Dožili se dinosauři dopadu asteroidu Chicxulub?  
Aneb Je třímetrová mezera skutečná?

Geologická mapa oblasti Raton Basin, v jejíchž svrchnokřídových sedimentech leží doklady o jedněch z posledních žijících neptačích dinosaurů. Pochází odtud také významné doklady o samotném K-T impaktu. Oblast se rozkládá na severovýchodě Nového Mexika a na jihovýchodě Colorada. Kredit: Ronald C. Johnson and Thomas M. Finn – US Geological Survey Bulletin 2184-B, „Potential for a Basin-Centered Gas Accumulation in the Raton Basin, Colorado and New Mexico“, p.2. (Wikipedie)
Geologická mapa oblasti Raton Basin, v jejíchž svrchnokřídových sedimentech leží doklady o jedněch z posledních žijících neptačích dinosaurů. Pochází odtud také významné doklady o samotném K-T impaktu. Oblast se rozkládá na severovýchodě Nového Mexika a na jihovýchodě Colorada. Kredit: Ronald C. Johnson and Thomas M. Finn – US Geological Survey Bulletin 2184-B, „Potential for a Basin-Centered Gas Accumulation in the Raton Basin, Colorado and New Mexico“, p.2. (Wikipedie)

V létě roku 1980 publikoval geolog Walter Alvarez se svým slavným otcem Luisem a dvěma chemiky z Berkeley stěžejní a průlomovou studii, potvrzující možnost, o které přemýšleli někteří badatelé již dříve. Na základě náhodně zjištěného navýšení obsahu kovu platinové skupiny iridia v hraniční jílové vrstvě K-T (zjištěné v té době pouze v italských vápencích u městečka Gubbio a u dánského útesu Stevns Klint) autoři studie vypočítali, že v době před 65 miliony let (dnes víme, že to bylo spíše o milion let víc) se musel se Zemí srazit asi desetikilometrový asteroid nebo kometární jádro, což způsobilo uložení onoho nadbytečného iridia, zároveň ale také – a to je samozřejmě mnohem podstatnější – vyvolalo zatím poslední hromadné vymírání v dějinách naší planety. Právě to vymírání, kterému padli za oběť dinosauři, ptakoještěři, velcí mořští plazi a další nanejvýš zajímaví druhohorní tvorové. Vědecká studie se stala předmětem vášnivých sporů, zejména paleontologové vychovaní v tradicích Lyellova uniformitarianismu měli s jejím přijetím značné potíže a badatelé jako Charles Officer se s myšlenkou vraždícího mimozemského tělesa nesmířili nikdy. Objevily se také početné alternativní teorie, zejména ta vulkanická (jak dnes ale víme, tzv. Dekkánské trapy v Indii mohou nicméně s dopadem úzce souviset). Důkazy pro ohromný impakt se postupně hromadily (šokový křemen, tektity, sedimentární doklady tsunami, impaktní sférule ad.) a zejména objev samotného kráteru Chicxulub (ke kterému došlo již v 70. letech, ale oficiálně představen byl počátkem let 90. let) již většinu oponentů umlčely. Dopad velkého tělesa na úplném konci křídy je tedy realitou, dožili se ho ale neptačí dinosauři? Mnozí paleontologové o tom kupodivu v průběhu 80. let začali pochybovat.

 

 

Jedním z posledních „potvrzených“ neptačích dinosaurů, kteří nám po sobě zanechali fosilní doklady, byl nejspíš hadrosaurid rodu Edmontosaurus. Tito velcí býložravci obývali tehdejší pevninu Laramidie ještě přinejmenším několik tisíc let před dopadem planetky do oblasti proto-Karibiku. Nejspíš se ale stali i očitými svědky této zásadní události. Autor: Nobu Tamura, Wikipedie (CC BY 2.5)
Jedním z posledních „potvrzených“ neptačích dinosaurů, kteří nám po sobě zanechali fosilní doklady, byl nejspíš hadrosaurid rodu Edmontosaurus. Tito velcí býložravci obývali tehdejší pevninu Laramidie ještě přinejmenším několik tisíc let před dopadem planetky do oblasti proto-Karibiku. Nejspíš se ale stali i očitými svědky této zásadní události. Autor: Nobu Tamura, Wikipedie (CC BY 2.5)

 

Důvodem byla tzv. třímetrová mezera („3 m gap“) ve fosilním záznamu, která byla zjištěna především v horninách souvrství Hell Creek. Právě tato geologická formace představuje jeden z nejúplnějších záznamů z této doby ze suchozemských ekosystémů nejen v Severní Americe, ale na celém světě. I proto se v minulosti někteří vědci dopouštěli chyby, když extrapolovali záznamy z těchto sedimentů na celosvětovou situaci na konci křídy. Protože v souvrství Hell Creek je skutečně na většině míst pod jílovou vrstvou K-T zhruba třímetrová mezera bez zkamenělin dinosaurů, vedlo to vědce k domněnce, že dinosauři tady už zhruba 100 000 let před dopadem nežili. Mnozí paleontologové (například David Archibald a William Clemens) tak argumentovali, že vymírání nebylo katastrofické (natož zaviněné mimozemskou příčinou), ale zcela pozvolné a graduální, způsobené nejspíš změnami v oceánském proudění, regresí hladiny oceánů a extrémně intenzivní sopečnou činností. Dinosauři měli zkrátka vymírat pomalu a postupně a samotného dopadu se buď vůbec nedožít, nebo ho v podobě zubožených populací sledovat jen jako poslední ránu z milosti. Dnes máme k dispozici dostatek důkazů, že ve skutečnosti se dinosauři dožili tohoto konce v plné svěžesti a stále vysoké druhové rozmanitosti, ačkoliv možná nebyla tak pestrá jako u populací žijících o deset milionů let dříve. Ale co se stalo s onou třímetrovou mezerou? Ve skutečnosti už byla dávno zaplněna. Jak se totiž ukázalo, šlo spíše o výsledek jisté statistické okolnosti, která vede k tomu, že ke konci existence dinosaurů jejich zkamenělin ve vrstvách výrazně ubývá a z nekompletního nebo výběrového vzorku se tak může zdát, že vyhynuli dříve než ve skutečnosti (tzv. Signor-Lippsův efekt). A tak stačilo o několik desítek tisíc hodin práce v terénu navíc a třímetrová mezera se natolik smrskla, že prakticky přestala existovat.

 

Jedním z posledních „potvrzených“ neptačích dinosaurů, kteří nám po sobě zanechali fosilní doklady, byl nejspíš hadrosaurid rodu Edmontosaurus. Tito velcí býložravci obývali tehdejší pevninu Laramidie ještě přinejmenším několik tisíc let před dopadem planetky do oblasti proto-Karibiku. Nejspíš se ale stali i očitými svědky této zásadní události. Autor: Nobu Tamura, Wikipedie (CC BY 2.5)
Jedním z posledních „potvrzených“ neptačích dinosaurů, kteří nám po sobě zanechali fosilní doklady, byl nejspíš hadrosaurid rodu Edmontosaurus. Tito velcí býložravci obývali tehdejší pevninu Laramidie ještě přinejmenším několik tisíc let před dopadem planetky do oblasti proto-Karibiku. Nejspíš se ale stali i očitými svědky této zásadní události. Autor: Nobu Tamura, Wikipedie (CC BY 2.5)

 

Dobrovolníci, pracující pro Milwaukee Public Museum již v 90. letech postupně snížili rozpětí mezery ze tří metrů na 1,7 metru a nakonec i na pouhých 60 centimetrů. V roce 2011 pak byl objeven fragment rohu triceratopse dokonce jen 13 cm pod vrstvou K-T. Obecně uznávanějším je ale spíše jiný objev z počátku 90. let, který byl učiněn v Raton Basin na území jižního Colorada (nedaleko města Trinidad, v lokalitě Berwind). Odborník na fosilní stopy Martin Lockley zde se svými kolegy odkryl vrstvu se sériemi dinosauřích stop (nemohlo tedy jít o druhotně uložený nález). Kromě objevu vůbec první známé tyranosauří stopy (ichnotaxon Tyrannosauripus pilmorei) byla objevena série stop kachnozobého dinosaura, ležící pouhých 37 centimetrů pod „iridiovou vrstvou“. Nález byl publikován v roce 1994 a vzbudil značnou pozornost. Podle odhadů na základě porovnání rychlosti sedimentace v současných subtropických ekosystémech se Lockley domnívá, že zmíněný hadrosaurid žil jen několik tisíciletí před dopadem kosmického tělesa. To prakticky znamená, že dinosauři žili z geologického hlediska ještě těsně před onou událostí a téměř s jistotou se jí i dožili. Třímetrová mezera byla navíc při stejné příležitosti porušena ještě několikrát – série stop kachnozobých a rohatých dinosaurů zde totiž nebyly od hranice K-T vzdáleny více než 1 až 2 metry. Tyranosauří stopa byla naproti tomu uložena podstatně níže, asi 20 metrů pod iridiovou vrstvou. Pozici správné vrstvy K-T odvodili vědci zejména palynologickou analýzou pylových zrn. Každopádně je jisté, že dinosauři se dožili až katastrofického bodu ve vývoji života na Zemi v době před 66,0 milionu let, kdy na Zemi dopadlo těleso o velikosti Mount Everestu rychlostí desítek kilometrů za sekundu a kdy zuřily sopky v Indii pro nás nepředstavitelným způsobem. Ať už vyhynutí dinosaurů bylo rychlé nebo pomalé a mělo jakýkoliv průběh, jedno je jisté – impakt pro ně nebyl jen jakousi pozdní, poslední ranou z milosti…

 

Odkazy:

http://articles.adsabs.harvard.edu//full/1994LPICo.825…89P/0000090.000.html

http://www.sciencemag.org/news/2011/07/case-closed-dino-killer

http://paleo.cc/paluxy/maps97a.htm
http://www.osel.cz/index.php?obsah=4&akce=edit&id_clanku=8669&url_clanku=http%3A%2F%2Fwww.osel.cz%2F8669-dozili-se-dinosauri-dopadu-asteroidu-chicxulub.html
Psáno pro Dinosarusblog a osel.cz

Autor: Vladimír Socha
Datum: 01.02.2016
Tisk článku

Klavírní škola pro začátečníky - Sarauer Alois, Böhmová Zdenka, Grünfeldová Arnoštka
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 215 Kč
cena: 202 Kč
Klavírní škola pro začátečníky
Sarauer Alois, Böhmová Zdenka, Grünfeldová Arnoštka
Související články:

Dva údery na konci křídy?     Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2012)
Rozbouřil meteorit na konci křídy divoké soptění?     Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2015)
Jak astronomové hledají zabijáka dinosaurů     Autor: Vladimír Socha (13.10.2015)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni