Klimatický panel varuje před „novým druhem“ skepticismu  
Noví skeptici sice věří, že klimatická změna je skutečná a zaviněná lidmi, ale nevěří, že se s tím dá něco dělat.

Vědecký portál Phys.org informuje o eseji, který ve vědeckém žurnálu Science publikovala skupina čtyř badatelů. Paul. C. Stern et al, The challenge of climate-change neoskepticism, Science (2016).

 

Klima se řídí přírodními zákony a ne vyhláškami nebo mezinárodními smlouvami. Tempo meziročního nárůstu koncentrace CO2 v atmosféře nijak neklesá. Více méně kopíruje vývoj teplot. V teplém roce jako 1998 nebo 2015 se mění rozpustnost plynů v teplé vodě oceánu. A tak se do atmosféry zůstává více CO2. https://www.co2.earth/co2-acceleration
Klima se řídí přírodními zákony a ne vyhláškami nebo mezinárodními smlouvami. Tempo meziročního nárůstu koncentrace CO2 v atmosféře nijak neklesá. Více méně kopíruje vývoj teplot. V teplém roce jako 1998 nebo 2015 se mění rozpustnost plynů v teplé vodě oceánu. A tak v atmosféře zůstává více CO2. https://www.co2.earth/co2-acceleration

Autoři v něm tvrdí, že kromě tradičního popírání existence klimatu (ehm) se objevuje nový a nebezpečnější druh skepticismu. Říkají tomu „neoskepticismus“. Noví skeptici sice věří, že klimatická změna je skutečná a zaviněná lidmi, ale nevěří, že se s tím dá něco dělat. Tomuto skepticismu propadají už i mnozí zapálení alarmisté, protože vidí, že i po čtvrt století od uzavření Mezinárodní úmluvy o ochraně klimatu (1992) koncentrace CO2 v atmosféře stále roste. A roste stále rychleji.

 

 

Podle neoskeptiků prý investice do boje proti oteplování jsou marné mrhání peněz. Hlavně proto, že vědci nemohou prokázat, k jakým výsledkům to či ono opatření povede. Například se vědci neshodnou, kde je klimatický „bod zlomu“ ba ani na tom, zda nějaký vůbec je.

 

Příkladem takového neoskeptika je i obyčejný občan, pan Chuck Nobles z Portlandu v Oregonu. On věří, že změna klimatu je skutečná a že ji zavinili lidé. „Důkazy jsou podle mne jasné,“ tvrdí. Ale není s jist, jestli se s tím dá něco dělat. „Planeta to přežije. A lidé se prostě budou muset přizpůsobit změněným životním podmínkám.“ Pan Nobles učí marketing a management na universitě v Portlandu. „Když přijmeme dramatická opatření, po jakých klimatičtí radikálové volají, mohlo by to poškodit ekonomiku. Musíme pracovat na tom, abychom pochopili přínosy a náklady a musíme je porovnávat racionálně.“

 

Neoskeptici zkrátka nevěří v lidskou schopnost poroučet větru dešti. A podle Paula Sterna a kolektivu je však taková nevíra nebezpečná. Čím déle budeme otálet, tím horší prý budou dopady klimatické změny.

 

Autoři přemýšlejí, jak proti neoskepticismu bojovat, aby neprosákl do světové debaty o klimatu. Za prvé, vědci by měli poctivě uznat, že tu vskutku panují nejistoty. Neměli by tedy zapírat a pokoutně utajovat svá selhání jako jsme to viděli v aféře Climategate. Pokud někdo poukazuje na neznalosti klimatologů, neměl by být hned označován za nepřítele vědy. Za druhé, vědci by měli přestat vymýšlet stále šílenější strašidelné scénáře – tím se totiž vědci diskreditují a ztrácejí důvěryhodnost. Když je lidé podesáté přistihnou při přehánění, nebudou jim už věřit ani tehdy, když budou mluvit pravdu. Za třetí, vědci by měli s lidmi mluvit klidně a racionálně. Mluvit o rizicích v osvědčených pojmech pojišťovnictví.

 

Když si člověk kupuje pojištění, také stoprocentně neví, zda ho postihne povodeň či požár. Je tato nejistota důvodem k nečinnosti? Ne. I když nevím, zda mne pohroma postihne, stejně si koupím pojistku.

 

Ani takováto rétorika – založená na každodenní lidské zkušenosti s pojištěním a nikoli na hysterických hoaxech o apokalypse – nemusí však být úspěšná. Pokud je totiž pojištění několikanásobně dražší než pojištěný předmět, těžko si takové pojištění někdo koupí.

 

Terminologická poznámka na závěr:  Žádný neoskepticismus jako nový jev ve skutečnosti neexistuje. Takovýmto lidem – jako je Bjorn Lomborg – se anglicky odedávna říká „lukewarmers“ (vlažní). Ani popírači klimatu – kteří prý na rozdíl od neoskeptiků tvoří tu hloupější skupinu skeptiků – nikdy neexistovali. Jako kovaný klimaskeptik mohu potvrdit, že jsem nikdy nenarazil na člověka který by popíral existenci klimatických změn. Každý slyšel alespoň o dobách ledových. O tom byl i klimaskeptický film „Veliký podvod s globálním oteplováním“ jehož heslo bylo: „Klima se měnilo vždy“.

 

REFERENCE
Wendel, J. (2016), Climate scientists’ new hurdle: Overcoming climate change apathy, Eos, 97, Published on 11 August 2016. https://eos.org/articles/climate-scientists-new-hurdle-overcoming-climate-change-apathy

Panel offers advice on how to combat climate-change "neoskepticism "http://phys.org/news/2016-08-panel-advice-combat-neoskepticism-climate.html
Paul. C. Stern et al, The challenge of climate-change neoskepticism, Science (2016). DOI: 10.1126/science.aaf6675

Datum: 22.08.2016
Tisk článku

Zábavný pravopis -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 185 Kč
cena: 164 Kč
Zábavný pravopis


Diskuze:

problémy s oteplováním

Oskar Zemcik,2016-08-29 23:00:19

U problému s globálním oteplováním si vždycky vzpomenu na Grónsko před +-1000 lety. Rostly tam stromy a lidi chovali dobytek a sklízeli obilí. Myslím že do toho máme celkem pořád daleko.
No a pak si taky vzpomenu že Evropa byla až po alpy celá pod ledem čili vliv člověka tu nejspíš nějaký bude, ale stačí jedna sopka...

Odpovědět

ještě jsou tu klimatičtí optimisté

Vláďa Řezáč,2016-08-25 07:59:16

kteří věří že oteplení je skutčené, změnu samotnou vítají a doufají, že tu bude tepleji. Mě ty poslední dvě mírné zimy vyloženě vyhovovaly.

Odpovědět

nějak tomu nerozumím

Jarda Votruba,2016-08-23 08:47:48

lidé uvolnují CO2 spalováním fosilních paliv. OK. Ty paliva sem přiletěli z kosmu? Nebo tu již byli? Předpokládám že tu byli. Tj, my, lidstvo, pouze navracíme hodnoty CO2 na původní hodnoty, které tu již existovali.

Problémem lidí je, že by chtěli zakonzervovat status quo. Za mého krátkého života to tak bylo, tak to tak bude navždy. Ale vše se vyvíjí a mění. Krásným příkladem je zákaz unie ohledně invazních druhů. Mýval ne, kapr není problém.

Na druhou stranu nestojím být obohacen muslimskou populací. Protože musulmani a cikáni jsou jak kobylky. Když je jich pár, jsou neškodní a zajímaví, ale ve velkých hejnech nadělají spoušt a škodí.

Odpovědět


Re: nějak tomu nerozumím

Roman Sobotka,2016-08-23 09:56:59

Ad navraceni hodnot CO2...to zrovna neni uplne inteligentni myslenka. Klicove zemedelske plodiny jako je psenice, soja ci kukurice, jsou slechtene po dlouhou dobu na urcite klima, ktere zustavalo pomerne stabilni. Delsi periody sucha, ci prilis vlhke pocasi, takovou psenici docela slusne decimuje. A to prakticky nelze zmenit slechtenim po nejakych 20-30 let. Posun klimatu smerem k prvohoram je jaksi prima cesta ke globalnimu hladomoru.

Ostatni je off topic, ale mam pocit, ze se lidem v CR obecne micha pojem muslim a arab/severoafrican. Nejvetsi muslimska zeme je Indonesie, ale nepride mi, ze by se nekdo prilis obaval invaze indonesanu, ci tataru.

Odpovědět


Re: Re: nějak tomu nerozumím

Jarda Votruba,2016-08-23 11:13:04

to je to o čem píšu. Posuzujeme klima z hlediska krátkýho časovýho úseku. Co je lidský život, nebo tisíciletí z pohledu země? Prd.

To je jako by jepice bojovala s tím, že ráno je zima, v poledne je fajn a večer taky. Tak se musí udělat něco s tím aby ráno bylo teplo. Věčer chcípne a ví houby, že druhej den je ráno hic a večer přijde studená fronta a ochladí se.

Lidsvo se chová úplně stejně

Odpovědět


Re: Re: Re: nějak tomu nerozumím

Milan Krnic,2016-08-24 00:14:19

Souhlasím. Nehledě na to, člověk je součástí přírody, úplně stejně jako slepice, nebo uhlí, nebo cokoliv. Tj. rozhoduje příroda - evoluce, nikoli člověk.
Uvědomění si sebe sama, pocit svobodné vůle, důležitosti je samozřejmý, logický, ale na věci to nic nemění.

Odpovědět


Oteplování je vítáno. Re: Re: nějak tomu nerozumím

Dalibor Dobrota,2016-08-26 11:10:32

Už Klaus před 10 lety říkal, že bojovat proti zvyšování kysličníku uhličitého je blbost, protože by to omezilo ekonomiku a nic bychom nezískali. Stále platí, že přichází malá doba ledová, která bude trvat asi 25-30 let. Problém s oteplováním budou řešit naše děti nebo spíš vnuci. Jestli vůbec.

Četl jsem článek, že nebýt spalování uhlí, přišla by už velká doba ledová, která obvykle trvá 100.000 let. Je docela možné, že až se přejde na nějaký nový zdroj energie, nebo až se vyčerpají zásoby fosilních paliv, spadneme do dlouhého období třeskuté zimy.

Taky se očekává příchod umělé inteligence, která sníží počty lidí o 95% a víc a tím pádem sníží množství uvolňované energie, jakož i tvorbu odpadů. Naštěstí zabránit době ledové se dá nejen skleníkovým efektem, ale i poprašováním ledovců černými sazemi.

Odpovědět


Re: nějak tomu nerozumím

Jan Kavalír,2016-08-23 20:51:47

Máte pravdu, že uhlík uložený ve fosilních palivech byl kdysi součástí atmosféry a bylo ho dokonce mnohem více. Ovšem výkon Slunce roste cca o 10% za miliardu let, takže v období karbonu před 300 miliony let, kdy vznikalo černé uhlí, byl o cca 3% nižší. Skleníkový efekt musel tedy tento "výpadek" v řádu desítek W/m2 nahradit. Dnes se bavíme o nárůstu skleníkového efektu jen o několik W/m2.

Odpovědět

Kto mi vysvetlí, prečo odušu zatepľujeme?

Matej Čiernik,2016-08-22 18:34:09

Zdravím všetkých čitateľov. Takže sa viacmenej zhodujeme, že sa otepľuje a že s tým buď nebudeme, alebo nedokážeme nič robiť, pokiaľ nechceme prísť o svoje pohodlie. Ale: vie mi niekto vysvetliť, prečo potom odušu, so štátnymi dotáciami, na základe európskych noriem vrátane tých budúcich, zatepľujeme (poniektorí) svoje príbytky, akoby mala prísť doba ľadová? Predpovedaná energetická kríza (oil peak) je tiež v nedohľadne ... niečo mi uniká? Vopred ďakujem za vysvetlenie.

Odpovědět


Re: Kto mi vysvetlí, prečo odušu zatepľujeme?

Jiří Novák,2016-08-22 18:49:03

Protože je teplo (jako ostatně všechny energie) čímdál dražší? Takže i v případě mírnější zimy člověk protopí hromadu peněz?

P.S.: Většina grafů co jsem jen tak v rychlosti vygooglil mi ukazuje peak někdy mezi lety 2005 a 2011. Máte informace, že by produkce stále rostla?

Odpovědět


Re: Re: Kto mi vysvetlí, prečo odušu zatepľujeme?

Matej Čiernik,2016-08-22 19:27:04

...tak ešte raz a obšírnejšie:

...ja za teplo (v paneláku, 15 cm polystyrénu v originál paneloch bez dodatočného zateplenia, vytmelené škáry a vymenené okná, teplota do 24 st.) platím stále rovnako, ba skôr menej, ako prv (cca 50€ mesačne). Kalkulovaná návratnosť dodatočného zateplenia pri dnešných teplotách a cenách vyšla budove na dlhé desaťročia (ktovie, čo bude za 50 rokov..). Zateplovači pritom tvrdia, že aj každá tehlová budova by mala byť zateplená 15 cm izolácie. Ale viem, že ľudia nakoniec vetrajú oknami, aby im zateplené byty nevlhli, rekuperačné vetranie, ak za niečo stojí, tak tiež niečo stojí (inštalácia - vŕtali ste už do panela?, energia, údržba). Výpočty zatepľovacích firiem s desaťročnou návratnosťou mi potom akosi nesedia. Asi by mali jestvovať nejaké scenáre, za akých okolností (teploty, ceny energií atď.) sa oplatí zatepľovať, ale nič som nenašiel. Preto tá otázka - niečo mi uniká?

k P.S. odkedy som čítal ináč zaujímavú knižku pána Cílka "Nejistý plamen", tak sa snažím sledovať aj zmeny ťažby ropy, ale to je niečo, čo ťažko nájsť, alebo len roky dozadu. Zdá sa že od krízy spotreba ani moc nerastie - odkedy Američania trošku zateplili svoje preglejkové budovy, lebo sa im to oplatilo viac, ako platiť hroziacich 200 USD za barel. A pri 100 USD sa začne asi ťažiť v bridliciach a pod., atómky sa stále stavajú - nie v EU, ale Číne, Indii etc, takže v cenách energii som skôr optimista. A čo sa týka klimatických zmien, tam asi fungujú iné sily, ako tie naše človečie pľuvance - mimochodom, kto kde spomína, že vplyvom zvýšenia CO2 v atmosfére majú mičurinské úrody aj tí domorodci, ktorí o klimatickej zmene ani nechyrovali?

Sledujem teda všeličo, ale či mám poradiť príbuzným, či má naozaj zmysel zatepľovať tehlovú chalupu, akosi neviem... a to by asi zaujímalo viacerých.

vďaka za odpoved(e)

Odpovědět


Re: Re: Re: Kto mi vysvetlí, prečo odušu zatepľujeme?

Ľuboš Holička,2016-08-22 20:20:45

Odpoveď nie je jednoduchá.
Určite treba pri zatepľovaní zvážiť aj dostupnosť energií v prípade konfliktu, vojny..
a komfort bývania v prípade extrémnych výkyvov počasia v lete a zime, nielen čisto ekonomickú stránku zatepľovania budov a návratnosť investície.
V dnešnom (a budúcom) svete nie je nič isté. Ani to či bude v budúcnosti napr. drevo dostupné v dostatočnom množstve.

My sme postavili nízkoenergetický dom, ale to je novostavba s rekuperačkou, kde sme mali prioritu komfort bývania, nie ekonom. návratnosť. Takže neriešime výkyvy počasia, ako teraz v auguste keď bolo zima, alebo dlhé horúčavy ktoré v pohode zvláda aj malá a nevýkonná klimatizácia. Platíme približne rovnaké platby bez ohľadu na to či je dlhá a studená zima alebo horúce leto. Proste moderné domy treba viac chladiť ... :-) ako vykurovať...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Kto mi vysvetlí, prečo odušu zatepľujeme?

Jarda Votruba,2016-08-23 11:16:48

pokud by došlo ke konfliktu ( něco jako Donbas) , tak granát co bouchne 50 od baráku všechnu izolaci odfoukne.
V případě polystyrenu, stačí vojáček se zapalovačem, aby vás během 5 minut dostal z baráku.

Nejlepší nízkoenergetický dům, vhodný i do PA doby je zakopanej ve svahu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Kto mi vysvetlí, prečo odušu zatepľujeme?

Jakub Klos,2016-08-23 14:20:36

Rozumný člověk si spočte náklady na zateplení a zváží návratnost investice v úsporách za topení. 15cm zateplovací vrstvy se mi jeví jako přehnané. Asi chtejí prodávat více stavebních hmot. Před 10 lety to bylo 10cm. Jinak ušetřit lze jen ty náklady za topení, které vyzáří budova. Větrání je nutné dělat stejně a tedy i vytápět čerstvý vzduch se musí i v tzv. pasívních budovách. Nicméně vytápění se děje i odpadním teplem ze sporáku, ledničky, člověka, psa a spoustu dalších spotřebičů, takže je možné, že některé budovy jsou skutečně "pasivní". Mě ale ty úplně pasivní moc nelákají. Spíše si myslím, že jsou zajímavé ty nízkoenergetické. Ale zase platí tam úvaha, že splatnost takové nemovitosti musí být v rozumné době ve srovnání s nezateplenou budovou. Nové tedy ty moderní domy jsou obvykle dražší, než staré domy, kde se musí dost protopit. Pokud si člověk na dražší dům bere hypotéku, tak do investičních nákladů přibydou úroky. Je možné, že cena energií je nižší než úroky. Přesto si myslím, že se to v delším horizontu spíše vyplatí, když se zatepluje jak fasáda, tak okna a střecha a nejlépe i podlaha (v novostavbách).
Co se týká chlazení, tak to je ještě o něco složitéjší. Nicméně zateplená budova by neměla příliž pohlcovat okolní teplo. Teplo z venku by se tedy mělo do budovy mělo dostat zase jen z větrání. Izolace proti teplu z venku je o poznání komplikovanější a asi i dražší. Má však tu výhodu, že funguje i v zimě proti chladu. Nejlepší by byly zrcadla, která by odrážela sluneční záření, nebo naopak něco co pohlcuje záření a využívá teplo v trubkách na vytápění nebo paradoxně na chlazení. Vše je ale o cenách a nejste daleko od pravdy, když se vykašlete na tyhle věci a zaplatíte za uhlí a v létě ten jeden tropický měsíc přežijete v nepohodlí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Kto mi vysvetlí, prečo odušu zatepľujeme?

Ľuboš Holička,2016-08-23 22:01:55

Čiže ked ste zvyknutý na starý dom, ani Vám to nepríde potrebné zateplovať. Ono sa to dá vydržať, prípadne sa zníži teplota v zime. A leto sa nejako preskáče, akurát ked budeme starý tak budeme horšie znášať horúčavy. Tak či tak podstatnú časť ceny izolácií tvorí práca a vrchné vrstvy. Na domy ktoré majú pred sebou možno ešte 40-50 rokov existencie, postavené v minulosti šlendriánsky bez kvalitných izolácií proti vode zdola, s praskajúcimi stenami atď atď sa určite neoplatí dávať tepelnú izoláciu.

Odpovědět


Re: na domy 40 let před koncem životnosti je škoda dávat izolaci.

Dalibor Dobrota,2016-08-26 18:40:55

Toto z vašich důkazů nevyplývá. Životnost dodatečné izolace je 20 až 40 let, takže není nesmysl je dávat na dům s předpokládanou životností 40 let. Tím spíše, že izolace chrání beton před drolením a kovové spoje před reznutím a významně prodlužuje trvanlivost budovy. Samozřejmě byste měl pravdu, kdyby dům měl také nevyhovující kročejovou izolaci a nevyhovující uspořádání místností, nebo na tom místě nějak zavazel.

Odpovědět


Je to potřeba Re: Re: Re: Kto mi vysvetlí, prečo zatepľujeme?

Dalibor Dobrota,2016-08-26 11:38:18

Čeká nás malá doba ledová, to znamená obrovská vedra trvající 3 týdny. A zároveň velké výkyvy teplot mimo topnou sezónu. Aby vám nebylo horko, je třeba domy dobře zateplit, zastínit okna a udělat výkonnou vzduchotechniku s rekuperací.

Jiná otázka je, že dodatečné zateplení má životnost 20 až 30 let, takže se vlastně nevyplatí. A to především, když se zateplení dělá na úvěr, kdy to, co ušetříte na teple, či chlazení, platíte bance na úrocích. Zateplení je dobré pro důchodce, kteří už nemají ty příjmy. Za úspory, které si do hrobu nevezmou zateplí a pak mají tepelnou pohodu.

U nových domů je zateplení bez diskuse. Dá se zvolit trvanlivé řešení a vyvarovat se oken na východ a západ, která v létě přehřívají dům. Kdysi byla okna na východ a západ v oblibě, protože teploty nepřesahovaly 25°C a baráky orientované v severojižním směru nezastiňovaly v zimě okolní pozemky.

Odpovědět

KLIMATICKÝ PANEL.

Vlastislav Výprachtický,2016-08-22 17:01:40

Nárůst všech skleníkových plynů v komplexu / nejen CO2 / + znečistění atmosféry a oceánů dalšími látkami + spotřeba 02 a některá investiční činnost má značné dopady na regenerační schopnost planety.
V případě, že by nebyla učiněna nápravná opatření, by průběh klimatických změn byl ještě důraznější.

Odpovědět


Re: KLIMATICKÝ PANEL.

Alexandr Kostka,2016-08-23 08:08:07

Rozhodně máte pravdu v tom, že lidé často "smrdí" naprosto zbytečně. Nádherným příkladem je doprava halířového zboží z Číny, zatímco není problém ho vyrobit rovnou v Evropě či USA. (Což má krom ekologického i "úžasný" ekonomický dopad.. V podstatě platíme Čínské dělníky a našim vlastním vyplácíme podpory v nezaměstnanosit nebo v lepším případě rekvalifikace.) A zrovna tato lodní doprava, spalující statisíce tun ropného odpadu mazutu produkuje škodlivim velmi mnoho. Ovšem i tak je přídavek člověka relativně minimální k tomu co si produkuje sama planeta. Zemětřesení, která uvolňují kapsy plynů, sopečné výbuchy, větší požáry.. To vše je na činnosti člověka nezávislé. A co třeba permafrost tající naprosto přirozeně v důsledku konce doby ledové? V toho se uvolňuje neskutečné množství metanu a CO2.

PS: A více CO2 pouze znamená že rostliny lépe fotosyntetizují a produkují víc biomasy a O2.

Odpovědět


Re: Re: KLIMATICKÝ PANEL.

Milan Krnic,2016-08-24 00:26:42

To, co má nejvyšší vliv na naši produkci odpadu, tj. globalizace/kapitál, je základ naší společnosti, a tedy to je zcela pasé. Je to sice blbé, ale nic s tím neuděláme, takže nemá důvod se stresovat. Lepší je konzumovat, dokud to jde. Život se krátký (a po nás potopa).

Odpovědět


Re: Re: Re: KLIMATICKÝ PANEL.

Dalibor Dobrota,2016-08-26 11:47:12

Máte pravdu. Brzy tu přijde umělá inteligence, která zruší modní přehlídky, bude se chodit v trvanlivých pracovních overalech. Všichni budou dostávat výplatu +/- 15.000 Kč měsíčně, protože bude jen manuální práce. Podnikatelé budou krachovat a nakonec je umělá inteligence připraví připraví o majetek, když vyhlásí měnu jako komunisté v roce 1948. Nikdo nebude mít na koupi nemovitostí, které od nich bude umělá inteligence kupovat za babku.

Proto žijme, dokud se dá. Zbývá nám 5 let. Pak budou války, nepokoje a neklid. Nadbyteční lidé budou odváženi pryč a zůstane jenom horních 10.000.

Odpovědět


Re: Re: Re: KLIMATICKÝ PANEL.

Dalibor Dobrota,2016-08-26 11:47:13

Máte pravdu. Brzy tu přijde umělá inteligence, která zruší modní přehlídky, bude se chodit v trvanlivých pracovních overalech. Všichni budou dostávat výplatu +/- 15.000 Kč měsíčně, protože bude jen manuální práce. Podnikatelé budou krachovat a nakonec je umělá inteligence připraví připraví o majetek, když vyhlásí měnu jako komunisté v roce 1948. Nikdo nebude mít na koupi nemovitostí, které od nich bude umělá inteligence kupovat za babku.

Proto žijme, dokud se dá. Zbývá nám 5 let. Pak budou války, nepokoje a neklid. Nadbyteční lidé budou odváženi pryč a zůstane jenom horních 10.000.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: KLIMATICKÝ PANEL.

Milan Krnic,2016-08-26 17:41:42

Dávám pravděpodobnost limitně se blížící nule vzniku umělé inteligence. Jo takový "umělý život", to je jiná, to už je, alespoň podle mě, hodně pravděpodobné. Ten by se za pár set milionů/jednotek miliard let možná i mohl vyvinout k inteligenci (tedy, abych neurážel jednobuněčné organismy, inteligenci lidského/nad-lidského měřítka) - evolucí. Ale zcela jistě pak bude mít stejné problémy, jako máme my :)

Odpovědět


Re: umělá inteligence nepřijde

Dalibor Dobrota,2016-08-26 18:19:26

Tak to máte smůlu. Umělá inteligence už v mnoha oborech předčila lidi. Investování na burze, komponování hudby, šachy. Chápu vás, že když jste emocionální člověk, že máte nelibé pocity z umělé inteligence, zatímco umělí živí tvorové by se vám líbili.

Umělá inteligence je hotový fakt. Jejímu příchodu nelze zabránit, nelze zakázat mezinárodní dohodou. A všechny vlády světa už s ní počítají. Možná proto Merkelová dělá takové voloviny, protože z pohledu na těch pár roků, co nám zbývají, už je to fuk. Umělá inteligence zde ponechá jen asi 1-5% obyvatelstva a zvolí zrychlenou metodu odstraňování lidí.

Je to z prostého důvodu, že kdyby zvolili metodu postupného snižování, např. jedno dítě na rodinu, trvalo by minimálně 80 let než by poklesla produkce odpadů. Produkce odpadů je tak vysoká, že za 30 až 50 let by se planeta stala neobyvatelnou nejen pro lidi, ale veškeré živočichy. Nevím jestli vám to dochází. V Česku žije již 100 let přibližně stejný počet obyvatel, ale zatímco před 1. sv. válkou vyhazovali do popelnic jen popel, nyní to jsou tuny škodlivého odpadu ročně. Současným tempem to už nemůže jít.

Odpovědět


Re: Re: umělá inteligence nepřijde

Milan Krnic,2016-08-26 18:42:41

Vzhledem k ne zcela přesné definice pojmu "umělá inteligence" se právě v tomto rozcházíme. Příklady, které jste uvedl, nazývám počítačové programy, algoritmy.

Jestli mi to dochází?
Bojíte se? Jak moc?
Já ani trošku, ba naopak, mám se stále lépe a lépe. A ač to dál jít nemůže (vaše slova), jedeme dál! :)

Odpovědět

Lokální důsledky globálního problému

Martin Krupicka,2016-08-22 14:34:30

Tuhle jsem hovořil s kamarádem z Nizozemí. Došlo i na změnu klimatu. Shodli jsme se na tom, že klima se měnilo a mění, ať už přičiněním člověka, nebo ne.
Z mého pohledu středoevropana, člověka mírného pásma, mi přišlo, že změna o pár stupňů nic zásadního nezmění. Ovšem holandský kolega byl poněkud jiného názoru. Už nyní vynakládá Nizozemí velké množství peněz na hráze, ať již říční, nebo mořské. A vzestup hladiny oceánů by mohl celkem snadno přesunout Nizozemí z map pozemních do map námořních. Takže pokud jde o něj, prý se vynasnaží zabránit oteplování jak to jen půjde.
Protože by se taky mohlo stát, že bychom najednou měli u nás pár set tisíc holandských imigrantů. Slušných, pracovitých, výborných obchodníků zvyklých na ledajaké ústrky.

Odpovědět


Re: Lokální důsledky globálního problému

Jiří Novák,2016-08-22 16:37:47

Z pohledu středoevropana se nic zásadního nemění jen zdánlivě. Mám za to, že kdybychom pořád ještě měli fungující zemědělství a živili se z lokálních zdrojů, tak bychom to "aprílové počasí" posledních let pocítili docela citelně. "Naštěstí" se sem všechno vozí a naše pole leží ladem pod řepkou a kolektorama. Teda ty zbytky, co ještě developéři nezalili asfaltem.
Takže vlastně nic nepociťujeme, protože suprmarkety jsou pořád ještě narvané po střechu plesnivým čínským česnekem a prošlým německým vepřovým. Hlad tedy nehrozí. Akorát teda si držme palce, aby globální trh vydržel. Jinak ty Holanďany u nás čekají hubené časy.

Odpovědět


Re: Re: Lokální důsledky globálního problému

Alexandr Kostka,2016-08-23 08:23:48

Otázkou je, do jaké míry tomu počasí napomohla vámi zmíněná likvidace zemědělství. S jistotou lze tvrdit, že minimálně pole solárů a obrovské plochy parkovišť a skladů (supermarkety, průmyslovů zóny) vytváří doslova kotle horkého vzduchu, které následně mění proudění vzduchu v poměrně širokém okolí. (A jelikož je ČR velmi hustě osídlenou zemí, tak v širokám okolí stojí několik dalších parkovišť, supermarketů, solárů atd!) A předpokládal bych, že již dříve vysušené mokřady, narovnané řeky, zlikvidované meze atd tomu též moc nepomáhají.

Odpovědět


Re: Lokální důsledky globálního problému

Jakub Klos,2016-08-23 15:01:07

V Holansku mají dost podobné klima jako my - stejná rovnoběžka. Jinak je Holanďan dost mimo. Expanze moře se zatím děla jen o pár centimetrů, přičemž oteplení způsobené skleníkovými plyny svou práci už skoro dokončilo. Očekává se vzestup max. o 2 stupně, ale spíše výrazně méně spíše 1 stupeň. Teplotní roztažnost vody mezi 10 a 20 stupni Celsia je pro každý stupeň 0.02 procenta. Hloubka moří je průměrně 3800m, takže 1 stupeň způsobí nárůst moře přibližně 0.0002*3800=0.76m. Tedy když zanedbám ty ledovce, kterýma se sice straší, ale vliv mají marginální. Nárůst hladiny moří o 1m neohrozí holanské hráze. Pokud se oteplí o více než 1-2 stupně, není to způsobeno skleníkovými plyny a rozhodně to nebude žádná katastrofa, ale pomalý proces natolik, že se lidé na pobřeží stihnou ekonomicky adaptovat, aniž by si toho skoro všimli.

Odpovědět

Jo bude v pohodě

Drahomír Strouhal,2016-08-22 14:11:19

Mě to tak trochu připomíná teorii stupňujícího se třídního boje. Máme tu jeden názor a ten se mělní na různé okruhy a ty se mezi sebou začínají mlátit. Proč se prostě neřeší problémy tak, aby to vyhovovalo většině? První by měly na řadu přijít metody, které budou mít na ekonomiku minimální dopad a tím pádem budou schůdné i po ty, i pro druhé. Podle výsledků se potom uvidí, jestli to má smysl dělat nebo ne.

Odpovědět


Re: Jo bude v pohodě

Jakub Klos,2016-08-23 15:02:56

V podstatě souhlas.

Odpovědět


Re: Jo bude v pohodě

Milan Krnic,2016-08-24 00:32:30

Je to tak, a je to zábava. Ten boj. V přírodě bojuje všechno, tedy je to normální. Možná leda tak až na Zemi jednoho dne poletí nějaký kus šutru, uvidíme, jak moc se umíme dohodnout, a jak dlouho to vydrží :)

Odpovědět

Autorův překlep?

Jan Kavalír,2016-08-22 13:39:03

V komentáři ke grafu: "A tak se do atmosféry zůstává více CO2." by mělo být "A tak v atmosféře zůstává více CO2".
Z těch více než 30 GT CO2, které ročně vyprodukujeme spalováním fosilních paliv se cca polovina rozpustí v oceánu a ta druhá zůstane v atmosféře. Díky rostoucímu parciálnímu tlaku CO2 jeho rozpustnost v oceánu stále stoupá (okyseluje se) a teplota oceánu v tom kterém roce jen způsobuje rozdíly v poměru mezi množstvím CO2 uloženým do oceánu a do atmosféry.

Odpovědět


Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-22 14:26:39

Ano parciální tlak CO2 roste, rozpustnost stoupá, vliv teploty jde proti a vede k uvolnění CO2.
Sdělení pod grafem přírůstku CO2 naznačuje, že teplota podstatně ovlivňuje uvolnění CO2. Hezky, příčinou oteplení je oteplení, vzájemné zesílení působení. Ale o kolik?
Oteplení z 1997 na 1998 prý způsobilo nárůst CO2. Extrémně teplý rok 1998 ohřál oceány a nic, největší pokles nárůstu CO2 v grafu pro následující rok 1999. Asi to bude složitější. Podle izotopů s 30 GT CO2/rok emisí v atmosféře zůstane 50 %. Takže hlavní původce nárůstu CO2 je znám.
https://www.co2.earth/co2-acceleration
tempo přírůstu CO2 roste. Ano, přírůstek CO2 díky uvolnění z hladina oceánu vyšší teplotou, je fyzikální jev podobně jako roste hladina tepelnou roztažností vody. Oteplení není hlavní příčinou nárůstu CO2 ( jak lehce naznačuje popis pod grafem) jinak by musela hladina CO2 růst neustále, což z hlediska historie i geologické minulosti není pravda.
Zvýšení teploty o 1°C představuje asi o 6-7% více vodních par v rovnováze ve vzduchu a vodní pára tvoří zhruba 2/3 skleníkového efektu. Navíc více vodních par je čistě fyzikální jev, zatímco H2CO3 H2O + CO2 je rovnovážný stav ovlivněný teplotou. Kyselostí a ionty uhličitanovými a hydrogenuhličitanovými. Zvýšení kyselosti vede k uvolnění CO2.
Navíc se zvýšením hladiny o 3 mm/rok zvětší povrch oceánu z asi 350 milionů km2 o asi 1 milion km2 ( o 0,3%)
Podle glaciloga G.Boultona, který pracuje a Antarktidě
http://www.respekt.cz/tydenik/2015/27/nedrazdeme-tygra
:"Množství CO2 v atmosféře lze doložit z ledovcových vrtů. Není žádná zásadní odchylka od pravidla : zvýšení množství CO2 vede ke zvýšení globální"
Není otázka zda, ale kdy se vliv CO2 silně projeví.
Oceány se ohřívají zvolna a uvolňují oxid uhličitý velmi pomalu. Reakce na změnu trvá až 700 let. Lidstvo dodává do atmosféry oxid uhličitý velkou rychlostí, Země se musí globálně ohřívat.
" Kdyby se nyní přestalo s vypouštění m skleníkových plynů do ovzduší, Země by se ještě asi 700 let oteplovala. To souvisí s velkou tepelnou kapacitou oceánů a jejich pomalou změnou teploty. Celoplanetární systém mořských proudů promíchává oceány do hloubky s periodou stovky let."

Odpovědět


Re: Re: Autorův překlep?

Tomáš Vodička,2016-08-23 03:33:00

"Zvýšení teploty o 1°C představuje asi o 6-7% více vodních par v rovnováze ve vzduchu a vodní pára tvoří zhruba 2/3 skleníkového efektu."
To je nepochybně pravda, ale to by samo o sobě znamenalo silnou kladnou zpětnou vazbu v tepelné bilanci planety. Tento fakt by sám o sobě vedl k brutální nestabilitě teploty na Zemi, a to dlouhodobě, bez ohledu na vliv člověka, což nepozorujeme.
Vodní páry ale v atmosféře také kondenzují do podoby oblačnosti, která zásadně mění albedo planety. Stačí se podívat na nějakou fotku Země z vesmíru a je zřetelné, jak velké množství sluneční energie je díky oblačnosti odraženo.
A vyšší teplota zase zvyšuje pravděpodobnost kondenzace vodních par a tvorby oblaků.
Zvýšený obsah vody v atmosféře tak celkovou teplotu nezvyšuje, nýbrž právě naopak.
Voda v atmosféře zajišťuje zápornou zpětnou vazbu, která stabilizuje teplotu na Zemi.
Domnívám se, že zásadní vliv na globální teplotu nemají ani tak skleníkové plyny, jako spíš efekty, které ovlivňují tvorbu oblačnosti. Podstatná je tvorba a distribuce kondenzačních jader, což je zatím málo prozkoumané. Vliv mohou mít jak anorganické, tak i organické procesy, a samozřejmě i vnější vlivy.
A, samotný odpar z povrchu planety není dán jen teplotou. Je například známo, že odpar z povrchu oceánů ovlivňuje koncentrace a složení fytoplanktonu. A o rozdílu mezi deštným pralesem a třeba pouští netřeba mluvit.
Vliv lidstva na všechny tyto aspekty jistě není zanedbatelný.
Podle mne bychom se měli zabývat snahou o pochopení všech souvislostí, nikoli bojovat proti předem stanovenému nepříteli, kterým má být CO2.

Odpovědět


Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-23 10:00:19

Vliv vody na klima je jistě mnohostranný.
Jakési velké shrnutí vlivů na klima je na technetu ( hlavně podle IPCC a NASA).
http://technet.idnes.cz/globalni-oteplovani-grafy-dc2-/veda.aspx?c=A150703_165530_veda_pka
Dokonce už někdo přepracoval dříve chabou stránku globální oteplování české Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
"Vodní páry může přibývat nejen v reakci na růst antropogenního CO2, ale i v reakci na přírodní oteplování. Vyšší hladině sluneční činnosti odpovídá vyšší koncentrace vodní páry. Po roce 2000, kdy se růst teplot zpomalil, došlo k poklesu koncentrace vodní páry v atmosféře. Podle Stefanova-Boltzmannova zákona dochází k tomu, že při nárůstu teploty na dvojnásobek se vyzářená energie zvýší šestnáctkrát . Změna koncentrace vodních par v atmosféře je reakcí na změny povrchového klimatu, a proto musí být považována za zpětnou vazbu a nikoliv za radiační působení. Nelinearita této vazby a existence dalších, negativních zpětných vazeb ale zajišťují, že se teplota na Zemi při tomto procesu nemůže zvyšovat lavinovitě a nemůže samovolně narůst na libovolně vysoké hodnoty. Vodní pára funguje jako zesilovač vlivu ostatních skleníkových plynů. Přímé emise vodní páry při lidské činnosti přinášejí zanedbatelný příspěvek k radiačnímu působení. Emise vzniklé při zavlažování odpovídají méně než 1 % přírodních zdrojů vodní páry. Vypouštění páry při spalování fosilních paliv je významně nižší než její emise při zemědělské činnosti.
Zpětné vazby jsou důležitým faktorem při určování citlivosti klimatického systému na narůstající koncentrace skleníkových plynů. Vyšší citlivost systému znamená větší nárůst teploty při zvýšení koncentrací skleníkových plynů. Nejistoty kolem celkového účinku zpětných vazeb jsou hlavním důvodem rozptylu předpovídaných teplot v jednotlivých modelech vývoje klimatu."
No hezky. "Vodní pára funguje jako zesilovač vlivu ostatních skleníkových plynů." a Taky "Změna koncentrace vodních par v atmosféře je reakcí na změny povrchového klimatu, a proto musí být považována za zpětnou vazbu"

Můj názor. Je hezké, že víme, že více kondenzačních stop od letadel = ochlazení kvůli oblačnosti. Ale vliv oblačnosti přírodní je hodně zamotaný.
1) Albedo - oteplením ubývá sněhu a ledu ( včetně plovoucího) a povrch pohlcuje více tepla.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Albedo
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Aldebo_povrch%C5%AF.svg/800px-Aldebo_povrch%C5%AF.svg.png
2)Voda - dostatek vláhy v půdě podmiňuje vegetaci, která mění rovněž albedo. Mění i evapotranspiraci tzv. zelený tok vodního cyklu)
3)Vodní páry - zvýšení teploty vede ke zvýšení vodních par v atmosféře, která je V ROVNOVÁZE ve vzduchu. Kondenzace nastává ve vyšších vrstvách atmosféry. Vodní páry je tedy ve vzduchu více, ale oblačnosti a tedy i srážek zhruba stejně ( alespoň u nás asi tak od 1880 podle průtoku řek). Grafů globálních teplot zvláště od 1880 je plný internet. S grafy globálních srážek je to horší. Doufám, že to někoho naštve a najde odpovídající grafy. National Geographic uveřejnil kdysi mapy s náhledm k 2070 - vysychání jihu USA a Mexika, vysychání Středomoří atd. u nás zhruba stejně. Letmý závěr : vlhké oblasti budou vlhčí a suché ještě sušší. Srážky závisí hodně na proudění vlhého vzduchu od oceánu: Antarktida ( nízká teplota = málo vodních par) a Sahara ( vysoká teplota = nízká relativní vlhkost)- obojí mají málo srážek. Hodně srážek je v subpolárních oblastech.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Tomáš Vodička,2016-08-23 15:13:04

Díky za věcný a fundovaný příspěvek. Z velké části s vámi souhlasím, avšak:
1. vodní páry nepochybně tvoří kladnou zpětnou vazbu, kondenzované páry pak vazbu zápornou. Celková bilance je otázkou, já však věřím že ta záporná převažuje. Například proto, že teplota na Zemi je mnohem stabilnější, než na planetách které dostatečně hustou atmosférou a vodní (nebo jinou) párou nedisponují.
2. kondenzační pásy od letadel jistě mají jen malý vliv. Já však psal o kondenzačních jádrech, což jsou mikroskopické částice prachu, a také mikroorganismy, které se vznášení v atmosféře i ve velkých výškách. Ty ovlivňují, za jakých podmínek voda kondenzuje, nebo zmrzá. Takže mají velký vliv na vznik oblačnosti, srážky a sněžení. Koncentrace a složení mikroorganismů v atmosféře mohou být ovlivňovány změnami teplot, koncentrace různých plynů atd. Takže tu máme další zpětné vazby, o nichž se ví jen velmi málo. Mohou být nepodstatné, ale i velmi významné.
3. Změny plochy sněhu a ledu podle mne nemají tak velký vliv, jak se někdy prezentuje. Albedo je důležité hlavně v nízkých zem. šířkách, někde mezi obratníky. Tam je klíčová hlavně oblačnost, protože příjem tepla ze slunce je zde nejvyšší. V polárních oblastech ale převažuje vyzařování, a tedy je podstatný vliv skleníkových jevů. Přímý příjem tepla ze slunce, a proto ani albedo, zde nehrají tak velkou roli.
4. Máte pravdu, že spojení vyšší teploty s vyšší vlhkostí vzduchu samo o sobě nezvýší kondenzaci, to jsem napsal zjednodušeně. Jenomže teploty ve vyšších vrstvách nerostou v souladu s teplotami povrchovými. Jak se vzduch termickým prouděním dostává nahoru, je ochlazován a kondenzuje. Výškový profil teplot má proto vliv na tvorbu oblačnosti. Pokud je o to, jaký vliv na to bude mít ta či ona změna teplot nebo něčeho jiného, nelze udělat jednoduše závěry. Je to celé hodně složité a nedostatečně popsané. Může to ale mít nezanedbatelný vliv.
5. Nejsem si jist, jestli informace o srážkách jsou zde relevantní. Tady jde totiž o vodu, která se sice srazila (přeměnila z neviditelné vodní páry na oblaka), ale zase ne tolik aby spadla na zem. Jestli je nějaká přímá úměra mezi tvorbou oblačnosti a srážkami, to nevím.
6. Voda v atmosféře každopádně distribuuje obrovské množství energie, jak v prostoru (hlavně od rovníku k pólům), ale také v čase (snižuje rozdíly den/noc, léto/zima atd.).
Proto bych řekl, že vyšší teplota zvýšením vlhkosti vzduchu přivodí spíše zmenšení rozdílů mezi lokalitami, než jejich zvětšení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-23 22:10:28

Pro T. Vodičku.
V zásadě se shodujeme. Význam oblačnosti je obrovský, asi 30 % slunečního záření se odráží do vesmíru od atmosféry, hlavně od světlých oblaků. Tmavá oblaka naopak pohlcují. Velké nejistoty kolem vyčíslení vlivu oblačnosti jsou nyní a obrovské při výhledech kupředu s oteplováním.
Zpětných vazeb je plno, kam se člověk podívá. Ale jsou slabé.
1) Slunce svítí stále víc (+ 1 % za 100 milionů let), ale Země se vzdaluje ( myslím 5cm /rok), výsledek je, že nestihá, Země bude přehřátá a zbavena kapalné vody a života nejpozději za 2 miliardy (?) let.
2) Chápu, že záleží na velikosti ( spíš maličkosti) kondenzačních jader vody, čím jich bude víc a drobnějších bude víc bílé oblačnosti. Voda se zkondenzuje jinak ani nelze, v 10 km je -50 až-60°C, pokud se výstupným proudem pára dostane nahoru, kde je pod nulou, kondenzovat musí. Nad suchou a čistou Antarktidou visí jemná ledová oblaka ( místo, kde se likviduje ozon).
Už se diskovalo o všem možném, pylová zrnka, mikroskopický písečný prach z pouští, dokonce i terpeny z rostlin.Jedna z teorií je, že konci doby ledové napomohly prachy ze spraší, které se ve velmi suchém vzduchu doby ledové rozfoukaly všude možně, hlavně naštěstí tam, kde dnes máme černozem.
3) Nejsilnější dlouhodobý vliv podle mě má albedo, souvisí s množstvím ledu a sněhu. Všichni víme, že dobu ledovou startuje střední Milankovičův cyklus 100 000 let. Jenže je to cyklus a trvá kolem dokola 100 000 let.Jak to, že doba ledová trvá 90 000 -100 000 let. Podle mě je to tím, že je tu zdaleka nejsilnější vazba : více sněhu a ledu --- > větší odraz do vesmíru --- > ochlazení. Jakmile nastane teplá fáze spojená s úbytkem ledu, změna je zase prudká a máme až 30 000 let dobu meziledovou.
4) Takže nebezpečí nynějších rychlých změn je v tom, že všechny zpětné vazby stabilizují klima jsou principiálně slabé, jakmile globální změna nastane ( což se děje vlivem člověka hlavně emisemi CO2), bude se zrychlovat. Jediné, co to dokáže zvrátit, jsou Milankovičovy cykly ( a albedo ledu).
5) Diskuze o změně využívání půdy ( kácení pralesů, lesů, více orné půdy a zavlažování a nedostatek pitné a vůbec použitelné vody..). Ano. Kácí se pralesy v Indonésii, a my kupujeme o 1 Kč levnější sušenky Kauflandu s palmojádrovým olejem. A někdo si namastil kapsu s biopalivy, do kterých se přidává i brazilský bioethanol. Pole máme žlutá od řepky. To by se rozumným postupem změnit dalo a nebylo by to za šílené peníze do zeleno-bio-ekolo-rychlo akcí, prostě akcí pro tunelované prachy.
6) U nás v minulosti bylo líp : před 1 000 roky bylo 90% les na území nynějších Čech. A byla doba relativně teplého klimatu. Pak byla malá doba ledová a lesů pořád jen ubývalo, lesy hlavní faktor asi nejsou. Prostě svět není naše středoevropská kotlina, je trochu větší.
7) V minulosti bylo u nás i hůř: kolem 1775 byla několik let neúroda ( shnilo obilí) a hrozil hladomor, přesto že lidí bylo míň a skoro všichni v zemědělství. Hrabě Buquoy dovolil kácet jeho lesy a vznikaly horské louky a pole pro zajištění obživy. Asi 2 roky před zničením Šumavy bouří a pak kalamitou kůrovce, se Schwarzenberg zděsil, když viděl vykácené lesy odtahané plavebními kanály do Prahy a Vidně- a přikázal omezení těžby. Lesy máme bez velkých stromů, ale plošně větší jak před 100 lety. Schopnost zadržení vody a albedo řídký les vcelku nemění. Náletová křoviska zabírají pohraničí, které republika tolik usilovala udržet před válkou.
Závěr: A my se hádáme na internetu. Pravdu mají zase jen klimaskeptici, kdosi před pár lety běhal po Praze s transparentem, že se 17 let neotepluje. Teď už se neběhá, otepluje se a může za to i člověk. Ale nemůže prý s tím nic dělat. Leda se zařadit do aktuálně správného směru klimatologů. To jsou ti, co zkoumají klima, jehož existenci podle prvních vět článku někteří popírají :"kromě tradičního popírání existence klimatu".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-24 00:34:44

Máme jen nějaké velice nepřesné modely klimatu, a ty popírat jistě lze.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-24 02:01:27

Modelům rozumí málokdo. Málokdo má přístup k úplným datům a umí je zpracovat. Popírání modelů není totéž co sdělení, že model se zpětnou platností vykázal chyby. To zvládne opravdu kde kdo a ještě o tom podiskutovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-24 09:31:57

Modely, modely klimatu. Stačí se podívat na krátkodobou předpověď počasí. Letos jsem začal podezírat meteorology, že na těch super-strojích těží virtuální měnu, zatímco nám předkládají nějaké starší předpovědi :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-24 12:01:17

Myslel jsme, že diskutující zde chápou rozdíl mezi počasím a klimatem a mezi modelem klimatu a předpovědí počasí. není tomu tak, takže není o čem dál diskutovat

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-24 12:23:51

Definice tohoto jsou naštěstí jasné. Nechápat tedy pravděpodobně znamená jen nechtít.
"Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí"
https://cs.wikipedia.org/wiki/Podnebí

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-24 14:09:57

No právě. Sačí napřed pochopit rozdíl výsledků něčeho, co trvá dny a co staletí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-24 14:46:05

Vaše konstatování si dovolím objasnit.
Rozdíl mezi těmito výsledky je velikost chyby.
Tedy např. pokud nějaké parametry vypočteme pro krátký časový úsek, dny, s určitou chybou (její uvádění se bohužel mnohdy zanedbává), a toto aproximujeme na delší časový úsek, století, dochází k akumulaci chyby (dle způsobu i exponenciálně).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-25 08:35:39

Ladislav Metelka, klimatolog, by Vám vysvětlil, kdyby už to nepřestalo bavit to pořád opakovat v diskuzi, že předpověď počasí a modely klimatu se počítají jinak, byť třeba i na počítači Aladin pro počasí. Hlavně se jistě neaproximují se dny na století, ale sjednocená data z měsíců a hlavně roků. Od roku 1880 je k dispozici asi 3 miliardy dat, přepočítáno projektem B.E.S.T.
Jinak souhlasím, blbosti se šíří exponenciálně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-25 16:26:02

Jistě, vzorce jsou jiné. Avšak neurčitost, tedy neznámá chyba je v obojím.
Protože prostě neznáme a tedy nejsme schopni obsáhnou všechny vlivy, podílející se aktuálním globálním počasí, resp. jakkoli dlouhém období planetárního klimatu.
Počasí se aproximuje/extrapoluje z nějakého zlomku dat/znalostí (viz výše) na dny, týdny. Klima z nějakého zlomku dat za cca století (+ jiného zlomku archeologických dat) na libovolně dlouhou dobu. Tj. s tou chybou je to stejné, jako jsem psal v minulém příspěvku.
A díky neznámé chybě je to tedy něco jako věštění z koule.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-26 12:12:03

Neznámé chyby jsou kdekoli, třeba při stavbě mostů, skoro každý je originál, položím a zatížením určitě. Ale jsou v předvídatelných mezích, což mají i modely klimatu. Kvůli tomu se nepřestanou stavět mosty, výškové budovy, konstruovat nová letadla atd. Věštěte dál z koule na plný koule, ale u klimatu je to prognóza s určením pravděpodobnosti s jakou jev nastane.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-26 13:44:07

Nic by mě, potažmo zřejmě celé lidstvo nepotěšilo více, než kdyby to bylo tak analogické, jak píšete. (ve směru k předpovědi vývoje počasí/klimatu).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-26 21:22:29

Lidstvo se může těšit, Vy také, na první ránu graf s max/min teplotami do 2050 a pravděpodobností
http://www.climate-lab-book.ac.uk/files/2016/01/fig-nearterm_all_UPDATE_2016.png

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-26 22:24:16

Prosím, objasněte mi, kde je v tom grafu určená pravděpodobnost, a dále pak, jak se může v "global temperature projections" objevit vztažení k letům 1850-1900, když v té době globální monitorování teploty neexistovalo?
Nejspíš to jen špatně chápu. Děkuji.

Jak to souvisí s tím, co jsem napsal k vaší analogii, se ptát nebudu a raději se zkusím rovnou zeptat jinak. Kde jste ve stavebnictví/letectví (jak uvádíte budovy, mosty, letadla) viděl, že by se v projektech počítalo s určitou pravděpodobností, zda stavba nastane (tj. stavba se povede postavit)?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-27 19:28:51

No mosty mají zpravidla koeficient bezpečnosti = 6, to je předpokládá se, že vydrží 6x větší zatížení, než je dovolené. Čili se počítá s neznámou chybou. Důlní lana a lanovková mají myslím koeficient bezpečnosti =8.Při osminásobném než dovoleném zatížení se pravděpodobností blízkou 100% přetrhne, protože dosáhne mezi pevnosti. Při bezpečném zatížení se s pravděpodobností blízkou 100% nestane nic.
Globální teploty jsou známy zpětně stále s menší přesností, grafy teplot ledovcových jader Vostok vypovídají o teplotách asi 450 000 let zpět. A to se opravdu neměřilo. Z teplot třeba Klementina od 1775 lze odhadovat teplotu českých zemí. jestliže dnes je teplota Klementina řekněme o 2 °C vyšší, jak průměr teplot ČR, tak to umožní smysluplné odhady pro celou oblast českých zemí i zpět. Takže máte zase o čem diskutovat, doufám, že ne už se mnou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-27 19:58:33

Pane Krnici, začal jste s tím, že modely klimatu jsou jako věštění z křišťálové koule. Základní vědecký dokument ke klimatu je zpráva IPCC 5. Najděte tam, co vědci vyvěštili z křišťálové koule a je po diskuzi. Nemyslím že himalajské ledovce roztají do 2035, to byl překlep a byl opraven.
Přeji Vám a křišťálové kouli mnoho zdaru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-27 20:43:14

No, nechtěl jsem, mírně řečeno trapas o tání himálajských ledovců zmiňovat (a už vůbec jsem nečekal, že ho zmíníte vy).
Na|(ne)štěstí to není zas tak dlouhá historie (a je k tomu zatím dostupný dostatek informací), aby bylo možné uvádět, že šlo o překlep.
http://www.osel.cz/4803-ipcc-himalaje-roztaji-do-roku-2035-oprava-2350.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-27 20:25:21

Děkuji, že jste tedy byť oklikou potvrdil, že vaše předchozí analogické srovnání bylo chybné.

A co to vysvětlení grafu, o které jsem prosil?
Jinak k tomu ... o "předpovědích" a grafech IPCC je zde na OSLU více zajímavých článků, např. http://www.osel.cz/6566-vinit-ze-sucha-globalni-oteplovani-je-zcestne.html

O teplotách měřených v Klementinu jsme zde již několikrát diskutovali (kalibrační protokoly :)), kdy nyní děkuji, že používáte slovo "odhad", s čím naprosto souhlasím.
Tím to však končí, protože dokud neprovedeme analýzu chyby, a další nutné náležitosti (např. obdobně jako u zmiňované zátěže), které např. vyžaduje prognóza (https://cs.wikipedia.org/wiki/Progn%C3%B3za), není na odhadu nic vědeckého.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-27 21:24:05

Dobře, takže věštění z křišťálové koule jste si vymyslel a hledáte chybu všude možně jen ne u sebe.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-27 22:22:33

Nikoli. Na věštění z koule znám dva pohledy. Jeden je magický, a druhý kritický (od kritického myšlení). Magický cca znamená, že jsou to kouzla (vidění do budoucnosti). Zatímco z toho kritického jde pouze o odhad (přesně dle definice odhadu).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-27 23:57:12

Kritický pohled na věštění z křišťálové koule má asi stejný vědecký význam jako pohled na ty koule. Už jste něco vybádal?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Progn%C3%B3za
Ach jo, sám se nevyznáte ve svých pojmech a odkazech, u klimatu nejde o odhad. U klimatu se jedná o prognózu hodnocenou mírou spolehlivosti. Jde o systémovou analýzu s ohledem na dílčí prvky a jejich vzájemné působení ( zpětná vazba atd.)
V odkazu uvedená Regresivní analýza např. v Excelu dává u klimatu chybné výsledky, matematicky jsou zpracována předchozí data a podstatně záleží na výchozím bodu. Nebere v potaz vývoj a vzájemné působení dílčích veličin.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-28 00:38:11

Vskutku zajímavá (mimo) reakce. Onen odhad (mnou konstatované "něco jako věštění z koule") jste sám výše potvrdil (2016-08-27 19:28:51).
To byl jen "překlep"? :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-28 09:22:12

Vy řešíte prognózy klima z křišťálové koule, to je směrem dopředu v čase.
Divil jste se, kde se berou hodnoty staré v čase (r. 1850), kdy se vědecky teplota neměřila a na to byla odpověď, kde jsem použil myslím slova smysluplný odhad. To u Vás nehrozí, vždy bude vše špatně, což je vaše volba a užijte si to.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-28 10:26:34

Bohužel jste za celou naší "diskuzi" neuvedl odkaz na žádnou prognózu vývoje klimatu.
Graf, který jste odkazoval, uvádí mimo jiné odhad ("smysluplný" ... jaký ostatně jiný?), tedy není prognóza.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-28 12:49:18

Uvedl jsem zprávu IPCC 5, kterou jste zjevně, jako mnoho, jiného minul. Takže si dejte heslo
Google/Obrázky IPCC 5 chart
https://www.google.cz/search?q=IPCC+5+chart&biw=1366&bih=643&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwje0v-f9-POAhXDaxQKHatTDZgQ_AUIBigB

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-28 12:58:28

IPCC 5 není prognóza, ale cituji "souhrnná zpráva" (Synthesis Report).
Zahrnující např. odhady.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-28 19:51:40

Myslel jsem, že zvládnete kliknout na některý obrázeku hesla IPCC 5 chart, který vede k odkazu s projekcí do budoucnosti. Není tomu tak, takže raději dál nekomentuji
http://www.realclimate.org/index.php/archives/2013/09/the-new-ipcc-climate-report/
http://www.scilogs.de/wblogs/gallery/16/previews-med/AR5_temp_projections.png
http://www.easterbrook.ca/steve/2013/10/what-does-the-new-ipcc-report-say-about-climate-change/
http://www.easterbrook.ca/steve/wp-content/IPCC-AR5-Fig-12.5-1024x677.png

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Stanislav Florian,2016-08-28 20:09:44

http://ipcc.ch/report/ar5/wg1/
http://ipcc.ch/report/graphics/index.php?t=Assessment%20Reports&r=AR5%20-%20WG1&f=Chapter%2001
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1t%C3%A1_hodnot%C3%ADc%C3%AD_zpr%C3%A1va_IPCC
Projekce globálního oteplování AR5 do roku 2100, takže projekce a tabukka a máte zase o čem diskutovat....
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/souhrnna_zprava_ipcc_2015/$FILE/OEOK-IPCC_SYR_report_CZ-20150504.pdf
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/mitigace_zmeny_klimatu_ipcc/$FILE/OEOK-IPCC_WGIII_report_oprava_CZ-20150227.pdf
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zprava_pracovni_skupiny_ipcc/$FILE/OEOK-IPCC_WGII_report_oprava_CZ-20150227.pdf
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/ipcc_zmena_klimatu_zmirnovani/$FILE/OEOK-IPCC_WGI_report_oprava2_CZ-20150227.pdf

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorův překlep?

Milan Krnic,2016-08-28 21:34:58

Zprávu IPCC 5 jsem četl (v originále), a dle toho jsem také reagoval.

Odpovědět


modely

Milan Krnic,2016-08-29 17:19:30

Jinak co se týče modelů, které stojí za zprávami IPCC, je online dostupných neskutečně málo jakýchkoli kritických hodnocení. A kde není kritika, tam to zapáchá. Tak ale to je bohužel ledaskde normální stav.
http://docs.house.gov/meetings/SY/SY00/20160202/104399/HHRG-114-SY00-Wstate-ChristyJ-20160202.pdf
Vytváří to pak, pravděpodobně (subjektivně, kvůli té absenci kritiky) falešný dojem, že přesně, nebo téměř přesně víme, jak to v budoucnu bude. A na to se pak nabalují další věci.
Kšeft s CO2, těží se o 107 a plní skládky, ne(eko)logicky se "pěstuje biopalivo", atp.
A já mám v garáži stále ten vyjetý olej, a čekám na opravdu tuhou zimu ... :-D
Ten váš první graf je popsaný zde: http://www.climate-lab-book.ac.uk/comparing-cmip5-observations/
CMIP plus mínus autobus ... >

Odpovědět


Re: modely

Stanislav Florian,2016-08-30 20:18:08

Kritika a sebekritika opravdu chybí. Když někdo údajně přečte Souhrnnou zprávu IPCC 5 ( 4500 stran) v originále a nereaguje z toho vůbec na nic kromě křišťálového koulení a je vtipný s vyjetým olejem na zimu v garáži, tak to nebude chyba vědy.
Vím odkud jsem dal odkaz na první graf a je dobře, že jste to našel. Bude klid.

Odpovědět


Re: Re: modely

Milan Krnic,2016-08-30 23:12:06

Děkuji, zareagoval jste klasicky, a pouze na to, co se vám hodí.
Souhrnná zpráva (Synthesis Report) IPCC, kterou jsem (asi pro vás nejasně) zmínil, má 167 stran.

Odpovědět


Re: Re: Re: modely

Stanislav Florian,2016-08-31 08:28:18

Psal jste :"Zprávu IPCC 5 jsem četl (v originále)."
Nyní tedy víme, že šlo o Souhrnnou zprávu 167 stran.
ttp://www.cmes.cz/cs/node/238
Radim Tolasz píše:
"Každé shrnutí zprávy IPCC trpí nutnou generalizací, protože se jedná o shrnutí tzv. „Full reportu“, který má 1 922 stran bez příloh, do cca 20 stran. Jedná se o zkrácený text, ale opravdu o shrnutí jen toho nejdůležitějšího... Na jednání bylo posouzeno celkem 2 350 připomínek z tzv. Governmental review."

V diskuzi o překlepu s Himajálskými ledovci ( mělo být do 2350) uváděl L.Metelka, že celkový text IPCC 5 má 4500 stran ( patrně se zdrojovými texty). V nich hledáte kriticky ty chyby. Hodně štěstí a sil přeji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: modely

Milan Krnic,2016-08-31 09:41:59

K tomu "nyní" viz: 2016-08-28 12:58:28. Jako obvikle :)
A hle, věští tam z koule, tj. uvádí odhady do budoucnosti. Což se dotýká CMIP5 grafu, který jste uváděl jako první. (2016-08-26 21:22:29)
Prozradíte, kde je v něm uvedená ta pravděpodobnost?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: modely

Milan Krnic,2016-08-31 09:42:51

obvykle

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: modely

Stanislav Florian,2016-08-31 22:46:47

http://www.climate-lab-book.ac.uk/comparing-cmip5-observations/
"Druhý panel zobrazuje posouzení globálních teplot v období 2016-2035. Tyto HadCRUT4.4 pozorování jsou uvedeny v černé barvě s jejich 5-95% neurčitostí. Několik dalších observační datové sady jsou zobrazena modře. Světle šedá stínování ukazuje CMIP5 ( neurčitost) 5-95% meze pro historické ; šedé čáry ukazují rozsah min-max. Tmavě šedé stínování ukazuje projekce pomocí 2006-2012 referenčního období. Červené šrafování ukazuje IPCC AR5 s orientační pravděpodobností (> 66%) na období 2016-2035."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Milan Krnic,2016-08-31 23:42:14

To jsem si také přečetl. A co znamená 5-95%? Plus mínus autobus? Červené šrafování jakbysmet. 66% pravděpodobnost, že se oteplí o (nepřesná stupnice v grafu, tedy od oka) 0,25 až 0,75 letos, a dále lineárně až po nějakých 0,30 až 1,15 do roku 2020? To má být nějaké stanovení pravděpodobnosti?
(Já podobně pavědecky odhadnu cokoli, a nestojí to daňové poplatníky ani korunu)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Milan Krnic,2016-08-31 23:43:27

tedy do roku 2035. Ale to nehraje roli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Stanislav Florian,2016-09-01 09:54:28

Že odhadnete pavědecky, to vidím. Využil jste k tomu data a výsledky zpracované za daňové poplatky hlavně v USA, u nás nezveřejní volně ani data Klementina.
http://www.climate-lab-book.ac.uk/comparing-cmip5-observations/
5% až 95 % neurčitosti znamená rozumnou horní a dolní hranici, že teploty modelů, stejně jako skutečně naměřené hodnoty (observatvations) leží uvnitř modelovaných hodnot a to i směrem zpět, což je důležité pro validizaci modelů. Hodnoty desítek modelů ( zhruba 40) mají rozptyl, ale všechny teploty včetně naměřených stoupají. Je tam pod grafem 1 zmiňován i BEST, který nezávisle ověřil 3 miliardy původních dat a potvrdil správnost zpracování (HadCRUT4, NASA GISTEMP, NOAA..). Nejteplejší byl 2015 a rok 2016 má nakročeno k nejteplejším, celkem 15 měsíců za sebou nepřetržitě byl překonán globální měsíční rekord teplot podle NOAA. Takže naměřené hodnoty povylezou k průměru teplot modelů.
Vlnová funkce popisuje pravděpodobnost výskytu elektronu v oblasti kolem jádra. Orbital je místo, kde se elektron s určitou pravděpodobností, např. 90 % vyskytuje. Což neznamená, že nemůže být jinde ( dál nebo blíž), ale má to malý význam. Jak vidíte, nejistota ( zde výskytu elektronu) je součástí vědy a poznání.
Tímto zdravím Váš +- autobus. O jaký typ autobusu je jedná, je třeba upřesnit a pak hurá na výlet do modelů klimatu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Milan Krnic,2016-09-01 11:16:31

Opět srovnáváte nesrovnatelné.
Důležitým prvkem vědecké metody je testovatelnost teorií, příp. hypotéz. A opakovatelnost experimentu.
Čemuž u počasí/klimatu jistě brání naše neznalost (fyzikálního popisu) atmosférických i jiných jevů, např. turbulence.
Jinak "např. 90 %" a "5-95%" je trochu rozdíl ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Stanislav Florian,2016-09-01 11:58:44

Modely se testují směrem zpět, kde naměřené hodnoty jsou známy.
http://www.climate-lab-book.ac.uk/comparing-cmip5-observations/
Graf IPCC Fig 11.25 Uvádí 5-95% range period, čili 5-95% rozsah v dané periodě (v času). Jinak řečeno 90 % ( to je 95-5) hodnot modelu leží uvnitř trychtýře grafu,který se k budoucnosti logicky zešiřuje a má větší možnost odchylky. 5 % podle modelu leží pod dolní hranicí toho trychtýře a 5% nad horní hranicí toho trychtýře.
Čili 5%+90%+5% =100%. Zbytek % pokud tam nějaké vidíte do 100% kriticky zkoumejte, je to ten Váš +- autobus a křišťálová koule.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Milan Krnic,2016-09-01 12:41:56

To, že se testují směrem zpět, nehraje roli.
Ovšem ... 100% pravděpodobnost, tj. absolutní jistota budoucího vývoje tak komplexního dynamického systému, jako je klima, to je něco! To se omlouvám za autobus i křišťálovou kouli. To jsou čistá kouzla.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Stanislav Florian,2016-09-01 18:19:41

Hraje to podstatnou roli, vzorce modelů musí i z počátku před dneškem vydat hodnoty blízké pozdějšímu měření.
Součet % do celku bývá 100 %, nevšiml jste si toho dosud, nevadí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Milan Krnic,2016-09-01 18:46:46

Jistě, v pohledu do minulosti to prověříte. To je v pořádku. Ovšem do budoucnosti z pohledu dneška nikoli, už jen vzhledem k tomu, co jsem uváděl dříve.
Z tomu je možná zajímavé tvrzení RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovského, CSc., v přednášce "Změna klimatu aneb o kritických 2 °C. Budeme mít..." začínající v čase 38:27: https://youtu.be/bCcXWt3KQBY?t=2307
Jen jsem, vzhledem k tomu tvrzení, "nepochopil" zbytek přednášky.
Tedy já to asi chápu, a pokud ano, stačilo by říct, že bychom neměli zasírat přírodu.
Což je ovšem logické, nezávisle na modelech.
Tak ale i toto modelování je z opět jiného pohledu dobré, protože dává práci, a tedy relativně zvyšuje zaměstnanost
A tak dále.
Nemůžu si pomoct, je to hrozná sranda. :)
Jinak zde vidíte, že modely vskutku popírat lze (2016-08-24 00:34:44)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Stanislav Florian,2016-09-01 21:54:05

Nikoli. Z minulosti třeba roku 1980 k dnešku je to směrem DOPŘEDU a model a skutečnost pak srovnat lze.
Oteplení o 2°C je často uváděná hodnota do roku 2100 V grafu IPCC AR5 Fig 11.25 vychází zhruba +2°C jako oteplení proti průměru let 1850- 1900 (na svislé ose vpravo). Video jsem tedy nepouštěl.
Pravděpodobnost hození mince je 50% a 50%, čili při dostatečně velkém množství hodů bude % padnutí orel nebo hlava blízké 50%, čili součet blízký 100%.S dalšími podobnými dotazy a problémy se obracejte na doc. Chochlouška, já končím.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: modely

Milan Krnic,2016-09-01 22:33:15

Pokud vyjadřujete budoucnost, o jejímž odhadu modely celou dobu píši, jako něco, co probíhá od minulosti do současnosti, tak to potěš ...
Sčítat zřejmě umíte (pravděpodobnost a její účel je sice "trochu" něco jiného). A ze zprvu 100% je náhle blízko 100%.
Díky :)
Jinak co se týče toho videa, v uvozovkách je pouze název té přednášky.

Odpovědět

neexistence klimatu ?

Stanislav Florian,2016-08-22 12:35:54

Článek : "kromě tradičního popírání existence klimatu "
Komentář : Navrhuji pro údajné popírače existence klimatu termín : neklimatici.
Snad mělo být : popírání změn klimatu vyvolané člověkem.

Odpovědět


Re: neexistence klimatu ?

Jiří Novák,2016-08-22 14:17:25

To víte, dnešní internetem zblblí teoretici jsou schopní popřít ledasco. Jednou klima, podruhé vlastní nos mezi očima. Mohlo by se jim říkat tžeba aNOStici.

Odpovědět

Neoskeptici?

kirtaP akruK,2016-08-22 12:01:25

(nečetl jsem originální článek) Je doopravdy zvláštní, že ti "neoskeptici" nevěří, že by s tím lidstvo mohlo něco udělat. Ale věří, že za to lidstvo může!

Odpovědět


Re: Neoskeptici?

Daniel Konečný,2016-08-22 13:52:38

Není to tak složité. Za předpokladu, že hlavním faktorem je lidský CO2, lidé přispívají téměř veškerou svou činností. A jakékoliv snižování/lapání/zaříkávání tohoto plynu je nákladné. Spousta lidí si potom může myslet, že si obětinou nějakého "rozumného" procenta světového HDP nezajistíme žádný efekt. Investovány už byly biliony a co se stalo..?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace