Kolik meteoritů dopadlo na konci křídy?  
...zdá se, že víc než jeden

 

 

Zvětšit obrázek
Mapa současné Ukrajiny s vyznačeným křížkem, označujícím polohu kráteru Boltyš. Právě sem dopadl asi před 65.2 miliony let obří meteorit, který mohl sehrát významnou roli ve vymírání K-T. Proslulý mexický Chicxulub zřejmě přiletěl až o několik tisíciletí později... Zdroj: Wikimedia Commons.

"Klasický" scénář konce druhohorních dinosaurů je vědecké i laické veřejnosti velmi dobře znám. Obvykle má podobu děsivé apokalypsy, způsobené obřím kosmickým tělesem o průměru kolem 10 kilometrů, které v ohromné rychlosti dopadne do moře v oblasti dnešního cípu Yukatánského poloostrova v Mexickém zálivu. Právě tato "smrt z vesmíru" je už tři desítky let na výsluní vědeckého zájmu a zároveň jde o nejvíce uznávaný scénář globální ekologické katastrofy, která na samotném konci křídy asi před 65.9 – 65.0 miliony let způsobila zhroucení ekosystémů a úplné vyhynutí mnoha skupin organismů, z nichž dinosauři, ptakoještěři a tzv. "velcí mořští plazi" (mosasauři a pliosauři) jsou jen jednou z mnoha takto postižených skupin. Dopad obřího meteoritu do zmíněné oblasti byl potvrzen i objevem impaktního kráteru o průměru 180 kilometrů, zvaného dnes Chicxulub ("čikšuluv") podle městečka, nacházejícího se nedaleko jeho dopadového epicentra.


Není zcela jisté, zda pouze mexický meteorit sám o sobě způsobil jednu z největších vln masového vymírání v dějinách planety, faktorů bylo nejspíš více a vzájemně se doplňovaly (ohromná sopečná činnost v Indii, ústup hladiny oceánů, změny klimatu apod.). Již delší dobu však někteří vědci přicházejí s poměrně děsivým tvrzením, že na konci druhohorní éry nedopadl jediný gigantický meteorit, nýbrž že jich bylo více (podle některých odhadů snad dokonce celý roj). Jeden z dokladů pro tuto děsivě vyhlížející možnost se přitom ukrývá daleko od Mexického zálivu, a to až na území dnešní Ukrajiny. První náznak kráteru byl objeven sovětskými geology již v 60. letech minulého století při hledání ropy. V roce 2002 zde pak byly definitivně identifikovány stopy po dalším dopadovém kráteru zhruba stejného stáří (dnes datován na 65.17 +- 0.64 mil. let). Byl podstatně menší než mexický "bratránek" (asi 24 kilometrů v průměru) a dnes leží pod 500 metrů hlubokou vrstvou sedimentu. Dostalo se mu poněkud tuctového názvu Boltyš, až do nedávna však nebylo jisté, nakolik je možné jej časově korelovat s mexickým kráterem.
 

Zvětšit obrázek
Vrtná souprava v kráteru je součástí projektu Boltyš který je pod patronací vědců University of Aberdeen.

Nová studie, jejímž vedoucím je britský profesor David Jolley z Univerzity v Aberdeenu, byla publikována ve vědeckém periodiku Geology. Tým geologů analyzoval získané vzorky pravěkého pylu a spor z vrstev někdejšího bahna, vyplňujícího zmíněný kráter. Paleopalynologickým výzkumem bylo zjištěno, že relativně krátce po dopadu ukrajinského meteoritu kolonizovaly zničenou a spálenou zemi kapradiny, které patří k pionýrům v dobývání žárem poničených ekosystémů. Proto také objevy velkého množství pylu a spor kapradin – tzv. fern spikes (kapradinové vrcholky) – jsou dobrými indikátory velkých ekologických katastrof daného období. V tomto bodě se však ještě žádné velké překvapení nekonalo. Zhruba jeden metr nad prvním kapradinovým vrcholkem se však s dalším výzkumem neočekávaně objevil další. A to může znamenat nejspíš jen jediné.


Rozdíl jednoho metru představuje zřejmě dobu několika tisíc let. Tolik času tedy uběhlo, než po meteoritu Boltyš dopadl na západní polokouli také známý Chicxulub. Ekosystémy tak byly po geologicky krátké době zdecimovány znovu, což mohlo výrazně ovlivnit schopnost již jednou zredukovaných populací dinosaurů i jiných organismů přežít toto krizové období. Na konci křídy, relativně krátce po sobě, zkrátka dopadly na Zemi nejméně dva obří meteority. Zdá se, že však rozhodně nedopadly ve stejné době, jak by předpokládal model jednoho gigantického kusu kamene, který by se teprve v atmosféře (resp. již blízko k Zemi) rozlomil na dva nebo více kusů. Podle autorů studie je dokonce možné, že po dobu několika tisíciletí "bombardovaly" naši planetu meteority o různé velikosti, pocházející zřejmě z jediného zdroje. Není jisté, odkud se vzaly, mohlo však jít o materiál z kolize nějakých Zemi blízkých vesmírných těles.


Vyhubilo tedy dinosaury skutečně více meteoritů? Byla naše planeta v této době jakousi vesmírnou "střelnicí"? Je dost možné, že v budoucnu objevíme více dokladů o dalších meteoritech z konce křídy. Již nyní jsou ve hře například také Silverpit v Severním moři nebo gigantická Šiva v Indickém oceánu. Jisté je však jen tolik, že Země před 65 miliony let nebyla právě bezpečným a mírumilovným místem. Nezbývá než doufat, že lidstvo bude mít do budoucna více štěstí než neptačí dinosauři, kteří ovládali pevninské ekosystémy po dobu neuvěřitelných 140 milionů let. Jejich vládu ukončil až drtivý dopad obřích balvanů, které přiletěly odkudsi z dalekého temného vesmíru.

 

Prameny:
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-11112417
http://en.wikipedia.org/wiki/Boltysh_crater
http://en.wikipedia.org/wiki/Chicxulub_Crater

 

 


"Nový pohled na starobylou skupinu fascinujících organismů - neptačích dinosaurů - přináší kniha Mgr. Vladimíra Sochy "Dinosauří encyklopedie ve světle nejnovějších objevů".
Kniha se dotýká i tak neobvyklých témat, jako jsou dinosauří nemoci, jejich vejce a zkamenělý trus, možnost přežití dinosaurů do třetihor a hypotetická civilizace inteligentních bytostí z nich vzešlých, otázka růstu a gigantismu některých dinosaurů a v neposlední řadě také pohled na "polární" dinosaury nebo prokazatelné fosilní pozůstatky dinosaurů na našem území.
Publikace je doplněna kvalitními barevnými i černobílými ilustracemi a fotografiemi. Svým širokým zaměřením a mnoha zajímavými postřehy z hlediska různých aspektů života dinosaurů kniha zaujme poučenou i laickou veřejnost."

Kniha vyšla v nakl. Libri 1. vydáním dne 23. 6. 2010 a další údaje jsou k dispozici zde:
http://www.libri.cz/kniha.php?kniha=538



Datum: 01.09.2010 08:39
Tisk článku

 -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní:  Kč
cena:  Kč



Diskuze:

dinosaury žili i po dopade

Milan Závodný,2010-09-01 21:26:00

Bohužiaľ, už nepoznám zdroj, ale čítal som, že boli objavené fosílie dinosaurov dokázateľne z obdobia 300 000r. po dopade v Mexiku. To vyhynutie nebolo všeobecné a naraz, čo je aj pochopiteľné, veď vtáci sú tu doteraz. A my tiež.

Odpovědět


jo, proc ne...

Ondřej Zeman,2010-09-01 22:37:33

Tohle byla v prvni rade katastrofa pro velke druhy, ty zmizely prakticky hned. Pro male druhy, ktere mely mnohem vetsi sanci prezit a prezily (nektere az do dneska a nejde jen o ptaky) se podle me stal zhoubny az prichod ery savcu...

Odpovědět

vice faktoru, ale jedna jejich pricina

Ondřej Zeman,2010-09-01 17:49:21

tou pricinou byl prave dopat meteoritu v Mexickem zalivu.

Indie je (byla) na opacne strane planety a proto seismiske vlny vyvolane dopadem se sesly prave tam a vyvolaly mohutnou sopecnou cinnost. Pekny dukaz teto souvislosti je videt na Merkuru, kde naproti mohutnemu krateru Caloris Basin o 1550 km v prumeru, je videt mohutne zvrasneni kruhoveho charakteru.

Zmena klimatu byla vyvolana mohutnou prachovou pokryvkou, ktera branila slunecnimi svetlu dostat se k povrchu a ten se tak citelne ochladil. Odsud je i ten ustup oceanu, protoze nizsi teplota znamena vice ledove pokryvky na polech a vysokohorskych oblastech, kde se navic i snizila hranice staleho snehu...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace