Poslední mamuti měli severoamerické kořeny  
Od zveřejnění výsledků výzkumu v zářijovém vydání Current Biology, který odhalil, že původ posledních mamutů je jiný, než se dosud předpokládalo, se očekává, že vyvolá ostré spory uvnitř paleontologické komunity.ˇ


 

Hendrik Poinar s mamutím mládětem

K překvapujícímu zvratu v našem poznání evoluce druhů zřejmě dojde po zveřejnění studie, která na základě analýz DNA odhalila, že poslední mamuti srstnatí (Mammuthus primigenius) – žijící v době před 40 až 4 tisíci lety – měli za sebou dlouhý vývoj s kořeny sahajícími do Severní Ameriky.

 

Zvětšit obrázek
Régis Debruyne dohlíží na práci laborantek

„Vědci si doposud mysleli, že když se mamuti potulovali po tak obrovském území – od západní Evropy ke středu Severní Ameriky – tak ti severoameričtí byli jen takovou „vedlejší odnoží“ bez nějakého zvláštního významu pro evoluci druhů,“ řekl docent Hendrik Poinar z oddělení antropologie, patologie a molekulární medicíny na McMaster University.

 
Hendrik Poinar a Régis Debruyne, postgraduální výzkumník v Poinarově laboratoři, strávili poslední tři roky shromažďováním a testovaním DNA mamutů napříč celým areálem jejich dávného rozšíření na Sibiři i v Severní Americe. Mravenčí práce, spočívající v pečlivé extrakci DNA, úzkostlivém skládání, porovnávání a překrývání stovek mamutích vzorků s použitím druhé největší dostupné databáze pravěké DNA, se vyplatila.

 

Zvětšit obrázek
Při rozborech DNA je nejdůležitější, aby nebyl vzorek kontaminován cizí DNA.

„Migrace mamutů přes Beringii, což byl pruh země spojující východ Sibiře s Aljaškou a nacházel se v místech dnešní Beringovy úžiny, byly vzácné. Tato oblast sloužila vlastně jako veliký filtr k udržení odlišnosti východních a západních skupin mamutů,“ říká Poinar. „Nicméně, nyní se objevuje, že mamuti se usadili v Severní Americe o mnoho let dříve, než se dosud předpokládalo, a pak migrovali na Sibiř a nahrazovali tam všechny dříve existující haplotypy mamutů.“

 

„Nahrazování populací v menších areálech rozšíření není v rámci druhů ničím zvláštním, ale jak se jednou objeví v rozsahu kontinentů, tak to bezesporu raritou je,“ říká Ross MacPhee, ředitel oddělení vědy o savcích v American Museum of Natural History a jeden z výzkumníků podílejících se na této studii. „Nikdy jsme neočekávali, že by mohlo dojít k tak kompletnímu převratu u mamutů, ale tohle je jeden z objevů, který se nedá tak snadno vyvrátit, je totiž založen na porovnávání pravěké DNA, a to je mnohem lepší než kosti a zuby, jež nejsou vždy úplně přesným vodítkem.“


 
„Jak paleontologové, tak molekulární biologové dlouho pracovali na geografických tendencích ve vývoji areálů rozšíření druhů,“ říká Debruyne. „Po více než století se žádná z debat týkajících se mamutů primárně nezaměřila na podrobnou studii původu euroasijských mamutů. Velmi malá pozornost byla věnována vzorkům ze Severní Ameriky a obecně se považoval jejich příspěvek k evoluční historii druhů za zanedbatelný. Tato studie ukazuje, že tomu je úplně jinak.“

 

 

Zvětšit obrázek
Poslední srstnatí mamuti měli svůj původ v Severní Americe (Foto: Hendrik Poinar)

Původ mamutů je sám o sobě záhadou. Někteří vědci se domnívají, že první předchůdce mamuta se objevil v Africe asi před sedmi milióny let, společně s předchůdci asijských slonů. Zhruba před pěti až šesti milióny let se první mamutí druhy rozšířily na sever do Číny, na Sibiř a dál až do Severní Ameriky.

 

Toto první rozšíření do Severní Ameriky dalo vzniknout mamutovi, známému jako americký mamut. A teprve o mnoho později přešla na Sibiři vyvinutá a chladu přizpůsobená forma mamuta srstnatého přes Beringův „most“ do oblasti dnešní Aljašky a Yukonu. Co se dělo dál, je do značné míry záhadou. Původní sibiřské genetické formy začaly mizet a byly nahrazovány geny severoamerických „přistěhovalců“.
„Studium evoluce je evoluce sama,“ pokračuje Poinar. „Tento nejnovější výzkum ukazuje, že se při odhalování tajemství evoluce „zavrtáváme“ stále hlouběji a dostáváme se blíže k porozumění původu druhů na naší planetě.“ˇ

 

Zdroj: McMaster University

Autor: Ota Beran
Datum: 07.09.2008 23:48
Tisk článku


Diskuze:

zubor a bizón

Martin Smatana,2008-09-14 08:33:36

Podľa analýzy jadrovej a mtochondriálnej DNA to vyzerá tak, že aj európsky zubor má severoamerické korene. Presnejšie - že ide o potomkov zvierat, ktoré sa po tísícoch rokov vrátili zo Severnej Ameriky naspäť do Euroázie. Ale aby to nebolo také jednoduché - mitochondriálna DNA zubra je odlišná od mtDNA bizóna. Príčinou je to, že sa asi vrátila len skupina bizóních býkov, tie sa spárili s kravami nejakého druhu pratura (z príbuzenstva nášho dobytka), pričom býčkovia boli sterilní, ale jalovičky plodné, takže sa mohli spáriť len s pôvodnými bizóními býkmi a takto vznikol zubor s mtDNA pratura a jadrovou DNA bizóna.

Zdroj - 100+1 17/2004

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace