Mohli dinosauři vytvořit civilizaci?  
…nebo je tím šťastlivcem až člověk?

Rekonstrukce kostry teropoda druhu Troodon formosus. Pokud by dinosauři vytvořili vysoce inteligentní formy, nejspíš by vzešly právě z takovýchto dinosaurů. Povšimněte si velkých očnic a jejich stereoskopické pozice. Kredit: Greg Heartsfield, Wikipedie
Rekonstrukce kostry teropoda druhu Troodon formosus. Pokud by dinosauři vytvořili vysoce inteligentní formy, nejspíš by vzešly právě z takovýchto dinosaurů. Povšimněte si velkých očnic a jejich stereoskopické pozice. Kredit: Greg Heartsfield, Wikipedie

Vývojově vyspělým teropodním dinosaurům se na konci období křídy začaly povážlivě zvětšovat mozky. Tento trend je v paleontologickém záznamu dobře pozorovatelný, stačí se podívat na druh Troodon formosus nebo Bambiraptor feinbergi. Tento prostý fakt postačil k tomu, že početná skupina milovníků konspiračních teorií zahrnula do svých představ a myšlenek také dávné obyvatele naší planety. Dinosauři podle nich vůbec nebyli neúspěšnými tvory, jejichž osudem bylo vyhynutí (což už si dnes věda samozřejmě také nemyslí), ba přesně naopak – vytvořili první skutečnou vyspělou civilizaci v dějinách. Dosáhli takového kulturního, technologického a vědeckého rozmachu, že se o tom lidem ve 21. století může jenom zdát. Začali upravovat svůj genom, létat ke hvězdám a dokonce i teraformovat jiné planety a měsíce. Potom se ale něco pokazilo, nejspíš se dvě znepřátelené dinosauří frakce či státy dostaly do těžkého sporu a ten ke své smůle řešily totální jadernou válkou. Po vyspělé civilizaci moderního typu tak nezbylo nic, pouze tlející ruiny a několik zkamenělin, se kterými si „seriózní“ vědci nevědí rady. Zastánci těchto teorií jdou dokonce tak daleko, že podezřívají paleontology z úmyslného klamání veřejnosti a „uklízení“ nepohodlných artefaktů z křídové periody (nepleťme si je ovšem s údajnými lidskými výtvory, které by v dávných sedimentech u texaské říčky Paluxy i jinde našli rádi zastánci kreacionismu Mladé Země). Dinosauři prý disponovali nejmodernější technikou, která předběhla tu lidskou o 66 milionů let a měli našlápnuto k dobývání okolního vesmíru. Dosud prý v jisté vzdálenosti od Země obíhají trosky jejich družic a opuštěných vesmírných lodí. Tajná společenství vědců a politiků se zase pravidelně schází, aby předávala dál střípky neuvěřitelně pokrokové učenosti, kterou jim zanechali dinosauři před svým zánikem. Nejbizarnější teorie dokonce mluví o tom, že než se edmontosauři, tyranosauři, triceratopsi a jejich super-inteligentní dinosauroidí společníci odebrali na geologickou věčnost, stihli ve svých biologických laboratořích pozměnit genovou manipulací malé pra-primáty, kteří se pak po několika desítkách milionů let vyvinuli až v člověka. Jak půvabné, šokující a zcela nesmyslné zároveň! Jaká je ale skutečnost? Opravdu se mohli dinosauři vyvinout v bytosti schopné vytvořit skutečnou civilizaci?

 

 

 

Velké pyramidy v Gíze jsou ukázkou zajímavé skutečnosti, že nejdéle by tu po člověku zůstaly právě ty nejstarší kamenné monumenty z dob starověku. Pokud by postavili něco podobného inteligentní dinosauři před více než 66 miliony let, dozvěděli bychom se to? Mohly by být podobně velké objekty zachoványi napříč geologickým časem? Kredit: Ricardo Liberato
Velké pyramidy v Gíze jsou ukázkou zajímavé skutečnosti, že nejdéle by tu po člověku zůstaly právě ty nejstarší kamenné monumenty z dob starověku. Pokud by postavili něco podobného inteligentní dinosauři před více než 66 miliony let, dozvěděli bychom se to? Mohly by být podobně velké objekty zachoványi napříč geologickým časem? Kredit: Ricardo Liberato

Představa, že by i jiné bytosti než lidé byly schopné složitého uvažování, tvorby kultury a civilizace v užším smyslu i vývoje do podoby technicky vyspělé společnosti je velmi lákavá a dráždivá. Naše fantazie ostatně podobnými bytostmi doslova překypuje – zejména se jedná o hypotetické mimozemské civilizace nebo kultury z jiných, fantastických světů (z okruhu fantasy literatury). Málokdo se ale někdy zamýšlel nad tím, zda nějaká podobná civilizace nemohla osidlovat naši planetu již kdysi dávno, v hlubinách geologického času. Co kdyby se vysoce inteligentní druhy objevily a vzkvétaly dávno před tím, než se naši předkové poprvé zbavili ocasů, napřímili se a započal razantní růst jejich mozkoven? Mohli snad vytvořit civilizaci již dávní savci nebo archosaurní plazi v době druhohor? Přímo v éře dinosaurů? Mohli být tou inteligentní formou samotní dinosauři, resp. jedna jejich vývojová větev? To se s naprostou jistotou asi již nikdy nedozvíme, ale můžeme si na tomto místě aspoň trochu zaspekulovat. V drtivé většině případů byl dinosauří mozek velmi malý a nepříliš výkonný v porovnání se zástupci naší čtvrtohorní megafauny, tvořené zejména savci a ptáky. O inteligenci neptačích dinosaurů a tzv. dinosauroidů již byla na tomto blogu řeč. Jisté je, že pokud se vysoce inteligentní bytost mohla z druhohorních dinosaurů vyvinout, pak to téměř s jistotou musel být zástupce teropodních dinosaurů z příbuzenstva deinonychosaurů. Někteří z těchto dravých dinosaurů disponovali dopředu napřímenýma očima, relativně velkou mozkovnou, předními končetinami s uchopovací funkcí (přítomnost tzv. vratiprstu) a tendencí k průběžnému zvětšování mozkovny (je ovšem otázkou, kterých částí mozku se toto zvětšování objemu přednostně týkalo). K výraznému zvětšení mozku dochází jen ve zvláštních případech, kdy je k dispozici dostatek potravy a kyslíku i dlouhý čas pro fyziologický rozvoj. Zejména koncový mozek je extrémně náročný na přísun živin a energie. Dinosauři přesto inteligentní formy s jistým stupněm kultury a civilizace vytvořili, a příklady vidíme i ve svém bezprostředním okolí. Jsou to samozřejmě chytří ptáci ze skupiny krkavcovitých (například havrani, vrány, sojky), papouškovitých (nestor kea, žako ad.) a někteří další. Etologové dnes upozorňují, že pejorativní úsloví „ptačí mozeček“ už ani zdaleka neplatí – vždyť mnozí ptáci patří mezi nejinteligentnější živočichy současnosti vůbec. Ale vraťme se ještě k inteligentním dinosaurům druhohorní éry – pokud by skutečně existovali, našli bychom po nich vůbec nějaké stopy?

 

 

 

Mohl povstat inteligentní druh ve stínu blahočetů na konci křídového období? Jaká by tato dinosauří civilizace asi byla? Podobala by se té naší? Vytvořila by velké vědce, umělce, sportovce? Chovala by se šetrně ke svému životnímu prostředí? Dospěla by ke stejnému či alespoň podobnému světonázoru, vědeckým výsledkům, technologiím a naboženstvím jako lidstvo? Zničila by se nakonec sama nebo by se stala obětí okolností? Otázek je nepřeberně mnoho… Kredit: Tigrerayado, Wikipedie
Mohl povstat inteligentní druh ve stínu blahočetů na konci křídového období? Jaká by tato dinosauří civilizace asi byla? Podobala by se té naší? Vytvořila by velké vědce, umělce, sportovce? Chovala by se šetrně ke svému životnímu prostředí? Dospěla by ke stejnému či alespoň podobnému světonázoru, vědeckým výsledkům, technologiím a naboženstvím jako lidstvo? Zničila by se nakonec sama nebo by se stala obětí okolností? Otázek je nepřeberně mnoho… Kredit: Tigrerayado, Wikipedie

Na tuto otázku není snadná odpověď. Nevíme ani s jistotou, co by zbylo za desítky milionů let po nás. Je jisté jen tolik, že většina nových budov a infrastruktur by se se zánikem člověka rychle rozpadla a dezintegrovala. Existuje předpoklad, že přibližně za 500 let by všechna města byla již porostlá vegetací a za další tisíce let by mohla většina budov a jiných objektů zmizet pod nánosy bahna, prachu a rostlinstva. Nejdéle by paradoxně vydržely ty nejstarší objekty – kamenné monumenty, katakomby a jeskyně nebo výrobky z kvalitní oceli. Pokud by dávní dinosauři využívali nástroje řekněme na úrovni doby kamenné, vůbec bychom se to nejspíš nedozvěděli. Úlomky pazourku, dřevěné louče nebo zbraně a nástroje z kostí už by po tak dlouhé době nebyly odlišitelné od běžného geologicko-paleontologického záznamu. Je také velkou otázkou, co přesně rozumíme pod pojmem „civilizace“: hypotetičtí inteligentní dinosauři by mohli mít zcela jinou společenskou strukturu, rituály a preferované artefakty, možná by dokonce nevyráběli žádné skutečné předměty nebo zbraně. Existuje ale jeden velký argument proti možnosti existence vysoce vyspělé dinosauří civilizace, byť by trvala jen velmi krátce. Kromě absence jakéhokoliv náznaku něčeho podobného v sedimentech, které po dobu dvou století vědci zkoumají, je tu ještě jeden překvapivý indikátor. Tím je nepřítomnost náznaků po dolování a hornických operacích jako takových. Je totiž téměř jisté, že dinosauří civilizace by stejně jako ta naše potřebovala od jisté fáze svého vývoje cenné kovy pro výrobu staveb a nástrojů. Absence železných rud a dalších kovů v jistých vrstvách by mohly být indikátorem přítomnosti dinosauří civilizace – další pak jsou odpadové jámy, rozsáhlé úpravy někdejšího terénu a podobně. Pravdou je, že tyto drobné změny by se za dlouhou dobu v geologickém záznamu velmi špatně hledaly a byly by často na hranici detekovatelnosti, přesto by mělo být možné je objevit. Ostatně máme k dispozici i vzácné nálezové situace hnízdících dinosaurů a jejich hnízdních kolonií, pravděpodobných přírodních úkrytů a dalších ekologických scenérií. Čím dál častěji také objevujeme kvalitně zachované otisky dinosauří kůže nebo peří. Fantastové prohlašují, že bychom jednou mohli objevit otisky dinosauří pokožky s obtisknutou tkaninou oděvu nebo třeba kostru s vetknutým vražedným bodcem. Zde už ale přesahuje vědu žánr sci-fi a nacházíme se na půdě pouhých spekulací a domněnek. Netušíme, zda dinosauři skutečně mohli vyvinout vlastní civilizaci a nejspíš se to s jistotou nedozvíme nikdy. Je ale velmi nepravděpodobné, že by mohlo jít o technologicky vyspělou společnost na úrovni člověka 21. století.

 

 

Odkazy:

http://www.forbes.com/sites/brucedorminey/2015/05/31/why-dinosaurs-would-have-never-built-spaceships/

http://www.strangehorizons.com/2009/20090713/trent-a.shtml

http://ask.metafilter.com/268088/Would-there-be-any-way-of-knowing-if-dinosaurs-had-a-civilization

http://worldbuilding.stackexchange.com/questions/12564/what-would-be-left-of-a-civilization-founded-in-dinosaur-times

Datum: 30.06.2015
Tisk článku

Jidiš civilizace - Kriwaczek Paul
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 319 Kč
Jidiš civilizace
Kriwaczek Paul
Související články:

Poselství vzdáleným civilizacím     Autor: Michael Voplatka (12.09.2014)
Jsou dominantní životní formou vesmíru umělé superinteligence?     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2015)
Prohledání 100 tisíc galaxií neobjevilo žádné stopy pokročilých civilizací     Autor: Stanislav Mihulka (15.04.2015)



Diskuze:

Po lidech

Petr Pavlata,2015-07-06 09:20:43

Myslím, že po lidech, resp. po průmyslové civilizaci by se toho zachovalo hodně.
-Důlní činnost a vyčerpané přírodní zdroje.
-Stopy po průmyslové revoluci a masivním spalování - v sedimentech, v ledu
-nepřirozené materiály - třeba čisté kusy monokrystalo křemíku po polovodičové výrobě
-pozůstatky jaderných technologií - haderných zkoušek, nehod eletráren a odpad - prvky, které v této koncentraci prostě už přirozeně na Zemi být nemohou - třeba plutonium. Jednak lokálně, třeba na místě elektráren (a taky už proto, že se jedná o nejodolnější struktury, které byli vůbec postaveny), tak v sedimentech a ledu.
Masivní terénní úpravy - průplavy, pozůstatky velkých měst....
Když vydrží kosti, otisky listů, atd....pozůstatky technologie by přetrvali také.

Odpovědět

Snad

Mojmir Kosco,2015-07-02 11:47:33

by záleželo na stupni civilizace (doba kamenná - dejme tomu renesance) asi by nezbylo nic moc (kladívko v uhlí ) prostřelená lebka a pod. neuznané věci. V případě nerostných ložisek kde jsou kde byli a jaké za desítky milionů let nelze jednoduše určit a možná ani složitě příklad občasné nálezy v solných jeskyních u kterých se myslí že jsou přirozené až na toho nasoleného mužíčka. Rovněž nevíme jaké zdroje využívali(vše na dřevo na magma a pod.) takže zbývá pouze nepřirozené věci odporující běžným ? postup .Prudké odlesněný, změna a složení druhů jak rostlin tak živočichů. Nečekaná změna klimatu ,změna moří a oceánů a takové ty celoplanetární změny. U těch radioizotopů a pod . máme přece určité přirozené jaderné reaktory třeba nejsou až tak pořirozené

Odpovědět


Re: Snad

Jenda Krynický,2015-07-02 14:04:39

To rozsahu doba kamenná - renesance se vám vejdou právě ty pyramidy. I kdyby byly zasypané, tak něco tak velkého a tak geologicky nesmyslného bychom těžko přehlédli.
U těžby nejde ani tak o to kde bylo jaké ložisko, jako spíš o následky těžby. Všechny ty chodby a díry zasypadné pak jiným materiálem. To by při geologickém průzkumu také těžko uniklo.

Odpovědět


Re: Re: Snad

Zicho Zvedavy,2015-07-02 15:32:05

Pyramidy - jedine zeby sme na ne dokazali narazit v nejakych vrtoch. Nad povrchom by z nich po tak dlhej dobe nic nezostalo. Zoberte si, ze sumerske mesta boli len pahorky uprostred planini, nez do nich zaborili prieskumnici ryl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Snad

Jenda Krynický,2015-07-02 19:40:27

Nad povrchem ne, ale při geologickém průzkumu by taková masa žuly v podstatně měkčím materiálu byla znát.

Odpovědět


těžko říct

Mojmir Kosco,2015-07-03 07:57:32

vzhledem k způsobu a době vzniku jednotlivých nerostů zda máme významnější nerostné bohatství ,které mohli dinosauři těžit a jejichž zdroj se mohl zachovat dodnes a být opětovně zkoumán k těžbě a mi si uvědomily že se díváme na nepřirozenou ? skladbu hornin Z předchozího geologického období tj prvohor. využíváme uhlí(prvohory) a ropu (druhohory)to možná ani za dob dinosaurů v námi těžených místech nebylo ještě utvořeno . Pokud vím tak z archaika netěžíme nic (třeba bylo vytěženo) Nevím zda žuly ruly soli a pod. nejsou z geologického hlediska až třetihorní a čtvrtohorní .K těm pyramidám Já je viděl . Většina pyramid je skoro rozpadlá a již teď připomínají divné přirozené útvary ,jejich podzemní časti od okolního prostředí jsou po pracných výkopových pracech obnoveny ale ztěží by je šlo rozeznat po 100000.- letech a mumie v nich po následném propadu a drcení by asi připomínali bez ladu a skladu změť kostí

Odpovědět


Re: těžko říct

Roman Gramblička,2015-07-03 12:55:28

vaše první vety jsem nepochopil. Uhlí a ropa na konci křídy už určitě existovala (naše hnědouhelná ložiska jsou stará pouze 17-23 mil let) a mnohé ložiska nerostných surovin byla již tehdy. Případné stopy pravěké těžby by jsme mohli poznat ve starých ložiskách zlata, železa, uranu, platiny, niklu atd., která se dodnes zachovala v oblastech kontinentálních štítů a mají stáří paleozoické proterozoické až archaické

Pyramidy jsou ze žuly, která je podstatně odolnější, než kosti. Všechno ale závisí na tom, jak dlouho je objekt vystaven erozi. Pro uchování kostí je nutné co nejrychlejší překrytí sedimentem, totéž platí pro cokoliv jiného. Vemte si žulové balvany na Ostravsku, které k nám ledovec donesl před desítkami tisíc let a pořád jsou čerstvé, přestože jsou po celý holocén na povrchu nebo mělce pod ním.

Odpovědět


Re: Re: těžko říct

Roman Gramblička,2015-07-03 12:58:47

tak mě napadá, že v našem klimatu vydrží žula déle na povrchu, než ve zvodněném sedimentu, kde podléhá kaolinizaci

Odpovědět


Re: Re: Re: těžko říct

Zicho Zvedavy,2015-07-03 14:43:13

Musim Vam oponovat, zuly sa na pyramidach moc nepouziva:

https://sk.wikipedia.org/wiki/Egyptsk%C3%A9_pyram%C3%ADdy#Materi.C3.A1l

Navyse si myslim (a nielen ja :)), ze vacsina pyramid je z geopolymerov (umely pieskovec).

Odpovědět


Re: Re: těžko říct

Mojmir Kosco,2015-07-03 15:48:19

samozřejmě jsem myslel černé uhlí z hnědeho povrchové těženého uhlí nezbyde žádná stopa .Ale vlastně je to jedno nejprve bychom si mohli říct co dinosauři těžily napadá mne třeba iridium ,když je na konci dinosaurů rovnoměrné zastoupeno( předpokládá se vesmírný původ ,ale co když je to pozůstatek po velkém množství elektroniky ?

Odpovědět

Je to naozaj krajne nepravdepodobné

Sepp Winkler,2015-07-01 16:00:03

Aj keď by som to im a následne našim paleontológom doprial :) Myslím si, že ani sto miliónov rokov nestačí na to, aby sa zničili úplne všetky stopy. Pre vyspelú civilizáciu dajme tomu porovnateľnú s ľudstvom 20. storočia je charakteristická široká diverzifikácia činností, z ktorých niektoré by po sebe niečo zanechali. Či už sú to stopy po ťažbe, stopy po pochovávaní zomrelých, pozostatky nejakých technických predmetov (nie všetko sa dá a je efektívne nahradiť biotechnológiami, niektoré technológie obsahujú mimoriadne odolné súčasti), stopy po operáciách na kostrách. Jednoducho, niečo by po nich zostalo. Rovnako, ako by niečo aj o sto miliónov rokov zostalo po nás, ak by naša civilizácia dnes zanikla.
Čiastočne mi to pripomína teórie o tom, že pred 10 000 rokmi na zemi existovala vyspelá civilizácia schopná vesmírnych letov a jadrovej vojny (napríklad Atlantída). Tiež by po nej niečo zostalo, aj po devastujúcej vojne.

Odpovědět

Doba ladova

Zicho Zvedavy,2015-07-01 14:15:49

Mam inu otazku: co by po sucasnom ludstve zostalo po dobe ladovej?

A co poniekolkych dobach ladovych?

Ide mi o toto:
- podla niektorych teorii bol nastup ladovej doby rychly, s postupujucim ladovcom by stupal tlak na zivotny priestor, co by viedlo k nepokojom a nasledne vojnam
- bojovalo by sa o urodne oblasti a o zdroje ner. surovin, ktore nie su na severe. Pravdepodobny by bol kolaps globalneho obchodu, vacsina akejkolvek produkcie by bola lokalna => prepad technickej civilizacia niekde na zaciatok priemyselnej revolucie.
- nemoznost a nezmyselnost udrziavania orbitalnych stanic - ich ulet do vesmiru a zhorenie v atmosfere
- drasticka redukcia ludskej populacie, zanik kultur, prepad vzdelania (hladny clovek sa nema cas ucit citat, zvlast ak neexistuje civilizacia, ktora by mu zato poskytla vyhody)

Co by po nas zostalo? Ladovec by rozdrvil takmer vsetko. Zvysok by rozobralo upadajuce ludstvo (podobne ako sa Colosea stala "bana" na stavebny material po pade Rimskej rise).

Cize otazka: preco sa pytame len na vyspelu civilizaciu dinosaurov? Nemohla ludska, protoludska, simpanzia alebo pod. civilazacia existovat v interglacialoch, nez ju glacialy vrazili spat do doby kamenej?

Odpovědět


Re: Doba ladova

Marek Fucila,2015-07-01 16:28:58

Myslím, že s Geiger-Mullerovým počítačom by sa vyspelá civilizácia dala odhaliť aj po miliónoch rokov.

Odpovědět


Re: Re: Doba ladova

Pravdomi Stoural,2017-07-11 13:31:47

https://web.archive.org/web/20110805045813/http://www.ias.ac.in/currsci/apr252008/1031.pdf

Odpovědět

Na západ od Ráje

Honza Kohout0,2015-07-01 13:06:52

Doporučuji knihu "Na západ od Ráje" od Harry Harrisona.

Civilizace ještěrů, velmi vyspělá, provádí neuvěřitelné genetické manipulace. Město je ve skutečnosti strom, krycí púláty jsou z modifikovaných kukel, jako zbraně používají jedovaté šipky vystřelené speciálním živočichem. Krycí pláště z hřejících živočochů.

A, mimochodem, nezbylo by po nich nic - všechno je biologické. Například i lodě. Roste to samo.
Neznají oheň, maso upravují enzymaticky. Úžasné.

@ Honza

Odpovědět


Re: Na západ od Ráje

Zicho Zvedavy,2015-07-01 13:42:55

Musim si precitat, zda sa ze niekto napisal sci-fi temu, ktoru som chcel spracovat ja :)

Pointa je ale ina ... po takejto civilizacii by sme sice nic nenasli, ale aj ona sa musela stat vyspelou a prejst predchadzajucimi fazami. A tie predchadzajuce fazy, pokial ich nezrecyklovala, by sa mohli najst. Zaklady velkych budov, spominane hroby. Teda za predpokladu, ze sa do tej supervyspelej faze vyvoja nedostali inak.

Odpovědět

Tři poznámky

Jan Šimůnek,2015-07-01 12:39:14

1. Předběhl mě pan Kocián s myšlenkou, že pozůstatky civilizace, která by byla jen na omezeném území (asi jako Australopithékové) by se nemusely najít, k tomu dodávám, že v řadě oblastí zemského povrchu byly druhohorní vrstvy buď zničeny nebo posunuty mimo dosah paleontologického výzkumu při jeho současných možnostech

2. Trochu podobná situace (tj. vyspělí živočichové a potom vymírání) byla i před permským vymíráním (takže nějakcí inteligentní obojiživelníci ...)

3. Dovolím si upozornit i na řadu fantasy povídek, kde vystupují "hadí lidé", kteří jako by těm inteligentním dinosaurům z oka vypadli (i nějaké povídky R. E. Howarda s králem Kullem a Conanem).
Přičemž některé z těchto povídek vznikly daleko dříve než koncepce "inteligentního dinosaura".
Na toto téma napsal román i M. Žamboch, ale na rozdíl od předchozích je to hard SF (Predátoři, 2007)

Odpovědět

hroby

Tomáš Pilař,2015-07-01 09:51:04

Otázka je zbytečně položená. Vidím dva důvody.

Pokud jsou pozůstatky dinosaurů zachované v tom rozsahu, že jsou patrné kosti (drápy, šupiny...), což jsou, tak by byly zachované i mnohé další pozůstatky civilizace. I dřevěné konstrukce zanechávají stopy, ačkoliv jsou dávno zničené (např. díra po kůlu bývá vyplněná jiným materiálem než je okolní zemina).

Všechny civilizace, co známe, provozovali nějaký kult mrtvých. Rituálně upravené hroby jsou někdy jedinou stopou po civilizaci. Rituálně upravený hrob dinosaura, by byl dobrým důkazem. Protože nacházíme jenom pozůstatky zahrnuté bahnem, dinosauří civilizace je nepravděpodoobná

Odpovědět


Re: hroby

Zicho Zvedavy,2015-07-01 14:00:45

Otazka ale znie, ci ritualne upraveny hrob prezije miliony rokov, aby ho bolo mozne rozpoznat. A ci sa hroby umiestnuju na take miesta, kde sa zaleju bahnom a zkamenia.

Odpovědět


Re: Re: hroby

Tomáš Pilař,2015-07-01 15:05:42

No pokud najdete kompletní kostry včetně drápů, tak i rozeznáte, že původně těla byla orientována s hlavou k východu, narovnaná (nebo stočená do klubíčka) a na těle byly umístěny šperky a zbraně ( tak to vypadá na civilizaci). Pokud jsou pozůstatky těl ve stavu každý "pes jiná ves", rozházené a pokroucené, tak je to ten druhý případ.

Odpovědět


Re: hroby

Pavel A1,2015-07-01 19:49:13

Jenže ten kult mrtvých je dost různorodý. V Indii nechávali své mrtvé sežrat supy nebo je spalovali, jinde se pohřbívá do moře, atd. Je spousta kultů mrtvých, které po sobě nezanechají ani stopu.

Odpovědět


Re: Re: hroby

Roman Gramblička,2015-07-02 09:36:17

ale tady zdaleka nejde jen o kult pohřbívání. hlavní Tomášovou námitkou bylo, že pokud se zachovali kosti, proč by se nezachovali mnohé jiné mnohem odolnější materiály (různé slitiny, titan, zirkonium, plasty, nebo jen neobvyklé akumulace neobvyklých prvků, které nelze přirozeně vysvětlit. Nebo si představte, že ulice, inženírské sítě, budovy atd překryje láva nebo povodňové naplaveniny. Na takovém geologickém profilu by se to bezpečně poznalo

Odpovědět


Re: Re: Re: hroby

Zicho Zvedavy,2015-07-02 11:39:48

Pozrime sa nato z pohladu, co by zostalo po ludstve po dak dlhej dobe.

Dospel som k zaveru, ze nieco by sa muselo zachovat aj po tolkych milionoch rokoch. Napr. taky otlacok mobilneho telefonu v bahne. Alebo akehokolvek ineho nastroja.

Cize by som otazku posunul dalej ... dal by sa taky otlacok bezne najst? Alebo by bol skryty v hnedom uhli, ktore namiesto archelogickeho skumania spalujeme?

Odpovědět

Šperky

Vojtěch Kocián,2015-07-01 09:35:10

Jednou ze stop, kterou bychom i po tak dlouhé době mohli nalézt jsou zmíněné pozůstatky po důlní činnosti. Druhou jsou podle mého šperky ze zlata nebo odolných broušených drahokamů (diamanty, rubíny) případně zlato zpracované do podoby platidla či ingotů. Možná by se moho zachovat i něco z jiných odolných kovů (například titanová náhrada kloubu). Nic takového se neojevilo. Také je možné, že civilizovaní dinosauři žili na místech, které jsme dosud neprozkoumali, ale ani pak by nebyla jejich civilizace srovnatelná s lidskou - rozvinutá civilizace se zákonitě rozšíří do celého světa. Pokud však nepřekonali období srovnatelné s lidskou dobou kamennou a ještě jen na mesším území, těžko bychom něco našli.

Odpovědět

Zajímavé

Josef Šoltes,2015-07-01 07:51:16

Další možností je, že prostě když opouštěli planetu, tak po sobě uklidili...

Odpovědět


Re: Zajímavé

Radka Sladká,2015-07-01 10:47:41

Tak to neznáte dinosaury :-) Ti když se stěhují, tak drhnou nové bydlení a ne to staré :-)

Odpovědět


Re: Zajímavé

Antonín Hvízdal,2015-07-01 15:00:04

Zkamenělý WALL-E by tuto doměnku potvrdil.

Odpovědět


Re: Zajímavé

Josef Šoltes,2015-07-01 16:17:09

Myšlenka byla, že opouštěli planetu a vyráželi ke hvězdám za nějakým cílem. V případě skutečně vyspělé civilizace lze úklid provést skutečně jednoduše. Prostě vypustíte nanoboty, kteří vše umělé rozloží na základní prvky a pak se zničí.

Odpovědět


Re: Re: Zajímavé

Radka Sladká,2015-07-02 08:24:51

Nebo můžete poslat Viktora :-)

To je právě ten rozdíl v přístupu. Ženská vezme hadr a koště a za dvě hodiny je uklizeno. Chlap si sedne, zapřemýšlí a za sto let vymyslí nanorobota, který to udělá za něj. Výsledek je stejný.

Odpovědět


Re: Re: Zajímavé

Jenda Krynický,2015-07-02 14:06:35

A jak nanobot rozezná kus šutru od sochy?

Odpovědět


Re: Re: Re: Zajímavé

Zicho Zvedavy,2015-07-02 15:23:09

ma predsa umelecky vkus :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zajímavé

Jenda Krynický,2015-07-03 00:47:46

Tak to by se současného výtvarného umění ani nedotkl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavé

Radka Sladká,2015-07-03 07:33:52

Nedivte se, že se výtvarné umění od dob, kdy vrcholem bylo ralistické zobrazení podoby trochu posunulo. Zachytit ralitu na dvourozměrnou plochu už dávno není žádné umění. Dneska už se vám nestane, že nakreslíte sousedku a každý po celé planeně bude žasnout, jaký má záhadný úsměv. Takže sice můžete stále dokola kreslit sousedky ve všech možných pozicích, ale asi tím málo komu řeknete něco, co by ještě nevěděl, nebo co by aspoň potřeboval slyšet právě od vás. Anebo ji můžete zachytit včetně jejích myšlenek a střevní mikroflóry. Pak ji sice asi úklidový nanorobot nerozezná od plesnivé, třikrát přemalované tapety, ale z mého pohledu to umění bude :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavé

Jenda Krynický,2015-07-03 13:41:03

Že se to nestane mně by až tak nevadilo, ale pokud ani známí malíři nejsou schopní nakreslit sousedku, tak aby ji poznal alespoň její starej, tak je něco špatně. "Umělci" nezvládají ani řemeslo a zakrývají to vzletnými slovy. Umění ne př€svědčit hejly, že cákanec průjmu na zdi je umění, ne vytvoření toho cákance.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavé

Radka Sladká,2015-07-03 14:40:16

:-)
Když on i ten cákanec na zdi může být v něčem inspirativní :-) Minimálně novostí použité techniky :-) To máte třeba jako s veršema. Když poprvé řeknete:

...láska žije i z bolesti nespřízněných duší, kterým tak sluší, když se sebe dotknou na nějáký čas, stejně jako touha dotknout se zas...

tak je to krásné a je to umění. Když se tentýž motiv opakuje stále dokola ve všech dalších básních a v básních všech ostatních básníků, tak už se to prostě nikomu nelíbí. A to jsou ty vaše polopatické Mony Lisy. Stále dokola stejné. Jako řemeslně dobře zvládnutá fokta. Ta první je celkem fajn, nepopírám. Ale ta pětistá?

Řemeslo vám dneska zvládne i dobře cvičený počítač. Co se počítá je nápad.

Když jsem byla malá, měla jsem strakatý vícebarevný koberec a občas jsem se bavila tím, že jsem ležela na gauči a sledovala, jaké obrazy v tom vidím. JE to lepší, než když vám to někdo naservíruje hotové a vám zbývá už jenom přemýšelt, proč se ta ženská směje. Přičemž nic na tom obraze nenapovídá, proč se směje, takže je to nejspíš jenom proto, aby to bylo hezčí. Je to statické, sterilní a překonané :-) A čistě pro krásu toho obrazu by si to dnes koupil asi jenom málokdo.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace