(Eko)logické zemědělství II  
Na stránkách propagátorů ekologického zemědělství vysvětlujících, co vlastně ekozemědělství znamená, se ve většině textů objevují stejná slovní spojení, stejné věty i stejné terminologické nepřesnosti, nelogičnosti a zavádějící informace.

Jak tvůrci ekologických textů od sebe opisují je zjevné ZDE, ZDE, ZDE,... Ke stejným lživým nesmyslům patří i neustále se opakující tvrzení, cituji: Ekologické zemědělství je moderní formou obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků...“

 

Podívejme se tedy na to, co ekozemědělci používat mohou. (Celý seznam platný k 1.1.2016 najdete například ZDE). Je v něm na cca 15 přípravků, jejichž účinnou látkou jsou sloučeniny mědi. Mezi nimi i Champion 50WP s účinnou látkou hydroxidem měďnatým! Další přípravky obsahují například síran měďnatý, resp. oxychlorid měďnatý. Vrtá-li vám hlavou, jak je možné, že se do seznamu látek povolených v ekozemědělství dostaly sloučeniny mědi, je potřeba se podívat do základního dokumentu, platného pro ekozemědělce v EU. Tímto dokumentem je NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008 – celý dokument najdete například ZDE nebo ZDE.

V části nazvané „6. Další látky tradičně používané v ekologickém zemědělství“, viz obr. vpravo, si povšimněte limitu povolené dávky! Až 6 kg mědi na hektar ročně! V článku na i-dnes, zmiňovaném v první části zde je údaj 5700 tun pesticidů ročně na výměře 4,3 mil. ha zemědělské půdy v ČR, znamená to, že průměrná dávka pesticidů je 1,3 kg/ha ročně.

 

Champion 50WP obsahuje 50 % mědi. Použije-li ekozemědělec na brambořiště 5,5 kg mědi/ha (odpovídá 11 kg Championu 50WP/ha!), bude stále v limitu a může své brambory označovat jako „Bio-brambory“!

Pozoruhodná je i upřesňující poznámka, která potvrzuje, že ekozemědělec, může na každý hektar svého pozemku v průběhu kterýchkoli 5 let nastříkat až 30 kg mědi a stále může legálně vydávat své výpěstky za bio-potraviny!

Jelikož je měď prvek a tedy nerozložitelná, zbývá jediná možnost, jak ji z půdy dostat. Pořádně půdu propláchnout vodou. Tím samozřejmě nezmizí, jen se dostane do spodních a povrchových vod.

Dle vládního nařízení č. 401/2015 (Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod…) je max. přípustná průměrná hodnota znečištění povrchových vod mědí 14 µg/l (=0,014 mg/l) = 14 mg/metr krychlový - tj. 140G/10 000 metr krychlový = rybník o ploše 1 ha, hluboký 1 metr. Zde se jedná o tzv. NEK-RP: normu environmentální kvality vyjádřenou jako celoroční průměrná hodnota. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu. – citát z přílohy nařízení 401/2015 – viz ZDE.

Jeden hektar metr hlubokého rybníka, lze tedy znečistit nad přípustnou míru při překročení 140 g mědi. Ekologický zemědělec, hospodařící nedaleko, může na každý hektar pole nastříkat až 6 kg mědi ročně!

 

Také se vám to nelíbí? Bohužel ještě musím přitvrdit! V uvedeném nařízení je následující tabulka. (Pro potřeby článku je tabulka zkrácena a upravena – pozn. Autora)

Ukazatel

Jednotka

Norma environmentálni kvality (NEK-RP)

beryllium

μg/l

0,5

selen

μg/l

2

kobalt

μg/l

3

stříbro

μg/l

3,5

měď

μg/l

14

chrom

μg/l

18

molybden

μg/l

18

vanad

μg/l

18

uran

μg/l

24

cín

μg/l

25

zinek

μg/l

92

mangan

μg/l

300

bor

μg/l

300

hliník

μg/l

1000

 

Jednotlivé prvky jsou zde seřazeny od nejtoxičtějšího (beryllium – 0,5 μg/l) po nejméně toxický (hliník - 1000 μg/l). Z tabulky vyplývá, že měď je ve vodě nebezpečnější než uran! (14/24 μg/l)

Podobně je měď zařazena mezi nebezpečné látky v zákoně 254/2001 (zákon o vodách) viz ZDE.

Přidám ještě něco: Nahlédneme na stránky Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (dále jen IRZ). (Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) je zřízen a spravován Ministerstvem životního prostředí (http://www.mzp.cz/) jako veřejný informační systém veřejné správy. Provozovatelem IRZ je CENIA, česká informační agentura životního prostředí (http://www.cenia.cz/).)

IRZ byl zřízen zákonem 25/2008 Sb. Určuje, v závislosti na další předpisy, znečišťující látky podléhající ohlašování a limity úniků do životního prostředí.

Pro měď a její sloučeniny je stanoven v případě úniku do vody nebo do půdy limit 50kg ročně. (Viz ZDE) Znamená to, že pokud provozovateli jakéhokoli zařízení unikne do půdy nebo vody více než 50 kg mědi, (například ve formě síranu měďnatého – tj. modré skalice) je jeho povinnost, ohlásit tuto skutečnost do IRZ! Ekologický zemědělec, který má pouhých 10 ha, může na tuto plochu nastříkat až 60 kg mědi a své produkty bude dál prodávat jako bio-potraviny.

Reakci žížal na měď najdete například ZDE , resp. ZDE .

Citlivost savců na měď je velmi rozdílná. Prasata jsou k mědi tolerantní nebo se dokonce zvýšené dávky mědi projevují u selat pozitivně zlepšením přírůstku a celkové vitality. Malí přežvýkavci, tj. ovce, kozy, jsou na měď naopak citliví. Měď hromadí v  játrech s možností fatálních důsledků.

Předcházející řádky popisují, co to znamená, když se řekne: „...hospodaří bez syntetických pesticidů…“

Rád bych zde dodal svůj osobní názor: Netřeba se bát našich potravin - bio-, nebio-. Věřím, že naše potraviny jsou kvalitní a bezpečné. Myslím tím základní potraviny obilniny, brambory, ovoce, maso. Co ale dávají výrobci do polotovarů nebo hotových jídel, to už je jiné téma a to nechci hodnotit.

 

Hnojiva

Jak to je s (umělými) hnojivy? Znovu pomůže nahlédnout do nařízení 889/2008 (ZDE).

 

V příloze I. Hnojiva a pomocné půdní látky podle čl. 3 odst. 1, najdete mezi povolenými látkami: síran vápenatý, s poznámkou: Pouze z přírodních zdrojů.

Kladu si otázku proč „Pouze z přírodních zdrojů?“ Přírodní síran vápenatý – sádrovec - můžeme získat například v jediném těženém lomu u nás v Kobeřicích u Opavy. „Umělým“ zdrojem, jsou uhelné elektrárny odsiřující spaliny tzv. mokrou vápencovou metodou. Výsledným produktem je vysoce čistý síran vápenatý – „energosádrovec“. Energosádrovec lze použít jako hnojivo v konvenčním zemědělství a jako součást stavebních hmot. Snažil jsem se zjistit, jaká rizika plynou z použití „energosádrovce“.

Jistá firma vyrábějící tzv. sádrokarton z energosádrovce, uvádí na svých stránkách toto – cituji:

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci:

Přípravek není klasifikován dle 1999/45/E jako nebezpečný. Nemá žádné nebezpečné vlastnosti.

Bezpečnostní list podle přílohy č. 2 nařízení (ES) 1907/2006(REACH), v platném znění není proto požadován. Při práci s přípravkem dodržujte obecná pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

- konec citátu.

Mnozí z nás máme sádrokarton doma – v kuchyních, koupelnách, dětských pokojích atd. Můžeme ho řezat, vrtat do něj a jakkoli jinak opracovávat. Nemá žádné nebezpečné vlastnosti, ale ekozemědělec ho nesmí použít, protože není z přírodního zdroje. Mimochodem, podle propagátorů ekozemědělci: „šetří přírodní zdroje“ :)

 

Povoleným hnojivem je Thomasova moučka. Samozřejmě se nejedná o mleté plody stromu Thomasovníku, ale o tzv. Thomasovu strusku – odpad z jednoho způsobu výroby oceli ze surového železa – odpad z těžkého průmyslu. Látku, která v této podobě nemá v přírodě ekvivalent. Jde tedy o hnojivo veskrze umělé, a přitom v ekozemědělství povolené. Pokuste se ale Thomasovu moučku koupit. Leda byste našli někoho, kdo ví o zapomenutém skladu hnojiv, kam 30 let nikdo nevstoupil. Výroba oceli Thomasovým způsobem je už historický postup a Thomasovy konvertory byly v našich ocelárnách nahrazeny modernějšími kyslíkovými už před 30 lety.

 

Nelogičnosti najdeme i v zákazu postřiků a umělých hnojiv v ekozemědělství. Dokládá to povolený roztok chloridu vápenatého: Pro ošetřování listů jabloní po zjištění nedostatku vápníku. (nařízení 889/2008 ZDE). Netvrdím, že jde o nebezpečnou, jedovatou látku. Jen říkám, že to je umělé hnojivo, snadno rozpustné a používané jako postřik a že v propozicích ekologicky hospodařících zemědělců jsou logické protimluvy.

 

Výživa rostlin ještě jinak. V souvislostech.

Ekozemědělci používají organická hnojiva, hnůj, kejdu, močůvku, zelené hnojení, atd. Vedle toho ekozemědělci chovají zvířata tak, aby měla celoroční přístup do venkovních výběhů, nejlépe na pastvinách. Typický obrázek spokojených krav na rozkvetlé louce. Je to skvělá představa a nic proti ní. Určitě bych dal přednost hovězímu steaku ze zvířete z venkovní pastviny před steakem z kusu, který strávil celý život ve stáji.

Mám však jednu malou všetečnou otázku: Kde vlastně zemědělec, který má zvířata na pastvě, dostatek hnoje sežene, když je má na pastvě?

Pastevní chov zvířat vede k nedostatku hnoje a nejspíš i ke zvýšení ztrát živin. Pravda, část se jich recykluje přímo na pastvině, ale přeci jen s většími ztrátami, než v případě, když se zvíře vykálí a vymočí do podestýlky ve stáji a ta se zaorá. V každém případě hnůj „promrhaný“ na pastvě chybí pro ornou půdu. Nehledě na fakt, že z lejna „spadlého“ jen tak na zem, většina amoniaku unikne do atmosféry jako oteplovací plyn a mikroorganismy v půdě z něj nic nemají. Čím více dnů jsou tedy zvířata venku, tím méně hnoje má zemědělec k dispozici a tím větší jsou ztráty živin v daném statku. Tedy přesný opak toho, co by měla ekofarma zajišťovat.

 

Energie

Jednou z vážných výhrad vůči konvenčnímu zemědělství jsou velké energetické vstupy. Zkusme si na několika příkladech ukázat, zda postupy na ekofarmě tento problém řeší.

Jako příklad je uváděna výroba dusíkatých hnojiv, kdy spotřeba energie podle různých zdrojů odpovídá cca 1 litr benzínu na 1 kg dusíku v hnojivu.

 

Ekologickou alternativou je pěstování leguminóz. Leguminózy jsou rostliny, schopné pomocí symbiotických bakterií fixovat vzdušný dusík. (Viz např. ZDE). Množství fixovaného dusíku se pohybuje v závislosti na druhu plodiny, způsobu pěstování a půdních a klimatických podmínkách v širokém rozmezí 40 a 400 kg/ha ročně. Reálné odhady jsou zpravidla pod 100 kg/ha ročně ZDE. Ovšem ani hrách, ani vojtěška, ani jiná leguminóza nevyroste na poli jen tak sama od sebe. Je ji tedy potřeba zasít, ale nejdříve je nutno připravit půdu (urovnat pozemek, zjemnit půdu), pak teprve zasít a nakonec narostlou hmotu rozdrtit a zaorat. Celková spotřeba nafty na všechny operace, se pohybuje mezi 50 a 180 l/ha (viz Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu ZDE). Zatímco na fixaci dusíku v průmyslovém hnojivu se energie spotřebuje v chemičce, ekozemědělec spotřebuje velmi podobné množství energie jako palivo do traktoru. Ve srovnání s uvedenými normativy má ekozemědělec vyšší spotřebu paliva, protože proti plevelům zasahuje mechanickými prostředky (vláčení, plečkování…). Doporučené zařazování leguminóz do osevního postupu každé 3 (4) roky, znamená, že na 1/3 (¼) orné půdy by měly být pěstovány leguminózy. Pro půdu by to bylo výborné. O tom není sporu, ale bude pro ně odbyt?

 

Povolenou metodou potlačování plevelů v ekologickém zemědělství je tzv. „termická plečka“. (Viz např. ZDE, ZDE). Pro představu. Jde o zařízení, ničící plevely vysokou teplotou. V podstatě to je plynový hořák obrácený směrem k půdě. Alternativou je voda ohřátá plynovým hořákem a horká pára, tryskající k zemi. Účinnost je omezena na právě vzešlé plevele do stadia cca 4 pravých listů. Na vzrostlé a vytrvalé plevele není účinná. Spotřeba paliva (propan-butanu) se podle různých zdrojů pohybuje mezi 50 a 100 kg/ha. (např. ZDE). Jde o množství energie ekvivalentní celkové spotřebě nafty například na pěstování obilnin od přípravy půdy, přes setí, až po sklizeň (viz Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu ZDE). Termické plečky se používají zřídka, přesto její povolení v ekozemědělství popírá tvrzení o šetření přírodních zdrojů a snižování energetických vstupů.

 

Hrušky Bio, 2. jakost, země původu: Nizozemsko, cena 74,90 Kč/kus. Balené po 4 ks na plastovém tácku.
Hrušky Bio, 2. jakost, země původu: Nizozemsko, cena 74,90 Kč/kus. Balené po 4 ks na plastovém tácku.

Biopotraviny

V mnohých obchodech s potravinami najdete oddělení „BIO“. Na jedné straně bylo před několika lety zakázáno rozdávání plastových tašek v super-, hyper-, a ostatních marketech, (abychom omezili množství odpadů) na druhé straně můžeme vidět třeba toto:

Rád bych věděl, kolik by stála 1. jakost! Podle ceny jde o tak zdravé ovoce, že by lékaři museli zavřít ordinace. A jen tak na okraj: Kolik CO2 se vyprodukuje na transport 4 bio-hrušek na vzdálenost 1000 km, na výrobu plastového obalu a jeho následnou ekologickou likvidaci?

Mimochodem dovážíme Bio-jablka a Bio-hrušky, ale v roce 2013 bylo 51% bio-jablek a 81% bio-hrušek české produkce vyvezeno do zahraničí!! (Viz: Ročenka ekologického zemědělství 2013 ZDE)

 

Energetické vstupy ještě jednou.

V textech o ekozemědělství najdeme tuto větu- cituji: „…prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce.“ (Viz: ZDE, ZDE). Podle mého názoru ten, kdo tohle tvrdí, je arogantní pokrytec, kterému je šumafuk, jaké má jeho činnost dopady na krajinu.

 

Výnosy ekologického zemědělství se pohybují například u obilnin a brambor na úrovni 50 – 70 % výnosů konvenčních sedláků. (Ročenka ekologického zemědělství 2013 ZDE). Pouze tento fakt sám o sobě znamená, že na obdělávání půdy je potřeba o cca 1/3 energie více, než na konvenční produkci. Na stejné množství potravin je potřeba zabrat více krajiny, poorat více polí a spálit více nafty. Při diskuzi o potravinách je nutno si nejdříve říct kolik potravin vlastně budeme potřebovat (je nás 10 miliónů) a potom se můžeme bavit o tom, kde potraviny získáme.

Pro ilustraci uvedu jeden fiktivní příklad. Zkuste se sami rozhodnout, co byste doporučovali.

Máte před sebou 1000 ha polí a budete rozhodovat o tom, jak se na nich bude hospodařit. Prioritou bude pestrá, na život bohatá krajina.

První možností je ekofarma, hospodařící přesně podle pravidel. Průměrné výnosy budou kolem 3 tun (sušiny)/ha ročně. (viz Ročenka ekologického zemědělství 2013 ZDE). Celková produkce tedy bude 1000 ha x 3 tuny = 3000 tun potravin (přepočteno na sušinu).

Druhou možností je konvenční statek s výnosy 4 tuny/ha. (Zde jde o spíše podprůměrnou hodnotu) Bude-li chtít hospodář mít kolem sebe krásnou, pestrou a na život bohatou krajinu, vysadí na okraj polí stromy a keře (10 % plochy). Přidá pruh extenzivně obdělávaného lučního porostu, koseného hlavně proto, aby nezarůstal dřevinami. Pokosenou trávu může rozmetat na oraná pole na doplnění organické hmoty (třeba zamíchat do hnoje) nebo použít jako nouzový zdroj krmiva pro zvířata. Travní porosty budou tvořit 15 % plochy a mohou se po několika letech rozorat a založit na jiném místě. Celková produkce bude stejná jako v předchozím případě (750 ha x 4 tuny = 3000 tun potravin). Tím, že bude oráno jen 750 ha, budou úměrně nižší energetické náklady. Lem kolem polí, tvořený trávníkem a dřevinami, zachytí splachy živin, zpomalí proudění vzduchu a tím i vysychání a bude mít výrazný protierozní efekt. Může tu být 100 ha lesa a 150 ha louky. Zkuste si představit, o kolik se zvýší biodiverzita.

V případě nutnosti zvýšit produkci potravin, stačí zorat trávník a získáme 150 ha orné půdy navíc.

Nikomu tyto úvahy nevnucuji, jen o tom přemýšlejte.

 

Tok látek na statku dnes a v minulosti.

Nejdříve citát: „Cílem (ekofarmy) je pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek,… a minimalizovat ztráty.“ Konec citátu. (Viz ZDE)

Ekofarma může pracovat s uzavřeným tokem látek, ale jen v případě, že vše co vyprodukuje, taky farma spotřebuje. Ekofarma tak může fungovat například jako speciální forma managementu krajiny s minimální produkcí potravin. Pokud však jakýkoli statek produkuje potraviny pro okolí, nemůže pracovat v uzavřeném koloběhu, ale systém je nutně otevřený. Zdůrazňujeme-li význam organických hnojiv (hnoje, kejdy, kompostu, zeleného hnojení, apod.) jako zdroje živin, musíme v si uvědomit, kde se živiny v organických hnojivech berou! Jsou to látky, které rostliny získaly z půdy. Není jich tam více, než kolik jich rostliny dříve z půdy vyčerpaly! (Výjimkou je samozřejmě uhlík a částečně dusík.) Zároveň tedy nelze bagatelizovat množství živin, které z farmy nevratně odchází v potravinách! Toto není žádný novodobý objev nebo nepodložená technokratická bajka. Už v první polovině 19. století odvodil Justus von Liebig na základě rozborů kulturních plodin, že chlévský hnůj nemůže nahradit v dostatečném množství ztráty způsobené sklizní. (Viz např. ZDE)

Zůstává ještě jedna otázka. Jak to, že v minulosti zemědělci nepoužívali ani pesticidy, ani průmyslová hnojiva a přesto dokázali uživit sebe i spoluobčany, kteří se zemědělstvím nezabývali. K čemu došlo za posledních cca 250 let a co žádný dnešní ekozemědělec nedokáže napodobit. Nemám teď na mysli to, že pole neorá koňský nebo volský potah, ale traktor. To je jen detail, nikoli technologický převrat. Dnešní moderní pluhy tažené výkonným traktorem, dělají v zásadě totéž, co ruchadlo bratranců Veverkových na začátku 19. století. Mám na mysli toky živin.

 

V roce 1770 proběhlo v Rakouském císařství sčítání lidu. Na území českých zemí žilo 4,1 miliónů obyvatel1). Proto i podstatně menší výnosy mohly být postačující. Navíc jídelníček většiny tehdejších obyvatel, určitě neodpovídal dnešním požadavkům! Nevěřím, že by se dnes našlo hodně spoluobčanů, kteří by chtěli jíst to co běžný venkovan v 18. století. („Hrách a kroupy, to je hloupý. To my máme každej den, ale vdolky z bílé mouky jenom jednou za týden.“)

 

K 31.12.1869 proběhlo další sčítaní lidu, ve kterém už byly použity moderní postupy. Počet obyvatel českých zemí stoupl na 7 643 553 osob. Velmi zajímavý, je následující údaj: 61% ekonomicky činného obyvatelstva se zabývalo zemědělstvím! 1) To byla druhá polovina 19. století! V době kdy ve městech rychle přibývali dělníci a řemeslníci, kteří žádnou půdu neměli. Co to znamenalo pro vlastní práci na statku a pro toky živin? Na statku byl obrovský podíl ruční práce. Plevele se likvidovaly ručně. („Když jsem plela len, nevěděla jsem, že na vojnu verbovali, šohajíčka na ňu vzali.) Celá rodina se podílela na práci na hospodářství. Včetně dětí! Zemědělci živili (ve smyslu „produkovali jídlo“) nejen sebe, ale i své rodiny! Potraviny, které vyprodukovali, snědli doma a teprve přebytky prodávali. Stačí si uvědomit, že na venkovském dvoře bylo u chléva hnojiště a u hnojiště „kadibudka“, přes kterou se vracela velká část živin z potravin! Zde byl ten uzavřený tok živin, který dnešní ekozemědělci nemohou napodobit. Dnes je zemědělců méně než 4% a i ekofarmář má splachovací záchod napojený na čističku odpadních vod, aby neničil životní prostředí!! Živiny, které odnášíme v potravinách z půdy dnes, jsou pro nás nebezpečné odpady, vyžadující náročnou „likvidaci“!

 

To ovšem není vše. Je tady ještě les. Běžnou praxí minulosti byla lesní pastva a hrabání steliva. Nešlo jen o pastvu skotu, ovcí a koz. Ale i tzv. „žír prasat“. Žaludy z dubových a bukvice z bukových lesů, byly důležitou součásti krmivové základny. Je pravda, že lesní pastvu zakázala lesním patentem už Marie Terezie v 18. století, ale uplatňování zákazu záviselo do značné míry na majiteli lesa. Pastva se často praktikovala tak, že se ráno vypustila hladová zvířata do lesa a večer se zahnala do stájí nebo košáru na pastvinách nebo na sklizených polích. Tato praxe měla několik důsledků. Část potravin byla produkována jinde než na „zemědělské“ půdě – zvířata se pásla v lese. Zvířata se během noci vykálela a vymočila ve stáji nebo v košáru na pastvině či sklizeném poli. Fakticky přinášela živiny z lesa na statek. Podobný efekt mělo hrabání steliva v lese. Na stelivo se často sklízelo i seno z nekvalitních luk. To zároveň sloužilo jako nouzová rezerva krmiva. Opět významný tok živin z nezemědělské půdy.

Část postupů (lesní pastva, hrabání steliva v lese) je dnes hodnoceno jako poškozující přírodu, přestože bylo v minulosti používáno a mělo významný vliv na tok živin a produkci potravin.

 

Zbývá ještě jeden zdroj živin pro zemědělskou půdu. Je to popel z palivového dřeva. Pravda vytápění nebylo tak komfortní, jako dnes a na venkově se topilo (pro „teplo domova“), méně než dnes, ale například v kuchyni hořel oheň denně nebo skoro denně. Popel je výborný zdroj živin – Ca, P, K, a dalších. Jsou to látky, které stromy získaly z půdy a my je lesu už nikdy nevrátíme!

 

Tady je místo, kde se zemědělství propojuje s energetikou a místo na několik informací ke čtvrtému bodu dotazníku. Plánu přeměnit ¼ - 1/3 plochy ČR na plantáže energetických plodin.

 

V roce 2012 vydala organizace Greenpeace dokument nazvaný Energetická [r]evoluce pro ČR (ZDE). Pokusil jsem se představit si, co vlastně znamenají čísla, popisující světlé zítřky české energetiky. Bez uhlí a bez jádra! Nebudu zde rozebírat všechny šílenosti, protože to je na samostatný článek. Tak alespoň jednu věc. V poslední – 6. Kapitole, nazvané příznačně: „Čísla nelžou – změna je možná“, je tabulka 6.18 Spotřeba primárních zdrojů energie (PJ za rok). U biomasy je předpoklad získat 299 PJ, v roce 2050.

Není jednoduché si představit co tohle číslo znamená. Na stránce www.biom.cz, najdete článek: „Stav a možnosti využití rostlinné biomasy v energetice ČR“ (ZDE). Součásti článku je tabulka: Energetický obsah a energetická produkce jednotlivých druhů rostlinné biomasy. (Tabulka je zkrácená a doplněna o výpočet plochy potřebné pro získání 299 PJ. – Pozn. Autora)

Druh rostl. biomasy

Energetická produkce 1ha (GJ)

Plocha potřebná pro získání 299 PJ (ha)

% výměry ČR
7 800 000 ha

Sláma obilnin

65

4 592 934

59

Sláma řepky olejky

46

6 514 161

84

Celé nadzemní rostliny žita ozimého

168

1 776 589

23

Celé nadzemní rostliny Tritikale

186

1 607 527

21

Čiroky (průměr)

124

2 413 236

31

Konopí seté

123

2 440 816

31

Psineček veliký

120

2 489 592

32

Kostřava rákosovitá

119

2 521 079

32

Lesknice rákosovitá

99

3 008 048

39

Ozdobnice čínská

235

1 271 259

16

Křídlatka česká

158

1 897 208

24

Energetický šťovík

132

2 261 725

29

Topoly obmytí (průměr)

121

2 462 932

x

Vrby (obmýtí)

117

2 549 020

x

 

U topolů a vrb není uvedená potřebná plocha, protože při obmýtí 1x za 4 roky, by byla potřebná plocha větší, než celá ČR.

Pokud někoho zaráží, že je v tabulce uvedena jako pěstovaná energetická plodina křídlatka, která se na mnoha místech s použitím obrovských nákladů hubí, tak si buďte jistí, že to je myšleno vážně.

 

ZDE najdete článek o tom jak křídlatku cíleně pěstovat, protože - cituji: „Přístup ke křídlatce by se ale měl změnit, neboť jde o energeticky velmi výnosnou plodinu...“konec citátu. Žije-li někdo v iluzi, že pěstování biomasy je pro přírodu šetrný postup, najde informaci jak křídlatku po výsadbě hnojit. Cituji: „Dávky hnojiv v prvém roce pěstování kolem 250 kg/ha P, 50 kg/ha K a 200 kg/ha N...“ – konec citátu. Uvědomte si, že průměrná spotřeba hnojiv v ČR se v posledních letech pohybuje zhruba na úrovni 120 – 140 kg/ha.

 

Od svých 12 nebo 15 let, jsem četl a poslouchal, jak je špatné, když jsou naše lesy přeměňovány na smrkové monokultury. Jak to ničí druhovou pestrost a zvyšuje riziko množení škůdců etc., etc., etc. No a teď se dovídám, že budeme zachraňovat planetu tím, že třetinu republiky pokryjeme energetickými plodinami. Pokud bychom měli opravdu realizovat některé takové plány na záchranu klimatu a vůbec celé planety, potřebovali bychom ještě jednu takovou Zemi, jako je naše. Ostatně na stránkách www.biom.cz se můžete dozvědět mnoho užitečných věcí. Například že životnost plantáže víceletých druhů je kolem 10 let, u dřevin se zatím jen odhaduje na 15 – 25 let. Poté se musí porosty obnovit. Samozřejmě je potřeba plochy řádně hnojit, používat herbicidy a insekticidy a jiné –cidy. V podstatě jde o velmi intenzivní zemědělskou činnost, kde se můžete s pesticidy rozmáchnout opravdu volně, protože vás nikdo nebude otravovat kontrolou, zda ve spalované hmotě nejsou nějaká rezidua. Vždyť to shoří!! V jakém stavu bude půda, poté co bude 10 – 20 let nemilosrdně ždímaná, si nedokážu ani představit. Zatímco konvenční zemědělec vrací do půdy alespoň slámu v případě, že nemá zvířata, jimž by podestlal a pak hnojil hnojem, pěstitel energetických plodin odveze a spálí veškerou organickou hmotu, kterou je schopen sklidit. Greenpeace na jedné straně brojí proti pěstování palmy olejné v Indonésii a na straně druhé propaguje intenzivní pěstování cizích rostlin na obrovských plochách.

 

Na závěr ještě poznámka k dihydrogen monooxidu:

  • Dihydrogen monooxid (DHMO) je:

      Di=2,hydrogen=vodík=H, mono=1(ve chemických vzornících se nepoužívá), oxid=kyslík=O – tj.: H2O

  • složkou kyselých dešťů (déšť je vždy hlavně voda)

  • přispívá ke skleníkovému efektu (vodní páraje neúčinnější skleníkový plyn a bez něj by nám bylo dost zima)

  • urychluje korozi kovů, na jejichž ochranu jsou vynakládány stovky miliónů korun ročně (železo přece ve vlhku rezaví)

  • v ČR ročně jeho přímým působením zemře 200 - 300 lidí (podle statistik úmrtností to je počet utonulých)

  • může způsobit výpadky proudu, zkraty nebo selhání automobilových brzd (voda uvnitř elektrických zařízení způsobuje zkraty a v brzdové kapalině způsobuje selhání brzd)

  • dostane-li se na vozovku, významně zvyšuje počet nehod (mokrá vozovka klouže, a když je ještě voda v tuhém stavu, je to ještě lepší)

  • byl nalezen v nádorech (Netvrdím, že způsobuje nádory, ale je ve všech živých buňkách, takže i v nádorových.)

  • Přesto se používá:

  • jako průmyslové rozpouštědlo a ochlazovač v jaderných elektrárnách (tohle přeci není žádné tajemství a všichni to víte)

  • při výrobě polystyrenu (při zpěňování se používá vodní pára)

  • při mnoha formách výzkumu na zvířatech (zvířata přeci musí pít, ať jsou ve výzkumu nebo ne)

  • při rozstřikování pesticidů (Většina pesticidů se opravdu míchá s vodou)

  • jako přísada v pokrmech rychlého občerstvení a v dalších jídlech (polévku bez vody neuvaříš,…)

Autorem této hry na referendum je čtrnáctiletý student Nathan Zohner z USA. Jde o záležitost starou už téměř 20 let. Hlásím se k autorství jediného řádku – počet utonulých v ČR.

No a jak referendum dopadlo? Je to ještě dobré! Vaření piva by chtělo zakázat jen 14,2 % spoluobčanů. Trochu přemýšlím nad tím, kolik respondentů hlasovalo pod dojmem textu o manipulacích a nechtělo dihydrogen monooxid zakázat, protože čekalo nějakou kulišárnu.

Na závěr otázku: „Co s tím?“



Odkaz v textu: 1 FIALOVÁ, Ludmila; HORSKÁ, Pavla; KUČERA, Milan; MAUR, Eduard; MUSIL, Jiří; STLOUKAL, Milan. Dějiny obyvatelstva českých zemí.

Autor: Jan Kašinský
Datum: 23.03.2016
Tisk článku

(Ne)udržitelný rozvoj - Moldan Bedřich
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 145 Kč
cena: 129 Kč
(Ne)udržitelný rozvoj
Moldan Bedřich
Související články:

Obchodování s oxidem uhličitým klimatické změny nezastaví     Autor: Jiří Mach (12.05.2009)
Bezdětnost je ekologická     Autor: Jaroslav Petr (12.08.2009)
Intenzivní zemědělství šetří půdu     Autor: Jaroslav Petr (07.01.2010)
Zelené stravování nemusí být tak zelené     Autor: Josef Pazdera (02.04.2010)
Bujarý život v království mořského plastu     Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2013)
(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)



Diskuze:

Biopotraviny

Z Z,2016-03-28 22:29:25

Ak je niečo nejako nazvané ako "vyššia kvalita" - biopotravina, tak by to malo byť ako výsledný produkt aj nejako zmerateľné - či to tú kvalitu spĺňa. Sú nejaké technické či chemické normy na výslednú biopotravinu, ktorou sa odlišuje od normálnej "nebio" potraviny? Nemyslím požiadavky na pestovanie/chovanie - proces výroby, ale na výsledný produkt. Teda pošlem laboratóriu jedno bio jablko a jedno "nebio" jablko, kilo bio hovädzieho a kilo "nebio" hovädzieho. Dokáže mi laboratórium nejako zmerať, čo je "bio" a čo "nebio"? Alebo, ak pošlem len produkty, označené ako "bio", potvrdiť alebo vyvrátiť, či sú naozaj "bio"?

Odpovědět

Otázky

Jan Kašinský,2016-03-28 20:09:26

Ještě jednou shrnuji to co jsem psal v článku - v otázkách.

Nemá smysl diskutovat nad toxicitou mědi, pokud někdo jednoznačně a smysluplně neodpoví na otázku: Proč jsou v EZ měďnaté sloučeniny povoleny a zároveň zakázány přípravky na bázi mancozebu, který je méně toxický, snadno rozložitelný a používá se v nižších dávkách.

Je k ničemu dohadovat se, zda nás ekozemědělství uživí, či ne, když jsou biopotraviny exportovány.

Jak to, že propagátoři EZ mluví o šetření přírodních zdrojů,když v případě, že chce ekozemědělec použít sádrovec, musí si ho nechat nakutat z přírodního zdroje, přestože v tepelné elektrárně by jej dostal čistý a bezpečný.
Proč je kritizováno konvenční zemědělství pro vysoké energetické vstupy, když je EZ v mnoha případech daleko překonává.
Proč neustále zdůrazňujeme nutnost vracet organickou hmotu do půdy a pak se dozvíme, že cesta k záchraně planety vede přes spalování každé špetky organické hmoty, která naroste v lese nebo na polích. Vyhledejte si slova: "energetické využití fytomasy" - dozvíte se mnoho zajímavého.
Proč si stěžujeme, že na venkově ubývá hospodářských zvířat a zároveň zjišťujeme jak se na venkov stěhují lidé z měst "Aby byli v blízkosti přírody", tak jak to vidí v televizi, v časopisech nebo na internetu a pak s hrůzou zjistí, že tam ta příroda opravdu je a nedá se vypnout! Chovatel hus nebo krav pak musí čelit stížnostem, že ty husy kejhají a krávy páchnou a létají kolem nich mouchy - no hrůza!
Vyhledejte si na internetu pod heslem "moderní zahrada" obrázky a spočítejte, na kolika z nich budou túje, buxusy, krásně střižený trávník a jezírka, a na kolika bude jabloň, keř rybízu nebo zeleninový záhon!
Opakuji otázku na konci článku: "Co s tím?"

Odpovědět


Re: Otázky

Milan Krnic,2016-03-29 07:21:28

Hned na začátku, resp. až dole jsem vám na vaše filosofické otázky, zejména tu "Co s tím?" odpověděl.
Čekal byste něco jiného?

Odpovědět


Re: Otázky

Marcel Brokát,2016-03-30 09:13:40

Znáte ten vtip jak se potkají dvě planety ve vesmíru?
Potkají se dvě planety ve vesmíru, a jedna se ptá té druhé:"Ahoooj, jak se daří? Hele já jsem prolítla kus nového vesmíru a je to super, víc a víc prostoru... a co ty?" Ta druhá smutně kouká, chvíli nic neříká a pak se svěří: "Víš, já mám problém, něco se na mně objevilo, svědí to, je to takový divný, nemůžeš se na to podívat?" Ta první planeta se tedy účastně podívá a strašně se začne smát:" Hele, buď úplně v klidu, to jsou jenom lidi! O tom jsem slyšela a neboj, za chvíli budeš v pohodě, to přejde úplně samo!"

Odpovědět

Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Aktivní Čtenář,2016-03-25 10:45:46

Dobrý den. Článek je celkem zajímavý nicméně s informacemi pracujete ve stylu manipulací presentovaných v předchozím článku. Pro ty co to zajímá by bylo fajn uvést, že fungicidy na bázi měďi jako je třeba zmiňovaný Champion nebo neméně známý Kuprikol (hlavně pro ovocnáře - broskvoň, a vinaře, ale třeba i pěstitele rajčat a brambor) jsou založeny na sloučeninách mědi - oxid a hydroxid měďnatý. Tady je potřeba říct, že je opravdu velký rozdíl mezi modrou skalicí (síran měďnatý) a těmito oxidy/hydroxidy a to v tom, že rozpustnost oxidů/hydroxidů a tím i jejich toxicita je o 9 řádů nižší než u modré skalice. Pro laika - abyste rozpustily 1gram Championu, potřebovali byste za ideálních podmínek asi 3 kubíky vody. V přírodě se měď zcela normálně vyskytuje - a to pozor i v půdě - právě ve formě těchto oxidů či sulfidů. Když se koukneme na tu akumulaci, tak je potřeba se zase podívat na reálná čísla. 6kg na hektar znamená 0,6gramu na metr čtvereční. Kdybychom brali obdělávanou vrstvu půdy 40cm při hustotě cca 1,5tuny na kubík, se bavíme o koncentraci 0,6gramu na 600kilo půdy tedy 0,0001% přičemž přirozený výskyt měďi v zemské kůře (a tedy i půdě) je někde okolo 0,01%. Tedy i kdyby ten zlotřilý ekozemědělec každý rok používal v maximální míře Champion (6kg na hektar) tak každý rok ovlivní přirozený obsah měďi v půdě asi 1dním procentem (tedy asi za 100 let by její obsah zdvojnásobil na 0,02%). Neříkám, že je to ideální a já osobně třeba používám spíš přípravky na bázi sulfidů vápníku (Sulka), ale jak sami vidíte, nejde o žádnou hyperkatastrofu jak bylo vylíčeno.
Další věc která mě pobavila je vylíčení mizení živin z půdy. No tady by se asi hodilo autorovi připomenout, z čeho je půda vlastně složena. Překvapivě převážně z rozdrceného kameniva zemské kůry, která obsahuje celou mendělejevovu tabulku prvků, tedy ony zmíněné živiny. Živá část půdy (bakterie, rostliny apod.) tyto "živiny" z nerozpustného kameniva průběžně uvolňuje (proto se také v zemědělství používá střídání fází klidu s pěstováním). Sama vrstva půdy se o nové kamenivo obohacuje permanentní erozí. Takže vylíčená představa, že ekozemědělstvím půda nejspíš zmizí na skálu a pak tam už nic nikdy neporoste je skutečně velmi vtipná.

d.

Odpovědět


Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Stanislav Florian,2016-03-25 17:27:35

Jan Kašinský píše:
" Chováte-li dobytek, samozřejmě víte, že každý týden celodenního pobytu na pastvě, sníží produkci hnoje o dvě procenta. (Mám za sebou 10 let zootechnické praxe.)"
Vyrostl jsem v selském stavení, později v JZD počátkem 60.let byl počet kusů dobytka a koní v malé vesnici větší, než počet obyvatel, asi 6 ks dobytka na 1 člena JZD v rostlinné ( 10 ha na člena) + živočišné výroba. Traktory oraly a ve žně tahaly samovazy. Hnoje bylo spousta a vozil se na pole. Takže pole bylo hnojeno hnojem pocházejícím z pole i z louky, seno se většinou sklízelo a zkrmovalo. Sečení luk ochuzovalo louky a obohacovalo pole. Seklo se seno a 2x otava. Dnes 1x na koule, které se hodí ke kraji u lesa. Dnes jsou hodně pole přeměněna na pastviny, takže pastvina půdu neochuzuje, naopak většina pohyblivých živin zůstává vázána v humusu. Bývalá pole, nyní pastviny lze znovu zorat a máme ekologicky pohnojené pole. Asi 1/4 bývalých luk hůře přístupných ( v mé vesnici) už je zarostlá v lepším případě zalesněná. Za totality bylo 130 % potravní bezpečnosti, dnes 50%. Byl opuštěn osvědčený postup střídání plodin, hnojilo se pod brambory pak byly obilniny , na kolen jetelo-tráva ( obohacení dusíkem)a nakonec travina. Což ničilo plevely.
Nevratné ztráty humusu a vazebné schopnosti půdy plynou z toho, že se louky sečou pro bioplynky. A živiny s využitelným dusíkem a fosforem přijdou na zmar, pokud se rovnou nedostanou do vodotečí.
Jiná hrůza je údajně ekologický nilský rákos nebo rychle rostoucí topoly. Rákos se ( za několik let) poseče a celé léto je půda odhalená a vystavená letním lijákům a erozi, víc jak kukuřičné pole. Topoly podobně.
Pro Aktivní čtenář :
Co(OH)2 -
http://mercata.cz/pdf/bl/Kocide%202000.pdf
LD50 krysa orálně 1346 mg/kg
CuSO4.5H2O
http://www.lach-ner.com/files/7758-99-8_Siran_mednaty_pentahydrat_v3_CZ.pdf
Orálně LD50 450 - 1000 mg/kg (potkan)
Takže není pravda, co píšete :"Tady je potřeba říct, že je opravdu velký rozdíl mezi modrou skalicí (síran měďnatý) a těmito oxidy/hydroxidy a to v tom, že rozpustnost oxidů/hydroxidů a tím i jejich toxicita je o 9 řádů nižší než u modré skalice."
Rozpustnost oxidů mědi je špatná, tvoří souvislou vrstvu ( matně hnědou, samotná měď je jasně červenohnědá) a je příčinou dobré stálosti mědi proti korozi.
Kuprikol a Sulka se používají v zelinářství.
Stopy sloučenin mědi byly odjakživa v pivu, které se vařilo v měděných nádobách a bylo to jako stopový prvek pro člověka dobře.

Odpovědět


Re: Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Milan Krnic,2016-03-25 19:31:38

Můžeme se klasicky bavit o tom, že "nevratné ztráty humusu a vazebné schopnosti půdy plynou z toho, že se louky sečou pro bioplynky". Ovšem ve své podstatě je vše komplexní, takže ty důvody zdaleka nekončí u bioplynek, ani o mnoho řádů dál, což už může být značně deprimující, nebo z jiného pohledu třeba alibistické, matematické, filosofické, u mávnutí křídel Archaeopteryxe kdesi v pravěku.

Odpovědět


Re: Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Jan Kašinský,2016-03-25 21:15:46

Pokud jste si všiml, vyzýval jsem všechny čtenáře aby jedli maso. Přidávám ještě: "Pijte mléko!". Připomínáte, že právě v minulosti bylo na vesnici více zvířat než lidí. To je pravda a právě toto dnes chybí! Nejsem si jistý zda to EZ může vyřešit. Vyřešit to mohou spotřebitelé, když od vás zemědělců budou nakupovat. Tady opravdu znovu vyzývám všechny: Jezte maso, nakupujte od našich zemědělců bio-nebio . Je to jediná cesta.
Osevní postup, který zmiňujete je postaven právě na vysokých stavech hospodářských zvířat, hlavně skotu. To dnes chybí. Znovu připomínám otázku ze závěru článku: "Co s tím?"

Energetické plodiny nazýváte hrůzou! Já jim říkám šílenost. Jinak řečeno: "Trvalá devastace krajiny."

K mědi jsem psal odpověď na příspěvek pana Stanislava Floriana. Podívejte se.
Přidávám jen malou poznámku: Toxicita mědi je pro savce velmi rozdílná. Pro prasata je toxicita nízká (resp. přídavek mědi selatům, zvyšuje jejich růst a celkovou vitalitu), naopak pro ovce a kozy může být měď velmi nebezpečná. No a člověk má metabolismus velmi podobný prasečímu, takže malé množství mědi lidem opravdu neškodí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Milan Krnic,2016-03-25 23:31:42

Lobby celkem dobrá, chválím.
Ale to už jsem někde slyšel, že trh vše vyřeší :-)
V minulosti byla i nebyla spousta věcí. Převádět minulost na současnost je nesmysl.
Stav společnosti, globálně vzato, se za posledních pár desetiletí rapidně proměnil, vezměte si třeba Čínu.
Nějaké zvýšení konzumace možná dočasně prospěje našemu zažívání, okolní přírodě jistě nikoliv.
Již nyní toto způsobuje problémy (např. plenění moří, kácení lesů kvůli prostoru pro zemědělství, apod.). To, že to je daleko, nás neomlouvá.
Na druhou stranu, co, kašlat na to! Takový biftek, losos, tučný sýr, smetana, vejce .. mňamy. Snad mě v průběhu času nepřeplatí nějaký ten čím dál rozežranější Číňan, nedej Alláhu Ind ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Stanislav Florian,2016-03-26 13:46:59

Oprava mé chyby. Síran měďnatý CuSO4.5H2O obsahuje jen 25% Cu ( počítal jsem omylem bezvodou) , přepočtu na stejné množství Cu je toxicita blízká Cu(OH)2. Nakonec i normy uvádějí povolené množství mikrogramy Cu na litr bez podstatného ohledu na formu mědi.Více rozpustné sloučeniny mědi se dostávají rychleji z půdy a tedy i rychleji do vodotečí, kde rybám škodí dost. Počíhal jsem molitanovou houbičkou s roztokem modré skalice plaňky plotu a účinek proti mechu je slušný už asi 2 roky.
Mám před sebou knihu
Jeffrey M. Smith : Doba jedová 5, vydáno 2015. asi 70 stran odkazů na vliv GMO plodin. Na úvodní straně logo s kosočtvercem s nápisem GMO, něco jako logo tři sestry.
Je o na delší povídání, tvrdí, že GRM plodiny nejsou dostatečně testovány na účinky na člověka na Bt-toxiny z GMO a GMO proteiny pro dennodenní konzumaci.
Údajně ( str 379-390 když se nechá růst plevel, dosáhne se vyšších výnosů, testováno údajně na 3% polí světa ( velikost Itálie ) atd.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Milan Krnic,2016-03-27 11:43:38

Tak třeba, Jaroslav Petr, 2007 http://www.osel.cz/3071-gmo.html

Ale no tak, "dostatečně testovány"? A podle čeho tu míru "dostatečně" v knize pan Smith stanovil?
Jinak možnost vyzkoušet si produkci některých plodin má každý. To o tom plevelu je z praktické zkušennosti (generací) nesmysl. Také proto, že plodina roste obvykle ze začátku pomaleji, než plevel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Daniel Grůza,2016-03-27 21:01:59

žasnu, kolik energie a času jste ochotni věnovat teoretizování, jen si k tomu naliju dvojku červeného a přidám se. Skutečně nelze vyloučit, že se lidstvo jednoho dne vyhubí, ale mědí to s vysokou pravděpodobností nebude. Chválím autora za práci, kterou si dal se shromaždováním informací, ale je příliš cítit účelová snaha interpretovat použití Cu negativně.
Především nelze klást rovnítko mezi aplikaci na pozemek a výskyt v povrchové vodě. Vemte si profil sledovaný správcem toku a nezjistíte měřitelný rozdíl mezi obsahem mědi ve vodě v období postřiků, pakliže nedojde k havarijní události -z více než 20leté praxe vodohospodáře pamatuju řadu havárií - otrav vodní fauny zinkem (galvanovny), pesticidy (nejčastěji Nurelle, zemědělci nevhodnou aplikací, nebo vymýváním postřikovačů), ale žádnou mědí. Nezmiňuje se kolik Cu se vůbec dostane do půdy a kolik je schopno se dále uvolnit (sorpce, pH, vyluhovatelnost...).
Když jsme u trojčlenky a předpisů, pak MP MŽP, Indikátory znečištění, 2013 udává pro půdu v průmyslově využívaném území hodnotu 41g/kg suš. - při aplikaci 6 kg na ha je to 0,6g na metr2, takže i kdyby byla Cu aplikována na půdu, nikoli rostliny, můžeme být v klidu. Přitom se nejedná o nepřekročitelný limit, nýbrž ukazatel zvýšené hodnoty, ke kterému je nutno posoudit rizika ingesce, výluhu etc.
A ještě z praxe - řešil jsem podněty na aplikaci soli na vozovky ve vztahu k povrchovým vodám - ač se nejedná o kilogramy, ale o tuny, v době tání jsou v řekách koncentrace NaCl bez zásadních změn.
Howgh a jdu si nalít druhou dvojku, červené je výborné, ač jistě s mědí :-(

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Milan Krnic,2016-03-28 17:45:21

Jak se lidstvo vyhubí zdaleka nevíme. Takže jaká pravděpodobnost ...
Na jednu stranu bychom se možná měli zabývat tím, zda to, co děláme, je v souladu s přírodou.
Na stranu druhou pokud jsme součástí přírody, mělo by být i vše, co činíme, dílo přírody. A má to tedy tak být.
Ale to je věc filosofická.
Já postřiky používám, protože mi radikálně ušetří práci. Žádné ty současné nepovažuji, při dodržení určitých pravidel, za velké nebezpečí. Takže je to vlastně takový nutný kompromis.
Těžko předvídat, co bude, a jak to uvidím za několik let.
http://www.osel.cz/8376-na-geneticke-fronte-se-schyluje-k-bitve-prichazeji-rna-spreje.html
No, a co se týče soli na vozovky, tam je to také kompromis. Ovšem nikoli tak nutný. Nýbrž to je, vzhledem k technologické úrovni naší společnosti, zbytečně.

Odpovědět


Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Jan Kyselý,2016-03-25 19:42:51

Dobrý den. Vaše informace rozšiřují o další podrobnosti oba texty. Díky.
Jinak jsme pravděpodobně četli něco úplně odlišného.
V článcích je např. uvedena možnost v ekologickém zemědělství používat Champion 50 WP s příslušnými odkazy a faktickým vyjádřením toho, co použití znamená. Zmínku o "hyperkatastrofě" jsem nezaznamenal.
Stejně tak jsem nenarazil na "představu, že ekozemědělstvím půda nejspíš zmizí na skálu a pak tam už nic neporoste..."
Nekladl bych rovnítko mezi "celou Mendělejevovu tabulku prvků" a "živiny". Byl by to velmi zavádějící přístup. Doporučuji si pročíst uvedenou pasáž o živinách v půdě ještě jednou.
Možná by bylo rovněž užitečné vrátit se i k pasáži o práci s fakty a manipulaci.

Odpovědět


Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Jan Kašinský,2016-03-25 20:48:11

Údaje o toxicitě Championu (hydroxid měďnatý)jsem převzal z Bezpečnostního listu přípravku - tj. oficiálního dokumentu výrobce. Odkaz je v první části článku nebo zde: http://www.agromanual.cz/download/pdf_bezpecnost/bl_champion_50_wp.pdf
Srovnávací tabulka s přípravkem na bázi mancozebu je opět v první části článku zde:
http://www.osel.cz/8763-eko-logicke-zemedelstvi-i.html .
Podotýkám, že méně toxický, rychle se rozkládající mancozeb je v EZ zakázán.

Připomenutí pro laiky: Champion obsahuje 50 % mědi. Rozpustíte-li 1 g Championu ve 3 kubících vody, bude v každém kubíku 166,7 mg Cu, tj. 166,7 µg/l. Dle vládního nařízení č. 401/2015 je max. přípustná průměrná hodnota znečištění povrchových vod mědí 14 µg/l (=0,014 mg/l).
Přirozený výskyt v zemské kůře 0,01% = 100 mg/kg počítano i s ložisky mědi (?).
Podle vyhlášky 13/1994 Sb. je maximální(!) přípustný obsah Cu v zemědělských půdách 60 mg/kg v lehkých půdách a 100 mg/kg v ostatních. Při aplikaci 6 kg/ha = 0,6 g/ m2 vznikne blízko povrchu tenká vrstva půdy, kde bude koncentrace CU po několik týdnů velmi vysoká! Právě ve vrstvě, kde je největší aktivita žížal a dalšího edafonu.
Mimochodem žížala hnojní (Eisenia fetida) byla testována na oxychlorid mědi povolený v EZ. Už při koncentraci kolem 9 mg Cu/kg substrátu, byl snížen růst i produkce kokonů. Viz odkazy v článku.

Vymizení živin "až na skálu" není v článku nikde zmiňováno. Matečná hornina opravdu obsahuje celou Mendělejovovou tabulku prvku, ale poměr prvků v hornině se liší od poměru prvků v rostlinách. Tj. N, P, S, K, Ca odcházejí v rostlinách mnohem rychleji, než se mohou zvětráváním do půdy dostat. Odnášíme-li tyto prvky v rostlinách, musíme je tam nějak vracet. Je jedno, jestli masivním hnojením organickou hmotou z okolí nebo minerálními (umělými) hnojivy či obsahem našich záchodů!

Odpovědět


Re: Re: Přípravky na bázi měďi, živiny v půdě

Stanislav Florian,2016-03-25 23:35:50

Nejsem s Vámi ve sporu, málo hnoje je proto, že je málo skotu. Je ovšem otázka, jestli je tolik hnoje třeba, když se rozfoukává a zaorává sláma, čili kromě zrna se vrací vše zpět a v zemi se stejně rozloží, čímž hnůj nahradí. Kdyby herbicidy neničily potřebné bakterie půdy, žížaly, krtky aj.
Se zrním odchází z polí fosfor. Nerozumím v čem je problém, že více pastvy = málo hnoje. V Holandsku pasou většinu roku na velkých loukách ohraničených vodními příkopy. Co naroste, to dobytek spase, energetické vstupy jsou minimální a louky jsou v dobré kondici staletí. Odbahňování našich rybníků představuje obrovskou zásobu kompostového materiálu, který se využívá chabě a ještě zarůstají mělké rybníky. Louky byly na jaře černé od krtin, které se rozvlekly bránami. Uleželý hnůj ze hnojišť nebo právě zoraná půda byly plné žížal.
Je hezké, že biozemědělec nestříká pesticidy. Je otázka, jestli když se ke konci sezony přikrmuje na pastvách zmoklým plesnivým senem a slámou, nejsou ty mykotoxiny horší.
Nesouhlasím s názorem Aktivního čtenáře, že ve vodě nerozpustné sloučeniny jako Cu(OH)2 jsou podstatně méně toxické jak ve vodě rozpustné. Hydroxid měďnatý se v žaludku okamžitě přemění na rozpustný chlorid měďnatý. Jak jsem psal z bezpečnostních listů plyne, že hydroxid měďnatý je asi 2x toxičtější pro krysy než síran měďnatý, oba obsahují v molekule jeden atom Cu, ale % Cu je v poměru 65%:40% ve prospěch hydroxidu.
Souhlasím se zde v diskuzi opakovaným sdělením, % živin v půdě nelze srovnávat přímo s % složení zemské kury. Třeba fosfáty jsou geologicky stálé minerály typu Ca3(PO4)2, aktivním fosforečným hnojivem je rozpustná složka superfosfátu s Ca(HPO4)2.
Měď jako stopový prvek ve výživě -hlavně pro krvetvorbu
http://www.priznaky-projevy.cz/laboratorni-hodnoty/biochemie/ucinky-medi-nedostatek-medi-v-tele-priznaky-projevy-symptomy.

Vyšlechtěné odrůdy třeba pšenice mají 2x větší výnosy jak před 50 lety. Naše země nás uživí, je jen otázka kolik financí jsme ochotni pro to dát. A jestli přísně vedené a draze sledované dotace pro biozemědělce jsou to pravé zelené pro přírodu a lidstvo.
Za protektorátu se finančně podporovalo vytváření kompostů.
Píšete :"Je jedno, jestli masivním hnojením organickou hmotou z okolí nebo minerálními (umělými) hnojivy či obsahem našich záchodů!"
Nikoli. Přírodní organická hmota obsahuje humus, živiny, bakterie to vše podporuje pomalý rozklad a postupné uvolňování živin. Umělá hnojiva naopak. Obsah našich záchodů je díky televizním reklamám plný nerozložitelných kumulativních látek typu dichlorbenzen.

Odpovědět

DHMO

Bohdan Pfeffer,2016-03-24 09:36:20

Viděl bych to na název dihydrogen monooxid s dvěma O

Odpovědět

Mám laickou otázku

Marcel Brokát,2016-03-24 07:59:02

Po přečtení článků, příspěvků v diskusi se chci zeptat:

Podle zdrojů ČSÚ nás bylo v roce 1869 v ČR 7600 tis. V roce 2015 je to 10700 tis..
Je reálné aby zemědělství ČR jako celek produkovalo OPAKOVANĚ zdravé chutné produkty v dostatečné pestrosti pro dnešní počet obyvatel ČR, je schopno zemědělství ČR v nějakém ideálním "provozním stavu" nás uživit?
(otázka je mířena na zemědělství jako na samostatný nezávislý životaschopný obor - bez dotací, chemie, doplatků od státu a já nevím čeho ještě všeho podpůrného a pouze půdní fond ČR).

Odpovědět


Re: Mám laickou otázku

Josef Šoltes,2016-03-24 08:10:01

Ale jistě. Otázkou je, co považujete za podpůrné, co za chemii apod. Za chemii lze považovat i močůvku, vždyť je to směs pro člověka celkem problematických a jedovatých látek. Stejně tak, můžeme používat naftu v traktoru? Moderní metody zemědělství se používají převážně z důvodu vyšších výnosů a ve výsledku nakonec i nižšího vyčerpání půdy, protože k výrobě stejného množství potravin potřebujete menší plochu, takže zbytek může ležet ladem a obnovovat živiny a zdroje. Není náhodou, že je dnes v zemědělství zaměstnáno kolem 90000 lidí, kdežto v roce 1869 to bylo přes 5 milionů... Zemědělství v ČR má obecně velké rezervy, nebál bych se, že bychom nebyli v případě nouze soběstační. Ano, nemohli bychom si koupit kde co, ale z hlediska výživy by to problém nebyl.

Odpovědět


Re: Re: Mám laickou otázku

Milan Krnic,2016-03-24 08:57:50

Rezervy? Jistě? A co s těmi poli, co jsou v soukromém vlastnictví/spoluvlastnictví, i zahraničních vlastníků (třeba v pohraničí)?

Odpovědět


Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Josef Šoltes,2016-03-24 11:17:56

Co s nimi? Ještě jste si nevšiml, že zemědělec sází v podstatě podle výše dotací? Stačí snížit dotace a půda bude nevyčerpaná, protože velká část bude ležet ladem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Milan Krnic,2016-03-24 11:33:17

Napsal jste "nebál bych se, že bychom nebyli v případě nouze soběstační." A já ptám, kde byste ty plodiny v případě nouze pěstovat, když poměrně velká část půdy je taková, jako jsem zmínil výše.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Josef Šoltes,2016-03-24 11:55:13

Tak v případě opravdové nouze existují právní nástroje, kterými stát zajistí využití veškeré nezbytné půdy. A to včetně omezení vlastnických práv k dané půdě. Je to pouze krajní možnost, ale lze to.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Milan Krnic,2016-03-24 18:02:33

Ale no tak, tohle je snad již klasická odpověď. Na to, shodně klasicky odvětím: žijeme v globalizovaném, světě. Myslíte, že by vlády jiných států jen tak přihlížely, a nechaly zabavit majetek svých občanů v zahraničí?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Vojtěch Kocián,2016-03-24 21:30:48

A co asi tak můžou dělat? Státy se o soukromý majetek svých občanů většinou moc nestarají. Poškození mohou podat žalobu k mezinárodnímu soudu, jehož rozhodnutí může náš stát vesele ignorovat. Za to by si nejspíš vysloužil nějaké ty hospodářské a diplomatické sankce, ale i to se dá přežít. Další možností je už jen válka, do které kvůli nějakým polím nikdo nepůjde. To radši odškodní postižené samy.
Navíc k vyvlastnění by podle platných zákonů mohlo dojít jen v opravdu extrémním případě (válka, přírodní nebo průmyslová katastrofa obřích rozměrů), kdy by to mělo být u soudu obhajitelné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Josef Šoltes,2016-03-24 23:41:36

A právě proto, že žijeme v globalizovaném světě, musela by být situace opravdu extrémní. V podstatě 3. světová válka, katastrofa globálního rozměru apod. Nic jiného by k tomu nevedlo a v takovém případě by podobné drobnosti nikdo neřešil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Milan Krnic,2016-03-25 11:05:42

V extrémních případech je pravděpodobné, že budeme potřebovat primárně jiné věci, nežli pole, a zároveň je nepravděpodobné, že bychom v takovém případě mohli čekat (při maximální snaze) 1 rok na přísun potravin z polí, kdy nezapočítávám, kde vezmeme vše k tomu potřebné (sadbu, mechanizaci, palivo, hnojivo, sluneční svit, atd.).
Ale to už je čistě akademická debata.
Reálně jsme značnou část polí prodali.

Odpovědět


Re: Re: Mám laickou otázku

Marcel Brokát,2016-03-24 10:02:16

Hmm hmm
Takže, když to vezmu z pohledu spotřebitele: dnes jsem schopen sehnat relevantní informace velmi těžce, protože se jedná o několik nesmiřitelných táborů - nikdo z nich pořádně neposkytuje faktická data o svých produktech a stejně se zdá že na konci jsou ty produkty stejně plné sra.ek.
Musím se tedy rozhodovat za sebe. I když bych rád kupoval české produkty není to pro mne žádná výhoda - nemám relevantní data, pouze slyším nářek. Je jasné, že průměrný spotřebitel (a těch je většina) se bude rozhodovat krátkodobě - podle ceny a vzhledu, potom následně i podle chuti, ale tam je jeden schopen udělat výrazné ústupky...

P.s.: Jak je možné, že brambory ze zahrady našich žijících prarodičů mají chuť jsou prostě dobré. Děcka je jedí klidně suché i na loupačku. A brambory kdekoliv (i od eko zemědělce - vyzkoušené) koupené jsou - nebojím se říct - hnus fialovej... když tady v názorech čtu jak ty alternativní zemědělci to dělají skvěle ...?

Odpovědět


Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Josef Šoltes,2016-03-24 11:15:18

Co se týče těch brambor, je to obvykle způsobenou metodou skladování. Domácí brambory obvykle skladujete doma ve sklepě na vápně. To se samozřejmě ve velkoobchodech nedělá, tam se používají trochu jiné metody...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Milan Krnic,2016-03-24 19:03:28

Neméně záleží na typu brambor. A nějaký rozdíl může hrát i umístění a následná péče o plodinu, přeci jen, pro mě a rodinu to nejlepší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Josef Šoltes,2016-03-24 23:43:11

Určitě, nám brambory skladuje tchán ve sklepě stodoly, který je bere od místního známého. Obvykle vydrží do srpna dalšího roku a chuťově jsou naprosto vynikající.

Odpovědět


Re: Mám laickou otázku

Mojmir Kosco,2016-03-24 10:23:10

Zcela jiste stop stav pro EZ je v Cr 1914-1918 stredni stav obyvatel ceskych zemi v roce 1914 byl 10,2 mil.Navrat alespon 20 pr do rezimu ekologickeho zemedelstvi v orne pude je spolecensky pozadavek na trvalou udrzitelnost z 80 let kdy se potvrdilo ze konvencni zemedelstvi ma obrovsky problem s udrzitelnosti .Zemedelstvi bylo od dob rimskych vzdy nejak dotovane a vsechny zeme .ktere nejsou ohrozene hladomorem maji system podpory zemedelstvi

Odpovědět


Re: Re: Mám laickou otázku

Pavel S,2016-03-25 00:17:09

To o tom římu sis cosco vycucal z kterýho prstu?

Odpovědět


Re: Mám laickou otázku

Mojmir Kosco,2016-03-24 10:23:13

Zcela jiste stop stav pro EZ je v Cr 1914-1918 stredni stav obyvatel ceskych zemi v roce 1914 byl 10,2 mil.Navrat alespon 20 pr do rezimu ekologickeho zemedelstvi v orne pude je spolecensky pozadavek na trvalou udrzitelnost z 80 let kdy se potvrdilo ze konvencni zemedelstvi ma obrovsky problem s udrzitelnosti .Zemedelstvi bylo od dob rimskych vzdy nejak dotovane a vsechny zeme .ktere nejsou ohrozene hladomorem maji system podpory zemedelstvi

Odpovědět


Re: Mám laickou otázku

jarda sedlák,2016-03-24 23:36:26

Ekologické zeměkdělství není schopné uživit českou republiku ani omylem.
To si nedokážu představit ani u současného konvenčního. Nelze být jako ekologický zemědělec konkurenceschopný.ne u nás. Je to dáno legislativou, je to dáno úřední šikanou a rozdílnou dotační politikou.
Bez dotací si můžete hrát na pár hektarech záhumenku, pak se náklady přehoupnou za horizont možností.
Dnes je vlastnická struktura zemědělské půdy nejasná a předpokládám, že pětina půdy je v držení zahraničních vlastníků a přes bílé koně třetina.
Samozřejmě že alternativa není možná, k tomu nejsou podmínky.Půda je totálně vymrskaá a plná reziduí, jen těchto se zbavit úplně a zcela trvá reálně 15 let.To není žádný odhad, to jsou fakta, která mohla vzniknout pouze díky kamarádství a vstřícnosti kontrolní organizace demeter, která vládne nejlepšímu analyzátoru v evropě.
Dnes už se přestávají používat minerální hnojiva do půdy a používají se Syntetická hnojiva na list, kde nehrozí vyplavování živin z půdy. Je to ekonomičtější.
Já jsem specifický, zajímá mne jen stav mé vlastní půdy a její kvalita.Ekonomiku neřeším, mám průmyslovou výrobu, zajímá mne pouze možnosti soběstačnosti a trvalé udržitelnosti bez vnějších zdrojů.
Jsou velmi malé možnosti rozhodování rolníků, vše je určené státem a unií, takže autor článku bečí sice hezky, ale na špatném hrobě. Vše je rozhodnuté od úředního šimla , každý boží den je vybetonováno ofiko 16 hektarů, bude to v reálu více. Žemědělské půdy, žádné jiné, ostatní plochy v tom nejsou, ani lesní pozemky. Platí to od revoluce. Také zalesnění zemědělské půdy je poměrně zajímavý fenomen, na světě nereplikovaný.
Mantinely nastavuje stát, takže se korouhvičky vrtí dle propozic danými státními úředníky.Vemte kalkulačku a počítejte.
Nu, takže se předpokládá, že nutné dovozy potravin jsou na úrovni 70000 hektarů zem půdy,kterou potřebuje česká republika v zahraničí.Dovozy potravin, surovin. Třebas soja je výhradně dovážená, z větší poloviny z jižní ameriky. Bez ní by si laciná kuřata a vepřové ani nevrznou.
Pokud by se zavřely hranice, bylo by veselo, protože drtivá většina zeměděLské chemie je z dovozu.To vlastně i ropa, sůl a mnoho jiného.
Bez chemie a průmyslových hnojiv to již možné není, myslím soběstačnost, vlastně ani s nimi. Kvalitních potravin se v ekologickém systému produkuje dost, ovšem drtivá většina mizí za hranicema, kde lépe platí.To je i můj případ. Pak lidi můžou naříkat a bědovat, že není kvalitní potravina. Není, sežerou to jinde.
Ekologická produkce je nižší, oproti konvenci, o třetinu určitě, o polovinu reálně, tedy rostlinná výroba.
Ony průsery teprve přijdou, veškeré ložiska fosfátů, nezbytných k zem činnosti jsou vytěžená, nebo v rukou číny.Díly dotacím si můžete koupit v hamburku v přístavu veškeré plodiny za pětinovou cenu, než ji vypěstuje v nákladech nejlepší zemědělec u nás. Taková je realita.
Bez dotací se zemědělec položí a převládne dovoz, roztočí se inflační spirála. S dotacema to je na levačku, úřední systém potřebuje na přerozdělení dotací 100% nákladů z cílové částky.Velikost čásky pro zemědělce je stejná, jako množství peněz potřebné pro kontrolní a jiné zemědělské organizace. Je to armáda úředníků, a každý potřebuje svoji kancelář, počítač, služební auto, služební konkubínu......
Chutné a zdravé jídlo holt není pro všechny, to je potřeba si uvědomit, jen pro někoho....
A pokud se někdo chce zeptat, jestli jsou rezidua v půdě škodlivá, tak vám můžu odpovějdět naprosto fundovaně...Ani se neptejte.
Vlastně jiná možnost není, to je důležité. Jsou to nevratné změny, které teprve přijdou za pár let na pořad dne. Syntetická hnojiva ve spodních vodách budou výborné,, ovšem perlou budou digestáty z bioplynových stanic. O tom se mluvit nesmí, bude to fakt bomba.
Bůh žehnej našim prozíravým úředníků, po kterých nebude ani tráva zelená.
Pokud si někdo myslíte, že se dá něco změnit, tak nedá.

Odpovědět


Re: Re: Mám laickou otázku

Pavel S,2016-03-25 01:09:43

Tak to už je blekotání na univerzitní úrovni. Všechno je z dovozu (cituji: ropa, sůl, zemědělská chemie) a když se začnou dovážet potraviny, tak se najednou roztočí inflační spirála, když se potraviny vyváží tak je to taky špatně. Abychom uvedli věci na pravou míru, tak dovoz a vývoz zemědělských výrobků a potravin má na obchodní bilanci ČR mizivý vliv.
Jistě chutné a zdravé jídlo není pro všechny, určitě ne pro ideologické vylízance, kteří v bruselu nebo paříži demonstrují proti TIPP a dostávají hysterické záchvaty jen když zaslechnou pojem GMO, a jsou sto pozřít pouze potraviny označené nálepkami "eko" nebo "bio", to vše podle hesla "my se plísní nebojíme a e-coli nás nesloží". Pro všechny ostatní, kdo si místo do supermarketu dojdou pro maso k řezníkovi, pro pečivo do pekárny a pro zeleninu na trh je chutných a zdravých potravin dost. Na chuť pečiva má vliv pekař a nikoli to jestli bylo obilí ošetřeno postřikem nebo je to třeba nedej bože GMO. :-) A pokud ano, tak leda v pozitivní smyslu. U konvenčního zemědělství nehrozí smrt po pozření závadných klíčků.
Rezidua v půdě? Už dvacet let se umělými hnojivy hnojí co nejméně, protože vše stojí peníze. S dalšími negativními vlivy si tvz. eko a bio může s konvenčním zemědělstvím podat ruku.
Jestli se o něčem nesmí mluvit, tak leda o tom, že ty bioplynky a digestáty tady máme díky magoření stejných jedinců, díky kterým česká pole žloutnou řepkou a z tzv. ekozemědělství je nové náboženství a zelená revoluce, která zachránila planetu od hladu a GMO, které to samé učiní v 21. století, jsou "ďábelské vynálezy".
Mimochodem nevratné změny člověk působil už od dob neolitické revoluce, tj. minimálně od 8 tisíciletí před naším letopočtem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Milan Krnic,2016-03-25 12:04:55

Pěkně jsem to obsáhl.
Na druhou, třeba mojí stranu díky za ty, podle vás "ideologické vylízance", z hlediska odporu k TIPP. Znáte to, nepřítel mého nepřítele ... Ale to je každého věc.
Jinak tedy tvrzení, že na chuť produktů má vliv jejich výrobce, je velké zjednodušování. Většinou výrobce produkuje to, co široké spektrum zákazníků kupuje. Kdy ve finále to končí u fungování celé společnosti.
Tedy i ty "bioplynky a digestáty" tady máme kvůli systému.
A teď to přijde, dýchejte zhluboka .... kapitalismu!
:)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Milan Krnic,2016-03-25 20:28:52

* oprava .. jste to obsáhl

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Pavel S,2016-03-25 21:38:16

U bioplynek bych dýchat zhluboka nedoporučoval. Mimochodem, na to o tom kapitalismu jste přišel jak? Že byste poblíž bioplynky nadýchal nějaký sirovodík. :-) Ty bioplynky a tedy digestát tady máme díky dotacím na výkup elektřiny z tzv. oze, tedy kapitalismu navzdory. Ovšem je pravda, že je to díky současnému systému, ten však nemá s kapitalismem už nějakou dobu nic společného.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Milan Krnic,2016-03-25 23:03:53

Přišel jsem na to tak, že je zřetelně patrné (i bez nadýchání se sirovodíku), jak ekonomický zisk utváří naší společnost, jednoduše řečeno. A tento stojí i za výstavbou bioplynek. Dotace jsou také součást tržní ekonomiky. I když uznávám, je jistá nepatrná pravděpodobnost, že se vkládají třeba právě do bioplynek z důvodů čistých, pro ochranu planety, a to, co se děje okolo, je jen nějaká nečekaná chyba.
Pokud označuje za kapitalismus systém bez dotací, zklamu vás, čistá forma kapitalismu je možná pouze čistě hypoteticky, podobně jako komunismus, atp.

Odpovědět


Re: Re: Re: Mám laickou otázku

jarda sedlák,2016-03-25 13:27:46

U konvenčního zemědělství hrozí, že se narodí jen jedno dítě z deseti zdravé.
U konvenčního zemědělství hrozí, že uctívané glyfosáty, jako součást herbicidů budou prohlášeny karcinogeny po třicetiletém používání a biologické odbourávání reziduí v půdě bude pouze vlhkým snem chemiků....již dnes jsou tyto fakty naprosto otevřeně projednávány na půdě OSN...Na eko a bio kašlu, mne zajímá organické, trvale udržitelné zemědělství s naprostou úctou k přírodě a trvalým despektem k úředníkům.
No, vlastně i ddt bylo svého času zce1la nškodným, kouzelným práškem.
Bude důležité si uvědomit, že zemědělci nemají s ekologickou a energetickou koncepcí státu a evropské unie zbla aspolečného. Sedláci a úředníci. Ekoteroristi určují pravidla, sedláci je musí dodržovat... příčina a důsledek.....Takže zde vašnosti mícháte Karolinu Světlou a starého Radeckého.....
O vlivu zemědělské chemie se nelze s nikým handrkovat. To je fakt, ovšem je třeba si uvědomit, že homeopatie neůfunguje jen pozitivně, ale i negativně, a o tom to vše bude.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mám laickou otázku

Pavel S,2016-03-25 22:33:09

Koukám, že tady máme statistika amatéra. Ten lógr, ze kterého věštíte, bude nejspíš prošlý. A nebo ty mykotoxiny v té zdravé výživě, kterou produkujete mají halucinogenní účinky. :-)
Tak to ddt zachraňovalo miliony životů, a nebýt z prstu blábolů carsonové, která se následně ukázaly jako zcela nesmyslné, ty miliony mohlo zachraňovat i nadále. Zákaz ddt způsobil největší genocidu po druhé světové válce.
Na vlhké sny jste vy evidentně expert, vaše představa jak udržitelně pálíte naftu ve snaze nahradit pesticidy mechanickým ošetřováním do tohoto ranku patří zcela určitě. O tom jak se efektivně vyhýbáte tématu reziduí tzv. ekologických pesticidů, které se na rozdíl od toho glyfosátu nerozkládají a jsou skutečně toxické nemluvě. Je mi jasné, že vás jako fandu námelu a plísní nepřesvědčí nic, ale můžu vás ujistit, že 99,9 % populace dá přednost glyfosátu před návratem do zemědělské první poloviny 19. století, zvlášť, když si zjistí, kolik se v té době se rodilo dětí nemocných a kolik jich se dožívalo dospělosti. O ještě hlubší minulosti opět nemluvě.

Odpovědět

Vetsinou jsou to

Mojmir Kosco,2016-03-24 07:21:39

Blabloly .
1. Proc by ekologicke zemedelstvi neuzivilo ceskou republiku ?
A.ekologicke zemedelstvi ma rovnez dobu od kdy je veskere zemedelstvi pocitano jako ekologicke v soucasnosti je stahoveno do konce 1 svetove valky.
B.jak spravne pise v clanku nejvetsi narust obyvatel cech je v 17 - 19 stol. Opakuji veskere zemedelstvi v te dobe bylo ekologicke.
2. Predstava ze EZ ustrnulo v trojpolnim systemu je dukazem ze pisatel je naprosty laik .Ezelec muze a vyuziva veskere moderni agrotechnicke postupy ,ktere nejsou v rozporu .
3.kecy o tom ze ez nema hnuj a co staje v zime .protoze chovam dobytek vim na rozdil od pisatele co mluvim
4.největší obavy ma pisatel s pouziti mednatych pripravku .A ja souhlasim .
Problem je ovsem v tom ze tyto pripravky nemaji stejny rozsah pouziti jako v konvencnim napr. proti plisni bramborove ho nepouzijete.vpodstate je omezen na ovecne stromy a vinnou revu

Je to podobne jako z Oze to bylo porad kecu ze jedine JE nebo uhli a ejhle v clanku od p. Wagnera se docitam ze 40 -60 pr. uz nekde je nebo je dosazitelnych.

3. V EZ je rovnez obor ktery pobije veskery konvencni z .Je to chov zvirat na maso (krome kurat a prasat).

A kdyby jsme meli kvalitni pudu jako v roce 1914 a mohli pouzivat lidske sracky ke hnojeni tak mame zdroju hnojiva dost a dost.
5.pisatel ma zrejme mindrak s clanku v mf dnes ktery se zabyva atrofizaci vod a ten clanek ma s 90 pr pravdu a ostatni je novinavinarska zkratka

Odpovědět


Re: Vetsinou jsou to

Josef Šoltes,2016-03-24 08:11:58

Chápu, že jako Ezelec chráníte své dobré bydlo. Ostatně, prachy to nese, ne?

Odpovědět


Re: Re: Vetsinou jsou to

Jiří Novák,2016-03-24 15:02:26

Já teda nejsem ezelec, ale nevidím v tvrzení pana Kosca žádných chyb a rozporů.

Odpovědět


Re: Vetsinou jsou to

Jan Kašinský,2016-03-24 22:20:37

ad1.
Máte pravdu. Zemědělství až po začátek 20. století lze hodnotit jako ekologické, ale v článku se snažím popsat rozdíly. Zásadní je počet zemědělců tehdy a dnes. Obrovský podíl ruční práce umožňoval například potlačovat plevele bez herbicidů. Nevidím jako reálné toto napodobit. Hlavní je ale změna toku živin. Dnes se živiny z potravin nevrací do půdy. Pokud bychom vraceli - jak se zmiňuji v článku a přesně tak jak píšete Vy - "lidské sračky" do půdy, nemusili bychom používat minerální hnojiva z vnějšku.
ad2. Netvrdím, že EZ ustrnulo v trojpolním systému. Tohle v článku nikde není. Jde mi o to, co na jedné straně ekozemědělec může (používat nebezpečné nerozložitelné měďnaté sloučeniny) a tvrzením, že syntetické pesticidy nepoužívá. Jestliže podle pravidel není v rozporu použití termické plečky, která má spotřebu energie srovnatelnou s celkovou spotřebou nafty při pěstování obilnin od přípravy půdy až po sklizeň, je něco špatně.
ad3. Při zimním ustájení samozřejmě hnůj mít budete, ale nikoli stejně jako při celoročním ustájení. Chováte-li dobytek, samozřejmě víte, že každý týden celodenního pobytu na pastvě, sníží produkci hnoje o dvě procenta. (Mám za sebou 10 let zootechnické praxe.) Tím opět nejsem proti chovu na pastvině - naopak! A malou výzvu pro všechny: "Jezte maso!" Nebudete-li maso jíst, zemědělci nebudou mít pro svá zvířata odbyt a chovat je nebudou. Nebudou zvířata, nebude hnůj, nebudou pastviny,... :-) Neboli: vše souvisí se vším!
ad4. Z použití mědi mám obavy. To máte pravdu a jedno, jestli měď nastříkáte na brambory nebo ovocné sady. Žížalám v půdě a veškeré další žouželi ve vodě škodí vždy.

Pokuste se Vy nebo kdokoli z čtenářů naprosto klidně a s chladnou hlavou popsat problémy konvenčního zemědělství (a.chemizace, b.utužování půdy těžkými stroji, c. vysoká energetická náročnost, atd., atd.) a popište - opět klidně a s chladnou hlavou jak toto řeší ekozemědělství (provozované přesně podle pravidel) tak, aby nevznikaly problémy jiné, stejně velké nebo dokonce větší.
Ještě jednu poznámku. Sice jsem to nepočítal - jen odhaduji. Ekozemědělství by nás možná i při nižších výnosech uživilo. Nesměli bychom si však pole zamořit řepkou na bionaftu nebo kukuřici do bioplynových stanic či podobnými šílenostmi.

Odpovědět


Re: Vetsinou jsou to

Pavel S,2016-03-24 22:45:41

ANo, jako obvykle, kosco nic než bláboly vypotit nedokázal.
ad 1) cosco umělá hnojiva se vyrábějí od roku 1875 a chilský ledek se do Evropy dováží minimálně od stejné doby. Tak jaké ekologické zemědělství do roku 1918? Populační exploze v druhé polovině 19. století je mimo jiné důsledkem chemizace zemědělství z druhé poloviny 19. století, nemluvě o výrazně vyšší rozloze obdělávané půdy v té době. Kdybychom se měli vrátit k tzv. ekologickému zemědělství a vyloučili veškerý dovoz (například geneticky upravené sóji, bez který by dnes většina dobytka v EU pochcípala hlady) tak bychom museli vykácet všechny lesy, přeměnit je na pole, nuceně nahnat část populace k motykám a rýčům a stejně by to nestačilo. Co mi to připomíná, že by rudé khméry.
ad 2) laik seš ty kosco, tedy laik ve lhaní a podsouvání a házení špíny na oponenty. Protože tak primitivní pokus zdiskreditovat oponenta něčím co neřekl a co sis ty sám vymyslel se nevidí snad ani u bursíka nebo komsocanů. Autor "moderní agrotechnické metody" tzv. ekologického zemědělství popisuje, a taky zcela objektivně uvádí, že jsou buď mnohem pracnější nebo mnohem energeticky náročnější.
ad 3) když seš tak zkušenej, jistě máš spočítáno, kolik hnoje v tý zimě vyprodukuješ a kolik ho potřebuješ na pole, aby jsi udržel úrodnost. POděl se.
Ad 4) Takže ve tvém případě platí, že když ti brambory napadne plíseň, tak žádný postřik nepoužiješ, jen sbalíš rodinu a jedeš do Ameriky jako Irčani v padesátých letech 19. století.
Na Islandu cosco určitě jsou schopni dosáhnout vysokého procenta. U nás se to bez jádra neobejde. V německu si mysleli, že se bez jádra obejdou a nahradili ho uhlím. Mimochodem, když už tak rád cituješ pana Wágnera, tak ti jistě nebude dělat problém si pouze přestat cucat z prstu a překrucovat ale doložit svá tvrzení odkazem na konkrétní článek.
Nechtěl bys k tomu věštění použít aspoň lógr, to aby ses příště tak neztrapňoval.
Na mindráky seš odborník ty, jak jsi dokázal tímto blábolem výše. Mimochodem, hnojem se povrchová voda eutrofizuje stejně jako umělým hnojivem, přičemž polovinu eutrofizace mají na svědomí prací prášky.

Odpovědět

Počty místo emocí

jaroslav mácha,2016-03-23 21:18:45

Samozřejmě platí, že minerální živiny odprodané z farmy z půdy zmizí. Takže důsledné "biozemědělství" vede k vymrskání půdy. Jinak jsem před pěti lety počítal potřebu půdy k náhradě benzinu a nafty. Vyšlo mě, že k tomu v ČR chybí 100 000 ha a to jsem bral v úvahu energeticky nejvýhodnější plodiny, jako cukrovku a brambory pro výrobu etanolu atd, podle kvality a výměry půdy v ČR. Od té doby spotřeba paliv jistě stoupla. A není k zahození si uvědomit, že vyškrtnutí umělých hnojiv vůbec neznamená biologicky kvalitní potraviny. Když pohnojíte záhon kompostem a zasadíte mrkev, podaří se vám vypěstovat mrkev s takovým obsahem dusitanů, že s ní můžete trávit kojence. Mrkev jeplodina z chudých půd, která dusitany a dusičnany hromadí. Klasický je italský experiment s GT kukuřicí, kde výnos stoupl o 40% a obsah mykotoxinů klesl 140x. Je potřeba používat mozek a vědomosti a ne bio-bio ideologii.

Odpovědět


Re: Počty místo emocí

jarda sedlák,2016-03-24 00:36:27

Takže, ano, neše země3dělství čechy neuživí. Konvenřní ne, chybí 700000 hektarů a ekologické určitě ne.
Každej den se vybetonuje kolem 16 hektarů zeměděklské úůdy, bez dovozů by půlka národa umřela hlady, takže se bavíme oi čím dál marginálnějším problému.
Určitě bude konvenční potravina lepší a zdravější....
Záleží pouze na úhlu pohledu. Jestli si vaše děcko vytáhlo černýho peta, může to bejt i vnuk a z toho systému díky produktům fy monsanto tráví na onkologii více času, než by mělo. Pal vám budou nářky o těch špinavejch ekologickejch darmojedech k smíchu, páč začnete přemýšlet o tom, kde se stala chyba..
A totální herbicid je nezbytnou součástí konvenčního zemědělství.Určitě je zbytečné uvádět, že energii z farmy prodá pouze idiot, protože hospodář si stav své půdy hlídá pečlivě, je to jeho půda a dar pro další generace, nikoli výrobní prostředek.
Nelze překonat zažité algoritmy uvažování majoritní části obyvatelstva, určitě budou všichni ekologičtí, tedy organičtí farmáři ekoteroristi a určitě to dělají jen pro ty kopce peněz. Pozorný a vědomý člověk ví, že je jedno, zdali berete dotace či nikoli, ale jejich pravidla dodržovat musíte, dotace nedotace, tak zní zákon.Pokud chcete potraviny produkovat, nikoli palivo pro spalovny.
Nejde o nějaký pitomý fakta o proudu živin, kamarád seče louky, které nejsou hnojeny již 100 let, takže bych nemusel zpochybnit celý článek, tačí vypíchnout, že pokud je povoleno 10 kilo mědi na hektar, tak to určitě všichni využívají, protože to je ohromně výhodné. To je pouhá demagogie. Že něco neznáte, není faktem, že to neexistuje. Stačí si výletem zajet do rakous a navštívit jakoukoli farmu s kontrolním systémem demeter.
Žádné argumenty a výpočty, teorie.... chce to vidět, jak to vypadá, jak to funguje.
Chce to zajet do gersonova centra, chce vidět na vlastní oči, jak to funguje, musíte ven, protože je u nás gerson zakázaný.Ale zajímat vás to bude, až někdo blízký bude potřebovat pomoci. Do té doby vás to nebude zajímat.
Dokud si to nezkusíte na vlastní půdě, na vlastní kůži, nikdy nepochopíte. A to je moc fajn, protože alespoň nějaká spravedlnost funguje.
No, sice chápu, že hážu hrách na zeď, budu dál ekoteroristou, kterej se dobrovolně zřekl veškeré chemie, dobrovolně, nezištně.
Musí to být otřesný pohled, na takového idiota, kterej vymrskal půdu až na skálu....
Je to legrační....

Odpovědět


Re: Re: Počty místo emocí

Jirka Truhlář,2016-03-24 05:30:27

System bioprodukce Demeter se sám řadí mezi "biodynamické zemědělství je alternativní způsob hospodaření v zemědělství, který popsal rakouský zakladatel antroposofie, filosof, pedagog a esoterik Rudolf Steiner v roce 1924."
A nyní pozor!
Rudolf Steiner žil v letech 1861 - 1925. Od samého počátku byl výrazně ovlivněn filozofií W. Goetha, jehož díla vydával. Velký vliv na něj měla především dvě Goethova díla: Metamorfóza rostlin a Teorie barvy. Později, v osmdesátých letech, se přimkl k theosofickému hnutí, které v roce 1875 založila H. P. Blavatská. Od r.1902 byl dokonce generálním sekretářem německé sekce theosofie a v roce 1904 vydal jedno ze svých základních děl: Theosophie. Později, když theosofické hnutí přesunulo své hlavní aktivity do jihovýchodní Asie a když dokonce označilo indického chlapce Krišnamurtu za reinkarnovaného Krista, dostal se Steiner, který se opíral o křesťanské učení, s theosofy do rozporu a byl v roce 1912 vyloučen. Svou vlastní filozofii nazval antroposofií, moudrostí o člověku. V roce 1913 založil se svými příznivci Anthroposofickou společnost, jejíž základnou se stalo Goetheanum, stylové centrum v Dornachu ve Švýcarsku, vybudované podle jeho architektonických představ. Výukovým centrem se stala Svobodná vysoká škola spirituální vědy, sídlící rovněž v Dornachu. Později, v roce 1922, založili antroposofové i církev, Obec křesťanů, pro kterou vytvořil Steiner liturgii a rituály. Obě tyto společnosti existují dodnes a také u nás byla po r.1989 jejich činnost obnovena.

soustavnou meditací, lze podle Steinera dospět k jasnovidectví a získat tak přístup ke kosmické paměti. Zanořen hluboko do této paměti potom Steiner přímo četl ve “virtuální knize poznání”, kterou nazval kronikou Ákáša. Toto slovo pochází z arabštiny a znamená astrální světlo.
Aby člověk dospěl k takovému poznání, musí se zbavit kritických postojů, musí tlumit sklony k analýze a hledání kauzality. "...jakákoli kritika, jakékoli projevené nepříznivé mínění rozptylují síly duše pro dosažení vyššího poznání, stejně jako naopak pokorné uctívání tyto síly posiluje".

Měl jste na mysli toto doporučení pane Sedláku? To je totiž hospodaření Demeter?

Odpovědět


Re: Re: Re: Počty místo emocí

jarda sedlák,2016-03-27 10:14:33

Ano, je to v naprostém pořádku, biodynamické zemědělství funguje, i když tomu opravdu sám nerozumím.Funguje pěkně, jel jsem se podívat a viděl jsem to.
Jako lidé máme vždy ne výběr, můžeme se rozhodnout, kterým bohům budeme důvěřovat. Jestli těm či onem, je to stejné. Selský rozum nahradilo božstvo vědy, které může být stejně šílené, jako demeter v biodynamice.Že je roundap naprosto biologicky odbouratelnej nám tvrdilo monsanto mnoho let a lhalo.Dnes víme, že ten vrcholek ledovce je mnohem větší, i ten vlastní ledovec problému.
Pokufd máte na výběr, můžete se rozhodnout a to je v pořádku.Jako vlastník pár desítek hektarů chci tyto předat děckám v pořádku, bez nějakých reziduí, živé, zdravé, se spoustou užitečných stromů tůněk a pěkného místa k žitíc. Určitě všemocné boždstvo vědy bude křičet, že mykotoxiny vyhubí planetu do kořene a námel nám poroste i z bot,a křičící oponenti jsou v drtivé většině bezzemci, kteří nemají a ani nemohou mít kladný vztah k přírodě. A to je v naprostém pořádku, každý má právo na životní postoj, svůj úhel poh1ledu.Organicky pochopitelně vypěstujete cokoli, jen se o tom musí více přemýšlet, a to někdy bolí. A to je v naprostém pořádku.
Pravidla pro organické, alternativní, ekologické nebo jakékoliv jiné, třebas teroristické zemědě3dělství určuje stát, tedy jeho úředníci. Ano, jsou to naprosto dokonalí úředníci, dokonale vzdělaní a dokonale erudovaní. A to je v naprostém pořádku, přestože se mnohým zdá, že vliv idiokracie funguje v progresivní křivce....
Jaak to je možné, vždyť vzdělání musí být zárukou rozumu, dobrého rozhodování a slušného úsudku.Vzdělanou máme celičkou vládu, a ... kde nic není, ani čert nebere.
A to je v naprostém pořádku.
Každý tedy máme na výběr a pokud si vyberete svoji pravdu, je to v naprostém pořádku, určitě vás nikdo nebude napadat a farmáři, kteří si vybrali cestu bez chemických postřiků a strojených hnojiv.
Nejsou to vaši nepřítelé, je jich tak málo, že by vám ani nemuseli vadit, ale vadí. Ale jak vadí, je to zvláštní, jak moc vadí, možná proto, že jsou jiní, a to není v pořádku....
Nemůžete však stříkat jedovatou slinou po nebohých farmářích, musíte to vzít od té banDy idiotů, těch nadržených ouřadů, kterým selský rozum dávno nic neříká.
Na druhou stranu to je v naprostém pořádku, protože situace čím dál více směřuje k restartu společnosti, který jediný může přinést změny .
Proto naši potomci nebudou trpět idiokracií, a to je taky v naprostém pořádku.
Pokud však nerozumíte teinerovi a jeho filozofii a něco vás pudí k tomu se kriticky vyjadřovat k záležitostem, kterým už z principu rozumět ani věřit nemůžete, je to hodně podobné, jako byste se vyjadřoval k bohu, k náboženství, k životní filozofii, protože věřte, že i ta vaše bude pro mnohé naprosto ulítlá , nesmyslná a kretilní.Navíc, přesvědčení, že právě ta NAŠE životní filozofie a pravda je jediná korektní , je hlubboce lidské, a to je moc dobře.

Odpovědět


Re: Re: Počty místo emocí

Josef Šoltes,2016-03-24 08:16:06

Vtipné bude, až vaše děcka dostanou úplně stejnou rakovinu. Tedy vtipné, spíše smutné. A nebo je jako ekologický zemedělec přejedete traktorem. To se totiž občas v těchto rodinách stává, děcka se vozí na vleku za traktorem a občas některé upadne pod kola.

Odpovědět


Re: Re: Počty místo emocí

Josef Skramusky,2016-03-24 19:26:30

Jasně, hlavně "Žádné argumenty a výpočty, teorie....". Když jsem viděl jak David Copperfield nechal zmizet sochu svobody, tak to tak bylo a nebudu o tom mudrovat. Když elektrony nevidím, tak můžu věřit, že jsou ale taky nemusím, žejo - a vůbec, proč dumat o takovejch nesmyslech.

Odpovědět


Re: Re: Počty místo emocí

jaroslav mácha,2016-03-24 21:53:07

Je to, pane Sedláku, moc krásné, že se zříkáte chemie, jenže váš žaludek, svaly, mozek to jaxi neberou na vědomí. Včechno živé díky chemii funguje. Nebylo by lepší přiznat, že o chemii nic nevíte?

Odpovědět

Jako laik

Marcel Brokát,2016-03-23 19:27:10

jsem "odsouzen" k tomu abych četl různé názory články a analýzy a pokusil se udělat si svůj názor - zatím se mně to nepodařilo. Nicméně jedna zásadní otázka mě napadla, otázku, kterou ani jeden tábor zatím čísly nekomentoval(nebo já jsem na to zatím nenarazil): Jak "nakrmíme" zvyšující se počet lidských jedinců v populaci? Která koncepce zemědělství to dokáže nejlépe při nejmenších škodách?

P.S.: Pokud nějaký předpis úředníka stanoví, že lze použít až 6kg Cu/ha KDO takovému zemědělci zakáže aby použil 0 (nula)kg Cu/ha? Trochu alibismus, ne?

Důležitá je osvěta, tedy, že BIO je nadneseně sra..ka proto, proto a proto. Standard je sra..ka proto, proto a proto. My laici si potom vybereme co budeme kupovat... Jak jednoduché z mého pohledu

Odpovědět


Re: Jako laik

Milan Krnic,2016-03-24 06:42:03

To je dobrá, ale vzhledem k realitě pouze filosofická otázka.
Reálně jde o, z pohledu té vaší absurdní otázku: (nakrmíme všechny, ale) kolik nás to bude stát? A kdo to zaplatí?
A v rámci tohoto je zjevně lepší skládkovat, než distribuovat přebytek potravin potřebným. Natož pak budovat alternativní systémy hospodaření. Napadají mě např. vertikální farmy, které za specifickým podmínek již existují. Článek v odkazu berte s rezervou: http://www.national-geographic.cz/clanky/vertikalni-farma-je-stokrat-efektivnejsi-nez-venkovske-pole-20150113.html

Odpovědět

určitě ano.

jarda sedlák,2016-03-23 17:58:07

Samozřejmě se jedná o článek vytržený z kontextu.
Je třeba si uvědomit,že poDmínky fungování ekologického, dříve organického hospodaření netvoří zemědělci, ale úředníci.To je důležité si uvědomit.Jistě, pochod živin autor článku popsal sice pěkně, ale opravdu hodně nefunkčně.
Drze se otírá o biodynamické zemědělství, které nemohl poznat, ani pochopit a přesto v zahraničí funguje a je vážené a uznávané.
Je fajn vidět, že všichni, kteří chtějí hospodařit šetrně k přírodě jsou nenormální dementi a ti, kteří používají karcinogenní postřiky jsou ti správní bodří a sympatičtí hoši.
To je naprosto v pořádku, odpovídá to obecnému povědomí společnosti, ochotu přemýšlet a chápat jiné, ostatní,neobvyklé. Autorovi vůbec nevadí, že moderní herbicidy dokáží poškodit zdraví lidí, z toho plynou i narvané dětské onkologie, onkologie obecně.
Takže, ekologické, vlastně jakékoli alternativní hospodaření je nepřijatelné a to klasické, konvenční je přijatelné....
Autor absolutně nepochopil problematiku a vaří z vody.
Jen ucítil potřebu někoho moralizovat, někoho kritizovat, rozhodně mohl i výrobce dětských plen, taponů nebo mešního vína.Naprosto stejně, podobně úspěšně.

Odpovědět


marná to snaha o absolutní objektivitu

Milan Krnic,2016-03-23 18:20:37

Autor věcně kritizoval konkrétní záležitosti nejen v ekozemědělství.
Nic vám nebrání to stejně věcně rozporovat. Byl bych za to rád.
Apropó, kde jste se dočetl, že mu nevadí zdraví škodlivé herbicidy?

Odpovědět


Re: marná to snaha o absolutní objektivitu

jarda sedlák,2016-03-23 18:46:26

Je na výběr ze dvou systémů. ekologický a konvenční. Ekologický je špatný, tedy dle autora, pak tedy logicky je ten s herbicidy, ten přijatelnější.
Mohl bych tady blekotat hodiny o kumulaci zemědělské chemie v půdě, i v podorniční vrstvách, nebo dokonce o budoucím zasažení většiny vodních zdrojů rezidui chemie, ale bylo by to mlácení prázdné slámy.Ekologické zemědělství zprznili nadržení úředníci v praze a bruselu, myšlenka to je dobrá, ovšem těžko soupeřit s davy.
Pokud bych se rozhodl kritizovat, možná bych si o té myšlence něco přečetl, pokusil se pochopit širší souvislosti. Apokud něco kritizuju, navrhnu alternativu...
Pokud si někdo myslí, že se může ekologický zemědělec nějak rozhodovat, je na omylu.
Podmínky hospodaření mění úředníci každý rok a monopol, státem posvěcený drží probio, mafie s ručením omezeným.
Jak jsem psal, napSané to je líbivě, pouze pro nezasvěcené, ti můžou aplaudovat, ovšem.... budiž blaho¨slavena nevědomost, s ní přichází království tvé.
Bezzemek nikdy nemůže pochopit sedláka a naopak, úcta k půdě a přírodě je nepřenositelná zkušenost, nelze i ani vyčíslit, vypočítat, ani graficky znázornit, a už vůbec o ní nepojednávají na žádné fakultě.

Odpovědět


Re: Re: marná to snaha o absolutní objektivitu

Pavel S,2016-03-23 21:02:13

Není mi jasný na co si stěžujete. Buď jste přisátý k dotačnímu cecku na tzv. ekologické zemědělství a jste součástí "davu", nebo nejste přisátý, a pak můžete mít ty bruselské a pražské úředníky v paži.
Mimochodem, nějaký ten "nadržený úředník" přes ekozemědělství vám snad přikazuje používat modrou skalici nebo jiný podobný "ekologický herbicid"? Ne ... děláte to dobrovolně. Tak to byste mohl chvíli blekotat o tom, jak se chemie v půdě kumuluje i při praktikování tzv. ekologického zemědělství.
Případně byste mohl chvíli zasvěceně blekotat o energetické náročnosti, pracnosti či nižších výnosech tzv. ekologického zemědělství. Jistě by stála za zmínku výměra obdělávané půdy v 1. polovině 19. století a počet obyvatel tehdy žijících na území Čech a Moravy. Aspoň by tak čtenář okamžitě nenabyl dojmu, že tady blekotáte jen proto, že při čtení článku jste dostal hysterický záchvat a potřeboval jste si ulevit, i když nejste sto vypotit žádný protiargument.

Odpovědět

Tomáš Drkula,2016-03-23 14:33:51

Nejdříve bych chtěl autorovi poděkovat za perfektně napsaný článek.

A název Ekologické zemědělství by spíše mělo být Ekonomické zemědělství. Protože tu bohužel opět jde o to, že až na prvním místě jsou peníze a ne ekologie i za cenu zhuntování Země a způsobení nedostatku potravin pro lidstvo.

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2016-03-23 17:15:01

U naší společnosti je normální, že (téměř) vše řídí kapitál. Ale to nutně neznamená, že se vše děje kvůli kapitálu. Jistě se najde nemálo lidí, kteří tomu "eko" opravdu věří, ba dokonce v tom spokojeně žijí, tak proč by tomu nevěřili. Nejjednodušším příkladem budiž ty africké, či pralesní kmeny, které pravděpodobně žili lépe, tj. spokojeněji, i více v souladu s přírodou, než je "objevila civilizace".
V moderní společnosti, kde přežíváme vesměs všichni, je to ale o počtech, tj, je jasné, že to je tak, jak je psáno v článku.
Tak ale už jsem slyšel o eko projektech, kde se sbírá všechen biologický odpad z města (i fekálie), a hnojí se tím patrové zahrady (tj. zaberou méně prostoru). To by, čistě teoreticky, mohlo fungovat.

Odpovědět

Eko Bio

Roman Sobotka,2016-03-23 13:29:22

Eko-zemedelstvi je bohuzel fundamentalni a ideologicky (nabozensky) koncept, ktery tim padem neumoznuje prilis aplikovat vedecke poznatky z agronomie. Je uz na vzdy dano, co je prave bio (ani gram umelych hnojiv a fungicidu, ani zrnko pylu z GMO atd), protoze pak nebude certifikat... co na tom, ze v mnoha smerech racionalnejsi je 'low-imput' zemedelstvi, protoze napr. male mnozstvi fosfatovych hnojiv muze mit vyrazny efekt na vynos atd. Ekologicke zemedelstvi s sebou navic stale tahne nanos ruzne esoteriky z pocatku 20 stoleti (biodynamicke zamedelstvi), ma koreny v davno prekonane teorii vitalismu. Ale i ve 21 stoleti se v Evrope vyseva podle horoskopu a na polich se provadi ruzne magicke formulky.

Odpovědět


Re: Eko Bio

Milan Krnic,2016-03-23 14:04:33

Ideologická je většina činností.
Objektivita fakticky neexistuje, a podle toho to vypadá.
Někteří lidé snaze být objektivní zasvětí celý život. A beztak to nestačí.
Každý člověk zaujímá na různé věci nějaký subjektivní názor (co je dobré pro mě, nemusí být dobré pro mé okolí, většinu, ..., přírodu). Nic není univerzální pravda.
Jako zajímavý pořad, tohoto určitým způsobem se dotýkající, doporučuji: http://www.rozhlas.cz/plus/porady/_porad/101645

Odpovědět


Re: Re: Eko Bio

Josef Šoltes,2016-03-23 16:12:53

Máte sice pravdu, že člověk se bude mít vždy subjektivní názor, ale z logiky věci se alespoň částečně objektivního výsledku dopočítat dá. Minimálně to zvládne AI.

Odpovědět


Re: Re: Re: Eko Bio

Milan Krnic,2016-03-23 16:57:31

No, i zde záleží, z jakého úhlu se na to podíváme. Matematicky to jistě lze. Otázka je, zda AI bude matematická. Podle mě být nemůže.
A v tom, čemu říkáme realita? Tam mi přijde nejlepší, tedy asi jediné možné, když objektivní bude, na čem se shodne, a nyní slova do pranice > dostatečně vzdělaná většina. Ovšem zde se právě projevuje to "něco", pro mě chaos, pro jiné třeba ruka Boží, apod., co neumožňuje zachování shody. Dříve, či později se shoda rozpadne. A jinde zase vznikne. A tak stále dokola.
Pavel Cejnar - Od chaosu ke komplexitě (MFF FPF 14.5.2015)
https://www.youtube.com/watch?v=bC_n9BPK76c

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Eko Bio

Josef Šoltes,2016-03-23 17:26:56

AI možná nebude matematická, ale minimálně bude mít mávnutím kouzelného proutku k dispozici prostředky, které matematické jsou z principu. Půjde o synergii vědomí a ohromujících výpočetních sil počítače. Z hlediska vnímání člověka v podstatě půjde o čirou a absolutní pravdu. Z hlediska nadřazené vesmírné bytosti možné ne, ale to už je akademická debata o inteligenci a zdrojích.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Eko Bio

Milan Krnic,2016-03-23 17:44:15

Inteligentních tvorů máme na planetě hromady, a jak to vypadá, vidíme. Tudíž mě nic nevede k tomu, že by umělá inteligence měla být něco víc. Jen my máme občas pocit, že jsme lepší než příroda, jejíž jsme součástí (komplexně vzato ... kdy tady z trochu jiného, mého osobního pohledu (neodpustím si), např. (nejsnáze) mnozí velmi schopní lékaři stojí hodně "na hraně" onoho pocitu)
Tedy představa nějaké superschopné "nadlidské" AI je pro mě ve stejné rovině, jako představa Boha. A to je vskutku na akademickou debatu.

Odpovědět


Re: Re: Eko Bio

Roman Sobotka,2016-03-23 17:15:30

O absolutni objektivitu, ci subjektivni nazor vubec nejde, dulezita je schopnost spolecnosti aplikovat a akceptovat kritickou analyzu. To je asi jediny zpusob, jak krotit ideologie v ruznych cinnostech (zemedelstvi, energetika, skolstvi...). Zapadni spolecnost ma solidni tradici v kritickem mysleni, bez toho mi nikdy nebyla natolik uspesna, ale ve 21 stoleti uz to neni zadna slava. Veci jsou slozite, informaci prilis a je jednodussi delat intuitivni zavery (ciste emocne jako napr nechci ublizovat planete a proto musim delat/volit toto..). Univerzalni pravda samozrejme existuje - kdyz nebudete mesic prijimat tekutiny, tak zemrete; to povazuji za zcela pravdive tvrzeni, ktere lze kdykoli testovat. Nicmene na slozite problemy, jako je napr. udrzitelna forma zemedelstvi, se roubuji pravdy tezko a je to spise slozite hledani nejmene spatneho modelu. To ovsem mnohe neuspokojuje a ideologie timto 'problemem' netrpi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Eko Bio

Milan Krnic,2016-03-23 18:02:56

Souhlasím, avšak, jak jsem již uváděl jinde, nemyslím si, že by toho šlo ve společnosti udržitelně dosáhnout.
K té smrti měsíc bez tekutin. To pro mě bude pravda, až k tomu dojde. Zatím je to nanejvýš pravděpodobné, ale ještě více pravděpodobné mi přijde, že se druhý den zadusím rohlíkem.

Odpovědět

Kam s ním?

Milan Krnic,2016-03-23 11:12:59

Předně chci poděkovat a připojit se k pochvale pana Šoltese níže.

"Na závěr otázku: „Co s tím?“" Ta je čistě filosofická.
Myslím, že chaos zaručí, že "rušivé" elementy tu budou pořád.
Myšlenku, že by šlo společnost dlouhodobě orientovat pro-cokoliv, jsem vzdal. Nejde to, ať násilně, či nenásilně, podle mě z výše uvedeného důvodu. Ostatně historie tomu nasvědčuje.
Pak je tu ale i osobní strana, kdy zde nemá smysl propadat skepsi, natož pak nic nedělat, a tedy i v rámci lepší nálady je dobré stanovit si nějaký cíl (eko, antieko, cokoliv), a hlavně, brát to sportovně. :)

Odpovědět

Vynikající článek

Josef Šoltes,2016-03-23 10:47:17

Děkuji za nádherné shrnutí toho, co nás tu mnoho už dlouho tuší. Ne nadarmo se různým zeleným organizacím říká ekoteroristi.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni