Čí je starověké olovo? Naše!  
Tvrdí to jak archeologové, tak částicoví fyzici. Ve vědeckém světě se nedávno rozhořel nečekaný spor mezi těmito skupinami vědců o starověké olovo. Pro fyziky jsou totiž dávno potopené ingoty olova pravý poklad, cennější než zlato.


 

Zvětšit obrázek
Obchodní loď Bou Ferrer se potopila v prvním století našeho letopočtu.

Pro někoho nezbytnost, pro jiného kulturní dědictví
Bylo by vhodné hned na začátku objasnit, proč vlastně částicoví fyzici tolik prahnou po dávno potopeném olovu. Na vině je izotop olova Pb210. Ze zemského povrchu se do atmosféry neustále uvolňuje Radon  Rn222 v průměru asi 42 atomů na čtvereční centimetr za minutu.  Z něj následně vzniká radioaktivní Pb210, který je rozptýlen v atmosféře. Je všude a nedá se ho zbavit. Proto v současnosti nedokážeme vyrobit olovo, které by nebylo kontaminováno tímto izotopem.  Pb210 má poločas rozpadu 22,3 roku, takže jeho množství v dlouho potopených ingotech na mořském dně je prakticky nulové. Za 2000 let, co leží na dně vraky z římské doby olovo „vyzrálo“ do perfektní  formy pro opláštění částicových detektorů. Například vrak římské galéry, který leží na dně u ostrova Sardinie poskytl více jako tisíc ingotů pro opláštění detektoru Cryogenic Underground Observatory for Rare Events (CUROE) v italské Národní laboratoři v Grand Sassu (ano, tam kde měřili „neutrina rychlejší než světlo“).

 

Zvětšit obrázek
Ke loď dnu klesla s nákladem kolem 2500 amfor, které obsahují "GARUM" – tehdejší rybí pochoutku. Vrak je považován za jeden z nejdůležitějších podmořských archeologických nálezů ve Středozemním moři. Kredit: De Juan / D. G. de Cultura - Generalitat Valenciana


Pro změnu z vraku lodi, které se v 18. století potopila u francouzského pobřeží putovalo olovo do Cryogenic Dark Matter Search v Minnesotě, bez ohledu na nevůli francouzských úřadů. Lovci pokladů tak dokázali zpeněžit dříve prakticky bezcenný úlovek. Pro vědce je opravdu důležité velmi nízká úroveň radioaktivity samotného olova, které slouží jako plášť ultracitlivých měřících komor. Jeho úkolem je odstínit tyto komory od všech nežádoucích vlivů, jako jsou například vysokoenergetické částice z kosmického záření, nebo radioaktivita okolí. Nesmíme totiž zapomenout, že  detektory jsou umístěny hluboko pod zemským povrchem a každá hornina je více či méně radioaktivní.

Zvětšit obrázek
Kromě amfor vezla loď také olověné ingoty. Vše spočinulo v hloubce pouhých 25 metrů. Kredit: De Juan/D. G. de Cultura - Generalitat Valenciana

Každý rozpad izotopu Pb210 je velmi nežádoucí, protože přináší falešné poplachy a u olova, které byl dlouho pod vodou je množství tohoto izotopu velmi malé.


Ale má to i svoji druhou stránku. Podmořští archeologové bijí na poplach kvůli ničení kulturního dědictví lidstva. Podle usnesení UNESCA z roku 2001 patří vše co je pod vodou více jak deset let do celosvětového kulturního dědictví. A to je podstatou sporu, který se rozhořel mezi podmořskými archeology a částicovými fyziky. Je přijatelné, aby část kulturního dědictví byla použita pro částicové detektory. Obzvláště, pokud dojde k vytěžení vraku soukromými hledači pokladů, jako je například firma Odyssey, která prodala do Ameriky olovo z vraku potopeného u francouzského pobřeží.  Jak se zdá, archeologům z podstaty nevadí použití ingotů, ale protestují proti vedlejším škodám. Přece jenom, ve starověku se z olova vyrábělo kde co, od vodovodních trubek, přes střešní krytinu nebo kotvy a různé další části lodí.  Doufejme, že tento spor vyústí ve smysluplný dialog, který definuje závazná pravidla pro využití starověkého olova. Kdo, podle vás, by měl mít a nejen na olovo z hlubin moře nárok, a za jakých podmínek?



Zdroje:  http://phys.org/news/2013-11-controversy-roman-ingots-dark-neutrinos.html
Koloběh olova 210pPb  http://www.microanalytica.com/slics/understanding.htm


 

Autor: Martin Tůma
Datum: 02.12.2013 12:08
Tisk článku


Diskuze:

trosku podobna situace s oceli

Petr K,2013-12-04 10:47:10

I kdyz zde neni na vine radon, ale jaderne zbrane

http://en.wikipedia.org/wiki/Low-background_steel

Odpovědět

Osel inklinuje k bulvaru

Tomas Rybar,2013-12-04 00:23:59

Tvrdenie, ze stare olovo je pre fyzikov cennejsie ako zlato je nezmysel. Zlato je na tienenie omnoho vhodnejsie nez akokolvek stare olovo. Ma vyssiu hustotu, da sa pomerne jednoducho ziskat vo vysokej cistote, neobsahuje ziadne radioaktivne nuklidy a ma lepsie fyzikalne aj chemicke vlastnosti. Ak by mali fyzici moznost vyberu, ovela radej by tienili zlatom.

Odpovědět

Olovo

Josef Šoltes,2013-12-02 18:39:27

To je jednoduché. Když něco takového najdu, tak to rovnou roztavím a pak se se mnou mohou hádat jak chtějí, bude pozdě. Řešit historickou hodnotu olověných trubek a ingotů mi připadá stejné jako kdybychom za 1000 let zachraňovali dnešní spalovny odpadu, jelikož to jsou památky.

Odpovědět


vedlejší škody - hlavní škody

Petr Ba,2013-12-02 21:37:05

"... archeologům z podstaty nevadí použití ingotů, ale protestují proti vedlejším škodám."
Nevím jak ještě srozumitelněji napsat, že archeologům se jedná o ničení "zbytku" archeologického nálezu, který má pro ně mnohem větší význam než jsou nějaké ingoty olova.

Odpovědět


Matyáš Patlevič,2013-12-02 21:37:08

Troufám si říct, že spalovna odpadu by za 1000 let měla značnou cenu. Hodně zajímavých nálezů bylo ze smetišť... No a navíc kompletní spalovna...Taky si říkám, že roztavením toho olova v domácích podmínkách bych tam zanesl celkem dost radioaktivních nečistot. Ale nejsem proti využívání trubek jakožto stínění.

Odpovědět


to by jste si moc nepomohl

Roman Gramblička,2013-12-03 07:18:31

při tavení by se olovo kontaminovalo, takže by jste ho mohl prodat leda tak na broky. Osobně si myslím, že problematika ochrany kulturního dědictví je poněkud přitažena za vlasy. Archeologové by si měli uvědomit, že většina pokladů, které mohou zkoumat, neobjevili oni, ale laici při nejrůznějších činnostech. Navíc ani není v jejich silách, nalézt a zachovat veškeré staré předměty, od kostí až po pivní láhve.

Odpovědět


Čí je starověké olovo?

Didi Dusmor,2013-12-03 09:03:56

Problém má jednoduché a funkční řešení. Stačí respektovat vlastnická práva. Olovo pak je toho, kdo si ho od nálezce koupí za neregulovanou tržní cenu, například v dražbě. Tím se rovněž omezuje riziko znehodnocení nálezu - nepoškozený kus vč. okolí má vyšší cenu pro archeology, nepřetavený ingot má vyšší cenu pro fyziky. Nálezce je proto motivován k šetrnému zacházení s nálezem a obdržený zisk motivuje k hledání dalším potenciálních nálezů.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace