Největší dravé bestie všech dob  
…aneb Kteří dnes známí teropodi byli ze všech nejdelší?

Velikostní srovnání pětice obřích teropodů a dospělého člověka. Všichni prokazatelně přesáhli 12 metrů délky a zhruba osm tun hmotnosti. Žádná současná suchozemská šelma se těmto druhohorním teropodům velikostně ani zdaleka neblíží. Kredit: Matt Martyniuk, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Velikostní srovnání pětice obřích teropodů a dospělého člověka. Všichni prokazatelně přesáhli 12 metrů délky a zhruba osm tun hmotnosti. Žádná současná suchozemská šelma se těmto druhohorním teropodům velikostně ani zdaleka neblíží. Kredit: Matt Martyniuk, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

V minulém příspěvku jsme se zaměřili na největší sauropody, což jsou zároveň zdaleka největší suchozemští tvorové všech dob. Dnes se zaměříme na další velmi zajímavou skupinu, kterou jsou (až na výjimky draví) teropodní dinosauři. Do této skupiny fakticky patří i všichni dnešní ptáci, jejichž největším žijícím představitelem je africký běžec pštros dvouprstý. Ten dosahuje maximální zjištěné výšky 2,7 metru a hmotnosti téměř 150 kilogramů. Mezi druhohorními teropody bychom však samozřejmě našli mnohem větší zástupce, jejichž hmotnost zřejmě dosáhla téměř stonásobku té pštrosí. Představme si tedy ty největší dnes známé teropody. Jako hlavní kritérium velikosti ale tentokrát zvolme celkovou délku (rozptyl v odhadech hmotnosti je u teropodů dokonce ještě větší než u sauropodů). Zaměříme se přitom pouze na ty druhy, které zřejmě přesáhly celkovou tělesnou délku 13 metrů, což můžeme považovat za jakousi umělou hranici „teropodí velikostní extratřídy“. Pro lepší představu zvolíme jako měřítko délku průměrného kroku dospělého člověka při svižné chůzi, tedy přibližně 75 centimetrů, plus mínus decimetr. U současných šelem by vám takové kroky stačily zhruba čtyři. Kolik takových kroků za sebou bychom ale museli udělat, abychom ušli celou vzdálenost, rovnající se délce těchto impozantních dinosaurů?*

 

1. Spinosaurus aegyptiacus (15 – 18 metrů; asi 20 až 24 kroků)

Obří „obojživelný“ teropod, vědecky popsaný již roku 1915 německým paleontologem Ernstem Stromerem. Žil v období přelomu rané a pozdní křídy (asi před 100 miliony let) na území severní Afriky a dosahoval jako jediný dnes známý teropod délky přes 15 metrů a hmotnosti zřejmě přes 10 metrických tun.

 

2. Giganotosaurus carolinii (12,2 – 14 metrů; asi 16 až 18 kroků)

Největší „klasický“ teropod, chodící po dvou a živící se přednostně lovem velkých suchozemských obratlovců. Jen jeho lebka byla dlouhá přes 180 cm, hmotnost zřejmě překonávala 8 tun. Celková délka mohla nejspíš dosáhnout až čtrnácti metrů. Vědecky byl popsán v roce 1995 v Argentině.

 

3. Oxalaia quilombensis (11 – 14 metrů; asi 14 až 18 kroků)

Další obří spinosaurid, blízký příbuzný svého severoafrického rekordního bratránka. Tento druh žil na území Brazílie před asi 98 miliony let a rovněž šlo o „obojživelného“ teropoda. Délka je odhadována na 11 až 14 metrů, hmotnost zřejmě dosahovala přes 7 tun. Je nejnovějším přírůstkem do tohoto přehledu, vědecky popsán byl v roce 2014.

 

Největším dnes známým teropodem je africký spinosaurid Spinosaurus aegyptiacus, jehož vědecké rekonstrukce prošly v posledních dvou letech výraznou proměnou. Jako jediný dosud známý teropod přesáhl prokazatelně délku 15 metrů. Kredit: ДиБгд, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Největším dnes známým teropodem je africký spinosaurid Spinosaurus aegyptiacus, jehož vědecké rekonstrukce prošly v posledních dvou letech výraznou proměnou. Jako jediný dosud známý teropod přesáhl prokazatelně délku 15 metrů. Kredit: ДиБгд, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

 

4. Carcharodontosaurus saharicus (11 – 13,3 metru; asi 14 až 17 kroků)

Obří severoafrický teropod, vědecky popsaný roku 1927, geologicky současník spinosaura. Svými rozměry se nejspíš vyrovnal i argentinskému giganotosaurovi, ačkoliv oproti tomuto svému příbuznému mohl být o trochu menší a lehčí. Odhady hmotnosti přes 13 tun jsou nejspíš přehnané, pravděpodobnější je odhad 6 – 8 tun.

 

5. Tyrannosaurus rex (11,5 – 13 metrů; asi 15 až 16 kroků)

Nepochybně nejznámější teropod vůbec, ačkoliv už dávno není největším známým zástupcem této velké skupiny. Délka největších exemplářů se pohybovala kolem 12,3 – 12,8 metru, výjimečně snad i přes třináct metrů. Díky robustní stavbě ale dosahoval velké hmotnosti v rozmezí 6 – 9 tun.

 

6. Tyrannotitan chubutensis (11 – 13 metrů; asi 14 až 16 kroků)

Geologicky starší příbuzný giganotosaura a karcharodontosaura, žil v Argentině před asi 118 miliony let a vědecky byl popsán v roce 2005. Podle stehenní kosti o délce kolem 140 cm lze odhadnout celkovou délku těla až na 13 metrů a hmotnost asi na 7 tun.

 

7. Chilantaisaurus tashioukensis (11 – 13 metrů; asi 14 až 16 kroků)

Jediný asijský zástupce v tomto přehledu pochází z Číny, na jejímž území žil před asi 92 miliony let. Tento mohutný alosauroid dosahoval celkové délky v rozmezí 11 až 13 metrů a hmotnosti asi 4 až 6 tun. Vědecky popsán byl roku 1964.

 

8. Saurophaganax maximus (10,5 – 13 metrů; asi 13 až 16 kroků)

Přehled uzavírá obří alosaurid saurofaganax, který žil na konci jurské periody (před asi 152 miliony let) na území americké Oklahomy. Zřejmě představoval jednoho z největších jurských teropodů, a to s délkou až 13 metrů a hmotností přes 3 tuny. Není ale jisté, zda jde skutečně o samostatný rod nebo jen hodně velký druh rodu Allosaurus.

 

K rovným třinácti metrům délky se dále přiblížily druhy Carcharodontosaurus iguidensis a Bahariasaurus ingens z Afriky, Allosaurus fragilis (odrostlé exempláře) a Acrocanthosaurus atokensis ze Severní Ameriky, Mapusaurus roseae z Jižní Ameriky a snad i některé další, dnes ještě poměrně málo prozkoumané druhy teropodů.

 


 

 

* Jen pro doplnění uveďme, že u nejdelších známých sauropodů by to bylo nejspíš přes padesát kroků, u gigantického diplodocida druhu Amphicoelias fragillimus možná dokonce přes osmdesát!


Psáno pro Dinosaurusblog a Osel.CZ

 

.............................................................................................................................................................................................

Spinosaurus aegyptiacus


Giganotosaurus carolinii


Carcharodontosaurus vs Tyrannosaurus - Who would win in a fight


Datum: 19.09.2016
Tisk článku

Související články:

Poslední z titánů     Autor: Vladimír Socha (12.08.2016)
Tyrannosaurus sex     Autor: Vladimír Socha (25.08.2016)
Netvor z Mindenu     Autor: Vladimír Socha (06.09.2016)
Těžší než deset slonů     Autor: Vladimír Socha (12.09.2016)



Diskuze:

globální teplota a velikost

Stanislav Florian,2016-09-21 21:35:55

https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatick%C3%A1_zm%C4%9Bna
Klimatické podmínky v křídě ( snad i před uvedenými 100 miliony let, když žil největší kousek Spinosaurus aegyptiacus (15 – 18 metrů; asi 20 až 24 kroků) byly pravděpodobně nejteplejší z celého fanerozoika, teplota vzduchu byla přibližně o 6 °C vyšší než v současné době.
U savců se uvádí, že chladné podnebí vede ke zvýhodnění větších jedinců, kteří snáze udrží tělesnou teplotu ( povrch roste s druhou mocninou rozměru a objem se třetí mocninou). U teropodů to tedy fungovalo opačně, za vyšší teploty byli největší. Velké vymírání na konci křídy asi stejně nepřežili.

Odpovědět


Re: globální teplota a velikost

Milan Krnic,2016-09-23 06:49:55

Fungovalo, ale pouze hypoteticky. Obdobně hypoteticky se oblékali, používali ventilátory a slunečníky :)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz