Kdy vyhynuli mamuti?  
...aneb pár vět o pravěkých chobotnatcích

 


Mamuti, neboli zástupci vyhynulého rodu Mammuthus byli chobotnatci z čeledi Elephantidae, nejbližší příbuzní dnešních slonů. První se objevili před necelými 5 miliony let a postupem času vyvinuli gigantické formy i poměrně malé "trpasličí" zástupce. Mnohé druhy vykazovaly přítomnost obřích zahnutých klů o délce až kolem 5,5 metru. Severní formy byly často kryty hustou srstí, charakteristickou pro posledního žijícího zástupce – druh mamut srstnatý (M. primigenius). Mamuti byli obvykle velkými zvířaty, jejichž hmotnost se pohybovala kolem 6 až 8 tun, u odrostlých jedinců možná i přes 12 tun. V nejvyšším bodě těla dosahovali zástupci některých druhů (M. sungari) i přes 5 metrů a představují tak největší suchozemské živočichy, existující zhruba v posledních 30 milionech let dějin planety. Dlouhodobou otázkou, která zaměstnává mysl paleontologů a archeologů již přes dvě století, je zejména přesná doba jejich vyhynutí.
Jak je obecně známo, legendy o ještě poživatelném mase mamutích mršin ze sibiřského permafrostu jsou velmi rozšířené. Není divu, že někteří domorodí obyvatelé Dálného Východu tvrdí, že oni nebo jejich předkové ještě spatřili živé mamuty. Kryptozoologové tyto myšlenky přijímají velmi nadšeně, pravděpodobně však jde o klasické báchorky. Na druhou stranu ovšem nelze popřít, že vědecký svět byl značně překvapen novějšími důkazy o pozdním výskytu některých mamutích populací, a to až do historické doby! "Klasickou" představu ekosystémů, obývaných těmito úžasnými chobotnatci, máme spojenou s obdobím lovců mamutů v době před několika desítkami tisíc let. Z této doby mimochodem pochází například také sídliště v Dolních Věstonicích. Mamut je pro nás zkrátka ikonou pravěku, podobně jako nesrovnatelně starší trilobiti nebo dinosauři. Jak dnes už bezpečně víme, mamuti se po Zemi procházeli ještě mnohem později. Někteří dokonce žili v době, kdy už tisíc let stála Cheopsova pyramida v Gíze!

 

Zvětšit obrázek
Mamuti byli impozantními tvory, které máme spojené především se sněhem pokrytými pláněmi ledových dob. Mnohé druhy však nebyly osrstěné, jak ukazuje také tento model mamuta stepního (M. trogontherii) z rakouského Kirchbergu. Kredit: Wikimedia Commons.

Pochopitelně šlo již pouze o trosečníky dávných věků a vcelku bezvýznamné malé populace. Sláva srstnatých mamutů totiž zašla již v době končícího posledního glaciálu asi před 12 tisíci lety. Jak se však ukázalo, některé menší populace se udržely na Aljašce a na Sibiři ještě nejméně do doby kolem roku 8000-7500 př. n. l. Příčinou bylo zřejmě přetrvávající chladné podnebí, které udrželo místní prostředí jako obyvatelné pro tyto k chladu adaptované savce. Nedlouho poté však mizí jakékoliv archeologické záznamy, odpovídající období mezolitu, z kontinentálních uloženin Aljašky i Sibiře. Mamuti však přežívali mnohem déle na ostrovech, kde je nejspíš dosud neohrožoval svou expanzí člověk. Ostrov Sv. Pavla východně od pobřeží Aljašky hostil malou populaci mamutů ještě kolem roku 3750 př. n. l. V této době už v Sumeru a Egyptě vznikaly první státní útvary dynastického rázu. Ani toto datum však není konečné. Ještě podstatně déle se mamuti udrželi také na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu. Tento ostrov leží asi 150 kilometrů od severovýchodního pobřeží dnešní Ruské federace a má rozlohu zhruba jedné desetiny naší republiky (7670 km2).

 

Tento arktický ostrov hostil menší populaci mamutů ještě kolem roku 2000, možná dokonce 1650 př. n. l. V té době již dávno neexistoval Sumer, dvě tisíciletí znal člověk písmo a do narození Homéra zbývalo nějakých osm století. V poměru k délce času, uplynulého od vzniku mamutů (asi před 4,8 miliony let) jde o pouhé mrknutí oka. Na Wrangelově ostrově byla tedy vědecky potvrzena dosud nejmladší známá populace trpasličích mamutů, se kterými se mohl teoreticky setkat ještě babylonský panovník Chammurabi nebo leckterý faraon. V jiných částech světa nejspíš kombinace klimatického a lidského faktoru (oteplování a s tím spojené zmizení vhodných ekosystémů; nadměrný lov expandujícími lidskými populacemi) mamuty zcela vyhubila nebo jejich počty snížila natolik, že o nich dosud nemáme žádné archeologické doklady. Zajímavé je, že v tomto ohledu ani nemůžeme mluvit o zkamenělinách – mamuti v této době jsou vlastně geologicky recentními živočichy!


Wrangelův ostrov byl objeven roku 1764 (poprvé prozkoumán po roce 1820) a v roce 1975 byly zjištěny také první doklady o dávném osídlení této ledové pevniny. Nástroje z kamenů a mamutoviny byly radiokarbonovou metodou datovány do doby kolem roku 1700 př. n. l., což naznačuje, že poslední mamuti byli i zde doprovázeni lidským elementem. Přímé doklady o lovení mamutů těmito lidmi nebyly dosud objeveny, lze je však předpokládat. Hlavním zdrojem potravy místní lidské populace však mohly být především ryby, jak nasvědčuje objev kostěné harpuny. Jisté je, že jedna z posledních, možná dokonce úplně poslední populace mamutů, žila právě zde. Značná odlehlost a nehostinnost ostrova z něj učinila poslední útočiště fantastických ikon pravěku, které dodnes obdivujeme na působivých ilustracích i v dokumentárních snímcích. Také mamuti tvořili dějiny života této planety a jak dnes dobře víme, žili ještě před relativně nedávnou dobou.


Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Mammoth
http://en.wikipedia.org/wiki/Wrangel_Island
Stránky autora> Dinosauria http://dinosaurus.bloguje.cz/

 


 

Autor: Vladimír Socha
Datum: 24.12.2009 10:45
Tisk článku

Evoluce - Cheshire Gerard
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 93 Kč
Evoluce
Cheshire Gerard

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace