Svět biotechnologií  
Vyšlo nové číslo internetového bulletinu Svět biotechnologií II. Ročník 2009.ˇ

Z bulletinu vybíráme informaci o účincích Ginkgo biloby neboli jinanu dvoulaločného, který je využíván v tradiční čínské medicíně. Rozčarování nad jeho účinky přinesla šestiletá studie, kterou sponzorovalo National Center for Complementary and Alternative Medicine a National Institute on Aging of the NIH. Studie se zúčastnilo více než 3100 dobrovolníků (věk 75 let a výše), kteří měli buď normální duševní funkce, nebo mírnou kognitivní poruchu. Po dobu šesti let vědci zkoumali každých šest měsíců paměť a další duševní vlastnosti testovaných jedinců. Výsledky studie byly následující: Ginkgo biloba je v boji s demencí naprosto neefektivní. Dodejme jen, že v roce 2007 se výrobků z Ginkgo biloby prodalo za 107 miliónů dolarů. A to i přesto, že až dosud neexistovala žádná klinická zkouška, která by ověřila jejich efektivnost. Podrobnosti o „neúčincích“ ginkga jsme uveřejnili na Oslu v listopadu loňského roku.

 

Bílkovina zabraňující vytváření ledových krystalů
EFSA uznala bílkovinu zabraňující tvorbě krystalků ledu firmy Unilever za bezpečnou. Podle ní je nebezpečí alergické reakce velmi nepravděpodobné. Bílkovina ISP (Ice Structuring Protein) může být použita v množství nepřekračujícím 0,01% hmotnosti bez zdravotního rizika. Oponenti však varují, že produkt je získáván fermentací geneticky modifikovaného kmene pekařských kvasnic Saccharomyces cerevisiae. Už v roce 2006 žádal Unilever o schválení britský Výbor pro potraviny nového typu (ACNFP). Přes úvodní zamítnutí byl produkt nakonec posouzen jako bezpečný. Mimo Evropu byla bílkovina ISP firmy Unilever schválena a používá se bez problémů do mražených výrobků v USA, Mexiku, Austrálii, Novém Zélandu, Chile, Indonésii a na Filipínách.

 

Směrem k panevropským předpisům pro potravinové doplňky
V současné době je známo asi 50 esenciálních (nezbytných) živin, které si organismus není schopen vytvořit sám a musí být dodány ve stravě. Jsou to: vitaminy, minerály, esenciální mastné kyseliny a některé aminokyseliny. V případě jejich výrazného nedostatku dochází k rozvoji známých nemocí jako pelagra, beri-beri, kurděje apod. V evropských zemích máme ve stravě vždy určitá množství nezbytných látek, ale neznamená to, že je to vždy množství optimální. Potřebu zvyšují stresy, různé chemické faktory v potravinách nebo v životním prostředí. Potravinové doplňky mohou sehrát podstatnou roli. Jejich příznivci tvrdí, že mají významný vliv na zlepšení fyziologických funkcí organizmu, zkvalitnění pochodů přeměny látek a ochranu před nepříznivými vlivy stresů. Na rozdíl od léků plní funkci preventivní. Odpůrci konstatují, že není přirozené užívat potravinové doplňky. Jedním z argumentů proti užívání doplňků stravy je i nebezpečí poškození zdraví z předávkování některými bioaktivními substancemi. Podle zastánců této teorie stačí, když se stravujeme „správně“. Mezi lékaři si potravinové doplňky postupně získávají své příznivce, takže předepisují nejen léky, ale doporučují i doplňky. Výrazným „hráčem“ v této ne úplně jasné situaci jsou výrobci potravinových doplňků, kteří nabízejí nepřeberné množství různých preparátů a provázejí je masivní reklamou. Podle Efi Leontopoulou, EAS, Brusel, vydala Evropská Komise v prosinci 2008 zprávu, že chce zavést v celé EU dostatečně  harmonizovaný postup při využívání rostlinných a dalších bioaktivních látek obsažených v potravinových doplňcích. Hovořila o možnosti připravit začátkem roku 2009 návrh na harmonizaci maximálních hladin pro užívání vitamínů a minerálních látek. První EU směrnice, týkající se harmonizace užívání vitamínů, minerálních látek a jejich forem v potravinových doplňcích, byla sice přijata už v roce 2002, ale aplikace v celé EU je běh na dlouhou trať. Ačkoliv připravovaný návrh bude EK publikovat pravděpodobně v nejbližších měsících, termín přijetí a vstup v platnost je s otazníkem. Další výzvou v této oblasti bylo stanovení harmonizovaného seznamu rostlinných (bylinek) a jiných aktivních substancí užívaných pro potravinové doplňky. Komise se však nebude zasazovat o další celoevropskou harmonizaci pravidel týkajících se bezpečnosti potravinových doplňků. Považuje za dostatečný stávající regulační rámec EU. Další substance zůstanou tedy v budoucnu regulovány pouze na národní úrovni.

 

Další články v uvedeném čísle bulletinu jsou zaměřeny na oponenty biotechnologií, kteří si zahrávají s lidskými životy. Jedna z informací se týká objevu prezentovaného kanadskou firmou SemBioSys, která vyvinula geneticky modifikovanou rostlinu světlici barvířskou (Carthamus tinctorius, angl. safflower). Rostlina obsahuje v semenech inzulín a obsah tuku v nich usnadňuje jeho extrakci.
Kompletní text bulletinu Svět biotechnologií II. Ročník 2009 je ke stažení jako připojený soubor.ˇ


 

Autor:
Datum: 15.02.2009 20:22
Tisk článku

Související články:

Svět biotechnologií     Autor: Redakce (05.11.2007)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace