Ikaros akceleruje k Venuši  
aneb “plachta”, která zajišťuje sondě pohon, navigaci i elektrickou energii.


 

Zvětšit obrázek
Projekt IKAROS (Zdroj: JAXA)

IKAROS (anglicky Interplanetary Kite-craft Accelerated by Radiation Of the Sun, tedy Meziplanetární drak urychlovaný slunečním zářením) je japonská  meziplanetární kosmická sonda, která byla úspěšně vynesena do vesmíru 21. května 2010 raketou H-IIA z kosmického centra Tanegašima japonské vesmírné agentury JAXA. Jejím hlavním úkolem je prakticky ověřit možnosti slunečního plachtění při cestě k Venuši a to při užití solární plachty ke své akceleraci, navigaci i získávání elektrické energie během cesty vesmírným prostorem. 
 


 

Zvětšit obrázek
Fáze rozvinutí plachty. Zdroj: JAXA

Solární plachta je tvaru čtverce s úhlopříčkou 20 m. Je z polyamidu o tloušťce 0,0075 mm. Kromě solárních panelů jsou na této plachtě ještě připevněny senzory prachových částic. Plachta je udržována napnutá neustálou rotací (20 – 25 otáček za minutu). Pro rozvinutí a udržení tvaru byla na konce plachty umístěna závaží o hmotnosti 0,5 kg. Během první fáze byla membrána rozvinuta staticky a poté dynamicky. Tento způsob jejího zprovoznění byl zvolen proto, že nevyžaduje pevné konstrukční prvky, je technologicky jednodušší a lehčí než dosud užívané mechanismy na principu nosníků nebo teleskopicky vysouvaných ramen.
 

 

 


 
1) Napínací závaží - hmotnost 0,5 kg; 2) tekuté krystaly - celkový počet 80; 3) membrána (7,5 μm silná, 20 metrů v průměru); 4) Solární články (25 μm silné); 5) Upínání plachty; 6) Hlavní tělo; 7) Přístroje. (Zdroj: Wikipedia)

 

 


Plachta byla rozvinuta 9. června a den nato její tvůrci potvrdili, že celý koncept v reálném světě funguje a že plavidlo skutečně nabírá na rychlosti. Informace o tom jaká je hodnota zrychlení a tlaku slunečního větru je zatím k dispozici pouze v japonštině. Pokud někdo z čtenářů tento jazyk ovládá nechť neváhá napsat redakci a nebo se podělit o poznatky v diskusi. (0,004 mm/s^2 - viz diskusi. Děkujeme :)

 


Vyslání další japonské sondy je naplánováno na konec roku 2010. Ta má zahrnovat středně velkou solární plachtu o průměru 50 metrů a sonda bude mít integrovaný iontový pohon. Místem jejího určení bude planeta Jupiter a asteroidy trojany


Mise kosmických plavidel se solární plachtou jsou rovněž připravovány ve Spojených státech i v Evropě. Japonci jsou však v tuto chvíli ve stavbě plavidel hnaných sluneční energií v čele. Dalším cílem jejich snažení má být snížení nákladů na výrobu a distribuci solárních článků jako možného zdroje obnovitelné energie. Technologie „low-cost energy“ by měla být také základem systémů uplatňovaných při napájení satelitů a výhledově možná i solárních elektráren umístěných na oběžné dráze Země.
 

Prameny: JAXA, Wikipedia

Autor: Jan Bílek
Datum: 12.07.2010 19:50
Tisk článku

Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme? - Elgin Duane
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme?
Elgin Duane
Související články:

Co skrývá japonský lovec planetek Hajabusa?     Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2010)
Hayabusa přistála na Itokawě     Autor: Josef Pazdera (26.11.2005)
Sonda Hayabusa u planetky Itokawa     Autor: Miroslava Hromadová (15.11.2005)



Diskuze:

preklad do EN

Ján Padyšák,2010-07-15 09:13:12

tu je anglicky press release z 9.7.2010:
http://www.jaxa.jp/press/2010/07/20100709_ikaros_e.html
je tam aj graf z tohoto článku, kt. ste chceli preložiť :)

pls. kto môžete preložte to do SK/CZ, zaujíma ma to (myslím že viacerých :)) a En neovládam na dostatočne odbornej úrovni, ďakujem.

Odpovědět

Antonín Holík,2010-07-13 10:15:50

Viz muj prispevek ..

Odpovědět

Antonín Holík,2010-07-12 23:32:03

Zde je to vysvetleno celkem detailne: http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_sail

Obecne plati ze k vnitrnim planetam se leti tak ze se zpomali. Zpomali se tak ze plachta se natoci tak, aby vektor tahu sel aspon castecne proti aktualnimu vektoru rychlosti. A to je vse.

Odpovědět

dotaz

Ondřej Mach,2010-07-12 23:08:59

Dobrý den, není mi jasné, jak může sonda poháněná slunečním větrem zrychlovat směrem ke Slunci (Venuši).

Odpovědět


Petr G,2010-07-13 09:00:04

stejně jako plachetnice pluje proti větru.

Odpovědět


Xavier Vomáčka,2010-07-13 09:22:31

Jenže plachetnice se při pohybu proti větru opírá pomocí kýlu a kormidla o vodu, takže dokáže udržet směr i téměř proti větru, ta sonda se nemůže opírat o nic.

Odpovědět

zrychlení

Jaroslav Kousal,2010-07-12 21:34:24

http://www.spaceflightnow.com/news/n1007/09ikaros

Ze zde uvedeného grafu vychází zrychlení přibližně 0.004 mm/s^2. (ve směru měření Dopplerova posuvu)

Odpovědět


Ján Padyšák,2010-07-14 09:40:14

hmmm ak by to bola pravda, vychadzalo by, ze zrychli o 1m/s za 3dni... (1km/s za 3000dni(cca 8rokov)) myslim ze je to dost mala hodnota aj pre dlhodobe medziplanetarne lety...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace