Biovepřové? Děkuji, ještě si to rozmyslím.  
Lidé si obvykle myslí, že chov hospodářských zvířat v „přirozených“ podmínkách s sebou automaticky nese produkci kvalitnějších potravin, oproti produktům pocházejícím z velkochovů. Že tomu tak vždy nemusí být, ukazuje jedna americká studie.


 

Wondwossen Gebreyes, obdorný asistent preventivní veterinární medicíny na Ohio State University: „Zvířatům „přívětivé“ venkovní farmy mají tendenci k vyššímu výskytu Sallmonelly, stejně jako k vyššímu promoření parazity“ .

 
Zatímco spotřebitelé „v dobré víře“ zvyšují poptávku po vepřovém produkovaném bez preventivních dávek antibiotik, tak zřejmě netuší, že maso prasat chovaných v takových podmínkách často obsahuje výrazně více bakterií a parazitů vyvolávajících nemoci lidí.

 

Při porovnání prasat chovaných v „bezantibiotikových“ a konvenčních produkčních zařízeních se zjistilo, že prasata chovaná venku a bez antibiotik jsou na tom z hlediska patogenů špatně. Z šetření vyplynulo, že se to týká minimálně tří na člověka přenosných patogenů. U prasat na konvenčních farmách, kde prasata zůstávající zavřená uvnitř stájí a dostávající preventivní dávky antimikrobiálních léků, jsou patogeny pod kontrolou.
 

 

Zvětšit obrázek
Na první pohled idylka. Z pohledu rizikovosti produkovaného masa je na tom ale hospodaření honosící se nálepkami „organické“, „bio“, „ekologicky šetrné“ „přírodní“, .., tedy všechna hospodaření jež si kladou za cíl větší sepjetí s přírodou, chovající zvířata mimo vepříny a nepoužívají při výkrmu antibiotika, mnohem hůře. Vepřové z takových chovů je více zamořeno patogeny ohrožujícími lidské zdraví i život. (Foto: Paul Mathews)

„My nehodnotíme. Děláme pokusy a ukazujeme výsledky,“ řekl Gebreyes. „Tyto výsledky ale vedou k tomu, že si musíme položit nepříjemnou otázku: Nezpůsobuje bezantibiotikové a pro zvířata přívětivé prostředí riziko znovuobjevení z historie známých významných patogenů? Odpověď na ní je totiž pro nás všechny mimořádně důležitá.“

 

Více než polovina prasat na „bezantibiotikových“ farmách měla pozitivní výsledek testu na Sallmonellu, v porovnání s 39 procenty u konvenčně chovaných prasat. Přítomnost parazita Toxoplasma gondii byla detekována u 6,8 procent bezantibiotikových prasat, v porovnání s 1,1 procenty u konvenčně chovaných prasat.
Dvě z přirozeně chovaných prasat (z celkového počtu 616 testovaných) měla dokonce parazita Trichinella spiralis, který se v konvenčních chovech prasat ve Spojených státech nevyskytuje.

 

Na konvenčních farmách zůstávají prasata uvnitř ve větraných stájích a mají možnost pohybu jen v omezených výbězích. Antibiotika jsou jim přidávána do krmiv k podpoře růstu a ochraně proti infekcím. Následná ochranná lhůta před porážkou, po kterou jsou tyto látky z krmiva vypuštěny,  zajišťuje, aby jejich maso neobsahovalo žádná rezidua.

 

Na „bezantibiotikových“ farmách jsou prasata chována v otevřených prostorách s volným přístupem k hlíně, vodě, vegetaci. Antibiotika vůbec nedostávají, a nebo jen v případě léčby. Často i takové zvíře jež je jednou antibiotiky ošetřené, je od ostatního stáda v těchto chovech odděleno a již nikdy není prodáno pod označením „přirozeně chované“.
Vědci testovali prasata na farmách tří amerických států - v Severní Karolíně, Ohiu a Wisconsinu. Z celkového počtu sledovaných prasat jich bylo 324 chováno v „bezantibiotikových“ systémech a 292 na konvenčních farmách. Výzkumníci jim odebrali krevní vzorky na testy na přítomnost protilátek proti bakteriálním a parazitickým infekcím. Vyšší podíl infikovaných zvířat na „přírodních“ farmách se vyskytoval ve všech třech zeměpisných oblastech.

 

 

 
Je dobré nedívat se na svět jen růžovými brýlemi ale občas se podívat také na výhody a nevýhody různých způsobů chovu z pohledu bezpečnosti potravin.

Ze tří studovaných patogenů je nejpřekvapivější pozitivní test na Trichinellu. Gebreyes řekl: “Federální inspektoři dohlížející na bezpečnost potravin by se snad ještě spokojili s objevením jednoho pozitivního případu  mezi více než 14 000 prasaty. Ale  dva pozitivní testy mezi 600 prasaty, tak to  už je  vážně problém.“

 

Člověk se trichinellou, nakazí z nedovařeného vepřového masa. V současnosti je tento parazit  spojován už jen s divokými zvířaty. Lidé, kteří se touto infekcí nakazí, nejdříve dostanou průjem a zvrací. Jsou unavení a mají horečku. Jak nemoc postupuje přidává se  bolest hlavy, kašel, bolest kloubů a svalů. Příznaky mohou trvat měsíce. Těžké případy jsou smrtelné.


Testy na jiného parazita zase ukázaly, že téměř sedm procent přirozeně chovaných prasat bylo infikováno Toxoplasmou. Ačkoliv jde o relativně malý počet, tak to stále představuje významně vyšší podíl infikovaných, než jaký byl zjištěn v konvenčních chovech. Většina lidí s fungujícím imunitním systémem prodělá chorobu bez vážnějších komplikací. Toxoplasma je ale  považována za nebezpečnou nemoc u těhotných žen a u osob s narušeným imunitním systémem.

 

Tak tohle opravdu nedělejte. Opravdu ne! (Boingboing.net)


Salmonelóza je jednou z nejběžnějších nemocí způsobených kontaminovanými potravinami. Také ona se projevuje průjmem, horečkou a břišními křečemi. Vše trvá zhruba týden a u zdravých lidí se tento stav většinou obejde bez léčby. Při velmi silné infekci nebo u oslabených jedinců může i toto onemocnění končit smrtí.
Nicméně pokud je vepřové maso důkladně uvařené, pak by přítomnost těchto původců infekcí ve zvířatech určených pro konzumaci nemělo znamenat riziko pro lidské zdraví. Doporučuje se tepelná úprava čerstvého vepřového masa tak, aby teplota v každé jeho části dosáhla minimálně 71 stupňů Celsia.

 

Gebreyes poznamenal, že rutinní použití antibiotik plně neochraňuje před výskytem Salmonelly ani v konvenčních prasečích stádech, jak ukazuje těch 39 procent pozitivních zvířat zjištěných v této studii. Ale stále vychází konvenční chovy významně lépe při porovnání s 54 procenty pozitivních zvířat testovaných na Salmonellu v „bezantibiotikových“ stádech.

 

Výhoda použití antibiotik je v prevenci šíření těchto infekcí. Nevýhodou je, že vytváří příznivé prostředí pro kmeny bakterií, které jsou k antibiotikům odolné.  Na druhé straně, když antibiotika nejsou používána, prasata mají sklony k nákaze sice méně odolnými kmeny, ale chovy bývají mnohem více promořené „běžnými“ bakteriemi, jež ale v sobě nesou  riziko bezpečnosti potravin.

 

Nejenom významně vyšší rozšíření Salmonelly v „bezantibiotikových“ stádech než v těch konvenčních by mohlo způsobit pokles zájmu o spotřebu tohoto produktu.“
Výzkumníci vyslovují teorii, že „přirozený“ způsob chovu prasat, která žijí v přirozeném kontaktu s přírodou, - hlínou, vegetaci a  dalšími zvířecími druhy, přispívá k vyšší promořenosti patogeny. Takové jsou závěry studie, která je součástí komplexního šetření otázek bezpečnosti potravin.

 

Zdroj: Ohio State University.

Autor: Ota Beran
Datum: 13.06.2008 09:16
Tisk článku

Tajná síť přírody - Wohlleben Peter
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 279 Kč
Tajná síť přírody
Wohlleben Peter

Diskuze:

bio

lsp,2008-06-23 07:31:57

Hlavný prínos BIO nie je v tom, žeby to bolo zdravsie, ale ze zvery ziju prirodzenejsie a netrpia. Doraz na to, ci jeto zdravsie, alebo nie je imho odvadzanie pozornosti a marketingovy hacik.

Odpovědět


To ale postrádá poezii...

RomanK,2008-06-23 10:28:00

Kdo přesvědčí lidi aby kupovali něco dražšího a méně kvalitního...

Odpovědět

antibiotika

jarda petr,2008-06-14 04:05:16

Dovoluji si upozornit, že zkrmování antibiotik hospodářskými zvířaty je u nás zakázáno. Pokud tedy tady někdo píše o velkochovech,kde se masově používají antibiotika v krmivech a má to podložené vlastní zkušeností (tj. jen tak do větru neplká o něčem, o čem nemá zjevně dostatek informací), měl by to hlásit na veterinární spávu, aby zjednala pořádek. Pokud to neudělá, kryje porušování zákona.

Odpovědět


Mám pocit, že se na Oslu množí anonymní odborníci,

Karel Malý,2008-06-15 12:18:04

karbetové, Tomové, rozumní občané a jiní, kteří mají ke všemu co říci, ale zpravidla o ničem mnoho nevědí. Tady nepostřehli, že článek popisuje situaci v USA, kde jsou "trošku" jiné podmínky, předpisy, legislativa i zvyklosti.

Už aby byla na Oslu aspoň trochu řízená diskuse a nemuseli jsme se prodírat Mezi pulci, Duky, GMO, a ostatními "diskutujícími" kteří vlastně ani nemohou diskutovat protože nemají o čem, protože o věci moc nevědí. Mají spíše potřebu prosazovat svoji víru a pokroucené vidění světa vnucovat ostatním.

Odpovědět


Jan K.

Rozumný Občan,2008-06-15 19:07:10

Oni totiž sami ví velký ho... proto jen nadávají.

Odpovědět


No vidíš, rozumný občane,

karbet,2008-06-15 21:58:06

občas se i shodnem ... Ale co naplat, bez debat "hloupých amatérůů by tady bylo mrtvo. A naco potom takový web.

Odpovědět

no teda

Adam Jaroš,2008-06-13 18:32:28

Salmonela, toxoplazmóza, to ještě jde,ale
dvakrát svalovec? To je už pořádná breberka! Blé, toho bych opravdu nechtěl dostat.

Odpovědět


svalovec

Martin,2008-06-13 19:17:23

A svalovec je pravdepodobne tou hlavnou príčinou, prečo Židia a mohamedáni nejedia bravčové a pokladajú ho za nečisté. Len sa na túto príčinu akosi pozabudlo a bravčové mäso sa pokladá za nečisté bez ohľadu na podmienky chovu.

Odpovědět


a nebo

Rozumný Občan,2008-06-13 19:20:15

Třeba taková tasemnice.

Odpovědět


....

PetrD,2008-06-14 00:28:14

Tasemnice je proti svalovci neškodná potvora.....zatím co tasemnice si užera trochu z vaší potravy ve střevě, tak svalovec si užere "trochu" z Vás....!!!

Odpovědět

Nie je pravda

Pali,2008-06-13 18:25:55

Nie je pravda, že sa u zvierat používajú celkom iné ATB, ako u ľudí, boli to aj penicilíny a tetracyklíny, aj súčasné veterinárne ATB vyvolávajú skríženú rezistenciu u baktérií na ATB pre ľudí.

Odpovědět

o prasácích a prasatech

.,2008-06-13 13:06:25

http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=8871166

Odpovědět

novinka?

Zdenek Purkar,2008-06-13 12:22:55

I jako naprosteho laika ohledne chovu prasat me napadlo, ze bez trvaleho prisunu ATB a pobytem venku bude daleko vyssi vyskyt breber vseho druhu. Ohledne Salmonell me pouze o ctvrtinu vyssi vyskyt prijemne preqapil. Takze diky za konkretni cisla, je dobre o nich vedet.
Pokud bych mel moznost bioveprove koupit, udelal bych to i tak, pac dostatecnou tepelnou upravou se ochranim pred vsemi zminenymi patogeny a je otazka co trvaly prisun ATB udela do budoucna s virulenci a rezistenci. U cloveka jsou nasledky zbytecneho preventivniho podavani ATB znamy, proc by to melo byt jine u prasat?

Odpovědět


Hnejde jen o tepelnou úpravu

Pavel,2008-06-13 13:37:30

Tady jde o celou cestu toho masa od řezníka na talíř. Pokud na prkně napřed naklepete řízek a pak si na něm nakráje citrónek nebo okurčičku k tomu řízku, tak je jedno, jak tepelně upravený bude řízek, breberky chytnete z citrónku nebo okurčičky. A pochybuji, že by se v domácnostech důsledně dodržovala pravidla oddělené cesty syrového masa, vařeného masa, zeleniny a ovoce.

Prostě maso z biofarem zvyšuje riziko nákazy - to je dost závažný fakt.

Odpovědět


Pavle

Rozumný Občan,2008-06-13 14:16:05

To je snad běžná věc.

Odpovědět


Ráda bych uvedla na pravou míru některé názory

Sonya,2008-06-16 15:59:43

z diskuze. Mnozí se domnívají, že prasata (drůbež, skot aj.) jsou trvale přikrmována antibiotiky. Tento omyl bohužel podporují (a spoluvytváří) média. nevím jak v Americe, ale v Česku se žádná zvířata, chovaná na maso, nekrmí v průběhu života antibiotiky! jednak je to zakázané, jednak to má neblahý vliv na kvalitu masa, a jednak jsou antibiotika tak drahá, že bychom za kilo masa neplatili 150 Kč, ale 1500 Kč. Copak tohle nikoho nenapadne? :( Nevíte, kolik stojí antibiotika?
Selátkům se plošně podávají antibiotika pouze jednou za život - když je odstaví od prasnice. Tehdy se preventivně přeléčí antibiotiky, podanými v potravě - poprvé a naposled. Dělá se z důvodu nákladů a zdraví stáda. Samožřejmě pokud prase onemocní, léčí ho - ale už na konkrétní nemoc. Jakýkoli jiný způsob je mnohonásobně dražší a nemocná prasata se samozřejmě nemohou porážet, takže v důsledku by bylo vepřové mnohem dražší.
Zákaz plošného podávání antibiotik existuje, a je to velký problém, protože v důsledku dramaticky zvyšuje cenu vepřového (jehož výkupní cena už teď nepokryje ani náklady na odchov prasete, rozdíl je zhruba 30%).

Odpovědět

jak to je

Máza,2008-06-13 11:56:06

Z článku vyznívá jak konvenční velkochovy ládují vepříky antibiotiky a tak z některých diskuzních přízpěvků je cítit představa o téměř sterilních skleníkových prasatech s rezistentními kmeny bakterií...mám takový dojem, že je to dost zcestné.

Odpovědět

No jo

Tom,2008-06-13 11:27:54

mají víc bakterií, ale víte jaké bakterie mají v sobě vepřící z velkochovů?
U "bio" vepříka jsou snad všechny druhy bakterii a ve velké míře.
Ale prasátko z velkochovu dostává antibiotika, která většinu! bakterií spolehlivě zahubí( s nimi zabije i prospěšné bakterie). Tyto antibiotika jsou ale ktrátká na ty bakterie, které si proti ní už vyrobily imunitu a na velice odolné a nebezpečné kmeny, které moho lidi zabíjet.
A výsledek? Z "bio" se max. pose*ete, ale z velkochovu zemřete, pokud dojde k nakažení, protože léky na ty odolné kmeny bakteríí, které se mohly rozmnožit díky tomu, že méně odolné b. svým úhynem jim "vyklidily pole" přestanou účinkovat i na lidi.
Zbytečným používáním antibiotik se posiluje imunita bakterií a oslabuje imunita pacienta.

Odpovědět


Re

hurvinek bez spejbla,2008-06-13 11:51:40

s tema abiotikama mas pravdu. ale a) humani medicina je trosku dal nez veprova medicina, a b) pri vetsim rozsireni nebezpecnych potvurek mezi vepriky lze chovy vybit. nerikam ze s tim b) souhlasim.

mimochodem to ze se z bioveprika pos*ru mi taky neprijde moc prijemne. mimochodem pokud chytnes svalovce, o kterem tu je rec zejmena, treba diky nedovarenemu masu (vubec nemusis jist syrove), kdyz si das biostejk v biohospode, tak te to taky muze zrakvit stejne jako ty tzv. nebezpecne bakterie.

Odpovědět


Nemá pravdu v ničem

Pavel,2008-06-13 13:31:32

Ani s těmi anitibiotiky nemá pravdu, protože v humání medicíně se používají jiná antibiotika než ve veterinární, takže rezistence na antibiotika podávaná prasatům nijak neovlivní případnou léčbu choroby přenesené na člověka.

Odpovědět


re Pavel

hurvinek bez spejbla,2008-06-13 13:46:48

jasne ze se pouzivaj jiny abiotika, kdyz jsem psal ze ma pravdu, tak sem mel na mysli to, ze abiotika mohou pusobit zvyseni rezitence bakterii

Odpovědět

Škodlivé potvůrky+tepelné zprac. vs. antibiotika

Ruda,2008-06-13 11:26:18

Otázkou je jestli pro člověka je zdravější jíst tepelně zpracované maso z klasických chovů nebo z biofarem.. Většina těch potvůrek při tepelné úpravě zhyne, ale co se stane s antibiotiky? Čas před porážkou, kdy jsou tyto přidávané "léky" vypouštěny z krmiva, je určitě kompromisem mezi maximální ochranou, "čistotou masa" od "léků", cenovou náročností. Čili minimální zbytkové množství "léků" jde s masem vesele dál.. Nu... hlavně, že jsou všichni zdraví.. zatím..

Odpovědět

Ani se nedivím,

karbet,2008-06-13 11:07:33

vždyť i rostlinné bioprodukty vyžadují přísnou kontrolu, protože "bio" aflatoxiny umí udělat paseku. Jde jen o to, jestli i produkty živočišné výroby prochází tak přísnými (a pro zemědělce drahými) rozbory.

Odpovědět


zásadní nedorozumění

jarda petr,2008-06-14 04:01:26

Tady dochází k zásadnímu nedorozumění v tom, že si lidé myslí, že biopotraviny procházejí nějakou extra kontrolou. A to není pravda. Bioprodukt je produkt získaný v souladu s pravidly pro bioprodukci. Ale kontrola je tam stejná jako u všech dalších produktů. Proto není bioprodukt automaticky kvalitnější. Příklad, mohu pěstovat podle pravidel pro bioprodukty na poli, které předchozí generace zemědělců zeneřádily těžkými kovy. Protože se kontrola na obsah těžkých kovů běžně nedělá, mohou moje produkty splňovat kritérium "bio", i když jsou narvané třeba kadmiem. Taková je "logika" bioprodukce.

Odpovědět

CC,2008-06-13 11:00:37

syrový nejím, tak co...

Odpovědět


Vskutku?

Satai,2008-06-13 16:59:22

A ani nedovarene nebo nedokonale dogrilovane pri venkovnim grilovani pripadne nedokonale douzene?

Odpovědět


re: satai

CC,2008-06-13 20:22:31

ne

Odpovědět


Pokud ale nejste vegetarián,

karbet,2008-06-13 21:17:45

salámek, párek v rohlíku, ohřátá klobáska - to se občas najde, ne ? Ani jedno z toho neprošlo takovou teplotou, aby to bylo jisté ...

Odpovědět


Syrové maso jíte a ani o tom nevíte

Pavel,2008-06-14 00:06:07

Například, co se dělá ze syrového masa a tepelně se to nijak nezpracovává:
Godhajský salám, lovecký salám, obecně všechny salámy s ušlechtilou plísní (uherák a podobné), lososová šunka, mnohé klobásy (i čabajka), atd., atd. Neříkejte, že nic z toho opravdu nejíte.

Odpovědět

U nás ani nejde o biovepřové,

JirkaF,2008-06-13 10:45:53

ale spíš o doma chovaná prasata, kdy si lidé mnohdy myslí, jak si vychovali zdravé zvíře bez nějakých "prášků a umělotin" a ono to nemusí být tak docela pravda...

Odpovědět


Domácí chov

karbet,2008-06-13 11:04:42

vepříka je většinou v uzavřeném prostoru, takže není taková možnost nákazou potvůrkami, které se vyskytují venku v blátě. Jenom potkani tam mohou něco zavléct, nebo chovatel špatným žrádlem. Takže domácí je pravděpodobně lepší než "bio" z velkochovu.

Odpovědět


Karbete už zase?

JirkaF,2008-06-13 13:07:45

Plácáte hovadiny a nevíte o tom. Viděl jste někdy v životě jak se na venkově chovají prasata?

Kolik si myslíte, že je asi tak u nás bio-velkochovů, že to můžete srovnávat?

Zase je to jen vaše plácání, naprosto nepodložené jakýmkoli testem, či relevantním odkazem.


Odpovědět


Ještě mi tady schází "Rozumný Občan"

Duke,2008-06-13 13:45:49

Aby začal počítat prasata na metr čtvereční, protože na tom přece záleží.

Odpovědět


Mám pochybnosti

karbet,2008-06-13 13:46:13

o tom, zda jste vůbec někdy prase viděl. Takové to chlupaté, co chodí kolem domu, je většinou kočka nebo pes. Ještě se máte dost co učit. Já na venkově žiju a prasátek jsme si doma odchovali dost. Navíc pracuju v družstvu, takže o hovadinách si povídejte do zrcadla. Pokud jsem použil spojení bio-velkochov, musí i největšímu pomatenci být jasné, že se nemůže jednat o stovky a tisíce prasat v obrovských halách, což by nebylo bio. Bohužel Vám to jasné není ... U nás snad jediná biofarma na vepřové je (či byla) v Sasově u Jihlavy, a výběh venku je jedním ze základů biochovu. Já, ani desítky známých z okolí, co jsme vepříky chovávali, jsme je nepouštěli z chlíva. Pokud to Vy děláte, nezávidím Vám to, v čem se na dvoře šlapete ...

Odpovědět


...

Rozumný Občan,2008-06-13 16:19:22

JirkaF: S čím co řekl vlastně nesouhlasíte?
Duke: Nepřipadáte si trapně? Vtý diskuzi šlo přece o to kolik se dá "vyrobit" Vajec, tam samozřejmě jde hlavně o potřebnou plochu. Proč to motáte sem?

Odpovědět


Co řekl nevím, ale napsal spoustu hloupostí,

JirkaF,2008-06-13 17:48:59

které mu jednu po druhé vyvracet nebudu, protože na to nemám kvalifikaci, nedělám v Jé Zet Dé a nepoznám tudíž kočku od prasete.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace