První klonovaný kytovec  
Ekologickými aktivisty tolik kritizovaný japonský výzkum velryb konečně přinesl první ovoce.

 

 

Zvětšit obrázek
Fukušimský akvapark je dnes až na pokusnou sekci jen stínem zašlé slávy. (Kredit: Aquamarine_Fukushima)

Japonka Haruko Obokata  nedávno popsala tvorbu kmenových buněk ze somatických buněk vystavením stresu. Nejprve jí všichni velebili, aby v vzápětí , když se jim nepodařilo pokus zopakovat, ji zavrhli. Její práce nyní získala nečekanou podporu.  Kromě pokusničení na myších Obokata spolupracovala s Fukušimskou pobočkou výzkumného ústavu RIKEN, kde se podílela na výzkumu  mořských savců.  Konkrétně na  reprodukci kulohlavců černých (Globicephala melas) , chovaných v tamním, dříve světově proslulém, delfináriu. Naštěstí i po neštěstí tamní  elektrárny jeho výzkumná sekce zůstala  v provozu.  Nejspíš proto, že Japonsko je tradičně kritizované za svůj postoj k lovu velryb a jednostranně se zavázalo, věnovat část zisků z komerčního rybolovu věnovat do oblasti  reprodukce nejvíce ohrožených mořských savců.  V týmu Aquamarine reproduction section pracuje i Haruko.

 

Zvětšit obrázek
Podle ošetřovatelů jsou kulohlavci mnohem inteligentnější než delfíni a při odběru vzorků ochotně spolupracují.

Kytovci jsou známi tím, že jejich těla oplývají silnou izolační vrstvou tuku.  O tukové tkáni jako potenciálním zdroji multipotentních kmenových buněk jsme na Oslu psali již několikrát (například ZDE ). Pomocí zhruba pět let staré, klasické metody převzaté od výzkumníků ze Stanfordské university (Josepha Wu et al.)  získali kmenové buňky z tukové tkáně kytovců i v Japonsku.  Zhruba dva centimetry krychlové kulohlavčích „špeků“ odebrali  punkcí z podkoží v břišní oblasti. Z tamních, leukocytům podobných buněk, připravila japonská výzkumnice linie kmenových buněk. Tyto "všeho schopné" buňky, pak daly vznik blastocystě a zárodkům, jako se to daří v případě tvorby myších klonů.

Zvětšit obrázek
Vzorek velrybí tukové tkáně, zdroj pluripotentních kmenových buněk.

Jediný rozdíl v metodice byl u kultivačního media. Konkrétně v jeho o půl stupně nižším pH (mořští savci se za dobu evoluce v moři adaptovali na vyšší koncentrace mořských solí ve svých tkáních a proto k vyvolání šoku vedoucímu k nastartování totipotentnosti kmenových buněk se muselo jít ještě o něco níže, než u myší.  Tak se Japonci poměrně snadno dopracovali k  pěti slibně se vyvíjejícím blastocystám.  V jejich šestnácti buněčném stádiu je za použití metody IVF přenesli do hormonálně synchronizované  kulohlaví samice.  Pokud je nám známo, jde  o vůbec první doložené rozmnožení kulohlavců v zajetí a rovněž o první úspěšný případ klonování velryby.  Japonský tisk v poznatku spatřuje začátek cesty, kterou půjde kompenzovat vybíjení velryb ve  volné přírodě.

 

Zvětšit obrázek
„Kulocysta“ - kulohlaví blastocysta se zeleně fluoreskujícím pozůstatkem aktivace čtyř genů (takzvaných Yamanakovych faktorů) dokládajících zdárnou transformaci tukových buněk v kmenově životaschopného jedince.

Japonský ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu Akira Gunji je ve svých výrocích o něco opatrnější, nicméně vyjadřuje naději, že klonovací úspěch by mohl  Japonsku pomoci zbavit se nálepky „vrahů velryb“. Fukušimské pobočce  Výzkumného ústavu rybolovu přislíbil štědrou dotaci.  Prohlášení se stává horkou politickou bramborou.  V očích opozice a ekologických aktivistů je snaha převést zmíněné výsledky do hospodářské praxe  nemorální a odsouzení hodná a vysloužila si hanlivou přezdívku  „Globi pharming“ (odvozeno od rodového jména Globicephala, volně přeloženo jako velkokulohlavinária).  Veřejné mínění v tom ale není zajedno. Zatímco někteří v tom vidí jen snahu bohatnout na výrobě pamlsků pro psy zbohatlíků,  starší generace  ve velrybím mase stále spatřuje národní jídlo a kulturní tradici.

 

Akira Gunji , japonský ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu


Pro Japonsko přichází nové vědecké poznatky právě včas. Jak již včera informovala agentura Reuters, Mezinárodní soudní dvůr OSN  na popud Austrálie vydal zákaz lovu velryb u Antarktidy (soudní verdikt ZDE)  Tokio informovalo, že i když s verdiktem nesouhlasí,  bude jej respektovat.  Nejspíš ale podá odvolání  a jako argument využije nové vědecké poznatky. 

 

Zvětšit obrázek
Proti vybíjení velryb brzo půjde jen těžko co namítat. K zajištění reprodukce a prakticky neomezeného množství kytovčat, bude dost materiálu v každém velrybím řeznictví.


Při in vitro fertilizaci je běžnou praxí, že se přenáší větší počet zárodků, než kolik jich samice daného druhu běžně rodí.  Podobně postupovali i v tomto případě i ve Fukušimě a přenášeli všech pět zárodků.  Na to, aby sonografickým vyšetřením se mohlo zjistit, kolik z oněch pěti pěti blastocyst úspěšně nidovalo, je zatím brzo. Nicméně podle  změn hormonálních hladin z odebraných vzorků výměšků z pohlavního ústrojí  samice,  byl pokus úspěšný a samice Keiko má všechny předpoklady žít jako klon dál i po své smrti. Protože ale  doba březosti je u kytovců obdobná velkým suchozemským savcům - slonům, na oslavu narození zdravých kulohlavčat si budeme muset ještě rok počkat.

 

Stávající praxe:

 

Pramen: Tuková tkáň – ideální zdroj kmenových buněk
http://www.4icu.org/institutions/166.shtml#166




Poznámka redakce: Pokud se vám obsah tohoto příspěvku nějak nezdál, měli jste pravdu. Jeho platnost vypršela dnem jeho zveřejnění a jeho význam odpovídá rubrice ve které je zařazen.

Autor: Jan Zikmund
Datum: 01.04.2014 08:44
Tisk článku

Pravopis a tvarosloví. - Brabcová Radoslava
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 98 Kč
cena: 87 Kč
Pravopis a tvarosloví.
Brabcová Radoslava

Diskuze:

Hmmmm

George Matějka,2014-04-07 11:12:36

Zprvu jste mne pekně namíchli:) Ale už jsem to rozchodil. Nadsázka a vtip do vědy patří. A tohle mne přinutilo hodně přemýšlet :)

Odpovědět

Přiznávám

Venda Prokopec,2014-04-02 11:39:28

že taky rozšiřuju řady.
a jdu si vyndat ten naviják :(
Byli jste dobří.
V.

Odpovědět

Já blbka.... :)

Vendula Martincova,2014-04-02 11:35:02

No jasně! Samice Keiko .... :)
Bavím se na svůj účet... :)

Odpovědět

Taky, taky :)

Martin Polický,2014-04-02 11:32:01

Mohly mne trknout ty formulace jako „kulocysta“ :)
chovy kulohlavců, .....
a že si budeme muset na výsledek rok počkat :)

Taky jste mne dostali :)
Máte to u mne schovaný !!! :)

Odpovědět

A zase....

Martin Jahoda,2014-04-02 08:48:20

Kazdy rok si rikam, ze na to priste nenaletim a teprve dnes sem zjistil, ze sem zase naletel.....

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace