Pozapomenutý génius Franz Nopcsa  
…aneb Válečný špión, který zkoumal dinosaury


Nešťastné události obou světových válek se v některých případech nevyhnuly ani paleontologii. Mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto vědního oboru na počátku minulého století patřil maďarský aristokrat Franz Nopcsa (čti nopča; 1877 – 1933). Úspěšného a geniálního vědce si obvykle představujeme jako prošedivělého, nepříliš fyzicky zdatného pána, prohlížejícího střídavě bublající obsah zkumavek a jakési běžným smrtelníkům nesrozumitelné tabulky s tajemnými výpočty. Máme zkrátka před očima nudného člověka, takřka neschopného běžné komunikace se svým okolím, jehož životopis by každého „normálního“ čtenáře rychle přiměl k zívání. Zdaleka ne všichni vědci ale takové představě odpovídají, což ostatně ukázaly i samotné dějiny vědy. Jedním z nich byl také zmíněný excentrický šlechtic a hlavně skvělý vědec, baron Franz Nopcsa. Budoucí velikán vědy se narodil dne 3. května 1877 na rodinném sídle Szacsal nedaleko města Haţeg v Transylvánii (dnes území Rumunska). V dané době však patřila Transylvánie ještě k Rakousko-Uhersku a s touto monarchií byl Nopcsa spjat po většinu svého života. Jeho rodiče byli původem maďarští aristokraté a představovali zámožnou rodinu s citem pro tradici a důrazem na vzdělání svých potomků. Všestranně vnímavý chlapec projevoval nadání pro učení i výzkum přírody již ve velmi útlém věku. Zlomový okamžik jeho života nastal v roce 1895, když jeho mladší sestra Ilona objevila na domácím pozemku první dinosauří zkameněliny. Mladý Franz vzápětí zahořel pro ztracený svět dávných tvorů a rozhodl se studovat paleontologii, vědu o životě v geologické minulosti. Jeho budoucí kariéra tak byla jediným náhodným objevem z velké části předurčena. Zajímal se ale také o jazyky a kulturu některých oblastí Balkánského poloostrova.

Snímek barona Nopcsy z poválečných let. V této době již nejspíš trpěl depresemi, ve světě paleontologie byl ale uznávanou osobností. Zdroj: Wikipedie
Snímek barona Nopcsy z poválečných let. V této době již nejspíš trpěl depresemi, ve světě paleontologie byl ale uznávanou osobností. Zdroj: Wikipedie


Nopcsa se stal brzy pravým kosmopolitou a naučil se plynně hovořit i psát v několika jazycích. Své vědecké studie později publikoval střídavě v několika jazycích, což dokázalo jen velmi málo jeho kolegů. Nejdříve studoval na vídeňské akademii Maria-Theresianum a v letech 1897 – 1903 přímo na Univerzitě hlavního města rakouské monarchie. Potřebné znalosti si osvojoval velmi rychle a již ve věku 22 let poprvé sám přednášel na akademické půdě. Zanedlouho získal doktorát a v následujících letech se pustil do zkoumání tzv. trpasličích dinosaurů z období svrchní křídy ve své rodné domovině, zejména pak tzv. fauny ostrova Haeg (jeho význam na tomto poli byl plně doceněn až o celé století později). Během několika let se stal tak úspěšným vědcem, že dnes bývá považován za zakladatele paleobiologie (vědního oboru o životních projevech dávno vyhynulých tvorů). Jako jeden z prvních například vyslovil odvážné domněnky, že někteří dinosauři se starali o svá mláďata nebo že vykazovali složité vzorce společenského chování. Všiml si také, že někteří dinosauři se výrazně lišili velikostí a tvarem svých tělesných výrůstků (například severoameričtí kachnozobí dinosauři svými lebečními hřebeny). Daleko předběhl svou dobu také správným tvrzením, že ptáci vznikli z malých, po zemi běhajících dinosaurů.   Jeho cit pro detail a brilantní mysl našla v paleontologii obratlovců své dokonalé uplatnění. Kromě výzkumu pravěkých plazů se Nopcsa zabýval také etnologií balkánských obyvatel a geologickou stavbou západobalkánských pohoří. Jeho největší a zároveň celoživotní láskou se však stala Albánie. Počátkem minulého století představovala tato země skutečné okno do minulosti: drsná, hornatá krajina s vesměs neporušenou přírodou, ve které se život za celá dlouhá staletí nijak výrazně nezměnil. Nopcsa se stal jedním z prvních cizinců, kterým bylo umožněno podrobně procestovat a prostudovat tuto zemi, a to včetně jejích izolovaných hornatých oblastí na severu. Postupně se etabloval jako nejuznávanější albanolog své doby a o hloubce jeho zájmu svědčí i fakt, že celých 46 z celkového počtu 86 vědeckých prací, které publikoval v letech 1907-1932, se týkají právě Albánie. Najdeme mezi nimi studie o lingvistice, dějinách, folklóru, etnologii nebo zvykovém právu této země. Během života napsal Nopcsa tisíce stran rukopisů, z nichž ne všechny byly vydány a později se staly základem albanologické sbírky Albánské národní knihovny. Baron Nopcsa se však neomezil jen na teoretický výzkum země, v příhodnou chvíli mířil ještě mnohem výš. Ambice tohoto muže totiž nebyly omezeny ani geograficky, ani politicky.


Franz Nopcsa v uniformě albánského vojáka (snímek z roku 1915). Za první světové války působil jako špion pro Rakousko-Uhersko. Zdroj: Wikipedie
Franz Nopcsa v uniformě albánského vojáka (snímek z roku 1915). Za první světové války působil jako špion pro Rakousko-Uhersko. Zdroj: Wikipedie


Baron Nopcsa se již od počátku svého pobytu v Albánii stýkal s představiteli nacionalistického hnutí odporu, bojujícího proti tehdejší turecké okupaci. Sám při mnoha příležitostech vystupoval s plamennými řečmi a nabádal k odporu proti útisku se zbraní v ruce. Rozhodně netrpěl pocitem méněcennosti, neboť měl o sobě (nutno dodat že právem) poměrně vysoké mínění. Baron si byl dobře vědom svých kvalit akademických i jazykových, a když se v roce 1913 otevřela otázka, kdo by měl usednout na nově uprázdněný trůn plně autonomní Albánie, rozhodl se jednat. Před rakouskými úřady se sice zpočátku přetvařoval, brzy se ale jako dobře informovaný pozorovatel odhodlal navrhnout svého vlastního kandidáta na titul krále. Nebyl jím přitom nikdo jiný, než on sám! Na mezinárodní konferenci v Terstu, která měla vyjasnit postavení autonomní Albánie, se tak skutečně začal rýsovat jako jeden z hlavních uchazečů. Jako důvod vyjmenoval Nopcsa všechny své přednosti a kvalifikace pro tuto čestnou funkci: výbornou znalost všech místních dialektů a politického vývoje, známost s významnými osobnostmi, obdivuhodnou sečtělost v oblasti albánské literatury a mnoho dalších. Jak vyplývá z Nopcsovy korespondence, baron se při sledování svého cíle neštítil ani neopodstatněných pomluv a diskreditací svých možných konkurentů, jakým byl třeba národní hrdina a budoucí představitel státu Ismajl Kemal Bej Vlora (1844 – 1919). Pro většinu svých oponentů měl baron Nopcsa v zásobě schované hanlivé výrazy jako „retardovaný“, „naivní“ nebo „zcela neschopný“. I to byl příznak komplikované osobnosti tohoto pozoruhodného muže. Zajímavý byl také jeho plán na získání finančních prostředků po své potenciální korunovaci. Jak vyplývá z Nopcsovy korespondence, jeho záměrem bylo oženit se co nejdříve s bohatou americkou vdovou nebo dcerou milionáře. Kalkuloval při tom s myšlenkou, že málokterá bohatá panička odolá možnosti proměnit se ve skutečnou královnu, byť by to bylo pouze na oko a v chudé zemi. Příliv amerických financí pak měl jednak pojistit jeho místo na trůnu a dále také zlepšit tíživé podmínky chudoby místních obyvatel. Baronovy přesné záměry jsou však i dnes obtížně interpretovatelné. Historikové se proto stále nemohou plně shodnout v mínění, zda by v případě Nopcsova zvolení čekal zemi výrazný obrat k lepšímu. Je to snad i možné, i když některé jeho tehdejší dopisy nasvědčují faktu, že zcela reálný odhad politické situace neměl. Jisté je jen tolik, že jeho velký sen se nikdy nesplnil. Nejvyšší rakouské velení, které bylo pověřeno v dané věci rozhodnout, upřednostnilo na albánský trůn prince Wilhelma zu Wied (Wilhelm Fridrich Heinrich, 1876 – 1945). Je mírnou ironií, že po pouhých šesti měsících vlády musel tento loutkový král z neklidné země uprchnout, čímž si možná zachránil holý život. Nominální vládu si však podržel až do 31. ledna 1925, kdy byla Albánie oficiálně vyhlášena republikou.


Nopcsova původní rekonstrukce tyreoforního dinosaura druhu Polacanthus foxii z roku 1905. Tento nodosaurid byl objeven již o 40 let dříve na ostrově Wight u jižního pobřeží Anglie. Zdroj: Wikipedie
Nopcsova původní rekonstrukce tyreoforního dinosaura druhu Polacanthus foxii z roku 1905. Tento nodosaurid byl objeven již o 40 let dříve na ostrově Wight u jižního pobřeží Anglie. Zdroj: Wikipedie


Baron Franz Nopcsa von Felső-Szilvás žil v době velkých změn a těmto změnám se dokázal aktivně přizpůsobovat. První světovou válku prožil jako důstojník v rakousko-uherské armádě a zároveň špion na balkánských hranicích. Měl k tomu předpoklady, neboť plynule hovořil několika jazyky a toto prostředí znal dokonale. Přesto prokázal značnou dávku talentu i nezvyklého osobního štěstí. Není pochyb o tom, že mezi reálnými postavami vědců-dobrodruhů, kteří mohli posloužit jako model pro filmového Indianu Jonese, by právě maďarský baron měl své čestné místo. S puškou prý uměl zacházet stejně dobře jako s odborným textem nebo zkamenělými kostmi, přestože bývá považován spíše za „kabinetního“ vědce. Nopcsa nebyl žádný přehlídkový důstojník; válku prožil z větší části jako odraný rumunský bezzemek, potulující se na maďarsko-rumunské hranici a provádějící špionáž pro Vídeň. Je jisté, že šlo o velmi nebezpečnou činnost, která mohla pro tohoto rakouského důstojníka a vyzvědače v jedné osobě dopadnout špatně. Při mnoha příležitostech měl skutečně namále a zachraňoval se jen rychlým útěkem, nikdy ale nebyl dopaden.

Nákres části dorzálního obratle sauropodního dinosaura, dnes známého jako Nopcsaspondylus alarconensis. Obratel tohoto argentinského rebbachisaurida popsal Nopcsa roku 1902, nepřidělil mu však žádné vědecké jméno. K tomu došlo až o 105 let později. Zdroj: Wikipedie
Nákres části dorzálního obratle sauropodního dinosaura, dnes známého jako Nopcsaspondylus alarconensis. Obratel tohoto argentinského rebbachisaurida popsal Nopcsa roku 1902, nepřidělil mu však žádné vědecké jméno. K tomu došlo až o 105 let později. Zdroj: Wikipedie
Velel také skupině albánských válečných dobrovolníků. Je neuvěřitelné, že i v nervozitě mezi jednotlivými bojovými akcemi dokázal psát hodnotné vědecké práce o dinosaurech i jiných pravěkých tvorech. Válka pro něj přesto nedopadla dobře https://dinosaurusblog.wordpress.com/2014/12/11/paleontologie-za-prvni-svetove-valky/  – v rámci poválečných uspořádání přišel o značnou část majetku na území své rodné Transylvánie. Ta nově spadala pod svrchovanost Rumunska a Nopcsovy statky byly tedy bez náhrady konfiskovány. Jistého zadostiučinění se mu dostalo, když byl v roce 1925 zvolen do čela Maďarské geologické společnosti. Bylo to zasloužené ocenění nové maďarské vlády, která si jeho předchozího vědeckého přínosu vážila. Zchudlý baron navíc potřeboval naléhavě zlepšit svoji finanční situaci, proto nabízenou funkci s vděkem přijal. Zanedlouho se ale ukázalo, že příliš kreativní povaha jeho slibnou budoucnost nemohla naplnit. Nopcsa totiž nedokázal umírnit svoji horlivost a prosazoval příliš rozsáhlé reformy, kterými se nemohl zavděčit prakticky nikomu. Brzy se pak ocitnul v situaci, kdy se znelíbil jak svým podřízeným, tak i nadřízeným. Když pochopil, že jeho popularita už je příliš nízká, s jistou dávkou znechucení a snad i pod nátlakem funkci v roce 1929 sám složil. Jak bylo pro něho typické, energicky se pak upnul ke zcela jinému způsobu trávení času.


Dnes již silně zastaralá rekonstrukce nodosaurida druhu Struthiosaurus transylvanicus, kterou Nopcsa publikoval ve válečném období roku 1915. I v této pohnuté a kritické době dokázal aktivní válečný špion vědecky pracovat. Zdroj: Wikipedie
Dnes již silně zastaralá rekonstrukce nodosaurida druhu Struthiosaurus transylvanicus, kterou Nopcsa publikoval ve válečném období roku 1915. I v této pohnuté a kritické době dokázal aktivní válečný špion vědecky pracovat. Zdroj: Wikipedie


Spolu se svým důvěrným albánským přítelem a sekretářem Bajezidem Elmasem Dodou (asi 1888 – 1933) se vydal na dobrodružnou poznávací cestu po Itálii. Jako dopravní prostředek zvolil tehdy ještě nepříliš rozšířené silniční vozidlo – motocykl. Nopcsa pak se svým druhem brázdil Apeninský poloostrov až do chvíle, než jim jednoduše došly peníze na benzín. I v této době a později se ale maďarský šlechtic nadále věnoval výzkumu dinosaurů. Vytvářel novátorské hypotézy o jejich životě, které byly na svou dobu moderní a netradiční, i když ne všechny zcela správné. Nopcsa byl jako vědec velmi produktivní a neustále potřeboval zaměstnávat mozek novými myšlenkami a nápady. Nesnáze v soukromém i veřejném životě se však vracely. Další finanční nedostatek musel Nopcsa vyřešit prodejem svých vzácných zkamenělin britskému Přírodovědeckému muzeu v Londýně. Brzy nato upadl baron do hluboké deprese, která zřejmě sehrála jistou roli i v jeho nepříliš šťastném závěru života. Je otázkou, zda k podlomenému psychickému zdraví přispěly také společenské komplikace s jeho v tehdejší době neakceptovatelnou sexuální orientací (baron zřejmě udržoval intimní vztah s Bajezidem). Skon geniálního šlechtice a dobrodruha byl velmi ponurý a těžko se dá popsat jinak, než jako velmi tragický. Baron Nopcsa měl nepochybně dlouhodobé psychické problémy a jeho impulzivní povaha jej nakonec přivedla do záhuby, z dnes ne zcela jasných příčin se totiž 25. dubna roku 1933 rozhodl svoji životní pouť náhle ukončit. Nechtěl však odejít sám, a tak se odhodlal k odsouzeníhodnému činu. Uspal svého přítele Bajezida čajem s rozpuštěným uspávacím prostředkem a pak mu pistolí prostřelil hlavu. Jen o několik chvil později stejným způsobem ukončil i svůj život. Nejen paleontologie přišla s jeho smrtí o významnou a nanejvýš produktivní osobnost. V nedožitých 56 letech mohl mít před sebou ještě mnoho let vědecké kariéry, navíc po něm zbylo udivující množství nedokončených studií a rukopisů. Impulzivní a stejnou měrou geniální baron si však přál rozhodnout o svém osudu sám, a tak se i stalo. Dnes patří i přes jisté kontroverzní okolnosti k uznávaným a obdivovaným postavám zejména maďarských, rumunských a albánských dějin.


Poznámka: Text částečně vychází z příslušné kapitoly v knize Objevy pod vrstvami času (Socha V., nakl. Computer Press, 2014).


Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Franz_Nopcsa_von_Fels%C5%91-Szilv%C3%A1shttp://blogs.scientificamerican.com/history-of-geology/2011/09/29/baron-nopcsa-more-than-just-transylvanian-dinosaurs/?WT_mc_id=SA_DD_20110930

http://www.sfgate.com/news/article/Studies-reveal-pygmy-dinosaur-species-Tiny-2495163.php

Datum: 10.04.2015 13:15
Tisk článku

Paleontologie bezobratlých -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 88 Kč
Paleontologie bezobratlých


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace