Chytridiomykóza obojživelníků stále straší, nejnověji už i mloky  
Už více než dvacet let se ví, že obojživelníci postupně mizí, stovky druhů jsou považovány za ohrožené vyhynutím a desítky už možná vyhynuly.


 

 An Martel ví proč vymřeli mloci v Holandsku.

Příčin populačních poklesů žab, ocasatých a červorů je několik a nebude lehké je zvrátit. Významnou roli hraje degradace prostředí, nadměrný lov a introdukce nepůvodních organismů. Světový ohlas v krizi biodiverzity obojživelníků, ale získala především chytridiomycetní plíseň Batrachochytrium dendrobatidis (dále jí říkejme po anglickém vzoru pouze Bd). Ta pravděpodobně stojí za úbytkem druhů v obou Amerikách a Austrálii, ale i v Evropě působí u citlivých druhů lokální masové úhyny. Rhys Farrer  et al. z Imperial College v Londýně před časem (2011) zjistili, že za většinu zjevných úhynů žabiček po celém světě je zodpovědná jediná linie Bd (tzv. GPL = global pandemic lineage). Zároveň se ukazuje, že jednotlivé linie můžou hybridizovat za vzniku ještě horších verzí, děje se tak u obchodovaných obojživelníků (Schloegel et al. 2012). Není překvapivé, že za hlavní šiřitele chytridiomykózy jsou tím pádem považováni skokani volští (Lithobates catesbeianus) chovaní na maso a drápatky (Xenopus laevis) v minulosti masově chované pro medicínské účely (pro zajímavost, jak test funguje: zde). Oba tyto druhy žab jsou masově přesouvány mezi kontinenty a zároveň na mnoha místech jsou invazivní a přímo narušují původní společenstva.

 

 

Zvětšit obrázek
Rhys Farrer  vybádal linii Bd odpovědnou za masové úhyny.

Na konci srpna 2013 byla online zpřístupněna práce An Martel a kolektivu, která popisuje nový druh rodu Batrachochytrium – nazvali jej B. salamandrivorans (dále už jen Bs). Jak jméno napovídá, tento nový patogen napadá mloky a způsobuje otevřené kožní rány, jako by pokožku něco sežralo. Není nutné oddávat, že takové rány se stávají bránou pro další infekce a onemocnění je pro mloky smrtelné. Bs byla popsána z mrtvých a umírajících mloků z jižního Holandska. Tam mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) dosahuje okraje areálu rozšíření a těch několik populací, které se v Holandsku vyskytují (vyskytovali) jsou předmětem mnohaletého monitoringu. V roce 2010 byl zaznamenán populační krach, celkový pokles populace v období 1997-2011 činil 96 %. Na všech lokalitách, kde se původně odhady počtů pohybovaly ve stovkách, se v letošním roce zatím povedlo najít pouze jediného živého mloka a tento druh je pro Holandsko považován za téměř vyhynulý.

 

To, že za úbytkem mloků v Holandsku stojí nová chytridiomyceta autoři práce dobře doložili. Všechny nalezené mrtvé a nemocné jedince testovali na celý soubor potenciálních patogenů obojživelníků a pozitivní výsledek byl pouze pro Bs. Následné experimentální infekce mloků vedly do měsíce k úmrtím. Zajímavé ale je, že ropuška starostlivá (Alytes obstetricans), pro Evropu druh patrně nejcitlivější na „normální“ chytridiomykózu, byla v experimentech vůči mločí plísni imunní. Dále se ukázalo, že Bd a Bs mají jiné hostitelské preference, dokonce i odlišné teplotní optimum (Bs 15°C, Bd kolem 20°C).

 

Zvětšit obrázek
Lisa M. Schloegel: "Bd se po světě vozí na skokanech volských a různé linie si mezi sebou užívají sex - obojí je špatná zpráva pro žabičky."

Přestože monitoringu chytridiomykózy obojživelníků se v Evropě věnují desítky výzkumníků, Bs mohla dosud unikat pozornosti díky rozdílům v DNA. Tato odlišnost vede k tomu, že citlivá ale vysoce specifická metoda detekce Bd pomocí kvantifikační PCR jinou chytridiomycetu vůbec nezaznamená.

 

Objev nového druhu patogenu, který je vysoce nakažlivý a působí prakticky 100% mortalitu, není dobrou správou pro evropské obojživelníky. Každopádně jeho včasný popis a vyvinutí detekční metody v kombinaci s plošným výzkumem chytridiomykózy mají šanci zabránit zavlečení tohoto patogenu do všech koutů světa, jak se to stalo v případě Bd. Naneštěstí tak jak v případě Bd ani u Bs se ještě neví, odkud pochází a jestli/nebo kam se šíří. Nechme se ale překvapit co přinesou nejbližší roky výzkumu obojživelníků a jejich nemocí.


Zdroje:
Martel, A., A. Spitzen-van der Sluijs, et al. "Batrachochytrium salamandrivorans sp. nov. causes lethal chytridiomycosis in amphibians." (1091-6490 (Electronic)).
Farrer, R. A., L. A. Weinert, et al. (2011). "Multiple emergences of genetically diverse amphibian infecting chytrids include a globalized hypervirulent recombinant lineage." Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 108(46): 18732-18736.
Schloegel, L. M., L. F. Toledo, et al. (2012). "Novel, panzootic and hybrid genotypes of amphibian chytridiomycosis associated with the bullfrog trade." Molecular Ecology 21(21): 5162-5177.
Odkaz na abstrakty Evropského herpetologického kongresu 2013, na kterém se mluvilo jak o vymizení mloků v Holandsku, tak o Bs.

Datum: 07.10.2013 17:15
Tisk článku

Alimentární infekce - Vacek Václav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 150 Kč
cena: 139 Kč
Alimentární infekce
Vacek Václav

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace