Velký třesk je jen marketing  
Nositel Nobelovy ceny za fyziku Robert Laughlin vypovídá o bludné víře v definici všehomíru, černé magii ve vědě a o konci výzkumu částic.


 
Robert Laughlin, 58, vyučuje theoretickou fyziku na Standford University. V roce 1998 obdržel Nobelovou cenu za vysvětlení tzv. frakcionovaného kvantového Hallova efektu. Své objevy učnil během svého působení v laboratořích výzkumu jaderných zbraní v Livermore.
Ve své knize "Abschied von der Weltformel" propaguje  novou epochu fyziky.

 


 

Robert Laughlin. Laughlinovi bude 1. listopadu 58 let. Je uznávaným odborníkem v teorii kondenzovaných látek, resp. silně korelovaných elektronových systémů. Nobelovu cenu obdržel za své studium obrazců v dvojrozměrných elektronových plynech pomocí kvantového Hallova jevu. 

SPIEGEL: Pane Laughline, ve Stanfordu jste si kdysi způsobil mnoho potíží s jednou otázkou při zkouškách...

 

Laughlin: Myslíte to s tou roštěnkou?

 

SPIEGEL: Ano, jak jste se ptal, co by se stalo, když zkoušený student bude zasažen roštěnkou, pohybující se rychlostí 56000 km/h. Jaká měla být správná odpověď?

 

Laughlin: Při vysokých rychlostech se každý předmět chová jako balon naplněný vodou. Při dopadu proběhne každým zasaženým objektem vlna, která je ještě rychlejší, než střela sama. Ta vlna by mu vystoupila na zádech a když by se tak stalo, objekt by se rozpadl. Zkrátka, ten student by explodoval. Tento fenomén se nazývá šoková vlna.  Samozřejmě jsem věděl, že naši studenti o tom nic neví. Já o tom vím jen proto, že jsem pracoval v laboratoři  výzkumu jaderných zbraní.

 

SPIEGEL: Proč dáváte takové otázky?

 

Laughlin: Dosáhl jsem tím aspoň toho, že už nemusím nikoho zkoušet.

 

 

Hilmar Schmundt, redaktor

SPIEGEL: Ve vaší poslední knize se ale šokové vlny objevují ze zcela jiného důvodu...

 

Laughlin: ...ano, protože patří k tzv. emergentním fenoménům.

 

SPIEGEL: Můžete nám to přiblížit?

 

Laughlin: Rozhodující je, že šokové vlny vznikají jako proces sebeorganizace. Ty se nenechají vysvětlit atomární teorií hmoty. Patří to víceméně do rovnic hydromechaniky, které popisují chování kapalin. Kdo ale vychází z fundamentálnějších atomárních zákonů, nemůže doložit, že ty rovnice souhlasí.

 

SPIEGEL: Jako emergenci označujete tedy všechny fenomény, na které se atomární zákony nevztahují... 

 

Laughlin: ...ano, protože jsou výsledkem sebeorganizace hmoty.

 

SPIEGEL: A to vám připadá tak důležité, že jste hned vytvořil novou éru fyziky, kterou nazýváte epochou emergence. Není to příliš velké sousto?

 

Laughlin: Lidé hovoří prostě rádi o nových epochách nebo dokonce o konci celé vědy. Že taková představa vůbec může vzniknout, je zaviněno zavádějící ideologií, způsobující představu, že mohou platit jen ty základní zákony, svým způsobem  fundamentální. A to není v jádru nic jiného, než náboženská myšlenka.

 

Pojem emergence
Dříve, než si blížeji všimneme termínu emergence, musíme charakterisovat pojem systém, protože se vyskytuje v systémech. Systém je definován jako "množství prvků, které jsou mezi sebou spojeny svými vztahy a mají společně nějaký konkrétní smysl. Proto systém sestává ze systémových prvků , vztahů mezi těmito prvky ( tzv. relacemi ) a systémovou hranicí. Systémová hranice ohraničuje systém od okolí.
Podstatné jméno emergence má spojení s latinským slovesem emergo. Sloveso emergo má význam ve smyslu "objevit se" nebo "dostat se z něčeho".
Z významu latinského slovesa emergo se dá odvodit význam slova emergence. Rozumí se tedy následně pod pojmem emergence objevení se systémových stavů, které nejsou vysvětlitelné vlastnostmi účastných systémových prvků. Ve slovníku (Duden) je k nalezení definice emergence jako fenomén, při němž vznikají vyšší úrovně novými kvalitami vyvinutými z nižších stupňů. Při této definici je podstatné, že tyto "nově vynořené kvality" musí teprve "vzniknout" a nejsou předem připravené. Jednoduše se to dá vyjádřit "celek je více než součet svých částí". Termín "emergence" odpovídá tedy onomu "více", případně jeho vzniku.

SPIEGEL: Co přesně máte na mysli? Myšlenku, že musí existovat jeden všeobecný konečný zákon,  jakási formule vysvětlující svět? 

 

Laughlin: Přesně to. U nás na Západě je tato myšlenka pevně ideologicky zakotvena. Na Dálném východě je tomu, mimochodem, úplně jinak. Tento druh hlubokých kulturních kořenů pak vytváří celkový způsob myšlení. Nechají nás věci vnímat jako očividné, které v žádném případě očividné nejsou. 

 

SPIEGEL: Co to znamená pro fenomén emergence?

 

Laughlin: Tedy, v našich západních hlavách nacházíme zásadní rozdíl mezi fundamentálními přírodními zákony, které prostě jsou tady - a těmi, které vycházejí z něčeho jiného. Přitom se zapomíná, že neexistují žádné experimentální odkazy na tento rozdíl.

 

SPIEGEL: Nestojí velké úspěchy fyziky právě na víře v tento rozdíl? Na tom, že se každý fenomén dá vysvětlit zákony, které stojí na ještě základnějších principech, s kterými se na konci dá dojít až k formuli světa, definici všehomíra?

 

Laughlin: To je historicky chybné. Vezměte si třeba metalurgii. Ta má bezpochyby velký význam pro náš každodenní život, s její pomocí můžeme stavět auta, letadla a stroje. A na čem stojí tato věda? Na ničem jiném, než na černé magii. Byla po staletí vyvíjena až k opravdu rafinovanému umění. Ale nestojí na ničem jiném, než na kuchařských návodech.

 

SPIEGEL: Ale přece hlubší pochopení přinesla teprve moderní elektronová theorie kovů.  

 

Laughlin: To nemění nic na tom, že lidé vypracovali své návody - a to v době, kdy neměli ani tušení o mikroskopických strukturách. Nedávno vyšel velmi zajímavý článek ohledně pnutí ke kterému dochází v kovech - a autoři se bránili hovořit o atomech, protože teorie atomu je pro metalurgii irelevantní.

 

SPIEGEL: Je podle vašeho mínění význam hlubšího pochopení v celé fyzice přeceněn?

 

Laughlin: Nejen ve fyzice.  Třeba medicína. Zde opravdu důležitý pokrok se opírá taky často jen o kuchařské návody, jak vyzdravět...

 

SPIEGEL: Právě fyzici ale stále hledali v malém ještě menší : rozložili atom a nalezli protony; uvnitř protonů nalezli kvarky. A to ve vašich očích není úspěšnou historií?

 

Laughlin: Fyzici zabývající se částicemi mohou dnes přijít na zajímavé věci. Ale všechny jejich  experimenty nejsou prováděny z filosofických důvodů. Nikdo nebude vydávat tak moc peněz na filosofii. Pravý důvod k financování urychlovačů poléhá v možnosti zabezpečit vývoj nových zbraní. Ve studené válce nemohly vlády riskovat, že se něco vyvine, co by neměli pod kontrolou.

 

SPIEGEL: Urychlovač Cern u Ženevy je tedy vybudován ze strachu?

 

Laughlin: Přesně tak. A teď ten strach mizí. Proto prorokuji, že v příští generaci bude velmi těžké, získat na urychlovače peníze. A navíc - enormní částky, které takové experimenty stojí, se nevydávají jako dary fyzikům. Ti lidé, kteří mohou rozhodovat, nechtějí vydávat peníze pro blaho lidstva. Chtějí být znovu zvoleni. A obrana země je prostě pro každou vládu tohoto světa důležitý úkol.

 

SPIEGEL: To je velmi jednostranný pohled na veřejnou finančí politiku - a navíc deprimující mínění o společenské roli fyziky.

 

Laughlin: Právě naopak. Jsem dokonce přesvědčen, že morálka fyziky v dnešní informační společnosti má extrémní význam.

 

SPIEGEL: Co rozumíte tou morálkou?

 

Laughlin: Že fyzika nabízí pravdu. A ještě navíc - definuje pravdu.

 

SPIEGEL: Co je pravda? Že vesmír vznikl velkým třeskem?

 

Laughlin: To je nepřístojnost. Mnoho lidí mi klade téměř náboženské otázky: odkud pocházíme, jak vznikl vesmír a tak podobně. Na to mohu jako fyzik jen odpovědět : na to nejsem expert, jsem jedině expertem na experimenty a měření.

 

SPIEGEL: Ale přece existují měření, které theorii velkého třesku podporují - posun červeného spektra světla vzdálených galaxií, rozšíření vodíku a helia ve vesmíru...

 

Laughlin: ...ano, a kromě toho mikrovlnné pozadí. Všechno to jsou opravdová data. Ale scénář velkého třesku je svým způsobem syntéza toho všeho, teorie.

 

SPIEGEL: A jaká je ve vašich očích hodnota takovéto syntézy?

 

Laughlin: Konec konců to není nic jiného než marketing. Když chceme našim dětem něco předat, pak hovoříme zprvu o našich představách a myšlenkách, protože je to lépe k pochopení. Ale pro mne jako fyzika platí opravdu jen údaje. Igora Stravinského se jednou ptali, co tak obdivuje na Beethovenových symfoniích. Odpověděl: "Všechny ty malé noty." Vidíte, a tak je to u mne s fyzikou.

 

SPIEGEL: Divíte se, že veřejnost především zajímají otázky, které vy nazýváte "téměř náboženské" ?

 

Laughlin: Ne, vůbec ne. Marketing k tomu patří, když se má dostat zaplaceno. Budeme slyšet ještě mnoho věcí typu "proč-je-vesmír-takový-jaký-je".

 

SPIEGEL: Vy jste se přece taky už zabýval teorií černých děr.

 

Laughlin: Ale ano, sestavil jsem domněnku, že se v případě černých děr jedná ve skutečnosti o přechod fází v časoprostoru...

 

SPIEGEL: ...smělá téze. A jak daleko je vzdálená od experimentálního testu?

 

Laughlin: Velmi daleko. Pravděpodobně by to bylo možné prověřit teprve pomocí velmi velkého teleskopu na Měsíci.

 

SPIEGEL: Jaká je hodnota takové spekulace?

 

Laughlin: Vůbec žádná. Chtěl jsem jen provokovat. Protože už mám dost sezení na seminářích a poslouchání spekulací o černých dírách a superstrunách. Nikdo tam nemluví o experimentech. Kdo někdy přišel s opravdu originální myšlenkou ví, že se musí naučt disciplině. "Mluv jen o věcech, které jsou měřitelné".

 

SPIEGEL: Byl hněv nad "strunovými vědci" podnětem k napsání vaší knihy?

 

Laughlin: Podnětem se stala jedna fotografie v jednom německém čsopise. Byli tam samí "strunoví vědci" a pod tím bylo napsáno, že jsou to nejchytřejší lidé světa...

 

SPIEGEL: ...je možné, že se jednalo o fotografii ze Spiegelu?

 

Laughlin: Ano, jasně! Když jsem ji viděl, úplně mne to nadzdvihlo ze židle. Ani jedno tvrzení těch lidí není potvrzeno jediným experimentem. Ani jeden z nich neřekl jedinou věc, která by byla pravdivá. A král těch všech je tady - Stephen Hawking. Slyšel jsem dokonce, že mu ženy přinášejí své děti, aby se jich dotkl. Ten čověk nalezl způsob, jak ze sebe udělat kulturní ikonu. Jaký to čověk! Ano, po této stránce je to jeden z nejchytřejších lidí.

 

SPIEGEL: Umíte si představit fotografii, na které sedíte uprostřed lidí, kteří se považují za nejchytřejší?

 

Laughlin: Ne, na mojí fotografii mohou být jen lidé, kteří řekli něco, co je pravdivé. A bohužel musí být řečeno: bylo by jen málo takových. Nevím, jaký systém víry je nejlepší pro pokrok ve vědě. Ale jedno vím zcela jistě: Je jedno, na co věříte, ale na konci se musíte sám sebe zeptat: Jakým experimentem můžu dokázat, že moje myšlenka je mylná. A teprve, když se tento experiment nepodaří, máte šanci, že vaše myšlenka je správná. A to je právě to nejtěžší. Protože nezřídka závisí vaše kariéra od správnosti vašich myšlenek.

 

SPIEGEL: Ale není ve vědě nakonec každá myšlenka podrobena testu, který vyžadujete?

 

Laughlin: Ale kde. Vezměte si jenom případ vědeckého podvodníka Jana Hendrika Schöna...

 

SPIEGEL: ...na jehož podvod se přišlo.

 

Laughlin: ...ale jen proto, protože to někdo z jeho laboratoře vykecal. Byl tam problém, který neměl s ním vůbec nic společného. Je to problém firem, které jsou pod hospodářským tlakem. Pak udělají nebo řeknou lidé prakticky všechno, jenom aby je nevyhodili. Protože pravda může být odborná sebevražda. Proto se nemá nikdy věřit vědeckým výsledkům, které vzniknou v takové situaci.

 

SPIEGEL: Teď mluvíte o velmi malé části vědecké činnosti...

 

Laughlin: Vůbec ne. Moje osobní zkušenost mi říká, že zde máme co do činění s děsivě  rozšířeným fenoménem. Existuje mnoho cest, jak říkat nepravdu. Například postačí říkat pravdivé věci, které jsou ale nedůležité. Jsou kupy experimentů, které prostě netestují to, co ty  testy předstírají. Nebo se tvrdí, že se přišlo na něco, čemu ostatní beztak věří. Pak si můžete být dost jistý, že o tom nikdo nebude nikdy pochybovat.


Zpracovánopodle Interview, které vedli redaktoři Johann Grolle a Hilmar Schmundt.
Pramen: DER SPIEGEL 1/2008 - 31. Dezember 2007

 




Komentář Pavla Brože

Proč tento článek neměl být zveřejněn

Názory Laughlina jsou hodně provokativní a s mnoha z nich většina renomovaných fyziků určitě souhlasit nebude. Laughlin není odborníkem na černé díry ani na velký třesk. Článek má chabou informační úroveň a ve čtenáři zanechává zmatený dojem, že odborníci se o něčem hádají, nemůžou se na tom shodout, a snaží se potírat odvážného zvěstovatele nových neotřelých přístupů.

 

Proč tento článek měl být zveřejněn
Robert B. Laughlin je nositelem Nobelovy ceny, a těch není moc. Jen málo lidí (včetně fyziků), o skutečných názorech Laughlina věděla. Nějaká nová paradigmata v článku přece jen propagována jsou.
Tak trochu z toho čouhá prastarý spor mezi teoretiky a experimentátory. Laughlin je sice také teoretikem, ale teoretikem v oblasti, která má k experimentu velice blízko. Spor lidí jeho ražení s teoretiky např. z oblasti kosmologie a černých děr, kde jsou experimentální možnosti ověření mnohem, mnohem skrovnější, je letitý. Ti první chtějí mít teorie ověřované hned teď, ti druzí ví, že jejich stávající teorie prošli dlouholetou kritickou selekcí v konkurenci mnoha jiných teorií, kdy klíčovým selekčním faktorem nebyl experiment, ale vnitřní logická konzistence a bezespornost s jinými fyzikálními oblastmi, a na názory těch prvních se dívají jako na nedospělé hurá pokusy chtít všechno vysvětlit hned. Tento názorový boj experimentátorů s teoretiky bude samozřejmě pokračovat i v budoucnu, je od fyziky neodseparovatelný. Je dobré o něm vědět. Okomentování tezí Laughlina od odborníků by v diskusi rozhodně mělo zaznít. Od toho tu především také je.

 



Datum: 07.01.2008 20:24
Tisk článku

Budoucnost mysli - Kaku Michio
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 339 Kč
Budoucnost mysli
Kaku Michio

Diskuze:

Karate a emergence

Sugpa,2008-01-20 12:53:29

Nejsem ani fyzik a ani vědec, ale názor tohoto muže je velmi zajímavý z filozofického hlediska.
Z praxe , jak je možné že staří zenoví mistři karate znali a aplikovali tuto šokovou vlnu v praxi, aniž by potřebovali studovat fyziku dnešní úrovně? Hmmm, možná dlouholeté experimentování.... :-)

Odpovědět

zakladni principy

skunk,2008-01-08 22:57:37

Nemuzu rict, ze bych s nim nejak moc souhlasil. Myslim ze v hledani jednoduchych a zakladnich principu za prehrslem ruznorodych jevu spociva sila vedy, a zejmena fyziky. Jeho argumenty ohledne metalurgie a mediciny jsou demagogicke. Na druhou stranu na prilis vzletne spekulace astrofyziku nebo na strunovou teorii si divam taky skepticky a budu se na ne divat skepticky, dokud neuvidim nejake experimentalni potvrzeni.

Odpovědět

redakce

Aether 2,2008-01-08 20:12:13

Příště to chce odchytávat IP. Množina Zephir - Aether dokáže plynule přepínat mezi svými prvky.

Odpovědět

..jsem sokovan

jara cimrman,2008-01-08 17:52:33

..jeste vlnou skotsky whisky z konce lonskyho roku, a ted navic jeste tohle, Pravdy profesora Rostenky....ja snad z toho budu dole na zadech explodovat..

..dejte mu za to navic Nobelovku za mir, at se dostane do spravny kategorie!

Odpovědět

povaha

Peca,2008-01-08 15:39:37

Ten člověk má možná nobelovku, ale kidá hnůj na ostatní tak neprofesionálně, že bych si troufal říct, že se chová, jako by mě jediný patent na pravdu. Jestli mu byla inspirací pro napsaní zmiňované knihy opravdu jenom ta jedna fotka s nadpisem, tak to musí být i docela namyšlený člověk :)
Tím se nesnažím říct, že není dobrej vědec, jenom se mi fakt nelíbí jeho přístup.

Odpovědět


kidá hnůj na ostatní tak neprofesionálně

Aether,2008-01-08 17:32:06

No, to jste ještě nečetl třeba některý články Motla na adresu Woita nebo Smolina... Z teoretický fyziky se začínaj odlévat peníze, protože dynamika i perspektivy jejího vývoje v řadě bodů přestává odpovídat představám veřejnosti a tak na povrch vyplouvají všelijaké animozity. Kromě stagnujících strunařů se o své místo na slunci hlásí i smyčkaři a další teoretici a tak vznikají třenice. Je tu prostě více ryb na méně pastvy.

Odpovědět


pro onanistu

e - zefirovo svedomi,2008-01-08 18:10:43

hlavne ze na jeho blogu zebras o jeho nazory na svuj 'aether' vid? A on te chudacku uplne ignoruj a ma te za sveho kasparka

Odpovědět


hlavne ze na jeho blogu zebras o jeho nazory

Aether,2008-01-08 20:56:19

Proč, proboha? Motlovy názory na éter jsou všeobecně známy a mimo realitu. Pokud tam píšu, snažím se je akorád vyvažovat, aby lidi úplně neblbnul.

http://motls.blogspot.com/2006/05/luminiferous-aether-and-physical.html

Odpovědět


jak vis

e - zefirovo svedomi,2008-01-10 19:40:15

ze je to vzkaz pro tebe? wow, neco zajimavyho na tobe bude...

Odpovědět

"obtěžuje to mě i čtenáře"

id,2008-01-08 14:27:10

Omyl, chvastoune.
Čtenáře obtěžuješ pouze ty.
Dojde ti to někdy?

Odpovědět


..

id,2008-01-08 14:29:50

.. omlouvám se za špatné zařazení. :-/

Odpovědět


..v pohodě..

Aether,2008-01-08 20:58:17

..omluva přijata. Každej sme občas mimo.

Odpovědět


LOL

oomega,2008-01-09 01:12:15

hodnak na nej asi.....

Odpovědět

Struny a emergentní koncept

Aether,2008-01-08 13:36:27

Příkladmo ve své hypotéze emergence a potírání teorie strun stojí "zemitý experimentátor" Laughlin paradoxně na straně platonismu, protože emergenci jako fyzikální koncept si nikdo moc představit neumí, zatímco struny si lze představit snadno jako houbovitý fluktuace hustoty, který se tvoří v libovolném hmotném prostředí, ve vodě a atmosféře (zde jsou příčinou rozptylu modrého světla), v kondenzující superkritické páře (tam jsou vidět zvlášť dobře), materiálu atomových jader i jako závoje temné hmoty v obrovských prostorách vakua na kosmologických vzdálenostech. A všechny tyto fluktuace jde vysvětlit jediným konceptem, jako fluktuace hustoty částicovitýho inerciálního prostředí, čili éterem.

Tudíž éterová teorie nemá se strunama ani smyčkama žádný problém, naopak ukazuje, že jsou mnohem obecnější koncept, než sami teoretici tuší, ale ukazuje taky, že ty koncepty nejsou omezeny jen na částice hmoty jak to tvrdí strunaři, ale i na prostředí vakua, jak to předpokládají smyčkaři. Jenže ti zase, nejsou schopni pochopit, že jejich teorie je ve své podstatě rekurzívní, že zahrnuje koncept skrytých dimenzí a tak se obě skupiny teoretiků navzájem hádaj jakoby nad fotkou rekuzívní houby, akorát jedna skupina ji vidí rozmazanou, takže vidí jen izolovaný částice jako klubíčka strun, druhá ji zase vidí ztmavenou na jedinou úroveň, takže díky kontrastu jí uniká ta rekurze.

A protože Laughlin netuší o souvislostech, má je všechny za naivní teoretiky a popisuje to vše z třetí strany jako trochu mystickou "samoorganizaci hmoty". Přitom je docela zřejmé, že všichni popisují totéž, akorád jim chybí jednotící vhled do situace, tak to popisují ze své perspektivy. No a my jim tu zábavu platíme, což je důsledek platonistického přístupu ve fyzice 20. století, kdy se nejprve odvodí numerická regrese konceptu a pak se teprve mudruje, co to vlastně znamená.

Odpovědět


eter

skunk,2008-01-08 23:02:58

Tak navrhni nejaky experiment, jak ten tvuj eter potvrdit, a pak ten experiment realizuj, jinak je to jen dalsi z X paralelnich teorii soupericich o sve misto na slunci urcena k odstrihnuti occamovou britvou.

Odpovědět

Zvláštní, od nositele Nobelovky....

Jindra Trokava,2008-01-08 01:30:48

Je dobře, že jste to zveřejnili.
Jindra

Odpovědět

No to nebyl šťastný nápad, Josefe ...

Pavel Brož,2008-01-08 01:07:17

Ty moje komentáře byly součástí mého soukromého mailu Josefovi Pazderovi, v žádném případě jsem je nechtěl publikovat. V mailu jsem Josefovi navrhoval, aby se k tématu vyjádřil nějaký odborník na problematiku, do níž se Laughlin, ač nobelista v úplně jiném oboru, dost razantně pouští. Nebylo mým cílem se veřejně vyjadřovat k Laughlinovým tezím, se kterými sice nesouhlasím, nicméně přál jsem si, aby ty protiargumenty zazněly z úst někoho fundovaného, ne ode mě, protože Laughlin je v těch názorech samozřejmě stále tisíckrát kompetentnější než já.

Odpovědět


ano

josef pazdera,2008-01-08 12:41:30

Potvrzuji. Je to tak, jak rika Pavel. Komentar nebyl urceny pro verejnost. Ale mne se libil. Josef

Odpovědět


Náhodou ten komentář je skvělý.

Milan,2008-01-08 23:14:37

Komentář má možná větší hodnotu než samotné interwiev.

Odpovědět


Souhlas s Milanem

Brbla,2008-01-17 13:41:38

Souhlas

Odpovědět

Zrovna nedavno

Jirka,2008-01-07 23:12:31

jsem cetl Mlodinowovu knihu "Feynamanova duha", ve ktere je barvite vyliceno, jak Feynman na Caltechu nenavidel Gell-Mannova chranence Schwarze.

V kontextu toho se musim ted smat. Laughlin ma sice pravdu, ze je potreba si davat pozor na to, aby fyzika nesklouzla do nabozenstvi, ale na druhou stranu tohle si uvedomuje snad kazdy lepsi fyzik.

Cela ta emergence se nejspis rozpadne, az se nalezne kvalitni vypocetni schema pro nektery z predkladanych problemu, ktere "nelze" odvodit z fundamentalnejsich zakonu. Neni sice moc duvodu se predem domnivat, ze to lze, ale uz zkusenosti s Occamovou britvou napovidaji, ze takove "nelze" by bylo velmi osemetne. Zavadet dodatecne zakony vysvetlujici/popisujici soubory by bylo cernou murou.

Prijde mi, ze mimo jeho obor Laughlinovi ujel vlak nekdy v 70. letech a ani se ho nepokousel dohnat, tak se z nej stal ultrakonzervativista. S jeho pristupem by byl mrtev jak Einstein, tak treba Dirac, o zminenem Gell-Mannovy ani nemluve - ti vsichni mluvili o vecech, ktere ve sve dobe nesly namerit. Reseni hledali za pomoci prave toho az nabozenskeho presvedceni, ze podstata sveta je "krasna". Pritom priroda vubec "krasna" byt nemusi - vsichni to vedeli. Presto meli zatracene presnou pravdu ve svych predpovedich.

Odpovědět


ani ne

CC,2008-01-08 10:02:47

"...aby fyzika nesklouzla do nabozenstvi, ale na druhou stranu tohle si uvedomuje snad kazdy lepsi fyzik."

Třeba zrovna Hawking nikoliv. A nijak se tím netají.

Odpovědět


Oprava

Jirka,2008-01-08 10:54:05

"Gell-Mannovi"

Odpovědět


Ale fyzika JE náboženství

Aether,2008-01-08 11:14:04

..zvlášť pokud jde o její extrapolace a teoretická fyzika už hezkou řádku let v podstatě nic jiného nedělá. A netýká se to jen kosmologických extrapolací do minulosti, které budou experimentálně netestovatelné vždy. Máme tu řadu teorií, které si vzájemně odporují, v případě smyčkové a strunové teorie gravitace tak, že velmi. V podstatě jediný nenáboženský směr, který se ve fyzice udržoval a nebyl založen na platonismu byl éterový. Ten se držel při zemi rustikálním předpokladem, že vše co ve vesmíru vidíme je tatáž hmota, s jakou každodenně přicházíme do styku a kromě ní nic jiného ve vesmíru není. Žádná mystická pole a matematicky abstraktní předpoklady.

Odpovědět

protože to někdo z jeho laboratoře vykecal

Aether,2008-01-07 22:28:14

To si Bob taky přibásnil. Přišlo se na to při peer-review, když si recenzentka všimla, že má dotyčnej u dvou grafů stejnej šum. První pravidlo padělatele laboratorních výsledků přitom zní: šum na grafech se nikdy nesmí opakovat. Ostatně to muselo prasknout, protože Schön v tý době publikoval jeden článek tejdně.

Odpovědět

ach jo

Mulén,2008-01-07 21:55:48

Tohoto ... bych teda za nadřízeného nechtěl.

Odpovědět

no...

Archimedes,2008-01-07 21:41:22

I když jsem zaměřením fyzik experimentální, nemůžu se ubránit pocitu, že Laughlinovi kdysi dávno nějaký teoretik šlápl na kuří oko...

Odpovědět

Překvapivé

Lukáš Kolnář,2008-01-07 20:50:46

Hmmmm. Zajímavý pohled na nositele Nobelovky, to se povidlo. Nebýtu toho zdroj, tak se skoro tomu nechce ani věřit.

Odpovědět


Jojo...

Aether,2008-01-07 22:30:09

..Laughlin je řízek. Ale o jeho výrocích jde dost diskutovat. Prostě to už má za pár a taxe předvádí. Ani tu teorii urychlovačů moc neberu: těžko tim vysvětlí, proč USA projekt SSC skrečovaly už v roce 1993.

Laughlin je paradoxně podobnej zoon politicon jako Hawking, kterýho si v rozhovoru dobírá - jen má prostě jinou mediální strategii.

http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/astronomie/E7CE5A613CB47360C1256E9700489FA6?OpenDocument&cast=1

K modelu černých děr kterej naznačuje viz pár detailů zde. Z éterový teorie vyplývá podobnej model, jen trochu jednodušší, ale ve svých důsledcích radikálnější. V podstatě jde o to, že černá díra pobere jen určitý množství hmoty, když je větší, naopak hmotu vyzáří, prostě se chová jako velkej atom.

Gravastar vyzařuje jen hmotu, co do něj padá a jako bublinu si ho nedovedu moc představit. V reálu je to IMO spíš víceméně klasická, jen nesmírně hustá hvězda s kvantově se vlnícím se povrchem, v jedný takový bydlíme.

Odpovědět


Aether, Tropic, GMO, Zephir

jar,2008-01-08 11:14:30

Hele nechceš se na to přejmenovávání vy.....

Buďto si za svými názory stojíš a pak si nemusíš zbaběle každej den měnit jméno. Nebo nechápu tvoje uvažování, kdy se na jednu stranu snažíš udělat ze sebe borce všeználka, ale anonymního. Asi tě tu baví slovně onanovat a význam toho co píšeš je podružná záležitost.

Odpovědět


nechceš se na to přejmenovávání vy.....

Aether,2008-01-08 12:55:05

Samozřejmě, že bych se na to přejmenovávání klidně vy.., ale muj první, naprosto stejný příspěvek, který jsem poslal jako Zephir byl okamžitě smazaný. Nevím tedy, jaký má taková šikana smysl, obtěžuje to mě i čtenáře, ale to si musíš vyřešit s redakcí, ne se mnou.

Odpovědět


význam toho co píšeš je podružná záležitost

Aether,2008-01-08 13:02:47

To právě není, můžeš to chápat i tak, že u myšlenek nezáleží, kdo se jich dopustil, záleží na jejich významu. Mě to tedy nijak zvlášť nevadí, protože mě každej na webu pozná i bez podpisu, ale může to vadit těm, kdo jsou zvyklý nápady posuzovat podle autora. Což je samozřejmě obecně špatně, ale svět už je tak nastaven, že když něco plácne Laughlin nebo Hawking, bere se to s větší pokorou a vážnosti, než když to plácne nějaký anonym z Horní Dolní.

Svůj význam to má v případě, že nápady nejde snadno ověřit, protože lidi uvažujou tak, že když bude třeba Hawking neustále plácat blbosti, tak o svoji pracně budovanou autoritu přijde, čili lidi předpokládaj, právě proto že tu autoritu má, že o ni nebude chtít tak snadno přijít. Ale je to sekundární vodítko, Hawking se stejně dobře může mýlit, ostatně už ti co ho znají dobře vědí, že svoje nápady musel už několikrát odvolávat.

Odpovědět


Vědátoři

Pena,2008-01-08 17:49:31

Místo tlachání si radějí přečtěte něco užitečnýho.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-vyznam-eteru-pro-soucasnou-fyziku-fc7-/p_veda.asp?

Odpovědět


to si mi teda Pena tim linkem poradil :))

kantor,2008-03-17 18:27:44

ten eterovy thread Zephira je fakt pro silny nervy, kupr on tam mimo jiny i anihiluje elektron s protonem :))

Odpovědět


to si mi teda Pena tim linkem poradil :))

kantor,2008-03-17 18:29:00

ten eterovy thread Zephira je fakt pro silny nervy, kupr on tam mimo jiny i anihiluje elektron s protonem :))

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace