V našich krajích už sice nebyl několik let díky plošné vakcinaci zaznamenán žádný nový případ vztekliny, nicméně ve většině světa takové štěstí nemají.
Vzteklina coby virová encefalitida je bez léčení jistým rozsudkem smrti. V současnosti existuje spolehlivá prevence v podobě očkování inaktivovaným virem (tři dávky v průběhu jednoho měsíce a jedna posilovací dávka každé 1-2 roky). Léčení po kontaktu s nakaženým zvířetem spočívá v podání 4-14(!) očkovacích dávek dle použité vakcíny a způsobu podávání. Musí být ovšem zahájena před propuknutím prvních příznaků. Pak už téměř jistou smrt nic neodvrátí. Tyto postupy jsou efektivní, ale díky své ceně jsou nedostupné pro většinu obyvatel Afriky a Asie, kde ročně na vzteklinu umírá drtivá většina z přibližně 55 000 obětí vztekliny na světě.
Výzkumný tým virologů a imunologů pod vedením Dr. Bernharda Dietzscholda, profesora mikrobiologie a imunologie Univerzity Thomase Jeffersona ve Filadelfii, nyní vytvořil nový kmen viru vztekliny, který vyvolává mnohem silnější imunitní odezvu než současné vakcíny. Jediná dávka podaná infikovaným myším je dokázala zbavit nákazy a to dokonce po propuknutí prvotních příznaků.
Současné vakcíny tvoří inaktivovaný virus, který se nemůže množit a vyvolat infekci. Imunitní odezva je nízká a proto je nutné podávat více dávek. Naproti tomu oslabené živé viry dokáží vyvolat mnohem silnější reakci - ovšem za cenu rizika, že mohou samy vyvolat onemocnění.
Dietzschold se svým týmem chtěl vytvořit nový virový kmen stejně bezpečný jako inaktivovaný virus, nicméně schopný vyvolat silnou imunitní reakci, která potlačí infekci co nejrychleji.
Přišli na to, že obou těchto cílů lze dosáhnout úpravou jediného povrchového proteinu. Glykoprotein (G) viru vztekliny spouští reakci imunitního systému, ale je běžně produkován v tak malých množstvích, že ho lymfocyty snadno přehlédnou. Imunitní reakci se Dietzscholdovu týmu podařilo zvýšit rozšířením virového genomu o tři kopie genu kódujícího zmíněný glykoprotein. Toxicitu viru se podařilo snížit změnou dvou aminokyselin proteinu.
Craig Hooper, spoluautor výzkumu, tvrdí: "Pokud ukážete hodně glykoproteinu, budete mít lepší cíl pro imunitní systém. Zároveň je to ale více toxické. To je dobré pro imunitní systém - pokud první buňky, které nakazíte, zemřou, vyprovokuje to velmi rychle imunitní reakci, která zabrání dalšímu šíření viru."
Bezpečnost nového virového kmenu byla testována na zdravých myších. Pětidenním myšatům vpíchli virus přímo do mozku, avšak nezaznamenali žádné příznaky vztekliny. V porovnání s dosud používanými oslabenými kmeny vztekliny je tedy nový kmen daleko bezpečnější.
Při dalším testování výzkumníci infikovali dospělé myši patogenním virem vztekliny vpichem do svalu nebo přímo do mozku. Zjistili, že nová vakcína může zabránit rozvoji nemoci, pokud byla podána do tří dnů po infikování. Podle Dietzscholda je nutné v současnosti zahájit léčbu lidí do dvaceti hodin po nakažení. S novou vakcínou by mohlo být možné podat dávku později, protože dokáže přemoci virus i po propuknutí prvotních příznaků.
Nakonec byla prokázána efektivita vakcíny při preventivním použití. U myší očkovaných tři týdny před nakažením nedošlo k rozvoji vztekliny. Výsledky studie jsou veřejně dostupné na adrese PNAS .
Další testy samozřejmě budou následovat pro vakcinaci psů a poté i pro humánní použití.
Pokud se prokáže, že jedna dávka poskytne ochranu celoživotně, mohla by nízká cena a vysoká bezpečnost vakcíny vést k zavedení plošného očkování dětí v regionech s vysokým výskytem vztekliny.
Odkazy:
http://www.nature.com/news/2009/090706/full/news.2009.627.html
http://dx.doi.org/10.1073/pnas.0905640106
Diskuze:
