Dějiny zkoumání zániku dinosaurů  
…aneb Jak člověk odhalil katastrofu K-T

Úsvit nového světa před 66 miliony let. Primitivní savci prolézají lebkou ceratopsida triceratopse, připraveni projít evoluční radiací a převzít dominanci nad raně paleogenními pevninskými ekosystémy. Kredit: Mark Hallet
Úsvit nového světa před 66 miliony let. Primitivní savci prolézají lebkou ceratopsida triceratopse, připraveni projít evoluční radiací a převzít dominanci nad raně paleogenními pevninskými ekosystémy. Kredit: Mark Hallet

Vyhynutí neptačích druhohorních dinosaurů nás fascinuje již nejméně jedno století. Od doby, kdy si lidé uvědomili, že tato rozmanitá skupina velkých tvorů zcela zmizela z povrchu naší planety, nás tato otázka láká a tříbí naši fantazii. Je téměř jisté, že bez této dramatické události ve vývoji života na Zemi bychom tu nejspíš nebyli (alespoň zatím ne). Dnes už navíc víme, že dinosauři byli neuvěřitelně úspěšnou skupinou, která dominovala na souších naší planety po dobu nejméně 130 milionů let. Přesto nakonec vyhynuli a uvolnili místo svým evolučním potomkům ptákům a zejména pak savcům. Člověk má sklon považovat se za pána tvorstva a v tomto ohledu (i svou zjevnou dominancí) trochu dinosaury připomíná – pouze tu jsme nesrovnatelně kratší dobu než oni. I proto nás zajímá, které faktory vedly k jejich konečnému vyhynutí. Podobný osud by totiž v relativně nedaleké budoucnosti mohl potkat i nás, a to zde nepočítáme s možností, že se ke zkáze dopracujeme vlastním přičiněním. Názory a pohled na vyhynutí dinosaurů se s časem výrazně proměňoval a světlo světa spatřila nejedna neobvyklá teorie nebo bizarní přístup k problematice. Podívejme se tedy v krátkosti na jednotlivé fáze výzkumu tohoto nanejvýš zajímavého fenoménu, a to od nejstarších dob až po současnost. Mějme přitom na paměti, že první „trefné“ myšlenky se datují již k 17. století, kdy ještě o dinosaurech neexistovalo sebemenší povědomí (ačkoliv jejich fosilní kosti již známé byly). Vždyť zmínku o vražedném projektilu z nebes můžeme najít již u Moliéra v jeho Učených ženách(1672), kde postava Trissotin přichází upozornit Filamintu na přelet komety v nebezpečné blízkosti Země. O 24 let později již přichází s „vědečtějším“ pojetím anglický matematik, teolog a historik William Whiston ve své Nové teorii Země. Podle jeho názoru mohou komety způsobovat například velké potopy. Konečně o necelé století později píše belgický botanik a lékař Joseph Noël de Necker v díleFilozofická fytozoologie o schopnosti komet působit hromadná vymírání. Tehdy však do formálního popisu prvního známého neptačího dinosaura zbývalo ještě celé čtvrtstoletí.

 

 

 

  1. Století „nezájmu“ (zhruba 1820 – 1910)

Baron Georges Cuvier (1769 – 1832) patří k předním osobnostem přírodovědy na přelomu 18. a 19. století. Byl spoluzakladatelem paleontologie obratlovců a proslul také jako zastánce katastrofismu. Současné poznatky mu po dvou stoletích dávají částečně za pravdu. Převzato z Wikipedie.
Baron Georges Cuvier (1769 – 1832) patří k předním osobnostem přírodovědy na přelomu 18. a 19. století. Byl spoluzakladatelem paleontologie obratlovců a proslul také jako zastánce katastrofismu. Současné poznatky mu po dvou stoletích dávají částečně za pravdu. Převzato z Wikipedie.

Dinosauři byli pro vědu objeveni v první čtvrtině 19. století, ačkoli jejich fosilie jsou známé na mnoha kontinentech již po staletí nebo dokonce tisíciletí. Až do poloviny 19. věku bylo známo velmi málo dinosauřích fosilií a vědci ještě nerozeznali jedinečnost těch několika kamenných fragmentů. Teprve roku 1842 stanovil pro tehdy pouhé tři známé dinosauří rody vědecký název Dinosauriabritský badatel Richard Owen. Otázka vyhynutí však ještě nebyla podstatná – jednak se tehdy prosazovala myšlenka uniformitarismu (postupného dlouhodobého vývoje bez výrazných zvratů) a navíc se na dinosaury tehdy pohlíželo spíše jen na jakousi obdobu obřích ještěrů a varanů – tedy ze současnosti známých tvorů, pouze však obludně velkých. Teprve tou dobou se začala prosazovat myšlenka, že mnozí velcí obratlovci, jejichž fosilní pozůstatky byly objevovány po celém světě od východu Spojených států přes Irsko až po Sibiř, jsou skutečně vyhynulá, nikde se již nevyskytující stvoření. Francouzský badatel Georges Cuvier jako jeden z prvních prokázal, že nejen bizarní mořští plazi ichtyosauři nebo mosasauři, ale také mnohem povědomější pravěcí savci typu „irského veledaňka“ megalocera nebo mamuta již před dávnou dobou vyhynuli. Cuvier sám razil názor, že celá živočišstva byla opakovaně smetena z povrchu zemského globálními katastrofami, z nichž poslední byla onou známou biblickou potopou světa. Proti tomuto postoji se však postavil již zmíněný aktualismus (či uniformitarismus) britského geologa Charlese Lyella, který postuloval myšlenku, že všechny zvraty a změny se dají snadno vysvětlit pouhým dlouhodobým působením geologického času (a stejnými pochody, které můžeme pozorovat i dnes). Na jeho učení ostatně pro organický svět navázal i Charles Darwin svou teorií evoluce přírodním výběrem. Na přelomu 19. a 20. století začal darwinismus částečně nahrazovat další směr, například tzv. ortogeneze a finalismus. Na rozdíl od slepé síly přírodního výběru měl mít vývoj nějaký jasný směr, který obvykle vedl k postupnému zdokonalování a růstu složitosti. V tomto ohledu byli dinosauři interpretováni jako příliš velcí a tupí studenokrevní tvorové, kteří byli jednoduše „předurčeni“ k vyhynutí. Otázka jejich zániku tedy nebyla podstatná, případně se dala snadno a rychle odbýt.

 

 

  1. Vzestup zájmu o vyhynutí dinosaurů (zhruba 1910 – 1970)

V tomto období dochází k pomalému a nerovnoměrnému vzestupu zájmu o danou problematiku, jak lze vysledovat i z počtu publikací nebo studií, tomuto tématu věnovaných (podle Michaela J. Bentona je to v průměru 1,8 publikace za rok v rozmezí let 1910 – 1959; 7,8 v rozmezí let 1960 – 1969 a již 15,2 v rozmezí let 1970 – 1979). Až zhruba do roku 1960 se však jedná jen o izolované ojedinělé texty, které nevedly k počátku větší vědecké diskuze, jak ostatně krásně ukazuje i příklad první studie postulující dopad asteroidu coby původce katastrofy (M. W. De Laubenfels, 1956).

Zastaralá rekonstrukce vzezření obřího sauropodního dinosaura rodu Brontosaurus (dnes již zřejmě opět platné rodové jméno) v podání Charlese R. Knighta z roku 1897. V té době se na dinosaury neprávem pohlíželo jako na klasickou ukázku evolučního neúspěchu. Převzato z Wikipedie.
Zastaralá rekonstrukce vzezření obřího sauropodního dinosaura rodu Brontosaurus (dnes již zřejmě opět platné rodové jméno) v podání Charlese R. Knighta z roku 1897. V té době se na dinosaury neprávem pohlíželo jako na klasickou ukázku evolučního neúspěchu. Převzato z Wikipedie.

Počátkem minulého století se do popředí dostává myšlenka rasové senescence („stárnutí druhů“), vycházející z chybného předpokladu, že nejen jedinci, ale i celé rasy (= živočišné druhy) mohou procházet stadiem úpadku a konečného vyhynutí. Dinosauři se svými často obřími rozměry a nadměrnými excesivními strukturami (rohy a límce ceratopsidů, hřbetní pláty stegosauridů apod.) byli často citováni jako nejvýmluvnější příklady této hypotézy. Zastáncem těchto myšlenek byl například britský paleontolog Arthur Smith Woodward (známý také jako muž, kterémuNěmci za války potopili kachnozobé dinosaury) nebo Němec Ernst baron Stromer s poněkud podobným osudem. Přítrž těmto nesmyslným názorům pak učinila až neodarwinistická syntéza ve 30. a 40. letech 20. století, kdy se prokázalo, že takto předurčené stárnutí druhů neodpovídá biologické skutečnosti. V jistých pozměněných podobách se nicméně krypto-ortogeneze udržovala i v dalších desetiletích. Příkladem bylo nazírání na dinosaury jakožto živoucí „omyly evoluce“ až do poslední čtvrtiny minulého století. V té době se však objevují i četné jiné názory. Maďarský aristokrat Franz Nopcsa například již roku 1911 tvrdil, že sauropodi mohli vyhynout z důvodu „nadměrné potřeby ohromného množství chrupavky a kostní tkáně pro svůj gigantický růst.“ William Diller Matthew zase o deset let později spatřoval důvod v postupných topografických změnách zemského povrchu a současného nahrazování dinosaurů savci. Ve 20. letech už se objevují i velmi progresivní myšlenky o drastické změně klimatu, pandemiích nemocí, výměně rostlinné skladby ekosystémů nebo o roli enormních sopečných erupcí. Pozornost se postupně odvracela od vnitřních příčin (nezpůsobilost k dalšímu vývoji, ať už způsobená čímkoliv) k příčinám vnějším. Již v této šedesátileté fázi výzkumu se objevuje přes 40 různých hypotéz, snažících se vyřešit záhadu dinosauřího vyhynutí. Ty vykazují skutečně pozoruhodné rozpětí, od dědičné slepoty a vrozené tuposti přes nadměrný nárůst sebevražedného chování až po vliv slunečních skvrn. Naštěstí se již blížila nová fáze výzkumu.

 

 

  1. Profesionální zájem (zhruba 1970 až současnost)

Luis W. Alvares a jeho syn Walter u hraničního sedimentu K-T v italském Gubbiu (1981). Právě tou dobou oba muži se svými spolupracovníky odkryli fantastickou skutečnost o možném konci éry dinosaurů. Převzato z Wikipedie.
Luis W. Alvares a jeho syn Walter u hraničního sedimentu K-T v italském Gubbiu (1981). Právě tou dobou oba muži se svými spolupracovníky odkryli fantastickou skutečnost o možném konci éry dinosaurů. Převzato z Wikipedie.

Paleontologové se již v polovině 60. let začali zaměřovat na ekologické aspekty fauny posledních dinosauřích populací, zejména v souvrstvích Hell Creek, Scollard a Lance na západě severoamerického kontinentu. Začaly vznikat první přehledy přeživších a naopak vyhynulých druhů na hranici K/T, pátralo se po chemických a fyzikálních stopách možných ekologických příčin. Velké hromadné vymírání na konci křídy, jehož datace se postupně ustálila na přibližně 65 milionů let (dnes spíše 66 – 65 milionů let) již bylo nepopiratelné a dostalo se i do nadpisů vědeckých studií v renomovaných periodikách. Stále nicméně převažovaly hypotézy o změně klimatu, kolísání mořské hladiny nebo obměně vegetačního spektra, tedy vysvětlení čistě „pozemského“ rázu. Soupeřit začaly dva hlavní názorové proudy, gradualistický (dovolávající se pomalých změn a postupného vymírání) a katastrofický, který operoval s možností, že dinosauři byli na konci křídy vyhubeni relativně rychle, a to prostřednictvím ekologické katastrofy nebo příčinou mimozemskou (výbuch blízké supernovy (1970), případně dopad velké komety nebo asteroidu). O poměrně spletité historii asteroidu Chicxulub již byla na blogu řeč, stejně jako o pravděpodobném průběhu dramatické události v podobě jeho impaktu. Ačkoliv již byla téměř definitivně zamítnuta možnost existence hvězdného dvojčete našeho Slunce Nemesis a postulovaná periodicita vymírání prostřednictvím opakujícího se dopadu roje kosmických těles, mnohé ještě zůstává nedořešeno. Nevíme například jistě, zda všichni neptačí dinosauři na konci křídy skutečně s definitivní platností vymřeli. I dnes se také spekuluje o významu erupcí dekkánských sopek a zároveň i možnosti vícenásobného impaktu, byla také výrazně zpřesněna datace dopadu, odhaleny další podstatné aspekty vymírání K-T (částečná obměna vegetace, výrazný dopad na blanokřídlý hmyz apod.) a pokroku bylo učiněno i v mnoha dalších oblastech výzkumu. Dále byly objeveny nové paleontologické lokality z konce křídové periody v jiných částech světa a na jaro příštího roku se například plánuje dosud nejpodrobnější výzkum a hluboký vrt do dna kráteru Chicxulub. Možná právě nyní tedy vstupujeme do další fáze výzkumu vyhynutí dinosaurů, na jehož konci už třeba budeme zase o dost moudřejší…

 

 

Odkazy:

http://palaeo.gly.bris.ac.uk/Essays/Dino90.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Cretaceous%E2%80%93Paleogene_extinction_event

http://www.ucmp.berkeley.edu/education/events/cowen1b.html
Psáno pro DinosaurusBlog a osel.cz

Datum: 29.09.2015
Tisk článku

Dinosaurus - Neuvedený
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 607 Kč
cena: 607 Kč
Dinosaurus
Neuvedený
Související články:

Soudný den dinosaurů     Autor: Vladimír Socha (18.12.2014)
Pozapomenutý génius Franz Nopcsa     Autor: Vladimír Socha (10.04.2015)
Kdo byl Barrande?     Autor: Vladimír Socha (24.08.2015)
Superještěr Jima Jensena     Autor: Vladimír Socha (14.09.2015)
Dinosauří velikostní rekordmani     Autor: Vladimír Socha (21.09.2015)



Diskuze:

Vyhynutí v důsledku otravy

Dalibor Dobrota,2016-03-15 23:39:36

Není třeba v tom hledat záhady. Když si koupíte sůl z křídového moře pod názvem sůl kamenná, zjistíte že obsahuje jen 170 µg Cd/kg. Když si koupíte sůl dnešní, tak zvanou mořskou, obsahuje kadmia řádově 100x více.

Nebo to vymírání v třetihorách, když bouchla sopka v Bengálském zálivu. Dodnes je tam vše zamořeno arzénem.

Větší živočichové žijí déle a jedí více, a proto se v nich těžké kovy kumulují déle. Mohou tak vyhynout na neplodnost. Malí živočichové se množí v nižším věku, a proto se u nich nemůže naakumulovat tak velké množství těžkých kovů.

Dnešní živočichové zkrátka vydrží vyšší koncentraci kadmia, arzénu a uranu, než tehdejší. Vymřeli jen ti velcí, ostatní si zvykli. My lidé vyhyneme také, protože koncentrace kadmia v potravinách se za posledních 30 let zdvojnásobila a stále stoupá.

Odpovědět

Mohli aj nemuseli

Anton Matejov,2015-09-30 09:40:56

Teória pravdepodobnosti, alebo chaosu to pripúšťajú v nejakých malých percentach blízkych nule. Možno aj existujú nejakí tí inteligentní potomkovia dinosaurov, ale v paraelných svetov. Možnosti je určite viacej. Nejaka vyspelá mimozemská civilizácia podobná disnosaurom na Zemi založila život. Ich prepočty boli, že neskôr dospeje primitívny dinosauria evolúcia do inteligentných foriem. Nedopočítali ale, že na Zem niekde do Mexického zálivu dopadne kometa a vyhladí väčšinu dinosurov.Prežili iba formy života pod jeden kg.Zrútili sa totiž pri katostrofach potravinové reťazce a prežili tí s menšími potravinovými potrebami. A savci, ktorí mali byť pre dinosaurov tvoriť súčasť potravy prevzali vládu na Zemi a prerástli do inteligentnej formy ľudstva.
Napríklad niektorí vedci na vzor Moorovho zákona sa podľa narastania zložitosti života pospiatky snažili prepočítať vek života. Vyšlo im, že život je starší ako 10 miliárd rokov! Teda život je riadne starší ako naša Zem (asi 4.5 miliárdy) a Slnko (asi 5 miliárd rokov) Je o tom výskume písane aj na oslovi.
Najviac ma ale prekvapilo, keď som čítal niektoré prepočty genetikov. Podľa takzvaného hrdla im vyšlo, že muži boli okolo 4000 - 8000 pred naším letopočtom na vymretie!
Keď som to vykladal kamarátovi v rýchliku začali sa po mne prísediaci čudne pozerať, či ma nepustili s psychiatrie.
Ak by za drastickým poklesom populácie mužov bola nejaká katasrófa, napríklad dopad komety do Indického oceánu (nakoniec aj čiastočný súhlas s biblickou potopou) prelomenie Bosporskej úžiny a vnikanie Stredozemného mora do sladkovodného jazera dnes Čierneho mora, a podobné apokalypsy, tak prečo drastickí neklesla aj ženská populácia?
Boli prekvapivo zaznamenané aj kultúry kde vládli ženy, takzvané kulty matky. Nakoniec Amazonky spomínali aj starovekí Gréci.
Vedci tam naznačovali teorie, že za vymieranie mužov mohol asi haremovy spôsob života. Ale takí islamisti žijú v haremovým spôsobom a ich populácia vôbec neklesa.
Možno za tým nejaká bájna Atlantída? Jeden s odbroníkov na ťažbu medi v neolitu dospel k názoru a publikoval teoriu, že v dobe bronzovej približne pred 4000 rokov behom asi 500 rokov civilizácie po celom svete, v Amerike, Číne, Indii,Kaukaze,Europe, Afrike ovládali výrobu medi a niektoré civilizácie výrobu bronzu. Vyslovil predpoklad, že už vtedy musel existovať svetový obchod. Moria a oceány boli oveľa nižšie v danej dobe a naším predkom sa asi lepšie podmienky na plavbu. Nedávno bol nový objav ktorý zatienil aj Stonedž pamiatky. Niektoré artefakty morských národov možno neskôr zatopili stúpajúce hladiny mori a oceánov.Niektoré mohla zmiesť tá veľká biblická potopa spôsobená dopadom komety do Indického oceánu. Niektoré artefakty prekryli stavby neskôršich civilizácii a katastrofy.
Veď ešte riadne nepoznáme vlastnú historiu a historiu vlastného druhu.
Zistilo sa že Neandrtálci vôbec neboli menej inteligentní od našich predkov a ešte k tomu boli lepšie fyzickí vybavení. Tak teda čo rozhodlo, že Europu ovládli naší predkovia? Nedávny nález Homo Náledi tiež núti riadne poopraviť teorie o naších predkov.
Naši predkovia asi nezliezli s korún džungli na savanu a tam nacvičovali spriamenú schôdzu. Lebo by ich rýchlo predátori vyhladili. Chcel by na to stvoriť počítačové simulácie, alebo k tomu donútiť. Podľa potravinového reťazca, teritoria, predátorov a obetí, stupňa ich pohybov a rýchlosti s prostredím savan.

Odpovědět


Re: Mohli aj nemuseli

Petr Kr,2015-09-30 10:16:43

Ještě jsem slyšel, že pyramidy odkazují na pás Orionu a tedy je zde jednoznačný důkaz, že vědomosti lidstva nám předaly mimozemštané. Podobně je jasné, že obrazy v Nazce nemohly sloužit místním obyvatelům, kteří neznali letadla a tudíž jsou vytvořeny pro orientaci mimozemšťanů (asi neznali GPS a tak se orientovali podle krajiny a ty pusté kopce si pořád pletli, tak jim tam namalovali kolibříka a další havěť). Z toho plyne, že Moorův zákon někdo uměle přerušil, resp. poskočila v něm složitost a z toho vyšlo těch 10mld. let. Ale není to pravda. Proložil jsem exponenciálu a vyšly mi dvě křivky s přerušením okolo cca 250mil. let před naším letopočtem. Z toho usuzuji, že mimozemšťané nás navštívili už v té době, ale nic tu pořádně nebylo, tak založili alespoň bažiny na vznik uhlí (věděli, že rostoucí inteligence bude potřebovat levnou energii) a potom zase přiletěli pozvednou genofond dinosaurům. Ale vsadili na špatnou kartu, tak se vrátili a napravili to. Bohužel jim to furt něco hatí. Tak teď lítají častěji a korigujou to už v kratších intervalech. Snad se jim do té doby nevymlátíme atomovkami a postavíme vesmírný výtah, abychom mohli lítat za nimi.

Odpovědět


Re: Re: Mohli aj nemuseli

Milan K,2015-09-30 11:00:17

Ne l(é)ítat, ale plavat (v neviditelné temné hmotě).

Odpovědět


Re: Re: Re: Mohli aj nemuseli

Petr Kr,2015-09-30 11:05:53

Děkuji za opravu, sleduji, že také nevím vše. Ta temná hmota mi zatím nepřirostla k srdci, ale asi bude důležitá, když jí je tolik.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mohli aj nemuseli

Anton Matejov,2015-09-30 11:56:18

Alebo neplatí Všeobecná teória relativity všeobecne. Ale iba lokálne v časopriestoru. Teorie MOND, alebo teorie holografického vesmíru nepotrebujú pracovať s tmavou hmotou.
A už sa trochu pozabudlo na prekvapenie a plčive otázky kde sa podela časť antihmoty?
Uťahoval som si už s našich fyzikov a astronómov, že vedci 21 storočia si overili znovu staroveké porekadlo (v prípade tmavej hmoty a energie)
...Čím viac vieš, tým viac zisťuješ, že ešte málo vieš.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mohli aj nemuseli

Anton Matejov,2015-09-30 11:56:18

Alebo neplatí Všeobecná teória relativity všeobecne. Ale iba lokálne v časopriestoru. Teorie MOND, alebo teorie holografického vesmíru nepotrebujú pracovať s tmavou hmotou.
A už sa trochu pozabudlo na prekvapenie a plčive otázky kde sa podela časť antihmoty?
Uťahoval som si už s našich fyzikov a astronómov, že vedci 21 storočia si overili znovu staroveké porekadlo (v prípade tmavej hmoty a energie)
...Čím viac vieš, tým viac zisťuješ, že ešte málo vieš.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Mohli aj nemuseli

Milan K,2015-09-30 13:26:24

Kdy jeden příspěvek je váš, a druhý, zdánlivě stejný, je také váš, jen sem pronikl z paralelní dimenze.
S tím pořekadlem pravdu díte, podobně to propaguje i např. RNDr. Grygar. A je to fakt.

Odpovědět

Inteligentní dinosauři

Ricardo Bayshark,2015-09-29 14:27:26

Že by se za těch 130 milionů let nevyvinuli inteligentní dinosauři podobní lidem?

Odpovědět


Re: Inteligentní dinosauři

Milan K,2015-09-30 13:19:24

Jsem zvědav, jestli najdeme dinosauří Bibli (nebo třeba Korán), a fosilní pozůstatky z velké části shořelé hranice, s jedním upáleným Dinem.

Odpovědět


Re: Re: Inteligentní dinosauři

Petr Kr,2015-09-30 13:47:36

Zde bych byl opatrný. Pokud nalezneme hranici s ohořelinou, mohlo by to znamenat, že upálili kacíře, ale mohla by to také být odpalovací rampa. Při jejich jistě omezené inteligenci a neznalosti kola (žádné se nenašlo) bych vsadil na to, že se pokoušeli vystřelit jednoho na Měsíc a přitom mu nedali skafandr ani do neposadili do žádné pořádné lodě. V té době byl Měsíc také blíže Zemi a tak se na druhou stranu nelze divit, že si mysleli, že tam stačí energie z hoření dřeva. Uhlí totiž ještě nebylo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Inteligentní dinosauři

Anton Matejov,2015-09-30 14:17:26

O kacírov s inych dimenzii je pekný vzorový príklad na linku:
http://www.fornax.sk/~srnka/index.php?page=stvorec

Predstavme si, že sa Rovina rozkladá na povrchu stolnej dosky. Príbehy jej obyvateľovej - geometrických obrazcov - nám rozpráva sebavedomý pán štvorec. Na Rovine panuje triedne rozvrstvenie. Robotníci a vojaci sú trojuholníky, inteligencia a stredná vrstva, ku ktorej patrí aj rozprávač, sú štvorce, šľachtu tvoria päťuholníky, šesťuholníky a vyššie mnohouholníky. Čím viacej strán kto má, tým je vyššie jeho sociálne postavenie.
Pán Štvorec žije vďaka svojmu dobrému sociálnemu postaveniu spokojne v tejto usporiadanej spoločnosti. Až raz jeho životné istoty naruší divná bytosť - návštevník z Priestora, trojrozmerného sveta - a začne ho zoznamovať s divmi ďalšieho rozmeru.
Keď sa ľudia z Priestora pozerajú na obyvateľov Roviny, vidia do vnútra ich tiel, môžu si obzerať ich vnútorné orgány. To napríklad znamená, že na Roviňanoch môžu vykonávať chirurgické operácie a vôbec nepoškodiť ich kožu.
A čo pozorujú dvojrozmerní Roviňania, keď do ich sveta vstúpi trojrozmerná bytosť? Keď tajomný lord Guľa z Priestoru vstupuje do roviny, pán štvorec pozoruje len kruh o narastajúcom polomere, ktorý sa pohybuje jeho svetom. Nedokáže si lorda Guľu predstaviť v jeho celej veľkosti, vidí vždy len určitý rez jeho telom.
Lord Guľa pozve pána Štvorca na návštevu Priestoru. Pán Štvorec sa odlúpne z rodnej Roviny a po trýznivej ceste sa ocitne v zakázanom tretiom rozmere. Ale aj tam jeho oči stále vidia len dvojrozmerné rezy trojrozmerného priestoru. Keď stretne Kváder, vidí ho raz ako štvorec, raz ako obdĺžnik a niekedy aj ako trojuholník.
Po návrate sa pán Štvorec, hlboko zasiahnutý zážitkami z Priestoru, rozhodne porozprávať svojim spoluobčanom o zvláštnej ceste. Jeho rozprávanie však úrady považujú za poburujúce, ktoré sa snaží rozvrátiť rád spoločnosti Roviny. Je preto uveznený a predvedený pred Veľkú radu, zloženú z mnohouhoľníkov a kruhov. Márne sa jej však snaží objasniť, čo je to trojrozmerná guľa, kváder a ostatné zvláštnosti Priestoru.
Nakoniec je odsúdený k doživotnému väzeniu (vo vnútri zavretej krivky okolo neho) a dožíva svoj život ako mučeník. Samozrejme by sa oslobodil, keby vyskočil do tretej dimenzie, to je ale nad jeho možnosti.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace