Učil se pravěký člověk od vlků?  
Bývalý univerzitní profesor El Chivo, který si odseděl mnoho let ve vězení a na živobytí si vydělává jako nájemný vrah, žije na okraji společnosti se psí smečkou. Poté, co při autonehodě zachrání a přivede si domů psa Cofiho, se najednou jeho plány mění. Netuší, že Cofi je bojovník, který svému předešlému pánovi vydělával na psích zápasech. Stane se něco, co El Chivovi nakonec změní od základů pohled na život. Mnohé pochopí a naučí se právě od Cofiho.

Foto: Peter Fiala
Foto: Jozef Fiala

Takové je poselství poslední povídky filmu Amores Perros (Láska je kurva, režie Alejandro González Iñárritu). Podobných příběhů, v nichž byl člověk inspirován chováním psa, je jistě více. Vlk, pes a také jiná zvířata byli s lidmi odpradávna a zaujali pevné místo nejenom v egyptské a řecké mytologii, ale i později ve středověké obraznosti a symbolice (například dobře známý vlkodlak). Chování zvířat bylo vždy inspirativní, člověk se jich na jedné straně bál, na straně druhé je uctíval pro jejich dovednosti a sílu. Můžeme s jistotou říci, že zvířata vždy ovlivňovala způsob života člověka zrovna tak jako jeho myšlení. Otázka je, jestli to nemohlo být právě napodobování chování zvířat, co nám pomohlo stát se abstraktně myslícími bytostmi.

 

 


Dnešní člověk se dívá na svět v mnohém jinak než zvířata, o nichž můžeme předpokládat, že se jejich vnímání za posledních 30 000 let, tedy od doby existence člověka moderního typu, změnilo jen málo (jistou výjimkou jsou domestikovaná zvířata). Nekonformním pohledem na chování zvířat je kniha Temple Grandinové a Catherine Johnsonové Zvířata v překladu (vydalo nakladatelství Csy, 2015, přel. Alžběta Dvořáková a Jan Dvořák). Ponechme teď stranou jistou kontroverzi v tvrzení o podobnosti mezi zvířecím vnímáním a vnímáním lidí postižených autismem, o níž se tady již psalo (Myslí zvířata jako autističtí géniové? OSEL, 24. 2. 2008, autorka Anna Marcinková). Zvířata jsou podle Grandinové, která je sama autistka, hyperspecifikující čili vnímavější k detailům, na rozdíl od abstraktně uvažujících lidí. Avšak nebylo tomu tak vždy. Právě od psa, resp. vlka jako jeho předchůdce, se pravěcí lidé mohli leccos naučit. Tato teorie jde dál a tvrdí, že soužití lidí moderního typu se psy bylo rozhodující evoluční výhodou, která jim na rozdíl od neandertálců umožnila přežít. Mohlo tomu tak skutečně být?


Domestikace vlka ve psa je nezpochybnitelná, i když pořád tu stojí otázka, zda jediným předkem psa byl vlk Canis lupus, nebo těch předků bylo víc včetně šakala a kojota, nebo dokonce zda domestikovaný pes vzniká v linii vedle vlka ze společného předchůdce, dnes již nežijícího pravlka. Původní názor, že nejprve vznikl moderní člověk a teprve poté se tito lidé začali spolčovat s vlky a domestikovali je (tedy v období neolitické revoluce v průběhu vzniku zemědělství), se zdá překonaný. Psí hroby jsou datovány z doby již před 14 000 lety, kdy se ještě lidé neživili zemědělstvím, ale byli nám již téměř ve všem podobní. Ještě starší jsou nálezy vlčích lebek s domestikačními znaky v paleolitickém sídlišti v Předmostí u Přerova, které pocházejí z období lovců mamutů, tedy asi před 25 000 lety. Byla to doba, kdy se moderní typ člověka křížil s původními neandertálci, fosilní nálezy z Předmostí dokládají kosterní pozůstatky lidí, kteří se neandertálcům hodně podobali.


Srovnávací genetický výzkum psovitých šelem v roce 1997 však ukázal, že psi se od vlků oddělili již před 135 000 lety, a nálezy vlčích kostí v blízkosti lidských obydlí jsou datovány do doby před 100 000 lety. Pokud je tomu skutečně tak, vlci a lidé se stali společníky jen krátce poté, co lze vůbec mluvit o druhu Homo sapiens. Příčina, proč fosilní nálezy nedokládají společenství psů a lidí v dobách starších než před 14 000 lety, může být prostá: vlk prostě v těch dobách vypadal jako pes, nebo jak tvrdí Grandinová, lidé tehdy vytvářeli partnerství s vlky, kteří se právě proměňovali ve psy. Kočovné tlupy tehdejších lidí vytvářely sociální struktury na způsob dnešních šimpanzů. Je docela možné, že tito lidé ještě neznali jazyk, který je, jak známo, důležitým nástrojem abstraktního myšlení.

Pokud tomu tak skutečně bylo, vlk a člověk byli tehdy rovnocennými partnery v mnohem vyšší míře, než je tomu dnes. Oba živočišné druhy spojily své síly, vytvořily něco na způsob symbiózy. Grandinová se opírá o názory australských antropologů, kteří tvrdí, že se lidé během období, kdy se spolčovali s vlky, naučili jako vlci jednat a uvažovat. „Vlci lovili ve skupinkách, lidé ne. Vlci si vytvářeli složité sociální struktury, lidé ne. Mezi vlky byla nepříbuzenská přátelství a přátelství jedinců stejného pohlaví. U žádných jiných primátů než u člověka se nepříbuzenská přátelství a kamarádství jedinců stejného pohlaví nevyskytují a podle toho se dá soudit, že ani u tehdejších lidí tomu tak pravděpodobně nebylo. Dále byli vlci vysoce teritoriální, lidé asi ne, podobně jako dnešní primáti.“ A proto v době, kdy se lidé stávali časně moderními, se už všechno od vlků naučili. Vlci a po nich psi mohli člověku poskytnout obrovskou výhodu, jež napomáhala jeho přežití, hlídali ho a bránili a tím mu umožňovali lov velkých zvířat v tlupách. Psi budou jednou z hlavních příčin toho, že člověk na rozdíl od neandertálce přežil, protože neandertálci neměli žádné psy. Veškerá kulturní evoluce vychází ze spolupráce a lidé se vlastně naučili spolupracovat s lidmi, s nimiž nejsou příbuzní, právě od psů.

 

Grandinová, T., Johnsonová, C. 2015. Zvířata v překladu. Autistická mysl jako klíč k pochopení chování zvířat. 301 s., Csy, Selce. Knihu lze objednat zde, případně zde.
Grandinová, T., Johnsonová, C. 2015. Zvířata v překladu. Autistická mysl jako klíč k pochopení chování zvířat. 301 s., Csy, Selce. Knihu lze objednat zde, případně zde.

 

 

Do této teorie dobře zapadá objev, že vlci a psi nám lidem pravděpodobně změnili i strukturu mozku. Fosilní nálezy dokládají, že v průběhu domestikace se mozek zvířat zmenšuje, konkrétně u psa o 10 až 30 procent. Jak začnou lidé o tato zvířata pečovat, jejich mozky přestanou potřebovat k přežití některé funkce. Archeologové zjistili, že to platí vzájemně: Před 10 000 lety, tedy v době, kdy lidé začali pohřbívat své psy, se lidský mozek zmenšil o celých 10 procent. Zajímavé je také to, že u všech domestikovaných zvířat se zmenšuje přední mozek, v němž se nacházejí čelní laloky a svorové těleso, které je spojovacím prvkem mezi oběma mozkovými hemisférami. U člověka se zmenšil střední mozek, který zpracovává emoce a data ze smyslových orgánů, a dále čichové laloky, které zpracovávají čichové vjemy, avšak svorové těleso a přední mozek si svou velikost udržely. Došlo tak ke specializaci. Lidé na sebe vzali plánování a organizaci a psi se ujali smyslových úkolů. Lidé by nebyli tím, čím jsou dnes, kdyby se nevyvíjeli společně se psy, tvrdí Grandinová.


Pokud tomu tak skutečně bylo, člověk se v podstatě naučil od vlků to, díky čemu se pak definitivně vzdálil všem zvířatům. El Chivo udělal dobře, když se vzdálil abstraktnímu pohledu moderního člověka a začal vnímat skutečnost jaksi více „naostro“. Možná ani netušil, že se tím vrací do velmi dávné minulosti svých předků.



Literatura

Grandinová, T., Johnsonová, C. 2015. Zvířata v překladu. Autistická mysl jako klíč k pochopení chování zvířat. 301 s., Csy, Selce.

Autor: Roman Cséfalvay
Datum: 04.03.2016
Tisk článku

Zvířata v překladu - Grandinová Temple, Johnsonová Catherine
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 432 Kč
cena: 354 Kč
Zvířata v překladu
Grandinová Temple, Johnsonová Catherine

Diskuze:

neandrtálci a vlci

Michal Seko,2016-03-06 12:31:12

Ďalší príspevok vychádzajúci z dogmy, že H. neanderthalensis boli vytlačení a vyhynuli. Treba si otvoriť oči trocha viac: https://genographic.nationalgeographic.com/neanderthal/

To, že neboli zaznamenané hroby prapsov s neandrtálcami ešte neznamená, že táto symbióza nemohla existovať aj u nich, čo je nepriamo podporené aj v tomto článku vo vete ..." fosilní nálezy z Předmostí dokládají kosterní pozůstatky lidí, kteří se neandertálcům hodně podobali." Nemyslím si, že africkí zberači pri migrácii priniesli rozum do v predošlej dobe nehostinnej časti Európy. Zmenšovanie mozgovej kapacity súviselo oveľa viac so zmenami klímy, ktoré malo náväznosť na prvotnú potrebu - kde a akosi získať potravu.

Odpovědět

Intelektuální cvičení

Marcel Brokát,2016-03-05 13:35:47

Vzít několik faktů, k tomu přidat prokázané děje a souvislosti a všechno zpracovat do nové teorie, která není úplně mimo - to miluju. To je prostě to člověčí myšlení - tvoření.

Odpovědět

Peter M1,2016-03-04 21:28:51

v jednom nie oveľa staršom článku Odkaz sa píše, že neandrtálci mali dobre rozvinutú spoločnosť. V tomto článku sa píše, že nemali psov.
Keďže sme sa s nimi krížili, boli nám bližší ako súčasní primáti.
Je nejaký dôvod sa domnievať, že ľudia sa naučili spolupracovať práve od psov?

Odpovědět


Re:

Peter M1,2016-03-04 21:29:20

nefunguje prepojenie, takže tu je:
http://www.osel.cz/8728-neandrtalci-se-praskem-z-burelu-nemalovali.html

Odpovědět

nechci zpochybňovat tu teorii

Pavel Brož,2016-03-04 21:26:22

je bezesporu zajímavá a určitě lze dát za pravdu mnoha v článku zmíněným argumentům. Nicméně co se týče skupinového lovu, tak to třeba šimpanzi zvládají velice dobře taky, není důvod předpokládat, že by to první lidé nezvládli. O skupinovém lovu šimpanzů bylo psáno i zde na oslu:

http://www.osel.cz/5702-impanzi-vybijeji-guerezy-na-pokraj-vymreni.html

a organizovaný zátah šimpanzů na guarézy je dokonce zachycen v jednom filmovém dokumentu BBC, z nějž část lze vidět např. zde (je to ale naturalistický snímek, kdo si chce uchovat představu šimpanzů coby mírumilovných tvorů by ho raději měl vynechat):

https://www.youtube.com/watch?v=A1WBs74W4ik

Odpovědět


Re: nechci zpochybňovat tu teorii

Milan Krnic,2016-03-04 23:06:55

Na to by šlo odvětit, že opice se to možná naučili od nás.
A ve finále to bude možná úplně jinak.
Já více méně vnímám přírodu jako celek. Vše interaguje. Takže ač zní argumenty v článku logicky, tak jednoduchá mi tato problematika nepřijde. Aneb proč mají zvířata pruhy.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni