Chránit? Ale co a proč?  
Skvělá věc pro politiky – pár samozvaných zachránců Šumavy brání kácení stromů, které má zastavit šíření kůrovce. Nikdo není kompetentní, jen hrstka profesionálních demonstrantů má právo vynutit si svoje požadavky.

Nějak se ale vytratila podstata problému. Národní park je (podle definice) mezinárodně nebo celostátně významné a jedinečné území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy. Les (a vlastně celá krajina) na našem území prošel od konce poslední doby ledové dlouhým vývojem. Zároveň se vyvíjela lidská společnost, která les využívala. Na základě analogií se skupinami na úrovni lovců a sběračů můžeme předpokládat, že k ovlivňování (vypalování s úmyslem zlepšit podmínky k lovu) docházelo dokonce již ve starší době kamenné.

 

Podstatné změny nastaly s příchodem zemědělců. Lesy byly postupně zatlačovány ve prospěch kulturních stepí. Můžeme konstatovat, že se vývoj krajiny rozdělil na lesní a stepní. Postupně se přecházelo od pouhého využívání lesa k jeho pěstování. Stejně, jako lidé hledali nejvýnosnější zemědělské plodiny, hledali(a našli) i nejvýnosnější druhy stromů. Zjednodušeně řečeno – vynalezli užitkové lesy.

 

Ty části přírody a krajiny, které jsou nejcennější (ale pozor, v mnoha případech spíše zvláštní), chráníme. Přitom jde velmi často nikoli o původní, ale naopak o člověkem naprosto změněné, často i úmyslně upravené nebo dokonce lidmi vytvořené tvary nebo společenstva.

 

Křížky -  hadcová skalka
 
Křížky - hadcová skalka s vzácnou flórou. Tři kříže umocňují dominantu, přestože nejsou důvodem ochrany lokality, historicky k ní patří. (Kredit K. Drábek)

 

Možná si ani neuvědomujeme, že někdy chráníme něco, co by bez lidského zásahu vůbec nemohlo vzniknout. Lomy často odkryly naprosto unikátní jevy. Rozhodně není náhodou, že právě lomy jsou mezi nejčastěji chráněnými objekty.

 

Panská skála
 
Chráněná Panská skála není nic jiného, než starý opuštěný lom. Lidé ji nejen odkryli, ale i upravili do současného tvaru. (Kredit K. Drábek) 

 

Navíc místa narušená těžbou vůbec nemusí být bez života, ale jsou to spíše místa, kde je alespoň z počátku méně druhů a tedy i menší konkurence. Chráněné druhy jsou obvykle vzácné právě proto, že těžko zvládají mezidruhovou konkurenci.

 
Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 
 Kandík psí zub Lokalita kandíku - bývalá těžba zlata.
 
Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 Kandík psí zub roste v Čechách jen na jediném místě, na svahu Medníku. Další výskyt je až v Jihoslovinském krasu. Pravděpodobně jde o nepůvodní, někdy v minulosti vysazený druh.

 

Někdy vznikají cenná místa naprosto neúmyslně. Zlato se ve zlatodole Roudný získávalo pomocí louhování kyanidem – tedy se používal jeden z nejprudších jedů. Hornina rozdrcená na písek se sypala na haldu. Dnes se jedná o chráněnou lokalitu s výskytem vzácných druhů hmyzu. Přirozenou cestou se zde obnovuje les. V péči o lokalitu je tedy i odstraňování přirozených náletů.

 

Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 

 Písečný přesyp u Píst Halda zlatodolu Roudný.

 Velmi podobný biotop jako na přirozeně vzniklém přesypu u Píst je halda zlatodolu Roudný (viz níže). 

 
Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 Písečný přesyp u Píst Halda zlatodolu Roudný.

Jsou cenná místa, která vznikla ekologickou katastrofou. Původci této katastrofy byli naši předci – staří Slované. Středověké klimatické optimum jim umožnilo kolonizovat i vyšší polohy. Odlesnění za účelem získání zemědělské půdy vedlo k erozi. Lužní lesy kolem Labe dnes rostou na půdě, která byla splavena z vyšších poloh. V podloží jsou původní náplavy – štěrky a písky.

 

 
Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 Polabí - lužní les vyrůstá na někdejší splavené ornici.
 
Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 Rezervace Tajga - rybník je vlastně nádrž k napájení kanálu, kterým se přiváděla voda a plavilo dříví k dolům.

Lomy jsou někdy považovány za jizvy v krajině. Po ukončení těžby se rekultivují, stěny se zabezpečí a lom se zalesní, aby se začlenil do krajiny. Často však rekultivace působí víc škody než užitku. Likvidací lomu nejen snížíme pestrost krajiny, ale často přicházíme i o místo, které by bylo vhodné chránit z geologického hlediska.

 

Český kras
Krajina v Českém krasu - vpředu skalní step na Kotýzu, v pozadí velkolomy na vápenec. Zdánlivě původní skalní step v popředí je ve skutečnosti druhotná, vzniklá na opuštěném pravěkém hradišti. 

 

Někdy na sebe naráží několik aspektů ochrany. Chráněný přírodní výtvor (třeba skála) mizí ve stromech. Pak je třeba rozhodnout, co je důležitější, a část stromů případně vykácet. Jindy zase máme zdánlivě neupravené místo po těžbě, ale v kalužích se množí ohromné množství obojživelníků a ve skalách je zase unikátní záznam historie planety. Zákon je ale jasný – povinná rekultivace. Ta ale v takových případech udělá víc škody než užitku.

 

Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 
 Klepec - zvětrávání žuly. Ohromný balvan je viditelný jen tehdy, když stromy nemají listy.
 
Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 Lomnice u Sokolova. Podle zákona se mají chránit místa, kde se rozmnožují obojživelníci. Na hraně bývalého lomu je unikátní paleontologická lokalita. Zákon však vyžaduje rekultivaci.

Oklikou se dostáváme zpěk k lesům, především lesům na Šumavě. Většinou se jedná o vysazené monokultury, navíc ze sazenic různé provenience. Funkce takového lesa rozhodně není dokonalá.

 

Na některých místech jsou zbytky lesů i pralesovitého charakteru. Někteří ekologové předpokládají, že obnova lesa probíhá v cyklech. Malý cyklus je v podstatě přirozená obnova lesa na malých plochách a druhové složení se nemění. Velký cyklus má nastat rozvrácením ekosystému zpravidla po dosažení konečného (klimaxového) stadia  - napřiklad větrnou kalamitou nebo přemnožením kůrovce. Druhy dlouhověké jsou na čas nahrazeny druhy krátkověkými.

 

Naproti tomu lesníci upozorňují, že pralesové rezervace nejsou schopné, již vzhledem k okolním porostům, samostatného vývoje a v případě nezasahování může dojít k takovému poškození, že další ochrana bude zbytečná.

 

 
Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 Smrková monokultura - i v ní dochází k samovolné obnově. 
 
Zvětšit obrázek
Kredit: K. Drábek
 Výsledek kůrovcové kamity.
  

Pro stromy se často zapomíná na les. Les je přece složitý ekosystém, nezastupitelnou roli v něm mají i druhy, které u nás už nemáme (například velcí predátoři, jako jsou vlci a medvědi). Jádro Boubínského pralesa musí být oploceno, jinak zvěř zlikviduje mladé stromky, především listnáče a jedle. Totéž se týká i jiných míst. Nezasahování prostě není možné.

 


 
Smrková monokultura převáděná na přírodě blízký les pomocí výběrného kácení a v případě nutnosti dosazování potřebných druhů.  (Kredit: K. Drábek)

 

Závažnou chybou je nerespektování lokálních podmínek jednotlivých lokalit. Nelze dost dobře srovnával velkoplošné smrkové lesy severních oblastí s relativně malou Šumavou. Stejně může dojít k závažným chybám při přejímání zkušeností z Německa nebo Rakouska, kde převládají jihozápadní svahy.

 

 

V roce 1999 blokáda zorganizovaná Hnutím Duha v oblasti Trojmezné měla za následek škodu na uschlých stromech přes 15 milionů Kč.

Nesmíme zapomínat na to, že v případě Šumavy se jedná především o umělý stejnověký jednodruhový les. Tedy velké cykly podle představ ekologů nemohou fungovat. Dokonce lze pochybovat i o tom, že takto probíhaly v minulosti, v dobách, kdy byly lesy lidmi ovlivněny jen minimálně. V rašeliništích se totiž zachovává pyl rostlin z okolí. Záměna dlouhověkých stromů za krátkověké by se musela v pylovém spektru cyklicky opakovat.

 

Šumava je pořád ještě nesmírně cenný kus území. Je nutno ji chránit a ne se dohadovat, jestli tam má být Národní park nebo ne. Není to hračka pro experimenty, ani prostředek pro zviditelnění skupiny fanatiků nebo mocichtivých politiků. V minulosti se už udělalo dost chyb. Nejdříve je třeba tyto chyby napravit. Nechme šumavské lesy spravovat odborníky, tedy lesníky. A nezapomínejme, že než tam poroste zdravý les, takový, ve kterém budou potřebné jen minimální zásahy, bude trvat jednu generaci. Stromů, ne lidí.

 


 
Za nejkrásnější místa na Šumavě jsou považovány slatě, především jezírka na nich. Jsou to ale místa, kde se v minulosti těžila rašelina. Tedy místa silně lidmi ovlivněná. (Kredit: K. Drábek)
 

Obnova lesa v Národním parku Šumava
Obnova lesa - Šumava
Fotodokumentace některých zasažených částí Šumavy od NP Šumava. Správa Národního parku Šumava tehdy ještě prosazovala bezzásahovost. Fotografie ukazují, co vyrůstá na místech, kde se přemnožil kůrovec. Sami můžete posoudit, jestli je nový les smíšený a různověký.



Psáno pro Blog Karel Drábek a Osel.cz, Kredit obrázků: Karel Drábek,  Marek Drha a Karel Malík NP Šumava.

Datum: 14.08.2011 15:37
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.
Související články:

Jak rozhádat mravence     Autor: Jaroslav Petr (22.09.2006)



Diskuze:

co by

Tomáš Ditrich,2011-09-07 12:22:41

Co jako? Zelení jsou mi úplně volní, jejich politiku nemusím. To, že si Bursík a spol. přijeli na Šumavu "honit triko" úplně souhlasím. Problém Šumavy je ale třeba "odpolitizovat" - rozhodovat (nebo aspoň spolurozhodovat) mají odborníci, kteří tomu rozumí, a ne politici.

Odpovědět

Co Vy na to pan Ditrich

Jaroslav Kucera,2011-08-31 13:26:12

Odbojní členové strany zelených v Plzni odsoudili ve svém prohlášení celou blokádu a oznámili, že se důrazně distancují jak od nátlakových akcí spojených s blokací zásahů proti kůrovci v Národním parku Šumava, tak od metod nevládních organizací, zejména pak Hnutí Duha. Podle zelených ze Slovan ničí rozšiřující se kůrovcová kalamita ekosystém na Šumavě a má i negativní dopad na obyvatele postiženého území. Oni sami jsou pro zastavení kůrovcové kalamity všemi dostupnými prostředky a vybudování účinného systému ochrany lesních ekosystémů uvnitř parku a přilehlých územích.


S názorem a sankcemi vedení Strany zelených z Plzně vůči odbojné organizaci nesouhlasí její člen Petr Leitner. „My si myslíme, že jsme jednali naprosto v souladu s programovými cíli Strany zelených. Naopak některé názory vedení strany jsou s nimi v rozporu. Proto jsme podali proti návrhu na zrušení odvolání," uvedl Leitner.

V současné době má organizace zelených v Plzni - Slovanech pozastavenou činnost a o jejím definitivním zrušení by měla rozhodnout revizní komise do poloviny října.

Více:
http://www.parlamentnilisty.cz/kraje/plzensky/206866.aspx

Odpovědět

Stojí za přečtení. Opravdu!

Jan Beran,2011-08-19 23:14:33

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/z-domova/reportaz-z-okupovane-sumavy-pozor-na-ekoteroristy/style=print/

Odpovědět


Opravdu to za to stojí :-)

Ondrej K,2011-08-20 08:01:39

No, opravdu to stojí za to, pan Schubert zásadový starosta který podporuje toho čí krajíc jí (vysvětlení - za Bursíka byl protizásahům) vystupující v akční reportáži :-). Mladí novináři jsou učenliví, samozřejmě, již soudruzi normalizítoři věděli že nařčení oponenta z příjímání peněz pomůže. Také polopravda vypadá lépe než úplná pravda (třeba Schwartzenberg se opravdu nevyslovil pro blokádu, ale on se ani nevyslovil pro letošní zásah, on se dokonce vyslovil proti němu, dokonce zpochybnil Stránského kompetentnost...). Jak věděli zmínění soudruzi (a i pan Drábek), používání různých dehonestujících výrazů je výborný způsb vedení diskuze, chybíli věcné argumenty (myšleno používání výrazů jako "pravdoláskaři" v reportáži, "samozvaní" v článku). Prosím, zkuste svůj názor formovat podle zdrojů používajících věcné argumenty, nikoli emotivní bláboly. Těmi nikoho z vědecké obce nepřesvědčíte, a to by byla škoda, ne, když je přece pravda na vaší straně :-).

Odpovědět

V čí prospěch?

Lukáš Klazar,2011-08-19 22:30:17

Tahle otázka mne napadá a jistě nejsem sám. Komu vyhovuje kácení v bezzásahových zónách? Jediným důvodem je byznys. Pokud existuje jiný důvod, pak ať mne někdo laskavě opraví. Nezodpovězenou (pro mne) otázkou zůstává pouze to, zda jde prvořadě o byznys "etický", který je založen jen a pouze na ochraně hospodářských lesů, které by mohly být dotčeny při šíření kůrovcové kalamity z bezzásahových zón, nebo byznys "neetický", který sleduje vývar z odtěžené dřevní hmoty v bezzásahových zónách. Předpokládám, že se jisté míře "neetičnosti" nevyhneme. A z čeho že plyne mé přesvědčení, že je hnacím motorem kácení v bezzásahových zónách pouze byznys? Protože příroda si poradí i se sebevětší lidskou prasárnou. Nerozhodily (ba právě naopak) ji žádné přírodní katastrofy v minulosti, s nimiž se my lidé nemůžeme ani při své sebeusilovnější snaze(zatím)rovnat, nerozhodí ji ani pár brouků ve smrkové monokultuře. Ostatně to je docela paradoxní na autorově agitaci, že prezentuje lidmi vytvořená stanoviště a brojí proti revitalizaci, přičemž za revitalizaci Šumavy se bije jako tygr. A na pomoc si pozývá ty nejpovolanější - lesníky. To je s jistou mírou nadsázky stejné, jako na ochranu vápencového krasu povolat jako nejpovolanější odborníky cementáře.

Odpovědět


Fajn

Jan Jaroš,2011-08-19 23:51:14

Hmm, bohužel v tomto směru hovoří čísla spíše proti bývalému vedení parku: http://zpravy.ods.cz/prispevek.php?ID=10877

Odpovědět

Poděkování

Jiří Pirkl,2011-08-18 10:59:38

Chtěl bych poděkovat Ondřeji K a Tomáši Ditrichovy za to že, měli vůli argumentovat a
v naprosté většině s nimi souhlasím.
Bohužel jsem jenom entomolog ne lesník (odborník na m3).
Pokud někdo nepochopí rozdíl mezi průmyslovým lesem a národním parkem pak je to smutné.
Pouze v našem absurdistánu se může zasahovat v bezzásahových zónách.
Paní Gregorová stalo se Vám, že jste se někdy zmýlila a přiznala to?

Odpovědět


Jan Jaroš,2011-08-18 11:15:41

On je, řekl bych, problém už s těmi bezzásahovými zónami jako takovými. Podle mého *osobního* názoru může v tak "malé" a dlouhodobě obhospodařovávané krajině, jako je ta naše, vyhlásit bezzásahovou zónu jen magor, ale přiznávám, jsem jen pitomej informatik, byť s brontosaří minulostí. Ani lesník, ani ekolog, ani entomolog...

Odpovědět


re: Jiří Pirkl

Dagmar Gregorova,2011-08-18 12:44:01

pane Pirkle, když mi dokážete, že nechat po Kirilu zlámané stromy na místě, protože ty důsledky byly pro Šumavu prospěšnější než odstranění, pak ano, přiznám, že jsem se mýlila. Asi mě považujete za tvrdohlavou arogantní ženskou, ale já si dovoluji si myslet, že následné rozšíření kůrovce je kalamitou.
Když ji vidíte, dokázali byste přiznat, že se mýlíte?

Napište článek, kde obhájíte postup bývalého vedení NP Šumava a ministra Bursíka - a i když s Vámi souhlasit možná nebudu, budu první, co se o jeho zveřejnění zasadí. Ať je co nejvíce argumentačních platforem.
Říci: "Vy se mýlíte, jenom to nechcete přiznat", to přece není argument! To přece v této diskusi může svému oponentovi říci každý.
A také bych byla radši, kdybych se vůbec do diskuse nezapojila, ale obhajoval by svůj názor autor sám.

O mne přece nejde, diskutovat zde může každý svobodně a pokud se bude držet slušnosti a faktů, pak je to pozitivní. Stejný spor je i na německé straně... a ti Rakušané fakt požadují odškodné. To je fakt, i když budu já dál jen mlčet.
Snažila jsem se uvádět fakta. Většina z nich byla z "opozičních" zdrojů. Napište, kde jsem zaváděla...
Žel naše generace se asi nedoví, na koho straně je pravda. Ale bezzásahové území je na české i německé straně, takže experiment pokračuje...

Odpovědět


re: Jiří Pirkl - doplněk

Dagmar Gregorova,2011-08-18 12:55:52

až teď mi došlo...
píšete:
"Pokud někdo nepochopí rozdíl mezi průmyslovým lesem a národním parkem pak je to smutné."

Kam se to posunulo? KDO TU CHCE Z NP DĚLAT PRŮMYSLOVÝ LES???
Když budete číst dobře, otázka stojí, jestli zasahovat tak, aby se pomohlo rozmanitějšímu a vícegeneračnímu lesu, nebo nezasahovat vůbec a čekat, jestli to příroda vyřeší.

Jestli považovat v 1. zóně kůrovce i jeho dílo, za zcela přirozenou součást zatím ne zcela přirozených lesů, nebo se snažit alespoň částečně zabránit jeho dalšímu šíření.

Odpovědět


re: paní Gregorová

Ondrej K,2011-08-19 11:00:13

Paní Gregorová,
ty otázky jsou tři:
a)Jestli zachováme stanoviště tak jak vyhovuje ohroženým druhům nebo ho změníme tak jak vyhovuje něčí zidealizované představě „klimaxového“ lesa.
b)Jestli budeme pokračovat v demonstračně prováděných neúčinných zásazích proti kůrovci a fiasko zákonitě následující budeme svalovat na „samozvané ochránce“, nebo se budeme soustředit na řešení situace.
c) Jestli článek autora turistických průvodců který používá výrazy jako z Rudého práva a nerespektuje logiku vlastních argumentů je něčím jiným než PR kolegy z KČT a má větší váhu než názor většiny odborníků.

Odpovědět


je přece rozhodnuto, experiment začal

Dagmar Gregorova,2011-08-19 14:31:17

Ale to není jenom názor Karla Drábeka!

OK, nemá smysl dál diskutovat, nakonec není o čem. Máte bezzásahové území a společností placený prostor, mzdy i bezpochyby mnohé granty pro experiment, který může znamenat, že 2. a 3. pásmo si budou vyžadovat zvýšenou ochranu a finance. To je velká odpovědnost.
Ochranáři si vydupali uzavření exkluzivních částí parku, které nazvali "divočinou", i když k jejich vzniku a současnému stavu přispěla v nejednom případě právě lidská činnost. Samozřejmě zákaz platí jen pro ty "laiky"...

Vaše napadání autora za jeho názor považuji za dehonestující, ale budiž, jsou věci na nichž se neshodneme, nemá smysl do nich rýpat...

Kdybych ale měla to právo, zajistila bych:
ABY, KDYŽ JIŽ MÁ BÝT ÚZEMÍ (na základě rozhodnutí odborníků) BEZZÁSAHOVÉ, ABY SE VSKUTKU PŘÍSNĚ KONTROLOVALO, JESTLI SE DO PŘIROZENÝCH PROCESŮ NEZASAHUJE - A TO I V PŘÍPADĚ, KDYŽ SE UKÁŽE, ŽE NEPROBÍHÁ VŠE PODLE PŘEDSTAV. NAPŘÍKLAD, ŽE MLADÝ POROST JE PŘÍLIŠ PRO TETŘEVY HUSTÝ A JEHO STRUKTURA JIM NEPOSKYTUJE DOSTATEČNOU POTRAVU. ABY SE NEZASAHOVALO ANI V PŘÍPADĚ, ŽE NA DANÉM ÚZEMÍ, NAMÍSTO TOHO, ABY NOVÁ VEGETACE PODPOROVALA VÝSKYT PRO NÁS VZÁCNÝCH DRUHŮ, JE BUDE DUSIT A VYTLAČÍ JE. ZA ŽÁDNÝM ÚČELEM NEDOJDE K PROŘEĎOVÁNÍ MLADÉHO POROSTU (což by i v chráněném lese asi rozumný lesák udělal...). A SAMOZŘEJMĚ, PROTI KŮROVCI SE NEBUDE ZASAHOVAT, ANI KDYBY MU PADLY ZA OBĚŤ VŠECHNY STARŠÍ STROMY (nedovedu si představit s jakým úsilím se budou chránit okolní lesy, ale budiž, chcete to, máte to mít...)
No a samozřejmě, ABY TO NĚKDO KONTROLOVAL, protože snaha obou stran dokázat za každou cenu svojí pravdu bude veliká.
Představuji si botanika, který když zjistí, že mu z lokality mizí nějaké vzácné druhy si s uspokojením řekne: "je to tak OK, příroda to chtěla, ona neví, co považujeme za vzácnost..."
Tedy - ať se vývoj bezzásahového území STRIKTNĚ, pod dohledem a za každou cenu bere jako důkaz toho, že ta hlasnější část renomované odborné společnosti se nemýlí... (s odpovědností za škody si nemá smysl lámat hlavu, nad hodnotu v milionech Kč se nikdy žádná odpovědnost nebrala v zřetel).

Držím vám palce, aby to nedopadlo, jako s AGW... také se odborníci v ničem nemýlí a protože se odborníci nemýlí, hádejte, co náš čeká v roce 2100?

Hádejte, proč přízvukuji dodržování něčeho, co teď všichni a jediní podle vás renomovaní odborníci považují za samozřejmost... "Přírodě" jsou ukradené tetřevy, nebo vzácné druhy. Po kalamitách se může vzpamatovávat zcela jinak, než si představujete. Ale bude to v každém případě přirozené. To máte pravdu.

Odpovědět


re: Dagmar Gregorová

Ondrej K,2011-08-19 15:14:26

Paní Gregorová, nevím s názory koho polemizujete, ale mými ne, opšt mi podsouváte něco co netvrdím. Co se týče napadání pana Drábka za jeho názory, opět se mýlíte, nenapadám ho za názor rozdílný od mého, na rozdíl od jiných naopak považuji existenci různých názorů založených na argumentech za podnětnou. Za co pana Drábka, respektive jeho článek, napadám, je jednak manipulativní způsob kterým je napsaný, a který bych netoleroval ani osobě jinak názorově spřízněné, a hlavně za demagogický závěr který podkládá argumenty kterého naopak vylučují (viz. základy výrokové logiky které se probírají v 1.ročníku gymnázií). Pokud kdokoli získal dojem že jsem napadl záměrně osobu pana Drábka, budiž, v mých příspěvcích se najde pár vět které tak lze vykládat, dovolím si Vás upozornit že jsem ale nepřekročil hranice nastavené samotným autorem.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-08-19 22:03:41

"Paní Gregorová, nevím s názory koho polemizujete, ale mými ne, opšt mi podsouváte něco co netvrdím. "

A co tedy tvrdíte? Nesouhlasíte se Stráskym. Nesouhlasíte s Drábekem, který nikde žádné holoruby nepropagoval a podotýká, že i Boubínský prales potřebuje nějaké umělé zásahy a jako vzor (podle jeho názoru uvádí:
"Smrková monokultura převáděná na přírodě blízký les pomocí výběrného kácení a v případě nutnosti dosazování potřebných druhů."
Už vám prý neoprávněně podsouvám názor, když v první zóně požaduji důslednou bezzásahovost...
Ale vždyť právě to přece chtějí odborníci:
http://www.sumava-kurovec.cz/include/Stanovisko%20CBDR%20110404.pdf
cit str. 1:
"...v jeho nejcennějších částech (v prvních zónách, v oblasti přirozeného výskytu
smrčin) je jakýkoliv zásah z ekologického hlediska nepřípustný."

Nechcete napsat na Osla, co by mělo být to nej?

Vždyť jenom doufám, že se bude bezzásahovost vskutku přísně dodržovat. Oběma stranami. Vždyť by jste mi měli i s panem Ditrichem zatleskat - propaguji Váš názor! I tak je špatně.
Nebo zase se trapně mýlím a vlastně chcete něco zcela jiného?

Líbí se mi tato vyhrůžka:
Dojde-li k barbarskému ničení unikátních ekosystémů horských smrčin, chráněných
nejen zákony ČR, ale i celoevropskou sítí Natura 2000, bude povinností nás – vědců –
důsledně monitorovat následky těchto nezodpovědných laických zásahů a naše výsledky
publikovat v mezinárodních časopisech.

Když absolutní nezasahování nepovede k očekávaným výsledkům, pak bude kdo kde publikovat?

Odpovědět


re: Dagmar Gregorová

Ondrej K,2011-08-20 07:38:16

Paní Gregorová, chápete že nesouhlasem s někým se automaticky nestáváte zastáncem jeho mediálně nejznámějšího protivníka? Pokud např. jednu z mých „dogmatických“ otázek níže v diskuzi (...do procesů udržujících stav stanoviště nezasahovat, a pokud ano, vždy se vyhýbat jakémukoli postupu zájmové druhy ohrožujícímu) chápete jako podporu 100% nezasahování, musím vás zklamat, ta věta opravdu znamená něco jiného (btw: pojem funkční gramotnost znáte?)

Proti způsobu provádění zásahu se vyslovili i někteří lesáci, vč. těch co jinak bezzásahovost zásadně odmítají, čím to? Také jsou členové „publikační mafie“ skrývající se pod nevinným označením vědci?

Pokud zamýšlíte i nadále v této diskuzi (se mnou) pokračovat, prosím, striktně se držte řečeného a nesnažte se na mě aplikovat svou představu ekologa-ignoranta a sní pak bojovat. Zkuste se třeba znovu vrátit k článku pana Drábka a zamyslet se nad tím co mu vytýkám (snad ještě ani jednou jste to neudělala) – teprve pak začne něco co se lze zvát věcnou diskuzí a čeho jsem chtěl dosáhnou.

P.S. Opravdu nejsem tiskový mluvčí kohokoli, nelíbí se Vám názory a způsoby např. pana Bláhy, vytýkejte to jemu, ne mě.

Odpovědět


příroda si poradí

Dagmar Gregorova,2011-08-20 10:17:15

to je fakt, jen od ní neočekávejme, že bude podporovat to, co my teď považujeme za důležité...

Ondřeji, netvrdím, že jste mluvčím Duhy, ale 100% bezzásahovost přece prosazují renomovaní vědci s nimiž souhlasíte... anebo špatně čtu i jejich prohlášení???!!!
OKAMŽITĚ bych Vás ustanovila ředitelem NPŠ s neomezenou pravomocí, aby jste mohl předvést: „..do procesů udržujících stav stanoviště nezasahovat, a pokud ano, vždy se vyhýbat jakémukoli postupu zájmové druhy ohrožujícímu...“

Když na stanovišti předtím vhodném pro tetřevy a případně s výskytem dalších vzácných druhů třeba rostlin vznikne větrný polom, který pak začne zarůstat houští – jak si v tomto konkrétním případě představujete ochranu původního ekosystému? Žel nejsem jediná, kdo ne přesně tuší, jaké jsou vaše představy. Říci dělat zásahy tak, aby co nejméně ubližovaly je v konkrétním případě co?
Když budete dělat probírku, budete souhlasit s názory asi většiny lesáků, jako například Karlem Frauknechtem. A asi i s Drábekem.... Když ji neuděláte ohrozíte "vzácné" druhy...
Když budete na holině vysazovat stromky, porušíte bezzásahovost...
S vaší představou asi všichni souhlasíme, kromě těch, kteří prosazují 100% bezzásahovost, což jsou i vědci, které podporujete... je tedy jen otázkou, jak konkrétně ta vaše představa vypadá, protože opakuji, Drábek žádné holoruby nepropaguje, jen citlivé zásahy.

Když na lokalitě téměř všechny vzrostlé stromy napadne kůrovec... pak co? Nechate ho rozmnožit se? Oloupete kůru na stojících stromech? I tak vyschnou... Pokácíte je a necháte tam? Asi ne. Vy víte, co byste dělal v konkrétních případech? Je to jako na hokejovém stadionu, každý divák je geniálním rozhodčím.

A ještě jeden příklad:
Rok 2010 - ředitel NPŠ František Krejčí:
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/139632/takhle-sumava-umira.html
Radovan Holub: „Přišel jsem ještě jako mluvčí na to, že vedení Parku cíleně lže. Aby podpořilo svoji tezi o přirozeném obnovení lesa i o tom, že les si s kůrovcem poradí sám, vydává okolí Roklanské hájovny a Březníku za vyrostlé právě tímto způsobem a vozí sem – do zakázaného území – politiky i novináře,“ řekl bývalý mluvčí NPŠ. „Jenže ty stromky, asi milion sazenic, tam vysadili za předminulého ředitele Žlábka. A teď je vydávají za přirozeně vyrostlé, že to vše udělala příroda.“
A zdá se, že Holub nelhal:
Šéf kalamitního štábu NPŠ pro boj s kůrovcem Petr Ješátko připouští, že se tam sázelo. „Ano, ale na hektar plochy jen 1400 sazenic, dnes je jich tam 40 000. Odkud se vzaly? Z přirozené obnovy lesa...

Tato informace kromě odhalení podvodu je zajímavá i z jiného hlediska:
Hektar je 100 v 100 metrů. Jestli na takové ploše je 40 000 mladých stromků, jsou to 4 stromky na metr čtverečný. Vím, část jich vyhyne, ale i tak tam hodně let bude „příliš husto“.
Takže bych možná již dnes, ale lépe za 3 – 4 roky ráda tam viděla:
A/ ty vaše tetřevy, kterým to podle vás vyhovuje
B/ ty všechny vzácné druhy všeho o co se teď opírá argumantace jediných důvěryhodných odborníků.

Osobně jsem si článek Drábeka přečetla pozorně. Zdá se mi, že nesouhlasí s představou cyklů řízených klimaxovým stadiem:
citace: „Někteří ekologové předpokládají, že obnova lesa probíhá v cyklech. Malý cyklus je v podstatě přirozená obnova lesa na malých plochách a druhové složení se nemění. Velký cyklus má nastat rozvrácením ekosystému zpravidla po dosažení konečného (klimaxového) stadia - napřiklad větrnou kalamitou nebo přemnožením kůrovce. Druhy dlouhověké jsou na čas nahrazeny druhy krátkověkými.“
a píše: „Tedy velké cykly podle představ ekologů nemohou fungovat. Dokonce lze pochybovat i o tom, že takto probíhaly v minulosti, v dobách, kdy byly lesy lidmi ovlivněny jen minimálně. V rašeliništích se totiž zachovává pyl rostlin z okolí. Záměna dlouhověkých stromů za krátkověké by se musela v pylovém spektru cyklicky opakovat.“
Píše: „V minulosti se už udělalo dost chyb. Nejdříve je třeba tyto chyby napravit. Nechme šumavské lesy spravovat odborníky, tedy lesníky.“
Vám z té věty vyplývá co??? Že je za holoruby? Mně ne. Vždyť v článku píše o tom, že i Boubínský prales spravují lesníci. A musí zasahovat. Dělají to špatně?
Další citace: „Naproti tomu lesníci upozorňují, že pralesové rezervace nejsou schopné, již vzhledem k okolním porostům, samostatného vývoje a v případě nezasahování může dojít k takovému poškození, že další ochrana bude zbytečná.“
Asi si pod slovy autora představujeme každý něco jiného, já s ním souhlasím... a nevím, co konkrétně mu vytýkáte.
Fakt nevím.
Asi fakt neumím číst, ale zatím chápu tak, že jak Duháci, tak vědci prosazují v 1. zóně absolutní bezzásahovost. A vy přece s vědci souhlasíte, ale se 100% bezzásahovostí ne.

Odpovědět

O kohoutkovi

Jiri Cerny,2011-08-18 04:01:26

Pane Ondreji K, co vede Vasi snahu mit na tech kopcich holiny. Vy prece dobře vite, ze tu monokultutru brouci sezerou, když se to necha napospas. A az tam vyroste, da li Panbuh znova, ze to udela zas. Vy jste si snad ani ty fotky neprohledl. To někdo z osob Vam blizkych tam nekde pobliz vlastni pozemky? Jsou v tom sjezdovky? Hotylek?
To si fakt myslite ze když to zabalite do zastupnych argumentu, ze to z toho není poznat? To s tim tetrevem se Vam fakt povedlo. Na tu mapku vyskytu tetreva by se měli diskutujici podivat . To snad slo namluvit lidem v době hluboke totality, ze naší tetrevi jsou tak uvedomeli, ze si statni hranici ze strachu před zlymi imperialisty nedovoli prekrocit. Sam musite dobře vedet ze to není pravda, ze sousede tam tetreva nemaji.... Takhle ucelove valit srouby do hlavy muze fakt jen anonym s nejakym cilem.

Odpovědět


a o slepičce

Ondrej K,2011-08-18 05:46:17

Ne, tetřev na státní hranice kašle. Na co nekašle je stav lesa. Než ale budete plodit podobne paranoidní blaboly o zamerech vasich oponentu zkuste google, treba zjistite ze jiz východiska na kterých budujete svůj blud jsou pitoma (to s tou hranicí), nemluve o vasich zaverech (to s tím hotýlkem). Vase konspiracni teorie je dokonce i neoriginalni, ta páně Berana níže v debatě měla aspo1ň šmrnc.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-08-18 06:58:11

Využívání holin v nejvyšších oblastech, v 1. a snad i 2. pásmu na podnikání, to jistě nehrozí...
I na bavorské straně byl kdysi výskyt tetřeva zaznamenán zejména v hraničním pásu, takže samozřejmě hranice nebyla pro něho "neprůchodná". Zde jsou staré mapy z Bavorska:
http://www.regierung.niederbayern.bayern.de/wirfuersie/artenschutz001/06.pdf
Ale na české mapce výskytu tetřeva je důležité něco jiného. Dostupná verze je z roku 2004 (asi) a možná je i starší. Tedy před rozšířením se holin a souší, které spustil Kyril a pak pokračoval kůrovec a pak další smrště...
Letos to postihlo Srní:
http://www.lidovky.cz/sumava-zazila-nejvetsi-kalamitu-od-orkanu-kyrill-f7o-/ln_domov.asp?c=A110714_161943_ln_domov_mev

Po Kirilovi informace o tetřevech chybí... odhad: 100 kohoutů, lokalizace ... ?
Jasně, nelze vše zmonitorovat. Ale jestli ty hektare holin a souší tetřevům prospívají, a to dokonce v těch počasím nejvíce zkoušených vyšších partiích Šumavy, kde se mu před Kyrilem dařilo zdá se, že nejlépe, tak o tom si osobně dovolím pochybovat.

Protože se maximální rozšíření tetřeva shoduje s místy, kde nejvíce zasáhl Kyril a pak kůrovec, jestli má pan Ondřej K. pravdu, pak i dnes by tam mělo být nejvíce tetřevů. Když to tak není, pak jim ty holiny neprospěly a argument je zavádějící.
Můžeme Stráského třeba i nenávidět a dohodnout se, že jeho zásahy jsou neprofesionální, ale čísla, která uvádí zcela zavádějící asi nebudou:
http://www.mediafax.cz/domaci/3237534-Sprava-NP-Sumava-Lesy-na-Sumave-ceka-kurovcova-kalamita-tisicileti
Teď nehodnotím zásahy, jen upozorňuji, že kalamita vůbec neskončila...
Osobně se mi nezdá, že by mohlo objektivně fungovat porovnání "bezzásahového" území se zásahovým, jak se v konci článku uvádí. Podle mně se nedá dostatečně zabránit "přenosu" kůrovcové "nákazy" mezi oběma typy porostů.
Ale příroda si již užila i horších experimentů...

Odpovědět

Trochu dost popletené

Karel Frauknecht,2011-08-17 08:32:32

Ad a) souhlasím až na demagogický závěr!!
Ad b) tady je to hodně popletené. Monokultura nabude nikdy stabilní. "Oslavovaný" nový porost pod šumavskými soušemi bude opět smrkovou monokulturou (zázraky se nedějí). Rozsáhlé mlaziny přirozeného náletu nemohou přežít bez zásahu (proředění). Vznikl by totiž vytáhlý nevitální porost, který v 10 - 15ti letech musí nutně prolámat sníh, rozvrátit vítr, a později přijde kůrovec (no to už známe). Takové prostředí nebude vyhovovat ani větším živočichům, dokonce ani opeřencům z řádu hrabavých.

Odpovědět


Jé je

Karel Frauknecht,2011-08-17 08:35:15

toto patří k příspěvku pana Ondřeje K. - Ekologická stabilita

Odpovědět


re: Trochu dost popletené

Ondrej K,2011-08-17 10:33:49

Dobrý den,
Dík za reakci.
Ad a) pokud považujete za demagogický závěr kritiku postupu pana Stránského, a jeho nepřijatelnost i pro hospodářský les, pak jsem překvapen – pokud vím tak majitel/správce lesa musí zabránit šíření kůrovce, jak k tomu přispívá například zmíněné odkornění stromů po výletu brouka?
Ad b) V oslavovaném porostu se vyskytuje i dost jeřábu (no buk to není, ale i tak lepší než nic). Podle logiky Vašeho argumentu dotažené ad absurdum (aby se někteří čtenáři necítili zmateně - mnou dotažené ad absurdum, nikoli panem Frauknechtem) by nikdy nevznikli smrkové lesy přirozeně, respektive by se v nich nevyskytovali stromy starší 15ti let. Takové porosty ale existují :-). Co se týče toho tetřeva – nejde o můj nebo kohokoli jiného názor, jde o to, jak to vidí tetřev. Ten je pro.(Pro jistotu, aby nedošlo k mílce - nejde o to propagovat tavé "hospodaření" v produkčním lese, ale v 1.zoně NP.)

Odpovědět

Škoda...

Dagmar Gregorova,2011-08-16 16:54:59

...,že v článku není všechno, co autor k problému NP Šumava již napsal.
Něco víc je ve starším článku na blogu:
Šumava – zasahovat nebo nezasahovat?
http://kareldrabek.blog.idnes.cz/c/158209/Sumava-zasahovat-nebo-nezasahovat.html

Přečtete si a sami posuďte, jestli jde o blbiny nebo ne. Jestli autor tomu rozumí, nebo ne. A zkuste i diskusi, ze které si dovoluji citovat samotného KD:

"Dalo se to napsat úplně jednoduše - nezasahovat je možné jen u zdravého různověkého lesa s vhodnou druhovou skladbou. Ale to je tak jednoduché, že na to přijde každý uvažující člověk."

"Studie které byly provedeny před kalamitou dávají samovolné obnově lesa malou šanci. Ale i kdyby se stal zázrak a stromky vyrostly, bude to jednověký les náchylný ke kalamitám.
Lidé na Šumavě udělali z lesů plantáže na dříví. Teď je nutné z těch plantáží udělat les - a pak teprve je rozumné dát přírodě volnost. Přesto bude nutné zasahovat, nemůžeme si dovolit třeba nehasit lesní požáry. Každá jiná cesta je ohromné riziko pro les, půdu, mokřady a rašeliniště atd."

Nevěřím, že s tím nesouhlasí kdokoli, kdo má zcela svobodnou vůli, nezatíženou tím, že mu běží projekty a musí hájit již nahlas vyřčený názor.

Odpovědět


Ach jo...

Ondrej K,2011-08-16 18:10:24

Koukám kam se nám to ta debata posunula... Je to jinými slovy úplně to samé co je v článku a co jsem se Vám díky své nesvobodné vůli snažil vyvrátit už předtím. Zkusím tedy učinit poslední pokus prosadit svůj názor samozvance:

Základní předpoklad po následující je to že souhlasíte s potřebou chránit přírodu.

Máme stanoviště které svými vlastnostmi vyhovuje celé řadě jinde se již nevyskytujících druhů.
Chceme ty druhy chránit.
Můžeme tedy:
a) do procesů udržujících stav stanoviště nezasahovat, a pokud ano, vždy se vyhýbat jakémukoli postupu zájmové druhy ohrožujícímu.
b) do procesů aktivně zasahovat, stanoviště přetvořit tak aby vyhovovalo naší ideální představě, bez ohledu na to že víme že dosažení toho cíle bude trvat generace a že již na začátku procesu změníme podmínky natolik že z ohrožených druhů na lokalitě po pár letech nic nezbude (aby bylo jasné, nemluvím o ideálu monokultury, ale o tom co propaguje pan Drábek).

Tak schválně co vyberete?

P.S. Od Vás bych nečekal tak manipulativní příspěvek do debaty, viz ten závěr: „Nevěřím, že s tím nesouhlasí kdokoli, kdo má zcela svobodnou vůli, nezatíženou tím, že mu běží projekty a musí hájit již nahlas vyřčený názor. “ Už tady chybí jen ti samozvanci :-(

Odpovědět


jednoveký les

Martin Smatana,2011-08-16 19:04:55

Pani Dagmar, Vy si naozaj myslíte, že ak les vyrastie z prirodzeného náletu, je to to isté ako keď vyrastie z predpestovaných priesad vysadených do pravidelného sponu? Dovolím si tvrdiť, že sú to neporovnateľné veci. V smrekovom "lese", ktorý je založený umelo z predpestovaných stromčekov, naozaj prakticky všetky stromy vyzerajú skoro rovnako. Nižšie uvedené porovnanie so sterilným kukuričným poľom je veľmi výstižné. Ale ak les vyrastie z náletu, tak postupne sa ukáže výrazná rozmanitosť, čo sa týka vzrastu semenáčikov, bez ohľadu na to, že vyklíčili prakticky naraz. Niekde majú dostatok miesta, inde sa tlačia, niekde semená vyklíčia na zemi, inde na polorozpadnutom pni alebo v spleti kmeňov, a výsledkom je, že v takto vzniknutom lese sú zastúpené všetky veľkosti stromov, tak zakrpatené "bonsaje", ako aj ich rýchlejší súrodenci, ktorí tým "bonsajom" nedovolia vyrásť. Smrek môže mať vyše 100 rokov a pritom môže byť vysoký nanajvýš 2 metre. Celé desaťročia dokáže stagnovať a čakať, kým niektorý z vyšších stromov neodumrie a nevyschne, aby sa zrazu prudko rozbehol a postupne zaujal jeho miesto. Jedľa takto stagnujúc dokáže prežiť až 280 rokov!
Jediné, čo treba urobiť, je doplnenie vhodných listnatých drevín a porast sa bez obáv môže ponechať na samovývoj. Okrem toho pred pár rokmi som v časopise Reflex čítal článok, porovnávajúci český a nemecký prístup - české holoruby versus nemecké nezasahovanie. Bol v ňom uvedený zaujímavý postreh - popadané stromy bránia zveri v pohybe a tak chránia dorastajúce stromčeky pred ohryzom. Napríklad rys sa v spleti popadných stromov môže pohybovať úplne suverénne, zatiaľ čo bylinožravce tam majú vážny problém. Takže stačí "maličkosť" - aby poľovníci prestali všetko okrem jeleňov, srniek a diviakov označovať ako "škodnú" a prestali rysov strieľať.
Pre zaujíavosť, ani nie kilometer od nášho paneláku sa nachádza jedno bývalé pole. Ešte pred pár rokmi z neho svietila repka olejka, potom bolo poorané a opustené. Zarástlo trávou, do toho z okolia nalietali hraby, borovice a rakyty a práve pod nimi dorastá nová generácia smrekov, ktorých semená tiež nalietali z okolitých umelo založených smrečín. Foto nemám, ale nie je problém urobiť a poslať.

Odpovědět


re: Ach jo...

Dagmar Gregorova,2011-08-16 20:26:10

Ondřeji, jestli jste si všiml, pojem „samozvanec“ jste zde použil jenom Vy sám. Autor žel do této diskuze nevstoupil, což je škoda. Osobně jsem přesvědčena, že má pravdu a je mi jedno, jestli mě označíte za samozvance, nebo nezorientovaného laika, co míchá hrušky s jablky... nebo případně s meruňkami, když jsem „z jihu“... :). Tak jako vy se snažíte argumentovat, snažím se i já. Nevstoupila bych do této diskuse, jen jsem si chtěla ověřit tvrzení pana Langa a „Logika Novaka“, jak to všude „funguje“, například v Bavorsku... a zjistila jsem, že nefunguje. Že mají stejné problémy.
Dokonce ani ten Boubínský prales nemůže být zcela bezzásahový. Ano, myslím si, že Drábek má pravdu... demokraticky si to fakt MYSLÍM...
Možná lidi, co žijí na Šumavě označíte za sfanatizovaný dav, ale také mají jiný názor. A to tam na rozdíl od Vás i mně žijí:
http://zpravy.idnes.cz/sef-cssd-sklidil-na-sumave-kritiku-honite-si-tu-triko-rekli-mu-mistni-1jr-/domaci.aspx?c=A110803_102256_budejovice-zpravy_alt

Kůrovec díky umělé výsadbě smrků je a bude velkým problémem a očekávat, že když jsme něco po...hnojili, že příroda v každém případě zajistí nápravu, to může být mylné. Ano, zajistí, ale asi to postihne všechny smrkové lesy a bude to trvat příliš dlouho... Když jinde ji revitalizovat pomáháme, proč ne i zde na tak klimaticky exponovaném místě?
http://zpravy.idnes.cz/kurovec-nici-posazavi-i-jeseniky-ale-kaceni-tam-nebrani-cenny-horsky-les-1o0-/domaci.aspx?c=A110802_152122_domaci_taj

To není demagogie, to je fakt.
Vámi položené otázky jsou demagogie. Kde máte důkaz, že stále se rozšiřující plochy souše (mrtvých stromů s mladým porostem) a holin v tak vysokých nadmořských výškách tetřevu budou jen prospívat? Vždyť v zimě jim neposkytují dostatečnou ochranu. Navíc, buď se na holinách rozroste nežádoucí tráva – a to není výplod pana Drábka - vyvraťte tvrzení entomologa Václava Skuhravého:„ „Bavorští odborníci uvádějí, že přirozená obnova lesa se daří jen zčásti. Na 56 % plochy, kde kůrovec zničil lesy, roste tráva a kapradí a stromky nemají šanci tam vyrůst.“
... a to není pro tetřeva asi to NEJ, že?

Dobře, představme si, že české strany se to netýká a zde bude mladý les růst jako z vody. Dejte si ale dohromady informaci, že z náletu na "souši", nebo holině vznikne mnohem hustější porost (někde tím myslím právě DUHA oponuje, můžu dohledat), než při umělé výsadbě. Je to logické, nikdo nebude sázet stromek těsně vedle stromku, ale semenáčky to nevědí. Než dojde k nějaké selekci vzájemným soubojem, pak tam může – a asi i vznikne - takový porost, v němž tetřevi nebudou moci ani hnízdit, ani hledat potravu a ani se pohybovat. Asi víte, že je pro ně nejlepší řidší les, který brání příliš husté omladině, ale kde jsou staré zdravé velké stromy a pod nimi velmi řídká mladší generace a podrost. A nějaké ta menší mítina. Představa úplných velkých holin, nebo strání pahýlů s hustým podrostem... no nevím, jestli by hajní souhlasili... Ale možná se mýlím. Nenašla jsem důkaz, že by situace po Kirilovi tetřevům prospívala.
Ale našla jsem článek ve Vesmíru: www.vesmir.cz/files/file/fid/2184/aid/1104, v němž se píše:
„Roku 1912 bylo na území dnešní České republiky hlášeno 2007 ulovených tetřevích kohoutů. Přesto právě tehdy se u nás tetřev rozšířil hojně, mimo jiné i v okolí Prahy, na Jihlavsku, v Pošumaví a jinde. Umožnila to nejen ochrana tetřevů, ale lepší hospodaření v lesích obecně.“

Rozšířili se do hospodářských lesů! Možná tam našli vhodné umělé mýtiny a dostatečně těžbou prořídlý les :)
Nevím, nakolik se stavu šumavských tetřevů musí udržovat i umělým chovem a dovozem třeba z polské chovní stanice. Ale Vy jste si jist, že když kůrovec ve spolupráci s větrnými smrštěmi – a nedávno byla další – zničí většinu starých stromů na souvislých plochách, pak to tetřevy neohrozí? Hmmmm... Představme si, že dotáhneme vše do absurdní formy a i zásahovou zónu vyhlásíme za důsledně bezzásahovou a necháme ne zcela přirozený les, rostlinstvo i zvířenu, ať se nějak revitalizuje do jakési v daném časoprostoru evolučně nejvýhodnější formy. A necháme to běžet bez jakéhokoli zásahu člověka tisíc let. Kde berete jistotu, že než se vytvoří nějaká rovnováha vám v kalamitních stadiích tetřevi přežijí? Vždyť bez cílené ochrany by fakt mohlo dojít - a dojde - k ztrátám velkých ploch lesních porostů. Znovu odkazuji na mapku:
http://www.npsumava.cz/gallery/13/3996-mapka_stav_lesa_2009_2010.jpg
Nechat, ať to pokračuje dál, je pro tetřevy OK? Vždyť Karel Drábek nepropaguje kácení a využívání lesa, propaguje jen, aby se zasahovalo tak, aby, když se ponechá na vlastní obnovu, měl větší šanci přežít jako různorodý různověký les a ne jako cykly holin a stejnověkých monokultur. Jasně, ale podle Vás je to blbost. Není to přece odborník!
Tak dobře, chcete tituly, vážnost, důvěryhodnost?
Máte ji mít:
Prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc., (Ústav ochrany lesů a myslivosti na Mendelově univerzitě v Brně), podal na Správu NP Šumava trestní oznámení pro „…spáchání trestného činu proti životnímu prostředí (zák. č. 40/2009 Sb., Hlava VIII, §293, odst. 1 a 2), neboť byl nepochybně poškozen biotop ptačí oblasti a to opětovně (odst. 2 a), osobou, která má zvlášť uloženou povinnost chránit životní prostředí (odst. 2 b) a jde o poškození dlouhodobé (odst. 2 c).…“ trestný čin byl podle R. Mrkvy spáchán spravováním lesa, metodou nezasahování, k čemuž došlo zejména po zasažení území orkánem Kyril po nezpracování části polomů, takže následkem bylo rozmnožení kůrovce a uhynutí dospělého smrkového lesa.

Prof. Mrkva: „Je-li hospodářská smrčina nepůvodní, je zde i kůrovec nepůvodní a rozsáhlé hynutí takového lesa je rovněž zcela nepřirozené. O přirozeném procesu prostě nemůže být řeč a představa, že přirozená horská smrčina se generačně obnovuje totálním rozpadem a tudíž je v podstatě jednověká, nemá ve střední Evropě předlohu.… …Můžeme se dohadovat, co chce příroda, a my lesníci tvrdíme, že chce, aby lidé znovu obnovili takový stav lesů a přírody, která na Šumavě bývala, dříve, než vše pozměnili pastevci, zlatokopové a hutníci, skláři a také tehdejší lesníci. Šumavské přírodě je třeba v prvé řadě alespoň napomoci a navrátit zde vymizelé původní druhy dřevin, nastartovat prostorovou diverzitu a zachovat porostní klima.…“

Že by další demagog a blb?

Odpovědět


re: Martin S.

Dagmar Gregorova,2011-08-16 20:48:37

Martin, prosím Vás, dobre si pozrite článok, čo v ňom autor propaguje a nebudete protiargumentovať výsadbou monokultúry v pravidelnom spone. Skúste pochopiť, čo hovorí autor a s čím súhlasím...
S tým, čo tvrdíte to vôbec nesúvisí. Skúste si prečítať predchádzajúci odkaz Ondrejovi K. O takej výsadbe tu práve nikto neuvažuje. Práve naopak.
To, čo uvádzate nie je príklad niekoľko-generačného lesa. To, že máte semenáčiky rovnako staré, rovnako staré budú aj ako 50ročné stromy (tie, čo prežijú...)
A práve o to ide, že v monokultúre vyrastá opäť monokultúra. Na holinách rovnako "stará". Navyše s rovnakou genetickou výbavou...
"Vaše" pole je len dôkazom, že v jeho okolí sú stromy, z ktorých nálet mohol vzniknúť. Ale v ČR sú obrovské plochy smrečín. Umelých. Viď: http://zpravy.idnes.cz/kurovec-nici-posazavi-i-jeseniky-ale-kaceni-tam-nebrani-cenny-horsky-les-1o0-/domaci.aspx?c=A110802_152122_domaci_taj
Skúste sa naozaj zamyslieť, ako by ste to v celej ČR riešili. Ruky preč od lesov? A keď - určite pomerne ľahko - nájdete odpoveď, zistíte po pozornejšom prečítaní, že sa od tej, ktorú navrhuje Karel Drábek až tak nelíši. Je totiž logická.

Odpovědět


mozaika

Martin Smatana,2011-08-16 22:13:25

Ako som pochopil, cielom ochranárov je dosiahnuť, aby vznikol mozaikovitý porast,v ktorom budú zastúpené všetky vývojové štádiá lesa. V takom prípade nehrá príliš veľkú úlohu to, že všetky stromy budú mať 50 rokov, ale to, že niektoré z nich v konkurencii iných stromov ustrnú a budú si desaťročia udržiavať takú výšku, akú má mladý stromček. A už to je základ mozaikovitosti porastu. Stačí už len doplniť vhodné listnaté stromy. Práve tie významne prispejú k mozaikovitosti, ktorá sa dokáže udržať a sama sa obnovovať v bezzásahovom režime. Ak to fungovalo celé milióny rokov, bude to fungovať aj teraz.
A ešte mi napadlo - ako je to s výskytom jedle na Šumave? Aj tú niečo ohrozuje, alebo je voči tlaku podkôrneho hmyzu odolnejšia a mohla by čiastočne nahradiť smrek?

Odpovědět


re: paní Gregorová

Ondrej K,2011-08-17 07:08:04

1) Cituji pana Drábka: „pár samozvaných zachránců Šumavy brání kácení stromů“ – pokud kratší výraz samozvanec vnímáte jinak, než jako synonymum výroku pana Drábka omlouvám se (já významový rozdíl nevidím)
2) Nikdo neoponuje potřebě chránit hospodářský les proti kůrovci, dokonce každý ochranář vítá jeho převedení ze stejnověkých monokultur na heterogenní porost. Na Šumavě jsou ale prováděny zásahy naprosto neúčinné a nesmyslné (a to i na hospodářský les!). Převod lesa na zmíněný heterogenní porost zase leckde i proti vůli vlastníků lesa blokují právě lesáci (zkušenost mnohých drobných vlastníků lesa: tady máte svůj les, tady hospodářské osnovy a nekecejte nám do toho  ).
3) Co se týče Bavorska – tam na veliko převádějí monokultury na les podle Drábkova ideálu, ve výsledku tam mají kůrovce, tetřeva ne…
4) Jinde revitalizaci „pomáháme“ protože jinde není 1. Zóna NP Šumava s výskytem druhů kterým nerevitalizovaný les vyhovuje.
5) Právě že to co uvádíte je pro tetřeva super – nepravidelně zapojený les s holinami, lemy, solitérními stromy, skupinkami stromů a plochy s hustým porostem stromů, do toho stojící a popadané souše v různém stádiu rozkladu. Popravdě řečeno pro mnoho druhů rostlin i živočichů je taková struktura lesa mnohem důležitější než druhová skladba stromového patra – tak nějak totiž vypadá přirozený les.
6) Hajní by nesouhlasili, ale těch máme dost, na Šumavě jsou chránění jiní tvorové. Náletem vzniká porost popsaný v odstavci 4.. To že se Vám, hajným nebo Drábovy takový les nelíbí je Vaše subjektivní stanovisko které, dokud bude v NP prioritou ochrana přírody musí stranou, důležité je že se objektivně líbí tetřevu a dalším doprovázejícím druhům.
7) Nepsal jsem o tom, že by situace po Kyrilovi něčemu prospěla, psal jsem o tom že zásah proti kůrovci po Kyrilovy ničemu neuškodil.
8) Vážená paní, pokud chcete vidět jak vypadali hospodářské lesy v ČR v 1912 jeďte do Albánie (lesáka sebou neberte – dostal by infarkt). V té době sice pastva v lesích byla již dlouho zakázána, ale provozovala se (odbočka: paradoxně pastva v lese má prokázaný pozitivní vliv na kde co, mimo jiné např. pro rozmnožování jedle). Kromě toho především velká část lesů byla tzv. nízká nebo střední (pařeziny – a to hlavně v okolí měst, třeba okolo Prahy, pařeziny jsou opět něco z čeho se lesák opotí a biota miluje), běžně se prováděla výběrová těžba…
9) 100% jistota je ptákovina, to vy víte taky, já vycházím z daného stavu, netvrdím že na Šumavě budou tetřevy za tisíce let, já bych byl rád kdyby tam vydrželi do doby než si jich užijí vnoučata. No a tady mam jistotu že pokud se bude na Šumavě zasahovat „Stránského metodou“ že tam brzo nebudou a pokud se budou respektovat stanovištní nároky tetřeva podle současného stupně poznání tak tam budou.
10) Na tituly si nepotrpím (prosím nepodsouvejte mi nic co jsem neřekl nebo nenapsal), mám rád konkrétní výsledky – zatím co mnou níže jmenovaní jsou nejen uznávaní ve světové vědecké komunitě, mají za sebou mnozí z nich i REÁLNÉ úspěchy v praktické ochraně přírody (mimochodem, pan Drábek nemá ani jedno :P). Pana Mrkvu neznám, o úrovni lesnického školství ale svědčí výrok jednoho z absolventů Mendelovky který jsem měl nedávno možnost vyslechnout – jeho argumentem pro kácení na Šumavě bylo to že smrk v 80ti letech přestane vyrábět kyslík a už ho jen spotřebovává, a tak se musí pokácet. K jeho Vámi citovanému výroku bych dodal jen to, že dohadovat o tom co je a nebo není příroda se můžeme do nekonečna, samozřejmě se můžem pokoušet napadat data která dokazují výskyt horských smrčin na vrcholech Šumavy někdy od konce atlantiku atd. Neměnící se realitou je fakt, že je uplně jedno co si myslíme že na Šumavě má být, nebo bylo, ale to co tam je – společenství s výskytem druhů horských lesů jinde se už nevyskytujících a v současných podmínkách prosperující a navrhované zásahy by toto společenství zničili (a to taky víme, protože jsme to již mnohokrát úspěšně provedli). K Vaší otázce zda je pan Mrkva demagog a blb si dovolím ještě jednou citovat výrok vámi do debaty vložený: „Je-li hospodářská smrčina nepůvodní, je zde i kůrovec nepůvodní“. Prosím, kontaktujte pana Mrkvu a zeptejte se ho, kdo vysázel ty kůrovci apod. napadané (a tedy podle jeho tvrzení nepůvodní) smrkové lesy po celém holoarktu. Moc mě to zajímá.

Nu, než příspěvek k debatě zakončím, prosím Vás ještě jednou, nevyhýbejte se odpovědi na mou otázku:

Máme stanoviště které svými vlastnostmi vyhovuje celé řadě jinde se již nevyskytujících druhů.
Chceme ty druhy chránit.
Můžeme tedy:
a) do procesů udržujících stav stanoviště nezasahovat, a pokud ano, vždy se vyhýbat jakémukoli postupu zájmové druhy ohrožujícímu.
b) do procesů aktivně zasahovat, stanoviště přetvořit tak aby vyhovovalo naší ideální představě, bez ohledu na to že víme že dosažení toho cíle bude trvat generace a že již na začátku procesu změníme podmínky natolik že z ohrožených druhů na lokalitě po pár letech nic nezbude (aby bylo jasné, nemluvím o ideálu monokultury, ale o tom co propaguje pan Drábek).

Vaše odpověď zní?

Odpovědět


Prosím pana Ondreje K

Jan Beran,2011-08-17 07:54:11

Pane Ondreji, Přečetl jsem si desítky dalších čánků od pana Drábka, kterého jste v podstatě označil, když to řekneme slušně, za "ne sobě rovného". Vystupujete zde v roli odborníka, úkolujete, zpochybňujete kromě pana Drábka, stanoviska německých odborníků, lidí z brněnské Mendelovy university,... Jakou váhu máme dávat Vaší kritice - nemáte pocit, že by se slušelo dát sem pár odkazů na Vaše články, nebo odbornou činnost? Nebo Vy jen tak anonymně zpoza rohu? Děkuji za všechny tady. Honza Beran.

Odpovědět


re. Ondrej K.

Dagmar Gregorova,2011-08-17 09:29:10

Ondřeji, vy přece víte, že takhle položené otázky jsou formulované demagogicky a tedy odpověď jednoznačně dělá z člověka A/ přívržence nezasahování a přítele přírody, nebo B/ přívržence Stránského (a prý Drábeka, který nevím, jestli zrovna obhajuje Stránského, nebo lesníky z Mendelovy uni.) a tím pádem třídního nepřítele, odpůrce a škůdce přírody.
Myslíte, že Vaše otázky jsou položeny fér? Že KAŽDÝ, kdo s Vámi nesouhlasí je neznalý blb? Přesně takto to dělá DUHA a jiné spolky s peticemi – přesně takto demagogicky formulovanými otázkami položenými lidem, který o tom moc nevědí, zato mají rádi přírodu – ale kdo ji nemá rád, že? Je pak jeho povinností s vámi souhlasit?
Podívejte se například na diskutujícího Martina Smatanu – ten by vám takovou petici podepsal i desetkrát. Protože je mu jasné, jak to je? Ne, protože si myslí, že nezasahování je to nejlepší. Má ale pravdu?

Dobře – jak chcete:
A/ souhlasíte, aby bezzásahové území bylo co největší, aby se ročně zvyšovaly plochy souše a holin (jak se to jednoznačně děje), což bezesporu některé druhy ohrožuje?
B/ souhlasíte, aby se citlivě zasahovalo tak, aby se vytvářel umělý víceletý podrost a zvyšovala druhová skladba tak, aby les co nejdříve se podobal lesu a ne tomu kukuřičnému poli?
No tak odpovězte!

Snažila jsem se dohledat info o tetřevech. Podařilo se jen do roku 2004, takže:
Od roku 1994 do roku 2002 bylo na Šumavě vypuštěno do volné přírody 243 tetřevů.
V roce 2004 byl odhad počtu 196 - 244 jedinců
Jak ukazuje mapka v článku
http://www.npsumava.cz/cz/1501/1292/clanek/
BYL jejich výskyt nejpočetnější právě v příhraničním pásu, kde v roce 2007 nejvíce řádil Kyril.
A protože stále argumentujete s tetřevy, mám fakt důležité a pro tuto diskusi zásadní otázky:
Kolik je odhadem tetřevů v NP po Kirilovi?
Kolik se jich udrželo v bezzásahovém území a kolik bylo uměle za období 2004 – 2010 vypuštěno z umělých chovů?
A zejména - jaký je jejich výskyt tam, kde byli nejpočetnější a kde se nejvíce rozšířily holiny a souše, které by měly být pro ně super - tedy v příhraniční oblasti? Jinak řečeno, jak vypadá mapka z roku 2004 dnes?
To nejsou demagogické otázky, to je snaha získat fakta, která by ten váš, ne můj postoj obhájila. Jenže jsou nevím z jakých důvodů nedostupná. Nic není aktualizováno, vše, co se mi podařilo zjistit, je jenom do r. 2004 a i to dost neúplné.

Odpovědět


re: paní Gregorová

Ondrej K,2011-08-17 10:02:49

Paní Dagmar, ty otázky jsou trochu „návodné“, přiznávám, ale já neočekávám odpověď ano/ne, krom toho odpověď a) doslova zmiňuje možnost zasahování. Blbem jsem niko nenazval, nejostřejší výraz který jsem v diskuzi použil bylo něco ve smyslu „demagogický článek“ – důvod jsem vysvětlil, ostatní ostrá slova byla pouze citace…
K vašim otázkám:
Ad a)Každý proces někomu pomůže a někomu uškodí, tak to prostě na světě chodí, kůrovcová kalamita a její následky zcela určitě ohrozí celou řadu druhů. Nicméně se jedná o priority, zatímco kořenomorky je jinde v lesích dost a dost, tetřevů (ale ono nejde jen o něj) moc jinde není, resp. jinde vůbec nejsou.
Ad b) umělý víceletý porost je pro ochranáře i osvícené lesáky ideálem hospodářského lesa a i já osobně raději půjdu na vycházku do něčeho takového než do zapojené smrčiny. Problém zůstává v tom že pokud bude 100% lesů ideálním rozrůzněným lesem kde (aby bylo jasno – naprosto legitimně) bude prioritou hospodářské využívání lesa, budou v něm žít pouze druhy, kterým takový les vyhovuje. To v čem je zakopán pes je to že celé řadě i „lesních“ organizmů takový les nevyhovuje (konec konců, srovnejte dlouhodobé snahy v bavorském lese o převedení jejich smrčin na taký les a jejich úspěšnost reintrodukce tetřeva). No a o to tu jde. My – společnost – jsme se rozhodli některé z těchto druhů chránit – pak nám ale nezbývá než se smířit s tím že holt budeme muset část území ponechat jinému osudu. Nebo se na to vykašlat a změnit své priority.

Toť mé odpovědi na Vaše otázky. Zkusíte odpovědět Vy na moje?

Co se týče tetřevů na Šumavě – v posledních letech se odhaduje počet dospělých kohoutů na cca 100, ale to jsou informace získané nad žejdlíkem od lidí ze správy či osob v parku bádajících, nic oficiálního (zato se ale všechny zdroje na číslech celkem schodují).

Odpovědět


re: pan Beran

Ondrej K,2011-08-17 10:21:00

Pane Beran, koho jsem úkoloval? :-) Nejpodobnější úkolování byla žádost o odpověď na otázku, to se v diskuzi prostě dělá. Já tady tak anonymně zpoza rohu upozorňuji na opačné názory lidí kteří , mají jiný názor na problematiku než pan Drábek a mají v oboru mnohem větší kredit než autor článku. Aby bylo jasno, nejde ani tak pouze o ten kredit, jako i jejich reálné úspěchy v ochraně přírody. S panem Drábkem jsem se tuším v debatě nepoměřoval, pokud nesouhlasíte s kritikou postupu kterým vyvodil závěr svého článku, zkuste se rozepsat na to téma. Že v Bavorsku nejsou jen odborníci považující stav lesa, ve kterém se přes desetiletí snahy o vytvoření stabilního přírodě blízkého porostu musí stále více zasahovat a tetřevům a spol. se tam až tam moc nedaří, za uspokojivý, se můžete snadno přesvědčit podíváte-li se na seznam signatářů petice České společnosti pro ekologii proti současným zásahum v 1.zoně NP Šumava. Ta totiž v Bavorsku našla docela překvapivou odezvu. Co se týče toho komentáře k panu Mrkvovy – omlovám se jemu i čtenářům, ráno jsem příspěvek paní Dagmar jen letmo prolétl a v „zápalu“ jsem mu omylem přiřkl něco co netvrdí.
No, a snad na závěr – ono je jedno jak si ochranu přírody představuje DUHA, Stránský, Lesy ČR, Drábek, akademici, já, kdokoli… ono záleží jak si to představuje, v tomto konkrétním případě, tetřev a ostatní druhy živočichů rostlin i hub na daných lokalitách se vyskytující. No a ti v tom mají celkem jasno.

Odpovědět


re: Ondrej K.

Dagmar Gregorova,2011-08-17 12:40:41

...já se žel nemůžu stále věnovat téhle diskuzi, ani dohledávání info. Na špatně položené otázkz nebudu odpovídat. Jestli to budete považovat za výhru, vaše věc. Čím víc o Šumavě vím, tím méně mě láká... omlouvám se za upřímnost, není to jediná má špatná vlastnost :).

S těmi tetřevy to vůbec není tak, jak to zde podsouváte. Nevím, kolik let se dožívá tetřev, ale pravděpodobně víc než bažant (ten asi 15 let). Takže je otázkou, jestli 100 odhadovaných kohoutů na asi 300 (odhadem) uměle odchovaných a vypuštěných kusů lze nazývat úspěšnou introdukcí.
Když jsem si přečetla tuto zprávu z roku 2010:
http://www.npsumava.cz/gallery/10/3275-pruvodci_divocinou_2010.pdf
tak mně napadla taková v zdejší oblasti známá průpovídka: "Eném pro nás a naše deti."

Kdybych teď napsala, co si myslím po tom, jak jsem si zprávu přečetla, tak mě asi necháte humánně odstřelit. Podle toho vlastně třeba lišky, jež tetřevy reálně ohrožují jsou pro ně menší škodnou, než lidé, kteří je zdá se, že povětšinou odchovali. Nevím, jestli se z NP nezačíná postupně dělat oblast jen pro vyvolené a neargumentuje se dost zavádějícími informacemi. Pro rostlinstvo ukáznění turisté nepředstavují žádnou hrozbu, pro zvěř také ne, většina druhů poměrně rychle "pochopí", kdo je pro ně zdrojem nebezpečí a kdo ne. Zredukovat počet návštěvníků, kteří si to platí a jsou pod dohledem průvodce na několik desítek ročně a argumentovat třeba tím, že to ohrožuje (asi povětšinou odchované) tetřevy... no nevím. Promiňte, ale nemohu se ubránit pocitu, že se ochrana začíná zvrhávat na to, že se vyčlení nejzajímavější oblasti na základě demagogických kampaní těch, co pak jako téměř jediní budou mít do nich přístup se vznešeným cílem "výzkum" a (hazardní) experimenty, protože "jsme přece jediní, co tomu rozumíme." A zbytek společnosti ať to zaplatí, my jí budeme podávat zprávy, jak se vše daří a když experimenty nevyjdou, pak za to budou moci klimatické změny, špatné předcházající hospodaření... a pod.
Znám hodně navštěvovaná a málo chráněná místa, kde se vzácným i těm méně vzácným (invazivním) rostlinám daří stále lépe, nikdo je nevytrhává, ani je vědomě nezašlapává, ale kde místy je problém na nějakou nechtěně nešlápnout, kde vás ráno, po noci pod širákem vzbudí bažantí kohout a dá vám najevo, že je to jeho území (a to jsou bažanti běžně loveni a plaší)... kde srnčí a mufloní zvěř dobře rozezná, kdo je reálně ohrožuje a jenom odběhne na několik desítek metrů dál, zvyklá na člověka. Děláme umělou hranici člověk - příroda. Buď se chováme necitlivě, nerozumně, devastujíce, nebo vyhlásíme přítomnost člověka za to nejhorší zlo, které přírodě škodí. Není rozumné konečně hledat vskutku rozumný přístup, chápat se jako součást přírody, z níž si sice musíme toho hodně vzít, abychom přežili, ale také jí to oplácet tím, že jí pomůžeme tam, kde jsme něco v minulosti zbabrali? To ale neznamená přejít z jednoho extrému do druhého.

Nemá smysl pokračovat dál, zcela bezzásahové území si aktivisté vybojují a budou přesvědčeni, že je to tak nejlepší. Ti, co s nimi nebudou souhlasit, rezignují. Rakousko bude požadovat odškodné za případné šíření kůrovcové nákazy a v Bavorsku se možná časem přece jenom přejde k jistým regulacím i v 1. zóně. Ale to teď na české straně nikdo nepřipustí.
Po tom, co jsem se o tetřevech na Šumavě dověděla si dovoluji myslet, že se do velké míry využívají jako účelový argument. Nakonec v červenci by již neměli mít hnízdní období... což je nakonec logické, mláďata potřebují do zimy dorůst a nabrat síly i váhu.

Odpovědět


re: paní Gregorová

Ondrej K,2011-08-17 13:22:55

Bohužel mi, paní Gregorová, opět podsouváte něco co jsem neřekl. Osobně nemám problém se zpřístupněním 1.zon NP veřejnosti, arci za přísných podmínek. To že správa NP plánuje za vstup vybírat vstupné je smutné, ale leckde v zahraničí je vybírání vstupného do NP zcela běžné, pokud proti tomu hodláte protestovat, rád se připojím.
Co se týče tetřeva – hnízdní období „tabulkově“ trvá do 15.7., v té době by již měla být kuřata vyvedena i z pozdějších snůšek. Pokud se Vám zdá 300 vysazených kuřat na 100 kohoutů moc (+ slepice, kuřata, mladí kohouti…), musím oponovat – mortalita vysazených tetřevů je podle Bavorských dat v prvním roce tuším kolem 70%, čili reálně se do reprodukce mělo šanci zapojit nejvýše cca 90ks z vysazených. Mimochodem, v Bavorsku bylo na těch stávajících 15 – 20 tetřevů (kohoutů i slepic, z původního stavu 10-15ks) vysazeno kuřat více (dohledávat to nebudu, ale pokuď se nepamatuji že za prvních 15let programu reintrodukce to bylo přes 400ks).
Jinak ano, tetřevy se využívají jako účelový argument, to je totiž princip ochrany tzv. "vlajkových" či „deštníkových“ druhů – druhů reprezentující společenstva některého ohroženého stanoviště a jejich ochrana zaštiťuje i ochranu druhů ostatních, na ta stanoviště vázaných. Často se nejedná ani o druhy nejohroženější, ale o ty „nejfotogeničtější“ (u tetřeva se to holt ale sešlo).
A konečně, ani slovem jsem nezpochybnil potřebu ochrany hospodářských lesů v NP, respektive CHKO Šumava před kůrovcem. Otázka je proč byla přijata opatření která regulaci kůrovce nepomohla ani pomoci nemohla, zato přímo ohrozila chráněná stanoviště.

Odpovědět


p. Gregorová

Tomáš Ditrich,2011-08-18 00:10:04

nejprve - prohlašují, že mám zcela svobodnou vůli, neběží a neběžel mi ani jeden projekt o Šumavě a nemám problém uznat, pokud jsem se v minulosti mýlil (což je např. tento případ - před 8-10 lety jsem byl zastáncem boje proti kůrovci na Šumavě. Od té doby jsem ale nastudoval odborné materiály nejen o šumavě a názor jsem změnil).
Abych řekl pravdu, dost jste mne svým postojem zklamala. Ne tím, že se mnou (a dalšími nesouhlasíte). Ale tím že "..já se žel nemůžu stále věnovat téhle diskuzi, ani dohledávání info." Problém šumavských smrčin je dost složitý a jsem přesvědčen, že není možné udělat si správný názor bez dostatku kvalitních informací.
A nyní konkrétně zopakuji to, k čemu mám nejvážnější námitky:
1) Tento článek na Osla dle mého názoru nepatří, protože OSEL (Objective Source E-Learning) vždy zveřejňoval články objektivní s náležitými odkazy. Karel Drábek nám zde popsal svůj názor. Na základě čeho tento názor získal? To neuvádí, jen mlží. Kromě toho zcela demagogicky užívá zvrácenou logiku - jestliže člověkem narušená stanoviště jsou cenná, musí se zasahovat na Šumavě. To je asi na stejné úrovni jako: --blatouch, rašeliník a pomněnka jsou rostliny, a potřebují hodně vlhko. Kaktus je rostlina, proto potřebuje hodně vlhko.--
Je pravda, že s velkou částí textu p. Drábka lze souhlasit. To ale neznamená, že má pravdu i s Šumavou! podrobněji jsem to rozebral níže.

2) odkazujete na starší blog K. Drábka. Doufal jsem, že alespoň tam (když nás na něj odkazujete s tím, že je tam toho víc a že tam poznáme, zda autor o problematice něco ví). Co se tam dočteme? Pro změnu - autorův ničím nepodložený názor, neuvádí jediný zdroj kde by bylo možné ověřit jeho tvrzení. Z tohoto jeho článku mne ale zaujala poslední, úderná věta: "Rozhodovat nechme odborníky, ne nezkušené ekologické organizace nebo politiky." S tím lze bezezbytku souhlasit. Zkusme se podívat, kde tyto odborníky najdeme. Odborník není ten, kdo pasivně přejímá stávající postupy, ale ten, kdo je sám i kreativně vytváří - tedy vědci. V NPŠ jde o horskou smrčinu, proto musíme hledat lesníky. Jenomže nám nejde jenom o to, abychom měli maximální produkci lesa. Nám jde o celý ekosystém, proto musíme zahrnout i geology, pedology, půdní biology, mikrobiology, mykology, botaniky, entomology, hydrobiology, ornitology, vertebratology, atd. Existuje nějaký konsensus takto různorodé skupiny odborníků? Kupodivu - ano. Znovu na něj odkazuji - např. zde http://www.sumava-kurovec.cz/include/Stanovisko%20CBDR%20110404.pdf či na http://www.sumavapro.cz/vedci-vyzvali-k-zastaveni-tezby-a-nabizi-straskemu-odbornou-pomoc/ , na další jsem odkazoval níže.
Z prvního odkazovaného dokumentu si dovolím ocitovat:
"Zasahovat proti kůrovci by se důsledně mělo na okrajích národního parku tak, aby se omezilo šíření kůrovce do čistě hospodářských lesů v okolí; ve vlastním národním parku má smysl zasahovat jen velmi uvážlivě, pokud možno jiným než holosečným způsobem, a
v jeho nejcennějších částech (v prvních zónách, v oblasti přirozeného výskytu smrčin) je jakýkoliv zásah z ekologického hlediska nepřípustný."
Argumentace tohoto tvrzení je v dokumentu uvedena. Takže pokud poslechneme výzvy p. Drábka ("nechme rozhodovat odborníky"), dospějeme k jednoznačnému řešení - zasahovat ano, ale úplně jinde a jinak než jak to provádí současné vedení NPŠ.

3) Nyní uvedu svůj názor, nepodložený žádným výzkumem. Myslím si, že zde Šumavě provedly "ochranářské organizace" (Duha a spol.) mediálně medvědí službu. Tyto organizace totiž velice často jednají "podle zdravého rozumu", ale přitom v rozporu s převládajícím názorem odborníků - vědců. Ať už jde o jejich postoj k energetickým zdrojům (nekritické vzývání alternativních zdrojů, zavrhování jádra), k zemědělské produkci (protěžování ekologického zemědělství a biopotravin, odmítání GMO) apod. (Globální oteplování bych zde radši vynechal, přestože na něj mám velice podobný názor jako prezentujete zde na Oslu. Kontraverzí máme zde u Šumavy dost.) Většinu rozumných lidí tyto akce a postoje environmentalistů dost štvou, a proto jakmile se Duha objevila u stromů, měli jasno: "Duha je proti kácení, takže by se mělo kácet." Což je postoj sice pochopitelný, ale nerozumný. Jak jsem již psal níže - blokáda byla poslední zoufalé řešení. A že se v médiích objevuje Duha více než všichni ti vědci a odborníci? Samozřejmě - ta to má v popisu práce, vědci dělají něco jiného. Velmi by mne ale zklamalo, kdybyste jednala stejně jako "široká veřejnost" - tedy předem si udělala obrázek ("Duháci nemají pravdu s GO apod. - jsou to blbci a ničemu nerozumí. Drábek má pravdu s GO - to je vzdělaný moudrý pán, tomu budu věřit").

Odpovědět


re: T. Ditrich

Dagmar Gregorova,2011-08-18 05:11:59

pane Ditrichu, každý, kdo s námi nesouhlasí, nás "zklame". Kdyby zde byl například článek mnohem vyhraněnější, ale od profesora Mrkvu, pak by to byla "objektivní" "nepravda"? Když je někdo geologem a celý život chodí po přírodě a je jasné, že ne se zavřenýma očima, pak je horší odborník, jako mladý ekolog, do kterého nalévali guláš informací o všem, až nakonec ví o konkrétnostech... to oné...nic? Sama jsem to zažila: "...nóó, měli jsme to kdysi na zkoušce, ale již si to nepamatuji... ". Ale nerozeznalo to ani druhy javorů, natož aby něco vědělo u druhovém rozšíření! Ale mělo to glejt na rozhodování, co pro přírodu dobré je a co není! To uvědomělý lesník, který v lese a s lesem léta žije, je pro mně důvěryhodnější.
Ráda bych odchytila několik aktivistů, abych mohla zjistit, co oni vskutku "vědí", ne co si myslí. To křičí do světa dost hlasitě. Myslíte si, že když je autor nazval samozvanci, kteří si uzurpují právo rozhodovat, že přestřelil (je to spíše reakce na Ondřeje K.)? Pro vás budou samozvanci obyvatelé Šumavy... tak to totiž vypadá, když se libovolný spor vyhrotí...

Další dost drastické PŘIROZENÉ rozšiřování souše a holin v bezzásahovém území, které asi bude pokračovat - to není špatné proroctví, to je realita, jež se děje - to je podle této diskuse zdravá a přirozená obnova lesa. Co prospívá tetřevům...
Dobře, chcete to, tak ať děje vůle vaše. Pokud chcete trvale bojovat proti rozšiřování lýkožroutů mezi bezzásahovým a hospodářským lesem a máte pocit, že to jde takhle uhlídat, protože například v Bavorsku to prý funguje (ale s jakými náklady a snahou!), máte to mít.
Děsí mě, že místa, které přetvořili vaši předkové, kde vytvořili jezírka po těžbě rašeliny, pískovny, kapličky, splavy dříví a pod... kam se chodilo a jezdilo a pak to opustili a ono to zarostlo, se teď uzavřeli pro pár "přihlášených" a další neuváděné desítky "vyvolených" a organizují se vyjížďky do "divočiny" :)
http://www.npsumava.cz/gallery/10/3275-pruvodci_divocinou_2010.pdf

Nepřipadá vám to absurdní???

(V duchu si teď říkám "krásné Karpaty", kde po starých těžbách dříví, kutacích pracích, lomech, vinicích, loukách vytvořených lesníky pro zvěř se staly nejpůvabnější a biotopem nejhodnotnější místa, kam SMÍ (v některých turisticky zapomenutých oblastech) chodit kdykoli a kdokoli... nepotkáte tam davy, lidé jsou totiž společenští (stádovití) tvorové a tak se drží svých vyšlapaných cest. A nemám pocit, že když lesem projdu tak mu děsně ublížím, nebo ohrozím zvěř po generace zvyklou, že člověk tam byl, je a bude. To jen ekologové si myslí, že oni jediní mohou, protože prospívají, ostatní jsou škodnou...).
Vaše děti i vnoučata se na bezzásahovém území mohou dožít přesně takového obrazu jaký je dnes - kůrovec - vichřice - kůrovec - vichřice, jevy, které se budou navzájem podporovat - a věčným bojem o záchranu okolního lesa. Protože to je přirozené...
NENÍ.
Když na velkém lánu stejně starého lesa uschnou nebo vítr vyláme téměř všechny (a na obrázcích to vypadá, že vskutku v podstatě všechny) velké stromy, pak omladina bude stejnověká a neříkejte že ne! Snímky jsou dost výmluvné. Navíc právě "random" velkou hustotou, která se samozřejmě nemůže ovlivňovat, budou se mnohé stromy navzájem - jak podotýká pan Frauknecht oslabovat. Má pravdu, i když se vám nehodí. Samozřejmě, v přírodě platí, že silnější zvítězí, ale byli jste někdy v takovém prostoru po přirozeném náletu smrku po třech - pěti - sedmi - deseti letech, kdy ten boj se jenom rozmáhá (pokud se tam nerozrostl hustý jiný porost, který stromečky zadusil)? Fakt chcete tvrdit, že je to prostředí ideální pro tetřevy, vzácné kytky a pod.? Když chcete mít pravdu a zkusit to, máte to mít... jen si zjistěte, jak je to teď s tetřevy na místech, kde jenom před 4 lety zasáhla vichřice. Hádejte, proč je ticho po pěšině...

V takovém prostředí se totiž může nakonec stát, že těm tetřevům bude vyhovovat zásahový les více, než ten bezzásahový, ale pro dokazování pravdy je budete vysazovat do 1. pásma, podle principu "my se přece nemýlíme". Tvrdit že hektare velké souše a holiny jsou pro introdukované tetřevy to nej... a bude to tak i po několika letech... OK. Tetřevům, i enormní snaze je tam udržet, držím palce. Za úspěšné to budu považovat, když jejich počet bude bez lovu, ale i umělého doplňování růst. Třeba jako počet "zoufalých" ledních medvědů v Antarktidě...

Odpovědět


re: paní Gregorová

Ondrej K,2011-08-18 06:47:04

Paní Gregorová, pitomci se najdou v každém oboru, i mezi lesníky… Nevěřila by jste tomu, i mezi nimi jsou lidé, kteří proti zásahům pana Stránského také protestují (to budou ovšem ti pitomci, že?). Co se týče přestřelení pana autora – nikde sem netvrdil že mezi demonstranty se nevyskytli lidé kteří se přišli jen předvést, problém je že se tam vyskytla celá řada lidí kteří k tomu mají opravdu co říct, v oboru mají mnohem více zkušeností a úspěchů než pan autor. Soudce z lidu má ale vždy větší váhu než odborník (jeho svobodná vůle není zatížena běžícím grantem).
Asi nemá cenu pokračovat v debatě, kde stále podsouváte oponentům výroky a názory které od nich nezazněli a stavíte na oponentuře tomuto imaginárnímu nepříteli svou argumentaci, nemluvě o argumentůmí proti oponentům kdy je špatně pokud jsou i pokud nejsou odborníky, vědci, praktickými ochranáři apod., hlavně že máte pravdu (obého jste se dopustila i vy). Konspirační teorie některých přispěvatelů raději ani moc nezmiňovat :-) . Proč jsem se já zapojil do debaty, nebyla ale primárně snaha dokazovat zda má nebo nemá ta šaráda na ptačím potoce smysl (Stránského šaráda) nebo se snažit odsuzovat někoho za jiný názor (nesouhlasit není odsuzovat, proboha). Chtěl jsem upozornit na logickou nesrovnalost v argumentaci pana Drábka, která z článku dělá demagogický blábol. K tomu se ale nikdo pořádně nevyjádřil. Také jsem doufal že se mezi čtenáři osla najde dost lidí kteří ještě neztratili podmíněný reflex a při přečtení úvodu jakéhokoli článku kde jsou potencionální oponenti hned na začátku odsouzeni jako samozvanci začnou mít silné žaludeční potíže, bez ohledu na to jaký názor která strana sporu zastává. Nevím, doufám že jich je dost, snad víc než těch co šli oprášit mávátka.

Odpovědět


p. Gregorová

Tomáš Ditrich,2011-08-18 23:55:08

nedivím se vám, že nevěříte mladému ekologovi (zvláště když se zdá, že ekologii (opravdovou, biologickou disciplínu) vůbec neuznáváte jako vědu). Přejdu i to, že mne zjevně považujete za neschopného hlupáka, který jen papouškuje informace ze skript, a nerozezná druhy javorů. Myslíte si ale, že stovky přírodovědců - často evropských a světových kapacit - (odkazy nebudu znovu dávat, jsou zde několikrát) jsou stejně nedůvěryhodní? Podle pana Drábka máme nechat rozhodovat odborníky. Zajímavé je, že když stanovisko odborníků se lišilo od jeho názoru, volá "Nechme šumavské lesy spravovat odborníky, tedy lesníky." Zajímalo by mne, co bude psát až zjistí, že i mnoho lesníků nesdílí jeho názor. Bude psát něco jako "nechme rozhodovat ty, kteří si myslí to co já" ?
No nic, to jsem se trochu nechal unést. Zatím jste mi na mnoho otázek neodpověděla, odpovězte prosím na tuto: POvažujete přírodovědce uvedené v např. odkazovaných dokumentech (http://avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/sys/galerie-download/kurovec.pdf a http://www.sumavapro.cz/vedci-vyzvali-k-zastaveni-tezby-a-nabizi-straskemu-odbornou-pomoc/) za nekompetentní, resp. méně schopné než Drábek, Mrkva, Vacek a několik dalších odborníků?
Píšete, že věříte Drábkovi a Mrkvovi, zjevně tedy nevěříte zmíněným stovkám přírodovědců. Je to proto, že jste si a )pečlivě prostudovala jejich argumentaci a výzkumy, a na základě toho se rozhodla? Anebo jste b) dala na své pocity a ženskou intuici? POkud platí a), můžete nám prosím prozradit, které argumenty (obou stran) vás definitivně přesvědčili?

Ještě jedna drobná poznámka - středová rašelinná jezírka - rašelinná oka - opravdu nevznikají těžbou rašeliny.

A na závěr poznámka - nyní jsem si všiml, že jako související článek je uveden článek "Technické rekultivace lomů škodí přírodě" - http://www.osel.cz/index.php?clanek=4886 . Tedy článek, jehož obsah víceméně použil p. Drábek ve své argumentaci jako základ ke postoji - proti kůrovci se musí zasahovat všude. Všimněte si, že odkazovaná práce má autora Martina Konvičku - tedy stejného pána, proti jehož postoji - zasahovat proti kůrovci jen někde, a rozhodně ne tam kde to nyní správa NPŠ činí - p. Drábek protestuje. Co z toho plyne? Buďto je doc. Konvička a jeho tým schizofrenní, anebo je Drábkův článek demagogií.

Odpovědět

mapa rozšiřování sušin a holin v NP Šumava

Dagmar Gregorova,2011-08-16 13:49:36

Zaujalo mne:

http://www.npsumava.cz/gallery/13/3996-mapka_stav_lesa_2009_2010.jpg

souše jsou (předpokládám) oblasti s odumřelými stromy

v závorce první číslo představuje to, co přibylo, druhé suma od r. 2006...

A ještě jedna věc:
na NĚMECKÉ stránce
http://www.nationalpark-bayerischer-wald.de/tschechisch/grenzueberschreitend/index.htm

je trojice fotek. Ta vpravo po zvětšení dokazuje, že pan Drábek má pravdu - na místě zničených smrků opět vyrůstají jenom smrky. Je to logické. Z evolučního hlediska si každý strom, pokud to svede, zajistí třeba chemizmem okolité půdy, aby jeho druh měl větší šanci. Navíc v původní monokultuře se stěží uchytí něco jiného.

Osobně se přikláním k tomuto přístupu (i když se týká jenom Boubínského pralesa, který musí být - jak píše autor, kvůli ožerům na mnohých částech oplocen):
http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2173/177/

Odpovědět

Chápeme

Jirka Ondrasek,2011-08-16 11:57:17

Pane Ditrichu, teď jsme konečně pochopili, proč jsou na bavorské straně tak neznalí věci a proč naši lesáci mají zájem škodit, proč autor článku je demagog, zveřejněné fotografie jsou zavádějící a proč udělujete lekce diskutujícím aby se vyjadřovali až po nastudování knihy „Co vyprávějí šumavské smrčiny“. Vy jste až příliš skromný člověk. Měl jste nám hned povyprávět, že jste s hlavní autorkou knihy spoluřešitelem výzkumných záměrů. To mnohé z Vašich arogancí ospravedlňuje.

Odpovědět


Nechápeme

Ondrej K,2011-08-16 12:12:17

Pane Ondrášek, že je příspěvek páně Drábka demagogie netvrdí jen pan Ditrich. Fascinuje mě to, že lidé jako vy důvěřují raději osobě, která ve svém profesním životě dosáhla tak nanejvýše vydání turistického průvodce a která nazývá své oponenty samozvanci (opravdu jsem ten výraz už slyšel, kde to sakra bylo…) bez ohledu na to že jsou to osoby zabývající se celoživotně danou problematikou a v oboru dosáhli mezinárodního věhlasu. Co mě ale opravdu vytočilo je, že jste schopen jim to ještě vytýkat! Samozřejmě, chápu, Vám by vyhovovalo, kdyby se jakékoli odborné problémy řešili na uličním výboru, popřípadě za asistence soudce z lidu.

Odpovědět


Náhoda

Jan Beran,2011-08-16 13:52:56

Kdysi se mne jakýsi Ondrej K vyptával na vhodnost chovu romanovských ovcí na Šumavě a se kterými plemeny je vhodné je křížit. Tak mne napadlo, zda je v zájmu chovatelů ovcí, aby na Šumavě byly lesy. Ale připouštím, že to může být jen shoda jmen. Ondrejů K. Je samozřejmě na Šumavě více.

Odpovědět


:-)

Ondrej K,2011-08-16 17:50:29

Pane Beran, ovce nechovám a ze Šumavy nejsem :-). Fascinuje mě lidská snaha tvořit různé konspirační teorie a tahle je obzvláště vypečená :-).

Odpovědět


Jan Beran,2011-08-16 19:47:43

Tak Vás potěším, máte jenovce:) Studuje na České zemědělské universitě. Přímý chlap. Můžete sem prosím hodit odkaz na nějakou Vaší práci? Přečetl jsem si pár odkazů nahoře na pana Drábka, kterého zde tak kritizujete a myslím, že to tak trochu dlužíte, když jste se tu tak odborně mentorsky rozepsal. jak jemu tak nám ostatním. Nebo Vy jen tak anonymně zpoza rohu? Děkuji za všechny tady. Honza Beran.

Odpovědět


nechápu

Tomáš Ditrich,2011-08-17 23:01:59

já zase nechápu váš příspěvek. Proč doporučuji diskutujícím aby si něco o Šumavě přečetli? Jsem zvyklý na to, že smysluplná diskuse nemůže být vedena bez informovanosti všech diskutujících. A proč odkazuji zrovna knihu prof. Šantrůčkové? Protože je dostatečně odborná, obsahuje odkazy na originální výzkumy, je srozumitelná i laikům a je k dispozici zdarma ke stažení. Pokud napíšete takovou knihu anebo materiál vy, budu rád odkazovat na něj.
Ano, přiznávám se, spolu s dalšími desítkami lidí spolupracuji (velice minoritně) na výzkumném záměru, jehož nositelkou je prof. Šantrůčková. Nevím ale, co z toho plyne.
Pokud se vám zdám arogantní, je mi to líto. Přesto si myslím, že arogantně se zde vyjadřují úplně jiné osoby...

Odpovědět


doplněk

Tomáš Ditrich,2011-08-18 00:17:18

pro jistotu zdůrazním - onen zmíněný výzkumný záměr nemá s šumavou nic společného- viz http://www.isvav.cz/researchPlanDetail.do?rowId=MSM6007665801

Odpovědět

Les je, keď...

Milan Závodný,2011-08-16 11:34:41

Les je pole, na ktorom sa pestuje drevo.
Príroda nie je les, ale všetko to, po čom chodíme, jazdíme, čo sme zaasfaltovali alebo zabetónovali. Aj chemická fabrika je príroda. Skúste ju vypnúť a opustiť, za mizerných tisíc rokov tam bude džungľa.

Odpovědět

dalsi nazor

Laoce Bystrla,2011-08-16 00:01:15

Tak som si precital prispevky k tomuto clanku a su fakt kontroverzne. Mne osobne sa pozdava skorej nasledovna formulacia: Narodne parky a chranene uzemia by som nechal v "povodnom zneni" nech boli do ich vyhlasenia pouzivane/vyuzivane akokolvek. Zasahoval by som len do uzemi ktore nemaju(vzhladom na svoju rozlohu alebo specificky biotop) moznost samoudrziavania. Ja viem.... je to polemicke lebo to samoudrziavanie je presne ten bod kde sa hadky mozu zacat odznova. Pretoze priroda ostane prirodou aj v pripade ze sa Sumava zmeni na piesocnu pust. Ide len o nas pohlad na to co chceme vidiet v pojme Sumava. Ved dalsi extrem je ze neexituje uzemie bez zasahu cloveka. Zoberte si len take kysle dazde. Pripadne postavenie priehrady nedaleko narodneho parku..... A kedze do parkov chodia ludia tak sa obcas stane ze tam aj hori a obcas aj riadne a mame tu zasah do ekosystemu..... a co v pripade poziaru od blesku? hasit potom ten les ci nie? je to vela pre a proti.... ale vseobecne mam dojem ze v tejto dobe proti sebe stoja dost zanieteni extremisti a viete co o tom povedal svejk ze? :O)

Odpovědět

peníze pro ekologické aktivisty???!!!

Pavlína Šourková,2011-08-15 21:47:41

Peníze pro ekologické aktivisty??? To asi sotva. Popravdě, řekla bych, že ti lidé jsou hlavně z neziskových organizací. Ti kdo z toho mají peníze jsou mnohem spíše z druhé strany, ti, kdo dohazují dřevařským závodům tipy na dřevo a samy dřevařské firmy.Z toho přece kapou peníze

Odpovědět

překlad příspěvku D. Gregorové z 17:31

Tomáš Krček3,2011-08-15 20:52:25

21.07.11
Bavorský ministr lesnictví Helmut Brunner požaduje rychlé odstranění nejnovějších vichřicových škod v Národním parku Bavorský les. Jen tak se může zabránit nebráněnému šíření kůrovce na ještě intaktní lesy v okolí Národního parku, prohlásil politik strany CSU ve čtvrtek v Mnichově.
Že k tomuto neexistuje žádná alternativa, ukazují zkušenosti s vichřicí Kyrill v roce 2007: tehdy zůstalo ležet okolo 50000 metrů povalených stromů a způsobily v následujících letech plošné napadení broukem a značné následné škody.

17.06.11.
Málo týdnů před výletem prvních brouků kůrovce vyzývá ministr lesnictví Jürgen Reinholz (CDU) všechny majitele lesů k rychlému odvozu zbývajících povalených stromů z lesů. "Poškozené dřevo musí co možná nejdříve být uklizeno z lesa, aby se zabránilo kůrovci v dalším rozšíření míst k množení", řekl ministr v pátek v Erfurtu... Od ledna do května vzrostly kůrovcové škody ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 16 procent.
Celkově je stav duryňského lesa stále kritický, řekl Reinholz. Množství poškozeného dřeva se ve srovnání s předchozím rokem zdesetinásobil. Jeden z dúvodů byla kůrovcová kalamita minulého roku. Velké škody zanechala taky vichřice Xynthia.

Odpovědět

opravdu si priroda nepradi?

Jirka Slintak,2011-08-15 19:32:10

dobry den,
touto formou bych se chtel autora dotazat, zda nelze na kalamitu na sumave pohlizet jako na snahu prirody vyrovnat se s neprirozenou monokulturou? Pokud problem dozenu do absurda, pak kurovec po "zlikvidovani hospodarskych lesu" vycerpa zdroj potravy a utlumi svou populaci. Z urciteho hlediska tudiz aktiviste at uz vedomne nebo nevedomne resi problem z dlouhodobeho hlediska(coz je v plnem duchu M. Zemana jeho prognosticke nature - co je spatne z kratkodobeho hlediska je v zasade dobre z dlouhodobe perspektivy). Neni proto lepsi zamyslet se nad prirozenou zkladbou lesa a misto drastickych reseni pristoupit k postupne rekultivaci? Mohli to delat nasi predci, proc bychom to nemohli udelat my? Toto reseni by nicmene vyzadovalo snizeni palivove zateze lesa...
Zamyslel se nekdo nad touto eventualitou?
Podotykam,ze nejsem odbornik veci znaly, uvitam Vas nazor
Asi zklamu oba tabory - nejsem ekologicky aktivista, nejsem odpurce jadra, nejsem zastance globalniho oteplovani a nejsem klimatoskeptik, protoze neprinasi ekologickou alternativu(pouze protipol k alarmistum),viz V.Klaus
s pozdravem
jirka slintak
ps: trochu me zarazil nazor Dagmar Gregorove a jeji prirovnani s chripkou. Na oslu se objevilo nekolik clanku zabyvajici se zhorsujicim genofondem lidstva.
ps2: nereagujte na muj smyseny dusevni postoj, to jsem uved pouze pro to, abych zklamal oba tabory :)

Odpovědět

Když to jde v Bavorsku, tak proč ne na Šumavě?

Dagmar Gregorova,2011-08-15 17:31:32

Zprávy z Bavorska, kde je všechno zcela jinak a samozřejmě to tam "jde" ukázkově a šumavské problémy neznají, kůrovec je jim "šuma-fuk", jen ti ministři "od lesa" jsou "neznalí věci":

21.07.11
Bayerns Forstminister Helmut Brunner hat eine rasche Beseitigung der jüngsten Windschäden im Nationalpark Bayerischer Wald gefordert. Nur so könne eine ungehinderte Ausbreitung des Borkenkäfers in den noch intakten Wäldern im Umfeld des Nationalparks verhindert werden, erklärte der CSU-Politiker am Donnerstag in München.
Dass es hierzu keine Alternative gebe, zeigten die Erfahrungen mit dem Sturm 'Kyrill' 2007: Damals waren rund 50.000 Festmeter zerstörter Bäume liegengeblieben und hätten in den folgenden Jahren zu einem flächendeckenden Käferbefall und erheblichen Folgeschäden geführt.

17.06.11.
Wenige Wochen vor dem Ausfliegen der ersten Borkenkäfer fordert Forstminister Jürgen Reinholz (CDU) alle Waldbesitzer zu einer schnellen Abfuhr von Bruchholzbeständen aus den Wäldern auf. 'Das Schadholz muss schnellstmöglich aus dem Wald geräumt werden, um dem Borkenkäfer keine zusätzlichen Brutstätten zu bieten', sagte er am Freitag in Erfurt... Von Januar bis Mai seien die Borkenkäferschäden im Vergleich zum Vorjahreszeitraum um 16 Prozent gestiegen.
Insgesamt sei der Zustand der Thüringer Wälder weiterhin kritisch, sagte Reinholz. Die Menge des Schadholzes habe sich 2010 im Vergleich zum Vorjahr verzehnfacht. Einer der Gründe sei die Borkenkäferplage des vergangenen Jahres. Auch das Sturmtief Xynthia habe große Schäden hinterlassen.

Odpovědět


Ale ono jim to tam moc nejde...

Ondrej K,2011-08-15 17:44:40

V souvislosti s NP Šumava a kácením v 1. zónách je vlajkovým druhem tetřev, dovolte tedy abych ho použil i pro toto srovnání – zatím co populace na Šumavě je prakticky jediná v této části Evropy schopná přežít bez doplňování stavů z chovu (mimo jiné právě díky kůrovci a „managementu“ jím prováděného), na Bavorské straně tomu tak není. Probíhá tam sice dlouhodobý a finančně dost náročný program reintrodukce, nicméně jeho výsledkem je to že z počátečního stavu 10 – 15 tetřevů na začátku programu v roce 1985 dosáhli stavu 15 – 20 tetřevů (obého pohlaví, data z 2003, podle tvrzení kolegů je tam stejné i dnes). Německy neumím (bohužel) nicméně jsem si nemohl v textu všimnout slova „Kyrill“ - proč tedy, pan Stránský a jeho ostří hoši nepoužili pro prevenci šíření lýkožrouta metodiku použitou v NP po Kyrilu, která se a) osvědčila jako velice efektivní b) nikdo, ani ten nejzatvrzelejší „ekoterorista“ proti ní nic nemá?

P.S. Opravdu tam pan bavorský ministr „přes lesy“ tvrdí že je nutné odkorňovat smrky po výletu brouka? A nebo doporučuje aplikovat plošný postřik insekticidu na brouka ZAVRTANEHO POD KUROU? Asi ne, co... Ale co já vím, německy neumím :-).

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-08-15 18:13:44

V první zprávě bavorský ministr lesnictví požaduje i z oblasti Národního parku urychlené odstranění nejnovějších větrných polomů, aby se ještě více nerozmnožili kůrovci a neohrožovali i okolní nenapadené lesy.
Kyrill se zmiňuje jen jako odstrašující příklad, kdy se nechalo na pospas přírodě a přirozeným pochodům 50 tisíc metrů (asi délkových, ne kubíků) kalamitního dřeva, což v následujících letech vedlo k plošnému rozšíření kůrovce a k dalším značným škodám.


V druhé (dřívější zprávě) vyzývá spolkový ministr lesnictví, aby po výletu první generace kůrovců majitelé lesů urychleně odvezli všechno pokácené a polámané dřevo, aby se snížily možnosti rozmnožování škůdce.
Od ledna do května se v porovnání z loňským stejným obdobím zvýšily škody způsobené kůrovcem o 16 %.
Celkově je stav durynských lesů nadále kritický, tvrdí ministr Reinholz. Množství poškozeného dřeva se v roce 2010 vzhledem k předminulému roku zdesetinásobil. Jedním z důvodů zvýšených škod je rozšíření kůrovce, druhým bouřková tlaková níž Xynthia.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-08-15 18:33:45

Představte si jistou komunitu lidí, kterou napadne nebezpečný a dosti smrtící virus chřipky. Část obyvatelstva se rozhodne, že odmítne jakoukoli léčbu a nechá své přežití na přírodě a přirozené selekci. Z dlouhodobého evolučního hlediska možná imunitu mutacemi získají, i když za cenu velkých ztrát (samozřejmě závisí od velikosti populace, ale to teď zanedbejme). Jenže v dané situaci představují pro všechny ostatní, kteří se léčí, vážnou hrozbu. Když není možná izolace, zbytek lidí na to doplatí. A nebude to tak nějak i s bezzásahovou zónou? Něco tam vždy poroste, to je fakt. A bude to "přirozené", i když to někdy bude vypadat po kalamitách děsivě. Budeme to za původní považovat, i když to bude do jisté míry sebeklam. O to ale náročnější a nákladnější bude ochrana okolních lesů. A zkušenosti z Bavorska to dokazují. Lidé tvrdí, že předtím stačilo polomy vyvážet jednou ročně. Teď jsou nuceni několikrát do roka. Samozřejmě, je hezké mít kus „nedotčeného lesa“, a je jednoduché lidi přesvědčit, aby s tím souhlasili a podepisovali petice. Jenže školený lesák ví, že „pokud aktivisté teď zabrání vykácení 3 000 napadených stromů (v první zóně), za rok jich bude v přilehlých oblastech (kde se kácet mohou) 20 000. Ve skutečnosti jsou to vlastně ekologové, kteří hrají do karet odlesňovací loby“… starosta Modravy Antonín Schubert.
Myslíte si, že se mýlí?

Odpovědět


díky za překlad

Ondrej K,2011-08-15 18:36:50

OK, díky za překlad. Vraťme se ale na Šumavu, předpokládám že Váš názor nezměním, ale přesto v koutku duše doufám... ;-). Předpokládám že vnímáte rozdíl mezi funkcí hospodářského lesa, a lesa v 1.zóně NP, a také tak nějak věřím že zrovna Vy by jste mohla přistoupit na argument, že například početnost a stabilita populací ohrožených druhů je měřítkem úspěšnosti prováděných v chráněných územích... (Čili to že jim to v Bavorsku zase až tak nejde). Co se týká ministrů neznalých věci, no, máme jich u nás taky dost abychom věděli že i to se stává... nemluvě o tom, že proti zásahu pana Stránského se vyslovila celá řada vědců (nikoli aktivistů, ale vědců), často ve svém oboru ve světě uznávanějiších než naše „kapacity“ lesnické kdy byli (nemluvě o ministrech :-) ) Prosím všimněte si významových rozdílů mezi „vyslovit se proti zásahu pana Stránského“, „vyslovit se proti nevhodnému zásahu“ a „vyslovit se proti jakémukoli zásahu“. Pointa je v tom že Stránský zvoral co mohl, jeho zásah by byl trestatelný i kdyby se jednalo o čistě hospodářský les někde u Prahy, nemluvě o tom že postup proti šíření kůrovce na Šumavě právě po Kyrilu názorně ukázal, že když se chce, tak to jde - zastavit kůrovce a neničit cenné lokality.

P.S. Ať již Vaše srdce tluče pro tetřeva, či kamizolku zelenou, doufám že ale uznáte že výplod páně Drábka je blábol který se „piruetkou“ v argumentaci dostal za hranice demagogie...

Odpovědět


re: Dagmar Gregorová

Ondrej K,2011-08-15 19:03:51

Pan Schubrt je opravdová kapacita – ze zapáleného odpůrce bezzásahovosti obrátil na aktivního příznivce bezzásahovosti a později na rozhořčeného bojovníka proti bezzásahovosti. Prostě odkud fouká vítr.

Co se týče té komunity lidí, to vůbec není špatné přirovnání – takovou komunitu můžete buď vyhladit (vytěžit, odvést, prodat na štěpku do obecní elektrárny) nebo účinně izolovat a pomocí medikamentů likvidovat patogeny, medicínu samozřejmě podávat preventivně i těm kolem. Problém je že se neděje ani jedno, to druhé se dělo v případě „Kyrill“ a nikomu to nevadilo a fungovalo to. Co se teď děje, je to že „doktoři v bílých pláštích otevřeli karanténu dokořán, zmateně pobíhají ve uvnitř a dobíjejí mrtvé“ - oni insekticidy rozprášené NA DŘEVO, opravdu nezaberou na kůrovce VE DŘEVĚ – zato spolehlivě vymastí vše na co na povrchu přijdou. Stejně jako odkorňovat stromy již bez brouků nemá moc smysl.


Co se týče přirozenosti – to je asi tak – pokud vnímáte přírodu jako opozitum člověka, tak přirozené nic není a vlastně alespoň v Evropě již mnoho desítek tisíc let není, - pokud vnímáte přírodu jako něco stabilního, no tak to na Zemi příroda už vůbec nikdy nebyla (i v měřítku jednoho tisíciletí či méně, alespoň podle holocénu soudě). Pokud Vám to stačí jako důvod k zásahům např. na Ptačím potoce, tak buď musíte honem vymyslet co s těmi živočichy a rostlinami co tam žijou (a jinde ne) a nebo holt na ochranu přírody rezignovat úplně.


Jo, a ještě k těm školeným lesníkům – školený lesník ví, že pokud je potřeba pokácet a odkornit několik tisíc stromů v průběhu týdne (že se to protáhlo, za to může počasí, ne Stránský) tak potřebujete sta a sta dělníků. A že rychlejiší a levnějiší a účinějíší je právě postavit feromonové lapáky (mají účinost 80%), postřik patogeních plísní (napadajících pouze kůrovce) a těžba v nově vznikajích centrech výskytu mimo hlavní oblast postižení (těžit v bez tak již sežraném jádře výskytu je nesmysl)– vše je to dostupné. Těch pár dřevorubců tam bylo jen pro kamery.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-08-16 01:41:57

Ondřeji, je mi líto, ale přečetla jsem si článek již potřetí. Nenašla jsem tam větu, s níž bych nesouhlasila.
Argumentujete rozmanitostí druhů. Ale po kalamitě si všechny druhy, které potřebují les budou hledat útočiště tam, kde les zůstal, tady zejména tam, kde je chráněn.
Dřevorubce (často oprávněně) obviňujeme z plošného kácení, někdo v diskusi připomněl důsledky větrných smrští v otevřeném prostranství. Ale když to v nejvyšších a v nejexponovanějších polohách udělá kůrovec, který pak ve zpětné vazbě z větrného polomu opět profituje, pak je to OK?
Nedohledávala jsem nijaké bližší info o autorovi, ale nemyslím si, že by nebyl dobře znalý věci. Je jasné, že vůbec neteoretizuje od (zeleného) stolu.
Ale vrátím se k té rozmanitosti. Nemyslím si, že rozmanitost je přímo úměrná bezzásahovosti. Uvedu příklad ze zcela jiné oblasti - z jihu Slovenska. V podstatě v intravilánu Bratislavy je jeden půvabný, necelých 500 mnm vysoký, asi 10 km dlouhý hřeben Devínské Kobyly. Je to součást Malých Karpat, jen je oddělený od hlavního pohoří, podobně jako související Hainburgské kopce za Dunajem v Rakousku. Geologická rozmanitost je základem pro různá rostlinná společenství. Je to od nepaměti lidmi hodně využívané prostředí. Samozřejmě, co se velkých živočichů týká, mohou zde žít jenom takové druhy, které prostředí uživí - ale nebýt myslivců, tak jsou zde i jeleni, kteří zde žili. Srnčí zvěř je poměrně hojná i divočáci nejsou raritou. Je zde několik opuštěných lomů. Díky nim se v pískovcích zahnízdily vlhy pestré. Letos jsem je objevila ve velkém provozovaném lomu na žulu! Hnízda si vyhloubily v jeho horním patře do zvětralinového pláště. V dalším lomu již léta hnízdí krkavci. Vyskytují se zde menší druhy dravých ptáků, např. ostříž lesní...
Koniklece, hlaváčky jarní, třemdavy, kavyly, různé druhy orchideí, pole konvalinek, sněženky, česnek medvědí, kosatce, letos mě překvapily rozmnožené snědky hřebenité... a bezpočet dalších druhů, které jinde hned tak neuvidíte. Šance uvidět roháče, nebo různé druhy tesaříků, včetně alpského, nebo kudlanku je větší, než jinde. O stromech a křovinách ani nemluvě... třeba kde najdete klokoče? Zde hned na několika místech.
Já jednoduše nemohu s autorem nesouhlasit. I zásahy člověka mohou být pro přírodu pozitivní - nebo nemusí být negativní. A o tom ten článek je také, ale to se přehlíží. Souhlasím s ním, že smrkové monokultury se jen tak lehce nerevitalizují k nějakému "původnímu" stavu a že citlivé zasahování, umělé vysazování jiných druhů, které by jinak neměly v monokultuře šanci, je jenom ke prospěchu.
A z Vašich příspěvků mi není jasné, jak chápete pojem bezzásahovost... já myslela, že se to míní důsledně. Tedy nechat přírodu napospas jejím soubojům a nezasahovat vůbec.

Odpovědět


tak jinak

Ondrej K,2011-08-16 07:47:35

Samozřejme každé stanoviště i druh mají jiné nároky. Bezzásahovost samozřejmě není receptem na biodiverzitu, stepní společenstva, nízký a střední les by mohli vyprávět... Problem je že tady v případě Šumavských smrčin se nejedná o "kdyby" - mamagement bezzásahovosti, vedoucí mimo jiné i ke vzniku holin (diametrálně odlišných od holin způsobených dřevorubci! ona je holina a holina :-) ) prostě vyhobuje LESNÍM organizmům, pro Vás možní paradoxně - lesní organizmy, ať už živočichové, nebo rostliny, většinou nemají rádi zapojený les - něco takového totiž u nás v historii nikdy neexistovalo, zamylslete se kolik z těch více než tisíce druhů "lesních" cévnatých rostlin potkáváte v hospodářkém lese. Ty "lesní" organizmy na Šumavě reálně jsou a těžba dřeva v první zoně je realně ohrožuje. Pokud chcete srovnávat smrkovou monkulturu s nelesním společenstvem, vyberte si kukuřičné pole, to je nejbližší analogie. A nejedná se o nějakou imaginárni diverzitu, ale o konkrétní druhy s konkrétními nároky - třeba ten tetřev, co ho tu o něm melu pořád dokola. Jinak pan Drábek je geolog kariérně nepříliš úspěšný který poslední dobou začal rozvíjet svou grafománii, pro člověka z oboru je ten článek opravdu banální plk zakončený překvapivým obratem v logice argumentace. Pokuď Vás o té problematice zajímá něco od odborníků, obraťte se třeba na již zmíněné jako Prach, Kindleman, Konvička atd.. To jsou totiž ti podle Drábka "samozvaní" - jen mě fascinuje že na to být "samozvaným" jsou potřeba desítky let vědecké práce a být ve svém oboru mezi evropskou či dokonce světovou špičkou.

Odpovědět


Chránit či nechránit, to je oč tu běží...

Ondrej K,2011-08-16 08:33:33

Nějak jsem se po ránu rozčílil, omlouvám se za překlepy a chyby v předchozím příspěvku. A přidávám ještě jeden. Společenská diskuze není o tom, jestli kácet nebo nekácet v 1.zóně NP, ale jestli chránit přírodu nebo nechránit. Pokud společnost řekne, že chránit, bylo by dobré vyslechnout odborníky (samozřejmě, můžeme si také odhlasovat že na to dlabem, to ale zatím nestalo). Klaus a podobní se v podobných situacích nechávají slyšet, že je „ohrožena svoboda“. No a já souhlasím. Za situace, kdy státní správa porušuje vlastní předpisy a úspěšně likviduje lokalitu evropského významu, na kterou se pak dostaví přední odborník Konvička (přední ne jen v ČR!) aby se k tomu vyjádřili a je posléze umlčeni policií – o této akci pak média referují jako o zásahu proti „aktivistovy“ a osoby "z lidu" které ve svém – jiném – oboru nekopou ani IV.B okresní skupinu ho za jásotu davu nazývají samozvancem (zajímavý výraz, kdy jsem ho já už slyšel…) , se opravdu dá mluvit o ohrožení svobody. No, to je ve zkratce oč tu běží. Teda kromě toho tetřeva & spol.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-08-16 08:46:30

Asi se nepochopíme
Ondřeji, my přece ani jeden nejdeme mluvit o TĚŽBĚ DŘEVA v NP! Tam náš spor snad nevede. Jde o míru bezzásahovosti. Jestli silně napadené a škůdci zahubené stromy, jako potenciální zdroj nákazy odvážet, nebo ne. A Bavoráci naznačují, že je problém je nechávat. Naši lesníci - čeští i slovenští - také. Fakt si myslíte, že se mýlí? Vždyť to dřevo je téměř bezcenné, a kdo si myslí, že na napadeném stromě se dá dobře vydělat... tak ať to zkusí, co ho bude stát práce kolem a cena takového dřeva.

Kdyby to byl zdravý a vskutku původní les, pak pravděpodobně ustojí i kůrovce. Na většině území, pokud člověk s lesem nebojoval, pak přirozeně nějaká ta větší prosluněná místa vznikaly jenom vysloveně výjimečně (třeba v Malých Karpatech byste přirozenou holinu asi nenašli vůbec, proč by tam vznikla?). Vyberte se do divoké přírody někde na rozhraní SR-Ukrajina-Polsko, nebo na ukrajinské Poloniny, rumunské Karpaty a pod. Když se dostanete nad hranici lesa a rozhlédnete se do dálky, pak "přirozenou holinu" pravděpodobně nezahlédnete. Jenom tvrdě s lesem vybojované louky pro potřeby stád. Proč by lesu jako takovému mělo na nějakých lesních společenstvích záležet? Stromům na dřevokazných houbách? Nebo na kytkách, které v jejich stínu neporostou? Zdravý les prostojí staletí všechny nástrahy a stromy budou využívat každé vhodné místo. Proč by to nedělaly? Představa, že kdyby na tomhle území člověk vůbec nikdy nebyl, pak by byly nějaké ty holiny v lese samozřejmostí, stráně s květy a podobné krásy přírody, je asi velmi zkreslená představa. My tu v skutku máme hodně druhů a jejich počty právě díky zásahům člověka. Abych nebyla špatně pochopena - také mě neodborné, hloupé a doslova agresivní zásahy do přírody iritují. Třeba když po lijácích vyjedou lesáci s těžkými stroji do rozbředlé půdy a dřevo svážejí hlava-nehlava, strom - nestrom. Ale jsem přesvědčena, že se to spíše lepší, že lze najít rozumný kompromis. Nakonec společnost již nepotřebuje tolik dřeva jako kdysi, kdy sloužilo téměř ke všemu a lidé z lesa odnášeli všechno, včetně šišek na topení. Bez dřeva se nedalo přežít. I díky tomu je dnes krajina taková, jaká je. V dobrém i špatném smyslu A s tím také souhlasím s autorem.
Konkrétně - kde uvádí nějakou blbost?

Odpovědět


p. Gregorová

Tomáš Ditrich,2011-08-16 09:01:10

Paní Gregorová, směšujete péči o různá území a šumavu. To ale absolutně nejde srovnávat! S nástupem holocénu se na většině území ČR (kde se během glaciálu vyskytovala sprašová step) pomalu rozmáhal les, kdy maxima dosáhl cca během atlantiku/epiatlantiku (cca před 5-7 tis. lety). V této době ale již začal hrát podstatnou roli člověk svým odlesňováním, a umožnil tak přežití řady stepních reliktů až do dnešní doby. Proto jsou lomy, výsypky a jiné bezlesé plochy tak cenné, a žádný přírodovědec-ekolog jejich význam nezpochybňuje.
Na šumavě ale zapojený les vznikl již před 7 tis. lety, před cca 4 tis. lety byl podíl smrku skoro 50%. Po celou dobu od té doby jsou z pylových analýz známy ony rozpady smrčiny (které autor zpochybňuje, aniž by doložil důvod těchto pochybností. On ale neuvádí ani jeden doklad pro svá tvrzení) - podívejte se na http://kbe.prf.jcu.cz/files/Sumava/sumava-kniha-fin.pdf na str. 69 a 73, kde to je i s odkazy na originální práce. Podstatné ovlivnění člověkem je na šumavě patrno až od 19. stol!!! V polovině 19. stol. bylo 25% rozlohy Šumavy klasifikováno jako pralesy.

nejde prostě srovnávat hrušky s jablkama - jestliže umělá tvorba bezlesí vede k udržení stepních reliktů na většině území ČR a tím zvýšení biodiverzity, na Šumavě bylo během posledního glaciálu 11 ledovců a tundra. Po oteplení se stala domovem tajgových druhů z řídkých oblastí tajgy nižších poloh, po nástupu smrku s cyklem kůrovcem zaviněným rozpadem smrčiny. Právě tento rozpad smrčiny je důležitý pro zachování místní biodiverzity - viz již odkazovaný článek na Biodiversity and Conservation 17(12): 2979-3001, DOI: 10.1007/s10531-008-9409-1.

Zkuste si něco o Šumavě přečíst, zkuste např. již odkazovanou knihu na http://kbe.prf.jcu.cz/sumava . Jistě uznáte, že smysluplně diskutovat mohou jen informované strany.

Odpovědět


tak jetě jednou... :-)

Ondrej K,2011-08-16 09:53:49

No, opravdu si nerozumíme – jde o prioritu, pokud chceme chránit NP, potažmo přírodu vůbec, musíme respektovat požadavky ohrožených druhů. Plošné kácení, nebo dokonce odvoz dřeva z těchto ploch (mluvíme konkrétně o vrcholových partiích Šumavy), se s tím vylučují. Mimochodem, vydělat se na tom dá – jednak odkorňování něco stojí, jednak je dřevo dnes nedostatkové zboží – díky jeho spalování v elektrárnách, a spálit se dá i to s kůrovcem.

Další věc je vznik holin a pasek a hlavně udržování nezapojeného lesa – kromě požárů, polomů, kůrovců atd. se na nich velikou měrou podíleli velcí býložravci – ty dnes nemáme, měli jsme pastýře, dnes agroenvi. Lesu samozřejmě na ničem nezáleží, nemá vědomí. Ta představa rozvolněného lesa se spoustou kytek není zkreslená, jen se bohužel ve střední Evropě již moc nevyskytuje – zajeďte si ale na Balkán, tam kde se ještě v lesích pase (kráva je vlastně pratur) a po návratu budete v českých luzích a hájích plakat nad jejich sterilitou a temnotou.

Zpátky ale od obecného k Šumavě – tam kde řádí kůrovec se daří druhům horských smrčin (a překvapivě i smrku – až 4500 semenáčků/ha na místo 1500 vysazovaných podle norem), tam kde řádí lesáci se nedaří ničemu.

Co se týče prevence šíření kůrovce – jasně ta by se měla provádět, proč se tedy neprovádí? Jsou praxí ověřené postupy které nijak 1.zony neohrožují, zatím co odkorňování smrku po výletu brouka ničemu nepomůže…

Co se týče textu páně Drábka – kromě drobných všeobecně rozšířených nepřesností (zemědělci v neolitu nepřišli do nekonečného hvozdu, jen nahradili svou činností zubry, pratury apod.) objevuje Ameriku o antropogenním původu některých stanovišť a nutnosti aktivního managementu na těchto plochách – do tud sice banální, nicméně v pořádku. No a pak přichází ona „piruetka demagogie“. Ve čtenáři vznikl dojem že činnost lidí je zásadní pro ochranu přírody (a ona je, ale jak kdy a kde!). Aby ještě posílil svou argumentační pozici „úspěšně vyvrací“ modely malého a velkého cyklu (to jsou učebnicové modely, silně zjednodušené, normální člověk v přírodě nic takového nehledá, protože to tam prostě být ani nemůže, dokonce ani v té Skandinávii) a pro jistou zamlčuje že se na konkrétních plochách „příroda“ (třeba ten teřev ;-) ) už vyskytuje (čili žádný experiment). Používání emotivního výrazu zdravý les také objektivitě nepomáhá (co to je? - zásahy tam objektivně potřeba nejsou již nyní – tedy pokud chceme chránit přírodní horské smrčiny, pokud chceme mít hospodářský les, zásahy jsou nutné už jen z definice hospodářského lesa). Patetický závěr o napravování chyb a důraz na dlouhodobou zodpovědnost by člověk očekával od politika, ne autora osla. Zvláště pokud věcně s předchozím textem jasně nesouvisí (on souvisí, ale nejasně, viz níže) a vyznívá jednoznačně v tom smyslu, že pro ochranu, a třeba zase toho tetřeva , je nejlépe stávající stav (připomínám – zájmovým organizmům vyhovující!) změnit lesnickým zásahem a pak doufat, někdy, v budoucnu, se nám podaří vypěstovat les který bude odpovídat lidové představě vhodného stanoviště pro lesní organizmy – to že je nebudem mít odkud brát – ony se opravdu často vyskytují jen na několika posledních lokalitách - je jedna věc, druhá věc je že tetřev na romantické představy o temném hvozdě kašle, on, a další ekologicky podobné druhy, chtějí právě ten les ožraný od kůrovce. Demagogie tedy spočívá v tom že nejprve triumfálně zveřejní obecně známé, pak porazí v diskuzi imaginárního nepřítele a na konec z toho v nijak souvisejícím případě vyvodí závěr, který si vlastně odborně s předchozím textem protiřečí (ve zkratce – co v přírodě chybí jsou ranná a pozdní sukcesní stádia stanovišť, jako skrývky, náplavy, mrtvé dřevo a kůrovcem ožrané holiny – proč lomy jo a kůrovec ne?) a v důsledku vede k likvidaci POSLEDNÍCH populací chráněných organizmů.

Odpovědět


prodej požraného dřeva

Jan Konečný,2011-08-17 16:10:52

Já jsem si tedy myslel, že když lýkožrout žere jenom lýko, tak dřevo zůstane nepoškozeno, tedy k průmyslovému zpracování stále vhodné...

Odpovědět

samovývoj je prirodzený

Martin Smatana,2011-08-15 16:21:16

Vo Vysokých Tatrách lesníci po veternej smršti v roku 2004 začali brutálne drancovať lesy pod zámienkou boja proti lykožrútovi a snahy o ponechanie lesa na samovývoj začali zavádzajúco označovať ako "experiment". A pritom lesy sa nie milióny, ale desiatky a možno stovky miliónov rokov vyvíjali a obnovovali bez zásahu lesníkov. Nikto ich nemusel sadiť, kde boli vhodné podmienky, tam les skrátka vyrástol zo semien nafúkaných vetrom a donesených vtákmi a zverou. Takže označenie "experiment" si zaslúži práve lesnícky spôsob "hospodárenia" v lesoch. Čo sú to dve alebo tri storočia lesnícḱych "skúseností" draho zaplatených degradáciou pôdy a záplavami spôsobenými odlesnením proti miliónom rokov prirodzeného vývoja?

Ale problém vidím aj v tom, že ľudia sú naučení mať u seba doma v obývačke a na dvore vyupratované a vyzametané a tento postoj bez akéhokoľvek opodstatnenia prenášajú do prírody. Ale príroda nepozná niečo ako "neporiadok". Lesníci nie sú schopní pochopiť, že aj mŕtve stromy majú svoju úlohu v ekosystéme. Oni totiž chápu len to, na čom zarobia a na mŕtvych stromoch ponechaných v lese nezarobia. Neviem, aké majú v školách učebné osnovy, predpokladám, že ich neučia o samovývoji, ale práve naopak - o tom, ako z lesa vytrieskať čo najviac peňazí.
V smrekoch "cudzieho" pôvodu nevidím problém - postupne počas niekoľkých generácií samovývoja sa vyselektujú tie genotypy, ktoré sú pre dané podmienky optimálne - presne tak, ako to bolo po ustúpení ľadovca a obsadzovaní hôr smrekom šíriacim sa z refúgií. Ale pomohlo by doplnenie listnatých drevín - jarabiny, javora, buka. Prípadne osiky (ak je pre Šumavu prirodzeným druhom), ktorá vďaka koreňovým výmladkom vytvára celé polykormóny, a už 4 - 5 ročné výmladky dosahujú výšku 6 aj 7 metrov a pod ich ochranou môže z prirodzeného náletu zmladzovať smrek bez rizika prerastenia trávou.
Ešte doplním, že národné parky nemajú ekonomický zmysel, nemal by sa z nich robiť Disneyland, slúžia práve na ochranu prírody pred civilizáciou a ich udržanie je prestížnou záležitosťou.

Odpovědět

Stabilita ekosystemu

Ondrej K,2011-08-15 13:10:23

A tady jsme u toho základního problému – a) daň za výnosné smrkové monokultury a b) víra mnohých ve stabilní ekosystém (přírodní rovnováhu, klimax, nověji dynamickou rovnováhu nebo jakkoli chcete).
Ad a) pokud chceme mít na Šumavě NP, holt se musíme rozloučit s výnosnými smrčinami v místech prvních zón parku a zároveň provozovat smysluplný boj s kůrovcem mimo ně – že to jde, bylo vidět např. po orkánu Kyril, to se dělo/děje letos na Šumavě není ukázka odborného zásahu, jedině snad jako ukázka odborného úpadku českého lesnictví v posledních cca 60ti letech. Pokud nechceme NP, můžeme zasahovat samozřejmě zasahovat i na místě dnešních prvních zón, letošní způsob provedení zásahu by si vysloužil ale ty žaloby vysloužil také.
Ad b) „přírodě blízké“ lesy nejsou cenné pro svoji stabilitu, ale právě naopak – různá hustota zakmenění, ruznověkost, přítomnost mrtvého dřeva a zároveň míst kde „toho lesa moc není“ – to vše střídající se v prostoru a čase, vytváří prostředí, které umožňuje fungovat těm druhům organizmů, které se v NP snažíme chránit (a které se jinde nevyskytují, právě kvůli té marné snaze vytvořit „stabilní ekosystém smrkových monokultur“). To samozřejmě neznamená že ty monokultury budeme rušit, ale pokud se někde vyskytují doslova POSLEDNÍ místa které tak fungují, a pokud zároveň nechceme rezignovat na ochranu přírody jako takovou, tak holt se by jsme se do nich neměli vrtat (zvláště né tím že budeme odkorňovat smrky ze kterých kůrovec vyletěl a to v lokalitě kde se vyskytují poslední životaschopné populace tetřeva)

Odpovědět


Stabilita ekosystemu

Ondrej K,2011-08-15 13:11:16

míněno jako reakce na příspěvek pana Frauknechta

Odpovědět

Růže v trní

Karel Frauknecht,2011-08-15 12:34:06

Klaním se paní/slečně Dagmar G. Jsem vzděláním lesák a dlouhou řadu let se živím mj. ekologií (jde to!). Chraňme přírodu (nejen NP), ale bez dogmat a emocí.
Narušený ekosystém nutně vyžaduje vstupy energie, práce, financí. Šumava rozhodně není stabilním ekosystémem!
Proti kůrovci se léta bojuje (daň za výnosné smrkové monokultury) a bojovalo se i na Šumavě. V každé statistické ročence je kolonka "Nahodilá těžba". V naprosté většině případů se jedná o "kůrovcové" dřevo. V době kdy nebyly pily se proti kůrovci nebojovalo, ale to Šumava vypadala opravdu jinak.

Odpovědět

pouhý názor

Tomáš Ditrich,2011-08-15 12:30:18

V celém článku jsou uvedeny pouze osobní názory autora, bez jakéhokoli odkazu na věrohodný výzkum anebo studii, která by podpořila jeho stanovisko. Toto opravdu není vhodný článek pro Osla!

Odpovědět

ještě jeden odkaz

Tomáš Ditrich,2011-08-15 12:25:56

jak se na lýkožrouta dívají v NP Bavorský les - viz Jörg Müller, Heinz Bußler, Martin Goßner, Thomas Rettelbach and Peter Duelli, 2008: The European spruce bark beetle Ips typographus in a national park: from pest to keystone species. Biodiversity and Conservation 17(12): 2979-3001, DOI: 10.1007/s10531-008-9409-1.

Odpovědět

hysterie aktivistů

Tomáš Ditrich,2011-08-15 12:21:23

často v médiích zaznívá spojení "hysterie aktivistů". Bohužel už nezazní, že blokáda a přivazování se ke stromům (což opravdu zavání hysterií) je opravdu poslední, zoufalý krok. Tomuto předcházely dopisy na Správu NP (jak to nyní vypadá na Správě NP se můžete dočíst třeba zde http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/do-narodniho-parku-sumava-se-vraci-normalizace ) i členům vlády apod. (http://www.cspe.cz/page.php?41 http://avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/110412-kurovec.html http://www.priroda.cz/tiskovky.php?detail=1436 http://www.sumavapro.cz/vedci-vyzvali-k-zastaveni-tezby-a-nabizi-straskemu-odbornou-pomoc/ )

Odpovědět

tento článek

Tomáš Ditrich,2011-08-15 12:13:47

Tento článek je bohužel ukázkou demagogie. Je pravda, že rekultivace po lidských zásazích většinou přírodě spíše ublíží, nežli pomůže. Jsou to ale právě vědci (z velké většiny stejní, kteří nyní protestují proti kácení v nesmyslných oblstech Šumavy), kteří na toto poukazují a snaží se to změnit! Vytváření bezlesých ploch (o ty jde v téměř všech příkladech v článku) je cenné z hlediska postglaciálního vývoje střední Evropy (pro zájemce viz např. Ložek, 2011: Po stopách pravěkých dějů - http://www.dokoran.cz/index.php?p=book.php&id=548 ). Jaký je ale smysl srovnávat tyto oblasti a Šumavu? Kromě toho příklady ukazují, že nejlepší je narušené oblasti ponechat přirozenému vývoji. Myslíte, že dřevorubci spadají do přirozeného vývoje?
Příklad ze Šumavy - rašelinné jezírko na Chalupské slati (jestli jsem dobře poznal předposlední fotku) je také ukázka demagogie. POkud tam autor byl, jistě si vzpomene, že NS touto slatí vede cca na pomezí těžby rašeliny (vlevo od stezky se rašelina těžila, vpravo se netěžila). Cenné porosty a vyfotogravované jezírko je právě vpravo od stezky - tam, kde se netěžilo. Nyní je bohužel toto jezírko silně ohroženo eutrofizací - turisté si navykli krmit přítomné kachny, jejichž populace se namnožila z 5-6 kusů na cca šestinásobek a toto jezírko silně degradují...

Odpovědět

Ale ony to sou opravdu blbiny...

Ondrej K,2011-08-15 12:02:12

ad paní Gregorová) - ekologem sám sebe zove kde kdo, že jste natrefila na osoby mdlého rozumu a nevalných znalostí, ať to byli lidé v oboru vzdělaní nebo nevzdělaní, přece neznamená, že lidé jako Prach, Konvička, Kindleman či Lepšová a mnoho dalších jsou idioti…
ad pan Drábek) – utkvělá představa se kterou tu bojujete a pak se o ní sám dost nelogicky opíráte, totiž ta o tom že pravá příroda je ta která se vyvíjela bez zásahu člověka, je s prominutím pitomost ve kterou věří právě snad jen ti samozvaní „odborníci“ které zde tak halasně potíráte (a svým způsobem se zakončením článku mezi sám ně zařazujete, inu, odborník ;-) ), nikoli však lidé kteří protestují proti zásahu na Šumavě – viz. víše zmíněná jména (jako nesamozvaný odborník je jistě znáte a strčíte do kapsy, že? ). Faktem je, že na Šumavě jsou cenné horské smrčiny, A JE UPLNĚ JEDNO KDE SE TAM VZALY (stejně jako je jedno kde se vzala stepní společenstva v lomech apod.) – druhy které tam žijí, ne jen „profláklé“ jako datlík či tetřev, ale i celá řada hmyzu, půdních bezobratlých, hub atd. tam nacházejí ideální podmínky, zatím co jinde většinou nenacházejí ŽÁDNÉ. Za zmínku stojí také to že ani lesáci kteří jinak něco jako bezzásahovost neuznávají nad současným způsobem boje proti kůrovci jen kroutí hlavou.

Odpovědět

rozlišujte

Tomáš Ditrich,2011-08-15 12:00:20

Zkuste rozlišovat různé aktivity "ochránců přírody". Já také s Hnutím Duha, GreenPeace apod. většinou nesouhlasím ("prokázaný" antropogenní původ GO, odmítání jaderné energie a celá alternativní energetická koncepce, odmítání GMO, podpora ekologického zemědělství a biopotravin atd.). Jenomže ohledně Šumavy mají pravdu! V tomto hledisku jsou opravdu podpořeni téměř 100% vědeckou komunitou i mnoha lesníky (na rozdíl od ostatních problémů, kde je odborná veřejnost názorově silně rozdělena). Stejně jako "každý se někdy mýlí" holt platí i "každý má někdy pravdu"

Odpovědět

další pokračování

Tomáš Ditrich,2011-08-15 11:54:26

Další rovinou v celém příběhu je přírodovědný pohled. Častý mýtus je ten, že Šumava je tvořena umělými smrkovými monokulturami. V mnoha vrcholových partiích je ale naprosto přirozená horská smrčina, stejně tak v podmáčených oblastech (např. kolem Ptačího potoka) je zase přirozená podmáčená smrčina. Kalamity (většinou větrné polomy, následované přemnožením lýkožrouta a rozpadem smrčiny) se na Šumavě pravidelně opakovaly a opakovat budou (viz již odkazovaný text na http://www.sumava-kurovec.cz/include/Stanovisko%20CBDR%20110404.pdf nebo např. http://kbe.prf.jcu.cz/files/Sumava/sumava-kniha-fin.pdf ). Pokud budeme chtít monokulturní umělé smrčiny v nižších partiích Šumavy chránit před kůrovcem, je současný zásah v oblasti Na ztraceném (kolem Ptačího potoka) naprosto nevhodný a nesmyslný - viz např. http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-kutal-ma-smysl-kacet-u-ptaciho-potoka . Vědci samozřejmě s bojem proti kůrovci souhlasí, zasahovat je ale potřeba jinde - zde to prostě nemá (z hlediska ochrany přírody) smysl. PHDr. Stráský ale o pomoc odborníků nestojí - http://www.sumavapro.cz/vedci-vyzvali-k-zastaveni-tezby-a-nabizi-straskemu-odbornou-pomoc/

Odpovědět

.

Andrej Kučeravý,2011-08-15 11:46:21

Po prečítaní perexu som čakal, že článok bude venovaný problému „rúbať, či nerúbať stromy napadnuté kôrovcom“. Nula bodov. Naopak zo samotného článku som sa dozvedel také „novinky“, že predmetom ochrany okrem klimaxových ekosystémov môžu byť aj sukcesné štádia, vrátane sukcesných štádií zapríčinených a udržiavaných antropogénne, z čoho samozrejme vyplýva potreba pokračovania tejto údržby, ak chceme dané sukcesné štádium zakonzervovať.
Ono nie je na škodu zopakovať si vysokoškolské (možno gymnaziálne) učivo, a pokiaľ bol článok písaný pre blog na Lidovkách tak je to asi v poriadku. V prípade Osla by som však odporúčal, ak môžem, pokračovať v doterajšej tradícii a namiesto opakovania učebnicových znalosti popularizovať radšej výsledky najnovších výskumov.
Ale v tomto príspevku sa ešte vrátim k učebnicovým znalostiam, pretože tu sa črtá krásna irónia. Sukcesia samozrejme nevzniká len antropogénne. Jej iniciátorom nemusí byť len človek, môže to byť aj iný faktor a to buď abioticky (populárne sú ekosystémy závisle na požiaroch) alebo faktor biotický – nuž a medzi biotický faktor môžeme pokojne zaradiť aj holožer kôrovcom. Ak nás nevzrušuje, že človek odťaží polovicu hory, prečo by nás (v princípe) malo vzrušovať, že kôrovec zožerie polovicu lesa? Čiže ak by bol autor článku v argumentácii dôsledný, jeho vlastná argumentácia by ho doviedla na pozície tých, proti ktorým tu argumentáciu použil. A to je ta sľúbená irónia.

Odpovědět

"Nezasahování prostě není možné"

Ladislav Lang,2011-08-15 11:42:35

Ve spoustě zemí možné je a přírodě to jen prospívá.

Když necháme dostatečně velký kus přírody na pokoji, tak ta příroda nezmizí, ani se nerozplyne. Možná ji jednou za čas sežere kůrovec, aby na mrtvých stromech vyrostly nové - co je na tom špatného?

Chápu snahu o ochranu hospodářského lesa - a ano, ať je na svých okrajích chráněn, ale zasahování v srdcích národních parků - tedy území, do kterých jsme se rozhodli nepouštět výdobytky civilizace - pokládám za sprostý zločin.

A co je a není původní? Co to nechat na tom lese, ať se sám rozhodne, co je pro něj přirozené a co není. Možná to bude trvat sto let ... a to někomu vadí?

Odpovědět


Jenze.

Daniel Das,2011-08-15 12:23:20

Jenze ten les je 400 let pouzivany pro sklarske pece na Sumave a 200 let zamerne hospodarsky les. Tim, ze tomu date razitko Narodni park, tak z hospodarskeho lesa nevznikne les puvodni, tedy alespon ne za zivot nekolika lidskych generaci. Ani se nezmeni struktura lesa, k tomu co tam drive bylo. Zase tam vzniknou smrky a navic to nejsou puvodni smrky. To uz vubec nemluvim o tom, ze kurovec nezna hranice narodniho parku a vesele se siri dal, kde zpusobuje dalsi skody. Takze nezasazenim v jednom miste, protoze si hrajeme v tom miste na bezzasahovost je potreba nasledne pokacet mnohonasobne vice stromu v zasahove oblasti, vytvaret pufrovaci zony (velke vyseky) aby brouk nepreletel do dalsich lesu. Tomu se rika ochrana prirody jak remen. A pokud si vzpominam, tak narodni park byl vytvoren proto, aby zachoval krajinu ktera tam byla v dobe zalozeni parku.

Odpovědět


re: Jenže

Ondrej K,2011-08-15 17:58:15

Jenže středověké využívání lesa má překvapivě mnohem menší negativní dopad na biotu než „moderní způsoby lesního hospodářství“, tj. smrkové monokultury (které mimochodem bylo v ČSR zavržené už ve 30letech 20 století, právě i po zkušenostech s kůrovcovými a mniškovými kalamitami, bohužel růstové tabulky smrku se zalíbili rudým plánovačům a tak než se zažilo hospodaření které mnohem více respektuje přírodní procesy, smrkový Frankenstain byl zpět, a zůstal nám dosud :-(, i s těmi plánovači :-( ).

Odpovědět


Daniel Das

Jan Konečný,2011-08-17 15:31:21

"Vytvořil jsem (začal jsem si hrát na) bezzásahovou zónu, ale kůrovec, který z ní vylétává, mě pěkně sere, tak jí pokácím." Jo, to mi přijde jako silnej argument. Vysekávání pufrovacích zón mi přijde jako ochrana hospodářského lesa (peněz), než přírody, u které mi má být ukradené, v jakém stádiu se nalézá.

Předpoklad, že po mrtvém smrkovém lese vyroste zase jenom smrkový les mi taky přijde zvláštní.

Odpovědět


Co jineho?

Daniel Das,2011-08-18 08:39:08

Kdo zaplati skody na lesich, ktere jsou zasazeny naletem kurovcem, ktery se siri z nezasahove zony? Myslite si, ze ochrana prirody (nezasahovani) nema zadny vliv na okolni zasahovou krajinu? Jste ochoten vy zaplatit tyto skody? A co ocekavate, ze vyroste na miste smrkove monokultury kdyz ne zase smrk, treba hruskovy sad?

Odpovědět

pokračování

Tomáš Ditrich,2011-08-15 11:31:46

celý problém má několik rovin. Pravděpodobně nejsmutnější na tom je to, že jsou naprosto nepokrytě porušovány zákony ČR (http://www.sumavapro.cz/porusene-zakony/ ), porušování je bráněno Policií ČR a "nezávislé" soudy mlží a vykrucují se http://www.eps.cz/cz2293682tz/tiskove-zpravy/ http://www.eps.cz/cz2293682tz/tiskove-zpravy/ . Blokádníci jsou lidé chránící zákony naší země, a přitom jsou označováni za teroristy!

Odpovědět

zásadní nesouhlas

Tomáš Ditrich,2011-08-15 11:27:56

Bohužel je vidět, že mediální propaganda se nevyhýbá ani lidem vzdělaným.
Takže:
1) Ostře protestuji proti zavádějicímu a lživému podnadpisu "Skvělá věc pro politiky – pár samozvaných zachránců Šumavy brání kácení stromů, které má zastavit šíření kůrovce. Nikdo není kompetentní, jen hrstka profesionálních demonstrantů má právo vynutit si svoje požadavky."

Mezi "nekompetentní profesionální demonstranty" patří nejen studenti přírodovědných i jiných oborů, ale i uznávaní vědci a profesoři (viz např. http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-prach-reflexe-blokady-na-sumave či http://www.sumavapro.cz/lide/ ). Proti kácení v nesmyslných oblastech panuje vzácná shoda mezi přírodovědci - světově uznávanými odborníky z celého světa (viz např. http://www.sumava-kurovec.cz/include/Stanovisko%20CBDR%20110404.pdf http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/akademici-v-prvnich-zonach-sumavy-nekacet http://plone.jcu.cz/Members/bumbova/aktualni-tema-vyjadreni-vedcu-k-situaci-v-narodnim-parku-sumava/ ). Samozřejmě i mnozí lesníci odmítají nesmyslý boj proti kůrovci - viz http://www.ceskapozice.cz/video/josef-fanta/profesor-fanta-kaceni-na-sumave-skonci-mezinarodni-ostudou . Takže kdo je na jedné straně barikády - PHDr. Stráský - bývalý ministr dopravy a zdravotnictví, předseda Klubu českých turistů, od r. 1998 důchodce, další "vlivní" politici a podnikatelé + několik lesníků proti stovky a tisíce přírovědců i lesníků. Jediný náš "vrcholný" politik s lesnickým vzděláním - http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/karel-schwarzenberg-sumava-je-nejlakavejsi-korist

Odpovědět

Co je vlastně příroda?

Tomáš Petrásek,2011-08-15 10:36:01

Nejsem ekolog ani lesník, leč mám za to, že celý spor (nejen) o Šumavu spočívá výhradně v tom, že různí lidé chápou pojem příroda různě.
Někdo si pod tím představí jakýsi ideál krajiny (ať už zemědělské, parkové nebo lesní), k němuž by se mělo směřovat i lidskými zásahy, jako jsou kosení luk, rekultivace lomů a kácení v lese. Opačný protipól je příroda chápaná něco, co roste samo, neplánovaně a vyvíjí se člověku natruc (byť třeba v krajině člověkem silně zasažené jako "nová divočina"), ať už jsou to žáby v lomu nebo okrasné fontánce, zarostlá zahrada nebo les ponechaný sám sobě. Otázka, co tam nebo onde bylo před sto lety, za Slovanů nebo v době ledové je spíš akademická.
Co se vytrácí je fakt, že obě "přírody" potřebujeme. Tu první, ideální, byť trochu umělou, zcela nesporně - bez ní nepřežijeme, ale potřebuje jí i spousta jiných druhů rostlin a živočichů. Ale tu druhou, divokou či zdivočelou bychom měli mít taky, už proto, že řadě lidí i jiných živočichů vyhovuje zase ona.
Kdyby šlo o to, jesli máme všechny lesy na našem území nechat bez lidského zásahu, ať tam bují medvědi, tetřevi a kůrovci - to bych pochopil, že je extrém, který je nerealizovatelný. Ale nechat alespoň jedno lesní území dlouhodobě samo sobě, jako takový experiment, co to udělá, když příroda zdivočí, to přece není nic neslýchaného, plantáží smrků pro dřevaře, houbaře a turisty bude i potom všude plno. A protože kůrovec nepřilítl z Marsu ani neutekl z laboratoře, musí mít přirozeně rostoucí les své cestičky, jak si s ním poradit - jak jinak by se u nás udržely lesy před vynálezem motorové pily?

Odpovědět


Bylo by to fajn.

Daniel Das,2011-08-15 17:19:39

Ano ponechat prirodu at si dela co chce je fajn, jenze problem je v tom, ze pestovanim kurovce v jedne casti odsuzujete jine casti lesa, kde uz zasahnout muzete ke zkaze. Narodni park neni izolovana cast, kde se deji prirodni procesy bez vlivu na okoli. Navic to co se delo kousek od Modravy neni o moc jine, nez co by se stalo i bez zasahu. Stromy tam umrou at ve stoje nebo pokacene, jen uz nedojde k vyletnuti kurovce. Stromy zustanou na miste a casem zetleji. Navic uz docela rozumim mistnim lidem, protoze jich se nikdo na nic neptal. Proste jim bylo sdeleno, ze ted je tady park a oni zde uz odted nic nesmi. Od te doby to slo mezi mistnimi a spravou parku od deseti k peti. A jak se branil lez drive? Myslim, ze drive byl les smiseny a takovem lese se siri kurovec mnohem mnohem hure.

Odpovědět

jen jde o peníze

Lukáš Píše,2011-08-15 08:33:19

Vždy jde o peníze prostě ...pokud ekologičtí aktivisté dosáhnou svého půjdou peníze jejich směrem a to hezky dlouho ...vycítili příležitost tak po ní skočily záchrana lesa nic neděláním :) pěkně vymyšlené.

Odpovědět

Blbiny

Logik Novak,2011-08-14 22:26:53

V článku je sposuta blbin: např.:
"Stejně může dojít k závažným chybám při přejímání zkušeností z Německa nebo Rakouska, kde převládají jihozápadní svahy." - jádro NP Bavorský les zahrnuje např. Velký Roklan, což je nejvyšší hora Šumavy a všemi svahy v NP Baorský les. Pokud přirozená obnova proběhla i v těchto extrémních podmínkách, proč by neměla projít u nás o sto metrů níže?
"někteří ekologové.... oproti tomu lesníci" - realita je úplně jiná. Ve skutečnosti jsou to všichni ekologové (neznám žádného, který by chtěl kácet) a někteří lesníci. Ty se zkušeností z národních parků (např. Prof. Fanta, nejznámější český odborník v zahraničí) jsou taktéž pro nekácení.
"v případě Šumavy se jedná především o umělý stejnověký jednodruhový les." - blbina. Od cca 1000-1100mnm je na šumavě jednodruhová horská smrčina naprosto přirozeným
"...tedy velké cykly nemohou fungovat" - zaprve je dosti zpráv o předchozích kůrovcových kalamitých (poslední velká byla cca kolem 1870), jednak to, že je nějak les ovlivněn ještě není automaticky důvodem, že cykly opravdu fungovat nebudou. Naprosto nepodložené tvrzení
"Nechme šumavské lesy spravovat odborníky, tedy lesníky." - porovnejte kolik času ze studia věnuje neporušeným horským smrčinám a managmentu lesu v CHKO přírodovědec z KU se zaměřením na ně a kolik času lesník z Brna. Je to výrazný nepoměr pro přírodovědce. Lesník je odborník především na hospodářský les, zpravidla zkušenosti s bezzásahovým managmentem nemá.
". A nezapomínejme, že než tam poroste zdravý les, takový, ve kterém budou potřebné jen minimální zásahy, bude trvat jednu generaci. Stromů, ne lidí." - zaprve, na spoustě míst, ptačí potok nevyjímaje, byl dosud zdravý les se schopností přirozené obnovy a smrky tam přirozeně patří. Co se tam dá lesnickými zásahy vylepšit? Zadruhé, v Bavorsku mají +- přirozený les za cca 20 let od vyhlášení bezzásahovosti. Proč by tomu mělo být v podobném ekosystému v ČR jinak?

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-08-14 23:34:33

Za prvé - argument "blbiny" není argument, ale vizitka diskutujícího, k níž gratuluji.

Za druhé - potrapte se němčinou. Bayern je Bavorsko:).
Ze stránky
Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten
(http://www.forst.bayern.de/gefahren-fuer-den-wald/borkenkaefer/index.php):

A/ Borkenkäfer - Waldschutzstrategie
Die Wälder müssen weiterhin intensiv (am besten wöchentlich) auf Befall kontrolliert werden. Festgestellte Befallsnester müssen umgehend und sorgfältig ausgeräumt werden.

B/ ze základní informace, návod na zabránění rozšiřování kůrovce:
Derzeit einzige wirkungsvolle Bekämpfung sind die Methoden der "sauberen Wirtschaft". Wichtig ist, daß befallene Bäume möglichst frühzeitig erkannt werden (an herausrieselndem Bohrmehl) und:

- von Borkenkäfer befallene Bäume schnellstmöglich eingeschlagen werden (bevor die Käfer wieder ausfliegen und neuen Befall verursachen)
- das Holz aus dem Wald abgefahren wird
- bei Kupferstechergefährdung (ein kleinerer Borkenkäfer) auch Gipfelmaterial unschädlich gemacht wird (Häckseln, Verbrennen)

Za třetí - po zkušenostech se znalostmi lidí, co vystudovali ekologii bych osobně důvěřovala lesákům, pokud jim jde o les a ne o zisky.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-08-15 00:08:15

a ještě doplněk, aby bylo jasno, jak je to se smrkovými monokulturami v tom bavorském Národním parku:

Die Hanglagen zwischen 700 und 1150 m über NN sind mit Jahresmitteltemperaturen von 4,4 bis 7,2 Grad Celsius die klimatisch günstigsten Regionen des Nationalparks. Der Jahresniederschlag beträgt zwischen 830 und 1820 mm, die Schneebedeckung dauert nur vier bis fünf Monate. Wegen der günstigen klimatischen Verhältnisse wächst dort Bergmischwald, der ohne Einfluss des Menschen zu je einem Drittel aus Rotbuche (Fagus sylvatica), Weißtanne (Abies alba) und Gemeiner Fichte (Picea abies) bestehen würde.

A jak tam všichni souhlasí s bezzásahovostí:
Da die Natur inzwischen wieder sich selbst überlassen wird, schritt der Mensch auch bei Katastrophenereignissen wie großflächigem Borkenkäferbefall nicht mehr ein. Dieser führte in den 1990er Jahren zu einem Absterben eines Teils der Hochlagenwälder und löste bei den Anwohnern des Nationalparks kontroverse Diskussionen aus, in denen sich auch unterschiedliche Einstellungen zur Wildnis zeigen. So wird nun aufgrund eines Kompromisses im Erweiterungsgebiet der Borkenkäfer bekämpft.

Odpovědět


Blbiny píšete vy, Logiku Novaku,

Ota Beran,2011-08-15 22:59:10

jednou z nich je, že Velký Roklan je nejvyšší horou Šumavy. Doporučuji prostudovat zeměpis základní školy ještě předtím, než se začnete plést do složitějších ekologických témat, kterým rozumíte ještě o něco méně, než tomu zeměpisu.

Odpovědět


pro Otu Berana

Tomáš Ditrich,2011-08-16 00:10:28

myslíte, že ty 3 metry rozdílu Roklan vs. Javor hrají podstatnou roli? V čem je reakce Logika Novaka chybná?

Toto je zase naprostá demagogie - vybrat si z celé řady argumentů jeden podružný detail, který nehraje naprosto žádnou významnou roli, a na jeho základě zesměšnit celou argumentaci a diskutujícího. Takto si běžte "diskutovat" na jiný server... Zde vás žádám, abyste buď rozporoval některá věcná tvrzení, anebo se zdržel komentářů. Děkuji.

Odpovědět


Milý Tomáši Ditrichu,

Ota Beran,2011-08-17 23:34:19

pravděpodobně jste si nevšiml, že nejste na Oslu moderátorem, takže vaše snaha moderovat diskusi je stejně směšná jako vaše "argumenty". Reakce Logika Novaka (když už se to individuum bojí podepsat svým skutečným jménem) je směšná, a dost diskutujících ho z toho usvědčilo. Já nemusím být tím v pořadí dalším, kdo se mu bude snažit vysvětlit, že jednodruhová smrčina na Šumavě není vůbec ničím přirozeným. Až toho na Osla napíšete tolik, co já smíte, mne vykazovat, abych šel diskutovat jinam, do té doby držte h.... a šoupejte nohama. (a pěkně potichu) O někom, kdo se stydí pod své názory podepsat a kdo nezná, který kopec na Šumavě je nejvyšší si budu pořád myslet své i kdybyste se stavěl na hlavu! Já si na rozdíl od vás myslím, že tenhle článek na Osla patří, ale já na rozdíl od vás pro toho Osla něco udělal, zatímco vy tu si tu jen hloupě plkáte v diskusi. Za to vám děkovat rozhodně nebudu.

Odpovědět


Pane Oto Berane

Tomáš Ditrich,2011-08-18 00:33:13

skutečně zde diskusi nemoderuji. Jakožto diskutující mám ale zájem na tom, aby diskuse byla smysluplná. Trvám na tom, že vaše poznámka o nejvyšší hoře Šumavy (ačkoli pravdivá), je k tomuto tématu zcela irelevantní. Nemusíte na jejím základě zesměšňovat jiné diskutující (to, že se skrývá pod anonymem se mi také nelíbí, ale nebudu ho kvůli tomu urážet).
Jestli si tu jen tak hloupě plkám v diskusi je možné. To, že jste pro Osla napsal dost článků vám dává právo zesměšňovat ostatní? Protože jsem článků pro Osla napsal méně než vy, mám potichu šoupat nohama? Tak to omlouvám, nevěděl jsem, že právo na vyjádření názoru se měří podle počtu článků na Oslu.
A abychom se vrátili k tématu Šumavy - jednodruhová smrčina na Šumavě je přirozená (samozřejmě ne všude). Pokud toto nevíte, měl byste si o Šumavě něco nastudovat z jiného zdroje než z mapy (odkazů je zde dost).

Odpovědět


Tomáši Ditrichu

Ota Beran,2011-08-18 14:48:26

To je dobře, že jste si všiml, že diskusi nemoderujete a tudíž nemáte sebemenší právo odtud kohokoli vykazovat jinam. Vaše zastávání se Logika Novaka (nerespektujícího zdejší zvyklosti mezi diskutujícími a zbaběle útočícího pod rouškou anonymity na pisatele článku) je poněkud nepatřičné. Ten kdo se tu uvedl, jako člověk nerespektující zásady slušné diskuse byl on. Slovo blbiny totiž není argument. Pokud jste to nepochopil od Dagmar Gregorové, rád vám to zopakuji ještě jednou, třeba vám to tentokrát dojde.

Odpovědět


Pane Oto Berane

Tomáš Ditrich,2011-08-19 00:11:09

kdybyste napadl anonymitu anebo nevhodný nadpis příspěvku Logika Novaka, neřeknu ani popel (ačkoli bych si pomyslel, že vhodnější by bylo rozporovat obsah příspěvku, než se zabývat nickem či nadpisem příspěvku). Znovu opakuji, že za svým názorem si stojím - váš první příspěvek (kde jste geniálně na základě drobného omylu (3 výškové metry) "odhalil" autorovu neznalost ekologických témat) do slušné diskuse nepatří. Původní příspěvek nadpisem ne, obsahem ano.
Jsem totiž přesvědčen, že pokud autoři vyžadují (nebo si apoň vroucně přejí) u svých článků smysluplnou a korektní diskusi, měli by sami těchto zásad dbát.
Ale to je asi jedno, další pokračování tohoto sporu pokládám za bezpředmětné.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace