:: OSEL.CZ :: - Záhada Londýnského kladiva
Záhada Londýnského kladiva  
…aneb Další pohádka o člověku v době dinosaurů

 

K tématu domněle koexistujících „neptačích dinosaurů a lidí“ od texaské říčky Paluxy už jsem se na blogu v jednom příspěvku dostal. Jde o kontroverzní téma, které silně rezonuje mezi kreacionisty a paleontology už po několik desetiletí. Kromě známých sérií stop, označovaných některými zatvrzelými kreacionisty za lidské (ačkoliv jsou obvykle tříprsté a anatomicky lidským chodidlům vůbec neodpovídají), budí snad největší zájem tak zvané „Londýnské kladivo“ (či „zkamenělé kladivo“ nebo „druhohorní kladivo“). Tento pozoruhodný artefakt v podobě menšího kladiva s hlavicí o šířce 15 cm a průměrem 2,5 cm je dodnes některými lidmi scestně označován za „konečný důkaz“ nereálnosti geologického času, sedimentologie a evolučního vývoje. K tomuto názoru se přiklání zejména kreacionista mladé Země Carl Baugh, dále třeba německý inženýr a samozvaný odborník na dinosaury Hans-Joachim Zillmer i mnozí další.

Tzv. Londýnské kladivo (či kladivo z Londonu), které patří k nejkontroverznějším artefaktům současnosti. Bylo objeveno ve 30. letech minulého století a největší pozornosti se těší od 80. let. Kredit: Glen J. Cuban, 1986 (web http://paleo.cc/paluxy/hammer.htm)
Tzv. Londýnské kladivo (či kladivo z Londonu), které patří k nejkontroverznějším artefaktům současnosti. Bylo objeveno ve 30. letech minulého století a největší pozornosti se těší od 80. let. Kredit: Glen J. Cuban, 1986 (web http://paleo.cc/paluxy/hammer.htm)

Podle Baugha a jeho přívrženců jde o kladivo, které zkamenělo v geologicky nedávné době a spolu s dalšími pozoruhodnými nálezy v okolí Paluxy tak dokládá, že člověk žil údajně spolu s dinosaury v době před biblickou potopou světa. Kladivo totiž zkamenělo „přímo v hornině“ a má dokládat, že svět je mnohem mladší (než tvrdí oficiální učebnice) a evoluce je tedy pouhý mýtus. Zastánci této interpretace poukazují také na údajně odlišné atmosférické podmínky v době před biblickou potopou, za kterých bylo možné kladivo zhotovit. Tolik kreacionisté a jejich přibližná souhrnná interpretace artefaktu. Ačkoliv již v roce 1985 byla publikována práce, která uvádí věci poněkud na pravou míru (Cole, 1985), změna interpretace údajného „pre-diluviálního“ artefaktu ze strany Baugha dle očekávání nenastala. Jaká je tedy skutečnost? Co víme o historii tohoto zajímavého nálezu a dalším osudu zmíněného artefaktu, který bývá někdy označován dokonce za ordovický (t. j. pocházející z období prvohorního ordoviku, který skončil již před 443 miliony let)? Byla kladiva, navíc údajně zhotovená dnes nenapodobitelným metalurgickým postupem, skutečně pamětníkem doby dinosaurů? Samozřejmě že nikoliv, ale nepředbíhejme…

 

 

Tzv. Londýnské kladivo bylo objeveno ve 30. letech minulého století (mezi roky 1934 a 1936) nedaleko texaského městečka London – odtud jeho název, s metropolí Velké Británie nemá žádnou souvislost. Objev učinil místní usedlík Max Hahn se svojí manželkou, když se procházeli okolo koryta říčky Red Creek. Údajně si povšimli zvláštního kusu kamene, ze kterého vyčníval kus dřeva a jako kuriozitu si tento objev odnesli domů. Zhruba o deset let později (1946-7) jejich syn George kámen rozbil a uvnitř objevil uvězněnou kovovou hlavici kladiva. Podstatná je skutečnost, že onen kámen nebyl součástí okolní horniny, šlo pouze o „balvan“, sedící na ploše v okolí říčky. Velké popularity se tento artefakt dočkal až v 80. letech minulého století, kdy jej zakoupil již zmiňovaný Carl Baugh, který jej označil za „velkolepý objev z doby před biblickou potopou.“ Od roku 1983 pak kladivo vystavoval ve svém „Muzeu důkazů o stvoření“ (Creation Evidence Museum). Dodnes jsou právě věrné repliky tohoto artefaktu údajně jedním z nejoblíbenějších místních suvenýrů. Chemická analýza ukázala, že kovovou hlavici tvoří zejména železo (96,6 %), dále pak chlór (2,6 %) a síra (0,74 %). Mnozí odborníci si povšimli, že kladivo se svým tvarem a celkovým vzezřením značně podobá nástrojům, vyráběným v USA na konci 19. století.V současnosti je podle všech dostupných indicií prakticky jisté, že se jedná o člověkem vyrobené kladivo, v době nálezu staré nejspíš několik desetiletí. A jak lze vysvětlit jeho uvěznění v okolní vápencové hornině? Geologové tento neobvyklý, ale možný jev vysvětlují jako vytvoření konkrece z vodou rozpustných minerálů, které se kolem opuštěného artefaktu za vhodných podmínek vytvořily, utuhly a za velmi krátkou dobu řádově desetiletí až století ztuhly do podoby horniny. Podobné jevy byly pozorovány v přírodě i na některých lokalitách, kde intruzivní předměty obalené vrstvou hmoty s rozpuštěnými minerály po nějaké době vypadají, jako kdyby vyrůstaly z pevné horniny vzniklé v geologické minulosti. Není překvapivé, že Baugh ani jiní kreacionisté toto vysvětlení neakceptují a „Londýnské kladivo“ je pro ně nadále jasným důkazem jejich domnělých pravd. Jak ale uzavřel na své webové stránce badatel Glen J. Kuban, v současnosti neexistuje jediný pevný důkaz o tom, že kladivo objevené před 80 lety je skutečně něčím víc, než jen pouhou geologickou kuriozitou.

 

Poznámka redakce: Připojujeme upoutávku na novou knihu autora - Poslední dny dinosaurů (nakl. Radioservis, 2016):

 

Odkazy:

http://paleo.cc/paluxy/hammer.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/London_Hammer

Baugh, Carl E. 1986. Creation Evidences in Color. Creation Evidences Museum. Glen Rose, TX.

Cole, John R. 1985. If I Had a Hammer. Creation/Evolution. 5 (1): 47-56.

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Datum: 16.05.2016
Tisk článku

Zábavný pravopis - Nováková Iva
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 175 Kč
cena: 164 Kč
Zábavný pravopis
Nováková Iva

Diskuze:

Pája Vašků,2016-05-23 14:20:01

Dlouho už pozoruji, čím větší blbina, tím víc příspěvků v diskusi, zatímco u zajímavých vědeckých objevů skoro nic. ;-)

Odpovědět

Podvod

Oskar Zemcik,2016-05-23 12:45:25

Přijde mi to jako podvod vyrobený někdy před 80 lety (což je oblíbené období pro padělatele v USA)...
Jednak tvar dutiny v kameni nekopíruje tvar kladiva, je skutečně jen přibližný.
Dále zachovalé dřevo. Přijde mi nepravděpodobné že by přežilo byť jen několik desítek let aby pak někdo mohl najít balvan ze kterého trčí topůrko. A to ani nemluvím o tom, že by vydžel se nepodívat dovnitř hned po tom do to pracně dotáhl domů.
No a konečně je to onen kus železa kde není patrná žádná větší koroze.
Rozbor složení mi říká, že dělali nejspíše nějaké měření na povrchu (třeba rentgenografická metoda do 40um pod povrchem) a o skutečném složení to zas tak moc nevypovídá.

Odpovědět


Re: Podvod

Pája Vašků,2016-05-23 14:18:40

já bych řekl, že to kladivo prostě v tom dole postavili v 18./19. stol. do džberu a zapomněli na něj. Do džeru napadala okolní hornina, možná tam už i nějaká byla ve formě bahna, jílu atd. V tom to pak pomalu ztvrdlo, nedříve vnější obal a pak jak se vysušoval vnitřek, tak se rozeschnul a vytvořila se mezera kolem jádra. džber se rozpadl a kladivo vzala voda a otloukla to nepravidelného tvaru. topůrkou čouhalo pořád ven, časem se rozbilo a odlámalo. Vnitřní část topůrka je mineralizovaná, tj, není to už dřevo. Prsotě zapomenutý kus nářadí.

Odpovědět


Re: Re: Podvod

Jiří Novák,2016-05-30 12:17:48

"Vnitřní část topůrka je mineralizovaná tj, není to už dřevo" To prokázal kdo kdy a jak? Asi první případ v dějinách, kdy bylo dřevo mineralizováno zevnitř ven...

Odpovědět


Re: Re: Re: Podvod

Kája Dolejší,2016-06-02 15:21:10

Abych navázal... zdá se, že asi znáte všechny případy mineralizace dřeva v dějinách :-) Vnitřní část není myšlena axiálně, ale prostě vnitřní část jako uvnitř toho kamene a vnější část jako ta, co ještě z toho kamene koukala volně ven.

Odpovědět


Re: Podvod

Pája Vašků,2016-05-23 14:25:11

na druhou stranu... ...celkový tvar a to jak je to kladivo podivně vypreparovanév rovném "řezu", zatímco násada podivně není a drží na malém kousku horniny, je dost podezřelé.

Odpovědět

Kája Dolejší,2016-05-20 22:20:52

několik mil proti proudu nad místem nálezu jsou prý staré španěkské stříbrné doly (cca od r. 1800)

Odpovědět


Re:

Kája Dolejší,2016-05-20 23:03:24

a pokud by tam měli nějaké důlní vozíky a tedy i koleje, mohli to použít jako paličku na hřeby. Na jedné straně je čtyřzubá korunka s důlkem ve středu, což se dá použít pro bezpečnější nasazení na hřeb. Dalším větším kladivem se pak do této paličky udeří. Nějak takto, ale v malém (pro malé koleje) https://i.ytimg.com/vi/jFUNLHq7SM8/maxresdefault.jpg
I když zas větší než tyhle:
http://discoverlivesteam.com/magazine/108/FB-2006-Spring_Run-053.jpg

:D

Odpovědět

Kája Dolejší,2016-05-20 22:17:32

kladivo nemusí mít v povrchové části uhlík proto, že došlo k jeho mírnému přehřátí při zpracování(možná důsledek venkovské, osadnické, ne úplně profesionální práci v kovárně). Síra se dříve používala k získáni tvrdosti železa, resp. oceli. A pokud jde o chlor, výrobek se mohl kalit v krvi.

Odpovědět


Re:

Kája Dolejší,2016-05-20 23:05:12

nebo jen slané vodě, to se taky dělávalo.

Odpovědět

Kovové předměty

Jarda Pešek,2016-05-17 20:20:07

Jako malý jsem často u babičky chodil k potoku a když jsem stavěl hráze, tak jsem často nacházel kovové předměty obalené nánosama. Nic divného na tom není.

Odpovědět

...

Jozef Vyskočil,2016-05-17 18:09:49

Tam, kde je tvrdá voda sa zvnútra skamenelé trubky vyskytnú už za pár rokov a nikoho to archeologicky nevzrušuje.

Odpovědět

Dřevo a jeho životnost

Tomáš Drkula,2016-05-17 14:23:35

Nějak mi minimálně nesedí to "přežití" dřeva. Dřevo vydrží 443 miliónů let v tak dobrém stavu???

Odpovědět

Betón?

Peter Švoňavský,2016-05-17 11:10:55

A čo ak je tá hornina nejaký druh betónu?

Odpovědět


Re: Betón?

Roman Gramblička,2016-05-17 13:39:29

to by nebyl problém zjistit. Pokud by to majitel vzorku dal ověřit, což nedá anebo jen "těm správným vědcům"

Odpovědět

k čemu se mohlo používat

Jarda Votruba,2016-05-17 10:18:41

zkusme si položit otázku, k čemu se mohlo používat tohle kladivo. Materiál je skoro čisté železo, takže je velice měkké. Na první pohled nejsou na kladivu roztemované konce, takže se zdá, že je nepoužité. Tvar kladiva je dost primitivní. I ve středověku měli specializované kladiva. Tím nechci říci, že jej nevykoval nějaký vesnický kovář.
Já osobně bych podle tvaru tipoval na nějaký druh ševcovského kladívka, případně zatloukání dřevěných čepů např. do krovů.

Odpovědět


Re: k čemu se mohlo používat

Vojtěch Kocián,2016-05-17 11:05:25

Na zatloukání dřevěných čepů se používaly dřevěné paličky. Až poslední dobou se objevují plastové. Kovové mají tendencí čep rozdrtit. Ševcovské kladívko by teoreticky mohlo být, ale tvar mi spíš připomíná hornické nebo kamenické kladívko. Pokud je však i uvnitř z měkkého materiálu, hodně by se údery do dláta opotřebovávalo.

Odpovědět


Re: Re: k čemu se mohlo používat

Richard Palkovac,2016-05-17 11:13:05

Praveze tymi udermi do tvrdeho materialu, by sa povrchova vstrva deformaciou vytvrdzovala , ak si dobre pamatam nieco z technologie materialov.

Odpovědět


Re: Re: Re: k čemu se mohlo používat

Richard Palkovac,2016-05-17 11:15:11

... hmm, len neviem co to nie je len vlastnost ocele ... teda zeleza s primesou uhlika ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: k čemu se mohlo používat

Jan Fojtík,2016-05-17 18:53:45

Ne všechny oceli. Tuto vlastnost má zejména Hadfieldka (manganová ocel 12% s vysokým obsahem uhlíku 1,2%)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: k čemu se mohlo používat

Richard Palkovac,2016-05-18 08:48:14

Ja to mam zafixovane tak, ze plasticka deformacia ocele (a mozno kovov vseobecne) sposobuje vznik pnuti v materiali a pnutia = zvysenie pevnosti a tvrdosti, ale zaroven zial aj zvysenie krehkosti.

Technologia sa vola gulickovanie a valcekovanie, ked sa tlakom (gulickami alebo valcekmi) na hotovu suciastku sposobuje , mala plasticka deformacia povrchovych vrstiev a tym zvysenie tvrdosti a pevnosti povrchu, pricom jadro suciastky zostava stale huzevnate, teda nekrehke.

O gulickovani som sa na internete docital : "Najčastejšie sa dokončujú vnútorné a vonkajšie valcové a kužeľové plochy, z tvárnych materiálov ktorých pevnosť neprevyšuje 1000 MPa, minimálna ťažnosť
je 12%."

zdroj : https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=86079

Odpovědět


Re: Re: Re: k čemu se mohlo používat

Jarda Votruba,2016-05-18 08:59:34

Mámdoma palici, kterou jsem si dělal jako kluk před vojnou (protože starou jsem tátovi ztratil) z měkkého železa ( dobře se do něj frézovala díra na násadu) a ta je tak rozšklebená, že má o polovinu větší plochu plosky než původně. A to jsem s ní zatloukal klíny při štípání polen. Klíny jsou tvrdé a roztemují se mnohem méně.

Odpovědět


Re: k čemu se mohlo používat

Jiří Novák,2016-05-17 13:01:24

Ševcovské je blízko. Taková kladívka používali sedláři (a jistě i ševci) někdy před sto lety. Dnešní vypadají takhle:
https://www.google.cz/search?q=tack+hammer&client=firefox-b&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjl-rXY-uDMAhVHOBQKHSAcAFQQ_AUIBygB&biw=1280&bih=900

Odpovědět


Re: Re: k čemu se mohlo používat

Stanislav Florian,2016-05-18 09:52:22

Na sedlářské kladivo je zbytečně velké, hranolovité a těžké. Velikostí a tvarem by to mohlo být tesařské kladivo pro zatloukání (dřevěných) hřebů do krovů vazby nebo hrubší truhlářské práce s dřevěnými hřeby, má tenké topůrko, to je jen tak na lehké zatloukání, roztřepení hřebíku ( svorníku) z tvrdého dřeva nenastane po pár úderech a není podstatné, konec se stejně uřezává. Kladivo je paličkového tvaru, vyvážení obou částí podle topůrka je důležité při dlouhodobé práci, nenamáhá se stáčením tolik zápěstí, tluče se jednou rukou uchopenou velmi blízko kladiva, proto je kladivo těžké, tluče se lehce s malým rozmachem a přesně ve směru hřebu, který se tím netřepí na okraji.
Na vratech stodoly směrem do dvora jsme měli železné ( byla to ale určitě uhlíkatá ocel) oko a kolík, asi 100 let na slunci a dešti, barva úplně černá a ani stopa koroze. Údajně to kováři povrchově upravovali tak, že rozžhavené železo hodili na syrové dobytčí kůže. Povrch vypadal jako nitridovaný nebo brynýrovaný povrch zbraní.
Takže povrchové složení Londýnského kladiva může být zcela odlišné od vnitřního složení, bílkoviny z kůží obsahují síru. Chlor ( v konečné fázi asi jako FeCl2) se tam mohl případně dostat z krve, která obsahuje sůl NaCl, jako povrchové úpravy se určitě zkoušelo v historii všechno.
Krev ( plazma lidská) obsahuje Na+ - 150 mmol/l, Cl- - 100 mmol/l, tedy kolem 0,5% NaCl.

Odpovědět


Re: k čemu se mohlo používat

Martin Ondracek,2016-05-17 13:33:53

Mě by zajímalo, jak důvěryhodně byla provedená ta chemická analýza, ze které se určilo údajné složení kladiva. Byl např. obsah uhlíku pod detekčním limitem metody (a kolik ten limit byl?), nebo prostě jen autoři "zapomněli" uhlík změřit a zbytek přeškálovali, aby jim vyšlo 100%? Možná tady vymýšlíme divoké spekulace k vysvětlení něčeho, co je jen odfláknutá analýza, se kterou byl ovšem zadavatel náramně spokojen, protože dělá jeho artefakt ještě výjimečnějším.

Odpovědět


Re: Re: k čemu se mohlo používat

Pavol Hudák,2016-05-17 16:07:18

ak je majitel bigotak, nieje mozne doverovat ziadnym informaciam

Odpovědět


Re: Re: k čemu se mohlo používat

Jan Fojtík,2016-05-17 18:58:44

Vidím to stejně a hlavně ten chlór tam nemá co dělat - nejspíš bude jen na povrchu chlorid železitý. Analýza provedena nejspíš metodou XRF.

Odpovědět


Re: k čemu se mohlo používat

Roman Gramblička,2016-05-17 13:41:51

pokud se to zkalí, tak stvrdne

Odpovědět


Re: Re: k čemu se mohlo používat

Stanislav Florian,2016-05-18 08:56:24

Kalit lze pouze vysoce uhlíkatou ocel

Odpovědět


Re: Re: Re: k čemu se mohlo používat

Jarda Votruba,2016-05-18 09:01:15

správně. Tvrdost dělá změna krystalické mřížky uhlíku z globulární na laminární. Tohle nemá uhlík žádný

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: k čemu se mohlo používat

Jan Fojtík,2016-05-18 20:28:34

Špatně, kalit se samozřejmě dá i ocel s menším obsahem uhlíku, cca už 0,12% se to projeví!
Ano princip kalení je založen na změně krystalové mřížky, ale důležitá je rychlost ochlazování. Austenit plošně středěná FCC na prostorově středěnou BCC - ale ta prostorově středěná vznikne vždy. Jenže pokud to ochladné pomalu tak vznikne ferit a cementit, pokud rychle tak martenzit.
Globulární a lamelární je grafit a to jsou litiny.
Lamelární (lupinková) normální šedá litina
Globulární (kuličková) tvárná litina - obě můžou mít podobnou tvrdost při podobném chem složení, ale úplně jiné pevnosti a hlavně tvárná litina má narozdíl od šedé i tažnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: k čemu se mohlo používat

Jan Fojtík,2016-05-18 20:34:34

Pro hnidopichy: pokud bude ocel legovaná niklem nebo manganem v dostatečném množství, austenit se nerospadne a zůstane plošně středěná mřížka FCC.

Odpovědět

Odsunuto

Mojmir Kosco,2016-05-17 08:37:27

do skladu .Problém takového nálezu je ,že v případě že nálezce předá dotyčné organizaci problematický nález ta ho hbitě pohřbí v depozitu .

Odpovědět


Re: Odsunuto

Jiří Novák,2016-05-17 09:20:04

To platí obecně pro každé muzeum, kterému něco předáte. Artefakty se nepředávají, artefakty se zapůjčují (oproti smlouvě).

Odpovědět

Kreacionisté jen blábolí

Jan Šimůnek,2016-05-17 08:01:45

Nicméně složení (viz výše) neodpovídá ani v současnosti ani v minulosti vyráběnému železu. Neodpovídá dokonce ani železu meteoritickému (v něm je vysoký podíl niklu); to se jak historicky tak i archeologicky prokazatelně používalo k výrobě nástrojů a zbraní také.
Rozhodně to není standardní výrobek z 19. století (z důvodu složení). Ten by se také za pár desetiletí v přírodních podmínkách změnil na hromádku rzi.
Tvar není rozhodující, protože u tak jednoduchých předmětů budou všechny kultury tendovat k nějakému tvarovému optimu.
Zbývají dvě věci (nevěříme-li na Dinosaurus sapiens):
- Nějaká pravěká technologie, vyrábějící železo odlišného složení; musela by být předindiánská, protože indiáni železo neznali (bílá populace, vyhubená později meteorickým deštěm, který odstartoval mladší dryas? - https://en.wikipedia.org/wiki/Younger_Dryas_impact_hypothesis)
- Návštěvníci z vesmíru

Ten zarostlý žebřík je sice pěkný, ale tohle nebylo nalezeno v krasové jeskyni. Zastánci "zarostení" by měli doložit, že v daném čase a místě takovéto podmínky byly, ony zase tak často se vyskytující nejsou. Musela by tam někde být třeba travertinová kupa, v historicky nedávné době aktivní.

Odpovědět


zarostení? spíš zasekání

Jiří Novák,2016-05-17 09:17:35

Já tam na první pohled vidím vytesané "lůžko", do kterého bylo vložené kladivo. Pokud by mělo být "zarostlé" v pěnovci, travertinu, sintru nebo v něčem podobném, pak by hornina těsně obklopovala kladivo. Tady máme kolem evidentně vysekanou díru, která rozměry a tvarem více či méně neodpovídá kladivu.

Co se týče složení - jde o to, kdy a hlavně kdo ten kov analyzoval, jakou metodou, atd. Na povrchu v té vrstvě oxidů může být klidně i chlor, síra a kdeco dalšího. Podstatné je, co je uvnitř - ve zdravém materiálu, kam ještě nepronikla koroze. Nevšiml jsem si, že by někdo vyvrtal sondu do hloubky kladiva. Jo, klidně můžou tvrdit že je z nakadahu :-), ale budou to muset dokázat.

Dendrologie a dendrochronologie topůrka se nedělala? Pročpak asi? C14 se nedělala? Opět - proč asi?

Odpovědět


Re: zarostení? spíš zasekání

Jarda Votruba,2016-05-17 10:11:34

ono to nemusí být vysekané. To by tam byly vidět stopy po nástroji. Můžet to být tím, že se hornina "seschla", případně se část materiálu kladiva rozpustila. Nebo zkorodovala. Je to železo s příměsemi, takže koroze probíhá.
Osobně věřím, že lidské civilizace tu byli i v průběhu doby ledové, ale byli většinou na pobřeží. To se ale dnes nachází několik desítek metrů pod vodou a desítky až stovky kilometrů od dnešního břehu. Pozůstatky jako je Obří hrad na šumavě a pod jsou nejspíše jen okrajová sídla kdesi v tehdejších horách.

Odpovědět


Re: Re: zarostení? spíš zasekání

Jiří Novák,2016-05-17 12:34:18

Stopy po nástroji tam jsou zřetelně vidět.

Zajisté najdete ještě aspoň jeden případ, kdy hornina kolem fosilizovaného zbytku (třeba kosti, ulity, cokoli...) "seschla" tak, jak to popisujete, že? (Ve skutečnosti nenajdete. Horniny se takto nechovají.)


Železné předměty korozí spíš nabývají na objemu (váže se kyslík na atomy železa). Podívejte se někdy na kus železné trubky (nebo něčeho podobného) co bylo dlouhou dobu zaražené částečně v zemi, nebo ponořené ve vodě. Kladivo by se rzí pevně "speklo" s horninou. To dělá většina kovů.

Obří hrad na Šumavě je z doby 100 - 200 let před naším letopočtem. Tisíce let po skončení doby ledové...

Odpovědět


Re: Re: Re: zarostení? spíš zasekání

Roman Gramblička,2016-05-17 13:55:15

některé horniny se tak chovají: jíly, jílovce, slíny, uhlí na vzduchu ztrácejí vodu a scvrkávají se. Totéž platí o železitém a vápnitém sintru (vím to z vlastní zkušenosti)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: zarostení? spíš zasekání

Jiří Novák,2016-05-17 14:21:28

To jsem nevěděl. Resp. ještě nikdy neviděl. Nemáte to někde na obrázku?

A myslíte, že by se hornina od toho kladívka oddělila tak moc? A že by pak "lůžko" kolem kladiva mělo takovýhle tvar?

Odpovědět


Re: Re: Re: zarostení? spíš zasekání

Roman Gramblička,2016-05-17 13:58:40

a to spečení se rzí taky není jednoznačné. Platí to pro kyselé prostředí, třeba vnitřek důlních hald, ale ne pro zásadité prostředí ve vápencích

Odpovědět


Re: Re: Re: zarostení? spíš zasekání

Jarda Votruba,2016-05-18 09:13:03

nevěřím dataci obřího hradu. Dle mého je to prostě hozené na kelty, protože nikdo neví co s tím a do oficiální vědy to nezapadá. Upřímně, způsob destrukce nedává smysl. Ani jeho umístnění.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: zarostení? spíš zasekání

Michal Lichvár,2016-05-18 09:33:21

Dobry den

prvykrat pocujem o tomto hrade ... pozeram zbezne obrazky, vyzera to na hromadu kamenia ... o akom sposobe destrukcie hovorite?

Cim je "zahadny"?

Odpovědět


Re: Re: zarostení? spíš zasekání

Jiří Novák,2016-05-17 12:48:46

P.S.: Kladivo by bylo spojeno s okolní horninou nějak takhle:

http://www.kameny-mineraly.estranky.cz/img/mid/271/slepenec-inkrustovany-zelezem.jpg
http://ceskemineraly.cz/wp-content/uploads/photo-gallery/Limonit%203%20stra%C5%BEovice.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/Galena_Limonite.jpg
http://ru-gems.ru/wp-content/uploads/2015/01/MG_6633.jpg

Odpovědět


Re: zarostení? spíš zasekání

Roman Gramblička,2016-05-17 13:46:30

Kdyby majitelem nebyl bigotní trouba a hlasatel nesmysl, poskytnul by nález k nezávislému výzkumu, tak by dávno bylo po záhadě. Tomu pánovi nevěřím ani nos mezi očima, tudíž ani tu analýzu kovu

Odpovědět


Re: Re: zarostení? spíš zasekání

Roman Gramblička,2016-05-17 13:50:07

... hlasatel nesmyslů...

Odpovědět

kladivo, a co teprve žebík!

Stepan Mikes,2016-05-16 23:39:17

Rudicke propadani. (Moravsky kras)
http://www.ota-simicek.net/modul/galerie/soubory/24/000004.jpg

Odpovědět


Re: kladivo, a co teprve žebík!

Michal Lichvár,2016-05-17 10:41:38

To mi hlava nebere. Teda ... bere.

Ako to je s tymi dorastanim krasovych utvarov? Ja viem ze nam v kazdej jaskyni tvrdia, ze 1mm trva 100 rokov, kym nerastie. Potom sa clovek pozrie pod bezny cesty most a zisti, ze tam musi stat aspon od doby kammenej.

Tak ako to je?

Za kolko rokov by dokazal rebrik takto zarast?

Odpovědět


Re: Re: kladivo, a co teprve žebík!

Richard Palkovac,2016-05-17 11:03:08

Nie som ziadny "jaskynolog", ale vsimam si veci okolo seba, hlavne ked sa mi nieco nepozdava. Myslim, ze to bolo v Domici, kde na podlahe vytvorenej clovekom, som si vsimol male kopceky, asi 1 cm (mozno aj 2 cm) vysoke. Podla toho co sa hovori o pomalosti vzniku stalagmitov sa mi to nezdalo aj som sa pytal sprievodcu, ci tie kopceky maju prirodzeny povod a potvrdil mi ze ano, takze oni vznikaju podstatne rychlejsie (radovo) ako 1mm za 100 rokov , zalezi od podmienok.

Odpovědět


Re: Re: Re: kladivo, a co teprve žebík!

Vojtěch Kocián,2016-05-17 12:21:38

Ten žebřík není dobrým příkladem stalagmitu, ale spíš stalaktitu. Ty rostou v počáteční fázi docela rychle (několik mm za rok). Okolí žebříku dost připomíná travertinové útvary v Pamukkale (http://thalestour.com/en/wp-content/uploads/2014/09/Pamukkale23.jpg). Tam je dobře vidět, jak rychle obalování usazeninami probíhá. Některé "bazénky" tam totiž nemají přírodní původ, ale základ je tvořen betonovou hrázkou. Přes tu pak voda s rozpuštěnými minerály přetéká a vytváří krápníkové krajky. Když si to důkladně projdete, najdete hrázky v různém stádiu obalení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: kladivo, a co teprve žebík!

Michal Lichvár,2016-05-17 14:52:13

Tak som zagooglil:
Existencia 34 m vysokého a približne 2000 ton vážiaceho kvapľa v Krásnohorskej jaskyni je zázrakom prírody. Aj keď chápeme podmienky, ktoré napomohli jeho rastu, len ťažko už vieme pochopiť, že sa tak stalo za menej ako 10.000 rokov. Horná hranica jeho veku bola datovaná metódou C14 vďaka vzorke z jeho zrúteného predchodcu, ktorý leží pod ním. Ročne mu teda pribudne približne 200 kg hmoty. Pre porovnanie priemerný stlaktit v Slovenskom krase rastie rýchlosťou 1 gram za desiatky až stovky rokov.

Odpovědět


Re: Re: kladivo, a co teprve žebík!

Marek Černocký,2016-05-22 20:57:16

Rychlost růstu krápníků se liší podle podmínek a může být až několik centimetrů za rok. Hodně to ovlivňuje množství vody a té je v Rudickém propadání dostatek, protože je to mokrá jeskyně.

Odpovědět


Re: Re: kladivo, a co teprve žebík!

Zdeněk Syk,2016-05-24 19:31:28

že krapník vyroste pár cm za stovky let a rychleji to nejde je mýtus, který se nese z dob, kdy vědci docházeli k výsledkům, které jsou dnes k smíchu. jen proto, že to ostatní brali za samozřejmost a nikdo se neobtěžoval to nějak ověřit to přežilo do dnes.

při nějaké nehodě byli nalezeny kosti nějakého zvířete pod krápníkem, jejich analýza odhadla stáří na pár desítek let, ale krápník měl skoro metr. poté začla velká strkanice kdo se spletl a začlo se na různých místech měřit, ale hlavně se šlo po místech která nejsou moc stará např. opustěné doly. nalezly se téměř metrové krápníky v dolu který byl cca 100let opuštěný. samozřejmě jsou k tomu nutné vhodné podmínky. hlavně voda.

Odpovědět

dřevo

Jakub Beneš,2016-05-16 20:13:21

to dřevěné topůrko nelze datovat uhlíkem?

Odpovědět


Re: dřevo

Stanislav Florian,2016-05-17 00:25:36

Heslo
Hans Joachim Zillmer: Fosilní kladivo.
Obecně Zillmer píše knihy, fakta si vybírá, závěry si tvoří svévolně, takový technicky vzdělaný Erich von Däniken.
http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/509-fosilni-kladivo.html
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2004010008
Zednické kladivo ( délka 14 cm) se asi v USA vyrábělo běžně desítky let před zkameněním tohoto nálezu. eště roku 1900 dovážely USA část oceli z Britnie.
Záhadologové tvrdí, že topůrko je unikát - vně zkameněné ( mineralizované), uvnitř zuhelnatělé snad i ohněm.
Chemický rozbor kladiva: "železo (96,6 %), dále pak chlór (2,6 %) a síra (0,74 %)." Součet je 99,94%, čili není prostor na uhlík, podstatnou složku tvrdé oceli ( do 1,8% C).
Analýza tmavého povlaku kladiva přinesla následující výsledek: 82,9 % železa, 8,9 křemíku, 3,6 % síry, 2,5 % vápníku, 1,3 % chloru a 0,78 % draslíku. Součet 99,98 %, čili zase bez uhlíku. Složení s velkým podílem křemíku navozuje mineralizaci povrchu.
Železo se vyrábělo asi od 1500 př.n.l. ( Chetité)v nízkých pecích ( asi 60 cm), topení dřevěným uhlím, vznikla železná houba ( ne roztavené železo), které se zkujňovalo mnohonásobným kováním kovářským způsobem. Tedy podstatně odlišně od dnešní výroby ve vysoké peci, kde vzniká tavenina železa ( surové železo 3-5% uhlíku), kde přebytek uhlíku se odstraňuje při výrobě oceli.

Odpovědět

Pavol Hudák,2016-05-16 16:42:08

uprimne... radsej by som bol kedy to kladivo z doby dinosaurov pochadzalo... predstava ze dinosauri z pred stoviek milionov rokov zvladali metalurgiu na urovni ludi z 19. storocia je uzasna :D

Odpovědět


Re:

Marcel Brokát,2016-05-18 10:30:53

no přesně! krásně k tomu totiž vede i ten obrovský časový interval ve kterém tady dupali po zemi. i když jsem při zemi, je to parádní a vzrušující představa... jojo ty sny

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace