Vyhubila dinosaury nukleární zima?  
…nová studie to naznačuje

 

Zvětšit obrázek
Ceratopsid triceratops a teropod tyranosaurus patří mezi poslední rody neptačích dinosaurů. Události K-T poznali někteří jejich zástupci takříkajíc na vlastní kůži. Zde lovecká lekce, kterou uděluje tyranosauří samice svým mláďatům. Kredit: Luis V. Rey (ke knize R. T. Bakkera “Dinosaurs! An introduction”)

Výzkum událostí, vedoucích v době před 66 – 65,5 miliony let k zatím poslednímu hromadnému vymírání  v dějinách života na Zemi, patří k velmi intenzivním směrům bádání současné doby. Pátrání po příčinách a průběhu vymírání na konci křídy se nevěnují jen paleontologové, ale také astronomové, geologové, fyzici, chemikové, ekologové a vědci z dalších vědních oborů. Pochopení příčin a následků této děsivé a zároveň fascinující události je právem považováno za jeden z nezbytných kroků k pochopení zákonitostí i role nahodilých jevů ve vývoji života na Zemi a za potřebný zdroj informací pro další strategii na ochranu současné přírody a lidstva (jak před ničením ekosystémů člověkem, tak i před hrozbou budoucích střetů s většími vesmírnými tělesy). O vymírání dinosaurů již bylo napsáno nespočet populárních textů a vydány stovky vědeckých studií, tomuto tématu se věnují také umělci, publicisté nebo scénáristé. I přes značný pokrok v bádání o “K-T vymírání” v posledních desetiletích nám stále mnohé podrobné aspekty unikají. Je to ostatně pochopitelné, vždyť se snažíme rekonstruovat události z doby před závratnými 660 000 stoletími. Novým střípkem do celé skládačky by mohla být další vědecká studie, která se zaměřila na změnu teploty oceánů v době krátce po dopadu asteroidu Chicxulub. Studie vyšla v periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences a přináší možná první důkaz o tom, že bezprostředně po impaktu nastala tzv. nukleární zima, tedy období rapidně snížených teplot, schopných vyvolat hromadné vymírání. O této možnosti se již dlouhodobě debatuje, žádný přímý a nezpochybnitelný důkaz však zatím k dispozici nebyl.


Johan Vellekoop z Univerzity v Utrechtu a jeho spolupracovníci se rozhodli prozkoumat změny teploty vody na přelomu křídy a terciéru za použití nové výzkumné metody, zvané TEX86 (měření teploty v dávných obdobích, založené na organickém výzkumu membránových lipidů mikroorganismů). K této “paleotermometrii” využili sedimenty texaské řeky Brazos, pocházející z té správné doby. Ve vrstvách starých 66 milionů let se nachází jak neklamná stopa asteroidu v podobě vysokého obsahu těžkého kovu iridia, tak i rozlámané kousky ulit měkkýšů, které zřejmě spláchla gigantická přílivová vlna, vyvolaná dopadem. Výzkumníci se pak zaměřili hlavně na složení lipidů, produkovaných mikroorganismy skupiny Thaumarchaeota. Chemické složení těchto lipidů se liší podle aktuální teploty vody okolního oceánu. Výzkum ukázal, že ihned po dopadu se teplota oceánu snížila v průměru asi o 2° Celsia, místy dokonce až o 7 °C (ze 30 na 23 stupňů). To se může zdát jako zanedbatelné, ale z ekologického hlediska skýtá i takovéto ochlazení často dalekosáhlé následky. Vellekoop pak porovnáváním s migrací mikroorganismů a složitými modely dospěl k přesvědčení, že zmíněné ochlazení trvalo zřejmě několik desetiletí. Z hlediska geologie jen mrknutí oka, pro život na Zemi ale (v kombinaci s dalšími jevy jako jsou globální požáry a kyselé deště) s devastujícími účinky. Po prvotních katastrofických účincích dopadu pak navíc nadlouho zůstaly oceány acidické, což ještě znásibilo stresové účinky na tehdejší organismy. Je sice možné, že někteří neptačí dinosauři ještě po tisíciletí přežívali, na definitivním konci “éry plazů” už to však nic změnit nemohlo. Obrázek konce křídového období je ponurý a poněkud depresivní, ale pochopení událostí, které vedly k poslednímu velkému vymírání fanerozoika, mohou být extrémně užitečné i pro naši nejistou budoucnost.

 

Odkazy:
http://phys.org/news/2014-05-proof-global-cooling-chicxulub-asteroid.html
http://www.livescience.com/45536-dinosaur-extinction-impact-winter.html
http://paleonerdish.wordpress.com/2014/05/13/the-winter-of-our-discontent-short-term-cooling-following-the-chicxulub-impact/

 



Poznámka redakce

Autorovi právě vyšla kniha pod názvem „Objevy pod vrstvami času“. Pojednává o některých významných epizodách v dějinách objevování zkamenělin, a to v éře předvědecké i pozdější vědecké (paleontologické). V 17 kapitolách představuje čtenáři chronologicky seřazený pohled na „dějiny člověka a fosílií“, můžeme-li to takto definovat. Od neandrtálců a archaických lidí moderního typu přes starověké Číňany a klasickou antiku až po středověké učence a podivíny moderní doby – tato spletitá a fascinující historie má mnoho zákoutí a lákavých uliček, kterými můžete s knihou pomyslně projít. Zjistíte přitom například, kdo první využíval zkamenělá dinosauří vejce a kosti, jak vlastně vznikly pověsti o Gryfech nebo kyklopech, kde na světě se lidé nevědomky klaněli (a dokonce ještě klaní) otiskům dinosauřích stop, které zkameněliny byly nenávratně zničeny za světových válek nebo jak se vlastně lidstvo dozvědělo o dopadu obřího meteoritu na konci křídy. Kromě toho se setkáte s desítkami zajímavých osobností historie vědy, ale také umění, diplomacie nebo třeba populární kultury.

 

Kniha vychází ve vydavatelství Computer Press a kromě běžných knihkupectvích je k dostání i v Databázi knih, Albatrosu či Bux.cz

Datum: 16.05.2014 21:44
Tisk článku

Dinosaurus - Neuvedený
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 607 Kč
cena: 607 Kč
Dinosaurus
Neuvedený

Diskuze:

R A,2014-05-20 22:38:00

Možno by stálo za zvlášť článok spočítať, skategorizovať a rozpísať, koľko teórií sa už o príčinách vyhynutia dinosaurov objavilo od doby, kedy to začalo človeka zaujímať. Od tých, ktoré stoja na solídnych vedeckých základoch až po tie bizarné :)
Mne osobne sa napríklad celkom pozdávala jedna, ale naozaj sa ospravedlňujem - už si nepamätám, kde som to čítal, takže neviem citovať zdroj. Kľudne sa ozvite, ak má niekto tušenie.
Vraj pôvodnou príčinou bola tiež katastrofa charakteru pravdpodobne asteroidného (len by bolo možno zaujímavé pozrieť na základe skúmania dosiaľ známych meteoritických kráterov, pôvodcovia ktorých sú vhodní kandidáti na vinníka), ale šlo vraj o poruchu rozmnožovania dinosaurov. Niekde sa vraj totiž našli ich vajcia, ktoré mali preukázateľne viac vrstiev tej vrchnej vápenatej škrupiny. Jednou z možných príčin vraj mohol byť stres dinosaurích samíc vyvolaný klimatickými zmenami, ktoré dopad asteroidu vyvolal. V dôsledku stresu sa porušila sekrécia hormónu vastocínu, ktorý je údajne zodpovedný za znesenie vajca, tým pádom sa vraj vajco namiesto toho, aby bolo znesené, znova vrátilo do tej časti vajcovodu, v ktorej sa na ňom vytvorí škrupina a pokrylo sa ňou znova a potom ešte raz.
Možné to asi je, či..?

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2014-05-24 16:16:07

Ontogeneze vajec je dodnes značně variabilní. Při tehdejším množství dinosaurů je velmi pravděpodobné, že by si s hladinou nějakého hormonu evoluce rychle poradila.

Odpovědět

Proč nukleární?

Radim Křivánek,2014-05-18 12:41:54

Katastrofická zima je jistě jeden z pravděpodobných scénářů, ale proč označovat slovem "nukleární" událost bez vazby na jaderný výbuch?

Odpovědět


Tiež mi to blyslo hlavou…

Roman Horváth,2014-05-18 21:54:16

Tiež som sa krátko nad tým pozastavil, ale chápem to tak, že už je to zaužívaný termín, pod ktorým si každý predstaví presné dôsledky. Chápem to podobne ako používanie slova xerox (xeroxovať) vo význame používania kopírovacieho prístroja bez priamej väzby na firmu Xerox…

Odpovědět


Jakub Rint,2014-05-18 22:08:21

Také nechápu proč nukleární, přece extrémní vulkanická činnost dovede způsobit s atmosférou to samé co pád meteoritu a také to nikdo nenazývá nukleární.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace