Krása polární záře z oběžné dráhy  
Posádka ISS zaslala na Zemi videa dokumentující krásu atmosférické světelné šou.

Zvětšit obrázek
Posádka 30. expedice ISS.

19. ledna letošního roku došlo nad aktivní oblasti okolo větší sluneční skvrny k propojení magnetických siločar. Energie této magnetické rekonekce vyvrhla obrovský oblak vodivého plazmatu z horké sluneční koróny směrem k Zemi. Rychlost slunečního větru v meziplanetárním prostoru dosáhla hodnotu 450 km/s. 22. ledna oblak nabitých částic zasáhl zemskou magnetosféru a vyvolal silnou geomagnetickou bouři. Podobná situace se opakovala o dva dny později, 24. ledna, jako důsledek dalšího výronu koronární hmoty (coronal mass ejection - CME). Průvodním znakem geomagnetických bouří jsou nádherné polární záře v atmosféře nad polárními oblastmi. Jak je vidí astronauti Mezinárodní vesmírné stanice ISS? Alespoň krátké ukázky nabízí následující video NASA, které natočila nynější posádka vesmírné stanice (Dan Burbank - NASA, Anton Shkaplerov – Roskosmos, Anatoli Ivanishin, Roskosmos, Oleg Kononenko – Roskosmos, André Kuipers - ESA, Don Pettit - NASA). Komentář i titulky jsou v angličtině, volný překlad do češtiny je pod videem.

 


 


Záříc zeleně a červeně hypnoticky vlaje napříč noční oblohou - aurora borealis, severní polární záře. Spatřit ji je zázračné. Pozorovatelé, kteří ji obdivují již hezkou řádku let, tvrdí, že je to ta největší pozemská šou.
Také z oběžné dráhy může být tou nejúžasnější podívanou. Vysoko nad povrchem naší planety se astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) mohou kochat pohledem na polární záři zblízka, přímo za okny stanice, když prolétá oblastí geomagnetické bouře.
"Můžeme skutečně do polární záře vletět," upřesňuje Don Pettit, palubní inženýr 30. expedice ISS. "Je to, jako by se člověk zmenšil a ocitnul se v neonové zářivce."

 

Polární záři způsobuje sluneční aktivita. Poryvy slunečního větru a výrony koronální hmoty zasahující zemské magnetické pole tímto magnetickým ochranným pláštěm planety zalomcují. V důsledku toho nad póly sprška nabitých částic osvětlí atmosféru v místech, kde ji zasáhne. Fyzikální mechanismus je podobný tomu v obrazovce barevné televize.


Přilétající částice jsou navigovány magnetickým polem Země do dvou prstencových oblastí, jež se nazývají „aurorální ovály“. Jeden je nad severním a jeden nad jižním pólem. Někdy, když je sluneční aktivita vysoká, ovály se rozšíří a kosmická stanice jimi přímo prolétá.


Přesně to se událo i koncem ledna 2012, kdy za sebou následující sluneční erupce třídy M a X zažehly světelné předstvení, které Pettit, jak sám říká, tak brzo nezapomene. "Polární záře může být tak jasná, jako světla měst dole na Zemi - a to dokonce i na rozhraní dne a noci při zapadajícím nebo vycházejícím Slunci. Bylo to prostě úžasné.“

Astronaut Don Pettit fotografuje i píše. Díky tomu se na jeho blogu můžeme dočíst o zajímavostech i přímo z paluby Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Kredit NASA

Pettit je zkušený astrofotograf. Spolu s ostatními členy posádky fascinující podívanou nahrál na video a pořídil filmový záznam, který představitelé NASA považují za jeden z nejlepších získaných na oběžné dráze Země.


Videa zachycují celou škálu barev polární záře – červenou, zelenou a mnoho odstínů fialové. Tyto barevné tóny odpovídají různým kvantovým přechodům v excitovaných atomech kyslíku a dusíku. Konkrétní barvy v každé výšce závisí na lokální teplotě a hustotě atmosféry.
"Červené polární záře sahají až do nadmořské výšky 400 km nad Zemí," vysvětluje Pettit a dodává: "Někdy máte pocit, že se můžete natáhnout a dotknout se jich. Na druhé straně, zelené emise mají tendenci zůstat pod vesmírnou stanicí. Pohybují se jako živý huňatý koberec světla. Létáme přímo nad ním.“


Kupodivu to Pettit nepovažuje za matoucí: "Vidět polární záře pod sebou není dezorientující. Možná je to tím, že jsem tady tak dlouho."


To, co za matoucí ale považuje, jsou meteory: "Občas pod námi vidíme meteor hořící v atmosféře - a to vypadá nezvykle. Pátrajíce po meteoru máte hledět vzhůru, ne dolů."


Jakkoliv úžasné jsou tyto pohledy, Pettit viděl už i lepší. Byl vědeckým důstojníkem 6. expedice na ISS v roce 2003, kdy polární záře byla ještě silnější než ta nynější. S nadějí v hlase však poznamenává: "Tato mise však ještě není u konce."


V nejbližší době lze očekávat, že polárních září bude přibývat. Po několika uplynulých letech hlubokého klidu se Slunce znovu probudilo. Sluneční aktivita má stoupající trend s předpokládaným maximem začátkem roku 2013. A to znamená, že největší podívaná na Zemi - i na oběžné dráze - by měla být ještě lepší.

 

Pramen: NASA Science News

Autor: Redakce
Datum: 06.03.2012 08:00
Tisk článku

Aurora consurgens -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 490 Kč
cena: 436 Kč
Aurora consurgens


Diskuze:

Milá redakce,

Josef Straka,2012-03-06 22:46:59

pátrajícE, pátrajícE po meteoru, kdyz to mnozne cislo. Chlap pátraje, baba a dítě pátrajíc, všici dohromady pátrajíce. Je to primitivní a lehce zapamatovatelné, tyhle přechodníky, obzvláště pro inženýra či přírodovědce. K tomu přechodník minulý zapátrav, zapátravši, zapátravše, taky jednoduché. Jak nam rikala pani profesorka Bartova, kdyz prechodniky neumite, tak je proste nepouzivejte !

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2012-03-07 07:35:55

Děkujeme za milou připomínku.

Odpovědět


Tomáš Viktora,2012-03-07 09:51:54

Obdivuji Vaši znalost Českého jazyka. Vyznam slova "zapátravši", bych bez kontextu prispevku vubec nepochopil :-) (zkousel jsem i lidi v praci a vyhoreli vsichni).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace