Lesní požáry v USA zřejmě mají na svědomí ekologové  
Lesníci se museli podřídit zelené ideologii a ponechat lesy divočině. Lesy se neprořezávají, méně se kácí, suché stromy se nechávají na místě. Když pak přijde oheň, není divu, že je požár větší.


 

Zvětšit obrázek
Arnold Schwarzenegger se jako guvernér Kalifornie také potýkal s požáry. V agitce Years of Living Dangerously se kloní k názoru, že za požáry může globální oteplování. (Kredit http://edfclimatecorps.org/) Video upoutávka ZDE

V roce 2014 se Arnold Schwarzenegger podílel na vzniku dokumentárního seriálu Years of Living Dangerously o hrůzách globálního oteplování. „Když jsem byl guvernérem Kalifornie, byl jsem svědkem hluboké proměny. Mezi mým prvním a posledním rokem v úřadě se sezóna požárů pořád prodlužovala. Nakonec mi řekli, že brzy už nebude žádná sezóna požárů, protože požáry budou celý rok. Začal jsem se zajímat, co to způsobilo. Bylo jasné, že to mělo hodně co dělat se změnou klimatu.“

 

Zvětšit obrázek
OBRÁZEK 1: Území spálené požáry v USA. V první polovině 20.století gigantický pokles požárů. Pak až do roku 2000 stagnace. Navzdory růstu teplot v období 1970-2000 (U.S. Wildfire Statistics, USDA/Forest Service)

Terminátor se bohužel nechal napálit. Ve skutečnosti má dnes západ USA nejméně požárů za 3 tisíce let!i Ještě kolem roku 1930 bylo běžné, že tam ročně lehlo popelem kolem 50 milionů akrů lesa. Pak se ale o lesy začali starat lesníci a požárů dramaticky ubylo. Arnold se děsí „zdvojnásobení“ spáleného území ze tří na šest milionů akrů. To je ale pořád velice málo ve srovnání s přírodní situací před příchodem člověka.


 

Zvětšit obrázek
GRAF 2. Počet požárů v 80. letech poklesl (červeně). Spálené území se ale po roce 2000 více jak zdvojnásobilo (zeleně). Požárů je méně, zato jsou větší. Zdroj: www c3headlines.com

Proč byly požáry před sto lety tak rozlehlé? Protože v divočině lesy nikdo neprosekával, nikdo neodvážel uschlé stromy, nesekala se vzrostlá tráva. V lesích se hromadil uschlý materiál a pak stačil jediný blesk a všechno to chytlo. Dnes se k této praxi zase vracíme, kácení stromů se zakazuje, ekologové totiž chtějí les vrátit divočině. V letech 1988 až 2004 se plocha lesů USA, ve kterých probíhá kácení a prořezávání, zmenšila o 91 procent, z 283 000 na 19 000 akrů.ii Když se takhle vracíme k přírodě, vrací se ovšem i přírodní (čili větší) rozloha požárů. Jen člověka zaráží ta drzost, že ekologové nárůst počtu stojících mrtvých stromů – který sami zavinili zákazem kácení – dávají za vinu globálnímu oteplování! Novinové titulky: „Klimatická změna zdvojnásobila úmrtnost stromů“iii. Když se les neudržuje, samozřejmě se v něm také snáze šíří kůrovec. Skvělé. To také dáme za vinu globálnímu oteplování! Zabijeme tři mouchy jednou ranou.

 

Zvětšit obrázek
OBRÁZEK 3: Tady je vysvětlení nárůstu velikosti požárů. Těžba dřeva v lesích USA klesla. Uschlé stromy zůstávají stát v lese. (Zdroj: U.S. Wildfire Statistics, USDA/Forest Service)


Trochu to připomíná román Michaela Crichtona nazvaný „Říše strachu“ (State of Fear). Jde o příběh ekoterotistů, kteří se rozhodnou cíleně způsobit sérii přírodních katastrof. Aby přesvědčili veřejnost o naléhavosti změn klimatu. Omezení těžby dřeva ekologové prosadili koncem 80. let pod záminkou ochrany jedné sovy. Jde o puštíka západního (Spotted Owl), který žije zejména ve státech Washington, Oregon a Kalifornie na pacifickém pobřeží USA. Uvnitř americké lesní správy se tehdy strhla hotová válka, protože zkušení lesníci se proti ekonesmyslům snažili bránit.iv Ekologové ale nasadili teroristickou taktiku, přivazovali se ke stromům, vandalizovali zařízení dřevorubců. Něco jako řádění českých ekologistů na Šumavě. Spor se dostal před soud a soudce William Dwyer rozhodl ve prospěch sovy. Kácení bylo zakázáno (tzv. Northwest Forest Plan), což byla pro americký venkov ekonomická pohroma. Jim Geisinger, který tehdy byl ředitelem Northwest Forestry Association, vzpomíná: „Kvůli tomu americká těžba dřeva klesla o 90 procent. Stovky pil se musely zavřít. Desetitisíce lidí přišly o práci.v

 

Zvětšit obrázek
Fialově jsou vyznačeny oblasti výskytu puštíka západního. Podle rozhodnutí úřadů je od roku 1990 chráněným druhem. A tam kde žije, se nesmí kácet. (Zdroj)


Ochránci přírody slavili triumf. Puštík se dnes už nemusí bát seker dřevorubců, protože jednoduše uhoří při lesních požárech. Například v Oregonu tři požáry z let 2001-2002 zasáhly loviště osmdesáti puštíků. V následujících letech uhynulo osm z dvaceti čtyř puštíků, kteří byli vybaveni vysílačkou. To je úhyn 33%.vi Šest z nich podstoupilo pitvu a stanovenou příčinou smrti byl hlad. Ve vypáleném teritoriu nebylo co jíst.vii To není všechno. V neudržovaných lesích se během uplynulé generaci rozšířil kůrovec a jde o nejhorší kalamitu za desítky let.viii Vzpomínáte, jak nám Zelení říkali, že když něco preventivně z opatrnost zakážeme, nic se nemůže stát? Po DDT a biopalivech jde o další pohromu způsobenou „principem předběžné opatrnosti“. Viníkům se ale nic nestane. Vinu svalí na globální oteplování.

 
   

POZNÁMKY
i MARLON, Jennifer R. et al. Long-term perspective on wildfires in the western USA. PNAS, Vol 109, No 9.


ii TOBIN, Mitch. Timber harvest falls in national forests. Ecowest.org [online] 28.5.2013 [cit 8.7.2014]. Dostupné na: http://www.ecowest.org/2013/05/28/timber-harvest-falls-in-national-forests/


iii FISCHER, Douglas. Climate change has doubled forest mortality. Dailyclimate.org [online] 22.1.2009 [cit 18.7.2014]. Dostupné na: www dailyclimate.org

iv Mac CLEERY, Doug. Re-inventing the US Forest Service: Evolution from custodial management, to production forestry, to ecosystem management. In: Re-inventing forestry agencies Experiences of institutional restructuring in Asia and the Pacific. Edited: Patrick Durst et al. Food and Agriculture Organisation of the United Nations. Asia-Pacific Forestry Commission (Bangkok 2008). [cit 20.7.2014] Dostupné na: http://www.fao.org/docrep/010/ai412e/AI412E06.htm


v MANNING, Rob. Spotted Owl Surviving 20 Years After Controversial Decision. OBP.org [online] 24.6.2010 [cit 20.7.2014]. Dostupné na: www opb.org

vi ANTHONY, Bob a Darren A.Clark. Burned landscape of southwest Oregon: What’s in it for Northern Spotted Owls? In: Fire Science Brief. Issue 15. Ocrober 2008. Page 3 http://www.firescience.gov/projects/briefs/04-2-1-52_FSBrief15.pdf


vii Fire Science Brief. Issue 15. Ocrober 2008. Page 3 http://www.firescience.gov/projects/briefs/04-2-1-52_FSBrief15.pdf


viii ROBBINS, Jim. Bark beetles kill millions of acres of trees in the West. New York Times. 17.11.2008. http://www.nytimes.com/2008/11/18/science/18trees.html?pagewanted=all&_r=0

Datum: 07.10.2014 23:13
Tisk článku

Maturitní otázky - ekologie - Mudrych Karel, Mudrychová Jitka
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 129 Kč
cena: 114 Kč
Maturitní otázky - ekologie
Mudrych Karel, Mudrychová Jitka

Diskuze:

šumava

Tomáš Ditrich,2014-10-17 23:32:35

1)protože "kalamitě" ve smrčině (ať už horské, nebo podmáčené) nelze zabránit. Dříve či později prostě přijde např. vichřice, která vyvrátí velkou část smrků, na nich se namnoží lýkožrouti, a rozjede se gradace. Viz např. http://ziva.avcr.cz/2013-5/co-je-za-premnozovanim-gradaci-lykozrouta-smrkoveho-na-sumave.html nebo již odkazovaný http://ziva.avcr.cz/2013-5/dynamika-horskych-smrcin-na-sumave.html.
Kdybyste chtěl kalamitám zabránit, musíte ihned po polomu všechny poškozené stromy odtěžit - tím zabráníte mimojiné přirozené obnově - z přirozeného lesa máte hospodářský les.

Kromě toho se ukazuje, že tyto "kalamity" jsou pro horské smrčiny nezbytné - viz např. http://ziva.avcr.cz/2013-5/prirodni-disturbance-klicovy-faktor-obnovy-horskych-smrcin.html http://link.springer.com/article/10.1007/s10531-008-9409-1.

Samozřejmě, omezit kalamity - ta možnost existuje (ačkoli i tam, kde se proti kůrovci bojuje, není v čase gradace tento boj příliš úspěšný). Potom je ale prostě nutné zrušit NP, protože v NP mají dle zákona značnou část zaujímat přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy.

2) tady se asi neshodneme. Nevím o tom, jestli někdo dělal objektivní posouzení tohoto managementu, nemám tedy žádná objektivní data. Kdo chce, může se na taková místa dojít podívat sám.

3) postup lýkožrouta při gradaci - viz zdroje v bodě 1.

4) Tady opravdu nevím, jestli tomu stále nerozumíte,n nebo si na to už jen hrajete. Takže, zjednodušeně (detailněji to máte v již mnohokrát odkazovaných zdrojích): lesy NPŠ nejsou pouze smrčiny, ale i smíšené porosty. Téměř 100 % smrků mají a) horské smrčiny (na Šumavě přibližně od 1250 m n.m., samozřejmě závisí na mikroklimatických podmínkách) a b) podmáčené smrčiny (smrky jsou schopny tolerovat hodně zamokřenou půdu, takže i tam, kde by jinak byly buky, jsou hlavně smrky. Minoritní zastoupení mohou na podmáčených místech mít i jedle a břízy).

jinak myslím, že se tato debata pomalu stává (teda asi už stala) zbytečnou.

Odpovědět


pro Ditrich

Stanislav Kaštánek,2014-10-18 00:55:28

Pane Ditrichu, škoda, že jste neodpověděl pod moje body, účel je jasný, kdo si to bude vykopírovávat pod sebe, takže je to mimo souvislosti.
1) Kalamitě v horské smrčině nelze zabránit. Přijde vichřice atd. Lesy byly bez kalamity, která by je zničila mnoho desetiletí a vojsko je předávalo v nesrovnatelně lepším stavu, než jsou silně chráněné dnes. Jestli to pojmenujete horské smrčiny, podmáčené smrčiny nebo po jakékoli asanační těžbě jako hospodářský les je jedno. Dnes chráněné lesy jsou zničeny. Najednou máte zvlášť horské a zvlášť podmáčené smrčiny. Před tím byly horské podmáčené smrčiny. Graf Vašeho zdroje
http://ziva.avcr.cz/2013-5/co-je-za-premnozovanim-gradaci-lykozrouta-smrkoveho-na-sumave.html ukazuje pravidelné kalamity mimo jiné kůrovcové kalamity ve 20. letech a 50.letech. Po nich zůstal les v dobrém stavu. Samozřejmě byl pak Kyril. Ale i odborníci z Brna říkají, že ochrana nebyla účinná- Šumava je největší zničený les v Evropě. Není někde chyba? Třeba v tom, že lesáci měli koně a zasahovalo se s rozumem.
2) Padlý strom lze přeřezat, aby ležel na zemi. A skutečně zasažená polena na zemi oloupat. To není hospodářský les. Na to není třeba management a zkoumat jeho chyby. To je třeba jen udělat. Je problém mít něco jako motorovou pilu s nástavcem na odkorňování? Vojenský elektrický generátor zapojený do mokrého polena by kůrovce zabil. Z toho by se udělal graf % zabitých kůrovců....
3) Postup kůrovce není viz bod 1) , ale viz právě ten les, kam se má jít každý podívat. Ano rostou semenáčky, rostly i v minulých desetiletích a hodně. Les se obnoví, ale za jakou cenu.
4) Nejde o to, co a kde dnes horské smrčiny a podmáčené smrčiny jsou nebo nejsou, ale jaká skladba lesa obecně v NP původně byla. Touto tzv. přirozenou obnovou se může získat jedině opět smrková nepůvodní monokultura a další kůrovcové kalamity. Podstatné zvýšení podílu buku je takto na stovky let. Bukvice nelítají po sněhu, leda je roznesou kousek divočáci.
Já jsem citoval NPŠ
:"Tabulka NP Šumava: Původní skladba lesů, nacházejících se na území stávajícího NPŠ byla zcela odlišná. Hlavní dřevinou byl buk – jeho zastoupení tvořilo 48 %, jak vyplývá z níže uvedených dat.***
Cituji Vás : "Toto jsou data asi pro celou šumavu, ne pro horské či podmáčené smrčiny."
Komentář : NPŠ uvádí, že jde o původní skladbu stávajícho NPŠ.
Asi máte pravdu, diskutovat už nemá cenu.

Odpovědět


naposled

Tomáš Ditrich,2014-10-18 02:00:08

bohužel, redakční systém má svoje mouchy, občas se příspěvek nevloží tam, kam byl cílený.

1) Kdybsyte si přečetl aspoň některé z odkazovaných zdrojů, věděl byste, že "kalamity" - rozpady smrčin - byly na šumavě vždy (tedy když tam byly smrky).

Vždy jsem psal o horských a podmáčených smrčinách. Předpokládám alespoň základní orientaci v problematice a tedy to, že toto spojení je vyloženo jako "horská smrčina a podmáčená smrčina."

2) o kládách již jsem psal, zbytku nerozumím.

3) také nevím, co tím chcete říct. Původně jste se ptal (jestli jsem to dobře pochopil), jak vznikají lýkožroutí žíry více než cca 650 m o sebe. To máte popsaný v uvedených zdrojích.

4) Asi to opravdu nechápete, zkusím to tedy hodně polopaticky:
Co se týče přirozených lesů - tj. lesů, které by na šumavě byly bez lidských zásahů - celý NPŠ se skládá z lesů různých - bučiny, jedlové bučiny, jedlo-bukové smrčiny, smrčiny, atd. Vychází to především z lesních vegetačních stupňů NPŠ, které jsou nahrubo jedlobukový, smrkojedlobukový, smrkový. Ten smrkový je ona horská smrčina, která na na šumavě přibližně nad 1250 m. Protože většina NPŠ leží pod 1250 m n.m., přirozeně by se téměř ve všech lesích (ty pod cca 1250 m, ty nepodmáčené, nerašelinné atd.) vyskytoval buk (někde samotný, někde s jedlí, jedlí a smrkem, nebo jen se smrkem). Proto původní skladba lesů NPŠ (všech vegetačních stupňů) znamená hodně buku (např. těch skoro 48%). To, o čem jsem psal já, byly horské smrčiny a podmáčené smrčiny - tedy podmnožina šumavských lesů. Je snad jasné, že původní zastoupení smrku v této podmnožině (skoro 100 %) se liší od zastoupení v množině všech šumavských lesů (cca 30%).
Snad už aspoň v tomto bude jasno.

Odpovědět


s kůrovcem a nikdy jinak

Stanislav Kaštánek,2014-10-18 17:34:34

Pane Ditrichu, dobře.
1) Horské a podmáčené smrčiny lze v češtině chápat jako horské NEBO podmáčené a na různých místech.
2) Buk roste přes 1000 m málo a přes 1250 m vůbec. Buk kdysi na konci doby ledové hodně vytlačil jedli. Takže vrcholy Šumavy jsou přirozeně monokultura smrk. Čili po vichřici budou kalamity, kůrovec je v normě, teď právě přes normu.
3) Jak sám píšete většina NPŠ není nad 1250 m a nebyla původně monokultura smrku, čili kůrovec tam bude řádit, když mu to dovolíme, když to prostě tak chceme mít. Zničené obrovské plochy smrkového lesa včetně hospodářských lesů přilehlých prostě převáží procházka po kůrovcem zničném lese, který zdola ze semenáčků občas roste a navzdory statistice s bezpečnou 650 m kůrovcovou zónou se šíří za tepla větru dál, dokud má co chroupat.
4) Píšte :"jak vznikají lýkožroutí žíry více než cca 650 m od sebe. To máte popsaný v uvedených zdrojích.".
No vida, předchozí teorie byla, že všechny nové útoky se vyvíjejí do 650 m. No a protože se neudělá nic, tak za rok zase o půl kilometru dál, na co pročítat jakési zdroje, stačí umět sčítat.
5) Novohradské hory byly Kyrilem zasaženy takřka stejně -1 milion m3 a milion stromů. Byla tuhá zima a zmrzlo, padlé stromy vytěženy, les dorůstá krásně, je tu vlastně nepřetržitě živý les a kůrovec nikde. A kácely se i velké plochy. Monokultura smrků na řadě kopců 900-1000 m je takřka 100% a rostou v netěžitelném prostoru obrovských kamenů. V Žofínském pralese ( myslím nejstarší rezervace stř. Evropy) se kácely nejstarší a nejvyšší stromy za první i druhé světové války na fošny pro přístavní lodě. I přes necitelné zásahy, které nelze vrátit zpět, je tu les a je co chránit, třeba brouky.
Prostě lze lesu pomáhat a chránit, dělalo se to vždy a lesy jme měli v dobrém stavu, včetně těch které jsou dnes součástí NPŠ. Prostě jsme příští generaci místo lesa odkázali skanzen, aby viděla jak se to nemělo dělat. Já Vám Váš názor neberu, prostě se neshodneme. No a co.

Odpovědět

šumava

Tomáš Ditrich,2014-10-17 12:23:05

Omlouvám se za zpoždění, byl jsem teď několik dní off-line.

***No vidíte. a klády přes sebe se přeřežou na dvoumetrové kusy a ty leží na zemi, problém je třeba si hýčkat, ne řešit.***
Neleží na zemi. Opravdu ne, viděl jsem takových pasek dost. Některé samozřejmě ano, ale většina klád leží přes sebe. Kromě toho jsou odkorněné a mnohem rychleji vysychají. POkud se ponechají přirozenému vývoji, padají postupně (do 8-9 let jich padne cca 2/3) a větší část se jich tak dostane do kontaktu s půdou (viz např. Scandinavian Journal of Forest Research, 2007, 22(6): 524-530.).

***Problém je v tom, že téměř žádný, za větru a příznivého počasí a doletí i kilimetry daleko..***
ano, nevyjádřil jsem se přesně - mohou letět i dále, ale důležité je úspěšné napadení dalšího stromu. "All new attacks evolve less than 650 m from an old attack, and 80% of the new attacks are less than 250 m from an old attack." (Wichmann and Ravn, 2001; For. Ecol. Manag., 148, pp. 31–39).

***Když asi 134 části 1.stupně NP okroužíme 1 km , tak nebyde nic***
ano, rozdrobení 1. zón NP je jeden z největších problémů NPŠ. To a blokace nápravy jde na vrub právě politikům, horujících proti bezzásahovým zónám (viz např. http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/zonace-narodniho-parku-sumava-aneb-o-ceste-tam-a-zase-zpatky.html)

***Mám dotaz, jak se dostane kůrovec do smrkového lesa v nižších polohách, když daleko široko žádný kůrovec není.***
kde jsou smrky, je i kůrovec. To, že ho nevidíte, opravdu neznamená, že tam není.

***Tabulka NP Šumava: Původní skladba lesů, nacházejících se na území stávajícího NPŠ byla zcela odlišná. Hlavní dřevinou byl buk – jeho zastoupení tvořilo 48 %, jak vyplývá z níže uvedených dat.***
Toto jsou data asi pro celou šumavu, ne pro horské či podmáčené smrčiny. Stejně tak údaje níže pro PR Tojmezná hora - tam je i horská smrčina, i buková smrčina, i klečové porosty (jak sám píšete). V samotné horské smrčině se podíl smrku hooodně blíží 100% (když už chcete slovíčkařit).
A opravdu platí to, že horské i podmáčené smrčiny jsou na Šumavě přirozené! Viz např. http://www.npsumava.cz/storage/vyzkum/SGpdf/SG13_2_Svoboda.pdf

***Polámané stromy ležící na zemi pocházejí
z porostu, který odumřel po napadení kůrovcem v r. 1997. Bude pravděpodobně trvat dvě až TŘI DESÍTKY let, než se stanou vhodným substrátem pro zmlazení smrku.***
No právě. Toto přispívá k věkové heterogenitě bezzásahových lesů. Krátce po rozpadu horské smrčiny začnou o překot vyrůstat malé stromky a semenáčky v podrostu, vlivem padajících a tlejících kmenů se postupně vytváří další vhodná místa pro uchycení semenáčků, některým to trvá 15 let, některým 30, některým třeba 50). Doporučuji k přečtení - kromě jiných odkazovaných zdrojů - např. http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/dynamika-horskych-smrcin-na-sumave.pdf

Z leteckých snímků si můžete udělat představu o rozsahu rozpadlých smrčin či napadených lesů, ale opravdu ne o rozsahu a intenzitě přirozené obnovy. Kromě výše uvedených zdrojů viz např.
http://ziva.avcr.cz/2013-5/prirodni-disturbance-klicovy-faktor-obnovy-horskych-smrcin.html

Odpovědět


Šumava na kopci podmáčrná

Stanislav Kaštánek,2014-10-17 14:57:02

Pane Ditrichu.
1) Váš odkaz http://ziva.avcr.cz/2013-5/prirodni-disturbance-klicovy-faktor-obnovy-horskych-smrcin.html
řeší opět kůrovcový uschlý les kontra holiny. A kde je odpověď na mou opakovanou otázku kůrovcem zničený les kontra les včas pokácený před rozšířením kalamity a dřevo ponechané jak záchytné body pro semena a zdroj živin. Zkuste srovnat se situaci, když semen je všude dostatek v těsném okolí ze zdravých dospělých stromů, které nejsou ještě napadeny ani pokáceny. Pár oloupaných a vysychajících polen, které uvolní živiny pomaleji (semena na sněhu zachytí i tak) to je prostě směšné proti na desetiletí zničenému lesu s následnou různověkou monokulturou smrku. Různověký les vznikne stejně, ale rychleji kolem na včas pokácených jednotlivých stromů. Že se semeno uchytí je dáno statistikou, kde vzdálenost semenných stromů je rozhodující, počet semen klesá se čtvercem vzdálenosti, prostě na dvojnásobnou vzdálenost se dostane na 1 m2 1/4 semen. Co na tom chcete vymýšlet ? Stejnověké stromy budou, když se vysází najednou, což se nedělá. V čem je problém?
2) Přeřezaná polena údajně neleží na zemi : báchorky. Lesák má půlmetrové ocelové páčidlo zvané lopatka a dvoumetrové poleno odvalí v pohodě, lopatkou často směruje porážený celý strom. Nehledě a to, že si uřízne 2 m sochor. Když mu někdo řekne a malinko připlatí, tak polena budou ležet na zemi. Chtěl bych mí takové starosti.
3) Píšete : kde je smrkový les, tam je kůrovec.
Dobře. Ale jak to, že jak píšete " "Všechny nové útoky se vyvíjejí méně než 650 metrů od starého útoku a 80% nových útoků je méně než 250 metrů od starého útoku." Takže dle toho přes 650 m se nedostanou, všechny jsou blíž. Statistický rozbor hezký, výsledek známe, kůrovec postupuje a zahyne vše, včetně nejcennějších staletých smrků. Nebo Vy tam vidíte něco jiného?
4) Podmáčené horské smrčiny, klidně ať jsou 100 % smrčiny, dobře. Sdělení NP Šumava o původním složení bukem, jedlí a borovicí UVNITŘ NP Vás nějak neujalo. Kde jsou PODMÁČENÉ horské smrčiny? Chápu, že na Kvildské plošině ve výšce kolem 1000 m- 1100 m jsou rašeliniště a podmáčené smrčiny. Jak vzniká PODMÁČENÁ smrčina na svahu kopce, na vrcholech hor typu Černá hora - tam pramení Vltava i Otava, což dokazuje, že voda teče z kopce dolů. Podobně Trojmezná hora, hora Boubín aj. Šumava je ze starohor sopečného původu, hory jsou kuželovité ještě nyní. I paseka na holinu zaroste brzy trávou, která vytváří živiny z půdy všude na povrchu a brání erozi. Vodní eroze na pasece není katastrofa, kořeny jsou v zemi i nadále. Erozi udělají těžařské troje po spádnici. Řešíme stále stejnou věc. Včasné poražení zdrojů kůrovce kdekoli zachrání les. Jednotlivé ponechané stromy zbavené kůry. Zatím se roky filosofovalo, pak se se zpožděním stejně kácí ( Antýgl v Povydří)plochy mnoha fotbalových hřišť šmahem pokácené a ponechané jako neoloupané klády a metrové pařezy. Kde je logika a jaké jsou a budou výsledky? Až nebude co chránit, budou teoretici bez práce..

Odpovědět

klimaskeptik a gigazmatky

Stanislav Kaštánek,2014-10-16 00:34:59

http://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/co2/
V.Kremlík :"Atmosféra obsahuje okolo 750 gigatun uhlíku. Roční přírodní emise uhlíku tvoří 200-300 gigatun uhlíku. A i to je málo oproti oceánům, ve kterých je asi 38 tisíc gigatun uhlíku. Což je nic proti zemské kůře, kde jsou miliony tun uhlíku"
Komentář:
To údajně říká věda. Klimaskeptik při poučení zase jednou netrefil jednotky, ale trefil kladivem na klimatology do vlastního palce.
V oceánech je sice v rovnováze 38 000 gigatun uhlíku, ale nejde o roční emise. V zemské kůře je uloženo 90 000 000 gigatun uhlíku. Tedy 90 milionů GIGATUN uhlíku ne miliony tun uhlíku. Což ostatně ukazuje i graf
http://files.klimaskeptik.cz/200001442-8b5238c4bd/Carbon_cycle.jpg
pod citovaným poučením. Diskuze k článku na klimaskeptik.cz není umožněna, dovolil jsem si to zařadit sem, kde se řeší lesní požáry. Méně už to, že od citované poloviny 20.století klesají lesní požáry v USA nejspíš v souvislosti s tím, že se zdokonalily možnosti včasného vyhledávání a zlepšila technika hašení, zvláště letecky.

Odpovědět

šumava

Tomáš Ditrich,2014-10-12 07:18:05

O přírodních procesech, které jsou podstatou obnovy horských a podmáčených smrčin, toho bylo napsáno dost a dost, nemá cenu to tady vypisovat. Kromě toho už skutečně každý může sám vidět, jestli se např. lépe obnovuje les se stojícími suchými stromy vs. odtěžený les - zajděte si např. pod vrcholem Třístoličníku je na české straně bezzásahová rozpadlá smrčina, krásně se obnovující, zatímco na německé straně, kde došlo k těžbě kůrovcového dřeva, probíhá obnova mnohem méně znatelně.

Jen několik poznámek:
Je jasné, a to nezpochybňuje snad nikdo, že proti kůrovci se musí bojovat - tam, kde končí přírodní rezervace, začínají hospodářské lesy a kde je lýkožrout skutečně škůdce. Škoda, že to nedělala např. minulá správa NP, která cíleně zasahovala např. v územích určených do budoucích bezzásahových zón, zatímco nechala lýkožrouta pronikat i tam, kde je jeho přítomnost nežádoucí.

Seznamy vědců - nebudu tady kopírovat sáhodlouhé seznamy otitulovaných lidí z věhlasných institucí, kteří podporují bezzásahovost přirozených horských a podmáčených smrčin. Zajímavé srovnání vědců lze najít např. na http://www.cso.cz/index.php?ID=2243

A poslední poznámka - je hezké, že když šumavské téma vychladlo, přestaly se objevovat desítky placených diskutérů (tím nemyslím zrovna Osla) horujících proti "ekoteristům!... - viz http://boudavaclav.blog.respekt.ihned.cz/c1-61747370-bisoni-na-sumave-predvedli-jak-mohou-byt-nebezpecni - je zajímavé vidět, do čeho minulá správa NP investovala statisíce....

Odpovědět


Ničení a obnova lesa

Stanislav Kaštánek,2014-10-12 11:38:37

Ničení a obnova lesa
1)Pohled třeba na Trojmezné hoře neukazuje, že bychom na tom byli lépe. My máme kolem Plešného lesa kilometry lesa zničené kůrovcem. A byl jsem tam.
http://www.mapy.cz/letecka?x=13.8295500&y=48.7713946&z=11&source=base&id=1712576&q=Trojmezn%C3%A1%20hora
Půstránkový seznam odborníků z Brna říká jednoduché věci. Ochrana a prevence staletých smrčin byla nedostatečná, nemáme s Němci a Rakušany už zelenou střechu Evropy, ale největší zničený les. Kůrovec způsobí zkázu i nenahraditelných staletých stromů, což jiní se holedbají, že ne.
2) Jak stojící pahýl stromu přenáší teplo a živiny do semenáčků v půdě metr kolem jsem se nedozvěděl.
3) V zónách nejvyšší ochrany ( Antigl v Povydří) se stejně kácí, metrové pařezy stromy leží na zemi. Šance na nový les je podle mě vyšší. Právě pařez a ležící strom je akumulátorem tepla, taje kolem sníh a zachycuje větrem hnaná semena uprostřed zimy, Také je zdrojem živin a vlhka při tlení a to brzy, ne za desetiletí ze stromu uschlého na stojato.
4) Strom se stejně porazí, jde o to kdy. Jestliže se nechá stát, kůrovec se šíří od SHORA a tedy doletí daleko. Zóny nejvyšší ochrany stejně zahynou a většinou už se tak stalo. Jde o to, jestli musí zahynou i lesy kolem.
5) Šumavský les není původní ani složením ( chybí jedle, borovice, buk), byl vysázen. Chráníme nepůvodní les, bezzásahovost povede s velkým zpožděním k další monokultuře smrku.
6) Boubín, hora 1362 m je stále ještě ke koukání, jsou tam dost buky.
http://www.mapy.cz/letecka?x=13.7962893&y=48.9736438&z=12&source=base&id=1704315&q=Boub%C3%ADn%2C%20hora
Centrální Šumava je zničena kůrovcem. Čím to asi bude? Že by vzdáleností od hranice, kde byly chráněné kůrovcové plantáže a už není tak nějak co chránit? Viz Černá hora a prameny Vltavy.
Jak píšete, napsáno o lesích na Šumavě už bylo hodně. Otázka je, co z toho bude platit za pár desítek let.

Odpovědět


šumava

Tomáš Ditrich,2014-10-13 06:16:26

1) zničený les tam není. Je tam rozpadlá horská smrčina, která se obnovuje. Také jsem tam byl, letos několikrát. O tom, jestli se lesy přirozeně obnovují nebo ne, se lze subjektivně hádat dlouho (z leteckých snímků to opravdu nevyčtete). Nejlepší je udělat objektivní výzkum - zde jsou jeho výsledky
Čížková, P., Svoboda, M., & Křenová, Z. (2011). Natural regeneration of acidophilous spruce mountain forests in non-intervention management areas of the Šumava National Park–the first results of the Biomonitoring project. Silva Gabreta, 17(1), 19-35.

Dostupné na http://www.npsumava.cz/gallery/17/5221-sg17_1_cizkova.pdf
Dále viz např. Jonásová, M. Regenerace horskych smrcin po kûrovcové kalamitë. Silva Gabreta, 6, 241-248.
Dostupné na http://www.npsumava.cz/gallery/8/2534-sg6_jonasova.pdf

Mimojiné se tam dočtete, že průměrná přirozená obnova je zcela dostatečná, zhoršuje ji těžba napadeného dřeva i loupání kůry.

Půlstránkový seznam odborníků převážně na pěstování hospodářského lesa toho může říkat hodně, ale nedokazuje vůbec nic. Jestli vám ale sáhodlouhé seznamy imponují, delší najdete např. http://www.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/110412-kurovec.html, nebo http://www.infodatasys.cz/sumava/dokumenty/TZ_14-05-14.pdf

2) a 3). Stromy uschlé nastojato tak nezůstanou navždy, ale rozlomí se a spadnou. Nezlomí se všechny současně, jako při kácení, a tím zvyšují heterogenitu. Při kácení se kmeny sice někdy nechávají na stanovišti, ale jsou poházeny po sobě bez kontaktu s půdou a proto příliš netlejí, ale hlavně vysychají. Tlející mrtvé dřevo umožňuje semenáčkům růst. Oloupané kmeny vysychají mnohem dříve než neodkorněné a obnovu zpomalují.

4) Lesy nezahynuly, jen vstoupily do dalšího stádia. Lýkožrouti létají ve většině do 100 m, téměř žádný potom více než 500 m. Ano, okolní lesy je potřeba chránit, to ví všichni a nikdo to nerozporuje.

5) Většina lesů na šumavě by měla být smíšená, to už jsem psal. Ale horské a podmáčené smrčiny jsou monokulturní přirozeně!!! Viz např. http://ziva.avcr.cz/2005-4/trojmezensky-prales-realita-nebo-mytus.html
Na vrcholu Boubína je také horská smrčina.

Odpovědět


Šumava byla

Stanislav Kaštánek,2014-10-13 09:12:47

Pane Ditrichu, nebudu rušit Vaši vědu. Jestliže zaroste les kdekoli i po požáru, proč nezaroste po odstaranění kůrovcového dřeva?
Píšete:
" Při kácení se kmeny sice někdy nechávají na stanovišti, ale jsou poházeny po sobě bez kontaktu s půdou a proto příliš netlejí, ale hlavně vysychají."
No vidíte. a klády přes sebe se přeřežou na dvoumetrové kusy a ty leží na zemi, problém je třeba si hýčkat, ne řešit.
http://www.npsumava.cz/gallery/8/2534-sg6_jonasova.pdf
Rozbor je z roku 2001. Na str. 4 jasně definuje, že pojem holina je po odtěžení porostu. A závěr fantastický, na holině zničené těžbou se uchytí méně semenáčků.
Nenašel jsem rozbor lesa včas poraženého při napadení stromů v horních patrech a ponechání zdravého dřeva. Dřív myslivci loupali dlouho ryčkou kousek kůry nahoře , když měla kůra Y chodbička, tak zdánlivě dobrý strom porazili. Bez ryčky od PC se to nepozná.
Píšte:"Lýkožrouti létají ve většině do 100 m, téměř žádný potom více než 500 m. "
Problém je v tom, že téměř žádný, za větru a příznivého počasí a doletí i kilimetry daleko..
http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/lida-rakusanova-jak-daleko-doleti-kurovec--887854
Rakušané mají v blízkosti našeho NP hospodářský les a povinností porazit každý kůrovcový strom. A chtějí naše ochranné pásmo 1 km.
Když asi 134 části 1.stupně NP okroužíme 1 km , tak nebyde nic. Proto tedy kůrovec létá v PC do 500 km. Silný vitr ho může zanést až na 20 km jsem četl v nějaké německé studii. Vítr u nás fouká od západu. Mám dotaz, jak se dostane kůrovec do smrkového lesa v nižších polohách, když daleko široko žádný kůrovec není. . Chodím docela často kolem dnes už znovu lesa. Asi 100 leté srky byly vykáceny kvůli kůrovci, madmořská výška 500 m .

Takže jediná spolehlivá ochrana je včas zničit zdroj. Neděje se to. Místo zelené střechy Evropy máme chráněné soušky na stojato, která vydají živony za desítky let. Jak píšete:" Lesy nezahynuly, jen vstoupily do dalšího stádia." Přeloženo z ekologštiny do češtiny lesy jsou zničené za dohledu odborníků, ale časem vyrostou.. Ekologové mají obrovské zákazové pravomoci, majéí se o čem hádat, zodpovědnost žádnou. Když větev dubu v kempu zabila dva stanaře, tak majitel kempu měl štěstí, že si nechal podepsat, že chatrný dub porazit nesmí. Jinak měl právní malér. To se ekologa, co to zakázal, netýká.
Myslel jsem, že jste odborník. Dostala mě Vaše věta :"Ale horské a podmáčené smrčiny jsou monokulturní přirozeně!!! "
http://www.cizp.cz/185_NARODNI-PARK-SUMAVA-V-DATECH
Tabulka NP Šumava: Původní skladba lesů, nacházejících se na území stávajícího NPŠ byla zcela odlišná. Hlavní dřevinou byl buk – jeho zastoupení tvořilo 48 %, jak vyplývá z níže uvedených dat.
Dřevina dříve % nyní %
SM 31 82
BK 48 6
JD 20 2
BO 0 6
Jiná studie pro horské původní smrčiny něco málo přes 10% buku a kolem 10% borovice.
Váš zdroj http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/trojmezensky-prales-realita-nebo-mytus.pdf
píše hned na první straně :"Z lesnického hlediska jde o soubor přirozených
porostů smrkového stupně (8. lesní vegetační stupeň — lvs., asi na 60 % plochy) a BUKOSMRČINOVÉHO stupně (7. lvs.).,.Rok 2000 byl 200–250 m široký pás na česko–německé, resp. česko–rakouské hranici, ve kterém asanace napadených stromů probíhala....Polámané stromy ležící na zemi pocházejí
z porostu, který odumřel po napadení kůrovcem v r. 1997. Bude pravděpodobně trvat dvě až TŘI DESÍTKY let, než se stanou vhodným substrátem pro zmlazení smrku.
Komentář: 250 m pás asanace a dolet lýkožrouta je 500 m. Leteckými snímky (dle Vás nevypovídajícími) se tento vědecký dokument hemží a jsou z roku 2001.

Odpovědět

ochrana přírody

Tomáš Ditrich,2014-10-12 06:55:06

Je velká škoda, že tolik pravděpodobně chytrých a vzdělaných lidí nechápe, jak se ochrana přírody během posledních desetiletí změnila.
Zatímco ještě relativně nedávno považovali ochranáři přírodu za nějaký harmonický systém, který je neustále v rovnováze, v čase se nemění, jakékoli změny jsou k horšímu a přírodu je potřeba "zakonzervovat" v tom stavu, v jakém je právě teď.

Postupně se začal doceňovat význam disturbancí, ukázalo se, že naprosté většině ekosystémů disturbance neškodí, většina ekosystémů že je na disturbancích dokonce závislá. Disturbance obecně vracejí ekosystémy do časnějších stádií sukcese, omezují kompetici dominantních druhů, zvyšují heterogenitu prostředí a umožňují existenci mnoha druhů, které by z ekosystémů jinak zmizely.
Díky tomu se tedy např. právě požár lesa přestal vnímat jako přírodní katastrofa, mohla se rozvíjet spolupráce s armádou, těžaři či např. různými off-roadovými spolky (viz např. http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/do-mokradu-v-pistove-znovu-najedou-terenni-auta-pomohou-prirode).

Bohužel právě (hlavně) v minulosti, kdy existovala snaha zakonzervovat přírodu v nějakém stabilním stavu, se opravdu ve jménu "přírody" přírodě často spíše uškodilo. Je zajímavé vidět, že v tomto pseudoochranářském rozpoložení jsou i osoby, které jinak dynamiku ekosystémů téměř vzývají....

Odpovědět

Milan Vrbnik,2014-10-11 12:28:20

O Šuměvě trochu jinak, než zaslepeně:
Prof. Ing. Jan Čermák, CSc., lesnická ekologie, Mendelova Univerzita v Brně

Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., Dr h.c., geobotanika a ekologie, Universita Karlova v Praze

Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc, biologie rostlin,Univerzita Karlova v Praze

Stvrzují:

Prof. Ing. Miloš Barták, CSc., rostlinná fyziologie, Masarykova univerzita Brno

Doc. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc, cytogenetika, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Univerzita Palackého, Olomouc

Ing. Vladimír Krečmer, CSc., bioklimatologie, dříve Výzkumný. ústav lesního hospodářství a myslivosti, Strnady

Prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc., ochrana lesa, Mendelova univezita v Brně

Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., rostlinná ekofyziologie, ENKI, o.p.s, Třeboň

Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., půdoznalství a pěstění lesa, Česká zemědělská univerzita v Praze

Doc. Ing. MSc. Milan Lstibůrek, genetika, Česká zemědělská univerzita v Praze

Prof. Ing. Radomír Ulrich, CSc., lesnická technika, Mendelova univerzita v Brně

Prof. RNDr. Vacek, DrSc, ekologie a pěstění lesa, Česká zemědělská univerzita v Praze

Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., lesnická entomologie, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Strnady

zde je odkaz:
http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=1056

Odpovědět


Nové stromky ze semen u pařezu

Stanislav Kaštánek,2014-10-11 20:24:11

Video
http://www.youtube.com/watch?v=_Uak3KGa1Ak
doc.RNDr.L.Míky ( myslím to je šumavský rodák a myslí to dobře). Chápu jak se do stojícího suchého stromu akumuluje teplo ze slunce. Nechápu jak se teplo dostane přes suché dřevo ( dobrý izolátor) asi metr od pařezu do půdy, kde pak v kruhu rostou stromky ze semen navátých po oblevě, když později semínka sviští větrem po zledovatělém sněhu a šup do tmavé a vlhké jámy ve sněhu. Dnes jsem jel na kole do 35 km vzdáleného lesa, kde jsme nechali kácet 130 leté borovice, spálili klest, zasázeli stromky. Severní strana paseky, kam může jižní slunce byla suchá a stromky se nechytily. Dnes po 4 letech kolem každého velkého pařezu je skoro přesný půlkruh o průměru asi 2 m s asi 20 mladými borovičkami. Závěr : k tomu, aby při oblevě roztál sníh není třeba 10 m vysoký suchý strom. Stačí pařez, je tmavý, což je pro tání sněhu nejpodstatnější. Názory ekologů jsou různé. Šumavský Antigl jako výchozí místo stezky Povydří má vykácenou stráň, smrkový les sežraný kůrovcem. Stromy nechané na zemi a PAŘEZY JSOU 1 M VYSOKÉ.Což k efektu uchycení semínek v zimě stačí.
Než zetlí stojící suchý strom může to trvat 10 let, a kde jsou živiny a voda z něj. V zemi ne.

Odpovědět

jak se rodí šumavský horský les

Josef Vyskočil,2014-10-10 06:46:08

V souvislosti s tématem doporučuji čtenářům ke shlédnutí film "Silva Gabreta -- jak se rodí šumavský horský les Aneb o kůrovci trochu jinak, "
http://www.youtube.com/watch?v=_Uak3KGa1Ak

Odpovědět


šumavský horský les

Stanislav Kaštánek,2014-10-10 09:43:25

Moudré video doc.RNDr.L.Miky lze vidět opravdu trochu jinak.
1) Na videu chybí byť jen zmínka, co se stane s hospodářskými lesy a s lesy nižší ochranou kolem. Asi to není nutné, všichni to viděli a ví.
2) Duhoví se přivazovali ke smrkům, dnes pokáceným kvůli kůrovci. Možná by se jejich aktivita dala využít tak, že by odnesly pár stolek půlpytlů s popelem ze spáleného klestí při mýcení lesů. Hozhrabe to lesní zvěř a vylíže minerály. Na horské pasece v zimě, jak ukazuje video, by stačilo vyházet dolík sněhu a nasypat černý popel. Zajistí se tání a živiny, vítr nafouká semena smrku po sněhu. Když se může v USA zapalovat nejvýše chráněný les, tak by to snad šlo.
3) Škoda trapné manipulace s teplotou půdy, kdy v lese je 12°C a na pasece ( zjevně jindy ) je 50°C.

Odpovědět

ad ZZ

Vitezslav Kremlik,2014-10-09 23:08:15

Mate samozřejme pravdu. Nyni se v USA tezi rocne kolem 11 milionu metru krychlovych dreva. http://thetimberlandblog.blogspot.cz/2010/02/national-forest-timber-management.html

Odpovědět

Ad Krizek: miliony m3

Vitezslav Kremlik,2014-10-09 16:29:48

Mate pravdu, jde o miliony m3. Dnes v USA rocne tezi kolem 400 milionu (!) kubickych stop dreva. To je asi 11 000 milionu kubickych stop dreva.
http://thetimberlandblog.blogspot.cz/2010/02/national-forest-timber-management.html

Odpovědět


preklep

Vitezslav Kremlik,2014-10-09 16:32:06

samozrejme jsem chtel napsat "metru krychlovych"... Dnes v USA rocne tezi kolem 400 milionu (!) kubickych stop dreva. To je asi 11 000 milionu metru krychlovych dreva.
http://thetimberlandblog.blogspot.cz/2010/02/national-forest-timber-management.html

Odpovědět


Z Z,2014-10-09 17:35:24

400 miliónov kubický stôp je asi 11,33 miliónov kubických metrov, nie "11 000 miliónov".

Odpovědět

Ad Kremlik

Stanislav Křížek,2014-10-09 16:19:14

V Čechách se za rok 2012 vytěžilo 15,06 milionu kubíků (zelená zpráva). To chcete říct, že USA těží zlomek toho, co my? To je nějaký divný, ne?:) Ještě před nedávnem se dřevo a dřevěnné produkty z USA dováželo i k nám.

Odpovědět

Ad Krizek: objemy tezeneho dreva pokles na petinu

Vitezslav Kremlik,2014-10-09 15:33:26

S pojmem holosec (clear cutting) mate jiste pravdu. A co to pocitat na objem? Tezba od 1980 dodnes klesla z cca 2000 na 400 krychovych stop rocne. Tedy z cca 55 tisíc m3 na cca 10 tisíc m3. Viz: http://thetimberlandblog.blogspot.cz/2010/02/national-forest-timber-management.html Nebo viz Fretwelluv clanek: During the peak of timber harvest for the Forest Service, more than half the annual timber growth was harvested and used for timber products, the mortality rate was about 32 percent. In 2007, only 12 percent of national forest growing stock was removed from the forest and mortality increased to 57 percent. - See more at: http://perc.org/blog/forest-service-timber-harvests-not-what-they-used-be#sthash.CWPivOTx.dpuf I graf u Fretwella mluvi o poklesu objemu tezeneho dreva na pětinu.

Odpovědět

Rozloha

Stanislav Křížek,2014-10-09 15:05:15

Clearcutting se česky řekne holoseč. Selective cutting-výběrný způsob. Podrostní způsob nevím. Takže pan McCleery uvádí, že v roce 2004 se těžilo holosečí na 19 000 akrech státních lesů, což reprezentuje 7% z celkové těžby. Celková těžba by tedy byla 271 428 akrů. To je stále neuvěřitelně málo (ovšem záleží, kolik se těží v soukromých lesích). Jsem na hledaní trochu levej, takže jsem našel jen jeden údaj-že se US Forest Service stará o 193 milionů akrů lesů a luk- http://www.fs.fed.us/documents/USFS_An_Overview_0106MJS.pdf . Vzhledem k tomu, že je to hodně málo a velmi nepoměrné k celkové obhospodařované ploše bych byl k tomuto údaji kritický. Věta v článku by možná zasloužila upravit-včetně citace:"V letech 1988 až 2004 se plocha státních lesů USA, ve kterých se používá holosečný způsob těžby, zmenšila o 91 procent, z 283 000 na 19 000 akrů.iv" Dodatkem: někde jsem četl, že velké holoseče velmi dobře imitují přírodní disturbance v Severní Americe a Kanadě-právě ty lesní požáry. S pozdravem Křížek

Odpovědět

lék horší než nemoc

Franta Novak1,2014-10-09 14:18:53

Jistě, že vykácený les nehoří. Není tam už co by hořelo, stejně jako tam nejsou živočichové, kterým les poskytoval úkryt, potravu, ochranu před sluncem, extrémními větry a teplotami. Les rovněž zadržuje vodu, kořeny zabraňují půdním erozi a stromy vytvářejí kyslík. Zkrátka lesy jsou nesmírně důležitým a bohatým ekosystémem, který je potřeba chránit.

Lesní požáry vytvářejí jistě obrovské ekonomické ztráty, ale pokud zasáhnou les s vyváženým podílem starých a mladých stromů, není to pro les až tak zničující, naopak to může přispívat k k přirozené obnově porostů. Chápu, že lidi potřebují uspokojit své potřeby a dřevo je jedním se základních surovin, těžbu je vždy třeba provádět s ohledem na zachování zdravého lesa.

Taky se stavím k názoru, že autor článku prezentuje svůj vlastní černobílý názor na situaci. I když terorismus má nejednoznačnou definici, já chápu terroristický akt jako akci, ve které se záměrně útočí na velké skupiny civilistů. To že se někdo přivazuje ke stromům, nebo ničí cizí věci bych rozhodně terorismem nenazýval. Taky bych nezobecňoval všechny ekologické akce jako špatné, mnohé z nich jsou jistě prospěšné. Jako lidstvo jsme součástí systému této planety. Pokud tady chceme dlouhodobě přežít, nemůžeme jít za hranice toho, co je tato planeta schopna vydržet.

Odpovědět


ad Novak

Vitezslav Kremlik,2014-10-09 15:23:01

Kdyz les shori, tak zmizi a je pryc. Tudiz neposkytuje ani utociste zviratum ani nezadrzuje vodu. Pokud ekologiste podporuje masivni pozary, ve kterych zvirata uhori, je to ponekud sverazna ochrana prirody. Ano, o lesy se musime rozumne starat. Racionalni ochrana prirody ale environmentalistum nic nerika.

Odpovědět

Rozloha

Vitezslav Kremlik,2014-10-09 11:15:36

McCleery píše o plošném kácení (paseky) http://www.fao.org/docrep/010/ai412e/AI412E06.htm píše: "Between 1988 and 2004, the area harvested by clear-cutting dropped by 91 percent, from 283 000 to 19 000 acres, and clear-cutting as a percentage of all harvesting in national forests declined by about 80 percent, from 38 percent to 7 percent annually (Annual National Forest System Reforestation and Timber Stand Improvement Reports; Table 20)"

Odpovědět

Ono si stačí přečíst

Ales Bielik,2014-10-09 09:26:39

A co třeba zde pane Mikloši :) třeba zde:
http://opatrny.bigbloger.lidovky.cz/c/409020/Vetvickou-proti-brabcum-aneb-za-Sumavu-sarmantnejsi.html

http://opatrny.bigbloger.lidovky.cz/

Odpovědět

autor demagog

Peter Mikloš,2014-10-08 21:56:04

Tiež sa prikláňam k názoru, že videnie autora je rýdzo čiernobiele - všetci ochranári sú teroristi.
Odporúčam autorovi aj prispievateľom dve veci:
1) Treba vždy a jasne rozlišovať medzi hospodárskym lesom a chráneným územím. V hospodárskom lese ľudia robia to, čo je pre nich užitočné a čo si myslia, že je potrebné robiť. V chránenom území rozhoduje príroda, čo je pre ňu "dobré", čo tam má žiť a rásť.
2) Ponechanie prírody na samovývoj samozrejme predstavuje pre ľudí problém. Požiare, hladné a mŕtve zvieratká bez pomoci, jednoducho katastrofa. To, že oproti manažovanžm územiam je tam niekoľkonásobne vyššia biodiverzita, že tie lesy sú stabilnejšie a odolnejšie zmenám však vidí len málokto. A že každý ľudský zásah niečo stojí a síce môže prospieť ľuďom alebo konkrétnym druhom, ale v globále poškodí ostatné zložky ekosystému. Napríklad vyťažený polom sa bude obnovovať niekoľko sto rokov, kým sa pôda a väzby vrátia do prirodzeného stavu. Nehovorím o stromoch, ale o celku - baktériách, mikroorganizmoch a hubách v pôde, hmyze, vtákoch, ...

Prečítajte si napr. tento článok o Tatrách od vedeckého pracovníka TU Zvolen:
http://wiezik.blog.sme.sk/c/172325/Vedecke-zhodnotenie-regeneracnej-schopnosti-lesov-v-Tichej-doline.html

A čo sa týka Šumavy, súdy jednoznačne povedali, že ťažba bola nezákonná a teda blokáda, ako posledný možný spôsob zabráneniu svojvôli vedia NP opodstatnená.

Odpovědět


nejen autor

Kristyna Kovandová,2014-10-08 23:03:31

Zapomněl jste k těm demagogům přidat ještě Mac CLEERY, Doug, FISCHER, Douglas, MANNING, Rob, ANTHONY, Bob Clark, Darren A.Clark, ROBBINS, Jim. Bark, TOBIN, Mitch, Jenifer MARLON a jejich kolektivy, takže vpodstatě stovky dalších :)
A k tomu Vašemu ohánění se soudem - přečtěte si ten článek ještě jednou i v USA soud rozhodl jak rozhodl :) A i o tom si myslíte, že rozhodl správně?

Odpovědět


kůrovec těží jako polovina USA

Stanislav Kaštánek,2014-10-09 00:51:00

Souhlasím s tím, že v článku jsou věcné chyby a klimademagogie. Ale ani skálopevný přístup ochránců kůrovce není o moc lepší. Šumava má rozdrobené chráněné oblasti I. stupně, které prakticky chránit nelze bez rozlézání kůrovce na další lesy. Prostě nemáme park Yellowstone s 8 900 km2 chráněné plochy. Čili americké zkušenosti včetně zkušeností s požáry jsou hezké a nic moc víc.

Odpovědět


kůrovcové dřevo

Stanislav Kaštánek,2014-10-09 00:53:00

http://i.idnes.cz/11/081/cl5/TAJ3ce0f8_kurovec1.JPG
Objem kůrovcového dříví ČR v rocích 1993,1994, 1995 a 2008, 2009 přesáhl 1,5 milionu m3, čili například 1,5 milonu smrků objemu 1 m3.
Hektar lesa u nás má řekněme 300 m3 dřeva a 300 dospělých stromů o objemu 1 m3. Srovnatelných 7 600 ha našeho lesa rovného plošně údajně pokácenému lesu ročně v USA (uvedených 19 000 akrů) má odhadem 2,3 milionu stromů nebo zhruba 2,3 milonu m3 dřeva. Čili USA pokácí údajně za rok asi 2x víc dřeva, než nám sežere kůrovec. Někde se vloudila chybička.
Těžba jen víc jak staletých stromů je na mnoha místech za použití lesní techniky prakticky nemožná. Vykácí se paseka. Je snaha ji osázet smrky, dají se koupit vysoké sazenice, smrkový les ze všech nejdříve zahubí trávu pod sebou, méně se obsíká, smrky se dobře prodávají na stavební dřevo.
Výsadbu borovic trápí klikoroh. Výsadba listnatých stromů často potřebuje oplocení proti okusování lesní zvěří.
http://www.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zprava/klikoroh-borovy-zkomplikoval-obnovu-hradeckych-mestskych-lesu-po-predlonske-kalamite--1371299
Jediní, kdo ví jak na to, jsou ekologové. Smrkový kůrovcový les, není mrtvý běs, je to počátek dalšího smrkového lesa. S kůrovcem až na věčné časy a nikdy jinak.

Odpovědět


Hektar lesa u nás má 300 m3 dřeva a 300 stromů

Ludvík Urban,2014-10-09 09:45:11

S dovolením to jste vycucal kde?
Zena zrovna nechava tezit nejake sve lesni parcelky a nad vasimi cisly se musim pousmat. Co takhle se zeptat nejakeho hajneho a ne tezarskeho zlatokopa, co se snazi osolit majitele pozemku?
A ke Emerice: Tam se asi netezi sazena smrkova monokultura cili mnozstvi vytezeneho dreva z jednotky plochy musu byt zakonite zlomek toho, co v Cesku.

Odpovědět


250 m3/ha v ČR

Stanislav Kaštánek,2014-10-09 19:29:09

Pro L. Urban.
http://www.lesycr.cz/drevo/Stranky/default.aspx
O ČR : "V zásobě dřeva na 1 hektar lesa jsme s 246 m3/ha na 4. místě a v ročním přírůstku dřeva na hektar (7,8 m3/ha) na 6. místě pomyslných evropských tabulek. V českých lesích přiroste za rok asi 18 milionů krychlových metrů dřeva, vytěží se zhruba 14 – 15 milionů. Zásoba dřeva v našich lesích tedy rok od roku stoupá."
Máme několik kusů lesa jeden o výměře 1 ha je vhodný pro těžbu a má lesnický odhad 280 m3 dřeva, takže to není výcuc z mého prstu, jak jste jasnozřivě předvídal..A v tomto lese byl před desetiletími velký sněhový polom mladých borovic, je to les pohledově řídký, má ale i staré 2 m3 stromy.

K požárům: U nás Duhaři třeští, když se porazí napadené smrky, u USA se v bezzásahovém parku uměle zapaluje les. Takže je otázka času, kdy to někdo bude prosazovat u nás. Vždyť dřevo těžit ani nepotřebujeme, zvířátka brouci spálení uměle založeným ohněm se obnoví jistě líp jak na pasece.

Odpovědět


pro pana Kaštánka

Ludvík Urban,2014-10-13 10:36:39

Tak to má manželka nějaký divný lesy. :-)
Nemá ani půl hektaru a těžř ji dal peníze za necelých 600 kubíků. To je vic než 2x tolik, co pišete :-))

Odpovědět

Výměra hosp. lesů v USA-prosím o kontrolu

Stanislav Křížek,2014-10-08 20:01:35

Jeden akr je cca 0,40 Ha (wiki). To by znamenalo, že se v USA v současné době těží na 19 000x0,4= 7 600 ha. V ČR se těží na přibližně 2 000 000 ha (zdroj zde: http://eagri.cz/public/web/file/263114/Zprava_o_stavu_lesa_2012.pdf )
Nechybí Vám tam někde nuly?
Jinak díky za dobrý článek

Stanislav Křížek

Odpovědět

Tatry

Palo Veselo,2014-10-08 09:50:36

Dnes máme to isté v Tatrách...pre pár dolín, kde zakázali ťažiť drevo po kalamite hynú lesy v celých Tatrách...aj má čo horieť pri požiaroch...lesníci si trhajú vlasy, ekológovia hovoria o prirodzenej obnove lesa...ale ten by sa prirodzene obnovil aj tak, len zvyšok Tatier by prežil.

Odpovědět

ad p. Klíma a Dittrich

Vitezslav Kremlik,2014-10-08 08:45:14

V textu jasně stojí, že celé tisíce let bylo více požárů než je dnes. Není tedy trochu zbytečné připomínat, že požáry příroda přežila? Ale co lidé, které ohrožují požáry? Komická je ochrana přírody, kdy jednou sovu chráníme a podruhé nad její smrtí mávneme rukou, že tak to v přírodě chodí. To je jako s ochranou orlů. Zabití jednoho orla bylo trestáno vysokými pokutami - pak ale ekologisté začali říkat, že nevadí, když orly po tisících zabíjejí větrníky.

Odpovědět

Neuvěřitelné ...

Petr Klíma,2014-10-08 07:27:23

To je teda bomba.

Chudák puštík. Bez lidského zásahu v lesích by vyhynul.

Počkat ...

Jak to, že se dočkal osídlení Ameriky lidmi?
Jak vypadal les v Kalifornii před příchodem lidí a jak dnes?
Co na to Václav Klaus?

Odpovědět

je to jinak

Tomáš Ditrich,2014-10-08 06:33:50

1) Oheň hrál ve formování mnoha lesních ekosystémů (severoamerických, ale i evropských) vždy velmi důležitou roli. Přirozené lesy mají velmi heterogenní strukturu - skládají se z různě velkých plošek různě starých stádií lesa, od časně sukcesních po "klimaxové". Severoamerické lesy mají také mnohem větší druhovou pestrost než chudé evropské lesy, některé druhy jsou přirozeně ohni odolnější, než jiné. V takových lesích požáry přirozeně vznikají, mívají však poměrně malý rozsah (hodně zjednodušeně - shoří "starší" plošky, v mladších oheň ustane, za X let se situace otočí). Takto je utvářen v podstatě celý biom severských boreálních lesů (tajga), ale i další typy lesů. V případě, že se požárům začne bránit, dojde k akumulaci dřevní hmoty, stejně později k požáru dojde, a díky zvětšenému množství suchého dřeva a chybějícím časným sukcesním stádiím lesa je požár rozsáhlejší. Díky tomu v minulosti shořela velká část Yellowstonu i dalších severoamerických národních parků. Poté se v národních parcích (v podstatě všech NP západní části USA) začal praktikovat fire-management - kontrolované zakládání ohňů (v místech a dobách bez přítomnosti turistů). Po zavedení tohoto opatření se samozřejmě snížila četnost "divokých" požárů i jejich rozsah a obecně se stav ekosystémů zlepšil.

2) Požáry tedy lesům neškodí, lesy se vždy vyvíjely za jejich přítomnosti. Lidem samozřejmě požáry škodí - shoří surovina (dřevo) a může dojít k poškození dalšícho majetku. Proto Evropě převážně nelze o "fire-managementu" v lesích uvažovat kvůli hustotě osídlení, zatímco v USA a Kanadě mají rozsáhlé lesní plochy v podstatě bez osídlení. Jestliže tam z jakéhokoli důvodu došlo k rozhodnutí v některých lesích netěžit (zákaz těžby se zdaleka netýká všech US lesů!!!), je jedno, jestli se dřevo rozloží nebo shoří (samozřejmě s tím, že v blízkosti lidských obydlí je třeba požárům bránit - a to se děje). Nejrozsáhlejší požáry jsou v současnosti tam, kde se v uplynulém století bránilo ohňům (a hromadilo se tam tak palivo). Pokud požáry vznikají v lesích určených přírodním procesům, proč to vadí? (znovu podotýkám - v hospodářských lesích a místech ohrožujích lidská sídla je situace odlišná).

3) Je jasné, že vztah mezi oteplováním a množstvím požárů je neprokazatelný (zvlášť na tak krátkém časovém intervalu). Stejně tak je neprokazatelný vztah mezi jakoukoli možnou další příčinou.

4) nejen zmínka o Šumavě ukazuje, že autor má bohužel zcela černobílé vidění - podle něj je cokoli konáno pro ochranu přírody prostě špatně, kdokoli chce chránit přírodu je automaticky terorista apod. To, že už nyní je krásně na šumavských rozpadlých smrčinách vidět rychlá přirozená obnova (tedy nejen na německých 40 let starých plochách, ale i českých 20 let starých, 8 let starých a - světe div se - obnovují se i recentně rozpadlé smrčiny), a že tedy argument "mrtvého lesa" byl zcela mimo, je p. Kremlíkovi asi jedno.

Vybrané zdroje k nastudování problematiky - viz např. DOI: 10.1016/j.foreco.2011.12.025; 10.1016/j.foreco.2011.11.038; 10.1016/j.foreco.2011.01.006; 10.1016/j.foreco.2012.01.002; ISBN: 978-0-12-424255-5;

Odpovědět


Jinak?

Miloslav Kardasovsky,2014-10-08 08:44:47

Ale všemi třemi body, které pane Ditrichu uvádíte, tak jimi jen potvrzujete, co pan Kremlík říká a na co odkazuje. Vždyť se dobře podívejte na to zazdrojování (citace pod indexy).

Odpovědět


To

Mojmir Kosco,2014-10-09 19:00:50

je ono rozhodující je skladba lesů stáří a pod. Jsem rád že se to děje v Americe a ne třeba na Sibiři .že by těžaři měli v Americe větší vliv ?

Odpovědět

o 93 %

Stanislav Kaštánek,2014-10-08 01:33:47

Článek o zmenšení plochy:" zmenšila o 91 procent, z 283 000 na 19 000 akrů"
100*19/283 = 6,7%. plocha se zmenšila o 93,3 %

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace