Nová katastrofa na obzoru? Na Zemi ubývá kyslík  
Spalováním uhlí nejenže přibývá skleníkových plynů. Ale také z atmosféry mizí kyslík. Neblíží se den, kdy lidstvo kvůli hypoxii upadne do mdlob jako v pohádce o Šípkové Růžence?

 

Ve městech ve vzduchu chybí kyslík?

Peter Tatchell v článku v britském Guardianu o „Kyslíkové krizi“ tvrdí, že ve velkoměstech, kde je znečištěný a vydýchaný vzduch, je koncentrace kyslíku znepokojivě snížená.

Tatchell tu cituje profesora Ervina Laszlo: „Dnes koncentrace kyslíku nad znečištěnými oblastmi klesá na 19 %  a ve velkoměstech klesá až na pouhých 12 – 17 procent. Při takových hladinách lidé jen těžko mohou udržet dostatečný přísun kyslíku, aby si zachovali tělesné zdraví.“

Pan Tatchell ale neví, že pan profesor Laszlo není žádný přírodovědec. Je to vyšinutý okultista, který se věnuje teosofii. Zakladatel Budapešťského klubu (pobočka Římského klubu) propaguje teosofickou teorii o „akašickém“ poli. Což je hypotetická vševědoucí síť prostupující vesmírem, na kterou se mohou napojit „duchovně osvícení lidé“ a stát se vševědoucími jako bůh.

Ve skutečnosti není možné, aby pod otevřenou oblohou klesla koncentrace kyslíku tak nízko. Protože atmosféra planety je přeplněná kyslíkem nahromaděným za miliony roků. Kyslík tvoří kolem 21 % atmosféry. A jakmile ho někde ubude, ihned se tam nahrne kyslík z okolí. Ze stejného důvodu nevznikne v hladině rybníka díra, když z ní hrncem naberete vodu.
 

Pokles ze 30 na pouhých 20 procent!

Dříve kyslík tvoříval kolem 30 % atmosféry, ale dnes už je to jen pouhých 21 %.  Alarmisté bijí na poplach před tak dramatickým poklesem. Podle předpisů o bezpečnosti práce (OSHA) platí, že pracujete-li v uzavřených prostorách, „klesnou-li hladiny kyslíku v pracovním prostoru klesnou pod 19,5 %, pracovníkům hrozí ztráta vědomí a smrt.“ Jenže pozor. Ten pokles ze 30 na 21 % to není pokles způsobený spalováním uhlí. K této změně došlo miliony let před vznikem průmyslu. Je rozdíl mezi hladinami kyslíku v éře dinosaurů a dnes.


 

Zvětšit obrázek
V éře dinosaurů tvořil kyslík asi 30 % atmosféry, dnes je to jen cca 21 %. http://en.wikipedia.org/wiki/File:OxygenLevel-1000ma.svg


Spalováním uhlí ubývá kyslík

Do měření úbytku kyslíku se pustil syn onoho pána, který vymyslel „Keelingovu křivu“ (křivka růstu CO2). Syn C.D. Keelinga pan Ralph Keeling provádí od roku 1990 měření v La Jolla v Kalifornii a v Cape Grim v Tasmánii. Podle Keelinga jsou dnešní hladiny kyslíku v atmosféře o 0,095 % nižší než před začátkem průmyslové revoluce. Takže místo nějakých 20,95 % máme 20,94 % kyslíku. No a? Co má být? V rozhovoru s Mikem Johnsonem nás Ralph Keeling uklidňuje: „Úbytek kyslíku je příliš malý na to abychom se museli nějak znepokojovat“ (the O2 loss is too small to be much of a concern)

 

Zvětšit obrázek
Naměřený pokles atmosférického kyslíku od roku 1990. http://scrippso2.ucsd.edu/


Proč Inkové nenosili kyslíkové masky?

Představme si na okamžik, že by hladiny CO2 opravdu z nějakých důvodů poklesly pod 19,5 procent? Přežilo by lidstvo? Pro odpověď musíme do hor. Ve výšce 5,5 km nad mořem má vzduch poloviční tlak oproti tlaku na úrovni hladiny oceánu. Vzájemný procentuelní poměr dusíku a kyslíku je sice v horách stejný jako u vás doma, pořád je to 21 % kyslíku. Vzduch je tam ale řidší. Proto horolezci při lezení po nejvyšších horách potřebují kyslíkové přístroje.


Jak je ale možné, že národy, které žijí vysoko v Andách či v Tibetu, kyslíkové přístroje nepotřebují? Jejich těla se evolučně adaptovala. Lidé v Andách mají v krvi více hemoglobinu a tak dokáží z menšího množství kyslíku efektivněji získat více energie. V Tibetu je tomu jinak. Tamní domorodci více hemoglobinu nemají, zato dýchají s větší frekvencí. Více nádechů za minutu. Také lidé z výšin v Etiopii se adaptovali na řídký vzduch a hypoxií netrpí. U nich ale vědci netuší, v čem jejich adaptace spočívá – povzdychla si Cynthia Beallová z Case Western Reserve University v Clevelandu v rozhovoru pro National Geographic. 


Z toho lze usuzovat, že kdyby za pár tisíc let koncentrace kyslíku na planetě klesla třeba na 17 %, tak si toho lidstvo nejpspíše ani nevšimne. Protože se generace za generací postupně naše těla adaptují. Stejně jako se savci adaptovali během milionů let na pokles ze 30 na 21 %. Taková už je evoluce.

 

Pralesy nejsou plíce planety

A jaký vliv na ubývání kyslíku má kácení pralesů? Neudusí se lidstvo, když dřevaři a biopalivoví magnáti vykácejí amazonské pralesy? Co když si s motorovou pilou v ruce – doslova – pod sebou řežeme větev, na které sedíme? Vždyť tamější džungle (politicky korektně: deštný prales) tvoří plíce planety.


Tahle metafora má ale dva háčky. Za prvé, přirovnání kulhá, protože plíce kyslík přece nevyrábějí, ale naopak spotřebovávají. Za druhé, pralesy sice jsou největším producentem kyslíku (asi 20 - 30 % roční světové produkce), jenže zároveň jsou také největším konzumentem kyslíku. Co si samy vyrobí, to si také samy spotřebují. Nula od nuly pojde. Říká Philip Stott z University of London, autor knihy „Tropical Rainforests: Political and Hegemonic Myth-making“.


To dnes uznávají i ekologičtí aktivisté. World Animal Foundation:  „Tropical rainforests have been called the "Earth"s lungs", although it is now known that rainforests contribute little net oxygen addition to the atmosphere through  photosynthesis.“


Většinu světové produkce kyslíku zajišťují oceány, nikoli pralesy. Ale i tam platí princip rovnováhy. „V průměru platí, že vzrostlý prales do atmosféry nepřidává ani neodebírá žádný oxid uhličitý či kyslík, jedině když les pokácíme… Oceány fungují stejně. Většina fotosyntézy je vyvážena opačným a stejně velkým dýcháním.“ Říká Jorge Sarmiento, profesor atmosférických a oceánských věd na Princeton University v New Jersey.


Odkud tedy pochází čerstvý kyslík, který dýcháte? Vesměs z trávníků, stromů a lesů, kolem kterých jezdíte autobusem do práce. D.J. Nowak (2007) uvádí, že v USA městská zeleň ročně vyprodukuje asi 61 metrických tun kyslíku, což pokryje roční spotřebu kyslíku dvou třetin populace USA.


I kdyby ale roční produkce kyslíku z nějakého důvodu poklesla, máme dostatek zásob na horší časy. „Naše atmosféra má zkrátka takovou gigantickou zásobu kyslíku, že i kdybychom spálili všechna fosilní paliva, všechny stromy i všechnu organickou hmotu v půdě, hladina atmosférického kyslíku by stejně poklesla jen o pár procent.“ Napsal Wallace S. Broecker v roce 1996. Je profesorem na Columbia"s Lamont-Doherty Earth Observatory a byl vedoucím pracovníkem projektu Biosphere 2. Není to žádný nepřítel přírody. V roce 1996 obdržel cenu „Blue Planet Prize.“


Kyslík může být sotva ohrožen něčím tak nepatrným jako je oxid uhličitý. Kyslík tvoří kolem 21 % atmosféry, ale oxid uhličitý pouze 0,04 %.


Literatura

Peter Tatchel. The Oxygen Crisis (Guardian, 13.srpen 2008)
Mike Johnson. Atmospheric Oxygen Levels Fall As Carbon Dioxide Rises (14.prosince 2007) 

Hillary Mayell. Three High-Altitude Peoples, Three Adaptations to Thin Air (National Geographic 25. únor 2004)   (rozhovor s  Cynthií Beallovou)

http://wattsupwiththat.com/2008/08/16/uk-gaurdian-one-more-thing-to-worry-about-the-oxygen-crisis/

Philip Stott. Tropical Rain Forest: A Political Ecology of Hegemonic myth making (IEA Environment Unit, 1999)

Henry Chu. Rain Forest Myth Goes Up in Smoke Over the Amazon (LA Times, 8. června 2005)

Berner, Robert A. (1999). "Atmospheric oxygen over Phanerozoic time". Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA 96 (20): 10955–57.

Lubos Motl. The Oxygen Crisis (blog 17.srpna 2008)
Psáno pro Osel.cz a Climate Gate

Datum: 17.06.2013 04:17
Tisk článku

Príroda, klíma, µudstvo - Volner Štefan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 288 Kč
cena: 288 Kč
Príroda, klíma, µudstvo
Volner Štefan

Diskuze:

Vzkaz autorovi panu Kremlíkovi

David Frank,2016-01-24 20:29:05

Vážený pane Kremlíku,

označit Ervina Lászla za okultistu a očerňovat jeho jméno bez nejmenší znalosti jeho myšlenek či práce, jak jste dokázal nesmysly, které jste zde o něm publikoval, je velice ubohé a svědčí o vaší neprofesionalitě. Zdá se, že s ověřováním informací si hlavu neděláte. Patrně ani nevíte, co znamená okultismus. Jakou úroveň tedy mají asi další informace z vašeho článku?
Zde je odkaz k osobě prof. Ervina Lászla na stránkách české sekce Budapešťského klubu pro všechny, kteří mají zájem o více informací:
http://www.clubofbudapest.cz/ervin-laszlo.html

Odpovědět

Tiskarsky sotek

David Kolar,2013-07-04 10:52:23

Dobry den pane Kremliku,
predpokladam ze se vam do clanku vloudil tiskarsky sotek a ve vete "Představme si na okamžik, že by hladiny CO2 opravdu z nějakých důvodů poklesly pod 19,5 procent?" je nespravne CO2 namisto kysliku.

Odpovědět

toho krevelu by muselo vzniknout určitě 5 až 10 x

Josef Hrncirik,2013-06-30 17:29:21

více, ale řádově to je takřka dobře. Celkově je vesmír a nakonec i Země redukovadlo. Vysoká dlouhodobá koncentrace volného kyslíku je ve vesmíru krajně nepravděpodobná a i tak pouze dočasná. Získání kyslíku z běžně dostupných sloučenin vyžaduje dodání velkého množství energie a získaný kyslík se snadno váže a spotřebovává.

Odpovědět

Atmosféra není nevyčerpatelná.

jaroslav mácha,2013-06-27 17:38:35

Nad 1 cm čtverečním je totiž jen 1 kg vzduchu vzduchu aneb 0.2 kg kyslíku. Plyne z toho, že k úplnému spotřebování kyslíku stačí asi 1 m silná vrstva krevelu, vzniklá oxidací dvojmocného železa. V Australii jsou vrstvy krevelu silné stovky metrů. Dynamika oběhu kyslíku bude nejspíš mnohem složitější a během historie Země jistě docházelo k značným změnám jeho obsahu.

Odpovědět

Přesnost analýzy kyslíku v atmosféře není

Josef Hrncirik,2013-06-17 16:34:09

dostatečná aby spolehlivě rozeznala změny cca 100 ppm jako u CO2 z cca 300 na 400 ppm, kde došlo k relativní změně o 1/4. Zde by to bylo z cca 200 100ppm O2 na cca 200 000ppm, tj. rel. změna 1/2000 při výkyvech místních i sezónních.

Odpovědět

Pane Kremlíku, zůstaňte v klidu

Jan Kavalír2,2013-06-17 14:08:59

Kyslíku je v atmosféře tolik, že k jeho spálení by nestačila veškerá ložiska fosilních paliv. Většina uhlíku se totiž neuložila do těžitelných akumulací ale zůstala rozptýlena v sedimentárních horninách (např. známé plynonosné břidlice), část je deponována i jako grafit. Přírodní procesy, které vedou k úbytku kyslíku (zvětrávání hornin) jsou prakticky v rovnováze s ukládáním organické hmoty do sedimentů. Udušení z nedostatku kyslíku nám nehrozí i z toho důvodu, že bychom se dříve otrávili CO2. :-)))
Jeden pozitivní přínos tohoto článku ale vidím. Pan Kremlík konečně připustil, že kyslík v atmosféře nepatrně ubývá vlivem spalování fosilních paliv a popřel tak svá dosavadní tvrzení, že uvolněný CO2 je spotřebováván bujněji rostoucími rostlinami (greening), což by naopak množství kyslíku ve vzduchu zvyšovalo.

Odpovědět


to chce klid

Vladimír Němec,2013-06-17 14:31:27

Pokud jsem si všiml, tak ani takový "popírač" jako je pan Kremlik nepopírá fyzikální (objektivní) měření narůstající koncentrace CO2. A jelikož při hoření uhlíku na CO2 je potřeba kyslíku..., dá rozum, že se svyšující se koncetrací CO2 klesá koncentrace O2.
To ovšem vůbec nevylučuje, že rostliny při růstu více spotřebovávají CO2 - a po svém odumření více spotřebovávají O2 :-) Hezký den.

Odpovědět

OT: "díky"

Roman Nepšinský,2013-06-17 13:49:38

Pro negativní jevy se používá vinou, z důvodu, kvůli... Ironicky se radovat, že nám ubývá kyslík "díky" něčemu, je nevhodné ;). Dost to ruší u čtení, podobně jako to bylo v seriálu z kosmonautiky, kde také každou chvíli umřel nějaký astrounaut "díky" nehodě a ne vinou techniky... ;)

Odpovědět


Martin V,2013-06-20 13:32:28

Od kdy je ironie nevhodná? Ve vašem světě bych žít nechtěl ;-)

Odpovědět

90. léta

Martin Bartůněk,2013-06-17 09:58:26

Již v 90. letech jsem četl, že hlavní slovo mají travnaté porosty střední a východní Asie, a že se tento příspěvek neprávem zanedbává.

Odpovědět


ad1) no těžko mohou mít

Tomáš Pilař,2013-06-17 10:29:24

Z logiky věci "kyslík pro svojí trofickou pyramidu", bude vždycky tolik konzumentů (destruentů), aby spotřebovali všechnu dostupnou bio/nekro masu (=uhlík v oxidovatelné formě). Je jasné, že stádo velbloudů se dost nerozmnoží po vlhkém jaru, aby spáslo "extra trávu" , ale houby to snadno doženou a rozloží veškeré nespasené zbytky

Odpovědět

učesání zmatku

Tomáš Pilař,2013-06-17 09:55:45

Trochu zmatené to je, ale jenom v tom rozsahu, co lze napravit logickou úvahou. Uvolnění kyslíku z fotosyntézy, vyžaduje deponování uhlíku (=oxidovatelné sloučeniny uhlíku), jeho oxidace (strávení, spálení...), pak vyžaduje stejné množství kyslíku jaké bylo uvolněno při ukládání uhlíku. Bilančně vzato rostliny (=primární producenti), vždycky vyrobí tolik kyslíku, polik spotřebují konzumenti a destruenti konkrétní trofické pyramidy. Ve skutečnosti konzumentů je vždycky tolik, aby sežrali(rozložili) všechno co se sežrat dá. Můj kyslík na dýchání vyprodukovala moje trofická pyramida (pole brambor, obilí...)

Odpovědět

Jan Čuberka,2013-06-17 09:08:53

Dobrý den.
Podle serveru vitalion.cz je obsah kyslíku ve vydechnutém vzduchu u člověka 15%, takže ho efektivně ze vzduchu využije "jen" 6% (http://vysetreni.vitalion.cz/spirometrie/). Určitě jde i o parciální tlak kyslíku ve vzduchu. Jaký je tedy minimální obsah O2 za normálního tlaku, který člověku stačí pro zachování životních funkcí?

Odpovědět


To je složitější

Vojtěch Kocián,2013-06-17 10:14:50

Rozhodující je parciální tlak, takže určité hodnoty můžete odhadnout ze závislosti tlaku vzduchu na nadmořské výšce. Tedy krátkodobě (několik dní) by mělo stačit něco kolem 7% kyslíku (při tlaku vzduchu při hladině moře), dlouhodoběji 10%. Kolik by stačilo na trvalý pobyt pak záleží i na genetických odchylkách, jak ukázala například kolonizace výše položených oblastí jižní a střední Ameriky evropany - Domorodci neměli velký problém, dospělí evropané také ne, ale evropské ženy buď potratily nebo dítě zemřelo krátce po narození.

Odpovědět

Lukáš Kříž,2013-06-17 08:43:20

Bych tak tipoval, že tou produkcí u městské zeleně, byl myšlený čerstvý kyslík který mají lidé přímo u "huby". U zdroje je určitě trochu kyslíkatější atmosféra, kterou mohou lidé přímo spotřebovat. Nic víc tím asi myšleno nebylo.

Odpovědět


Vladimír Němec,2013-06-17 09:11:33

Jenže na podzim a v zimě převažují rozkladné procesy a tudíž spotřeba kyslíku.

Odpovědět

Trochu zmatené

Vladimír Němec,2013-06-17 08:10:44

1. Lze souhlasit s tím, že tropické pralesy jsou největším producentem i konzumentem kyslíku. Jinak řečeno, za života rostlina váže uhlík v organické hmotě a uvolňuje kyslík. Po odumření se díky rozkladným procesům zase mění uhlík na CO2 a spotřebovává kyslík.
PROČ by tomu ale mělo být u "trávníků, stromů a lesů, kolem kterých jezdíte autobusem" jinak?
2. A tvrzení, že se něco významného stane, když "prales pokácíme" je tak y minimálně nepřesné. Samotné pokácení jen předčasně ukončí život rostliny a nastává fáze rozkladu. (Nebo spálení dřeva) Zajímavé se to stane až v momentě, kdy rozkladu zabráníme - třeba když ze dřeva vyrobíme nábytek (nebo nastane v proces zuhelnatění v nějaké bažině)

Odpovědět


pralesy. lesy, tráva

Stanislav Kaštánek,2013-06-19 01:12:00

Pro v Němec:
Nesouhlasím, oceány produkují více kyslíku jak pralesy. Pokácení pralesů je nevratný děj, protože na to místě už prales mocně produkující kyslík ( a spotřebovávající kyslík) nebude. Kaučukovníky řídce nebo pak pár let kukuřice produkci kyslíku a organické hmoty předchozího pralesa nenahradí. Stejně tak poškození produkce řas v oceánu ( ropná havárie atd).
Pan Kremlík má příklady o kyslíku, že to není ani pro děcka :"A jakmile ho někde ubude, ihned se tam nahrne kyslík z okolí. Ze stejného důvodu nevznikne v hladině rybníka díra, když z ní hrncem naberete vodu."
Dá se to vyjádřit Pascalovým zákonem- tlak v kapalinách a plynech působí všemi směry rovnoměrně.
Pokud se kyslíkem něco spálí a odtáhnou se spaliny třeba do komína, tak skutečně se přisaje nový vzduch se složením zhruba 21% kyslíku. Ale ze vzduchu s kyslíkem (21%) se stane v komíně a výše vzduch s více CO2, tedy s menším množstvím kyslíku ( vydechovaný vzduch obsahuje asi 15% O2). Vydýchat kyslík v uzavřené místnosti lze, ale ne rychle. V učebně zhruba 200-300 m3 má každý asi 10 kg vzduchu, čili 2 kg kyslíku. Úbytek % kyslíku v místním vzduchu je jiný děj, na místo zreagovaného kyslíku se natáhne vzduch, nikoli (selektivně) kyslík z okolí, jak vysvětluje článek.
Všechen kyslík v atmosféře je fotosyntetického původu, 400 milionů let byla koncentrace kyslíku nad 15%. Procesy udržující hladinu kyslíku jsou tedy velmi stabilní, konec poplachu. Objev, že tráva a zeleň ve městě stačí pro 67 % obyvatel USA tedy neřeší vcelku globálně nic. Dýcháme kyslík, který se obnovuje globálně fotosyntézou a difuzí se dostává všude rovnoměrně na 21%. Že oceány produkují o něco více kyslíku jak pevnina jsem se učil kdysi ve škole, a že kácení pralesů porušuje rovnováhu taky. Úplná rovnováha kyslíku a CO2 nebyla nikdy, jinak by nevznikla fosilní paliva.
Závěr je hezký ."Kyslík může být sotva ohrožen něčím tak nepatrným jako je oxid uhličitý. Kyslík tvoří kolem 21 % atmosféry, ale oxid uhličitý pouze 0,04 %."
A on někdo tvrdí něco jiného? Prostě článek chtěl sdělit objev - spalujte fosilní paliva, kyslíku je dost.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace