Tank doby křídové  
...aneb pár vět o ankylosaurovi

 

Zvětšit obrázek
Jedna z prvních Brownových obrazových rekonstrukcí ankylosaura z roku 1908. Pohled na hřbetní stranu dinosaura s dobře viditelným osteodermálním "brněním". Brown ještě nepřidal zakončení ocasu v podobě masivní kostěné palice. Zdroj: Wikimedia Commons.

Mezi nejpopulárnější dinosaury, jejichž fosílie známe také ze souvrství Hell Creek, patří masivní býložravý tyreoforan Ankylosaurus magniventris. Tento obří ankylosaurní ankylosaurid představuje kulminaci vývoje tzv. opancéřovaných dinosaurů a je jeho časovým i velikostním završením. To je však dáno nezanedbatelnou skutečností, že vývoj žádné dinosauří vývojové linie již dále nepokračoval – ankylosaurus se totiž jako jeden z několika desítek rodů neptačích dinosaurů dožil samotného konce křídy. Zhruba před 66,5-65,5 miliony let tyto "kráčející pevnosti" pochodovaly po otevřených pláních západu Severní Ameriky. Svému prostředí byli tito dinosauři minimálně v jednom aspektu dobře přizpůsobeni – dospělého jedince zřejmě neohrozil ani dominantní predátor jejich ekosystémů, teropod Tyrannosaurus rex.

 

Zvětšit obrázek
Lebka ankylosaura (Alberta). Kredit: Wikimedia Commons

První rozeznané zkameněliny ankylosaura objevil na území Montany v roce 1906 Peter Kaisen, tehdy člen týmu paleontologa Barnuma Browna, objevitele tyranosaura. Již o šest let dříve ale byly objeveny části osteodermů a tělního pancíře tohoto dinosaura v asociaci se zkamenělinami velkého tyranosaurida (popsaného jako Dynamosaurus imperiosus). Tehdy se Brown domníval, že těchto 75 osteodermů patřilo právě velkému dravci, dnes opět považovanému za zástupce T. rex. V roce 1908 stejný vědec ankylosaura formálně popsal a postaral se tak o proniknutí ankylosauridů do populární kultury. Přestože bylo v té době postupně odkryto mnoho zkamenělin těchto dinosaurů, správná představa o jejich vzezření a funkční morfologii spatřila světlo světa až v 80. letech minulého století. Původní představa byla taková, že ankylosauři vypadali stejně jako stegosauři bez hřbetních plátů. Těžké osteodermální brnění a masivní palice na konci ocasu byla k rekonstrukci přidána až s určitým časovým odstupem od původního popisu. Dnes máme představu tohoto zajímavého dinosaura spojenou zejména s jeho rekonstrukcí v trikovém dokumentu Putování s dinosaury z roku 1999.


 
Ankylosauři jsou nápadní zejména svým mohutným tělním "brněním", sestávajícím z velkých kostěných plátů, zvaných osteodermy. Ty byly u ankylosauridů velmi dobře vyvinuté a pevně vrostlé do kůže. Jejich povrch byl navíc pokryt pevnou vrstvou rohovinového keratinu. Osteodermy se výrazně lišily velikostí i tvarem a byly umístěny v horizontálních řadách zejména na svrchní straně těla. U ankylosaura dosáhlo toto brnění jakéhosi vývojového maxima, stejně jako u nejúčinnější zbraně na konci ocasu – kostěné palice. Tu tvořily také dva zvětšené osteodermy a jak ukázaly biomechanické testy, ankylosaurus dokázal při maximálním švihu způsobit děsivá zranění jakémukoliv útočníkovi. Nepochybně šlo o poměrně tupého tvora, který se svou inteligencí blížil zhruba dnešním želvám. Přesto byl poměrně evolučně úspěšný a doba existence tohoto rodu přesáhla milion let (nebýt katastrofy K-T, pak zřejmě podstatně více). Měl poměrně širokou tlamu, která umožňovala spásat rozmanitou rostlinnou stravu zhruba do půdruhametrové výšky. Je pravděpodobné, že tito zavalití býložravci preferovali výše položená stanoviště, nacházející se dále od tehdejšího mořského pobřeží.

 

Zvětšit obrázek
I když se kompletní kostra ankylosaura zatím nenašla, z jednotlivých nálezů si jeho podobu zrekonstruovat dovedeme. Kredit: Wikimedia Commons

 

Zajímavým aspektem je velikost tohoto největšího ankylosaurida. Údaje o délce a hmotnosti se u různých pramenů liší, ty nejmenší udávají délku "pouhých" 6 metrů a hmotnost zhruba 4 tuny. Pravděpodobnější jsou však vyšší parametry, bereme-li v úvahu fakt, že z fosílií známe jen několik jedinců z (přinejmenším) mnoha stovek tisíc. Největší známá lebka má délku 64,5 cm a šířku 74,5 cm, což napovídá maximální délce asi 7 metrů a hmotnosti kolem 6 tun. Dá se však předpokládat, že největší jedinci ankylosaurů dosahovali délky kolem 9 metrů (dle některých údajů až 11 metrů) a hmotnosti přes 10 tun. To by z nich činilo možná největší obratlovce svrchnokřídových ekosystémů na západě Severní Ameriky, hmotnostně by se k nim blížil pouze velký ceratopsid Triceratops horridus a s odstupem také Tyrannosaurus rex. Fosílie ankylosaurů byly objeveny v souvrstvích Hell Creek (Montana), Lance (Wyoming) a Scollard (kanadská Alberta), šlo tedy o poměrně rozšířený rod z geografického hlediska. Je otázkou, zda by v případě pokračujícího vývoje tohoto tanku doby křídové ještě existoval dostatečný evoluční potenciál k dalšímu zvětšování tělesných rozměrů nebo tělního pancíře. Ankylosaurus byl bezpochyby završením jedné fascinující vývojové linie.

 

Prameny:
http://en.wikipedia.org/wiki/Ankylosaurus
http://www.enchantedlearning.com/subjects/dinosaurs/dinos/Ankylosaurus.html
Dinodata


autogramiáda

Poznámka redakce


Autogramiáda k nové knize Mgr. Vladimíra Sochy Dinosauři od Pekelného potoka se bude konat v úterý 7. prosince 2010 od 16 hodin v knihkupectví Kosmas na rohu Ulrichova náměstí (Mánesova ul.). Všichni jsou srdečně zváni!

Datum: 02.12.2010 20:11
Tisk článku

Kameny, minerály, fosilie - Rüterová Martina
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 189 Kč
cena: 160 Kč
Kameny, minerály, fosilie
Rüterová Martina

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace