Obchodování s oxidem uhličitým klimatické změny nezastaví  
Realita potvrdila to, co mnozí předpovídali - emisní povolenky jsou řešením více kontroverzním, nežli účinným. Co ale bude dál?

 

Andrew Simms, progresivní „zelený“ ekonom, vedoucí programu pro klimatické změny a politiku při „New Economics Foundation“, modernější a méně konzervativní alternativě známé G8.
Kredit: IISD

V březnu se na trhu objevila kniha s názvem „Ecological Debt: Global Warming and the Wealth of Nations“ (Ekologická propast: Globální oteplování a blahobyt národů). Její autor Andrew Simms, známý svým progresivním přístupem k řešení problémů globálních změn klimatu, se snaží o neideologický a objektivní pohled na řadu témat. Obchodování s emisními povolenkami je jedním z nich.

Sepsáním Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách a ratifikací Kjótského protokolu se země zavazují ke snížení emisí skleníkových plynů v období 2008 - 2012 v průměru o 5,2 % v porovnání se stavem v roce 1990. Konkrétní závazek České republiky představuje snížení emisí o 8 %. Vyvstává však otázka jak uvedených cílů dosáhnout. EU v r. 2005 zavedla systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) umožňující vypouštět CO2 (přesněji jeho ekvivalenty, na které se přepočítávají také další skleníkové plyny) do výše stanovených emisních stropů. Ušetřené emise se pak mohou formou povolenek prodávat a na nadbytek vypuštěných emisí se musí povolenky kupovat. Liberální ekonomové však ETS označují za direktivní zásah do tržních mechanismů, který dusí hospodářský růst. Environmentalisté jej naopak považují za stále ještě nedostatečné řešení klimatických problémů. Tak či tak, systém přes veškerý politický optimismus podle původních představ nefunguje. Jeho zastánci to neradi slyší a taky o tom veřejně ani moc nemluví. Primárním úmyslem celé akce bylo ušetřit miliony tun ekvivalentů CO2, povolenky se ziskem prodávat a zisk směrovat do „zelených“ zdrojů energie. ETS se však z několika důvodů minul účinkem už proto, že se jedná spíše o politický a administrativní nástroj, který má jakési tržní ambice. Výsledkem je menší ekonomická efektivita, než jaká by byla dosažena jinými způsoby snižování emisí skleníkových plynů. Zvláště uvážíme-li, že nemáme objektivní zhodnocení míry vlivu lidské civilizace na změnu klimatu a i názory odborníků se v tomhle ohledu rozcházejí.

 

Zvětšit obrázek
ETS se sice tváří univerzálně, ale na některé producenty emisí zapomíná.
Kredit: Static Guim

ETS žel neřeší ani příčiny emisí tak, jak by měl – důsledným ekonomickým tlakem motivovat producenty emisí k jejich snižování. Ukazuje se, že řeší spíš následky a emise prodejem přesunuje někam jinam a jejich celkové množství neodpovídá očekávanému trendu. Emise se nadále zvyšují a velmi pravděpodobně nějaký čas ještě budou. ETS rovněž nastavuje nerovná pravidla hospodářské soutěže. Výrobci tovarů jsou ve všeobecnosti vystaveni většímu tlaku vzájemné, stále víc se globalizující konkurence. Proto nemůžou navýšit ceny tak, jak to s cenou elektřiny dělají její monopolní, nebo téměř monopolní výrobci. Ti mohou cenu emisních povolenek promítat do ceny vyrobené a poskytované energie více-méně nekontrolovatelně, čímž na trhu vznikají nerovné pravidla. Méně zdatní, nebo nově příchozí výrobci buď musí vlivem nekompromisní cenové politiky v energetice omezit výrobu, nebo skončit. Což trh ještě víc monopolizuje.

Cena přebytečné povolenky má být určována trhem a za normálních podmínek má vést ke snížení emisí podle závazků v Kjótském protokolu. Teď ale uvažujme: dostaneme-li v hojném počtu povolenky od státu zdarma, neproděláme, i když půjdeme při prodeji s jejich cenou na tak nízkou hodnotu, až je prodáme. Pak přebytek povolenek na trhu s ETS tlačí jejich ceny dolů a snižuje se i účinnost celého systému. V minulém roce se cena jedné tuny CO2 ve formě povolenky pohybovala v rozmezí od €8 až přes €30. V současné době je to okolo €10 za tunu. Byly však doby, kdy ceny povolenek klesly téměř až na nulu. Na jejich hodnotě se momentálně odráží globální ekonomická recese, podniky nevyrábí a trh je jimi zaplaven, co tlačí cenu stále dolu. Představa, že takto fungující trh povede k výraznému snížení emisí je pak přinejmenším dosti podivná. ETS možná teď mohou pro někoho představovat dobrou investici, ale tím méně jsou pozitivním řešením pro rozvoj „zelených“ zdrojů energie, které se dostávají do ekonomicky ještě nevýhodnější situace, než v jaké byly doposud. Je totiž finančně výhodnější nakoupit levné povolenky a vypouštět emise, než investovat do nákladných nových technologií a případně měnit celou koncepci výroby.

 

Zvětšit obrázek
Některé technologie ač „zelené“, příliš „zelené“ nejsou a už vůbec tak nevypadají. Solární elektrárna poblíž bavorského Arnsteinu.
Kredit: Tech Republic

Jak a podle čeho tedy nastavit cenu CO2, aby měla skutečně nezpochybnitelní vliv na snižování jeho produkce, nepodléhala politické intervenci do trhu s ETS, aby nebyla kolektivním statkem, za který musí platit všichni a neřešila situaci pouze v porovnání s referenčním rokem 1990? V současné době o efektivitě ETS nepochybují snad jen ti nejzelenější ze zelených. Otázka jak efektivně vyřešit tlak na snižování emisí je tak v souvislosti s tržní labilitou ETS stále aktuálnější. Právě Simms se dlouhodobě zabývá hledáním stabilnějších metodických východisek: Zaprvé, můžeme spočítat, na kolik peněz by nás přišla redukce jedné tuny CO2 a z ní pak cenu odvodit a průběžně aktualizovat. Zde je však řada pochybností, zvláště o efektivitě redukce prostřednictvím zavádění „zelených“ technologií, na které by peníze z takto stanovené ceny měly směrovat. Ve výsledku tyto technologie mnohdy produkují více emisí než ty, které by měly být potlačovány. Druhým, řekněme věrohodnějším způsobem je počítat „sociální“ cenu CO2. Přesněji řečeno cenově vyjádřit škody, které CO2 napáchá během své atmosférické existence na životním prostředí. S touto metodou přišla Velká Británie, Holandsko a Světová banka. Vytvořit dobrý „sociálno“ - ekologicko - ekonomický model, ze kterého by se mělo vycházet není však jednoduché. Problémem je mnoho těžko stanovitelných proměnných, které do výpočtu zasahují a cenu určují v dosti širokém rozpětí €40 až €160 za tunu CO2. A to je komplikace, která degraduje i tento systém. Některé státy EU přichází s tzv. „stínovou“ cenou CO2, která vhodně koriguje předchozí metodu a zavádí do ní navíc faktor ochoty a ekonomické možnosti za CO2 platit. To se obvykle těžko vysvětluje největším západním producentům a vládám rozvojových zemí, které do systému nepřistoupily.

Problémem všech metod však nadále zůstává stanovení dvou extrémů. Jak velké množství emisí je pro udržitelný život na této planetě kritické a kolik skutečně umožní zažehnání i těch nejtemnějších představ ideologů o klimatické katastrofě. Bohužel, relevantní odpověď na tuto otázku neznají nejen politici jako Klaus, či na druhé straně Gore, ale v podstatě ani řada vědců, jež se problematikou odborněji zabývají. Simms, za současné situace propadu cen povolenek, doporučuje přesunout záchranné akce od komerčních zájmů firem k podpoře progresivních veřejně prospěšných zájmů „zelených“ technologií. Jen pro zajímavost, na tyto technologie se v průměrně „zeleném státě“ EU, vynakládá pouze 0.008 % z HDP. Jak ETS správně nastavit však nadále zůstává otázkou, protože bude-li teplota i přes veškeré naše snahy a realizované opatření nadále vzrůstat, další experimenty v podobě ETS, nebo nákladného uskladňování CO2 pod zem a pod. již pravděpodobně nebudou mít smysl. Všem klimaskeptikům snad už poté dojde, že oteplování může být větší měrou součástí přirozených klimatických procesů a lepší je se na něj adaptovat než snažit se mu čelit.

 

   
Změna produkce emisí za dva první roky po zavedení povolenek.
Kredit: Wikimedia
Ať už se nám bude dařit redukovat emise CO2 více či méně,
vliv na oteplování bude téměř stejný.
Zajímavý je rozptyl teplot (šedá barva), kam se může křivka
uklonit vlivem přirozených klimatických pochodů.
Kredit: Scientific American


 

Zdroj: New Scientist 20.4.2009
A. Simms (2009): Ecological Debt: Global Warming and the Wealth of Nations. Pluto Press.

Autor: Jiří Mach
Datum: 12.05.2009 09:59
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.

Diskuze:

Jak raději ne-vypočítat a ne-změřit

Eskarína Samotná,2011-01-14 14:29:09

Pan Cílek se trefně vyjádřil o tom,že dohady o globálním oteplování maskují zcela jinou rovinu. Jde o otázku, zda si můžeme užívat světa a zisků bez výčitek. Ta by se objevila časem i s jinými světovými globálními problémy,tím, že klimatické změny a vliv člověka jsou prokázány, budou se oponenti zaměřovat na klimatologii. Proto popírání skleníkového jevu vždy najde své posluchače.

Odpovědět

ad kritika

Jiri Mach,2009-05-13 10:43:58

Vážení,
jsem si plně vědom, že podobné knihy jako je ta Simmsova, vždy rozproudí dosti vášnivé diskuse mezi permanentními oteplovači a ochlazovači. Osobně stojím mezi těmito stranami a nedovolím si tedy žádné z obou stran předkládat jejich názory jako nesmysly, přestože ETS lze za současného stavu "nesmyslem" oprávněně nazývat. Za Vaše podnětné argumenty jsem rád a dovolte mi se k nim stručně vyjádřit.
Ad: Robert Antonio
To, co říkáte (výjimky, lobbing) jen dokazuje, že si uvědomujete ryzí nedokonalost ETS jako celku. Pokud zrušíte výjimky, nastavíte rovná pravidla pro všechny a to je správná úvaha. Pak bohužel ETS, který na výjimkách stojí nemá smysl. Kritika na ETS nejen od Simmse, Lawsona apod., ale také řady dalších významných ekonomů se snášela už v době, kdy se o něm uvažovalo. Bohužel jejich slova dostávají prostor až v době, kdy si začínáme uvědomovat jejich opodstatněnost.

Ad: Karel Malý
Smyslem ETS je mimo snížení emisí také to, že peníze z něho půjdou do nízkoemisních technologií např. solární energetiky atd. Není to dostatečně přímá souvislost? Solární energetika je však z alternativ emisně jedna z nejnáročnějších a tudíž vůbec není tou "zelenou" alternativou použitelnou v základním nasazení.

Ad: Jan Mysliveček
1. Pokud to víte, tak tak to prosím napište. V současné době se na tom neshodují ani největší vědecké kapacity. Jediné co víme je, že na stabilizaci ppm CO2 je třeba snížit jeho globální emise o cca 70%. Také asi víte, že veškeré závazky, které si EU v tomto ohledu dala jsou nesplnitelné pro ni samotnou a to nemluvím o tom, že rozvojové země jaksi globální cíle ani plnit nehodlají.
2.viz Robert Antonio.. něco rozdávat je socialistický přístup. Když už, tak by se povolenky měly dražit. I tak je to špatné. Ideální by bylo zdanění uhlíku v nákladech. Trh pak jeho cenu určí a nemusíte ani nikoho trestat viz bod 3.

Není možné porovnávat mechanismus povolenek CO2 a SO. U SO je efekt jasný a jednoduše vyčíslitelný stejně jako to bylo u CFC. CO2 není jediné co se na skleníkovém efektu podílí.. je zde také vodní pára, metan, sluneční aktivita, mořské proudy a teď zkuste přesně určit podíl toho či onoho. Pokud to svedete, svět Vám bude vděčný.

Máte pravdu, že ETS je primárně politicko-administrativní a až poté tržní nástroj. Takový sytém však podle tržních mechanismů může fungovat jen stěží.

Děkuji za možnost s Vámi diskutovat a uvítám ji i nadále :)

machji

Odpovědět

ad kritika

Dagmar Gregorova,2009-05-12 19:34:32

Ad: alias Karel Malý
Je „obdivuhodné“ když někdo kvůli jednomu obrázku a jedné větě pod ním napíše diskusní příspěvek mnohem delší. A jestli Vám není zrovna – i z článku zřejmý – souvis mezi solární elektrárnou a ETS...
OK. Taky si myslím, že místo obrázků, které málo říkají tam měly být grafy, nebo něco s větší výpovědní hodnotou... ale budiž...

Ad: Jan Mysliveček
Autor není překladatel, ale někdo, koho zaujala knížka, kterou si přečetl. A jako autorka píšící pro Osla si více vážím toho, kdo napíše něco sám o knížce než toho, kdo doslova přeloží zpávu např. ze ScienceDaily.
A jistě mu je smysl a princip obchodu s povolenkami zřejmý. To, co se článek snaží říct, je, že ten systém zatím fakt pramálo funguje. A neříká to autor článku, ale autor knihy. V první testovací fázi systému (2005 – 07) ceny povolenek opravdu klesly během půl roku téměř na nulu a držely se na nízké hodnotě po většinu dvouleté doby. I teď se obchodují kolem 12 – 15 EUR na tunu CO2 (myslím). A Simms ve své knize (já ji nečetla, ale z článku mi tak vyplývá) nejen poukazuje na problémy systému, ale hledá způsoby, jak stanovit cenu, aby byla vskutku motivační a neoplatilo se víc nakoupit povolenky, než investovat třeba do inovace. Ale v článku je to jenom velice stručně řečeno.
Nikdo nezpochybňuje to, že ETS je v prostředí volného a globalizovaného trhu asi jediným možným řešením – ekonomickou pákou na ekologičtější produkci. PROČ MÁTE POCIT, že autor to nechápe? Z čeho konkrétně to vyplývá? To, že systém ETS může stanovovat jiná trhová pravidla pro monopolnější výrobce energie, než pro výrobce třeba automobilů, je taky pravda. Na to poukazuje více ekonomů. Že každá země si chrání svůj trh a podporuje největší producenty i tím, že jim zabezpečí ze státní kasy dostatek ETS, bude asi taky pravda (i když to v článku explicitně není) a to taky zasahuje do původně zamýšleného mechanizmu ETS. Se sírou v USA je to v něčem jiné… odsíření se dá řešit jednodušeji, než emise čehokoliv (na CO2 se to přepočítává… a UK i jiné EU země podstatně snížili síru i bez povolenek) a USA je jedna krajina, na trhu s ETS každý hledí v první řadě na své ekonomické zájmy a tak intervence politiky a vlád na trhu s ETS je úplně přirozená. Je naivní očekávat, že to bude jinak. Slovenská vláda v 2008 vehementně protestovala vůči nízkým kvótám. ČR emise pořád zvyšuje a věřte, že jestli by to mělo být na úkor celkové ekonomické prosperity, tak je ani snižovat nebude. V čem konkrétně se Vám článek zdá být hloupý?
Na internetu jsem neuměla rychle najít nějaké aktuálnější údaje, ale podívejte se třeba jenom na grafy na stránkách http://www.nationalbank.co.nz/rural/information/ruralreport/200806/default.aspx
http://www.frazerlindstrom.com/etsprices.htm
http://www.vertisfinance.com/index.php?page=news&newsid=89&l=1

Odpovědět


Dagmar, pište jak vám zobák narostl

Ctirad Konečný,2009-05-13 11:13:32

Musel jsem se zaregistrovat, protože na tohle se nedalo nereagovat. Nejde o to CO jste napsala, protože s tím nehodlám polemizovat. Já mám svůj názor, vy máte taky svůj. Já vás nebudu přesvědčovat o tom svém a je mi srdečně jedno, jaký je ten váš.

Když jsem ale viděl JAK jste to napsala, tak to mne uráží. Pište PROSÍM slovensky, my už to tady v české kotlině nějak pochopíme.

Když jsem četl Váš diskusní příspěvek, přeběhl mi mráz po zádech a vzpomněl jsem si na našeho společného komumistického prezidenta Husáka a jeho "češtinu". Soudružky a súdruhovja!

Nejsem nějaký upjatý jazykový purista, ale když čtu:...UK i jiné EU země podstatně snížili síru i bez povolenek) a USA je jedna krajina... a tak podobně, tak se mi dělá nevolno.(A to už jste toho spoustu stačila opravit.) Proto vás snažně prosím, pište slovensky.

Odpovědět


:(

Jiri Mach,2009-05-13 12:08:24

Ctirade,
myslím, že se na to dalo reagovat vhodněji. Uvědomme si prosím, že jednání pod tíhou vlastních emocí z nás odborníky na pravidla českého pravopisu neudělá. Osobně jsem za příspěvky k článkům rád a diskusi beru jako volnější prostředek k řešení názorových rozdílů, kde narozdíl od článku příliš neřešíme překlepy, stylistiku apod. jednotlivých disktujících.

Děkuji za pochopení,

machji

Odpovědět


:)

Dagmar Gregorova,2009-05-13 13:03:19

Mily Ctirad,
dakujem Vam za Vas prinosny a temu obohacujuci diskusny prispevok. Na Oslovi je uz aj diskusia na temu, preco by vobec mali byt prispevky v slovencine, ze je malo zrozumitelna. Takze korunou si hodim... aj v slovencine sa mi obcas podari nejaka ta chyba... presne tak ako mojim priatelom Cechom, dlhodobo zijucim na Slovensku.

Odpovědět

Pro Simmsovy argumenty existuje jedno trefné slovo

Robert Antonio,2009-05-12 19:13:39

To slovo je chucpe. Simms kritizuje ETS jako celek, a přitom jeho výtky nesměřují na základní princip ETS, ale na výjimky, které si vylobbovaly nátlakové skupiny průmyslovčíků a národních populistů - nezahrnutí emisí z dopravy, rozdávání povolenek vybraným subjektům zdarma atd. Samozřejmě že takto pokřivený "trh" s povolenkami nemůže emise významně snížit. Nejsnadnější řešení - zrušení výjimek - je zřejmě mimo Simmsovo chápání.
Jeho argumentace je stejná, jako u socialistů, kteří nečinně přihlíželi, jak vlády znásilňují tržní prostředí (tisk nekrytých peněz, státní záruky za hypotéční dluhy), a když nastane krize, tak z ní velkohubě viní liberální kapitalismus.

Odpovědět

Nějak mi uniká smysl.

Karel Malý,2009-05-12 15:24:09

Dost dobře nechápu obrázek solární elektrárny u tohoto článku, neb přímou souvislost solární elektrárny s emisními povolenkami nevidím. I ten popisek se mi zdá dost prvoplánový a slaboduchý. (Tím jsem vůbec nectěl naznačit, že zbytek článku se mi zdá kdovíjak intelektuálně nabitý.) Můj dojem z něj se blíží názoru pana Myslivečka.

Odpovědět

Nesmysly

Jan Myslivecek,2009-05-12 15:04:25

Nerad snižuji hodnotu něčí práce, ale tenhle článek je opravdu dost hloupý. Nejsem si dokonce ani jistý tým, že jeho autor nebo překladatel pochopil princip fungování toho, co se snaží kritizovat.
Základním mechanismem obchodování povolenek je to, že
1. Víte, kolik se CO2 (nebo něčeho jiného) může vyprodukovat - nejde jen o ekologické, ale i politické rozhodnutí, dané tím, jak různá výše emisí způsobuje různé škody
2. Tolik povolenek vytisknete a prodáte nebo rozdáte (z hlediska mechanismu je to jedno, ale v podstatě někomu dáváte nějaké peníze)
3. Trestáte (hodně) ty, co vypouštějí CO2 bez povolenky.

Toť vše. Pokud by současný a cílený objem emisí byl velmi odlišný, začnete postupně - skoro na dnešní hodnotě emisí a postupně objem snižujete. S tímto poklesem počtu vám vzroste cena (a tím i ochota lidí investovat do "čistějších" metod)

Mimochodem, mechanismus povolenek byl již velmi úspěšně "vyzkoušen" na emisích oxidů síry v USA. Oproti očekávaným nákladům byly skutečné náklady na odsíření výrazně menší.

Pokud systém povolenek CO2 dnes nefunguje, může to být z různých důvodů, většinou politických. Například se jich tiskne příliš mnoho. Ale dobře nastavený systém funguje.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace