Neviditelná, lidmi vytvořená bariéra kolem Země  
Lidstvo mění zalesnění velkých území, upravuje toky řek, někde zarovnává terén, jinde zase vytváří umělé kopce. Vědci ale nyní zjišťují, že lidská činnost neovlivňuje Zemi samotnou a její povrch, ale že stopy civilizačních aktivit lze sledovat i v blízkém okolí naší planety. Ukazuje se, že specifický druh radiové komunikace, konkrétně vysílání na velmi nízkých frekvencích (VLF) interaguje s kosmickými částicemi a ovlivňuje to, jak a kam tito mikroskopičtí drobečkové zamíří.

Občas může tato interakce vytvořit jakousi neviditelnou bariéru kolem naší planety, která dokáže ochránit Zemi před vysokoenergetickými částicemi z vesmíru. Právě takové výsledky jsou součástí rozsáhlé studie zaměřené na to, jak lidé ovlivňují to, čemu říkáme „kosmické počasí“. Tato studie byla před pár dny zveřejněna ve Space Science Reviews.

 

Jednotlivá pásma komunikačních frekvencí. Zdroj: https://sidstation.loudet.org/
Jednotlivá pásma komunikačních frekvencí. Zdroj: https://sidstation.loudet.org/

Mnoho experimentů a pozorování ukázalo, že při správných podmínkách mohou radiové komunikační signály na velmi nízkých frekvencích skutečně ovlivňovat vlastnosti vysokoenergetického radiačního prostředí kolem Země,“ popisuje Phil Erickson, zástupce ředitele na MIT Haystack Observatory ve městě Westford, stát Massachusetts.

 

VLF vysílání se může odrazit od ionosféry, ale někdy se dostane i dál. Zdroj: http://nova.stanford.edu
VLF vysílání se může odrazit od ionosféry, ale někdy se dostane i dál. Zdroj: http://nova.stanford.edu

Signály na VLF frekvencích vysílají pozemní stanice s opravdu vysokým výkonem a jejich účelem bývá zajištění komunikace s ponorkami hluboko v oceánu, protože tyto vlny dokáží proniknout i silnou masou vody. Tyto vlny jsou tedy určeny ke komunikaci pod povrchem Země, ale kromě toho se šíří i do atmosféry a z ní pak i do nejbližšího okolí naší planety, kterou obklopují a vytváří jakousi VLF bublinu.

 

Tento neviditelný útvar zachytily ve svých měřeních i americké sondy Van Allen Probes, které studují rozložení iontů a elektronů v blízkém okolí Země a také sledují změny jejich rozložení v průběhu času. Sondy zároveň sehrály při studování nového fenoménu významnou roli. Podařilo se jim totiž objevit zajímavou souvislost – vnější okraj VLF bubliny totiž téměř přesně koresponduje s vnitřním okrajem vnitřního Van Allenova pásu – neviditelné vrstvy nabitých částic, která je na svém místě udržována zemským magnetickým polem.

 

 

Dan Baker, ředitel Laboratoře pro atmosférickou a vesmírnou fyziku při University of Colorado ve městě Boulder označil tuto oblast za „neproniknutelnou bariéru“ a spekuluje, že pokud by lidé nevysílali žádné VLF signály, mohl by se vnitřní okraj vnitřního Van Allenova pásu přiblížit mnohem blíže k Zemi. To ostatně potvrzují i skutečná data.

Jedna z družic Van Allen Probe. Zdroj: http://cdn.ientry.com/
Jedna z družic Van Allen Probe. Zdroj: http://cdn.ientry.com/

Pokud porovnáme aktuální údaje z Van Allen Probes se staršími daty nasbíranými satelity v šedesátých letech minulého století, zjistíme, že se vnitřní okraj posunul výrazně dále od naší planety. Je pravda, že v šedesátých letech nebyla měřící technika tak vyspělá jako v současné době, přesto se jedná o zajímavé porovnání. Zvlášť když zjistíme, že v šedesátých letech bylo vysílání v pásmu VLF mnohem více limitováno než dnes. Na druhou stranu, jak uvádí i druhé přiložené video, v šedesátých letech bylo kosmické prostředí v okolí Země zaneřáděno nadbytečnými částicemi z testů jaderných zbraní. Je tedy potřeba brát tato srovnání s rezervou.

 

Výzkum se soustředí i na praktické využití nových poznatků. VLF vysílání by mohlo být použito k odstranění přebytečné radiace z blízkozemního prostředí. Už nyní se rozbíhají plány, které počítají se zkušebním vypuštěním VLF vysílačů do horních částí atmosféry. Tím by se ověřilo, zda je možné takto odstranit přebytečné nabité částice. Ty se totiž mohou objevit během nejrůznějších projevů kosmického počasí – třeba když Slunce vyvrhne do meziplanetárního prostoru obrovský mrak nabitých částic a energie.

Napsáno pro Kosmonautix a osel.cz

 

 

Zdroje informací:

https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://link.springer.com/

Zdroje obrázků:
https://images.sciencedaily.com/2017/05/170517111622_1_900x600.jpg
https://sidstation.loudet.org/05-vlf/img/frequencies.png
http://nova.stanford.edu/vlf/research_topics/vlf_intro/image008.jpg
http://cdn.ientry.com/sites/webpronews/pictures/vanallenprobes1_616.jpg

Autor: Dušan Majer
Datum: 19.05.2017
Tisk článku

Pravopis a tvarosloví. - Brabcová Radoslava
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 98 Kč
cena: 87 Kč
Pravopis a tvarosloví.
Brabcová Radoslava

Diskuze:

Sci-Fi skutečností

Jiří Kocurek,2017-05-20 13:19:58

Vím, že A.C. Clarke vymyslel geostacionární družici. Nevím ale, který autor jako první přišel s celopanetárním energetickým štítem. Ale v roce 1961 se energetický štít ve Sci-Fi objevuje zcela určitě, vyšel prní díl série Perry Rhodan. Je překvapivé, že celoplanetární (a dokonce tedy i protiradiační?) štít udělat umíme, jen tomu tak neříkáme.

Odpovědět

:-)

Pavel Foltán,2017-05-20 10:06:59

Pomóc HAARP…

Odpovědět

Terraformace Marsu

Jan Turoň,2017-05-20 00:33:37

Terraformace Marsu by tedy mohla být relativně levná a technicky dostupná záležitost.

Odpovědět


Re: Marsoformace Země

Josef Hrncirik,2017-05-21 10:48:54

Asi to vyžaduje RF zářením v každé periodě vytvořit v dosti velké oblasti ? mnoha zemských poloměrů magnetické pole srovnatelné se zemským.
Asi to odfukuje více jen ze směru foukaných vln, tečně asi ne.
Kolik energie magnetického pole Země je např. cca v kouli objemu Země nad jejím povrchem?
Jakou frekvencí a výkonem po jakou dobu je záhodno vařit na měko tvrdé korejské podnorky?

Odpovědět


Re: Terraformace Marsu

Alexandr Kostka,2017-05-21 13:18:55

Zatím jsme tam nedokázali dostat ani jediného člověka. Možná prý nějaký odstartuje tak za let. A to je jen krátká návštěva. Dostat tam nějakouá (malou) populaci, plus základní výbavu na to, aby mohli těžit a zpracovávat místní suroviny, stavět zdroje energie a třeba také vysílat s pořádnými výkony je podstatně složitější.

Odpovědět


Re: Re: Terraformace Marsu

Jan Turoň,2017-05-23 11:19:53

No, stačilo by lidi přesvědčit, že terraformace Marsu je víc cool než čutání do balónu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace