Což takhle přistát na Europě?  
Největší planeta naší Sluneční soustavy – Jupiter disponuje pestrým světem těles, které ho obíhají. Čtyři největší odhalil svým vlastnoručně zkonstruovaným dalekohledem Galileo Galilei. Ganymed a Callisto připomínají trochu planetu Merkur. Io je prozměnu svět plný intenzivní vulkanické činnosti způsobené převážně slapovými silami Jupiteru. I Europa se od prvních dvou jmenovaných měsíců liší. Její povrch tvoří jedna velká ledová krusta, na mnoha místech rozpraskaná, s minimem impaktních kráterů.

 

Zvětšit obrázek
Podobně jako je tomu na Io, také za "praskliny" na Europě mohou slapové síly mateřského plynného obra Jupiteru. Europa patří k tělesům o nichž se vážně uvažuje jako o cíli budoucího vysílání automatických sond. (Kredit: NASA)


Většinu toho, co vědci vědí o Jupiterově měsíci Europa bylo nashromážděno z několika astronomických pozorování nebo blízkých průletů sondy Voyager 2, kterou vyslala NASA v roce 1979. Asi největší podíl na znalostech o tomto čtvrtém největším měsíci má další stroj této americké agentury – sonda Galileo, která zkoumala Jupiter a jeho souputníky v 90.letech.


 

Zvětšit obrázek
Pohled na Jupiter z Europy. (Zdroj:nasa.gov)

I při těchto pomíjivých krátkých setkáních měli vědci možnost vidět zledovatělý svět pokrytý četnými, několik tisíc kilometrů dlouhými zlomy, s možnými známkami oceánu tekuté vody pod povrchem. Hloubka tohoto oceánu se odhaduje na 100 km. Že se pod pevným povrchem nachází tekutá vrstva napověděl vědcům pohyb ledové krusty. Tvar některých míst napovídá, že přestože jsou nyní ve větší vzdálenosti, dříve byly blízko u sebe. Vzdáleně to připomíná pohyb zemských kontinentů. Oceán bude pravděpodobně slaný, jelikož pod povrchem krusty byla zjištěna vodivá vrstva, kterou by slaná voda mohla tvořit. Tato vrstva zároveň generuje ochranné magnetické pole. Takové prostředí by mohlo být pohostinným domovem pro mikrobiální život. Ale pokud máme přistát na povrchu Europy a provádět tam hloubkový výzkum, na co by se vědci měli ptát? Nová studie v časopise Astrobiology napsaná vědeckým týmem jmenovaným NASA definuje a stanovuje jeho shody nad nejdůležitějšími otázkami k řešení.


 

Zvětšit obrázek
Europa s několika zakomponovanými detailními pohledy. (Zzdroj:nasa.gov)


„Až jednou lidé vyšlou robotický lander na povrch Europy, musíme vědět, na co se zaměřit a jaké nástroje by měl nést,“ řekl Robert Pappalardo, vedoucí autor studie, působící v NASA Jet Propulsion Laboratory (Pasadena, Kalifornie). „Máme před sebou ještě hodně příprav, které jsou nutné, než vůbec budeme moci přistát na Europě. Ale studie jako je tato, nám pomůže zaměřit se na technologie potřebné, abychom se tam dostali a napoví nám na jaké údaje nezbytné k průzkumu možných přistávacích míst se máme zaměřit. Europa je nejpravděpodobnější místo v naší Sluneční soustavě mimo Zemi, kde by mohl být v současné době život a mise, jež by měla za cíl přistání na Europě by byl nejlepší způsob, jak hledat známky života. “
Na studii se podíleli i vědci z řady dalších center NASA a univerzit včetně Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (Laurel, Maryland), University of Colorado (Boulder), University of Texas (Austin) a NASA Goddard Space Flight Center (Greenbelt, Maryland).


Tým zjistil, že nejdůležitější otázky se točí kolem složení měsíce: co tvoří zarudlé „pihy“ a rudé skvrny na prasklinách, které narušují ledovou plochu? K jakým druhům chemických reakcí tam dochází? Existují organické molekuly, které patří mezi základní stavební kameny života?
Další prioritou bylo zlepšení našeho vnímání Europy – Jak řešit přiblížení velikostí zaznamenaných útvarů lidskému měřítku, které by poskytovalo kontext pro kompoziční měření. Také jednou z hlavních priorit byly otázky týkající se geologické aktivity a přítomnosti kapalné vody: jak aktivní je povrch? Jaké jsou tam otřesy způsobené jejím planetárním hostitelem, obří planetou Jupiter? Co tyto nálezy vypovídají o vlastnostech kapalné vody pod ledovou plochou?


„Přistání na povrchu Europy by bylo klíčovým krokem v astrobiologickém vyšetřování tohoto světa,“ řekl Chris McKay, vedoucí redaktor časopisu astrobiologii, který sídlí v NASA Ames Research Center, Moffett Field, Calif :“Tato studie nastiňuje vědu, která by mohla být prováděna na takovém přistávacím modulu. Nadějné by mohlo být, pokud jsou povrchové materiály, případně prvky v blízkosti lineární trhlin biomarkery táhnoucími se až od oceánu. “


K Jupiteru, potažmo Europě by se pravděpodobně vydal lander (Europa Lander) s orbiterem (Europa Orbiter nebo Europa Clipper), čili sonda určená pro přistání spolu s tělesem, které by se stalo umělou družicí Europy. Přistání by bylo podobné jaké používaly sondy k našemu Měsíci. Po usazení na oběžné dráze by se zapálily brzdící chemické motory a motoricky by se též dosedlo až na povrch. Na měsíci plynného obra už se lidstvu podařilo přistát. Jednalo se o evropský modul Huygens, který se oddělil od sondy Cassini a přistál na Saturnově měsíci Titan. Díky Titanově poměrně husté atmosféře bylo možné použít padák, respektive padáky (blíže o tom jeden z dílů seriálu o ESA).  Europa má hustotu atmosféry jen 0,1 μPa (Země u hladiny moře 101,3 kPa), což se dá považovat skoro za vakuum. Tím pádem jiné přistání než s pomocí chemických motorů zatím není v možnostech lidské techniky.

 

Zvětšit obrázek
Možná podoba landeru. (Zdroj: nasa.gov)


Lander by se vědci snažili směrovat do míst, kde se nachází některý ze zlomů, jelikož je tam pravděpodobné nalezení možných stop po mikrobiálním životu. Ve vybavení by určitě nechybělo robotické rameno s vrtnou soupravou a zařízení pro analýzu vzorků. Neměly by chybět ani kamery. Europa má vázanou rotaci k Jupiteru stejně jako náš Měsíc k Zemi, takže by při vhodně zvoleném místu přistání bylo možné trvale pozorovat i Jupiter. Orbiter má mít na palubě radar, jenž by mohl proniknout pod ledovou slupku, infračervený spektrometr kvůli složení materiálu, neutrální hmotnostní spektrometr pro výzkum složení řídké atmosféry a kamery pro snímání povrchu. Umístěn by měl být na velmi protáhlou eliptickou dráhu 2700 km až 25 km.


V roce 2011, kdy přišly konkrétnější návrhy na misi k Europě se odhadoval výzkum okolo roku 2040. Během let ale určitě tato mise dozná změn. Bezpochyby se na ní může projevit čím dál úspěšnější nasazování iontového pohonu na meziplanetární sondy, který například umožní sondě Dawn stát se v průběhu mise umělou družicí více planetek. Bylo by tak možné podrobněji prozkoumat více měsíců, případně na těch najzajímavějších z nich vysadit také landery.

 



Převzato z www.nasa.gov a doplněno o další informace, autor: Jia-Rui C. Cook Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/centers/jpl/news/europa20130807.html#.UgNy4Tez1gM
http://cs.wikipedia.org/wiki/Europa_%28m%C4%9Bs%C3%ADc%29
http://solarsystem.nasa.gov/missions/profile.cfm?MCode=EuropaClipper
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Europa-moon.jpg/275px-Europa-moon.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/pia17042.jpg?itok=B8nV3Txm
http://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/673xvariable_height/public/pia17043-full_0.jpg?itok=2Uy2QDzj
http://www.nasa.gov/sites/default/files/pia16827_0.jpg?itok=LbI3XMiE
Psáno pro Kosmonautix a Osel.cz

Datum: 09.08.2013 12:03
Tisk článku

Európa v sépiovej - Ugrešic Dubravka
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 348 Kč
cena: 327 Kč
Európa v sépiovej
Ugrešic Dubravka
Související články:

Co nám prozradí přistání na Europě?     Autor: Dušan Majer (12.02.2017)
Čím budeme zkoumat Europu?     Autor: Dušan Majer (28.05.2015)
Dva pekelné týdny na Jupiterově měsíci Io     Autor: Stanislav Mihulka (08.08.2014)
Gejzíry vody na Europě     Autor: Stanislav Mihulka (13.12.2013)
Europu zjizvily putující póly     Autor: Miroslava Hromadová (16.06.2008)



Diskuze:

Niečo z technológie.

Milan Závodný,2013-08-17 22:15:46

Asi nezmysel, ale cez ľadový štít by možno prerazila sonda s veľkým "radiátorom" s obsahom vysoko rádioaktívnych látok. Trvalo by to dlho - 10-20 rokov, ale možno by prešla. Za sebou by mohla nechávať kábel /ťažké/ alebo vysielacie stanice, aby sme odtiaľ dostali signál.

Odpovědět

čo bude v 2040 ... ?

Michal Seko,2013-08-10 12:54:37

Ja som narážal na človekom pilotované misie a nie na nepilotované automaty. A to vrátane Kenedym odštartovaným moonwalkom, ktorý možno bol na Mesiaci a možno iba vo filmovom štúdiu pod taktovkou S. Kubricka. Okrem toho, čo bude za necelých 30 rokov, je otázne a všetky takéto kozmologické vyhlásenia prešli obdobnou reformou ako predpoveď počasia. Príklad: zajtra bude polojasno miestami zamračené s lokálnymi búrkami, teplota vzduchhu bude od 22 do 30 stupňov celzia ... :-). - jednoducho interval sa predĺžil/roztiahol s nádejov, že snáď sa "trafíme".

Odpovědět


Člověk je jen příliš drahý pasažér

Vojtěch Kocián,2013-08-10 22:49:41

Přeháním, ale ne zas tak moc. Člověk tam v současné době zas tak užitečný není. Mise Apollo byla také hlavně o propagandě a proto Sověti neměli chuť poslat tam lidi jako druzí, když tam nic extra zajímavého není. Expedici Augusta Piccarda na dno Mariánského příkopu zopakoval až loni James Cameron a mezi tím nic a to je o hodně levnější a bezpečnější než let na Měsíc. Dnešní doba prostě propagandě nenahrává a všeobecná záliba v konspiračních teoriích to jen podtrhává. "Stejně by pak spousta lidí tvrdila, že přistání na Marsu natočili ve studiu, tak proč se snažit."

Odpovědět


Přistání na Marsu

Tomáš Kohout,2013-08-12 07:33:33

Upřímně, přistát na Marsu se v 80.letech skutečně dalo. Bylo by to sice dost riskantní a drahé. Nyní kosmonautika oproštěná od propagandy má čas vyzkoušet si reakce člověka na dlouhodobý pobyt ve vesmíru. Lépe poznat procesy, které v těle probíhají. Psycholové také zaznamenali výrazná posun. Všimněte si například, že různé problémy se soužitím kosmonautů na stanicích od 70.let výrazně ubyly.
Co se týče výzkumu Marsu, musíme si být před přistáním člověka jisti, jak to je nebo bylo s tamějším životem. Člověk si s sebou přiveze svoji ZOO bakterií, zatímco automat můžete poměrně dobře sterilizovat i když ani u něj to není 100%.

Odpovědět


Asi chápem

Milan Závodný,2013-08-17 22:10:17

čo tým myslíte. Aj mne je do ironického smiechu, keď si spomeniem na svalnaté reči o pristátí na Marse /von Braun ho sľuboval na rok 1977/. A naposledy á-la Kennedy sa istý prezident usa podujal na "geniálny" nápad: Dobyť Mars! Prosto odviesť pozornosť od kolapsu svetovej ekonomiky.
S akou radosťou som v detstve čítal sci-fi! S.Lem: Astronauti. S akou ľahkosťou sa cestovalo po vesmíre! Niekedy mi ušlo, či čítam Vinnetoua alebo vedeckú fantastiku. Nadšenie bolo obrovské! A celý život vlastne zažívam trvalé sklamanie. Nedokážeme sa ani vrátiť na poondiaty Mesiac. Jasne - je to otázka peňazí, nie technológie. Lenže technológia, to sú vlastne peniaze. A sme doma. Koľko by asi stálo vybudovanie lode Nostromo? Odhad: Výskum a vývoj, samotná stavba - tak 200 rokov. Celý ten čas ľudstvo v prachu - všetci by sme na to museli šetriť.

Odpovědět


to Milan Závodný

Tomáš Kohout,2013-08-21 15:08:26

Von Braun sliboval přistání na Marse protože uvažoval se zachováním výše rozpočtu z roku 1966. Abyste měl představu, co měla NASA v plánu, vygooglete si jaderný Orion. Upozorňuji, že 3.stupeň Saturnu V s jaderným motorem, který měl jednotlivé části Orionu pomoci vynášet, nebyl jen na papíře, ale byl otestován jeho funkční prototyp!

Odpovědět

Dejte číňanům ještě pár let

Jenda Krynický,2013-08-09 17:14:42

a ono i nějaké to soupeření bude.

Odpovědět


čerstvá zpráva

Tomáš Kohout,2013-08-12 07:25:34

Bohužel vás asi zklamu. Číňani nedávno prohlásili, že odsouvají pilotované přistání na Měsíci na neurčito, takže ho prakticky odpískali.

Odpovědět

Reálne vyhliadky ... :-(((

Michal Seko,2013-08-09 15:09:46

Nespnili sa predikcie z čias komunizmu, že v 1997 budeme stáť na Marse. No a o to viac som skeptický k tvrdeniam/vyhliadkam, že v 21 storočí - "Age of accountants" sa bude pristávať niekde na Európe. Hlavný motor napredovania a súperenia - studená vojna je dávno preč a priestor pre všehovedné tlčhuby - anal-itikov je úplne voľný, takže ... :-((( asi nie. Ak má niekto aspoň záujem si to predstaviť aké by to si bolo, tak okrem horeuvedeného filmu 2010: Druhá vesmírná odysea, doporučujem nový film Europa Report http://www.csfd.cz/film/309312-europa-report/ točený štýlom found footage. Ide o nízkorozpočtovú ale za to bravúrne zvládnutú záležitosť v žánri sci-fi.

P.s.: ... nechcem rýpať, ale čo keby nám spoň zopakovali páni z USA ten moonwalk ... :-)

Odpovědět


Na 2040 to jsou vcelku reálné vyhlídky

Tomáš Kohout,2013-08-09 23:00:40

To přistání bude vlastně velmi podobné automatickým sondám na Měsíci. To zvládla technologie 60. let. Ano, tady bude muset být ta sonda zcela autonomní a bude se muset správně rozhodnout, aby přistála do míst, které vědci vytipují. Tyto technologie se testují. Umí je nejen Američané a Evropané (Rusům se momentálně na tomto poli nedaří a u Japonců si nejsem jistý), ale pokud se povede mise Chang'e 3, tak to budou umět i Číňané.

Odpovědět


Ona ta predstava, ze za par let

Jenda Krynický,2013-08-10 21:07:53

od letu na mesic budem na Marsu byla dost nesmyslna. Mezi prvni lodkou ve ktere lide dopluli k ostruvku na primy dohled od brehu jezera, k plavbam po mori dal nez podel pobrezi to trvalo par tisic let.
Pro představu: http://www.distancetomars.com/

Odpovědět

Se vpomínkou na A.C. Clarka a 2.vesmírnou odyseu

Jaroslav Mrázek,2013-08-09 13:47:04

Snad nám to nikdo nezakáže ... :-)

Odpovědět


Martin V,2013-08-09 15:24:59

Vesmírná odysea od Clarka byla první co se mi vybavilo při přečtení nadpisu :-) Ale nezapomeňte na 3. a 4. díl

Odpovědět


Vesmírná odysea v reálu

Tomáš Kohout,2013-08-09 23:06:50

Upřímně. Nebylo by to pro klima na Zemi zrovna příjemné, kdyby Jupiter nastartoval fúzní reakci. I takhle nás Jupiter ovlivňuje docela dost. V kladném smyslu tím, že čistí vnitřní část soustavy od přilétajících asteroidů a v záporném podle jedné z teorií zřejmě přispěl k příchodu doby ledové mírným vychýlením Země dál od Slunce.

Odpovědět


Klima by to zvládlo

Vojtěch Kocián,2013-08-10 10:20:01

Jupiter je od Země dost daleko. Kdyby měl po zapálení fúzní reakce 10% zářivého výkonu Slunce (což je asi nadsazený odhad), pak by jeho vliv na Zemi byl v okamžiku největšího přiblížení jen asi 0,5% v porovnání se Sluncem (0,2% v opozici, snad se nepletu). Pokud si vzpomínám, Clarke ho popisoval jako Měsíc v úplňku. Asi by to narušilo biorytmy živých tvorů, ale i to by se nějak stabilizovalo. Otázkou je spíš, jestli by klima a život vůbec nerozhodil gamma/rentgenový/částicový záblesk při aktu zapalování.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace