Dlouhá cesta na Měsíc…a ke Slunci  
…aneb Malé hrátky s astronomií a matematikou

Sonda New Horizons nám v loňském roce začala odesílat první podrobné snímky vzdálené trpasličí planety Pluto. Ačkoliv letí rychlostí přes 16 km/s, cesta k ledovému světu podchlazenému na příjemných -230 °C mu i tak trvala téměř 10 pozemských let. Téměř celé desetiletí se řítila rychlostí, kterou by překonala například vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 12 sekund. Kredit: Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute
Sonda New Horizons nám v loňském roce začala odesílat první podrobné snímky vzdálené trpasličí planety Pluto. Ačkoliv letí rychlostí přes 16 km/s, cesta k ledovému světu podchlazenému na příjemných -230 °C mu i tak trvala téměř 10 pozemských let. Téměř celé desetiletí se řítila rychlostí, kterou by překonala například vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 12 sekund. Kredit: Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute

Pro lepší představu o vzdálenostech v blízkém vesmíru (pro vzdálenosti v dalekém vesmíru naopak příliš nepomáhá) může posloužit také velmi přibližné porovnání doby, za kterou by v ideálním případě po přímé trajektorii dorazil daný objekt ze Země k Měsíci (střední vzdálenost 384 400 km) a k jedné dobře známé hvězdě, kterou nazýváme Slunce (přibližně 149 600 000 km). Samozřejmě je třeba výslovně uvést, že taková přímá cesta není možná, jde tedy pouze o myšlenkový konstrukt. Danou rychlost by také příslušný objekt nemohl udržet po delší dobu, protože se ve většině případů jedná o maximální (na kratší dobu) dosaženou rychlost oním uvedeným objektem či organismem.

 

 

Na první pohled se sice může toto porovnání jevit jako bizarní a nesmyslné, zejména pro děti ve věku kolem 8 – 12 let je ale takto převedená představa vzdálenosti mezi vesmírnými tělesy poměrně dobrá a efektivní (na rozdíl od spekulací nad podobou druhohorní oblohyalespoň víme, že dané objekty i ony vzdálenosti jsou zcela reálné). Sluneční soustava je dle součaných poznatků jen miniaturním okrskem vesmíru, přesto je pro nás z pochopitelných důvodů nesmírně důležitá, a to plně platí i o její historii.

 

Pojďme se tedy ponořit do naší teoretické tabulky fiktivních závodů napříč vnitřní částí sluneční soustavy – jak rychle by tedy trvalo, než by na Měsíc/Slunce dorazil „konstatní maximální“ rychlostí náš nejrychlejší letoun, vrtulník, člověk nebo třeba populární ulitnatý plž hlemýžď zahradní?

 

 

OBJEKT

Rychlost (většinou max.)

K Měsíci

Ke Slunci

Světlo

299 792 458 km/s

1,28 sekundy

8:19 minuty

Vesmírná sonda°

252 792 km/h[1] (70,2 km/s)

1:31 hod.

24,6 dne

Dlouhoperiodická kometa

103 000 km/h[2] (28,6 km/s)

3:44 hod.

60,5 dne

Pilotovaná kosmická loď

39 897 km/h[3] (11,08 km/s)

9:38 hod.

5 měs., 6 d.

Letadlo*

3529,6 km/h[4] (980,4 m/s)

4,5 dne

Téměř 5 let

Automobil (tryskový pohon)

1228 km/h[5] (341,1 m/s)

13 dní

14 let

Motocykl (tryskový pohon)

605,7 km/h[6] (168,2 m/s)

26,5 dne

28,5 roku

Vlak (klasický kolejový)

574,8 km/h[7] (159,7 m/s)

28 dní

Přes 30 let

Běžný automobil**

180 km/h (50 m/s)

89 dní

96 let

Závodní cyklista (dráha)

77 km/h[8] (21,4 m/s)

7 měsíců

225 let

Člověk-sprinter***

44,7 km/h[9] (12,4 m/s)

1 rok

388 let

Běžný člověk – běh

25 km/h (6,9 m/s)

21,5 měsíce

697 let

Lidská chůze (prům.)

5 km/h (1,4 m/s)

8 let, 10 měsíců

3434 let

Hlemýžď zahradní

0,03 km/h (cca 1 cm/s)

1470 let

572 000 let

Dokonce i jamajský rychlík Usain Bolt, který proletěl dvacetimetrový úsek stometrové trati za 1,61 s., což se rovná rychlosti 44,72 km/h, by žasl, jak vysokou rychlost je třeba vyvinout, aby se objekt zdánlivě alespoň malinko posunul byť jen v našem blízkém vesmírném okolí. Kredit: Augustas Didžgalvis, Wikipedie (CC-BY-SA-4.0)
Dokonce i jamajský rychlík Usain Bolt, který proletěl dvacetimetrový úsek stometrové trati za 1,61 s., což se rovná rychlosti 44,72 km/h, by žasl, jak vysokou rychlost je třeba vyvinout, aby se objekt zdánlivě alespoň malinko posunul byť jen v našem blízkém vesmírném okolí. Kredit: Augustas Didžgalvis, Wikipedie (CC-BY-SA-4.0)

° Nejrychlejší „klasickou“ sondou je nicméně New Horizons, která dosáhla rychlosti 58 536 km/h (16,26 km/s). Doba letu k Měsíci by touto stálou rychlostí činila 6,5 hodiny, ke Slunci pak 3 měsíce a 17 dní.

* Při průměrné letové rychlosti 900 km/h (250 m/s) pak na Měsíc necelých 18 dní, ke Slunci přes 19 let.

** Při běžné cestovní rychlosti 100 km/ (27,8 m/s) pak na Měsíc 5 měsíců a 10 dní, ke Slunci 173 let.

*** Jde o maximální rychlost změřenou na letmém úseku trati. Maximální průměrná rychlost s pevným startem činí 37,63 km/h, tedy 10,45 m/s (Usain Bolt, běh na 150 m za 14,35 s.).

 


[1] Sondy Helios-A a Helios-B (1974 – 76), rychlost vzhledem ke Slunci

[2] Zaznamenáno 22. dubna 2012 nad západem USA (Pozn.: Pouze nejvyšší přímo změřená rychlost, celkově však může být podstatně vyšší – až kolem 70 km/s.)

[3] Této rychlosti dosáhlo Apollo 10 dne 26. května 1969 při návratu od Měsíce

[4] Dosaženo vojenským strategickým výzkumným letounem Lockheed SR-71 Blackbird dne 28. července 1976

[5] Thrust SSC, rekordu dosaženo v Nevadě dne 15. října 1997

[6] Speciálně upravený stroj Top Oil-Ack Attack, dosaženo v Utahu dne 25. září 2010

[7] Speciálně upravená souprava, dosaženo dne 3. dubna 2007

[8] Francouz Francois Pervis dosáhl 6. prosince 2013 v Aguascalientes (Mexiko) času 9,347 s. na letmých 200 m.

[9] Jamajčan Usain Bolt při SR v běhu na 100 m v Berlíně dne 16. srpna 2009. A co se týká neptačích dinosaurů? S těmi se to má ještě trochu jinak.

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Datum: 30.05.2016
Tisk článku

Budoucnost lidstva - Kaku Michio
 
 
cena původní: 397 Kč
cena: 333 Kč
Budoucnost lidstva
Kaku Michio

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace