonec je to vlastně environmentalistickej počin, že jo...

Odpovědět


ekologický počin

mustafa ibrahim,2007-11-11 02:56:13

Ekologický počin zcela jistě! Viz např. obor zvaný fytoremediace.

Odpovědět

Evoluce lidskeho rodu

cvd,2007-11-10 20:48:55

Pane Zefyre vzdyt Vy branite prirozene evoluci lidi :-) Stupidita, vyskytujici se nejen na Oslu, Sisyfovi, nybrz vsude kolem nas by mohla byt tim regulacnim mechanismem v nasem dalsim vyvoji (cituji F. Koukolika). Jestli to prezijeme? To je (zatim)otazka.
..viz "Pět základních zákonů stupidity"
Zdravim a vazim si Vas.

Odpovědět

Aj medzi geneticky nemanipulovanými

barbar,2007-11-10 18:48:22

potravinami je plno takých,ktoré vyvolávajú alergie.

Odpovědět


Bohužel dnes už jde těžko takový potraviny vůbec

ZEPHIR,2007-11-10 18:55:45

najít. Např. 60% krmnejch směsí tvořej sojový pokrutiny, sojová moučka je ve většině masnejch výrobků: je to nejlevnější protein. A 60% světový produkce soji tvoří GMO kultivary. Pokud byste chtěl dělat rovnocennej výzkum mězi dvěma skupinama osob, co žijou ve městě, kde vezmete tu, co nikdy nepřišla do styku s GMO produktama?

Odpovědět

po pročtení cele diskuse navrhuji

stepa,2007-11-10 18:47:18

NEREAGOVAT NA ZEPHIRA!

Odpovědět


Pořád sou mezi náma lidi,,

ZEPHIR,2007-11-10 18:59:30

..co by ostatnim nejradši zavírali pusu. Když nejde umlčet Zephira, tak aspoň diskusi s nim.

Kde se sakra tyhle bolševický cenzoři pořád berou? Ty musej mít v nějakým kanálu tajnej podzemní chov.

Odpovědět


To nejde !

karpinus,2007-11-10 20:28:27

Dyť je tak blbej, že to nejde přežít. A s blbostí se musí bojovat. Bohužel normální člověk nemá šanci blba porazit, protože musí prokazovat NEexistenci čehokoliv. Dokázat se dá jen existence něčeho. A toho degenerovaní jedinci zneužívají.

Odpovědět


Nereagovat, ale vědět.

Jana K,2007-11-10 20:52:23

Já, čtenářka těchto stránek, občasná vystupující v diskusi, které pan ZEPHIR nazval komunitou fanatiků, si myslím, že výtvory pana Petříka, alias srnky alias ZEPHIRA, celým jménem Milan Petřík, Molakova 34 Karlin Praha 8, Tel: +420.23456789 Email: milanpetrik@atlas.cz IP adresa: 217.31.49.30 Domain Name: superstruny.info, stojí zato, aby nezůstaly anonynmními. A že by společnost měla vědět kdo za těmi bláboly tady stojí.

Odpovědět


tajnej podzemní chov

mustafa ibrahim,2007-11-11 03:23:59

No konečně víme, odkud Zephir vylezl. Z tajného podzemního chovu. Jeho argumentace je jak ze starýho rudýho práva.

Odpovědět

Oprava

barbar,2007-11-10 18:38:10

Kedˇ niekto nechce konzumovať GM-potraviny mal by mať prístup k nemanipulovaným.

Odpovědět

ZEPHIR,

barbar,2007-11-10 18:28:20

súhlasím s tebou v tom,že by mala byť sloboda výberu.Kedˇ niekto nechce konzumovať GM-potraviny mal by mať k nim prístup.Aj kedˇ časom možno budú nemodifikované potraviny drahšie.

Odpovědět


No ať sou klidně dražší už teď..

ZEPHIR,2007-11-10 18:37:27

Dokonce nemam nic ani proti tomu, aby byla v ceně BIO zahrnutý i náklady na značkování GMO. Ale současně by se měli konzumenti GMO podílet nákladama na léčení alergií a astmatu a náhrad ztrát absencí v zaměstnání v okamžiku, kdy se prokáže příčinná souvislost mezi konzumací GMO, třeba formou zvýšenejch sazeb zdravotních pojišťoven. Přežíráš se, cpeš se alergeny, necvičíš? Tak plať!

Nejde přece krýt jednu část skrytejch nákladů a na druhou se vykašlat.

Odpovědět


Až to dokážeš(ne pro jednu, ale pro všechny)

Colombo,2007-11-10 18:55:57

tak dostaneš tolik nobelovek, že ti to bude celkem jedno.

Odpovědět

Protesty

barbar,2007-11-10 18:12:37

ZEPHIRA a členov Greenpeace proti GMO mi pripomínajú protesty proti jadrovým elektrárňam.Pamätám si napr. protesty Rakúšanov proti JE Temelín.Smutno-smiešny bol pohľad na fajčiacich pupkáčov,ktorí sa na protestný pochod priviezli autom.ZEPHIR budˇ si istý, že prežieranie,fajčenie a vozenie sa v autách,skracuje ľudom život spoľahlivejšie ako GMO alebo jadrové elektrárne.

Odpovědět


Však právě...

ZEPHIR,2007-11-10 18:21:05

celý GMO je o tom, aby se lidstvo mohlo ještě pár let přežírat, než celej potravinovej systém zkolabuje. Bez GMO by byly potraviny o něco dražší, což by pupkáče donutilo se orientovat na jiný životní hodnoty. Dost možná by to zlepšilo zdravotní úroveň lidstva jako celek.

Odpovědět


Tak za celých 45 let

karpinus,2007-11-10 20:37:39

svého života jsem nečetl tak imbecilní 3 věty, jako ty od Zephira výše ... Jen si je pročtěte několikrát po sobě. To přece nemohl napsat člověk po dostudování 9 tříd základní školy ...

Odpovědět


Můžou bejt imbecilní

ZEPHIR,2007-11-11 00:35:09

ale kdyby byly věcně nesprávný, místo žvanení bys je věcně vycrátil. Naprostá většina z vás vůbec neumí věcně a nezaujatě diskutovat. Doporučení, abych se něco doučil je asi tak největěí intelektuální výkon, co tu od mejch oponentů v diskusi zazněl.

Odpovědět


Můžou bejt imbecilní?

Araon,2007-11-11 12:29:29

Ohanet se slovy o tom, ze "naprostá většina z vás vůbec neumí věcně a nezaujatě diskutovat" a pak o patro niz jako argument nekomu napsat "Tak, ještě tu tabletku na noc, Františku a cucat, nekousat.", hovori samo za sebe. Zmaetou si pred vlastnim prahem. A to brevno v oku by taky mozna stalo za omrknuti...

Odpovědět

Nebohé Zefirátko opět žvaní

František I.,2007-11-10 17:48:29

Už několikrát jsem si dal tu práci a přečetl tímto zeleným tvorečkem udanou literaturu (naposledy o včeličkách a GMO kukuřičném pylu) a dospěl jsem k názoru, že dotyčný materiály vůbec nečetl nebo pokud četl, tak jim nerozuměl. A pokud náhodou porozuměl, interpretoval přímo opačně, než mínil autor. Nevím jakým slušným výrazem nazvat myšlenkovou konstrukci o tom, že za účelem tvorby "GMO modifikovanejch kultivarů" stojí cíl umožnit dávky herbicidů ještě zvýšit je tak děsivá lež, že si autor může potřást tlapičkou se soudružkou Dobšinovou a soudruhem Lysenkem. (Milé Zefirátko, Roundap, fosforečný herbicid, má oproti jiným tzv. i opravdovým jedům, které máte nejspíše ještě raději, tu nevýhodu, že stačí zapršet a zasvítit sluníčko a nebohý Roudap se mění ve fosforečné hnojivo. Momochodem je (pokud vím)jediným herbicidem, který se v MGO praxi používá.) Možná, že se asi snažíte matlat SCI-fi a plete si fantasii se skutečností, takže ani nerozlišujete, o čem jsou vlastně vaše vývody. Jinak ovšem, jak jsem zjistil za krátký čas, co tuto stránku sleduji, tu hrajete úlohu jakého-si svérázného šašíka. A s myšlenkou na Leninovy užitečné idioty přiznávám, že i tací jsou užiteční.

Odpovědět


Tak, ještě tu tabletku na noc, Františku...

ZEPHIR,2007-11-10 18:07:18

..a cucat, nekousat.

Odpovědět


je tak děsivá lež

ZEPHIR,2007-11-11 14:00:29

Pro ty, kterým to dosud nedošlo: 96% všech v současný době osetých GMO jsou "RoundupReady" kultivary bavlníku a sóji. Tyto kultivary byly vytvořený proto, aby snesly větší koncentraci neselektivního herbicidu Roundup firmy Monsanto, než plevele, který se tím herbicidem ničí. O tomhle je zatím 96% osetejch ploch GMO: o možnosti zvyšovat koncentrace (a tím samozřejmš i poptávku a odbyt) agrochemickejch chemikálií - o ničem jiném.

Odpovědět

nové druhy ovocia a zeleniny

Martin,2007-11-10 17:38:56

V posledných rokoch a desaťročiach (ale aj v dávnejšej minulosti) sa k nám začali dovážať nové a nové druhy ovocia a zeleniny, s ktorými naši predkovia nikdy vo svojej minulosti neprišli do styku a zrazu sa objavili v našom jedálničku - zhruba v 9. alebo 10. storočí broskyne, potom marhule, neskôr citrusy, banány, paprika, rajčiny, kukurica, baklažánm kiwi, papája, ananás, arašidy, mango, hurmi-kaki, avokádo...
Podľa mňa zavedenie akéhokoľvek nového druhu rastliny do nášho jedálneho lístka je pre nás porovnateľné s konzumáciou GM-potravín, a možno to je ešte väčší nápor pre náš organizmus.

Odpovědět


Švestka

František I.,2007-11-10 17:53:42

Prý se už u nás objevila GMO švestka, rezistentní proti Šarce a mezi zahrádkáři se volně šíří. Traduje se, že naroubováním této peckoviny se rezistence přenáší i na podnož. Nevím. Možná, že se bude jednat o bláboly podobné Zefirátkovým. Škoda, slivovici mám poměrně rád samotnou či v kafi.

Odpovědět


možno to je ešte väčší nápor pre náš organizmus

ZEPHIR,2007-11-10 18:03:18

Myslím, že pojídání broskví je našemu organismu určitě bližší, než konzumace proteinů nějakejch půdních baktérií. Ale je pravda, že i druhově pestrá strava může představovat větší nápor na imunitní systém. Např. eskymáci maj z pohledu dnešní dietologie velmi jednotvárnou stravu, a tudíž je sklátí obyčejná chřipka.

Samozřejmě, všechno je otázka míry a pokud se budeme díky fandům živit proteinama i půdních baktérií a kdovíjakejch hlístic, tak se náš imunitní systém buďto zjančí, protože nebude vědět, která bije, nebo zcela otupí. Otázka je, co bude lepší.

Odpovědět


ale vždyť ty bakterie baštíš stejně

stepa,2007-11-10 18:39:40

nebo si snad ovoce a zeleninu nejprve ovaříš a vykoupeš v savu. těžko. tak ty bakterie máš teda na povrchu stravy.

Odpovědět


Aby byly GMO účinný...

ZEPHIR,2007-11-10 18:50:21

...musej bejt obsažený ve všech částech rostliny v poměrně vysokejch koncentracích a nedaj se z potraviny jednoduše umejt. To je jejich výhoda i nevýhoda současně: klasický chemický přípravky používaný k ošetření rostlin ulpěj jen na povrchu, odkud je první déšt snadno spláchne. Vysoká koncentrace na povrchu je taky účinnější bariéra proti vstupu škůdců do rostliny. A půdní baktérie sou anaeoroby, který na vzduchu rchle zcepeněj. Pravděpodobnost, že je najdete na jabku je prakticky rovná nule.

Odpovědět


František I.

Pepa z depa st,2007-11-10 20:19:38

Když do kávy,tak raději tuzemák-když mermomocí mi hostitel nutí "chladič",ale slivovice je pro mne nejlepší v čaji.Kdožví,jak budou prosperovat,případně zmutují-po zimním ohryzu kůry a větviček GM stromů zajíci a srnčí.Po řepce(ta myslím není GM) srnčí zvěř občas hyne.Doufám,že se nebudou v GM potravinách vyskytovat jiné plísně,než se kterými se nyní potýkáme.Třeba všudypřítomný námel,způsobující výkyvy v chování-zejména dětí.Svoje specifické a velmi přizpůsobivé plísně mají všechny potraviny nevhodně zpracované(vykrajované nahnilé ovoce nebo zelenina) a skladované pečivo (v neprodyšných obalech).Aflatoxin,zearalenon,sterigmatocystin,cytochalasin B,kyselina kojická,T-2 toxin,patulin,výše uvedený námel aj jedovatiny známé dávno před GM.

Odpovědět

ZEPHIR,

barbar,2007-11-10 17:17:47

myslíš si,že ľudia ktorí pracujú na vývoji GMO sú zločinci?Źe sa nesnažia o ich najvyššiu bezpečnosť?

Odpovědět


Źe sa nesnažia o ich najvyššiu bezpečnosť

ZEPHIR,2007-11-10 17:58:14

Kdyby byla etickou maximou největši možná bezpečnost lidí, tak o nějaký GMO ani nezavadíme a jíme potraviny jen ze svýho nejbližšího okolí. Já sem zastánce éterový teorie, ve který je každá kauzální membrána balancovaná více-či méně rozptýleným účinkem sousedních chaotickejch částic. Čili naše úspěchy v dobývání přírody se budou vždycky odehrávat v duchu "něco za něco". Představa, že na týhle omezený planetě šest miliard lidí dostane od přírody něco zadarmo je velmi naivní. Teď biosféru ždímáme na hranici jejích možností tím, že zasahujem do přírodních rovnováh, který se formovaly po miliardy let. Když to odnese jen pár miliónů alergiků a třetina včelstev, budeme moci mluvit o štěstí. Ale i tak bychom si vždycky měli klást otázku, jestli nám ty ztráty v konečným důsledku nepřevážej vynaložený náklady. Jinak lidi nejsou takový ani makový, jen se snažej v určitým časovým horizontu maximalizovat svůj zisk. Zločinec to dělá v horizontu pár dní až měsíců, propagátor GMO běží delší trať. Ale mě nezajímá, jestli sou GMO dobrý nebo ne, já si prostě přeju, aby jejich cesta v potravním řetězci byla markerovaná tak, aby si každej mohl zařídit podle svýho individuálního přístupu. K takovýmu cíli směřuje např. čipování potravin.

Odpovědět


zephire, jsi šašek

mustafa ibrahim,2007-11-11 03:20:54

Jak chceš značit vejce od slepice, která zobala GM kukuřici, když se nijak neliší od vejce slepice, která GM kukuřici nezobala. jak budeš kontrolovat správnost značení? A ten čip na vejci - na ten se fakt těším.

Odpovědět


Když se u nás až asi do roku 2004

ZEPHIR,2007-11-11 12:44:15

mohl bejt značenej nucenej výsek, proč ne chip přilepenej na vejci? Až to značení bude zavedený, bude se moct kontrolovat jeho validita, dřív asi těžko.

Odpovědět


nucený výsek

mustafa ibrahim,2007-11-12 05:00:05

Nucený výsek už tu byl, už jsi s ním argumentoval. A už ti mnozí vysvětlili, že nic takovýho dneska neexistuje. Přečti si veterinární zákon ty ignorante.

Odpovědět

Zephire

Colombo,2007-11-10 17:04:41

dobrá, připusťme, že by opravdu mohli být potencionálně alergení. Připusťme, že by mohli vyvolat opravdu těžké alergie. Jsou to cizorodé látky, na které nebylo tělo zvyklé. Nové, nebezpečné látky.
Jenže, obrovská zpousta alergií je způsobená naprosto normálními běžnými alergeny. Příklad za všechny, obyčejný krvelačný značně nebezpečný pyl. Na ten je lidstvo zákonitě vzniklé, pyl tu byl dříve, než se vůbec začlo formovat zvířátko, které dneska pojmenováváme člověk. No ale to není všechno, spousta alergií je také na naši vlastní mikroflóru, furt ji nosíme v těle a najednou BUM, alergie jak vyšitá(viz článek s apendixem tady na oslu). Řekně me si, jo, za to může dnešní společnost, samé desinfekce atd. Dobrá, k čemu bychom ty nové alergeny mohli použít? Co třeba k kravskému mléku? Žádný savec nepije mléko v dospělosti, pouze člověk. A že to lidské společnosti před těmi x lety jó prospělo naučit se pít mléko. Ale co to? Tehdy jim to nevadilo a dnes je problém? A to na ty samé cizorodé látky, které už několik let všichni masově konzumujeme?

Odpovědět


Lidi samozřejmě nejsou alergický na mííko...

ZEPHIR,2007-11-10 17:36:12

...jen jejich imunitní systém v tom mlíce "cítí" proteinů půdních baktérií, který tam nemaj co dělat. A ty dvě látky si spojí do obrazu společnýho nepřítele. Pak se člověk stane přecitlivělej i na obyčejný čistý mlíko. To sou v principu docela jednoduchý imunitní mechanismy.

Odpovědět


BTW To je přece princip vakcinace.

ZEPHIR,2007-11-10 18:42:45

Při konzumaci cizorodejch látek zavlečenejch GMO to funguje taky, jen na ruby. Z jistýho pohledu je alergie druh přeočkování. Sme imunizovaný na mlíko, sojový pokrutiny, kukuřici, atd... Tak se nedivme, že v nás tyhle potraviny vyvolávaj imunologický reakce. A že příbuzný látky, až dosud zcela nevinný je vyvolávaj taky.

Odpovědět


Přesně jak jsem říkal

Colombo,2007-11-10 18:51:11

výběrové vnímání, vemu dvě věty z celého příspěvku a ty zkritizuju;)

Odpovědět


To je zajímavý,

karpinus,2007-11-10 20:45:48

že moje dcera narozená v roce 91 byla alergická na mléko. A GMO byly ještě tou dobou jen na papírech odvážných výzkumníků ... Tak kde se sakra v tý době vzaly v krávě ty půdní bakterie převzatý od GMO kukuřice ? Že by Zephir věděl něco víc ? STB, promluv !!!

Odpovědět


Zásadní neznalost!

josef,2007-11-10 21:22:33

Pane Zephire, máte v alergiích na mléko zmatek a šíříte tu nepravdy. V alergiích na mléko se nejedná o žádné alergie na bílkoviny z bakterií, nýbrž o alergiina bilkovinu (hlavně beta laktoglobulin) které lidské mateřskémléko neobsahuje. Tato bílkovina nemá s bakteriální bílkovinou nic společného. Jde o zcela přirozenou bílkovinu kravského mléka. Svými neznalostmi tady šíříte demagogie, které ani nevím, jak slušně nazvat.

Odpovědět


Ani vakcína neobsahuje bakteriální toxiny...

ZEPHIR,2007-11-11 00:23:22

...přesto vyvolává imunuitní reakci. Zkuste víc myslet a míň psát.

Odpovědět


zephir

jarda petr,2007-11-11 03:18:36

Zephire, jste imunologický analfabet. Proti vašim blábolům stojí jeden fakt. Na GM plodiny zatím nebyl zjištěn jeden jediný případ alergií. Tak co to na nás zkoušíte?

Odpovědět


Píšu přece jasně..

ZEPHIR,2007-11-11 12:41:13

že po zavedení GMO kukuřice v Anglii vzrostl počet alergiků na sóju během jednoho roku o 50%

York Nutritional Laboratory Researchers found Soy Allergies have Risen 10 in 100 patients to 15 over the past year

http://www.ethicalinvesting.com/monsanto/news/10037.htm

Odpovědět


Jestli sem imunologickej anafabet...

ZEPHIR,2007-11-11 18:33:49

pak MUDr Ettlerová je co? Prý děláte do hovězích vajíček, tak tu ze sebe nedělejte experta.

Odpovědět


nedělám experta

jarda petr,2007-11-13 11:38:36

Já ze sebe experta nedělám. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou, takže si myslím, že k tomu mám kvalifikaci. A troufám si říct, že jsem toho o GMO přečetl dost, abych věděl o čem mluvím a píšu. To, že s GMO přímo nedělám, asi není na škodu. Protože kdyby se jich týkal můj výzkum, tak byste mě zase obviňoval ze střetu zájmů - že si hájím svůj GM chleba.

Odpovědět

moc hezkej clanek,

mp,2007-11-10 16:36:55

dekuju. Z ekonomickyho pohledu, zvlaste kdyz z GMO mohou nejvic ziskat chudsi staty, nepredrazuji patenty a smlouvy osivo? Obdobne jako dostupnost leku proti AIDS v chudsich krajinach.

Odpovědět


patenty

jarda petr,2007-11-14 07:46:19

Patenty komplikuji rozvoj biotechnologií obecně. Než mohl Ingo Potrykus udělat zlatou rýži, která zajistí lidem v rozvojových zemích dostatečný přísun beta karotenu, tak musel "vyběhat" více než 70 patentů u více než 30 institucí. Zlatou rýži získanou genetickou modifikací pak předal veřejnosti ve třetím světě gratis. Dobří lidé ještě žijí. řadu GM plodin si ale dělají země třetího světa samy. Třeba Čína jich má stovky. Indie taky. Takže na Monsantu, Pioneeru a dalších budou brzy zcela nezávislí.

Odpovědět

karpinus

barbar,2007-11-10 16:26:53

Súhlasím s tebou do bodky.Prof.Petra považujem za vynikajúceho popularizátora vedy.

Odpovědět


Vynikající popularizátor

ZEPHIR,2007-11-10 16:44:12

v první řadě informuje vyváženě o všech aspektech problematiky. Stejně jako je Mihulka zatíženej na boj proti alarmistům je Petr zase zatíženej na prosazování GMO napříč všemi rizikům. To se mi pochopitelně nelíbí, protože takový článku dělaj z lidí tupý stádo. Lidi maj právo znát kromě výhod i všechna rizika. Všeobecná informovanost není příčina polarizace názorů, naopak.

Odpovědět


Výběr informací, které si člověk pustí do hlavy

Colombo,2007-11-10 16:49:04

si dělá každý sám! Hlavně na těch, kteří již fanaticky přijali názor to lze poznat.

Odpovědět


Mě nedělá problém uznat,...

ZEPHIR,2007-11-10 17:32:33

..všechny výhody GMO, co sou ve článku uvedený. Ovšem chybí mi tam stejně kvalifikovaný a rozsáhlý obeznámení se všema známejma a potenciálníma nevýhodama a rizikama. Když bude na OSLU jeden článek střídavě jedbou o výhodách, podruhý nevýhodách a neúspěších GMO, tak neřeknu ani popel, ba dokonce sem ani nepolezu diskutovat - vše podstatný bude řečeno v těch článcích.

Odpovědět


To je to !

karpinus,2007-11-10 20:52:16

Právě že již byly všechny "potencionální" nevýhody probrány a vyvráceny, není o čem psát. Tak o čem by byly články proti gmo? To že pár zaostalejch jedinců obhajobu GMO neuznává a pořád tvrdí svoje nehorázný bludy neznamená, že ty bludy budem omílat navěky ! Prober si svoji hlavu a vědu nech vědou, na to nemáš, Zephire !

Odpovědět


To že pár zaostalejch jedinců obhajobu GMO neuznáv

ZEPHIR,2007-11-11 00:26:43

Znamená jen tolik, že jde o postoj kompetentního vedení celý Evropský Unie. Můžete jet do Bruselu a vyřídit jim, jak si my, v Petrovicích u Prahy myslíme, že sou zaostalý.

Odpovědět


V EU

jarda petr,2007-11-11 03:12:59

V EU nejsou zdaleka všichni proti GMO. V říjnu byly schváleny pro krmení zvířatům další geneticky modifikované plodiny. Takže to není tak, že by ti moudří v Bruselu věděli, že je to špatně, a my hloupí popularizátoři bychom tuto skutečnsot ignorovali. Skutečně není k dispozici příklad, kdy by GM plodiny vyvolaly alergie, otravy a další problémy. Existuje asi 137 studií, kteríé hodnotí vliv GM plodin na zdraví zvířat. Jedna studie Seraliniho dokazuje, že GM kukuřice škodí. Jde o data firmy Monsanto, ktere Searlini přepočítal jinými statistickými postupy - krajně nevhodnými prio tento typ dat - a vyšlo mu to jinak než v původní studii. Pak je asi šest studií, které dokazují, že zdraví zvířat je lepší po krmení GM plodinou a zbytek jsou studie o tom, že mezi GM a konvenční plodinou není rozdíl ve vlivu na zdraví. Tak o čem mám proboha psát? Jakými riziky mám lidi strašit a hlavně, o co bych se měl přitom opírat? O nějaké zdroje na webu, kde si píše každý Zephir co mu přinesou prsty na klávesnici? To po mne přeci nikdo nemůže chtít. To bych na sebe musel plivnout.

Odpovědět


Ani já nejsem proti zkromování GMO zvířatama

ZEPHIR,2007-11-11 12:47:35

Je to ostatně nejlepší test. Maso a další produkty z nich ovšem musej bejt řádně označený aby si spotřebitel v dalším procesu zpracování mohl surovinu vybrat. Pokud jde kontrolovat dodržování nařízení EU, pak jde zcela jistě kontrolovat i dodržování toho značení.

Odpovědět


de o data firmy Monsanto,...

ZEPHIR,2007-11-11 12:53:00

...ktere Searlini přepočítal jinými statistickými postupy

To je výslovnou a zjevná lež, studie kterou zmiňujete byla samostantná 90 denní studie na potkanech, která má 1300 stran, žádný přepočty.

Studie Monstanta byla podle vyjádření CRIIGEN zcela bezcená, protože neobsahuje ani rozbory moči či hladinu hormonů, ba dokonce i váhový přírůstky. Přesto právě na jejím základě EU nakonec to povolení udělila. Místo bezduchý propagace GMO byste měl raději pro veřejnost shromáždit všechny ty studie, na jejichž základě bylo povolení uděleno. To by byl nejlepší argument. Ve skutečnosti se zdá, že vše z čeho EU při svým rozhodování vychází sou studie, který provedlo Monsanto samotný. CRIIGEN to tak výslovně píše.

Odpovědět


nikoli

jarda petr,2007-11-13 11:25:44

Seralini vubec svoje vlastni pokusy nedělal. Jde o data Monsanta, ke kterým si Greenpeace vysoudili přístup. Tak je to aspoň v té jediné studii, kterou Seralini publikoval s peer review časopise. Co píšou nějací cápkové na netu je k tomu celkem irelevantní. Prostě Google není patent na pravdu. Už to proboha pochopte.

Odpovědět

Škoda mluvit

karpinus,2007-11-10 15:14:43

Za blekotání se dají považovat pouze tvé názory. 15 let jsem v zemědělství dělal specialistu ochrany rostlin a neznám ani teoreticky genetický způsob "vyrobení rostliny odolnější k dnešním dávkám postřiků". Pokud nevíš, co je to Roundup, a dnešní GMO se šlechtí jako odolné roundupu, tak ani necekej. Nechceš nám všem vysvětlit, proč by někdo cpal prachy do výzkumu rostliny, která by potřebovala několikrát víc postřiku, jak píšeš, a tedy několikrát větší náklady ? Netuším, proč píšeš komkentáře k článku, kterému ani za mák nerozumíš. MIMOCHODEM SE JEDNÁ O ZATÍM NEJLEPŠÍ ČLÁNEK K DANÉ PROBLEMATICE, KTERÝ JSEM ČETL. Pokud se podaří získat třeba kukuřici, které stačí 1 postřik (a to ještě ekologicky snesitelným přípravkem)a hotovo, je to nejen úspora pěstitelů, ale i ekologicky vynikající výsledek. Je proto málo pochopitelné, proč ekologové brání rozšíření GMO ( a taky jaderným elektrárnám).

Odpovědět


neznám ani teoreticky genetický způsob

ZEPHIR,2007-11-10 16:26:10

Roundup je registrovaná ochranná známka pro skupinu totálních herbicidů vyráběných americkou firmou Monsanto. Roundup je v součastnosti globálně nejpoužívanějším herbicidem. Jedním z cílů GMO bylo vypěstování kultivarů bavlníku a sóji odolný k těmto herbicidů. Začátkem 90. let firma Monsanto v půdě továrny na výrobu glyfosátu objevila kmen bakterie, která se díky dlouhodobému systematickému vystavení tomuto herbicidu stala vůči němu resistentní (odolná). Z bakterie následně Monsanto izolovalo gen pro bakteriální verzi enzymu EPSP-syntázy, který byl vložen do některých plodin (sóji, řepky olejné, kukuřice). Tyto geneticky modifikované plodiny s rezistencí ke glyfosátu dnes tvoří většinu (60-80 %) celkové výměry oseté GM plodinami. Masivní používání přípravku Roundup a GM plodin vůči němu odolných vedlo ke vzniku nové kategorie tzv. superplevelů, na které herbicid neúčinkuje.

Tolik slovníkový heslo. Co znáš nebo ne mi je totálně buřt, jak jistě rád uznáš.

Odpovědět


Roundup

karpinus,2007-11-10 20:21:46

Krásný výtah z encyklopedie, pravda. Škoda, že to není z Tvé hlavy, nic takového tam nevleze. Jenom jedna věc je divná, a Tvoje IQ ji není schopno detekovat. CO JE TO SUPERPLEVEL ? Na každý plevel je dnes několik desítek přípravků, různým biochemickým postupem působících likvidaci tohoto plevele. A několik desítek přípravků na tento plevel nepůsobících.Roundup je jen jedním z řady herbicidů, s tou ohromnou výhodou, že působí téměř na všechny. Vznik rezistence na roundup u některého plevele pouze přeřadí roundup ze skupiny působících do skupiny neúčinných. Prostě zase použiju na tento plevel původně užívaný postřik. To je problém nákladů zemědělců. ALE JEN NEZNALÝ HLOUPÝ KECAL TENTO PLEVEL NAZÝVÁ SUPERPLEVELEM ! Prostě je to normální plevel, na který nemůžu použít určitý postřik, stejně jako dnes a bez GMO. Nedělat z komárů velbloudy, to je podstata diskuse o GMO. Bohužel pouze fanatičtí a neznalí odpůrci pokroku, kteří sami nedokázali nic a nic neznají, jen přihlouplé encyklopedie, právě z komárů ty velbloudy dělají. Smůla pro budoucnost lidstva...

Odpovědět


Za superplevel se označuje např.

ZEPHIR,2007-11-11 13:19:25

G/9 biotyp druhu Laskavec Palmerův Amaranthus palmeri S. Watson. Já si to označení nevymyslel.

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id38750/

Odpovědět


zephir

Jirka Novák,2007-11-13 09:07:07

A kde máš na biolibu napsaný že Amaranthus palmeri je "superplevel"? Takovej superplevel jseš tu tak maximálně ty s tvým totálně trapným a diletantským přístupem k biologii a přírodním vědám obecně.

Odpovědět

Laik Zephir

karpinus,2007-11-10 14:03:29

K příspěvkům ZEPHIRA musím bohužel poznamenat, že laické komentáře těchto agronomické praxe neznalých lidí působí zbytečný zmatek v hlavách lidí, a jak asi sám o sobě píše, "argumenty jsou hezký, ale realita opačná". Tak hloupé názory jsem již dlouho neslyšel, a doufám, že již neuslyším. Zephire, dokonči střední i vysokou školu a pak teprve mluv. NENAPSAL JSI JEDINOU PRAVDIVOU VĚTU. Prosím, raděj mlč.

Odpovědět


"prosím tě mlč" a zveřejňování mý rádoby

ZEPHIR,2007-11-10 14:19:34

Ve srovnání s takovym blekotánim je moje argumentace duchaplná, ušlechtilá a krásná.

Odpovědět


to karpinus:

-- MV --,2007-12-15 23:24:05

Škoda opotřebování klávesnice kvůli takovému imbecilovi, jako je ZEPHIR, nemyslíte?? Ale taky se přidám :) Rád bych věděl co za pako se schovává pod tímto nickem a kolik mu je let, ne, jako vážně.

Hej, ZEPHIRE, nechceš nám třeba napsat, co za školu studuješ?! Pleskat hovadiny, to umí každý, ale napsat něco smysluplného a inteligentního, to už je evidentně nad tvoje síly. A jako fakt mě docela (s prominutím) sere, na jaké zdroje se odkazuješ. Pokud si myslíš, že všechno, co najdeš na netu, je svatá pravda, tak si pěkně naivní blb. Když už chceš použít nějaký argument, tak si to nejdříve laskavě nastuduj v zaručených (!) zdrojích, nejlíp odborných článcích ve vědeckých databázích. Ale na to už ty podle všeho nemáš. Radši sem budeš cpát odkazy na články typu "jedna babka řekla..". Běž do háje a nekaž prosím tě zatím smysluplnou diskuzi!

Odpovědět

Jediným způsobem, jak uplatnit tržní principy

ZEPHIR,2007-11-10 13:31:01

při pěstování GM plodin, je tlak spotřebitelů. Nebude-li ovšem existovat povinné značení potravin z GMO, včetně potravin ze zvířat krmených GMO, není možné nejen zabránit pěstování GM plodin, ale není ani možná svobodná volba spotřebitele, který se chce GMO vyhnout a který produkci GMO nechce podporovat. Neni divu, že se označování GMO lobby houževnatě brání.

Značení potravin z GMO je u nás povinný, nicméně naprostá většina GM plodin je pěstována pro zkrmování hospodářských zvířat. Při dnešní produkci GM sóji ve světě je už i pro samotné zemědělce těžké se GMO v krmivech vyhnout, a co teprve pro spotřebitele. Vývoj směřuje k nulové volbě, kdy se GMO stane součástí výrobního procesu téměř všech druhů potravin. Jaký to může mít důsledky?

Předně je nutný si uvědomit, že GMO neslouží k omezení chemizace v zemědělství, naopak. Systematická aplikace chemikálií způsobila rezistenci plevelu a škůdců, takže k dosažení účinku je nutný zvyšovat jejich dávky až na hranice, který vedly k poškození pěstovanejch rostlin samotnejch. Účelem GMO modifikovanejch kultivarů maji za cíl umožnit tyhle dávky ještě zvýšit.

Ale je tu mnohem závažnejší problém. Zatímco čistota životního prostředí v posledních letech prokazatelně vzrostla, dál se rozmáhaj alergie a přecitlivělost lidí na změny životního prostředí. Co za tím může být?

Opravdu nevidim nic chytrýho na tom, implantovat do běžnejch potravin bakteriální toxiny a pesticidy v takovým množství, aby se každá část rostliny stala pro škůdce jedovatou. To je z hlediska imunitního systému úplná pitomost. Náš organismus má proti působení baktériálních bílkovin přirozeně po milióny let vypěstovanou ostražitost a teď ho začnem v potravinách provokovat a vystavovat masívní zátěži pro něj zcela cizorodejch látek z baktérií, se kterejma byl odjakživa zvyklej rychle zatočit.

Není divu, že ho tím přetěžujeme a že pak přehnaně reaguje i na běžný alergeny. A netýká se to jen lidí, v případě masívního hynutí včel tu máme zase případ podivný přecitlivělosti včelstev na škůdce, který pro ně byly až dosud neškodný. Samozřejmě, že při běžnejch testech vyjdou GMO organismy jako zcela neškodný. Jejich testování ve velkým sloužíme my všichni, protože se honíme za co nejlevnějšíma potravinama v supermarketech a dětský alergie svádíme na životní prostředí. Obávám se, že zkrmováním GMO sóji a produktů z ní jsme si v nich tu přecitlivělost sami vypěstovali.

Odpovědět


Taková argumentace :-)

MirekS,2007-11-10 14:05:55

Zephire ty jsi pátá kolona propagátorů GMO

Odpovědět


Jedinný kdo lobuje si ty

Colombo,2007-11-10 14:36:18

Jen ty tu vyřváváš prachsprosté bláboly bez podložení. Jen ty tu vytváříš fanatickou náladu, jen ty tu bipolarizuješ společnost. Vytváříš zbytečnou hysterii, bez argumentů. To co tvrdíš jsou jen a pouze antiGM dogmata, nic jiného. Přihoď sem věrohodné argumenty na VŠECHNO co si tvrdil, jinak pomlč a omluv se, že už budeš hodný a nebudeš zlobit.

Odpovědět


Furt je lepší šířit včas "blbou náladu"

ZEPHIR,2007-11-10 16:31:10

. a bipolarizaci společnosti, než jednostrannou propagandu a posléze alergie způsobený GMO přípravkama. Tvoje "argumenty" sou prolezlý bolševismem.

Co se věcných argumentů týče, viz např. článek

Budou geneticky modifikované potraviny vyvolávat alergie?

http://www.tigis.cz/alergie/aler304/08.htm

Odpovědět


Že se z původně nevinný sóji stal v poslední době

ZEPHIR,2007-11-10 16:39:18

významnej alergen je taky všeobecně známo.

http://www.bezpecnostpotravin.cz/default.asp?ch=66&typ=1&val=31916&ids=458

Můžeme se akorád ptát, jestli je to proto, že senzibilizace lidí jako celek roste, nebo zda je naopak samotná sója, resp. její GMO kultivary onou primární příčinou. Jednoznačně se to dá dnes zjistit těžko, protože sojovou moučkou se dnes krmí kdeco. Opakuje se tak v jistý podobě problém s masokostní moučkou, která vedla k rozšíření Craft-Jacobsonovy nemoci v populaci. Prostě se šíří cizorodej proteionovej materiál do těch míst potravního řetězce, kde do tý doby neměl co pohledávat. Za obojí může člověk a jeho neuvěřitelná vynalézavost ve snaze si co nejvíc užívat a současně ušetřit práci.

Odpovědět


Ehm

Colombo,2007-11-10 16:47:27

ono je potencionální alergen téměř všechno(sranda je alergie na stříbro:))

Odpovědět


Argumenty

PeS,2007-11-10 18:01:19

Předně to, že pro zemědělce je "těžké se GMO v krmivech vyhnout" samo plyne z trhu. Je-li něco levnější, pak si to může dovolit vyrábět více výrobců a poměr na trhu se změní tímto způsobem. K třetímu odstavci: v rámci argumentace je třeba říct, že ne každá modifikace modifikace vede k vyššímu používání chemie, viz např. kukuřice z článku, která se brání sama a nepotřebuje postřiky. Konečně na spojení tak vzdálených oblastí, jako GMO a alergie mi v příspěvku chybí dostatečně faktická argumentace. Třeba se dočkám v reakci :)

Odpovědět


Spojení alergie a GMO..

ZEPHIR,2007-11-10 18:14:13

je naopak docela úzký, protože GMO je o vkládání genů pro výrobu cizorodejch bílkovin, zatímco alergie je o přecitlivělosti na ně. Stačí číst ty odkazy, co sem dávám:

"K nejdůležitějším a reál­ným obavám patří alergie. Dále je pozornost cílena na zhodnocení nebezpečí toxicity (např. zvýšený obsah těžkých kovů), zhodnocení rizika nutričního (např. snížený obsah fytoestrogenů) a rizika z DNA. Zde je zvažována zatím nepotvrzená obava, že dojde k přenesení rezistence na antibiotika na bakterie zažívacího traktu (transgeny jsou selektovány pro rezistenci na antibiotika)...V GM odrůdě, potažmo potravině, se nově objeví protein, který může senzibilizovat a může vyvolat alergickou reakci u jedinců již senzibilizovaných na tento protein, obsažený původně jen ve zdroji genetické informace. V úvahu je třeba vzít také možnost změny alergizující potence vlivem genetické modifikace, pokud odrůda, která přijímá gen, má senzibilizující potenci. Riziko pro alergického jedince spočívá v tom, že nemůže rozeznat konvenční odrůdu od odrůdy geneticky modifikované a rizikový, nově vyjádřený protein, v potravině neočekává."

Už to, že chybí klinická dlouhodobá studie, která by třeba sledovala výskyt alergií u osob, co se živěj GMO sójou ve srovnání s obyčejnou je na pováženou. Jak mě někdo chce přesvědčit, abysem tyhle věci jed, když je nemá prověřený sám? To sou lidi tak důvěřivý, nebo tak blbý?!?

Odpovědět


ALergie a GMO

PeS,2007-11-10 18:59:20

Děkuju za informace. Mě osobně ten článek Květuše Ettlerové přesvědčil. Popisuje bodle mého názoru celkem solidní a dnes uzákoněné testy na alergicitu nových GM rostlyn. A citace ze stejného článku:
"Za uplynulých deset let používání potravin na bázi GMO nebyla zaznamená žádná alergická reakce nebo jiné poškození zdraví, nicméně nadále je nutná opatrnost."
Já osobně bych měl větší obavy z klasického šlechtění, které není pod tak přísnou kontrolou a nikdo neví, k jaké změně při něm došlo. A na něco se přece umřít musí :)

Odpovědět


Klasický šlechtění...

ZEPHIR,2007-11-10 19:06:06

..je z alergologickýho hlediska úplně o ničem, protože druhy se navzájem nekřížej. Aji ten nejobskurněji vyhlížející kůň nemá ve svým rodokmenu ani osla, natož kočku, chobotnici nebo nedejbože půdní baktérii.

Odpovědět


Lidi nejsou alergický na všechny kovy..

ZEPHIR,2007-11-10 19:13:24

Např. snesou poměrně vysoký dávky mědi, protože dlouhou dobu pili z měděnejch kotlíků. Naopak třeba o niklu se dnes ví, že je spouštěčem celý řady významnejch alergií. Stačí pár měsíců nosit na ruce levný hodinku bez řemínku.

Odpovědět


Šlechtění

PeS,2007-11-10 19:13:48

To je pravda. Co jsem chtěl říct je, že klasické šlechtění se děje mj náhodnými mutacemi a když má nová rostlina lepší vlastnosti, tak se toho využije dál. To ani nemluvím o šlechtění ozařováním, zmíněném v článku MUDr Ettlerové. Na základě tohoto bych měl menší strach ze změny jednoho pečlivě vybraného a známého genu, navíc když je ta změna na kdeco prověřovaná, než z náhodné změny bůhvíčeho a navíc zdaleka ne tak protestované. Kdybych byl ale tak paranoidní a bál se každé změny, tak se asi nenajím.

Odpovědět

skleníkové plyny

Petr,2007-11-10 12:41:35

Moc jsem nepochopil ten vztah mezi GMO a nižšími emisemi skleníkových plynů.
Mělo to znamenat, že při stejném typu obdělávání jednoho pole s klasickou odrůdou a jiného pole s geneticky upravenou...to "klasické pole" uvolní víc sklen. plynů? To je přece úplná blbost ne?

Odpovědět


Vlezl si na web fanatiků,,,

ZEPHIR,2007-11-10 12:50:02

..co si udělali živnost ze současný propagace GMO a boje proti globálnímu oteplování, taxe nediv, že tu občas skřípá logika....

Ovšem GMO je v první řadě těžkej byznys. Může mi např. někdo vysvětlit, proč firmy nabízející GMO osivo si vyhražujou výhradní právo pro jeho distribuci a zakazujou zemědělcům vysévat vlastní? To je něco jako DRM v muzice.

Odpovědět


GMO

Petr,2007-11-10 13:00:53

Já proti GMO vůbec nic nemám, spíš naopak. Jenom mi nejde do hlavy, jak by mohly souviset genetické modifikace se skleníkovými plyny.
Možná, že na "GM poli" chcípne míň rostlin, které pak při rozpadu neprodukují metan, popř. GMO rychleji vytvářejí biomasu = vyšší spotřeba CO2....ale i tak mi to přijde lehce bizarní a laciný..

Odpovědět


Jde o náklady

josef,2007-11-10 13:19:03

Petře toje jednoduché, rostliny, které musíš stříkat herbicidy s sebou nese požadavek mnoha více pojezdů traktorů a tudíž spotřeby nafty. Take udusání hlíny, což je potřeba posléze napravit kypřením. Když to spočítáš, tak použití gmo osiva vyjde pěstitele levněji, a společnost na tom vydělá - mneší spotřeba ropy a méně uvolněných skleníkových plynů.

Odpovědět


To je sice hezký...

ZEPHIR,2007-11-10 13:37:50

..ale většina v současný době využívanejch GMO (kultivarů bavlníku a sóji) má za cíl zvednout rezistenci plodin vůči chemii používaný na polích tak, aby bylo možný její dávky zvednout a projet traktorem stříkajícím chemikálie ne jednou, ale třeba třikrít za sezónu.

Čili jak už tomu u propagandy často bejvá, argumenty sou hezký, ale realita je přesně opačná.

Odpovědět


sklaníkové plyny

jarda petr,2007-11-11 03:01:34

Pan kolega to vystihl naprosto přesně. Jestliže se klasická kukuřice musí stříkat na Floridě různými pesticidy třeba desetkrát za sezonu, pak geneticky modifkovaná odolná proti housenkám se stříká jednou. A ten rozdíl v množství paliva i postřiku je dramatický. I na výrobu postřiku se spotřebovává energie a ta s sebou nese produkci skleníkových plynů.
Takže logika neskřípe, jak tvrdí Zephir. Jedině ty jeho argumenty mají logicku houpacího koně. Umíte si představit zemědělce, který pěstuje GM plodinu, jejíž osivo je o něco dražší a ještě má dražší celé pěstování, protože pořád jezdí po poli, aby mohl stříkat? To by asi nikdo dlouho neprovozoval. To nám může zkoušet nakukat jen Zephir. Nenchte se od něj zblbnout, nedá to moc práce.

Odpovědět


Jedním z cílů šlechtění

ZEPHIR,2007-11-11 13:00:01

soji a bavlny odolný proti Rundapu bylo právě umožnění, aby se stříkala častějí za jedno vegetační období, když předchozí postřik herbicidu selže. Vy ste
úplně mimo, člověče. Viz např. citace zde:

Řepka, tolerantní k herbicidu glyfosátu by získala selektivní výhodu v zemědělském prostředí za předpokladu opakovaného použití stejného herbicidu po více vegetačních období. V přírodním prostředí bez použití herbicidu nemá selektivní výhodu.

A ještě nám do očí drze lžete, není to poprvé, např. v článku o komisi BMO, který GMO odmítlo, ačkoliv píšete opak.

Odpovědět


mimo jste vy

jarda petr,2007-11-13 11:31:32

Co jste si kde vygoogloval, je váš problém. Pro normální plodinu musíte pole připravit a to např. i postřikem herbicidu. Preventivně. Jinak ji můžete po pár měsících "zaklopit". Takže pro kukuřici (konvenční) se stříkalo atrazinem a to je nějakej prevít. Vedle toho RR plodina umožňuje postřik až ve chvíli, kdy se pěstitel rozhodne. Někdy může volit dokonce i určité zaplevelení, protože mu to například chrání porost před erozí. RR kukuřice vychází co do biodiverzity lépe než konvenční. To je prokázáno a zpublikováno v Proc. Royal. Soc. Takže kdo tady lže?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace