Je vize Marsovské kolonie reálná?  
Po vystoupení Elona Muska na konferenci IAC na konci září 2016 se vyrojila spousta spekulací, jak je vůbec možné, něco takové dokázat. Jak si někdo v současné době může dovolit považovat představu milionhlavé lidské kolonie na Marsu za reálnou. Tento článek si klade za cíl na tyto otázky zodpovědět a zároveň se snaží nechat na čtenáři rozhodnutí, které části Muskova plánu považuje za dostatečně reálné.

Logo SpaceX
Logo SpaceX

Ambice SpaceX na další roky
Červenec 2018: Poslat kosmické plavidlo Dragon pomocí rakety Falcon Heavy na Mars s nákladem.
Říjen 2020: Poslat několik Dragonů s dalším nákladem.
Prosinec 2022: Panenský let ICT k Marsu. Poveze pouze náklad. Tuto loď chce Elon Musk nazvat Srdce ze Zlata a po návratu zpět na Zem ji uložit do muzea.
Leden 2025: První lidé poletí v ICT k Marsu.
Březen 2027: Několik ICT poletí k Marsu - například jedna nákladní a druhá s lidskou posádkou.
Květen 2029: Ještě více ICT poletí k Marsu.
2031, 2033, 2035: Na Mars bude přilétat stále více lidí a stavba Marťanského města bude součástí našich životů.

 

 

Jsou splnitelné plány pro Red Dragon?

Dragon přistává motoricky na Marsu – zatím jen v představách umělce.Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Dragon přistává motoricky na Marsu – zatím jen v představách umělce.Zdroj: http://spaceflightnow.com/

 

Předpokladem je raketa Falcon Heavy jejíž panenský let byl (opět) odložen na březen 2017. Nosič se skládá ze tří prvních stupňů Falcon 9, s tím že střední je mírně upravený a z druhého stupně. Pokud by byla loď ztracena, je pravděpodobně možné použít zachráněné první stupně ke konstrukci nového Falcon Heavy. Takže v případě havárie musí SpaceX znova postavit upravený první a druhý stupěn Falcon 9 - jednoznačně lze říct, že to umí. Když se nepodaří tento let v roce 2018, je pravděpodobné, že se jim tento cíl podaří dosáhnout v roce 2020. Panenský let Falcon 9 se SpaceX podařil hned na první pokus, je tedy možné, že i Falcon Heavy poletí hned na první pokus a firma se říká, že se pokusí všechny první stupně z panenského letu zachránit, aby je znovu mohla použít například při dalším letu Red Dragona.Další riziko je, že se Red Dragonu nepodaří úspěšně přistát na povrchu Marsu a tím se termín opět může posunout a celý podnik prodražit. Firma zkouší reakce motorů Falconů 9 před přistáním ve výšce, kde by mělo být chování odpovídající podmínkám na povrchu Marsu, takže se na tento úkol snaží připravit a toto riziko eliminovat. Vzhledem ke spolupráci s NASA označím riziko, že Red Dragon rudou planetu prostě netrefí, za zanedbatelné.


Závěr: Přestože Falcon Heavy zatím není dostavěn a vyzkoušen, je velmi pravděpodobné, že firma SpaceX má dostatek vůle, zkušeností, peněz, personálu i zařízení k realizaci této ambice, když ne v roce 2018, tak v roce 2020 nebo v roce 2022.

 

Vizualizace ITS na Enceladu.
Vizualizace ITS na Enceladu.

Jsou splnitelné plány pro ICT?
ICT je nová raketa a loď velikosti mrakodrapu na rýsovacím prkně představená v prezentaci zmiňované na začátku článku. Plán vyrobit a vypustit do 6 let obrovskou novou raketu i s novou vesmírnou lodí se zdá být velmi smělý. Co společnost SpaceX má jsou potřebné technologie, zázemí i personál. Časový harmonogram se v kosmonautice posouvá téměř vždy a u velkých plánů se posouvá vícekrát. Zřejmým rizikem je finanční pokrytí.
Podle http://arstechnica.com/the-multiverse/2016/10/the-martians-andy-weir-talks-to-ars-about-the-science-of-musks-mars-vision/[arstechnica] je odhadovaná cena kosmické lodi ITS (bez rakety) 300 milionu dolarů. Cena nového Boeingu 777-300ER, který uveze 365 cestujících, je 320 milionů dolarů. Toto ledatlo létá od roku 1998 a jedná se o tržní cenu při výrobě mnoha kusů. Letadlo není třeba podrobovat zdlouhavým zátěžovým zkouškám, už bylo vyzkoušeno, není třeba platit inženýrům a designérům za návrhy, už je to hotovo, teď stačí jen podle plánů vyrobit. V tomto kontextu vypadá cenový odhad 300 milionů dolarů za raketu (jakou svět neviděl) podhodnocený.
Vzhledem k tomu, že tak velkou raketu a loď staví SpraceX poprvé, je pravděpodobné, že se něco nepodaří. Že bude třeba zkusit to znova. Elon Musk se neúspěchu nebojí, zná ho, ví že přijde. Ví, že když chce uspět, je třeba i přes neúspěchy vytrvat. Nicméně jedna raketa a kosmická loď ICT bude velmi drahá a neúspěch bude po finanční stránce velmi citelný. Dokáže SpaceX splnit tento svůj cíl i v případě ztráty několika lodí? Například pokud by přišla o jednu při startu ze Země a o druhou při přistání na Marsu?

 


Závěr: Tato ambice je mnohem větší a mnohem riskantnější. SpaceX má potenciál to dokázat, ale bude potřebovat získat další finanční rezervy a pokud se to podaří, téměř jistě dojde k časovému skluzu (5 let?). Věřím, že na Zemi se jistě najde někdo, kdo bude mít zájem a peníze na první let - poslat lidi na Mars, pokud jej dokáže SpaceX přesvědčit, že tam umí dostat lidi bezpečně a pak je dovézt zase zpět.

 

Výroba paliva
Pro Muskovy plány návratu drahoceného hardware a personálu zpět na matičku Zemi je zásadní schopnost vyrobit palivo na rudé planetě.

Testovací reaktor využívající Sabatierovy reakce na ISS. Kredit NASA
Testovací reaktor využívající Sabatierovy reakce na ISS. Kredit NASA

 

Red Dragon na špici Falcon Heavy zvládne dopravit na Mars 4 tuny - co asi bude chtít SpaceX k Marsu odvézt? Určitě zařízení pro průzkum povrchu, které jim umožní nalézt vhodné místo pro přistání ICT. Dále si myslím, že pravděpodobný kandidát bude zařízení pro ověření schopnosti vyrábět na Marsu palivo pro let nazpět. Jsou 4 tuny dostatečné? A velmi, velmi spekulativní otázka: Je možné, že se do 4 tun vejde zařízení, které zvládne vyrobit palivo a dotankovat jej do Red Dragonu, aby mohl letět zpět na planetu Zem - tuším říkal Elon Musk, že by si tu kabinu rád pověsil vedle prvního Dragona nad svou kancelář...
ICT Srdce ze Zlata doveze na Mars 300 tun nákladu. Co by to mělo být? Může mít továrna na výrobu paliva 100 tun? Byla by schopná továrna fungovat na Marsu samostatně? Bez lidské posádky? Nebude třeba kromě továrny i zázemí pro další ICT s lidmi? Pokud poletí tucet lidí místo stovky, vejde se do kosmické lodi zázemí nutné po pobyt lidí na povrchu Marsu? Podaří se předchozím průzkumným misím najít vhodné místo (například jeskynní komplex), kde by příroda napomohla budování potřebného zázemí pro lidi?
Podle arstechnica je pro výrobu paliva Sabatierovou reakcí pro zpáteční let na povrchu Marsu potřeba:
* Energie

* CO2

* Vodík

* Tlak

* Katalyzátor - Nikl, Ruthenium nebo Oxid hlinitý
Vznikne metan a voda.

 

Energii je možné získávat prostřednictvím solárních panelů nebo z jaderného reaktoru. CO2 je k dispozici v atmosféře Marsu, stejně tak vodík je možné získavat z vody na povrchu Marsu.Katalyzátor bude zřejmě potřeba dovážet ze Země.
Podle wikipedie dokáže 50 kilogramový reaktor s příkonem 700 Wattů za den vyrobit 1kg paliva.
Závěr: Postup výroby paliva je známý, potřebné suroviny jsou dostupné v atmosféře planety Mars. Pokud SpaceX dokáže na povrch rudé planety bezpečně dopravit zařízení schopné vyrobit palivo a natankovat svou loď, měla by tato ambice být realizovatelná. Pokud bude třeba lidská obsluha zařízení (servisní technik), závisí splnění ambice na ICT.

 

 

Umělěcká představa teraformování Marsu
Umělěcká představa teraformování Marsu

Soběstačná milionová lidská kolonie na Marsu

 

Tato ambice je až úplně na konci. Po té, co se podaří vyrobit více než deset ICT a mnoho, mnoho paliva. Po té, co se podaří přesvědčit lidi, že chtějí na Mars, že tento cíl stojí za spoustu peněz a úsilí, které jsou potřeba k jeho realizaci. Elon Musk se jí nedožije, já se jí nedožiju, vy se jí také nedožijete. Elon Musk se však pokusí zahájit proces, vedoucí ke splnění této ambice. SpaceX je jeho prostředek, který má zajistit dopravu, který má vlastnit, udržovat a provozovat flotilu kosmických lodí ICT. Jestli tento titánský úkol skutečně zvládne, je ve hvězdách. Má však plán jak svůj sen splnit a pokusí se jej provést. A co vy, máte svůj sen a plán jak jej splnit?

 

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Sabatier_reaction

http://arstechnica.com/science/2016/09/going-to-mars-is-relatively-easy-coming-back-is-where-it-gets-tricky/

http://arstechnica.com/the-multiverse/2016/10/the-martians-andy-weir-talks-to-ars-about-the-science-of-musks-mars-vision/

http://waitbutwhy.com/2016/09/spacexs-big-fking-rocket-the-full-story.html

https://www.nasaspaceflight.com/2013/10/iss-hardware-providing-lessons-learned-deep-space-missions/

Autor: Ľubomír Mlích
Datum: 07.10.2016
Tisk článku

Elon Musk - Vance Ashlee
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 281 Kč
Elon Musk
Vance Ashlee
Související články:

Kdy byla naposledy na Marsu jezera?     Autor: Lukáš Houška (27.09.2016)
Všechno, co jste chtěli vědět o plánu Elona Muska kolonizovat Mars     Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2016)



Diskuze:

Krásný sen to je

Tomáš Skopal,2016-10-13 11:32:17

Je to především krásný sen a trochu byznys. Souhlasím s realistickými komentáři třeba Pavla Brože. Je poměrně dost úsměvné, až směšné, když se z jedné prezentace vizí Elona Muska dělá realistický plán tisíciletí. Jak se probírají rizika všeho možného. Tak já přihodím takovou přízemní věc, na které to celé stojí. Elon Musk. Celé to stojí na jednom človeku. Jakkoliv mu to nepřeju, může zítra nasednou do své Tesly, nabourat se, uhořet díky těm skvělým bateriím, a celá ten epochální plán splaskne jako bublina. Ale jako snění a dílčí posuny v technologii je to pěkný, není to jen kecal, opravdu má impakt.

Odpovědět

Prečo by sme mali kolonizovať blízky vesmír?

Anton Matejov,2016-10-10 09:14:35

Áno, začína doba upresňovať ciele ľudských misii a základni na Marse. Treba sa na to pozerať viac z ekonomického hľadiska. Ani prvé pokusy osídliť Ameriku nedopadli pre Európanov dobre. Riadne problémy boli aj pri osídľovaní Austrálie aj dnes bežia na to seriály napríklad na TV Viasat History. Pokiaľ tam nebola vytvorená daná infraštruktúra.
Nikto dnes nespochybňuje ekonomicky prínos z týchto kontinentov pre náš svet a svetovú ekonomiku. Koľko stojí také vybudovanie infraštruktúry na Marse, Mesiaci, obežnej dráhe? Nuž koľko stálo bybudovanie Panamského prieplavu a Suezkého prieplavu? Dnes sa buduje ešte jeden prieplav v Nikaragui Čínou krajinami BRICS. Stavba prieplavov šla do desiatok miliárd a desiatok rokov. Taktiež nemožno namietať, že investície sa ľudstvu, svetovej ekonomike nespočet krát vrátili. Stavba ISS stála okolo 100 miliárd. Dnes sa už experimentálne testujú experimentálny nafukovacím modul BEAM na ISS súkromnej spoločnosti. Čína sa nemohla zapojiť do projektu ISS kvôli USA a tak si buduje svoju vesmírnu stanicu.Áno treba predovšetkým dať šancu čo najviac národom, súkromníkom na vesmírne aktivity. Zo pár vyvolených národov nemá patent a často krát ani záujem na riešenie všetkých problémov a efektivity.
Ako pozmenila našu výpočetnú techniku a Internet, keď sa dala široká možnosť vývoja aj rôzny nadšencom. Bill Gates je vlastne kvôli jednoduchej idey, počítač do každej domácnosti, školy niekoľko krát najbohatší človek planéty. Ale aj v jeho vlastníctve dominánciu, Windows, Microsoft, internetu Explorer museli rozbiť iní ako Google, Apple, neziskoví nadšenci Linuxu a podobne. Úloha Gatesa bola naštartovať v výpočtových technikách a Internetu konkurenciu a zapojenie sa do projektov masy ľudí, nadšencom. Po ňom už prevzali štafety mnohí iní a riadne zlacneli a zdokonalili počítače,notebooky, tablety, mobily, Internet o rôzne vlastnosti.
Dobre pochopil dobu aj Elon Musk a stvoril na internetu program na platobné operácie. Ich predajom včas zarobil okolo 30 000 $. Pochopil, že naše kozmické štátne agentúry sä dosť skorumpované a tak okolo 2001 založil SpaceX. Naštartoval tým aj mnohých iných vesmírnych súkromníkov, nadšencov. Zlacnil vynášanie tovaru do vesmíru.
Na obežnej dráhe ale treba tiež rozbehnúť výrobu, aspoň niektorých komponentov,aby sme tam všetko nemuseli vynášať tak draho. Veď Slnečnej energie je tam dostatok a neobmedzuje ju atmosféra, noc ako na Zemi. 3D tlačiarne nových generácii už pokročili, niektoré sa skúšajú aj na ISS. Nejaký materiál, suroviny už ide ťažiť z blízkych asteroidov. Údajne sa na asteroidov nachádza množstvo platiny, ktoré by reštartovalo svetovú ekonomiku v stovkách biliónov $. Zriadiť nejakú servisnú stanicu pre hlbšie lety do vesmírov. Všeličo by tam šlo recyklovať, nemusíme to posielať zhorieť v atmosfére, robiť kozmické smetie, ktoré nás ešte ohrozuje.
Nech do vesmíru prenesú preteky naše podarené veľmoci. Tam je dostatok priestoru, energií. Mnohé konflikty a nevraživosť by sa potom stali potom menej podstatné.
Zmiernili by sa mnohé negatívne dopady na ekosystémy Zeme.
Západu začína čoraz viac konkurovať zoskupenie BRICS a Šanghajského obranného spolku. Nová studená vojna naberá na obrátkach. Tieto spolky sú 3 miliárdový trh a lacná pracovná sila. Rusko, Čína, India jadrové a vesmírne veľmoci. Rusko a Čína majú svoje vesmírne navigácie. Rusko je rosiahlá zem, ktorá má obrovské zásoby nerastov a energii.
Ak včas Západ neexpanduje aspoň svojou výrobou a ťažbou do vesmíru, dobehnú krajiny BRICS a Šanghajského vojenského spolku Západ v technológiach,alebo ich proste odšpehuju, odkopírujú. Začne sa presadzovať 3 miliárdový trh a lacná pracovná sila, či chceme alebo nie.

Odpovědět


Re: Prečo by sme mali kolonizovať blízky vesmír?

Jakub Klos,2016-10-10 14:40:00

V podstatě s tím souhlasím. Jen mám dojem, že Mlask příliž předbíhá naší dobu. Plánuje expanzi na rudou planetu, ale lidstvo má ještě spoustu prostoru na Zemi. Zatím mi vůbec nepřipadá smysluplné kolonizovat Marz, když ještě nevyužíváme oceány jinak než na dopravu a chytání ryb. Oceány mají potenciál zemědělství, průmyslu, energetiky i bydlení a to jak mobilního, tak stacionárního. Je to mnohem blíže a zatím to nevlastní žádný stát, který by si nárokoval jiné daně než vývozní clo. Pak je ještě spoustu neobydlené souše třeba právě ta vaše Sibiř, kam by se mohlo expandovat. Věřím, že v tom nebuou žádné nepřekonatelné politické překážky, kdyby se někdo z ciziny rozhodl třeba farmařit na Sibiři, ba naopak Rusové budou hladoví po lidech, aby zaplnili jejich pustiny. Myslím, že se otevřou Číně, Indii i dobrodruhům ze západu, nebo západního Ruska. Ekonomiku totiž dělají lidé. Suroviny jsou jen potenciálem k bohatsví, které by někdo mohl vytvořit. A jetě jedna věc - kolonizovat se dá i bez plundrování přírody. Plocha všech měst na světě je asi 1% souše a venkov vč. zemědělských ploch tvoří už sice výraznějí větší plochu, ale stále je to menši podíl, než by stačilo k zachování významných biotopů a lokalit nutných ochraně všech druhů. Každý člověk má sice nějakou spotřebu přírody, ale lze žít spokojeně i bez nárůstající ekologické stopy na hlavu. Nemyslím jen uhlíkovou - to je nesmyslně zjednodušené, myslím stopu celkového využití zdrojů - to je přeměna divoké přírody na kultivovanou krajinu za účelem hospodaření a spotřeby.

Odpovědět

Antarktická kolonie

Pavel Brož,2016-10-09 12:08:06

Mohli bychom si také položit otázku: "Je vize antarktické kolonie reálná?" Zkusme se nad tím opravdu chvilku zamyslet: určitě je tam v průměru tepleji, než na Marsu, také atmosférický tlak tam není jen řádově setinový, atmosféra se dá na rozdíl od té Marsovské dýchat, navíc je to dopravně o nejméně šest řádů levnější, než dostat se na Mars (nehledě na to, že na cestě nemusíte kysnout několik měsíců). Takový Varel Frištenský by sice mohl namítnout, že je tam prd, zvláště ve srovnání s oním výletem na Kokořín, nicméně neměl by úplně pravdu, protože Antarktida je kontinentem s obrovským nerostným bohatstvím. Na Marsu zajisté také bude co těžit, nicméně o tamních nerostných ložiscích zatím nevíme v podstatě nic, kromě toho, že tam nějaká někde bezesporu budou.

V Antarktidě se zatím netěží kvůli moratoriu států, nicméně to moratorium by velice rychle padlo, kdyby těžba tam byla ekonomicky výhodná. To zatím moc není, ony ty antarktické podmínky jsou opravdu dost extrémní. Mohla by pak být těžba na Marsu ekonomická, s přihlédnutím k ceně dopravy pracovní síly a těžebních zařízení ze Země, event. pak vytěžených surovin zpět? No to ani náhodou, rozhodně ne do té doby, než se podaří cenu dopravy na jednotku hmotnosti srazit minimálně na tu cenu, jaká by dnes byla z té Antarktidy.

Dobře, takže ekonomicky ta kolonizace Marsu moc smysl nedává, pokud se na to díváme pohledem ekonomické soběstačnosti založené na těžbě surovin. Co třeba turismus, multimilionáři plnící si svůj sen, kteří si mohou dovolit vyhodit dva mega dolarů za výlet na Mars? S tím, že na Marsu by trvaleji přežíval v podstatě hotelový personál zajišťující jim veškeré pohodlí? No, ne, že by to nebylo možné, ale i v takovém případě asi hned tak rychle nepůjde o milión stálejších kolonistů.

Tím nechci říct, že není možné v dohledné době dostat lidi na Mars. Naopak, v cestě takovému úkolu nestojí žádné principiálně neřešitelné technické potíže. Potřebné technologie jsou dnes známé, jde o to je řádově zlevnit, a vylepšit je k řádově lepší spolehlivosti (vesmírným kolonistům by se pravděpodobně nelíbilo, kdyby poměr úspěšných přistání u přepravních lodí korespondoval s poměrem úspěšných přistání sond, které na Mars byly zatím vyslány). To, co je ale mnohem důležitější, je najít model, který učiní Marsovskou kolonii soběstačnou. A protože na Marsu chybí velmi, velmi hodně věcí, které lidi běžně potřebují, bude potřeba tyto věci ze Země dovážet. Aby kolonie byla ekonomicky soběstačná, bude muset umět za tyto draze dovážené věci platit. Surovinami či službami. Cesta k takové ekonomické soběstačnosti ale nebude tak rychlá. Pevně doufám, že se to časem povede, ale bude to vyžadovat bezesporu mnohem více času.

Odpovědět


Re: Antarktická kolonie

Ľubomír Mlích,2016-10-10 09:03:25

Dobýt Jižní pól bylo velkolepé dobrodružství v dobách Amundsena, před sto lety :-), teď tam přes léto pobývá 200 vědců.

Musk neříká, že na Marsu je zisk. Musk říká, že Mars je investice do budoucnosti. Záloha lidstva. Nechce tam posílat vědce, chce tam posílat kolonisty.

Říká, že toto je směr, kterým se má lidstvo vydat a říká, že vlády, společnosti a lidi mají tuto gigantickou investici zasponzorovat, aby jsme jako lidstvo ovládli sluneční soustavu :-)

Vyzývá lidi, aby vyhodili své prachy za tento velký nesmysl, z kterého v konečném důsledku osobně nic mít nebudou.

Ano, na Mars bude třeba všechno dovážet. Dokud tam ale nebudou lidi, tak nebudou mít velkou potřebu řešit, jak přežít na Marsu. Naopak, až tam lidi budou, tak to bude otázka jejich vlastního pohodlí, bude to jejich priorita, co nejlépe se aklimatizovat. Změnit své životní podmínky tak, aby byli co nejméně závislí na Zemi.

Nedokážu říct, jestli se Muskovi podaří nadchnout lidi a přesvědčit je, že opravdu mají všechny ty prachy vyházet oknem. Nedokážu ani říct, jestli se Muskovi podaří postavit ICT, když jeho rakety teď vlastně ani nelétají. Může se stát, že SpaceX zkrachuje a zůstanou po ní pouze smělé plány na dobývání vesmíru.

Nicméně musím přiznat, že ICT je něco, co by se mi opravdu velmi, velmi líbilo. Mít prostředek, který umožní přepravit posádku deseti nebo dvaceti lidí k vedlejší planetě, je sen spousty lidí, co se dívají na Startrek, Starwars, Starcokoli :)

Tak se znovu ptám, jaký je váš sen? :-)

Odpovědět


Re: Re: Antarktická kolonie

Pavel Brož,2016-10-10 23:18:00

To je právě to, já se nebavím o dobrodružství, ale o tom, jestli je vize Marsovské kolonie reálná - ostatně to je přece klíčová otázka, kterou se ve Vašem článku snažíte odpovědět. Řeč je o milionhlavé kolonii na Marsu, ptám se tedy, jestli je reálná vize srovnatelné kolonie v Antarktidě. Bohužel není, víme to oba. Není to o tom, že bych si to nepřál, velice si přeji, aby se lidstvo dostalo z kolébky Země. A prvními kroky budou ty vědecké osádky, podobně, jako v té Antarktidě.

Nepochybuji o tom, že jednou na Marsu budou milióny osadníků - ale až tehdy, až budou schopni se tam samostatně uživit, třeba díky těžbě surovin a jejich směně za zboží ze Země. Představa, že tam ty milióny lidí bude někdo sponzorovat, je s prominutím pitomost. Leda by to nebyli kolonisté, ale vojáci vartující na dislokovaných strategických základnách, ano, tak potom by to bylo představitelné, že by do toho supervelmoci investovaly. Ale ani těch vojáků by zdaleka nebyl milión.

Musk je hlavně extrémně přesvědčivý byznysman, to myslím v dobrém slova smyslu. Jeho projektům fandím, ať už se jedná o elektromobil, nebo o projekt dopravy Hyperloop, nebo o jeho dosti odvážné a převratné pokusy o proměnu kosmické přepravy. Osobně věřím tomu, že má reálnou šanci nějaké odvážlivce na Mars dostat - tipoval bych, že tato šance bude asi určitě méně než poloviční, nicméně že nějaká bude. Do kolonie o miliónu lidí bude ale ještě dlouhá, předlouhá cesta. Víte, jak tomu bylo s přistáním lidí na Měsíci? První bylo naprosto bombastickou událostí, nejen Amerika, ale celý svět ani nedýchal při jeho sledování. Poslední lety už ale skoro nikdo nesledoval, a ani nebyl zájem je financovat. Z čeho odvozujete, že stejný osud nepotká lety na Mars?

Co se týče mého osobního snu, tak sám bych asi určitě dal přednost třeba výpravě batyskafem do největších oceánských hlubin, kde je toho dodnes hodně co objevovat, nebo výpravě do zemských hlubin, kdyby to bylo někdy možné. Tím nechci nijak shazovat ten Mars, někdo by si přál stát se Marsovským kolonistou. Mě osobně by to přišlo jako dostat se do vyhnanství, na Zemi se toho dá přeci jen podnikat nesrovnatelně více, i co se týče dobrodružství. Věřím ale, že se najde dost lidí, kteří budou ochotni Zemi opustit i s vidinou toho, že se na ni už nemusí vrátit, a fandím těmto lidem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Antarktická kolonie

Ľubomír Mlích,2016-10-11 14:59:51

Souhlasím. :-)

Je to tak, tohle dobrodružství je řádně drahý špás. V článku o tom tak pěkně píšu, jak to všechno SpaceX vlastně už umí, ale za každou tou ambicí, i tou první, je ještě spousta, spousta práce a nemusí se povést. Podobně ty další, k milionhlavé kolonii jsem napsal, že budu dávno mrtvý, až se toto uskuteční. Proč? Protože prezentovaný plán SpaceX je jen pokud se nic pokazí. A ono se vždy něco pokazí, někdy i dvakrát nebo třikrát. Když jsem tudle doma maloval, tak to bylo na čtyřikrát :) Přesto věřím, že Musk se bude dál snažit překonávat překážky a postupovat dál za svým cílem. Je tu kůň, na kterého bych si vsadil.

Souhlasím i s tím, že první Mise na měsíc byla ta napínavá a ostatní už tolik ne. Pokud chce byznysman Musk, aby jeho firma prosperovala, měla koho vozit tam a zpět na Mars, tak musí lidi přesvědčit, že tam chtějí. On to ví, tak se snaží lidi přesvědčovat. Pokud uspěje, výsledkem bude flotila lodí, která může vozit lidi po sluneční soustavě. Pokud neuspěje, tak se nic nezmění, dál budeme bez flotily, dokud neuspěje někdo jiný.

První kolonisté na Marsu to budou mít opravdu těžké a bude se na co dívat. Pokud by Mars One realizovala své plány s využitím dopravní společnosti SpaceX, tak všude budou kamery a my se na to budeme moct dívat. I když v tomto ohledu jsem skeptický.
Podobně jako na Antarktidě jsou vědci, tak budou chtít vědci zkoumat i Mars, přestože podmínky jsou velmi nehostinné. Pokud bude cena dostatečně nízká, půjdou tam a budou zkoumat. S nimi půjde technický personál, který bude pomáhat udržovat objekty, přesouvat balíky a další věci.
Ke 100 kolonistům jsem velmi skeptický, nicméně Musk chce nastartovat bussiness, aby lidé žili na dvou planetách sluneční soustavy. Pracuje na tom a střílí taková čísla aby lidi poslouchali, aby je přesvědčil že to je dobrý nápad. A myslím si, že když nebudou vozit 100 kolonistů, tak ten kosmický věk nenastartuje. Dále Musk na rovinu říká, že lidé, kteří poletí jako první, poletí s vědomím, že mohou snadno zemřít. Že velmi pravděpodobně někdo z nich zemře. Přesto si myslí, že tam lidi dobrovolně poletí.

Pokud vládnete angličtinou Tim Urban na svém blogu vysvětluje, jak to Musk chce udělat. Nicméně musím upozornit, že některé pasáže jsou velmi pro Muskovské a nepovažuji je za objektivní. Většina textu je nicméně logická a detailní.
http://waitbutwhy.com/2015/08/how-and-why-spacex-will-colonize-mars.html

Stát se kapitánem Nemo je taktéž úžasný sen :) Jules Verne je literatura mého mládí, takže bych se také rád někdy ponořil do mořských hlubin, ale vůbec nic proto nedělám, tak počítám, že z toho asi nic nebude.

Odpovědět


Re: Re: Antarktická kolonie

Stanislav Brabec,2016-10-13 20:33:00

Já naopak pevně doufám, že vlády tyto projekty nezasponzorují. Protože pak by lidé ztratili velkou část motivace trvale se přesunout do tak vzdálené lokality.

Doufám, že na Marsu vznikne základna na vládách nezávislých kolonistů, snažících se o plnou soběstačnost, a nikoliv předsunuté vojenské základy supervelmocí, trvale zásobované ze Země.

Právě v tomto ohledu proto je osídlení Antarktidy nezajímavé. Jde o zájmovou oblast mnoha vlád, a dosáhnou tam nejrůznější aktivistické organizace. Zatímco vědecké základny jim nevadí, v případě prosperující soběstačné kolonie by se rychle postarali, aby zanikla.

Odpovědět


Re: Antarktická kolonie

Marek Zelenka,2016-10-10 12:42:19

Pavel Brož: V objektivní realitě zatím nejsou připraveny technologie na odstínění smrtelného kosmického záření, které poškozuje DNA. Teprve se zkoumají nejnovější materiály, které by to snad mohly jednou dokázat. Nejsou ani žádné technologie na výrobu jakékoliv jiné energie, protože veškerá energie na výrobu technologií je jen transformovaná energie ropy. Ani jaderná energie není nic jiného, než transformovaná energie ropy. Všechna důlní zařízení těžící uran fungují na ropu, pokud někde vedle náhodou netěží uhlí a nemají vlastní elektrárnu, vyrobenou za pomoci ropy. Veškerý kov ke vyroben jen za pomocí energie ropy. Po započítání všech vstupních nákladů nemáme žádný druh energie, který by dával jakýkoliv zisk. Pouze spalujeme pracně navrtanou a dopravovanou ropu složitě vybudovanou infrastrukturou. Veškeré tyto kosmické úvahy jsou jen dílem scifi filmů posledních let. Robota sice jakž tak vyrobíme, ale neumíme ho nějak rozumě zásobovat energií. Vše je zatím na kabelech s generátorem. Tedy zatím ani robota nevyšleme. Natož člověka.

Jediný výlet na Mars v dohledné době může být zprostředkován divákům pouze jako virtuální reality show...

Odpovědět


Re: Re: Antarktická kolonie

Pavel Brož,2016-10-10 23:51:59

Pane Zelenka, kosmické záření samozřejmě představuje důležitý dílčí problém, ale nikoliv problém nepřekonatelný, a už vůbec není potřebné tento problém démonicky nafukovat. Odhadovaná expozice pro misi na Mars, předpokládající půl roku letu tam, rok a půl na Marsu, a půl roku letu zpět (tedy celkem 2,5 roku) činí 500-1000 mSv. Na Zemi přitom existují oblasti s expozicí přes 400 mSv za rok, ve kterých trvale žijí lidé. Samozřejmě, existují hypotézy, že tyto lokální populace jsou už za ty generace geneticky vyselektované, a že kdyby se do stejných míst trvale přistěhovali lidé odjinud, tak by tito nově příchozí trpěli zvýšeným výskytem nádorových onemocnění (než by se po pár generacích opět vyselektovali). Ostatně, podobné závěry naznačují i studie volně žijícího dobytka v blízkosti Černobylské jaderné elektrárny, kdy bylo zjištěno, že první generace po havárii trpěla velikou potratovostí, zatímco třetí generace už problém neměla, ani co se týče úmrtnosti, ani potratovosti, ani malformací.

Mimochodem, pouhá miliardtina z kosmického záření je záření pocházející odjinud, než ze Slunce. Ano, z mimoslunečních zdrojů přicházejí ty rekordně energetické spršky o energiích až 10^20 eV - těch je ale jen několik za rok, a jejich úhrnný škodlivý efekt je zanedbatelný s tím, co přichází ze Slunce. Ze Slunce jsou nejvíce, a oprávněně, obávané výrony plazmatu při slunečních bouřích. Proto se také předpokládá, že marťanští osadníci budou muset velice pečlivě sledovat výstrahy systémů monitorujících, zda právě nějaký takový výron nemíří na Mars. Marťanští kolonisté prostě nebudou trávit volný čas okopáváním marťanských záhonků pod širým nebem, ostatně jim tam pod širým nebem hned tak něco neporoste, ale budou muset podstatnou část svého času trávit v obydlích, které je ochrání před výrony slunečního plazmatu. Tyto výrony ale spolehlivě odstíní už slabá vrstva marťanské zeminy, není třeba na to vyvíjet speciální technologie či materiály, s jakými se uvažuje např. pro fúzní reaktory.

Odpovědět


Re: Re: Re: Antarktická kolonie

Marek Zelenka,2016-10-14 23:30:42

Pavel Brož: Toto téma je mnohem komplexnější. My skutečně v současné době ne jen že neumíme ve volném kosmickém prostoru kosmické záření odstínit, ale nemáme ani žádné zkušenosti s jeho působením na člověka. To vše se teprve v budoucnu bude zkoumat. Zatím nejsme ještě schopni při vší současné technologii dopravit člověka na nedaleký Měsíc, a první pilotované lety budou zřejmě pomocí robotický avatárů ovládaných ze Země. Je to nesrovnatelně snaží, než aby tam operoval člověk.

Zkuste na úvod třeba tento rozbor:
http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vlivzareni/radiacekosmonautosel.htm

Jak autor sám dodává: "Metody umožňující opravdu dlouhodobý pobyt ve vesmíru nebo ochranu posádky při mezihvězdném letu jsou však zatím v oblasti vědecké fantastiky."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Antarktická kolonie

Pavel Brož,2016-10-15 14:17:01

Pane Zelenka, nezlobte se, ale mícháte hruška a jablka dohromady. Vladimíra Wagnera si samozřejmě nesmírně vážím a moje znalosti této problematiky se samozřejmě nemohou srovnávat s jeho expertními znalostmi, nicméně jeho článek není s tím, co jsem napsal, v žádném rozporu, a navíc vytrháváte jeho závěrečné tvrzení z kontextu. Dovolím si zde zkopírovat závěr z jeho článku, přičemž velkými písmeny zdůrazním klíčové body:

"Kosmické záření představuje jeden z hlavních problémů, možná přímo nejkritičtější, který je třeba vyřešit před uskutečněním meziplanetárních či dokonce mezihvězdných letů nebo budováním stálých základen na vesmírných tělesech. Ukazuje se, že PROVOZ STÁLÉ ZÁKLADNY NA MĚSÍCI a CESTA KOSMONAUTŮ NA MARS A ZPĚT JSOU I V SOUČASNOSTIZ HLEDISKA RIZIKA KOSMICKÉHO ZÁŘENÍ USKUTEČNITELNÉ. Kombinace pasivního stínění, případně aktivního s využitím klasických supravodivých magnetů, stálé hlídání slunečního počasí, vhodný výběr doby letu a posádek s využitím současných lékařských možností umožňuje snížit riziko pro kosmonauty na akceptovatelnou hodnotu. Dokážeme ho dostat na úroveň ostatních rizik spojeným s takovým dobrodružstvím. Ochrana před částicemi s VELMI VYSOKOU ENERGIÍ (vyšší než GeV) je v současnosti velmi náročná až téměř nemožná. TĚCHTO ČÁSTIC JE VŠAK JEN MALÉ PROCENTO a nemusí představovat nepřekonatelnou překážku. Je však velmi důležité velmi dobře znát jejich biologické účinky a míru rizika, které posádkám přinášejí. Pro dlouhodobý pobyt na povrchu Měsíce a Marsu je nutné využít ukrytí základen pod povrch.
CESTA DÁLE nebo TRVALEJŠÍ PROVOZ na meziplanetárních drahách již potřebuje změny a pokrok hlavně v oblasti supravodivých magnetů a různých výkonných a rychlých druhů pohonu. Potřebný zlom by mohl přinést pokrok v oblasti vysokoteplotní supravodivosti nebo kdyby se ukázalo, že je prakticky realizovatelná některá z forem aktivního stínění s využitím plazmatu. Pomohlo by i dramatické zlepšení lékařských možností s využitím radioprotektivních metod s vysokou efektivitou opravování poškozených buněk a ničení zmutovaných.
Metody umožňující OPRAVDU DLOUHODOBÝ pobyt ve vesmíru nebo ochranu posádky při MEZIHVĚZDNÉM LETU jsou však zatím v oblasti vědecké fantastiky. Ovšem, troufám si říci, že v době, kdy budeme mít k dispozici pohony pro mezihvězdné lety, které byly popsány v předchozím článku, budeme už znát i způsob, jak se vypořádat s radiací."

Jinými slovy, celý závěr Vladimíra Wagnera vyznívá naprosto jinak, než věta, kterou jste vytrhnul z konteztu, a která hovoří o problematice DLOUHODOBÝCH letů typu LETU K JINÝM HVĚZDÁM, nikoliv o problematice přeletu ze Země na Mars a pobytu na něm.

Ze stejného článku si dovolím ocitovat:

"Výška ISS je zhruba 400 km a dávka dosahuje zhruba 200 mSv za rok. Dávky u různých kosmonautů jsou velmi různorodé v závislosti na podmínkách letu (velmi proměnlivé sluneční činnosti, přesné dráhy lodi, počtu výstupů do volného prostoru). Posádka stanice Skylab 4 například obdržela efektivní dávku 178 mSv, tedy roční dávku zmíněnou u ISS, už během čtyřměsíčního pobytu. Zároveň můžeme poznamenat, že i ozáření dávkou, jakou dostali kosmonauti na Skylabu 4, zvyšuje riziko rakoviny ŘÁDOVĚ DESETKRÁT MÉNĚ NEŽ KOUŘENÍ CIGARET."

a kousek dále:

"Předpokládá se, že za standardních podmínek by posádka během výpravy na Mars v trvání jednoho roku bez žádné ochrany magnetickým polem Země obdržela dávku mezi 500 až 1000 mSv."

Není pravda, že nemáme žádné zkušenosti s působením kosmického záření na člověka. Naopak, existují zkušenosti s dlouhodobými misemi člověka na oběžné dráze (orbitální stanice Saljut, Skylab, ISS), kde sice část záření (to o nižších energií) je odstíněna magnetickým polem Země, nicméně záření o nejvyšších energiích tímto magnetickým štítem hravě proniká (tohoto záření je však málo). Dále existují zkušenosti s misemi Apollo, kdy po dobu až týden byli kosmonauti vystavováni veškerému možnému záření, tedy i tomu o nižších energiích, jelikož nebyli chráněni magnetickým polem Země (a na Měsíčním povrchu samozřejmě ani žádnou atmosférou). Navíc máme - bohužel - i dostatek zkušeností s působením mnohem větších radiačních dávek na člověka, které obdrželi např. hasiči Černobylu atd.. Na základě toho si lze udělat představu o radiačních rizicích při letu na Mars, který by měl trvat cca půl roku (tedy kosmonauti by během něj měli obdržet 250-500 mSv).

Tím samozřejmě nijak nezpochybňuji Vámi citované tvrzení, že pro opravdu dlouhodobé lety, jako jsou třeba lety k nejbližším hvězdám, které budou trvat léta (spíše desetiletí), žádné metody ochrany nemáme. Jenže o těchto letech tady nebyla řeč, zde se řešila problematika letu na Mars a jeho kolonizace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Antarktická kolonie

Marek Zelenka,2016-10-16 15:29:20

Pavel Brož: Nikoliv, vše se zatím odehrává v režimu fantastických teorií a lákání investorů.

My nemáme žádnou zkušenost pobytu člověka mimo ochranné magnetické pole Země. Ani krátkodobou. Je to naprosto neprobádaná oblast ve všech směrech. Rozumějte: Nikdy tam nikdo nebyl a prostředí je zcela neznámé. Teprve v současné době se dělají pokusy na biologických materiálech a nedopadají zatím nijak dobře. V horizontu desetiletí budou trvat pokusy o meziplanetární lety, spíše lety na Měsíc (kolem roku 2030 ve spolupráci Rusko-Čína), kde bude nutné nasbírat nějaké zkušenosti a vybudovat tam základnu pro další seriózní experimenty. I tak to bude nejnáročnější projekt všech dob, který je možné realizovat jen spoluprací většiny zemí. To je první krok, bez kterého nelze o meziplanetárních letech vůbec uvažovat. Nemůžete snít o tom, že bez zkušeností přeplavete moře, když nedoplavete ani na nejbližší ostrov na dohled, abyste si svou schopnost otestoval. Jakákoliv jiná logika je pouze sebevražedná.

Jakýkoliv výlet na Mars, bez zkušeností na Měsíci, je tedy jen holá fantastika pro čtenáře scifi. Je to možné nakamuflovat jen jako virtuální realitu předkládanou jako skutečnost. Lidé jsou až moc zmanipulovaný z produkce Hollywoodu, kde na Marsu Američané pěstují brambory. Typická fraška pro ohlupovaného filmového diváka. My jsme ale zatím nedokázali vytvořit umělé funkční prostředí ve skleníku ani na Zemi, kde k tomu máme vše potřebné a jednodušší prostředí už najít nelze.

Radiace, kterou vy stále zmiňujete, je zcela odlišného typu, než je energetické působení částic ve volném kosmickém prostoru mimo ochranné magnetické pole Země. Které mimo jiné na Mars přímo proniká.

Lidská posádka na Měsíci dosud ještě nebyla...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antarktická kolonie

Marek Zelenka,2016-10-16 15:58:28

Tady trochu k nakousnutí objektivní problematiku kosmického záření mimo ochranné magnetické pole Země, které je klíčové pro přežití člověka: https://www.urmc.rochester.edu/news/story/3713/houston-we-have-another-problem.aspx

Nutno podotknout, že o tom ne jen že nevíme všechno, nevíme o tom téměř vůbec nic. Tato problematika je sice mimo veřejné kruhy známá a nepopulární, přesto však přetrvává manipulace hollywoodského diváka jak je to všechno snadné a závislé pouze na penězích, jako dostačující argumentace. Nikoliv...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antarktická kolonie

Pavel Brož,2016-10-16 19:36:09

Tak s Vaším tvrzením, že lidská posádka na Měsíci ještě nebyla, jste měl začít, ušetřil bych si spoustu času. Další diskuze s Vámi je bezpředmětná.

Odpovědět

David L1,2016-10-09 12:08:06

"Podle wikipedie dokáže 50 kilogramový reaktor s příkonem 700 Wattů za den vyrobit 1kg paliva."

Padesátikilogramový včetně solárních panelů nebo jaderného reaktoru? Včetně příslušenství na těžbu vody? Kromě těch (nejspíš zanedbatelných) katalyzátorů, kolik solárních panelů, jaderných reaktorů nebo dalších náhradních dílů se bude muset přivézt ze Země na každé kilo vyrobeného paliva?

Odpovědět


Re:

Josef Hrncirik,2016-10-10 07:49:26

Podrobnosti jsou možná za jistých 85 $. Buy an article and trust in God!

Odpovědět

Článek sice končí

Zab Hazar,2016-10-09 09:07:02

velmi sugestivně a optimisticky, trochu se ale odklání od prvotní otázky - má to vůbec smysl? Mnoho vizí, jež byly podnětné, zkrachovaly - z různých důvodů. Za ten nejzávažnější z mnoha závažných, považuji ekonomickou stránku věci.
Proč? Inu: kdo začne skutečně vážně (ne jen okrajově) investovat do projektu jehož přínos je ve hvězdách, přijde o zisk v projektech, které vydělávají bezprostředně. Důsledkem bude, že investoři, jež utopí část svého zisku v tomto bezesporu krásném projektu, budou chtě nechtě víc a víc válcováni konkurencí, což oslabí jejich pozici, důsledkem čehož přiškrtí přívod peněz do projektu a tento jev se bude cyklicky opakovat až projekt zkrachuje. Být globální politicko-ekonomický oponent, zaraduji se: jen si plýtvejte penězi na váš Mars - já si tu zatím díky vašemu oslabení nenápadně získám drobnou, ale z dlouhodobé strategie rozhodnou výhodičku, a až vás pak zlikviduju, budu mít plno času budovat si Mars svůj...
Takže, v soudobém bipolárně (či tripolárně nebo více-) rozděleném světě nemá imho tato vize šanci.

Odpovědět


Re: Článek sice končí

Pavol Hudák,2016-10-09 10:22:19

kapitalizmus je brzda rozvoja.. to je pravda.

Odpovědět


Re: Re: Článek sice končí

Josef Hrncirik,2016-10-11 17:26:52

Je již třeba vybudovat korzárskou základnu blízko Země.
I z mytologie je zřejmé, že tam bude hlavní velitelství.
Na těžbu ledu pro závlahu polí s GM bavlnou je potřeba cca 1 M pracovních sil.

Odpovědět


Re: Re: Článek sice končí

Stanislav Brabec,2016-10-13 20:47:00

Naopak, pouze kapitalismus ukázal, že dokáže správně ocenit vzácnost statků, návratnost a dlouhodobou udržitelnost výroby.

Ostatní systémy, které zavrhují ekonomiku, a vzácnost statků v nich arbitrárně ohodnocují centrální plánovači, vždy končí na ekonomický kolaps. (Jen dodávám, že současný systém je, co se týká velkých investic, a dlouhodobého časového horizontu, již téměř úplně centrálně řízený.)

Státní kosmonautika na to opakovaně dojela: uvolnila naprosto šílené prostředky na ekonomicky nerentabilní podnik, který však byl politicky či vojensky zajímavý, a poté již nenašla prostředky ve výši zlomku původních na pokračování.

Obrovské prostředky a lidské síly byla promrhány na projekty, které nedokážeme zopakovat. Jak by asi vypadala kosmonautika dnes, kdyby tyto státní zásahy nebyly? Měli bychom zde megalomanské projekty, které nelze zopakovat? Nebo by soukromé firmy počkaly na vhodnou technologii o deset či dvacet let déle, a pak by výpravu uskutečnily za řádově nižších nákladů?

Odpovědět


Re: Re: Re: Článek sice končí

Josef Hrncirik,2016-10-15 09:25:41

Trhy považují za nejvzácnější statky Tomahawky, Bleckhawky a Hellfire vyráběné a prodávané na dluh.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Článek sice končí

Stanislav Brabec,2016-10-26 20:20:03

To nejsou trhy. To je vládní přerozdělování.

Odpovědět


A má smysl smysl?

Milan Krnic,2016-10-09 11:24:06

V pohodě. Zacyklení je osud všech úvah o smyslu věcí.

Odpovědět

Oprava

Ľubomír Mlích,2016-10-08 23:22:40

Opravena nosnost lodi ICT z 450 tun na 300. Za upozornění díky uživateli Malk ze serveru kosmonautix.

Odpovědět

Libor Zak,2016-10-08 08:59:06

Stejně největší problémy nastanou, až se začne řešit legislativa. Čím územím nová kolonie bude, komu patří tamní přírodní zdroje a hlavně, komu se budou platit daně, až se začne vykazovat zisk. Někdo může začít vnímat takto málo kontrolovanou komunitu, jako hrozbu. Přeci jen odpálit raketu z Marsu na Zem, bude jednodušší a levnější, než obráceně. Z toho všeho ještě vzejde hodně zlé krve. Ale doufám a přeji si, abych se mýlil.

Odpovědět


Re:

Vojta Ondříček,2016-10-08 14:11:32

Obydlený Mars se osamostatní a vytvoří tak Spojené Státy Marsovské. Může vyrábět zbraně a zásobovat jimi konflikty na Zemi.

Podobně to bude na terraformované Venuši.

Problémy nastanou akorát s terraformováním Merkuru, toho je potřeba nejdřív roztočit.

No a bohatí Pozemšťané si zterraformují zase Jupiterovy měsíce a vybudují letoviska v pásmu planetoidů.

Ovšem aspoň prozatím by bylo záhodno se domluvit na udržení Země v obyvatelném stavu.

Odpovědět


Re:

Pavol Hudák,2016-10-09 10:23:45

mozno by opat stalo za to skusit komunizmus. ale pre zmenu, tentokrat so schopnymi a slusnymi ludmi vo vedeni

Odpovědět


Re: Re:

Honza Kohout0,2016-10-10 15:10:27

Doufám, že to byl vtip.
Lidi se ve vedení všech komunistickžých projektů měnili (a mění) neustále. Až na výjimky to většinou končí nedostatkem toaletního papíru (naposledy viz Venezuela).
Ono tak končí vetšina utopií. Tvrdou diktaturou. Ono Platónova Utopie byla taky tvrdá diktatura.

Odpovědět

vesmír

Antonín Lejsek,2016-10-08 00:29:51

Udržet lidi naživu mimo Zemi není snadné. Minimálně by živí měli doletět na Mars, ale tím problémy teprve začínají. Teraformace Marsu? Možná bych si pro začátek vybral něco o několik řádů jednoduššího, třeba přesvědčit lidi, aby nekáceli zbytky pralesů.

Lidé jsou přirozeně fascinováni možností, že se budou mít další místo, kde se mohou rozmnožovat. Biologické tělo je ale pro účel kolonizace Marsu krajně nevhodné. Efektivnější vyhrává a budoucnost Marsu bude patřit spíš robotům. Pokud se podaří dostat možnosti umělé inteligence na lidskou úroveň, což se zdá být otázkou několika desítek let, tak se spousta věcí výrazně zjednoduší. Společnost na Marsu se pak bez biologických lidí docela dobře obejde. A časem třeba i ta na Zemi.

Odpovědět


Re: vesmír

Milan Krnic,2016-10-08 08:38:25

Přesvědčit lidi ...
Nejde o přesvědčování lidí, kteří kácí les, ale o utlumení poptávky po čemkoli, co na místě těch pralesů vyprodukují.
A to by měl začít každý u sebe.
Jinak na Marsu plánujeme žít ve strukturách, kde bude prostředí pro život krajně vhodné.

Odpovědět


Re: Re: vesmír

Vojta Ondříček,2016-10-08 14:16:27

Utlumit poptávku ... správně, ale jak? Za tou poptávkou stojí miliardový profit. To by se muselo na Zemi a především v hlavách lidí všelico móóóc změnit.

Odpovědět


Re: Re: Re: vesmír

Milan Krnic,2016-10-08 14:31:32

Jistě. Ale to už je hodně mimo téma (článku).

Odpovědět


Re: vesmír

Zdenek Černý,2016-10-08 21:56:36

Mluvíte mi z duše -). Myslím, že ani jiná budoucnost není možná.
Nicméně mně vrtá v hlavě /ačkoliv by mě to nemuselo trápit/, jestli se ti roboti budou dál rozmnožovat bez rozmnožovacého pudu? Třeba na pár set let pouze ustrnou. Možná to nakonec bude jen slepá vývojová větev ....

Odpovědět

Pavol Hudák,2016-10-07 23:35:41

" Cena nového Boeingu 777-300ER, který uveze 365 cestujících, je 320 milionů dolarů."

ale v tom ma boeing zapocitany aj zisk.. a ten bude, tym ze je vyvoj urcite uz zaplateny, vacsina ceny :)

to ze sa plany budu posuvat je nepochybne, ale tiez je nepochybne ze musk na nich maka na 100%, takze sa bude lietat hned ako to bude technicky mozne.

a ak bude s peniazmi na kratko, vypise crowdfunding, som si isty ze sa par stoviek milionov vyzbiera velmi rychlo. dokonca si myslim ze s tymto by sa malo zacat hned, viac ludi, vacsi tym, viac rakiet sa hodi hned od zaciatku. nieje na co cakat. mojich 50 eur je pripravenych.

Odpovědět

Energie

Vít Výmola,2016-10-07 20:48:34

Zatím bez větších polemik, pouze poopravím:
"Podle wikipedie dokáže 50 kilogramový reaktor vyrobit 1kg paliva a spotřebuje 700 Wattu elektrické energie" je samozřejmě nepřesné, protože v něm chybí časový údaj a ten je podle wikipedie 1 den. Jinak by věta nedávala smysl, watt je jednotkou výkonu (tady příkonu). Spotřeba energie je tedy 700Wd, tedy 16.8kWh. Jestli ovšem není chyba už na wiki. :)
Údaj o příkonu 700W je přesto zajímavý a důležitý, definuje velikost zdroje energie.

Odpovědět


Re: Energie

Josef Hrncirik,2016-10-07 21:26:59

11 mg/s = cca 20 ml CH4/s a 50 kg monstrum

Odpovědět


Re: Re: Energie

Alexandr Kostka,2016-10-08 18:40:18

Tudíž přiměřeně velký, řekněme 50 tun vážící reaktor (tudíž velikostí patrně asi jako kontejner) vyrobí 20 litrů za vteřinu.. 72000l za hodinu, 1728000l za den. To zase není tak málo. Ono spíš záleží na tom, na kolik bude možné využívat místní materiály. Konkrétně říkají, že to chtějí pohánět ze solárních panelů. Dokud se budou muset všechny vozit ze země, tak bude elektřina trochu problematická, ale jestli bude možné zavést výrobu přímo na Marsu.. A křemen tam pokud vím je.....

Odpovědět


Re: Re: Re: Energie

Josef Hrncirik,2016-10-08 19:35:33

mililitry byly míněny plynu ca při norm. podmínkách které tam nejsou, kapaliny CH4 bude cca 500 x méně.
Pohon je ale směs 4 kg O2 + 1kg CH4.
Na 5 kg směsi padne min. cca 28 kWh aplikovaných do cca 100 kg monstra. Při krásné 50% účinnosti.
50 tunový kontejner Zlaté oči pak za den vyrobí 2,5 tun pohonné směsi když zpracuje 14 MWh (příkonem 0,7 MW).
Kolik toho vlastně Rudý Drak (trade mark reserved for PRC) musí spálit aby ustoupil z kolonie?
Na čepičkách Marsu je prý cca -140°C. Zkapalněný metan by pak měl tlak par cca 0,2 MPa.
Nádrž rakety by to vydržela.
Horší je to s O2. Při -140°C se dá zkapalnit tlakem cca 2 MPa a to asi nádrž rakety nevydrží. Vyžaduje to tedy další skladovací nádrž, nebo neustálé vydatné podchlazování. Zkapalňování vyžaduje dobré chladiče i při výrobě slivovice. Před startem se prý podchlazuje až k tuhnutí -219°C, takže to určitě vyžaduje tepelná čerpadla, cirkulaci a tepelnou izolaci a poté rychlý start. Tj. velké příkony a pomocná zařízení a nutnost rychlého startu.

Odpovědět


Záhadná jednotka Energie

Vojta Ondříček,2016-10-07 22:36:33

Ono se to asi tají, ale odborníci si šuškají, že jednotka energie je Joule (Zkratka J). Ovšem experti na kosmonautiku se takovou prkotinu zabývat nemusí.

Na výrobu CH4 (metanu) je vedle C (uhlíku) také potřebný H (vodík). Obojí je nutno vyrobit redukcí (třeba i elektrolýzou) z energeticky "mrtvých" surovin. Ostatně i ten O (kyslík) je pro hoření CH4 v motoru zapotřebí a musí být pro provoz raketového motoru buď natlakován a nebo zkapalněn.
Nevím jestli se dá výhřevnost CH4 = 50MJ / kg přímo použít pro posouzení nákladů na výrobu CH4 z dotyčných surovin (CO2 a H2O), ale jaksi předpokládám, že je výroba CH4 také postižena omezenou účinnost, takže bude asi potřeba více energie, než oněch 50MJ na kg. (50MJ = 13,9kWh těch 16,8kWh pro kg CH4 předpokládá asi již předvyrobený vodík).

Odpovědět


Re: Záhadná jednotka Energie

Josef Hrncirik,2016-10-08 19:56:02

Je to přesná opačná reakce ke spálení, energie pak má opačné znaménko.
Přesný výpočet vychází z Gibbsových energií.
Energie se musí dodat více než odpovídá opačnému spálení, protože CO2 budou muset zkomprimovat z max. 1 kPa marsovovského zdroje na referentní tabulkový tlak a další ztráty energie vyžaduje tavení ledu a ohřev reakční směsi minimálně na ? 300°C.
Energii vyžaduje i zkapalnění (kompresní práce) a pohon tepelných čerpadel při podchlazování pod teplotu okolí.
Pokud to nechladím před startem rok, určitě to u velkého zařízení nenavýší energie 2x.
Z ideálních 14 kWh se asi stane reálných 28 či max. 56, pokud budu plnit rok malé špatně izolované nádrže.

Odpovědět


Re: Energie

Ľubomír Mlích,2016-10-08 12:28:39

Děkuji, opraveno. Měl jsem v úmyslu uvést za den, ovšem vypadlo mi to.

Odpovědět

Nad obr. teraformování Marsu; výroba paliva

Josef Hrncirik,2016-10-07 20:47:31

700 W na výrobu 1 kg paliva (CH4) určitě není energie, natož potřebná

Odpovědět


Re: Nad obr. teraformování Marsu; výroba paliva

Roman Rodak,2016-10-07 22:19:18

podľa toho ako to myslíte. dalo by sa tiež povedať, že 700 W je dosť na výrobu absolútne čohokoľvek ak máte dosť času :)

Odpovědět


Energie 700W vyrobí akorát smutný povzdech.

Vojta Ondříček,2016-10-08 13:58:57

Odpovědět


Re: Nad obr. teraformování Marsu; výroba paliva

Josef Hrncirik,2016-10-08 07:14:22

Ale při 100% ůčinnosti.
Když to podělíme skutečnou cca 0.5. např. pro VW máme 1400 W a monstrum 100 kg.
Učetříme však 10 biliónů dolarů pokuty za klamání zákazníků.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni