Oxid uhličitý je vinen!  
Zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je spojováno s globálním oteplováním, okyselováním oceánů a kdovíčím ještě. A zdá se, že i „obecně platný“ názor, že zvýšená hladina tohoto skleníkového plynu je dobrá pro rostliny, bere za své.

 

 

Zvětšit obrázek
Zařízení Soybean Free Air Concentration Enrichment (Soy FACE) v Illinois. Rostlinky sóji mohou být na jednotlivých polích vystaveny různé úrovni oxidu uhličitého a ozónu, aniž by byly izolovány od vnějšího prostředí a působení dalších vlivů prostředí.

Úroveň oxidu uhličitého v atmosféře se pomalu dostává na alarmující úroveň a nový výzkum vědců z Ilinoiské univerzity indikuje, že obranyschopnost sóji klesá stejnou měrou s jakou koncentrace CO2 roste. Podle této studie, která se objevila v on-line publikaci Proceedings of the National Academy of Sciences, stoupající koncentrace oxidu uhličitého narušuje klíčové komponenty rostlinné obrany proti hmyzu, který se živí jejich listy.

 

 

Profesor botaniky a autor této studie Evan DeLucia říká: „Odlesňování a spalování fosilních paliv prokazatelně zvýšilo hladinu oxidu uhličitého od konce 18. století. V současnosti je v atmosféře 380 ppm CO2. Na začátku průmyslové revoluce to bylo 280 ppm a tak tomu bylo i před minimálně 600 tisíci lety – a možná i před několika milióny lety. Současné předpovědi naznačují, že hladina oxidu uhličitého v atmosféře stoupne do roku 2050 na 550 ppm a při rychlém průmyslovém rozvoji Indie a Číny to může být ještě mnohem rychleji.“

 


K nové studii využila profesorka entomologie a vedoucí oddělení entomologie May Berenbaumová výzkumné zařízení nazvané Soybean Free Air Concentration Enrichment (Soy FACE) v Illinois. V této speciální laboratoři pod širým nebem mohou být rostliny sóji na jednotlivých polích vystaveny různým koncentracím oxidu uhličitého a ozónu ale zároveň nejsou izolovány od přirozených vnějších vlivů, jakými je třeba déšť, sluneční záření a samozřejmě také hmyz.
 


 

Je obecně známo, že vysoký obsah oxidu uhličitého v atmosféře urychluje fotosyntézu. Méně známo už asi je, že to také vede ke změně vzájemného poměru sacharidů a dusíkatých látek v listech rostlin. Výzkumníci chtěli vědět, jak tento změněný poměr mezi uhlíkem a dusíkem působí na hmyz, který se těmito rostlinami živí.
 

Když výzkumníci vystavili sójové pole zvýšené úrovni oxidu uhličitého, dostavil se očekávaný efekt: sójové rostliny na pokusné parcele vykázaly mnohem více poškození hmyzem než ty vedle.

Zvětšit obrázek
Výzkumníci zjistili, že obranyschopnost rostlin klesá s rostoucí úrovní oxidu uhličitého. Rostliny vystavené vyšší hladině CO2 přitahovaly mnohem více dospělců listokaza japonského než rostliny v běžné hladině atmosferického CO2. (Foto: Evan DeLucia)

Podrobnější zkoumání ukázalo, že sója rostoucí v atmosféře s vyšší úrovní CO2 přitahovala mnohem více dospělců listokaza japonského (Popilia japonica), bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera) za současného přemnožení sójových mšic (Aphids glycines) než soja na ostatních polích.
 

May Berenbaumová: „Tato studie demonstruje, že globální změny prostředí jsou mnohostranné. Dopad zvýšeného obsahu CO2 na mrzačení schopnosti rostlin přirozeně reagovat na poškození hmyzem je ještě zhoršena přítomností invazivních hmyzích škůdců sójových polí. Listokaz japonský, jak jeho jméno napovídá, není v Illinois původním druhem a dorazil na sójová pole teprve nedávno. Způsobuje už nyní značné škody, ale tato studie napovídá, že jeho schopnost škodit se bude časem stále zvyšovat.“

„Housenky a ostatní hmyzí larvy potřebují především dusík k růstu a tvorbě nových tkání, ale dospělí jedinci mohou zdárně přežít a množit se při vysokosacharidové „dietě“. To dává smysl, proč se více dospělců přesouvalo na soju rostoucí ve vyšší koncentrací oxidu uhličitého, řekl DeLucia.
„Ale dá se vyšší hladinou cukru v listech vysvětlit celý efekt?“ ptali se vědci. K nalezení odpovědi umožnili vědci broukům prožít celý jejich život v jednom ze tří prostředí: na rostlinách pod vysokou úrovní CO2, s běžnou úrovní CO2 nebo na rostlinách s běžnou hladinou CO2 mimo pokusné pole, u kterých byl uměle zvýšen obsah cukru.

 

 „Co jsme zjistili, bylo zarážející,“ řekl DeLucia. „Brouci na sóje s vysokým CO2 žili déle a díky tomu zplodili více potomstva než ti, kteří žili mimo. Ale u těch, kteří měli ve stravě doplněné cukry, nedošlo k tomuto efektu.“ „Takže jsme si mysleli, že cukry byly tou hlavní příčinou, proč brouci sežrali více listů rostlin na poli s vysokým CO2,“ pokračoval DeLucia. „A to sice stále může být pravda, ale cukry nejsou to, co způsobuje, že tito brouci žijí déle, častěji se páří a mají více potomstva.“

 

 

Zvětšit obrázek
Evan DeLucia: „Listy rostoucí při zvýšené koncentraci CO2 ztrácí přirozené obranné mechanismy.To co jsme objevili je, že listy rostoucí pod vysokou hladinou CO2 ztrácí svou schopnost produkovat kyselinu jasmonovou a tak celá tato obranná linie padá. Listy se už nemohou adekvátně bránit.“

Proto tým obrátil pozornost na hormonální signalizaci rostlin a zaměřili se na klíčovou chemickou obranu rostlin, kterou rostliny používají k odražení hmyzích útoků. Když hmyz žere listy, sója a některé další rostliny se brání tím, že produkují kyselinu jasmonovou, startující řetěz chemických reakcí v listech, který posiluje jejich obranu.

 

Normálně tato kaskáda reakcí vede v listech ke zvýšení koncentrace enzymu nazývaného inhibitor proteázy. Když hmyz pozře tento enzym, dojde k potlačení jeho schopnosti trávit listy.
Vyšší obsah sacharidů v listech spojený s nepřítomností přirozené chemické obrany dovoluje dospělému hmyzu bez problémů hodovat na těchto rostlinách, žít déle a zplodit i více potomstva.
 


 
Výzkumníci, kteří jsou sdruženi v Univerzitním institutem genomové biologie, budou nyní hledat, zda se stejný proces objevuje i u dalších rostlin.

 


Zdroj: University of Illinois at Urbana-Champaign



Datum: 26.03.2008 23:56
Tisk článku

Oxid siřičitý v enologii - Michlovský Miloš
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 286 Kč
cena: 254 Kč
Oxid siřičitý v enologii
Michlovský Miloš

Diskuze:

Proč je intenzivní diskuze jen na některá témata?

Al,2008-03-31 08:26:57

Proč je intenzivní diskuze jen na některá témata? Základní věda je v podstatě jen dobrodružství poznání (odhlédnu od jiné stránky - kariéry a metrik ohodnocení vědecké práce). Jeden bádá nad problematikou hadronů, druhý nad absolutní nulou a gedelizací, třetí nad ekologií aluviální pedofauny...

Proč ale některé otázky budí tak obrovskou odezvu???
Podle méhonázoru je to proto, že se dost intenzivně dotýkají "každého z nás", celospolečenských důsledků a "paradigmatu".
Speciálně některé vědecké otázky se staly rukojmími fanatické ideologie, která navíc nabírá n intenzitě. Ideologizovaná věda je selektivně a marketingově manipulována. Podivné ekoteroristické sekty "na záchranu planety" se staly široce založeným náboženstvím. Do rozjetého vlaku naskočilo spoustu lidí z byznysu, uvědomělých novinářů, politiků...

Věda je jednou z prvních ( a bohužel ne posledních) obětí.
Takže tolik na uvedenou otázku...

Odpovědět


Kvalita diskuse

Petr Balcar,2009-04-15 19:36:44

Do boha to je ale kvalita diskuse, vypadato tu jako na tn.cz a idnes.cz nebo podobnych serverech.
Ujistuji vas, ze do rozjeteho vlaku byznysu naskoci vzdy zastupy (viz. burzovni spekulace) bez ohledu na fikovy list ideologie/dobra lidstva/pokroku/objektivnim vedeckym nazorem/bojem proti cemukoliv/bojem proti predeslemu boji/... jakym se zakryvaji. Zvlastni je ze rozjety vlak ropneho prumyslu nebo tezby uhli vadi nekomu a jinemu zase vadi vice, ze by se mohl rozjet jiny vlak. Urcite by bylo zajimave srovnani obratu, aby bylo videt jake objemy finaci koluji v jednotlivych odvetvich. NejVtip je ale v tom, ze managerum jsou podobne debaty o ekologii nebo ekoteroristech naprosto volne (pokud je zrovna nepotrebuji k posunuti nejakeho zameru) a az bude finacne perspektivni jine odvetvi, tak do nej budou investovat petrodolary s naprosto pragmatickym zamerem a nebudou ztracet cas neplodnymi diskusemi ignorantu v nichz jsou argumenty nebo spise pseudoargumenty jen zaminkou k deklasovani oponujiciho diskutera a prosazovani pohledu na svet.
Nezajima snad nekoho jak to s tim uhlikem, oteplovanim a etc. bez ohledu na ekoteroristy, sektare, obrance svobody a antisektare doopravdy je?
>>Al: Samozrejme penez je dost a poptavka taky. A kdyz se sejdou, tak lze vyzkoumat ze koureni prospiva zdravi. Jde o to jestli tyto vyzkumy nekdo nezavisle potvrdi.
Jezdit se da i na upraveny odpadni olej z fritaku - nemusi to byt hned cisty potravinarsky olej baleny a distribuovany pro maloobchod, viz McDonalds v UK, putovani s diselem po balkanu (ne opravdu po mne nechtejte link-koho to zajima, ten najde, koho ne muze tuto informaci ignorovat i bez odkazu na zdroj).
Cim se vlastne citite byt ekoterorizovan?
>>Ccecil: add 29.03.2008 v 20:29 vypada to ze je to jasne predevsim vam, viz. prispevek 27.03.2008 v 15:53

Odpovědět

zvýšené teploty

Rozumný Občan,2008-03-29 23:14:07

A neblokuje obranu třeba vyšší teplota?

Odpovědět


?

Duke,2008-03-29 23:18:24

Čela výzkumníků?

Odpovědět


Duke

Rozumný Občan,2008-03-30 05:15:06

Cože? Děláte si legraci? Samozřejmě že rostlin, čeho asi jinýho...

Odpovědět


Ale oni těm rostlinám nepřitápěli.

Duke,2008-03-30 08:45:16

Ty rostly na stejném poli, akorát bylo okolo nich víc CO2, nikoliv vyšší teplota.

Odpovědět


ano

Rozumný Občan,2008-03-30 15:58:51

Ano, ale protože snižuje odpařování listů, zvýšila se tím teplota listů.

Odpovědět


?

Duke,2008-03-30 18:12:04

Proč by mělo pár ppm CO2 navíc nějak výrazně změnit odpar listů?

Odpovědět


duke

Rozumný Občan,2008-03-30 23:58:37

Je to uvedené i v tý studii, dokonce tam máš obrázek.

Odpovědět


Sorry.

Duke,2008-03-31 08:54:26

Viník nižšího odparu a vyšší teploty je ozón. (Rostliny se brání účinkům O3 uzavíráním průduchů, čímž se snižuje odpar a zvyšuje teplota)

Ale ti brouci žrali víc (a rostliny se nebránily) i pokud byla zvýšena koncentrace pouze CO2.

Odpovědět


ne

duke,2008-04-01 17:50:47

Způsobuje to jak ozón, tak CO2.

Odpovědět


Myslím, že se listy ani nestačí ohřát,

JirkaF,2008-04-02 11:12:43

než je brouci sežerou.

Nejsou ty rostliny teplejší, protože je na nich soustředěno tolik brouků?

Odpovědět

Zajímavé...

Al,2008-03-29 08:48:31

Zajímavé, ale nikde nic o tom JAKÉ koncentrace CO2 a v jakém poměru ke koncentracím OZONU byly v pokusu použity... Taky žádná kvantifikace vlivu "lepší potravy díky CO2" v segmentech s vyšším CO2 (kvůli čemuž se právě na ony rostliny slétnou v korelaci na obsah hormonů (kvantifikace tohoto vlivu)...

Celkově je ten pokus docela zajímavý, ale velmi "nedotažený" a metodicky docela podivný: přirovnání k vosám s limonádou je docela přesné. Podobně když nasypete na zahradu vločky/ rohlík/ med - tak se zaručeně veškerý hmyz a měkkýši shromáždí na tom medu - a míru vlivu hormonů pokus jen "letmo naznačuje"...
Přejme tedy těmto zaníceným vědcům (paní profesorce to přímo kouká z očí), zvlášť když jsou takové pokusy tak "IN", že svůj pokus mnohonásobně rozšíří :)

Obávám se ale, že i kdyby vliv hormonů se u pár rostlin nějakého enzymu trochu projevil, nic to nemění na faktu, že CO2 je pro přírodu a celou biosféru úžasná věc, která výrazně zlepšuje produkci biomasy a života vůbec... Ostatně v minulosti Země byly koncentrace CO2 až 20 x vyšší a pralesy od pólu k pólu...

Odpovědět


podivnost vyzkumu

Margita,2008-03-29 09:36:42

Mozno ste cital celu pracu, ktora sa viaze k tomuto pokusu a potom mozte hodnotit ci je podivny a nedotazeny. Pokial je vase hodnotenie pokusu iba na zaklade clanku, tak to je potom vacsina pokusov, o ktorych sa pise v popularno-vedeckych casopisoch, podivnych a nedotazenych, lebo v ziadnom takom clanku nie je do detailov opisana metodika ziskavania dat a uz vobec nie ich nasledneho zpracovania, pouzite statisticke metody, ošetrenie systematickych a nahodnych vplivou atd.
A pokial byste sa aspon pozrel na stranky Soy FACE, tak byste precital o moznosti pouzitia CO2 aj O3 spolu alebo nezavisle. Okrem toho v članku je zmienka o 550 ppm CO2, ktora je predpovedana na rok 2050. Možno je tam preto, ze prave tuto hladinu testovali... ;)
http://www.soyface.uiuc.edu/images/SoyFACE_Brochure.pdf

Odpovědět


No jo to je těžký,

Hynek,2008-03-29 13:19:37

když umíte číst jen obrázky, a to ještě jen to co kouká paní profesorce z očí...

Odpovědět


Díky za link

Al,2008-03-29 20:13:22

... ovše v tomhle vědecko-marketingovém prospektu je ještě méně, než v článku na Oslovi (snad kromě evaporace). Tzn. broučci se výběrově slétli na sladší listy. PUNKTUM. Nic více, nic méně.
Kvůli tomu mě ale nemusíte urážet. Běžte na čerstvý vzduch a zhluboka dýchejte, určitě se zas takový pokus zase někde objeví. Penez je dost a poptávka taky!

Odpovědět


Ale to nemá smysl

Ccecil,2008-03-29 20:29:08

oteplovači jsou čím dál tím víc agresivnější. A OSEL je pro ně takový sladký list na který se slétají. Jediné, na co se zmůžou jsou nevěcné argumentace o formě, nikoliv o obsahu. Obsah pro ně totiž není důležitý. Oteplovací náboženství má totiž už ve všem jasno.

Odpovědět


články pro "oteplovače"

Erika,2008-03-29 22:34:33

Když se podívám na strukturu článků na Oslu, tak si "oteplovači" zrovna moc často "nesmlsnou". Článků, na které se mohou "slétnout", tu zrovna mnoho není. Ale pravda, jakmile se nějaký "kandidát" objeví, sletí se na něj jak "oteplovači" tak "antioteplovači" téměř okamžitě (a většinou v opačném pořadí). Taky jsou to téměř jediné články, kde se výrazně diskutuje... podobně to ještě funguje tak u těch "znečišťujících", "energetických" a některých "genetických"... stručně řečeno u těch, u kterých mohou "lovci senzací" snadno zaujmout radikální stanovisko... což zřejmě k rozdílně se vyvíjícím mláďatům strnadců, růstu sinic na měsíční půdě a dalším "neoteplovačským" článkům nelze. Nebo se u "neoteplovačských" článků nediskutuje z nějakého jiného důvodu?

Odpovědět


...

Ccecil,2008-04-01 08:19:40

Eriko, nevím, je to jen můj názor a mohu se mýlit, ale předpokládám, že diskuze nastává hlavně jako prvek obranného mechanizmu. Oteplovačské zelené náboženství (tím není myšlena rozumná míra ochrany ŽP) nás totiž již citelně stojí prostředky, peníze a začíná se dotýkat i svobody. A to je pro hodně lidí nepřijatelné. Naopak vyvracení oteplovačské vize někomu sahá na jeho zdroj příjmů.

Odpovědět


Právě jsem chtěl koupit olej...

Al,2008-04-01 12:51:48

...pokud možno řepkový (má větší podíl nenasycených m. kyselin).
Nebyl žádný!!! V levném supermarketu:
- slunečnicový 1 l/ 50 Kč
- sojový GMO 1 l/ 30 Kč
Holt, když nám Anděla naporučí jezdit na řepkový olej (vyrobený z násobku nafty)...

A bude hůř...
Takže - to jsou ty "malé každodenní důvody" proč diskutovat s "oteplovači"!

Odpovědět


Bravo Al!

Jaruna,2008-04-01 17:22:23

Právě jste šel koupit řepkový olej, co se vyrábí z násobku nafty, ale v supermarketu žádný neměli, tak to jsou ty "malé každodenní důvody" proč diskutovat s oteplovači". Anděla vám poroučí na něj jezdit. A bude hůř...

Člověče neupadl vy jste nějak ošklivě cestou k počítači?

Odpovědět


Jaruno

Ccecil,2008-04-03 21:29:57

Musíš hned všechny urážet?

Odpovědět


Všechny ne! Hned ne!

Jaruna,2008-04-04 01:11:21

Všechny ne! Jenom ty co uráží mne svou neschopností sestrojit pár smysluplných vět bez věcných a pravopisných chyb.

Hned ne! Až poté, co se svými příspěvky znemožní sami.

Odpovědět


no

Ccecil,2008-04-04 07:49:55

No, že právě tvůj projev je plný geniálních myšlenek a bez chyb... Zatím jsem od tebe, mimo urážek a napadání, žádnou rozumnou myšlenku, se kterou by se dalo byť jen polemizovat, nečetl. Naprav to. Chci od tebe vidět napsané věcné argumenty, pokud vůbec nějaké můžeš mít.

Odpovědět

Platí to pro všechny rostliny

Mirek,2008-03-28 17:14:41

Tyto výzkumi již byli provedeny a dokonce v ČR, ale na stromech. Logicky z nich vyplinulo, že rostliny přijímají více stavební látky uhlíku, když mají příležitost, ale zato se nezvěčí přísun dalších látek z kořenů a ze vzduchu, proto rostlina nemá dostatečnou koncentraci potřebných látek v těle a tudíž ji odpadají nebo nedovynou se mechanizmi potřebné v životu v biotopu. Tyto rostliny jsou obecně slabé a nemůžou pně konkurovat životu na zemi. Prudkost nárustu oxidu uhličitého je právě příčinou proč se nemohly rostliny pro toto klima asimilovat.

Odpovědět


udejte zdroj

petrD,2008-04-01 10:41:10

Zdravím Mirku, neměl by jsi nějaký zdroj, kde bych mohl tuto studii o které mluvíš najít??? Docela by mě to zajímalo.....Děkuji

Odpovědět


otázka

Rozumný Občan,2008-04-01 17:53:26

A ovlivňuje to jen vzrostlé rostliny, nebo i ty, které jsou vystavené CO2 už od semínka? Dalo by se čekat, že CO2 urychlí růst všeho, i kořenů.

Odpovědět


mimochodem

Rozumný Občan,2008-04-01 17:54:38

Čeština zná slovo "přizpůsobit", které je významem daleko vhodnější než "asimilovat".

Odpovědět


Když já bych se asi raději miloval,

Michal,2008-04-03 12:37:58

než přizpůsoboval.

Odpovědět


..

Ccecil,2008-04-04 07:52:22

Jarunko, co tak jazykový rozbor tohoto příspěvěčku?

Odpovědět


Ccecile

Jaruna,2008-04-04 07:59:57

Ty už píšeš i pod pseudonymem Mirek?

Odpovědět


Ne

Ccecil,2008-04-04 11:17:22

Nemám důvod měnit nick. Ty ano?

Odpovědět


Když on je ti tak podobný...

Jaruna,2008-04-04 11:36:20

...slohem i gramatikou.

Odpovědět


lžeš

Ccecil,2008-04-04 15:22:49

Protože kdybys měla o tom jen stín podezření, již by tu už větný rozbor byl. On je spíš takové tvé druhé, lepší já.

Odpovědět


Promiň Ccecile spletla jsem se!

Jaruna,2008-04-04 16:38:41

On je Ti Mirek podobný slohem a gramatikou, ale jinak na rozdíl od tebe jeho věty dávají smysl. Toho ty bys nikdy nebyl schopen.

Odpovědět


.

Ccecil,2008-04-04 17:12:13

:o)))))
máš bod

Odpovědět

Zelené Náboženství

Bikkhu,2008-03-28 09:55:40

Nešahejte na Víru oteplovačům, neboť Velké IPCC odhlasovalo že CO2 je fuj, fuj, a ještě jednou fuj. Může za všechny problémy lidstva (ne lidská hloupost, ale CO2 za všechno může) a musíme ho likvidovat za každou cenu (čti: těmi nejdražšími a nejmíň účinnými způsoby, nejlépe způsoby kterými se vyrobí ve výsledku víc CO2 než se ušetří).
Ještě jsem neslyšel oficiální plán na skutečnou úsporu CO2, jenom výkřiky do tmy typu biopaliv, větrníků nebo slunečních elektráren které ve výsledku produkci CO2 zvyšují.
Skutečné snížení produkce CO2 je dosažitelné atomovou energií a hlavně SNÍŽENÍM POPULACE.

Odpovědět


Nevím jestli jsem četl stejný článek.

JirkaF,2008-03-28 10:55:48

Ten co jsem četl byl o tom, že rostliny soji ztrácí svou přirozenou obranyschopnost proti škůdcům, když rostou v prostředí s vyšším obsahem CO2. Nic víc a nic méně. Nečetl jsem tam nic o oteplování, IPCC, či něčem podobném. Takže naprosto netuším na co reagujete. S takové "příspěvky" si běžte psát na Novinky.cz, tam se to hodí.

Odpovědět


Jestli jste neslyšel plán, jak emise CO2 omezit,

Dane,2008-03-29 10:58:17

tak je to třeba tím, že neposloucháte, nic co nechcete slyšet.

Pokud je poslední věta vašeho příspěvku návrhem na řešení, tak vůbec není originální a promyšlená. Snižování populace prováděli už nacisté například v Osvětimi. (i když z jiných důvodů než snižování emisí)

Něco takového jste měl na mysli?

Potom je to od vás značně nedomyšlené: v atomových elektrárnách se totiž nedají pálit lidská těla.

Odpovědět


To DANE

Bikkhu,2008-03-31 10:44:38

Milý pane, mně nejsou fašisti tak blízcí jako vám, a proto mě tahle možnost (u Vás zdřejmě první volba) ani nenapadla. Populace se dá přece regulovat i na opačném konci, plánovaným rodičovstvím. Tak se podařilo snížit číně přírůstek z 5 dětí na rodinu na 1,8. Jenom postrádám nějakou debatu v tomto směru, o nesmyslech se křičí nahlas a tomto řešení je ticho.

Odpovědět


Rozdíl je, a veliký! Bikkhu

Dane,2008-04-01 11:28:23

Rozdíl mezi plánovaným rodičovstvím a "snížením populace" je asi stejně velký jako mezi pohlavním aktem a pietním aktem.

Ale to Vy zřejmě nedokážete rozlišit. Dovedete akorát obviňovat druhé z toho, že je jim blízký fašismus. Přečtěte si po sobě, co jste napsal a zamyslete se nad tím!

Odpovědět


ctete po sobe hlavne vy

Palo,2008-04-03 16:24:21

Druhe nabadate, aby si po sobe precetli co napsali, ale dam to nedelate. A pokud nechapete, ze planovanym rodicovstvim se da snizit populace, tak radeji ctete ctyrlistek nebo neco podobneho.

Odpovědět


Potrefená husa kejhá!

Dane,2008-04-03 19:02:32

Palo, vám by také neškodilo, kdybyste si po sobě přečetl, svůj výplod. Udělat v pár větách krom jedné věcné též čtyři gramatické chyby je známka dost veliké nepozornosti.

Vy se plánovanému rodičovství věnujte raději pouze teoreticky, protože při vaší nepozornosti, by se vám to nemuselo vyplatit!

Plánované rodičovství nikde na světě populaci nesnížilo. Války, genocida a špatná ekonomická situace ano.

V Číně, kterou uváděl Bikkhu jako příklad, "snížili" plánovaným rodičovstvím populaci z jedné miliardy lidí na miliardu dvěsta milionů. To jste měl na mysli?

No tak to bylo trochu mimo nočník, ale nebojte se příště to určitě bude lepší...

Já vám budu držet palce.

Odpovědět

Tyto závěry platí obecně nebo jenom pro sóju?

kirast,2008-03-27 23:08:45

Což takhle nabídnout broučkům třeba borovičku (jehličnatou) připravenou na CO2, taky jim bude víc chutnat? Možná sojové listí bude trpět, tak se holt musíme přeorientovat na tu sóju geneticky modifikovanou, ale možná se budeme klidně živit místo sójou hrachem nebo bramborama a nic zvláštního se dít nebude. Jeden pokus - žádný pokus.

Odpovědět


nejen sója

Erika,2008-03-27 23:23:53

Samozřejmě, že na světě není pouze sója... A proto je v závěru článku zmínka o tom, že vědci budou zkoumat i další rostliny, aby zjistili jestli je jich takto "postižených" více... možná dojde i na ty brambory a hrách... ale zatím je v Soy FACE jako další kukuřice.

Odpovědět


No jen aby se nepotvrdilo

Hynek,2008-03-28 00:47:55

že ta borovička bude chutnat jiným broučkům a nebude v lesích zas holo jako bylo v Krušných horách na konci minulého století...

Odpovědět

Tak nevím,

karbet,2008-03-27 21:06:15

asi jsem nepochopil smysl článku. Pokud to chápu dobře, tak víc CO2 v ovzduší znamená kvalitnější potravu (nejen pro brouky, i pro lidi), takže budeme dýl žít, lépe se množit a častěj ... Hm, dám se na vegetariánství ! Top bude žůžo !

Odpovědět


takových je zřejmě víc

Erika,2008-03-27 23:08:10

Kvalitnější potrava to zřejmě je... ale pořád jde o to pro koho... V tomto případě pro brouky... a dále možná pro živočichy, kteří ty brouky baští... Ale rozhodně ne pro lidi, kteří jsou na sójových bobech a výrobcích ze sóji "živi"... jelikož ta jim prostě díky broukům nedoroste. A jestliže se to týká i dalších rostlin, tak mají "brouci" vždycky proti lidem náskok... pokud tedy "nezakročí" genové manipulace nebo chemické insekticidy...

Odpovědět


trochu jinak.....

PetrD,2008-03-27 23:09:47

Článek právě není jen o tom, že vyšší koncentrace podporuje růst rostlin(jak se doposud myslelo), ale o tom, že vyšší koncentrace CO2 má na sóju negativní dopad v některých základních fyziologických procesech......

Odpovědět


klax

klax,2008-03-29 09:10:30

Soja ať zhyne. Je to hnusná rostlina od začátku až do konce. Aby se dala žrát musí se fyzikálně (!!!) upravovat. Šidí a kazí se s ní masné i jiné výrobky, žerou ji pamatení vegetariáni kteří snědí i polystyren když si budou myslet že jsou IN. Smrt soje.

Odpovědět


To klax

Dwarf,2008-03-29 09:25:24

Píšete hlouposti a nevíte o tom. Soja se nemusí nijak fyzikálně upravovat, aby ji mohl běžný člověk jíst, ale hlavně má své těžko zastupitelné místo ve výživě zvířat, která dávají člověku například mléko a které nazýváme krávy. (na rozdíl od lidí co píší takovéhle hlouposti, ty nazýváme jinak)

Odpovědět


pro klax

Erika,2008-03-29 09:53:39

Takových rostlin, co se před konzumací musí nějak upravovat je spousta... proto se přece nepřestaneme zajímat o to, co jim prospívá nebo škodí. Taková pšenice musí podstoupit daleko víc fyzikálních a chemických procesů než je z ní chléb... ale to možná také není pro vás ten nejlepší příklad. Co třeba ječmen a chmel? To už byste nejspíš takto radikální postoj nezastával...

Odpovědět


klax

Rozumný Občan,2008-03-29 22:50:25

Zajímavý je, že každouc hvíli čtu křik "masožravců" nadávajících na vegetariány, ale vegetariány nadávat na "masožravce" skoro nikdy...

Odpovědět


....

Ccecil,2008-04-01 08:55:29

teda pár nenávistných komentářů směrem k vegetariánům jsem opravdu za svůj život četl, ale ty byly spíše vyjimky. Když jsem ale jednou náhodou zavítal na vegetariánské stránky, zděsil jsem se.

Odpovědět

Dezinterpretace

Adolf Balík,2008-03-27 18:50:05

Vždyť je to vlastně dezinterpretace. Základní poznatek nám říká, že rostily budou výživnější a uživí tedy více škodlivých brouků, užitečných krav, prasat a lidí. Ale i to musí oteplovací šílenci interpretovat jako negativní. Pořád je to o tom, že víc tepla - víc biogenního CO2 atp. vždy znamenali více života.

Odpovědět


Kdo dřív přijde...

Erika,2008-03-27 22:51:06

... ten dřív mele (nebo žere?)... pořád mi vychází, že pokud rostlinu zbaští brouci, tak už toho na další jmenovaná zvířátka moc nezbyde.
Mimochodem, nedal by se použít nějaký silný chemický přípravek, kterým by se pole s rostlinkami ošetřilo a brouci by na něj přestali mít chuť?

Odpovědět


klax

klax,2008-03-29 09:13:08

Nebo žerte brouky. Konec konců jsou vyživní, živí se výživnou sojou. :)

Odpovědět


to klax

Erika,2008-03-29 10:10:36

Taky možnost. A možná jiná možnost nebude, pokud nebude čím krmit hospodářská zvířata, díky kterým máme k dispozici živočišné bílkoviny (v některých zemích to tak úspěšně praktikují a baští třeba kobylky, různé červy, pavouky atp). Jen nevím, co bude až se škůdci masivně pustí do obilovin a dalších zdrojů sacharidů...

Odpovědět


Erika

Rozumný Občan,2008-03-29 22:51:53

Pro člověka je úplně jedno jestli jsou bílkoviny živočišnýho nebo rostlinnýho původu, podstatný je množství esenciálních aminokiselin.

Odpovědět

Dotaz

,2008-03-27 18:41:14

Jen taková otázka: není zkoumaný problém poněkud "umělý" (skoková změna hladiny CO2) - respektive rostliny se přizpůsobují svému prostředí (ale jak rychle že?), takže pokud nebude zvyšování hladiny CO2 příliš rychlé tak se přizpůsobí? V minulosti bylo množství CO2 v atmosféře přece výrazně vyžší - než byl navázán do fosilních paliv.

Odpovědět


K přizpůsobení určitě dojde,

Tokamak,2008-03-27 19:18:12

může být i přirozené, ale u hospodářských plodin půjde spíše o zásah šlechtitelů nebo umělou změnu DNA.

Odpovědět


Pravda

,2008-03-28 00:29:58

To je pravda - neuvědomil jsem si že se jedná o hozpodářskou plodinu.

Odpovědět

Co bude levnější...

Ccecil,2008-03-27 15:53:49

Co bude levnější, bojovat proti CO2 ať to stojí co to stojí, nebo najít alternativu, vyšlechtit a přizpůsobit soju? Mě je to jasné a co vám ostatním?

Odpovědět


Jediný problém je,

Kuba,2008-03-28 08:46:17

že takto otázka vůbec nestojí.

Odpovědět


ju?

Ccecil,2008-03-28 21:32:43

a jak tedy stojí?

Odpovědět


Kuba,2008-03-29 09:49:43

Docela jinak, ale to bys nepochopil.

Odpovědět


haha

Ccecil,2008-03-29 10:36:57

hezký argument bez obsahu. Tak to nastiň alespoň pro někoho jiného, kdo by to pochopil šmudlo.

Odpovědět


Nediskutuji s lidmi,

Kuba,2008-03-29 11:31:14

kteří nemají znalosti a když jim pro tuto hrubou neznalost schází argumenty, tak jen druhé uráží, jak je vidět z diskusí u jiných článků. To je pod mou úroveň. Děkuji nechci.

Odpovědět


jinými slovy

Ccecil,2008-03-29 20:21:08

Neumíš, neznáš, nemůžeš. Děkuji za odpověď.

Odpovědět


a co mě

Petr,2008-03-29 20:30:47

Mě to nepovíš Kubíku?

Odpovědět


...

Ccecil,2008-03-29 20:32:54

Petře, nemá co. Jediné co umí, je tvrdit, že jeho geniální myšlenky nikdo nepochopí, tak je raději ani nebude sdělovat... ;)

Odpovědět


Umím, znám, ale nechci!

Kuba,2008-04-02 19:21:44

A v těchto třech věcech se od tebe liším Ccecile!

Odpovědět


mam lepsi myslenky a dokazy

Palo,2008-04-03 16:36:23

Mily Kubiku, mam daleko lepsi myslenky a dukazy, ktere ty vase uplne vybraci, takze je jasne, ze se totalne mylite. Ale porotoze by jste je stejne nepochopil, tak je tu nebudu psat. Vam staci vedet, ze nemate pravdu. :-)

Odpovědět


To je vidět na první pohled!

Kuba,2008-04-03 19:50:13

Tak si ty svoje "vybracujici dokazy" strč do (_i_) vedle svých ostatních myšlenek,"porotoze" "by jsem" je stejně nepochopil.

Odpovědět


.

Ccecil,2008-04-03 21:25:01

Jsi pouze hulvát.

Odpovědět


? řazení?

Ccecil,2008-04-03 21:28:24

Ten hulvát je samozřejmě KUBA. Kdo jiný.

Odpovědět

Normální koloběh?

Colombo,2008-03-27 12:58:56

Více rostlinek, více cukrů, více chrobáků, více ptáků... prostě bude všeho více.

btw. tak se nebude žrát sóje, ale bude se žrát ten chrobak a je to, japonci se už na to beztak třesou a s dnešním moderním stylem, kde se žerou mravenci, housenky atd. je to logické vyústění.

Odpovědět


Máte opravdu ověřeno,

Dane,2008-03-27 15:46:18

že listokaz japonský a bázlivec kukuřičný bude natolik chutnat, aby mohl ve výživě lidí a zvířat nahradit chybějící soju?

Odpovědět


To se zaridi....

Martin,2008-03-28 08:34:39

Mate pravdu, je na case zacit ty brouky poradne slechtit na maso. V dobe GMO by to mohlo jit rychle. :-)

Odpovědět

Esteze mame genetiku

Michal,2008-03-27 12:41:25

Hm, ak k takej hrozostrasnej situacii ako sa v clanku pise dojde, tak sa proste genetiticky modifikuje soja tak, aby bola odolna proti skodcom. Az sa takato soja premnozi, tak sa geneticky modifikuje chrobak, aby ju bol schopny stravit. A az sa premnozi chrobak tak sa vyslachti droz, ktory ich bude mat velmi rad :)

Alebo proste ... ked si chrobaci vyzeru vsetku soju a premnozia sa, tak dalsie generacie pochcipaju od hladu. A tudiz dalsia generacia soje bude mat menej nepriatelov, takze sa jej bude darit.

ZAVER: vyskum je KRATKOZRAKY (mimochodom, okuliare tej pani zuzuju tvar, tz. je kratkozraka alebo dalekozraka - ja viem, toto injektivum nie je zrovna pekne, ale napadlo ma :))

Odpovědět


Zuzena tvar

xenon,2008-03-27 16:13:38

Já si naopak myslím, že té dámě brýle sluší.
Jako vše, co jí pomůže zakrýt obličej.

Odpovědět


průměrný muž

Marta,2008-03-29 11:11:53

Že by vaše poznámky potvrzovaly, že průměrný muž opravdu lépe vidí než myslí?

Odpovědět


zbytečný obavy

Rozumný Občan,2008-03-29 22:55:19

Vždyť proti škůdcům se bojuje i v dnešní době a hladomor neni.

Odpovědět


Zbytečné obavy?

Dwarf,2008-04-03 09:50:12

To, že máte u vás doma plnou ledničku, ještě neznamená, že se lidstvo vyrovnalo s hrozbou hladu a nikde na Zemi lidé nehladoví. Takže být vámi, tak bych byl ve svých vyjádřeních opatrnější.
Nebo si změňte nick, ať to čtenáře neplete. Můžete docela klidně to první slovo vynechat...

Odpovědět

blbost..

Beldor,2008-03-27 11:00:59

Z meho pohledu je cela tato studie blbost.Naprosto nic tim nedokazali.Podobny jev ma desitky moznych vysvetleni.Ovsem verim tomu ze po tomto "vysledku" dostanou dost penez aby mohli "zkoumat" dalsich nekolik desitek let.Dobra strategie..GRATULUJI::

Odpovědět


vysvětlení?

Erika,2008-03-27 11:12:26

Mohl byste uvést alespoň několik z těch desítek vysvětlení, proč rostliny sóji na dvou polích, které se od sebe liší hladinou CO2, produkují nebo neprodukují kyselinu jasmonovou při napadení škůdcem.

Odpovědět


V clanku mi chybi

Jirka,2008-03-27 12:20:27

nejaky vycet parametru, ktere sledovaly zaroven s urovni obsahu CO2 a ktere byly na obou parcelach po dobu pokusu stejne.

Odpovědět


pre Jirka

Margita,2008-03-27 12:47:59

Nie som si tak celkom ista, preco by mal byt v clanku vycet parametrov, ktore boli vo vsetkych skupinach rovnake a v priebehu pokusu sa nemenili. Take parametre rozdiely vo vysledkach neposobia.
Okrem toho Soy FACE ma celkom pekne urobene stranky: http://www.soyface.uiuc.edu/.

Odpovědět


Margito,

Jirka,2008-03-27 15:37:13

to je proto, aby byla alespon v techto parametrech zaruka, ze se nemenili. Nelze delat zavery z pozorovani, kde se meni i jine parametry bez kontroly. Klidne se mohlo stat (nerikam, ze se stalo, spis cekam, ze si to na FACE hlidaji a jen to v jejich clanku neni explicitne napsano), ze duvodem pro ty rozdily byly v necem jinem nez v CO2. Rad bych vedel, co vsechno hlidali, aby tuhle moznost vyloucili.

Odpovědět


Jo, to oni si už pohlídají

Colombo,2008-03-27 16:23:49

aby jim náhodou nějaký ten údaj nerušil již předem daný výsledek. Dělal to i Mendel, dělali to všici.

Odpovědět


to Colombo

Erika,2008-03-29 10:56:44

Má tedy vůbec cenu jakýkoliv výzkum dělat? K čemu je to vlastně dobré, když už jsou výsledky předem dané... a to nejspíš podle toho, kdo ten výzkum financuje. Jde-li o "komerční" studie, financované třeba za účelem zvýšení prodeje pak tu to riziko určitě je - jednou čokoláda škodí, podruhé je prospěšná, jednou je lepší káva, podruhé čaj... o prášcích na prádlo a tabletách na hubnutí nemluvě.
Nedávno jsem četla článek, že příliš mnoho informací škodí a že nejdůležitější je vědět, kdy s výzkumem přestat.
Ale pokud to tak funguje i u "veřejných zakázek", tak by se měli daňoví poplatníci zamyslet, zda chtějí, aby jejich peníze šly na "zmanipulované výzkumy".

Odpovědět


to: Erika

Colombo,2008-03-30 17:11:10

Přesně, pokud už znám výsledek do předu, tak žádný výzkum nemá cenu dělat. Pokud však nevím, co mi vyjde, tak ten výzkum má cenu dělat, protože se něco nového dozvím.

Ale i Mendel se vykašlal na polovinu svých údajů, protože mu prostě nevycházeli.

Odpovědět

Hypotéza

Didi,2008-03-27 10:14:51

Omezení snahy rostliny bránit se hmyzu může být v podmínkách dostatku / přebytku živin způsobeno změnou strategie. Proč by měla rostlina vynakládat živiny a energii na produkci kyseliny jasmonové, když může být výhodnější využít zdroje na další růst. Třeba jí nevadí, že brouček spapá list, když mezitím další dva vyrostou.

Odpovědět


Hmm

martin,2008-03-27 10:55:29

No, podle me to tak taky muze bejt. Trochu me prekvapilo, ze se meni pomer C/N - sem si myslel, ze bobovity rostliny nadbytecnejma cukrama "zaplatej" symbiontum na zvysenou fixaci dusiku, kdyby ho fakt potrebovaly - potrebujou ho teda? Nebo to neni tak jednoduchy, dohodnout s bakteriema zvysene dodavky dusiku?

Odpovědět

Vysvětlení a celý nádech článku

František I.,2008-03-27 09:59:48

se mi zdá poněkud připitomělý. Rostliny v prostředí bohatějším na kysličník uhličitý obsahují více pro živočichy zajímavých látek. Proto se broučci dožívají delšího věku a jsou zdravější. Rostlinky jsou zase zelenější, produkují více cukrů, škrobů a zeleni listové. Takže ve svém výsledku je prostředí bohatější na CO2 životu příznivější. A to natolik, že se prostředí s více CO2 stává pro živočichy lukrativnějším. Potažmo vzato, v ovzduší obohaceném CO2 budeme žít déle a šťastněji. Příroda si velice obstojně poradila, i když tu bylo ovduší s mnohonásobně vyšší koncentrací CO2 než dnes.

Odpovědět


Možná, že jste si nevšiml,

JirkaF,2008-03-27 10:09:29

že obyčejně se soja pěstuje pro lidi a ne pro brouky!

Odpovědět


úhel pohledu

Erika,2008-03-27 10:15:13

Jde o to, kdo bude žít déle a šťastněji... sója po invazi brouků rozhodně ne... a pokud "padnou" sójová pole, kde se získají sójové boby pro výživu lidí a krmení zvířat... a že jich je potřeba! Takže lidé a zvířata to asi také nebudou. Řekla bych, že brouci se množí a rostou daleko rychleji než sója... a když dojde sója, co budou brouci baštit dál... a pokud tento mechanismus narušené obrany rostlin funguje i u jiných druhů...

Odpovědět


Tak tedy

František I.,2008-03-27 14:09:02

budeme dlabat brouky nebo využijeme MGO. Také jste lidičky zapomněli, že i bezobratlí si dovedou vybrat, co jim chutná, takže se ze zparchantělých políček stáhli k tomu nejlákavějšímu. V případě, že budou podmínky stejné, rovnováha se obnoví.

Odpovědět


Františku I.

JirkaF,2008-03-28 11:12:02

Raději než MGO použijte prosím IQ.

Odpovědět

???

robert,2008-03-27 09:22:07

Záhradkári často používajú na ochranu vinohradov pred osami fľaše do polovice naplnené pivom a rozvešané po drôtenke medzi viničom. Osi sú lákané zápachom piva do fliaš, kde sa vo veľkom topia. Táto obrana je účinná, pokiaľ ju robí väčšina záhradkárov v oblasti. Ak to urobí jen jeden, nanosia sa mu na vinič všetky osy z okolia a je na tom horšie, ako keby nič nerobil.
Podľa logiky vyhodnotenia napadnutia polí v článku, by však záhradkári museli dôjsť k záveru, že pivo všeobecne podporuje rozmnožovanie a škodlivosť ôs na viniči.
Je hore uvedený experiment naozaj metodicky správny?

Odpovědět


Daniel

!!!,2008-03-27 09:54:32

To je pravda, jenže ten hmyz se tam slétl protože soja rostoucí v atmosféře s vyšším obsahem CO2 byla sladší a nedovedla se sama bránit svým přirozeným způsobem.

Odpovědět


Zajímavý příklad

Erika,2008-03-27 10:05:38

Nicméně bych mezi ním a pokusem viděla dost podstatný rozdíl. Vosy jsou na pivo nalákány a v něm se utopí... tudíž nelze mluvit o tom, že by se díky pivu více rozmnožovaly a více škodily. Naopak, pokud by všichni zahrádkáři na celém světě rozvěsili lahve s pivem, možná by se jim podařilo vosy vyhubit.
Zatímco v pokusu se na rostliny možná nejprve slétlo veškeré "broukovstvo" z okolí... ale nejenom že toho prokazatelně více sežrali, ale následně déle žili, častěji se pářili a měli více potomků... což utopená vosa jaksi nezvládne... a tudíž jich na rozdíl od vos prokazatelně přibývalo.
A navíc se k tomu přidalo poškození obranného mechanismu rostlin vlivem zvýšeného obsahu oxidu uhličitého, které broukům "nahrálo"... Takže při stoupající úrovni CO2 by se jednoho krásného dne mohli vědci přestat trápit s alergií na sóju u lidí, protože by byla všechna sežraná od brouků, kteří na ní díky zvýšenému CO2 "alergičtí" být přestali... tedy přesněji sója přestala "alergen" produkovat...
A pokud se tento mechanismus prokáže i u jiných rostlin, tak se asi můžeme pomalu připravovat na to, že budeme pěstovat krmení pro brouky... a hledat postupy, jak je dále zpracovat...

Odpovědět


Příčina a následek

Pavel,2008-03-27 10:08:16

Jenže co když se ta sója nedovedla bránit, protože se na ni slétlo příliš mnoho hmyzu. Mnoho psů zajícova smrt, že.

Odpovědět


Jenže to by objevili vystupňovanou obrannou reakci

Daniel,2008-03-27 10:11:59

a ne téměř žádnou.

Odpovědět


Pro Erika

Tokamak,2008-03-27 10:13:39

Příklad s vinicemi určitě stojí za povšimnutí a tvé výhrady jsou také správné, ale ještě mě napadá jedna možnost, rostliny v pozměněných podmínkách mohly být napadeny tak masivně, že už na obranu prostě "neměly sílu". Dalo by se to zjisti přidáním ještě jednoho pokusného pole, kde by panovaly normální podmínky, ale uměle by se zvýšilo množství škůdců.

Odpovědět


pro Tokamak

Erika,2008-03-27 11:23:10

Určitě i to je možnost, ale stejně bych i v případě velmi silného napadení očekávala (aspoň u části rostlin) nějakou obrannou reakci, byť v náznaku. Leda by došlo k tak rychlé likvidaci listové plochy, že na to rostliny prostě neměly šanci zareagovat... ale na to to zase nevypadá.

Odpovědět


Pro Erika

Tokamak,2008-03-27 19:20:59

Není to úplně jasně napsané, ale očekával bych, že alespoň nějaký náznak reakce tam určitě byl. Každopádně se to dá reakce ověřit dalším pokusem, který jsem navrhoval výše.

Odpovědět

Já v tom vidím průlom

JirkaF,2008-03-27 08:18:37

V tvrzeních, že přece zvýšený obsah CO2 je požehnáním pro rostliny. Asi ne vždy a ne pro všechny.

Odpovědět


Ano, je to tak...

Karel,2008-03-27 11:31:16

Právě objevili že je požehnáním i pro živočichy

Odpovědět


...škodlivé pro lidskou snahu se uživit!

,2008-03-27 11:36:33

Odpovědět

A není to jen artefakt?

Pavel,2008-03-27 07:46:38

Pokud vím, tak mnoho druhů hmyzu hledá spoji potravu podle koncentrace CO2. Není to jen tak, že se na ta otevřená pole s vyšší koncentrací CO2 prostě slétl hmyz z širokého dalekého okolí?

Odpovědět


To by bylo příliš jednoduché.

Duke,2008-03-27 07:55:20

Hmyz hledá potravu podle koncentrace CO2. Ale většinou je to ten, který se živí krví živočichů.

Toto jednoduché vysvětlení by nedovedlo objasnit, proč rostliny nejsou schopny své přirozené obrany.

Odpovědět


Slet hmyzu

Erika,2008-03-27 08:02:52

Hmyz se tam nejspíš slétl z široka daleka. Jenže pokud by sója normálně produkovala své obranné látky, tak by tam asi dlouho nevydržel.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace