Japonci mění atom za vítr  
Po katastrofální cunami, která smetla východní pobřeží Japonska a která byla příčinou katastrofy v atomové elektrárně Fukušima se Japonci poohlížejí po jiných zdrojích energie.


Plovoucí turbíny
Je už dlouho známo, že stabilní vítr na moři nebývá při pobřeží. Naopak, pro stále foukající vítr musíte dále od břehu, klidně 20 až 30 km. Ale jak na daném místě postavit větrnou elektrárnu? Hloubky okolo 20 metrů jsou limitní pro to, aby se ještě vůbec ekonomicky vyplatilo ukotvit stožár elektrárny do dna. Dále existuje už jenom jediné řešení  - plovoucí elektrárna, ukotvená kotvami a řetězy k mořskému dnu.

 

Malé projekty plovoucích větrných elektráren se testují v Portugalsku, nebo Norsku, ale Japonsko má před sebou mnohem ambicióznější cíl. Produkovat více jak 3,6GW energie z obnovitelných zdrojů, kde má klíčovou roli mají hrát právě větrné turbíny na moři – off-shore.  Japonsko má v plánu vyrábět 1GW ze 140 off-shore větrných elektráren.

 

Obráky zde
Obrázky turbín ze zálivu u Fukušimy přináší The New York Time ZDE.

V současnosti dokončují stavbu první tří pilotních elektráren nedaleko Fukušimy. Vše je 100% japonské, na stavbě se podílí konsorcium firem, jako jsou Hitachi, Mitsuhishi Heavy Indutries, Shmizu a další. První elektrárny mají náklady kolem 22 000 USD na 1kW, co6 je osmkrát více než u elektráren budovaných na souši, ale konsorcium slibuje tuto cenu rapidně snížit na zhruba dvojnásobek. Konstrukčně se jedná o gigantické plovoucí platformy, které kromě stožáru s turbínou s lopatkami o délce přes 100metrů nese i transformátory a všechno další potřebné zařízení. Vše je silnými řetězy z pokročilých materiálů ukotveno na mořském dně. Zařízení je konstruováno tak, aby vydrželo i ničivou sílu nejmohutnější hurikánů, které byly v oblasti pozorovány. Podle výrobců by minimální životnost měla být kolem 20 let.

 

Je vidět, že to mají dobře naplánováno a stabilní vítr v dané oblasti by mohl produkovat i relativně stabilní příkon elektrické energie. Ale ne všechno domysleli úplně do důsledku. Když se moře trochu rozbouří a jsou na něm třímetrové vlny, je přestup z převozního člunu na plovoucí platformu adrenalinový zážitek. Člun totiž poskakuje po hladině nahoru a dolu, zatímco ukotvená plošina se prakticky ani nehne. Ale prý se podobné drobnosti v budoucnu taky vyřeší.


Zdroj: NYTIMES

 

Autor: Martin Tůma
Datum: 01.11.2013 12:24
Tisk článku

Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení - von Rétyi Andreas
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 240 Kč
Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení
von Rétyi Andreas

Diskuze:

Dochod od jádra v podání Německa

Vladimír Wagner,2013-11-05 23:36:52

Jak to dopadá s odchodem od jádra ukazuje příklad Německa ve srovnání třeba s Českem, podrobně viz zde: http://technet.idnes.cz/obnovitelne-zdroje-cesko-nemecko-dq4-/veda.aspx?c=A131103_182539_veda_mla A to Japonsko má oproti Německu kvůli své ostrovní poloze a nemožnosti si vyměňovat elektřinu se sousedy mnohem hůře.

Odpovědět

dlhodoby progress

Marek Hoger,2013-11-04 07:45:09

Po jednej stranke mozno mate pravdu, no nerobil by som si v tomto smere nerealne ocakavania. Tak ako stupaju naklady na JE sa predlzuje aj ich zivotnost (nase V213 mali projektovanu zivotnost 30 rokov a nove elektrarne maju vsetky 50-60 rokov), cim sa v zasade naklady na jednotku vyrobenej energie nemusia nejak dramaticky zvysovat (okrem ineho stupa aj vyuzitie instalovaneho vykonu).
Na druhej strane si treba uvedomit ze rychly pokles cien najme FVE nebude trvat vecne (uz prakticky skoncil) a tak ako sa ceny ustalili u vypoctovej techniky (tiez sa PC predavali za stotisice korun) tak po pomerne prudkom pade sme sa ustalili na nejakej cenovej hladine ktora uz roky moc nekolise (slusne pracovne PC stale bude stat okolo 1500 Eur). Napriklad u fotovoltik uz viac ako 50 % ceny za jednotku instalovaneho vykonu tvori mechanika (konstrukcie, spojovaci material, zaklady...) rozvody a administrativa. Kedysi stal 1 W instalovaneho vykonu 10 Eur a drvivu vecsinu stal panel. Dnes stoji nieco medzi 2-3 Eura. Tam samozrejme nieje velky priestor na dalsi pokles cien a aj keby ceny panelov klesli o tretinu na celkovej cene sa to uz az tak dramaticky neprejavi.
To iste plati pre VTE, tym ze sa budu stavat cim dalej tym vacsie obludy (vid Enercon 126) tak sa asi daju naklady jemne stlacit ale cakat ze cena VTE pojde na polovicu je tiez iluzorne (preco by aj mala? je predpoklad na vyraznejsie zlacnenie generatorov? Pprevodoviek? Lozisk? Nosnych konstrukcii? Podla mna nie, moze sa to hybat hore dole par percent tak ako sa bude optimalizovat konstrukcia a pripadne zjednodusovat administrativa ale desiatky % to nebudu)...

No a ako som povedal, ak chcete mat energetiku zalozenu na v principe neriaditelnych OZE tak ci sa vam to paci alebo nie od urciteho objemu jednoducho zistite ze vam kolabuje sustava a prestavba takeho molocha ako je ES nieje vobec lacna zalezitost, budovanie akumulacie uz detto... Ved jedna vecsia precerpavacka stoji pomaly ako mensia atomova elektraren! Tak ze nezdielal by som velmi vas optimizmus co sa tyka OZE.

Jadro nahradit vieme relativne rychle, uhlim a plynom... ale vrtulky a panely to (v dohladnej dobe) nebudu...

Odpovědět

Marek Hoger,2013-11-03 11:41:06

Pan Kosco, nejdem spochybnovat tie cisla na Wiki aj ked Wikipedia sama o sebe je dost diskutabilny zdroj.

Prva vec je ze treba si uzrejmit ci sa bavime o onshore alebo offshore, ta druha varianta bude samozrejme omnoho nakladnejsia aj ked samozrejme s lepsimi prevadzkovymi parametrami.

Druha vec je zivotnost samotnej elektrarne ako uz poukazal pan Wagner. Naklady na jednotku instalovaneho vykonu su fajn ale ak jadrova elektraren potom funguje 60 rokov (aj ked samozrejme pocas tej doby su nutne este nejake investicie do oprav a udrzby) a veterna 20 rokov tak ten pomer cien nemusi byt ani zdaleka taky priaznivy ako sa na prvy pohlad javy.

Dalsi problem je ze porovnavame cenu za jednotku instalovaneho vykonu a nie na jednotku vyrobenej energie... Co z toho ze VE bude mat cenu za 1 kW instalovaneho vykonu nizsiu ako JE ak JE ma vyuzitie instalovaneho vykonu >80 % a spickove veterne parky maju mozno nieco cez 40 % (pricom je otazka kolko mame tak vyhodnych lokalit k dispozicii) a bezne v dobrych podmienkach mozno okolo 20-25 % a teda pre rovnaky objem vyrobenej energie musim toho instalovaneho vykonu postavit 3-4x tolko ako jadra...

No a potom samozrejme problem je ze sa jedna o zdorj s uplne inym charakterom vyroby na ktory nase (a ani ta Japonska) sustavy niesu pripravene a do nakladov na vystavbu si musite zapocitat aj nutne upravy v ES (posilnovanie vedeni, budovanie akumulacie, pruznych zdrojov na dorovnavanie bilancie). Tieto naklady su astronomicke a do nakladov na implementaciu OZE sa vecsinou taktne nezaratavaju. Nemci zatial ziju z toho ze sa ich vyroba z OZE rozpusti v systeme ENTSOe, ale tento luxus si Japonsko kedze je ostrovom nemoze dovolit, navyse ma sustavu rozdelenu na dve polovice 50 Hz a 60 Hz, co im situaciu este komplikuje.

Ako spravne pisete, problem nieje v tom ze by sme nemali technologie, problem je ze tie technologie vo velkom nedokazeme zaplatit co je ich dost podstatna chybicka krasy...

Odpovědět


Rozhodnou dlouhodobé

Mojmir Kosco,2013-11-04 06:55:10

trendy . Je pravdou že JE se zdá být levnější než energie z OZ ale zatímco náklady na JE v posledních letech stoupají tak náklady na OZ v posledních letech klesají ,Problém je i to že zatímco výzkum v JE je ze 80% až 100% placen státem tak v OZ to tak není .

Odpovědět

cena

Mojmir Kosco,2013-11-03 08:58:39

většina argumentů které zde zaznívá je vlastně ekonomických doporučuji tabulku na http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btrn%C3%A1_energetika.

Odpovědět


Wikipedie bohužel přestává být

Pavel S,2013-11-03 11:12:51

zdrojem relevantních informací. Mnohdy jeden článek na wikipedie odporuje jinému a často i faktům.
http://phys.org/news/2013-04-turbines-great-turbulence-consequences-grid.html

Odpovědět

Ach tá „ekológia“

Tomáš Štec,2013-11-02 22:19:35

Dúfam, že si poriadne preštudovali, akú ekologickú stopu budú s týmto projektom mať:
1) umelý ostrov prerušujúci súvislé vody a jeho vplyv na život vo vode okolo (mimo iné sa zrejme budú do vody prenášať infrazvukové vibrácie elektrární);
2) bariéra proti atmosferickému prúdeniu – v konečnom dôsledku by mohla zmeniť zrážkovú bilanciu na pobreží (aj keď oblaky budú nad elektrárňami; nielen, ale to je prvý bod, ktorý mi napadne).

Odpovědět

pro Pavla Ondrejovice

Tomáš Pilař,2013-11-02 10:38:55

- není jasné jestli se cena srovnává v běžnými elektrárnami na pevnině (TE/ VE) nebo s větrnými elektrárnami na pevnině, pak by ten poměr byl ještě horší
- jinak i dvojnásobek ceny elektřiny z konvenčních zdrojů nejpíš nezahrnuje náklady na akumulaci (respektive záložní zdroje), takže skutečný poměr je horší
- pokud z počtu 50 JE v Japonsku jedna za dobu své existence havaruje a potřebuje dekontaminaci v ceně nové elektrárny (klidně i někoilikanásobku), tak to neospravedlňuje alternativní řešení, které produkuje nejméně 2x dražší elektřinu

Odpovědět


Josef Šoltes,2013-11-02 20:46:22

Dovolil bych si reagovat a upřesnit: Japonsko nemá 50 JE, ale 50 reaktorů. Nicméně je to drobnost.

Odpovědět


raz tak, raz onak

Pavel Ondrejovic,2013-11-02 20:48:06

Pisali ste "6-nasobok je vela, pretoze to bude znaci 6x drahsiu elektrinu", co v clanku bolo explicitne uvedene, ze je "cena za prototyp, ktora by mala ist dole".

Teraz uz zrazu pisete, ze aj dvojnasobok je vela. Ze to cele mozno je mozno zly vypocet. To samozrejme moze byt pravda. Ale ja som reagoval na ten 6-nasobok vo Vasom prispevku.

Odpovědět

Jednoduché počty

Vladimír Wagner,2013-11-02 10:32:04

Jestliže přepočteme zmiňovaných 22 000 USD/kW, tak dostaneme zhruba 418 000 Kč/kW. Pro stejný výkon, jako vznikne dostavbou Temelína, tedy 2,4 GWe, je tak třeba zhruba 1000 miliard Kč. Nejnověji dostavěný mořský park v Německu, BARD offshore , má fantastický koeficient roční využitelnosti výkonu zhruba 46 %. I tak je to poloviční oproti dobře provozovaným jaderným blokům, jako jsou Dukovany či Temelín. Bližší rozbor parametrů a ceny této farmy zde: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-jeste-jeden-pohled-vyznamneho-kandidata-za-zemanovce-na-energetickou-koncepci . To znamená, že náhrada dostavby Temelína ve větru farmamy plovoucích větrných turbín by stála 2000 miliard Kč. A to je životnost větrného parku méně než poloviční oproti jádru. Údržba a provoz parku, který by musel být na obrovské ploše, není finančně lacinější, než je tomu u jaderných bloků. Pokud by se podařilo snížit cenu čtyřikrát, jak je v článku, tak je to pořád téměř 500 miliard Kč za náhradu Temelína a dostanete zdroj s poloviční životností.

Odpovědět


Ještě dodatek

Vladimír Wagner,2013-11-02 10:37:49

V Německu je drahá elektřina z větru a slunce do jisté míry kompenzována velmi levnou elektřinou z uhlí (nyní přes 50 % elektřiny z něho) a dosud ještě fungujících jaderných bloků (dodávají stále zhruba 16 % elektřiny). Japonsko veškeré uhlí dováží z velké dálky a stejně tak plyn, takže fosilní zdroje jsou tam mnohem dražší než v Evropě. Pokud bude radikálně stoupat podíl OZE, které jsou ještě dražší, a nevrátí se k většímu podílu jádra, tak se Japonsko stává absolutně nekonkurenceschopným.

Odpovědět

prostá matematika

Tomáš Pilař,2013-11-02 08:31:18

Pokud je něco 6* dražší než alternativní řešení, tak to bude produkovat (logicky 6* dražší elektřínu) nedovedu si představit společnost, která jí bude za tuhle cenu chtít. Sice z článku není úplně jasné s čím je cena plovoucích VE srovnává, ale u nás to platí stejně elektřina z VE je cca 6* dražší než cena z jiných zdrojů

Odpovědět


zase slubuju, ze to nebude take zle

Pavel Ondrejovic,2013-11-02 09:16:07

" konsorcium slibuje tuto cenu rapidně snížit na zhruba dvojnásobek"

+ ked si priratame, ze cena za obcasnu dekontaminaciu zase nie je uplne nizka, vysledok nemusi byt taky zly.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2013-11-01 18:34:10

Japonsko si tuhle neekonomickou šílenost může dovolit, ale jedině díky souhře vhodných podmínek. Průměrná země ve vnitrozemí (např. Absurdistán) to může akorát tak neúspěšně napodobovat. Vlastně stačí, aby si na tom někdo nakradl a už to bude "úspěšně."

Odpovědět

Ambiciozny plan

Marek Hoger,2013-11-01 17:26:15

No nazvat plan na postavenie 3.6 GW instalovaneho vykonu vo vetre ambicioznym je pri krajine o velkosti Japonska dost usmevne, ambiciozne by to bolo mozno na Slovensku. Nemci maju vyse 30 GW a to uz sa da nazvat ambicioznym planom (o dosledkoch na sustavu radsej pomlcme).

Tak isto hovorit o nahradeni jadra vetrom v spominanom objeme je dost odvazne, ked si zoberiem ze Japonci prevadzkovali viac ako 50 reaktorov s priemernym vykonom nejakych 700-800 MW. O nahradeni by sme sa mohli bavit keby postavili vo vetre par desiatok GW, 3.6 GW je dobre tak na promo.

Aby sme sa rozumeli, tym nechcem dehonestovat snahu Japonska vyvinut plavajuce veterne elektrarne, reagujem cisto na sposob ako je tato informacia prezentovana.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace