Den, kdy vyschly Niagarské vodopády  
Kde je mnoho vody, je i mnoho eroze. Nemohly by náhodou Niagarské vodopády spadnout a stát se z nich jenom velká peřej? Tím by velmi utrpěl turistický ruch a tak se rozhodlo, že se to pověří.

 

Zvětšit obrázek
Vše začalo v poslední době ledové, před 12 000 lety. Voda z Velkých jezer stékala dolů. Ovšem v té době byly vodopády o celé 2 km níže po proudu řeky. Svou silou Niagara omývala břehy, a tím i každým rokem brala v průměru 1 m z podloží skal. V současné době se proces zpomalil asi na 4 cm ročně.

Není nad správně projevenou paniku

Celý příběh začal v roce 1965 sérií novinových článků o nebezpečí okamžité smrti Niagarských vodopádů z pera Cliffa Spilera. Svoje články podložil pozorováním pádů obrovských balvanů z hrany vodopádů do řečiště Niagary. Tyto články doputovaly až k Earlu Brydgesovi, senátorovi za stát New York, kterému se podařilo přesvědčit Kongres, aby založil komisi na prostudování tohoto problému. Tou dobou už ostatně běžela poměrně úspěšně panikářská kampaň „Zachraňte Americké vodopády“. Mezinárodní společná komise (International Joint Commission) bádala a bádala a v roce 1967 bylo na základě výstupů této komise rozhodnuto vysušit Niagarské vodopády a prozkoumat celou věc přímo.

 

Logo federální vojenské agentury USACE (United States Army Corps of Engineers), většinou zkracované na “CoE”. Největší stavebně inženýrská instituce na světě. Specializuje se na velká díla, jako jsou přehrady, odvodňovací kanály, výstavbu kosmického střediska pro NASA ,...


 Projektu se ujala armáda. Vojenští inženýři z USACE ve spolupráci s Konstrukční společností Alberta Elii (Albert Elia Construction Company) začali s přehrazováním řeky 9. června 1969 a za pouhé tři dny byla hráz postavena. 180 metrů dlouhá a okolo 3 metrů vysoká hráz odklonila vody z americké části do vodopádů Horseshoe na kanadské straně. Na dlouhých šest měsíců tak vodopády vyschly. Vojáci i civilní vědci se ihned pustili do zkoumání dna Niagary. První  co tam našli, byly bohužel pozůstatky ženy, kterou viděli svědci skočit do řeky 11. června. Zatímco skoro 28000 tun kamene a zeminy držely vodu dále od americké části, na dně řeky čile probíhal geologický výzkum, vrtalo se do země a zkoumaly se vzorky, jádra vrtů. Začalo se ve velkém stylu, na dno řeky byla prokopána cesta a najely tam jeřáby, které odklízely obří balvany pro výzkum paty vodopádu. A pak se vrtalo jako o život. Pro geology to byly hotové Vánoce za peníze daňových poplatníků. Nakonec si na své přišla i platící veřejnost, které bylo povoleno se projít po dně vyschlé Niagary. A výsledek? Vodopády jsou v pořádku, můžete zase pustit vodu. Ostatně, i kdyby nebyly, nebylo by v silách ani tehdejší, ani dnešní technologie je zachránit.
 


 

Zvětšit obrázek
Niagarské vodopády bez vody (1969) Kredit Kelisi, Wikipedia

Nebylo to poprvé, co Niagára vyschla

V roce 1966 bylo díky regulaci odtoku na přehradě International Water Control Dam snížen průtok z obvyklých 300 krychlových metrů za sekundu na necelých 60 krychlových metrů. Díky tomu bylo možné za velmi nízké vodní hladiny prozkoumat dno řeky, pořídit letecké snímky a zjistit předběžné podmínky pro práce v roce 1969. Ale hlavním cílem této operace bylo umožnit vyčištění dna řeky od kmenů stromů a dalších trosek, stejně jako odtažení pontonu, který byl v řece zakotven v roce 1959. Průtok byl omezen po dobu šesti hodin.

 

Série autentických snímků
Série snímků z přehrazování řeky, vodopádů bez vody a zkoumání stavu podloží americkou armádou - zde.


Ale úplně poprvé, kam lidská paměť sahá, vyschla Niagara 30. března roku 1848. Tehdy byli obyvatelé probuzeni ze spánku absencí obvyklého řevu vodopádu. Mlýny, pily a továrny na řece se zastavily a v nastalém tichu se procházeli odvážlivci po dně řeky. Okolí přepadla nefalšovaná panika z konce světa.  Pořádaly se bohoslužby, hledaly se příčiny. Je potřeba si uvědomit, že v tomto roce byl telegraf ještě velmi mladý vynález a nejspolehlivější a nejrychlejší způsob sdílení zpráv byla vlaková pošta. Díky ní se po čase zjistilo, že prudký vítr vytvořil na jezeře Erie, odkud řeka Niagara vytéká, hráz z ker a ledové tříště, která zastavila tok řeky. Po opadnutí paniky využili místní čas k tomu, aby odstřelili nebezpečné kameny, které ohrožovaly lodní dopravu, tedy především vyhlídkové plavby. Ledová bariéra praskla po necelých 40 hodinách a od té doby až do roku 1969 se  možnost pozorovat říční dno Niagary nenaskytla.

 

Niagara Falls v plné parádě

 


Literatura:
http://www.wired.com/2010/03/0330niagara-falls-stops/
http://www.niagarafrontier.com/dewater.html
International Water Control Dam http://en.wikipedia.org/wiki/Sir_Adam_Beck_Hydroelectric_Generating_Stations
USACE: http://en.wikipedia.org/wiki/USACE

Autor: Martin Tůma
Datum: 12.07.2014 10:27
Tisk článku


Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace